Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Centrum DVPP Závěrečná práce Evaluace kultury školy na příkladu ZŠ Františka Křižíka Bechyně Program: DVPP Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Vypracovala: Mgr. Alena Šlechtová Odborný konzultant: Mgr. Renata Jandová České Budějovice 2019
Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č.111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích Mgr. Alena Šlechtová
Poděkování Děkuji paní Mgr. Renatě Jandové za odborné vedení práce, podporu, rady a připomínky, které mi poskytovala při zpracování závěrečné práce. Děkuji také respondentům za vyplnění dotazníků, panu řediteli a všem kolegům ZŠ Františka Křižíka Bechyně za vstřícný postoj při výzkumné činnosti.
Anotace Tato závěrečná práce se zabývá tématem evaluace kultury školy. Cílem je analyzovat současný stav kultury dané školy a komparace současného a očekávaného stavu kultury školy na základě vymezení kulturní mezery z pohledu rodičů a pedagogů. Východiskem teoretické části závěrečné práce je dostupná literatura a internetové zdroje zabývající se managementem, výzkumem a kulturou školy. Východiskem praktické části jsou materiály dané školy např. výroční zpráva, předpisy školy. Při výzkumu byl využit dotazník Kilmann-Saxtonova mezera. Klíčová slova Autoevaluace, hodnocení, evaluace, kultura školy, management, výzkum, základní škola, Kilmann-Saxtonova mezera. Abstract The graduation thesis is dedicated to the evaluation of the school culture. The aim is to analyse the present level of culture of a particular school and compere the present and expected level of school culture based on determination of the cultural gaps from the points of view of the parents and the pedagogues. The theoretical part of the thesis is based upon the available literature and Internet resources dealing with the management, research and school culture. The practical part is based upon the materials of a particular school, i.e. annual report, school regulations. A Kilmann-Saxton Culture-Gap survey was used during the research. Key words Self-evaluation, assessment, evaluation, school culture, management, research, primary school, Kilmann-Saxton Culture-Gap.
Obsah ÚVOD... 6 1 TEORETICKÁ ČÁST... 7 1.1 Evaluace, autoevaluace škol vymezení pojmů... 7 1.1.1 Kritéria evaluace... 8 1.2 Kultura školy... 10 1.2.1 Prvky kultury... 11 1.2.2 Změna kultury školy... 13 1.2.3 Kultura školy a management... 14 1.2.3 Kultura školy jako předmět výzkumu...14 2 PRAKTICKÁ ČÁST... 16 2.1 Cíl výzkumu... 16 2.2 Výzkumné předpoklady... 16 2.3 Metodika výzkumu... 16 2.4 Charakteristika školy a resondentů... 17 2.4.1 Charakteristika školy... 17 2.4.2 Charakteristika respondentů - pedagogů... 18 2.4.3 Charakteristika respondentů - rodičů... 18 2.5 Průběh výzkumu... 19 2.6 Výsledky výzkumu... 19 2.7 Diskuse... 43 2.8 Návrh řešení a doporučení... 44 ZÁVĚR... 47 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 49 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK... 50 SEZNAM PŘÍLOH... 50 Příloha 1... 51
Úvod Téma mé závěrečné práce evaluace kultury školy jsem si zvolila z několika důvodů. Prvním důvodem je mé přesvědčení o smysluplnosti této diagnostiky a případném dalším využití zjištěných dat, dalším důvodem je očekávání vstřícného přístupu mých kolegů a rodičů ve výzkumném procesu a v neposlední řadě také můj vztah k dané škole, ve které pracuji od roku 2014 jako vychovatelka ve školní družině a v současné době také jako vedoucí školního klubu, a není mi lhostejné, jak je škola vnímána a kam směřuje. Cílem závěrečné práce je analyzovat současný stav kultury školy na Základní škole Františka Křižíka v Bechyni. Na kultuře školy participují především její zaměstnanci, pedagogové, management školy, žáci, rodiče, zřizovatel, partneři školy a také veřejnost. Tímto výzkumným šetřením, do kterého jsem zapojila pedagogy dané školy a rodiče našich žáků, bych ráda zjistila skutečný stav kultury školy, porovnala ho se stavem očekávaným a na základě zjištění kulturní mezery navrhla patřičná doporučení k případné změně. Teoretická část práce čerpá z odborné literatury daného tématu, vysvětluje terminologii týkající se této oblasti. Použité zdroje v teoretické části jsou především z literatury těchto autorů: Armstrong, Berg, Chvál, Světlík, Průcha, Nezvalová, Václavík a další. Praktická část práce je zaměřena na analýzu vnitřního prostředí školy a na zjištění kulturní mezery. Tato část práce vychází z prostudování výroční zprávy školy, školního řádu a internetové prezentace. Následně provedení dotazníkového šetření a rozhovory s ředitelem i ostatními pracovníky školy. Pro hodnocení kultury školy je použit dotazník Kilmann Saxtonovy kulturní mezery určený pro pedagogy a rodiče. 6
1 Teoretická část 1.1 Evaluace, autoevaluace škol vymezení pojmů Evaluace škol představuje hodnocení kvality škol dle předem určených kritérií. Pokud škola provádí vnitřní evaluaci, hovoříme o autoevaluaci, sebehodnocení. Předmětem je hodnocení hlavních oblastí činnosti, které představují především: vzdělávací program, kvalita a efektivita vzdělávacího procesu, klima školy, oblast řízení školy, materiální a ekonomické zabezpečení atd. Autoevaluace představuje proces sebereflexe, který vede ke zvyšování kvality a efektivnosti. Aktéři autoevaluace jsou učitelé, žáci, rodiče, vedení školy. 1 Světlík hovoří autoevaluaci školy v souvislosti teorií managementu, jehož základní pilíře představují: plánování, řízení, organizování a kontrola. Na základě této teorie evaluaci chápe jako vyhodnocení úrovně všech těchto aktivit. Otázka kvality školy je v současné době velmi diskutovanou problematikou. Je nutné hledat kritéria a postupy, které lze využít při hodnocení kvality škol. Tradiční metody hodnocení škol, které jsou založeny jednostranně na hodnocení úrovně výstupu školy, jako např. závěrečná zkouška, státní zkouška atd. Světlík označuje za neobjektivní a postrádající formativní charakter. Je žádoucí použít takové metody hodnocení, které budou komplexní a zdůrazňující formativní stránku hodnocení. Součásti tedy nebude pouhé konstatování dané skutečnosti, ale také změny ve vnitřním řízení školy, což představuje jeden ze stěžejních cílů evaluace. 2 Hodnocení škol upravuje 12 Školského zákona 561/2004 Sb. v platném znění z roku 2015. Autoevaluace vychází z vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací soustavy 12: 1 Srov. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník, s. 24. 2 Srov. SVĚTLÍK, J. Marketing školy, s. 349-350. 7
(1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí. (2) Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy. (5) Hodnocení školy a školského zařízení může provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní. 3 Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, je charakterizovaná: dohodnutými cílovými oblastmi pro autoevaluaci; explicitním vyjádřením ukazateli kvality (kritérií, indikátory kvality) pro úspěch autoevaluace; plánem autoevaluace popisujícím, kdo bude data shromaždovat, kdy je bude shromažďovat a jaký bude zdroj informací; systematickým přístupem ke shromažďování a zaznamenávání informací, kdy všichni zúčastnění používají vhodné dohodnuté nástroje pro evaluaci. 4 1.1.1 Kritéria evaluace Česká školní inspekce v roce 2014 zveřejnila novou sadu kritérií, které se zásadně metodicky odlišují od dosavadních. Rozdílnost je patrná v následujících hlediscích. a) Jasné vymezení kritérií, co je chápáno jako kvalita a nekvalita doposud pouze byly pouze pojmenovány oblasti hodnocení bez jasného vymezení, co je kvalita. Vlastnostmi kritérií jsou: srozumitelnost, hodnotový konsenzus, možnost hodnotit. b) Kritéria vznikla na základě širšího společenského konsenzu odborníci mimo ČSI, účastníci působící v počátečním vzdělávání, pedagogické asociace atd. 3 Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 4 NEZVALOVÁ, D. Jak postupovat při autoevaluaci ve škole. In Autoevaluace: výběr příspěvků: metodický portál www.rvp.cz, s. 8. 8
c) Vyšší časový horizont úpravy kritérií budou pouze dílčího charakteru, jelikož obecné kvality nelze dosáhnout, pokud se definované vymezení bude stále měnit. d) Modifikace kritérií jsou minimální, ale specifikované dle daného typu školy či školského zařízení. e) Samostatné vyčlenění podmínek pro vzdělávání ty podmínky, které nemůže škola ovlivnit, ale i ty jsou sledovány. 5 Oblasti kritérií v modifikaci pro základní školu pro školní rok 2017/2018: koncepce a rámec školy zahrnuje celkem pět kritérií: vize a strategie rozvoje, ŠVP, pravidla pro komunikaci a participaci, škola jako bezpečné a vstřícné místo pro žáky, rodiče i pedagogy, spolupráce s vnějšími partnery; 6 pedagogické vedení školy zahrnuje celkem pět kritérií: řízení, monitoring, vyhodnocování a přijímání opatření, zdravé školní klima, optimální personální podmínky pro vzdělávání a péče o naplnění potřeb pedagogů včetně jejich profesního rozvoje, materiální podmínky vzdělávání a vlastní profesní rozvoj; 7 kvalita pedagogického sboru zahrnuje celkem pět kritérií: kvalifikovanost, odbornost a profesionálnost pedagogů, vstřícný a respektující přístup při komunikaci se žáky, kolegy a rodiči, aktivní spolupráce pedagogů a zpětná vazba, rozvoj demokratických hodnot a občanské angažovanosti, aktivní spolupráce na vlastním profesním rozvoji; 8 výuka zahrnuje celkem čtyři kritéria: systematická příprava na základě kurikulárních dokumentů a potřeb žáků, široké spektrum výchovně-vzdělávacích strategií, systematické sledování pokroků žáků a zohlednění individuálních potřeb žáků a zaměření na sociální a osobnostní rozvoj žáků; 9 vzdělávací výsledky žáků tato oblast zahrnuje čtyři kritéria: monitorování posunů výsledků každého žáka včetně zásahu vhodnými pedagogickými opatřeními, výsledky žáků odpovídají očekávaným výsledkům, motivace žáků 5 Srov. CHVÁL, M. Na naší škole nám záleží: jak sledovat a hodnotit kvalitu školy, s. 14. 6 Srov. Tamtéž, s. 18-30. 7 Srov. Tamtéž, s. 33-44. 8 Srov. Tamtéž, s. 48-56. 9 Srov. Tamtéž, s. 58-67. 9
k dosahování dobrých výsledků a sledování a vyhodnocování úspěšnosti žáků v průběhu vzdělávání i jejich následné uplatnění; 10 podpora rovných příležitostí žáků při vzdělávání zahrnuje celkem tři kritéria: vytváření rovných příležitostí ke vzdělávání, pomoc žákům s potřebou podpůrných opatření, důraz na to, aby žádný žák nebyl vyčleňován z kolektivu. 11 1.2 Kultura školy Pojem kultura školy se stal velmi moderním a diskutovaným pojmem, na který můžeme nahlížet z vícero úhlů pohledu. Definována bývá jako fenomén, který vyjadřuje nadindividuální systém hodnot, zkušenosti a normy, které každá osoba do ní vnáší. Jedná se o společně sdílené hodnoty, normy a vzorce chování, které určitým způsobem ovlivňují jednání a interpersonální vztahy. 12 Armstrong definuje kulturu jako soustavu sdíleného přesvědčení, postojů, domněnek, norem a hodnot existujících v organizaci. Tato soustava sice asi nebyla nikde výslovně zformulována, ale v podmínkách neexistence přímých instrukcí formuje způsob jednání a vzájemného působení lidí a výrazně ovlivňuje způsoby vykonávání práce. 13 Kultura školy vyjadřuje žádoucí stav a současně upozorňuje na nedostatky současného stavu. Zahrnuje to, jakou bychom školu chtěli mít (přání), jaká by škola měla být (očekávání), a to, jak si škola plní svou funkci (normativnost procesu). Pojem kultura školy vyjadřuje komplexnost a spojitost jednotlivých oblastí fungování školy. Touto svou celistvostí může být východiskem k řešení problematiky týkající se zkvalitňování práce škol. Samotná podstata pojmu kultury spočívá v duchovní činnosti, jejíž projevy lze nalézt v symbolických formách lidského života jako např. v řeči, mýtu, religiozitě, v morálce, ve výtvorech, v nichž se člověk realizuje, ve výsledcích lidské práce, v myšlení, chování, cítění atd. 14 10 Srov. CHVÁL, M. Na naší škole nám záleží: jak sledovat a hodnotit kvalitu školy, s. 70-77. 11 Srov. Tamtéž, s. 79-87. 12 Srov. SVĚTLÍK, J. Marketing školy, s. 116. 13 ARMSTRONG, M. Personální management, s. 357. 14 Srov. BERG, G et al. Kultura školy: příspěvek k výzkumu a rozvoji, s. 7. 10
Význam a smysl kultury spočívá v tom, že je základní složkou podílející se na poslání, strategii, efektivnosti organizace a v procesu řízení změny. Má hluboké kořeny v přesvědčení a je odrazem minulého života organizace. Obsahuje akceptované reakce, které se určitým způsobem v minulosti úspěšně prosadily. Kultura může působit prospěšně v organizaci ve smyslu zlepšení výkonu, ale také v neprospěch organizace prostřednictvím stavění překážek, které brání dosažení cílů určitých strategií. Jedná se např. o odpor ke změně či nedostatek angažovanosti. 15 1.2.1 Prvky kultury Kultura každé školy nese své specifické vlastnosti, které mohou determinovat její kvalitu. Kultura školy představuje dvě základní kategorie znaků. 16 Jedná se o následující. 1. Nemateriální stránky kultury, které představují sdílené hodnoty a normy školy. Hodnoty se vztahují k tomu, co je považováno za důležité. Jsou vyjádřeny ve víře v to, co je nejlepší nebo dobré pro organizaci a jaký druh chování je žádoucí. Soustava hodnot může být uznávána jen na úrovni vrcholového vedení, nebo ji mohou sdílet všichni lidé ve firmě, takže lze takový podnik charakterizovat jako řídící se hodnotami. 17 Armstrong uvádí, čím je hodnotový základ firmy pevnější, tím budou více hodnoty determinovat chování, nezávisle na tom, jestli jsou tyto hodnoty vyjádřeny. Hodnoty, které jsou pevně zakotvené v dané kultuře a vedením posilovány, mohou být velice determinující, zatímco okázale přijaté idealistické hodnoty, které nejsou viditelné v chování managementu, nemusí mít žádný efekt. Mezi oblasti, kde mohou být hodnoty vyjádřeny patří například: péče o lidi a ohledy na ně, soutěživost, podnikavost, stejná příležitost, spravedlnost při zacházení se zaměstnanci, týmová práce atd. 18 Normy představují nepsaná pravidla chování, ukazují lidem to, co se od nich očekává a předpokládá, že budou dělat. Jsou předávány ústní formou a posilovány reakcemi lidí v případě jejich porušení. Tyto reakce mohou být následně velmi mocným tlakem na chování. Normy představují 15 Srov. ARMSTRONG, M. Personální management, s. 357. 16 Srov. SVĚTLÍK, J. Marketing školy, s. 124. 17 ARMSTRONG, M. Personální management, s. 358. 18 Srov. ARMSTRONG, M. Personální management, s. 358. 11
např. zacházení manažerů se spolupracovníky, pracovní etika, postavení, moc, politika, loajalita atd. 19 2. Symboly kultury školy verbální a vizuální symboly. Některé symboly mají expresivní charakter, představují např. historky, ceremoniály a musí být nově příchozímu dovysvětleny. Symboly kultury školy lze rozlišit na: verbální řeč, cíle kurikulum, metafory, historky a příběhy; symboly chování rituály a ceremoniály, proces výuky, funkční procedury; vizuální symboly vybavení školy, artefakty, logo školy. 20 Armstrong vysvětluje artefakty jako takové stránky organizace, které jsou vidět, slyšet a cítit. Jedná se např. o pracovní prostředí, tón a jazyk používaný v písemných dokumentech či telefonátech, způsob, jakým se lidé k sobě chovají na různých setkáních, jak se přijímají návštěvy. Artefakty mohou být velmi vypovídající o kultuře organizace. 21 Obrázek 1 Schéma systému kultury školy 22 19 Srov. ARMSTRONG, M. Personální management, s. 359. 20 Srov. SVĚTLÍK, J. Marketing školy, s. 124-128. 21 Srov. ARMSTRONG, M. Personální management, s. 360. 22 SVĚTLÍK, J. Marketing školy, s. 117. 12
1.2.2 Změna kultury školy Nejen rozvoji a péči o kulturu by mělo vedení školy věnovat velkou pozornost, ale velmi důležité je přizpůsobit se a reagovat na nové podmínky mikro i makroprostředí školy. To může někdy znamenat zásadní změny v kultuře školy. Světlík uvádí některé možné příčiny: nutnost změny vžité kultury v důsledku ekonomických a společenských změn v prostředí školy; rozpor mezi vžitou kulturou a potřebnou kulturou z hlediska dosažení; stanovených strategických cílů školy; transformace školy na vyšší úroveň vzdělávání (například střední školy na vyšší odbornou školu, nebo vyšší odborné školy na vysokoškolský institut); generační výměna ve škole; spojování škol. 23 Proces změn v kultuře školy může být často velmi složitý, protože měnit hodnoty dospělých lidí je někdy téměř nemožné. Co však vedení školy měnit může jsou postoje k práci svých pracovníků. Podstatou tohoto procesu změn je přechod z vžité kultury, která je v rozporu s představami managementu školy a nevytváří takové podmínky, které by vedly k dosahování cílů, na kulturu novou, která je v souladu s danými cíli školy. Nutným krokem, který těmto změnám předchází, je analýza a rozbor vžité kultury následná komparace s kulturou, která je žádoucí. V tomto výzkumu je velmi důležitá objektivita, často může docházet k subjektivnímu hodnocení, kdy ředitel školy je přesvědčen, že kultuře školy rozumí a ví, jak ji změnit, přičemž jeho představy jsou zcela odlišné od představ učitelů a žáků. Následují personální změny a změny týkající se organizační struktury. Tyto změny mohou být formální, např. změna ve složení kabinetů. Nutné jsou však také hlubší personální změny v existujících funkcích, případně dle potřeby vytvoření funkcí nových. Změny se týkají také způsobu řízení školy např. v plánování, stanovení cílů, kontrole, komunikaci atd. Změny v kultuře školy jsou dlouhodobým procesem, který vyžaduje vytrvalost, trpělivost, kreativitu vedení ve 23 Srov. SVĚTLÍK, J. Marketing školy, s. 129. 13
využívání nástrojů změn v kultuře, a především stále se rozšiřující okruh lidí, kteří podstoupí tyto změny a pomohou eliminovat jejich odpůrce. 24 1.2.3 Kultura školy a management Vzhledem k tématu práce považuji za důležité zmínit kulturu pohledem souvisejícím a inspirujícím se managementem. Manažerská činnost spočívá v koordinaci činností jednotlivých skupin pracovníků. Tato činnost přináší takové výsledky, kterých nelze dosáhnout individuální prací. Z této disciplíny se oblasti školství přibližují termíny jako je kultura organizace, organizační kultura, kultura podniku. Kulturu organizace představují zejména tyto prvky: hodnoty, hrdinové, rituály, mýty, kulturní síť a komunikace. Základ kultury tvoří hodnoty. Analogie přenosu těchto pojmů do oblasti pedagogiky a školství souvisí především se zdokonalováním a zkvalitňováním práce škol. 25 Uplatnění této disciplíny lze využít také v teoriích řízení škol. Do řízení škol pronikají z managementu koncepce, které považují kulturu školy za velmi významný faktor rozvoje organizace. Kultura školy je vnitřním faktorem, který hraje významnější roli než faktory vnější, protože vnitřní faktory lze více ovlivňovat než faktory vnější. Příkladem může být koncept TQM (total quality management celkové řízení kvality). Tento koncept uvádí tři celkové oblasti řízení kvality a kultura představuje jednu z nich. Kultura v této koncepci znamená implicitní soubor pravidel a hodnot, které vystihují organizaci. 26 1.2.4 Kultura školy jako předmět výzkumu Kultura školy se stala předmětem zájmu pedagogického výzkumu až v posledních letech, přestože se fenomén kultura školy v pedagogice objevuje již déle. V současnosti je kultura školy zkoumána z různých úhlů pohledu, různými metodami a s různými východisky. Inspirací pro pedagogický výzkum jsou různé obory, především již výše jmenovaná oblast managementu řešící problematiku např. jak kultura lidi spojuje 24 Srov. SVĚTLÍK, J. Marketing školy, s. 129 134. 25 Srov. BERG, G et al. Kultura školy: příspěvek k výzkumu a rozvoji, s. 8. 26 Srov. Tamtéž, s. 10. 14
dohromady nebo možnosti a vliv ředitele školy na kulturu dané školy. Každá oblast má své zaměření výzkumu, pedagogický výzkum se zaměřuje při výzkumu na hodnoty, jako základ pro individuální i skupinové chování. 27 V posledních letech je výzkum veden převážně na úrovni konkrétních škol, než na úrovni různých typů a stupňů škol. Zájem výzkumníků se posunuje od zkoumání kultury školy jako celku na zkoumání dílčích jevů a procesů školy jako např. na učitele, žáky, rozhodování, vyučování. Jedná se o samotné procesy školy, v nichž se kultura projevuje. Většina výzkumných prací je zaměřena na zkoumání kultury školy, někteří výzkumníci se zaměřují na zkoumání možností změn na škole, což představuje to, jak se s kulturou dané školy pracuje. Východiskem tohoto teoretického modelu mapování změn kultury školy je myšlenka, že školy, které jsou schopny kulturu mapovat, jsou schopny ji pochopit, věnovat ji péči a zušlechťovat. 28 Tato práce je zaměřena na evaluaci kultury školy a měla by být konkrétně zaměřena a zacílena. Výstupem by mělo být pojmenování silných a slabých stránek organizace, zhodnocení současného stavu, vymezení kulturní mezery, případně nastíněn í možného procesu vedoucího ke změně. Jakubíková doporučuje využít k hodnocení kultury školy tzv. Kilmann Saxtonovy kulturní mezeru. Tuto diagnostickou metodu jsem využila v praktické části mé závěrečné práce. Tato kulturní mezera vzniká mezi očekávaným chováním a současným chováním. Vyšší hodnoty bodů představují rozdíl mezi skutečností a očekáváním a tím dávají možnost organizaci přijmout určité změny. Konkrétní faktory a vysvětlení bodové škály je uvedeno níže v kapitole Metodika výzkumu. 29 27 Srov. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, s. 47. 28 Srov. BERG, G et al. Kultura školy: příspěvek k výzkumu a rozvoji, s. 21-22. 29 Srov. POL, M., HLOUŠKOVÁ, L., NOVOTNÝ, P., VÁCLAVÍKOVÁ, E., ZOUNEK, J. Zkoumání kultury školy a jeho potenciál pro evaluaci a autoevaluaci školy na příkladu výzkumů. e-pedagogium (online). 15
2 Praktická část 2.1 Cíl výzkumu 1. Analýza současného stavu kultury školy na základě poznatků získaných prostřednictvím dotazníku Kilmann-Saxtonova mezera. 2. Komparace současného a očekávaného stavu kultury školy na základě vymezení kulturní mezery z pohledu rodičů a pedagogů. 2.2 Výzkumné předpoklady 1. Předpoklad č. 1: 1. Předpokládám, že pedagogové budou hodnotit současný stav kultury školy celkově kritičtěji ve srovnání s rodiči. 2. Předpoklad č. 2: Předpokládám, že rodiče budou mít celkově vyšší očekávání ve vztahu k požadovanému stavu kultury školy ve srovnání s pedagogy. 3. Předpoklad č. 3: Předpokládám, že v případě pedagogů bude přítomna větší kulturní mezera mezi současným a očekávaným stavem kultury školy ve srovnání s rodiči. 2.3 Metodika výzkumu Ve fázi sběru dat jsem použila k získání potřebných údajů pro zpracování závěrečné práce výzkumnou metodu písemného dotazníkového šetření. Tato metoda se užívá při hromadném získávání údajů o velkém počtu respondentů. Umožnila mi získat potřebné množství dat v celkově krátkém čase. 30 Konkrétně jsem využila dotazník tzv. Kilmann-Saxtonovy kulturní mezery, které leží mezi očekáváním a skutečností v jednotlivých faktorech. Dotazník je určen pro potřebu zmapování kulturní mezery školy. V dotazníku je uvedeno 15 uzavřených otázek k hodnocení na škále 1-5 (1 nejhorší, 5 nejlepší): Priority školy, Důvěra ve vedení školy, 30 Srov. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. s. 99. 16
Převládající styl řízení, Režim školy a organizační struktura, Zaměření na pracovní úkoly, Kontrola, Motivace studentů, Komunikace, Inovativnost, Personální práce, Podmínky pro výuku, Estetické prostředí a pořádek, Vztahy mezi studenty, Vztahy mezi učiteli a studenty, Očekávání výsledků vzdělávání. Vyhodnocením získáme rozsah kulturní mezery u jednotlivých faktorů. Dotazník je anonymní, je určen pro zaměstnance školy a rodiče. Respondenti umístí křížek (očekávaný stav) a kroužek (současný stav) do vybraného pole. 31 Odpovědi jsou uvedeny v celých větách, čímž se redukují možnosti nesprávného výkladu. Tento dotazník uvádím v příloze. Před administrací dotazníků byli rodiče žáků na třídních schůzkách seznámeni s prosbou o vyplnění dotazníků a informováni třídními učiteli, kteří jim vše vysvětlili. Rodičům žáků, kteří se třídní schůzky neúčastnili, jsem zaslala dotazník s prosbou a potřebným vysvětlením. Účast respondentů byla dobrovolná. 2.4. Charakteristika školy a respondentů 2.4.1 Charakteristika školy Název školy: Základní škola Františka Křižíka Bechyně Adresa školy: Libušina 164, Bechyně Zřizovatel: Město Bechyně Vedení školy Mgr. Milan Kožíšek ředitel Konkrétní projekty školy: Modernizace vybavení, Atletika pro děti do škol, ICT nás baví, Comenius S.T.O.R.I.E.S., Comenius Wasteland, Ekoškola, EU Peníze školám, Ovoce do škol, Školní mléko. Základní škola Františka Křižíka Bechyně je úplná základní škola bez bližšího vyhranění, s bezbariérovým přístupem do budovy školy a do učeben v 1. patře budovy. Součástí školy je školní družina a školní klub. Základním prostředkem k dosažení cílů je plnění vzdělávacího programu Škola pro děti. Škola se zaměřuje na čtenářskou gramotnost, na výuku cizích jazyků (formou volitelných předmětů, kroužků cizích jazyků, grantových 31 Srov. VÁCLAVÍK, M. Evaluace a autoevaluace jako pomocník manažera školy IV (metody sběru dat) - 2. část. 17
programů), na pokračování školních zájezdů do anglicky a německy mluvících zemí (projekt ERASMUS+), na výuku počítačové gramotnosti (využívání počítačové učebny i v jiných předmětech, důraz na vyhledávání informací na internetu), na modernizaci počítačové učebny, na zlepšení komunikačních a prezentačních dovedností žáků, na finanční gramotnost žáků, na ekologické myšlení (ochrana přírody, separace odpadu, sběr starého papíru), na modernizaci vybavení školy (interaktivní tabule, pylonové tabule, výškově stavitelný nábytek, na možnost připojení se k internetu ve většině tříd. 32 Ve školním roce 2017/2018, kdy byl výzkum uskutečněn, navštěvovalo školu 234 dětí. První stupeň navštěvuje 152 dětí, druhý stupeň 82 dětí. 2.4.2 Charakteristika respondentů pedagogů V době výzkumu pracovalo na škole 22 pedagogů: ředitel, zástupce ředitele, 8 pedagogů na prvním stupni, 8 pedagogů na druhém stupni, 2 vychovatelky, 2 vychovatelky/asistenty (½ úvazku asistence, ½ úvazku vychovatelka). Bylo rozdáno 22 dotazníků, 18 jich bylo vráceno, 2 dotazníky byly vyřazeny z důvodu nesprávného vyplnění. K výzkumu bylo použito 16 dotazníků, což je 72,7 % z celkového počtu pedagogů. Pedagogové k vyplnění dotazníků přistupovali ochotně a pečlivě. 2.4.3 Charakteristika respondentů rodičů V době výzkumu navštěvovalo školu 234 dětí. Rodičů, kteří měli dítě nebo děti na zkoumané škole bylo 189. Bylo rozdáno 189 dotazníků, 113 jich bylo vráceno, 16 dotazníků bylo vyřazeno z důvodu nesprávného vyplnění. K výzkumu bylo použito 97 dotazníků, což je 51,32 % z celkového počtu rodičů, jejichž děti v dané době navštěvovaly školu. Rodiče přistupovali k vyplnění dotazníků ochotně a pečlivě. 32 Výroční zpráva 2017-2018. [online]. 18
2.5. Průběh výzkumu Celkový výzkum na Základní škola Františka Křižíka v Bechyni probíhal dva měsíce (duben květen 2018). Administrace dotazníků proběhla v dubnu, v době konání třídních schůzek, v průběhu dubna a května byly dotazníky průběžně navráceny, zpracování a zhodnocení výzkumu probíhalo v květnu. Souhlas s provedením výzkumného šetření jsem dostala od ředitele školy. Žádost i souhlas s provedením výzkumu proběhly ústně. Třídní učitele, mé kolegy, jsem s výzkumem seznámila a požádala je o administraci dotazníků na třídních schůzkách. Velmi ochotně dotazníky rozdali a následně i vyplněné vybrali a mě zpět předali. Rodičům, kteří se třídních schůzek neúčastnili, byly dotazníky zaslány s potřebným vysvětlením. K danému výzkumu jsem využila dotazník tzv. Kilmann-Saxtonovy kulturní mezery. Při zpracování dotazníků jsme využila aplikace Microsoft Excel. Otázky jsem vyhodnotila v souladu s danými cíli výzkumného šetření. Byly stanoveny 3 předpoklady, které měly být potvrzeny či vyvráceny. 2.6. Výsledky výzkumu Současný stav Tabulka 1 Četnosti odpovědí a průměrné odpovědi rodičů Otázka Faktor 1 2 3 4 5 Průměr 1 Priority školy 3 12 18 42 22 3,70 2 Důvěra ve vedení školy 1 2 17 54 23 3,98 3 Převládající styl řízení vůči lidem 0 13 46 19 19 3,45 4 Režim školy a organizační struktura 1 0 16 57 23 4,04 5 Zaměření na pracovní úkoly 2 4 28 49 14 3,71 6 Kontrola 3 8 26 49 11 3,58 7 Motivace studentů 3 4 30 49 11 3,62 8 Komunikace školy s okolím a rodiči 4 5 37 35 16 3,55 9 Inovativnost 1 5 30 50 11 3,67 10 Personální práce 2 1 13 52 29 4,08 11 Podmínky pro výuku 1 1 22 55 18 3,90 12 Estetické prostředí a pořádek 2 4 34 44 13 3,63 13 Vztahy mezi studenty 5 11 35 34 12 3,38 14 Vztahy mezi učiteli a studenty 1 7 31 40 18 3,69 15 Očekávání výsledků vzdělávání 2 0 32 44 19 3,80 Celkový průměr 3,71 19
Tabulka 1 Současný stav (rodiče) Kilmann Saxtonovy kulturní mezery nám ve sloupcích znázorňuje hodnotící škálu na 15 faktorech. V jednotlivých sloupcích jsou zaznamenány počty rodičů, na základě toho, jak hodnotili dle hodnotící škály. V posledním sloupci je vyčíslen průměr hodnocení za jednotlivé hodnocené faktory. Z daných průměrů je zřejmé, že: Faktor Priority školy je rodiči hodnocen průměrem 3,70. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Není jasné, jaké priority škola má ani jak jich chce dosáhnout 3 rodiče; 2 O prioritách školy a o tom, jak jich chce dosáhnout je možné se jen domýšlet 12 rodičů; 3 Jsou známy priority školy, ale na cesty, kterými se je snaží uskutečnit 18 rodičů; 4 Priority školy i cesty k jejich uskutečnění jsou dostatečně známé 42 rodičů; 5 Jsou známy priority školy i způsoby, kterými je chce naplňovat, je možnost se k nim vyjadřovat 22 rodičů; Faktor Důvěra ve vedení školy je rodiči hodnocen průměrem 3,98. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Vedení školy nemá důvěru 1 rodič; 2 Důvěra ve vedení školy je nízká 2 rodiče; 3 Vedení školy má průměrnou důvěru 17 rodičů; 4 Vedení školy má ve většině věcí důvěru 54 rodičů; 5 Vedení školy má vysokou důvěru 23 rodičů; Faktor Převládající styl řízení ve vztahu k lidem je rodiči hodnocen průměrem 3,45. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Nemám možnost spoluúčasti na řízení a rozhodování o věcech, které souvisí se vzděláváním mého dítěte ve škole 0 rodičů; 2 Mám omezené možnosti vyjádření se k problémům, které se vztahují ke vzdělávání mého dítěte, názory rodičů se berou v úvahu jen zřídka 13 rodičů; 3 Rodiče mají možnost se k věcem vyjádřit, někdy je to bráno v úvahu při rozhodování o řešení problémů 46 rodičů; 20
4 Ve škole se obvykle k názorům rodičů hodně přihlíží, jsou využívány při rozhodování 19 rodičů; 5 Rodiče mají možnost vyjádřit se k důležitým otázkám, je velká snaha dosáhnout v zásadních věcech shody mezi pohledy rodiny a školy 19 rodičů; Faktor Režim školy a organizační struktura je rodiči hodnocen průměrem 4,04. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 O nějakém režimu školy a její organizační struktuře nelze vůbec mluvit 1 rodič; 2 Škola má pouze formální režim a organizační strukturu, jedno ani druhé není dodržováno 0 rodičů; 3 Režim a struktura školy mají problémy, klady i zápory 16 rodičů; 4 Dobrý režim i struktura školy, ve většině případů všichni vědí, na koho se obrátit s konkrétním problémem 57 rodičů; 5 Velmi dobře zaběhlý a dodržovaný režim i struktura pomáhá vzdělávání i informovanosti 23 rodičů; Faktor Zaměření na pracovní úkoly je rodiči hodnocen průměrem 3,71. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Ve škole je velmi nízká orientace na výkon studentů i zaměstnanců 2 rodiče; 2 Výkonové ukazatele a výsledky práce nejsou to hlavní 4 rodiče; 3 Výsledky a výkony se sledují někdy více, někdy méně 28 rodičů; 4 Výsledkům výkonosti se věnuje náležitá pozornost 49 rodičů; 5 Škola je vysoce orientovaná na výkon, plnění úkolů se velmi sleduje 14 rodičů; Faktor Kontrola je rodiči hodnocen průměrem 3,58. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Chybí účinná kontrola všeho a všech 3 rodiče; 2 Kontrola je zaměřena pouze na vyhledávání viníků 8 rodičů; 3 Kontrola je průměrně přísná a intenzivní s průměrným zaměřením na všechny 26 rodičů; 4 Kontrola je na dobré úrovni, hledají se i příčiny problémů, nejen viníci 49 rodičů; 21
5 Kontrola je systematická a kvalitní, zaměřená na hledání příčin i na prevenci, postihuje vše, její výsledky jsou zveřejňovány 11 rodičů; Faktor Motivace studentů je rodiči hodnocen průměrem 3,62. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Motivaci se nepřikládá žádný význam 3 rodiče; 2 Studenti jsou školou minimálně motivovány ke studiu 4 rodiče; 3 Motivace studentů školou je průměrná 30 rodičů; 4 Motivace je na dobré úrovni 49 rodičů; 5 Motivace ve škole vede k vysokému nasazení, má systém 11 rodičů; Faktor Komunikace školy s okolím a rodiči je rodiči hodnocen průměrem 3,55. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Komunikace školy s rodiči je nedostatečná, vykazuje řadu nedostatků a nedorozumění 4 rodiče; 2 Škola se jí věnuje málo, je podprůměrná 5 rodičů; 3 Je asi dostatečná, jsou zde příležitosti ke zlepšení 37 rodičů; 4 Je dobrá, zaměřená především na rodiče 35 rodičů; 5 Velmi kvalitní, škola věnuje velkou pozornost komunikaci s rodiči a dalšími partnery 16 rodičů; Faktor Inovativnost je rodiči hodnocen průměrem 3,67. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Motivaci se nepřikládá žádný význam 3 rodiče; 2 Studenti jsou školou minimálně motivovány ke studiu 4 rodiče; 3 Motivace studentů školou je průměrná 30 rodičů; 4 Motivace je na dobré úrovni 49 rodičů; 5 Motivace ve škole vede k vysokému nasazení, má systém 11 rodičů; Faktor Personální práce je rodiči hodnocen průměrem 4,08. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Složení pedagogického sboru není kvalitní a nevyvíjí se 2 rodiče; 22
2 Složení pedagogického sboru není kvalitní, ale pomalu se mění k lepšímu 1 rodič; 3 Pedagogický sbor je rovnoměrně složen z kvalitních a nekvalitních pracovníků 13 rodičů; 4 Většina pedagogů školy je kvalitních, někteří jsou nekvalitní 52 rodičů; 5 Všichni pedagogičtí zaměstnanci školy jsou kvalitní 29 rodičů; Faktor Podmínky pro výuku je rodiči hodnocen průměrem 3,90. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Velmi špatné, neodpovídají potřebám 1 rodič; 2 Špatné, v určitých případech neodpovídají 1 rodič; 3 Průměrné, něco by mohlo být určitě i lepší 22 rodičů; 4 Škola je dobře vybavená 55 rodičů; 5 Vynikající pracovní podmínky, které berou v úvahu do určité míry individuální požadavky 18 rodičů; Faktor Estetické prostředí a pořádek je rodiči hodnocen průměrem 3,63. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Velmi špatná estetická úroveň, nepořádek a špína 2 rodiče; 2 Špatná estetická úroveň včetně problémů s hygienou a úklidem 4 rodiče; 3 Vcelku dobrá estetická úroveň i čistota 34 rodičů; 4 Velmi dobrá estetická úroveň bez problémů 44 rodičů; 5 Výjímečná estetická úroveň i hygienické vybavení 13 rodičů; Faktor Vztahy mezi studenty je rodiči hodnocen průměrem 3,38. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Mezi studenty školy jsou špatné vztahy, některé nepřátelské 5 rodičů; 2 Vztahy mezi studenty nejsou vyrovnané, jejich spolupráce je nízká 11 rodičů; 3 Vztahy mezi studenty umožňují potřebnou spolupráci 35 rodičů; 4 Vztahy jsou dobré, studenti spolupracují 34 rodičů; 5 Ve škole panují výborné vztahy a atmosféra důvěry, to přispívá k dobrým výsledkům 12 rodičů; 23
Faktor Vztahy mezi učiteli a studenty je rodiči hodnocen průměrem 3,69 Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Vztahy mezi učiteli a žáky jsou špatné, vyskytují se i závažné problémy 1 rodič; 2 Vztahy mohou být lepší, často se vyskytují problémy 2 rodiče; 3 Vztahy mezi studenty a učiteli jsou průměrné, někdy velmi dobré, jindy velmi špatné 31 rodičů; 4 Dobré vztahy přispívají k pohodě při výuce 40 rodičů; 5 Výborné vztahy a atmosféra důvěry přispívají k dobrým výsledkům 23 rodičů; Faktor Očekávání výsledků vzdělávání je rodiči hodnocen průměrem 3,80. Z celkového počtu rodičů hodnotili na škále číslem: 1 Škola neočekává od studentů dobré výsledky 2 rodiče; 2 Škola má nízké očekávání výsledků vzdělávání 0 rodičů; 3 Škola očekává od studentů dosažení průměrné rovně vzdělání 32 rodičů; 4 Od studentů se očekává dosažení nadprůměrných výsledků vzdělání 44 rodičů; 5 Škola od studentů očekává dosažení vynikajících vzdělávacích výsledků 19 rodičů; Nejnižší hodnotu současného stavu vykazuje faktor 13 vztahy mezi studenty, jehož hodnota je 3,38. Přestože sloupec vykazuje nejnižší hodnotu, nejedná se o kritický stav. Nejvyšší hodnotu vykazuje faktor 10 personální práce, vykazuje hodnotu 4,08. Celkový průměr odpovědí rodičů za všechny faktory je 3,70. Vybraný faktor s nejnižším průměrem: faktor 13 Vztahy mezi studenty Možné příčiny: nízká úroveň participace žáků na chodu školy, třídy např. stanovení pravidel chování. Vybraný faktor s nejvyšší průměrem: faktor 10 Personální práce 24
Faktor hodnocený rodiči nejvyšším průměrem vypovídá o spokojenosti rodičů s profesionalitou pedagogů na zkoumané škole. Graf 1 Četnosti odpovědí rodičů 60 Četnosti odpovědí rodičů 50 40 30 20 10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Řada1 Řada2 Řada3 Řada4 Řada5 Sloupcový graf 1 znázorňuje graficky četnosti odpovědí rodičů (současný stav) za jednotlivé faktory dotazníku. Graf 2 Průměrné odpovědi rodičů 4,5 Průměrné odpovědi rodičů 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 25
Sloupcový graf 2 znázorňuje graficky průměrné odpovědi rodičů (současný stav) za jednotlivé faktory dotazníku. Tabulka 2 Četnosti odpovědí a průměrné odpovědi pedagogů Otázka Faktor 1 2 3 4 5 Průměr 1 Priority školy 1 4 3 4 4 3,37 2 Důvěra ve vedení školy 0 2 6 6 2 3,50 3 Převládající styl řízení vůči lidem 0 3 8 2 3 3,31 4 Režim školy a organizační 0 2 5 7 2 3,56 struktura 5 Zaměření na pracovní úkoly 0 0 9 5 2 3,56 6 Kontrola 0 5 5 5 1 3,12 7 Motivace studentů 0 0 11 4 1 3,37 8 Komunikace školy s okolím a rodiči 0 0 8 4 4 3,75 9 Inovativnost 0 0 7 8 1 3,62 10 Personální práce 0 0 2 11 3 4,06 11 Podmínky pro výuku 0 0 5 10 1 3,75 12 Estetické prostředí a pořádek 0 1 10 4 1 3,31 13 Vztahy mezi studenty 1 2 10 2 1 3,00 14 Vztahy mezi učiteli a studenty 1 0 10 4 1 3,25 15 Očekávání výsledků vzdělávání 0 0 9 6 1 3,50 Celkový průměr 3,46 Tabulka 1 Současný stav (pedagogové) Kilmann Saxtonovy kulturní mezery nám ve sloupcích znázorňuje hodnotící škálu na 15 faktorech. V jednotlivých sloupcích jsou zaznamenány počty pedagogů, na základě toho, jak hodnotili dle hodnotící škály. V posledním sloupci je vyčíslen průměr hodnocení za jednotlivé hodnocené faktory. Z daných průměrů je zřejmé, že: Faktor Priority školy je pedagogy hodnocen průměrem 3,37. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Není jasné, jaké priority škola má ani jak jich chce dosáhnout 1 pedagog; 2 O prioritách školy a o tom, jak jich chce dosáhnout je možné se jen domýšlet 4 pedagogové; 3 Jsou známy priority školy, ale na cesty, kterými se je snaží uskutečnit 3 pedagogové; 4 Priority školy i cesty k jejich uskutečnění jsou dostatečně známé 4 pedagogové; 5 Jsou známy priority školy i způsoby, kterými je chce naplňovat, je možnost se k nim vyjadřovat 4 pedagogové; 26
Faktor Důvěra ve vedení školy je pedagogy hodnocen průměrem 3,50. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Vedení školy nemá důvěru 0 pedagogů; 2 Důvěra ve vedení školy je nízká 2 pedagogové; 3 Vedení školy má průměrnou důvěru 6 pedagogů; 4 Vedení školy má ve většině věcí důvěru 6 pedagogů; 5 Vedení školy má vysokou důvěru 2 pedagogové; Faktor Převládající styl řízení ve vztahu k lidem je pedagogy hodnocen průměrem 3,31. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Nemám možnost spoluúčasti na řízení a rozhodování o věcech, které souvisí se vzděláváním mého dítěte ve škole 0 pedagogů; 2 Mám omezené možnosti vyjádření se k problémům, které se vztahují ke vzdělávání mého dítěte, názory rodičů se berou v úvahu jen zřídka 3 pedagogové; 3 Rodiče mají možnost se k věcem vyjádřit, někdy je to bráno v úvahu při rozhodování o řešení problémů 8 pedagogů; 4 Ve škole se obvykle k názorům rodičů hodně přihlíží, jsou využívány při rozhodování 2 pedagogové; 5 Rodiče mají možnost vyjádřit se k důležitým otázkám, je velká snaha dosáhnout v zásadních věcech shody mezi pohledy rodiny a školy 3 pedagogové; Faktor Režim školy a organizační struktura je rodiči hodnocen průměrem 3,56. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 O nějakém režimu školy a její organizační struktuře nelze vůbec mluvit 0 pedagogů; 2 Škola má pouze formální režim a organizační strukturu, jedno ani druhé není dodržováno 2 pedagogové; 3 Režim a struktura školy mají problémy, klady i zápory 5 pedagogů; 4 Dobrý režim i struktura školy, ve většině případů všichni vědí, na koho se obrátit s konkrétním problémem 7 pedagogů; 27
5 Velmi dobře zaběhlý a dodržovaný režim i struktura pomáhá vzdělávání i informovanosti 2 pedagogové; Faktor Zaměření na pracovní úkoly je pedagogy hodnocen průměrem 3,56. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Ve škole je velmi nízká orientace na výkon studentů i zaměstnanců 0 pedagogů; 2 Výkonové ukazatele a výsledky práce nejsou to hlavní 0 pedagogů; 3 Výsledky a výkony se sledují někdy více, někdy méně 9 pedagogů; 4 Výsledkům výkonosti se věnuje náležitá pozornost 5 pedagogů; 5 Škola je vysoce orientovaná na výkon, plnění úkolů se velmi sleduje 2 pedagogové; Faktor Kontrola je rodiči hodnocen průměrem 3,12. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Chybí účinná kontrola všeho a všech 0 pedagogů; 2 Kontrola je zaměřena pouze na vyhledávání viníků 5 pedagogů; 3 Kontrola je průměrně přísná a intenzivní s průměrným zaměřením na všechny 5 pedagogů; 4 Kontrola je na dobré úrovni, hledají se i příčiny problémů, nejen viníci 5 pedagogů; 5 Kontrola je systematická a kvalitní, zaměřená na hledání příčin i na prevenci, postihuje vše, její výsledky jsou zveřejňovány 1 pedagog; Faktor Motivace studentů je pedagogy hodnocen průměrem 3,37. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Motivaci se nepřikládá žádný význam 0 pedagogů; 2 Studenti jsou školou minimálně motivovány ke studiu 0 pedagogů; 3 Motivace studentů školou je průměrná 11 pedagogů; 4 Motivace je na dobré úrovni 4 pedagogové; 5 Motivace ve škole vede k vysokému nasazení, má systém 1 pedagog; 28
Faktor Komunikace školy s okolím a rodiči je pedagogy hodnocen průměrem 3,75. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Komunikace školy s rodiči je nedostatečná, vykazuje řadu nedostatků a nedorozumění 0 pedagogů; 2 Škola se jí věnuje málo, je podprůměrná 0 pedagogů; 3 Je asi dostatečná, jsou zde příležitosti ke zlepšení 8 pedagogů; 4 Je dobrá, zaměřená především na rodiče 4 pedagogové; 5 Velmi kvalitní, škola věnuje velkou pozornost komunikaci s rodiči a dalšími partnery 4 pedagogové; Faktor Inovativnost je pedagogy hodnocen průměrem 3,62. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Motivaci se nepřikládá žádný význam 0 pedagogů; 2 Studenti jsou školou minimálně motivovány ke studiu 0 pedagogů; 3 Motivace studentů školou je průměrná 7 pedagogů; 4 Motivace je na dobré úrovni 8 pedagogů; 5 Motivace ve škole vede k vysokému nasazení, má systém 1 pedagog; Faktor Personální práce je pedagogy hodnocen průměrem 4,06. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Složení pedagogického sboru není kvalitní a nevyvíjí se 0 pedagogů; 2 Složení pedagogického sboru není kvalitní, ale pomalu se mění k lepšímu 0 pedagogů; 3 Pedagogický sbor je rovnoměrně složen z kvalitních a nekvalitních pracovníků 2 pedagogové; 4 Většina pedagogů školy je kvalitních, někteří jsou nekvalitní 11 pedagogů; 5 Všichni pedagogičtí zaměstnanci školy jsou kvalitní 3 pedagogové; Faktor Podmínky pro výuku je pedagogy hodnocen průměrem 3,75. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Velmi špatné, neodpovídají potřebám 0 pedagogů; 2 Špatné, v určitých případech neodpovídají 0 pedagogů; 29
3 Průměrné, něco by mohlo být určitě i lepší 5 pedagogů; 4 Škola je dobře vybavená 10 pedagogů; 5 Vynikající pracovní podmínky, které berou v úvahu do určité míry individuální požadavky 1 pedagog; Faktor Estetické prostředí a pořádek je pedagogy hodnocen průměrem 3,31. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Velmi špatná estetická úroveň, nepořádek a špína 0 pedagogů; 2 Špatná estetická úroveň včetně problémů s hygienou a úklidem 1 pedagog; 3 Vcelku dobrá estetická úroveň i čistota 10 pedagogů; 4 Velmi dobrá estetická úroveň bez problémů 4 pedagogové; 5 Výjimečná estetická úroveň i hygienické vybavení 1 pedagog; Faktor Vztahy mezi studenty je pedagogy hodnocen průměrem 3,00. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Mezi studenty školy jsou špatné vztahy, některé nepřátelské 1 pedagog; 2 Vztahy mezi studenty nejsou vyrovnané, jejich spolupráce je nízká 2 pedagogové; 3 Vztahy mezi studenty umožňují potřebnou spolupráci 10 pedagogů; 4 Vztahy jsou dobré, studenti spolupracují 2 pedagogové; 5 Ve škole panují výborné vztahy a atmosféra důvěry, to přispívá k dobrým výsledkům 1 pedagog; Faktor Vztahy mezi učiteli a studenty je pedagogy hodnocen průměrem 3,25. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Vztahy mezi učiteli a žáky jsou špatné, vyskytují se i závažné problémy 1 pedagog; 2 Vztahy mohou být lepší, často se vyskytují problémy 0 pedagogů; 3 Vztahy mezi studenty a učiteli jsou průměrné, někdy velmi dobré, jindy velmi špatné 10 pedagogů; 4 Dobré vztahy přispívají k pohodě při výuce 4 pedagogové; 5 Výborné vztahy a atmosféra důvěry přispívají k dobrým výsledkům 1 pedagog; 30
Faktor Očekávání výsledků vzdělávání je pedagogy hodnocen průměrem 3,50. Z celkového počtu pedagogů hodnotili na škále číslem: 1 Škola neočekává od studentů dobré výsledky 0 pedagogů; 2 Škola má nízké očekávání výsledků vzdělávání 0 pedagogů; 3 Škola očekává od studentů dosažení průměrné rovně vzdělání 9 pedagogů; 4 Od studentů se očekává dosažení nadprůměrných výsledků vzdělání 6 pedagogů; 5 Škola od studentů očekává dosažení vynikajících vzdělávacích výsledků 1 pedagog; Nejnižší hodnotu současného stavu vykazuje faktor 13 vztahy mezi studenty, jehož hodnota je 3,00. Přestože faktor vykazuje nejnižší hodnotu, nejedná se o kritický stav. Nejvyšší hodnotu vykazuje faktor 10 personální práce, vykazuje hodnotu 4,06. Celkový průměr odpovědí pedagogů za všechny faktory je 3,46. Vybraný faktor s nejnižším průměrem: faktor 13 Vztahy mezi studenty Možné příčiny: nízká úroveň participace žáků na chodu školy, třídy např. stanovení pravidel chování. Pedagogové vnímají situaci týkající se této oblasti ve shodě s rodiči. Vybraný faktor s nejvyšší průměrem: faktor 10 Personální práce Pedagogové vnímají situaci týkající se této oblasti ve shodě s rodiči. 31
Graf 3 Četnosti odpovědí pedagogů Četnosti odpovědí pedagogů 12 10 8 6 4 2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Řada1 Řada2 Řada3 Řada4 Řada5 Sloupcový graf 3 znázorňuje graficky četnosti odpovědí rodičů (současný stav) za jednotlivé faktory dotazníku. Graf 4 Průměrné odpovědi pedagogů 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 Průměrné odpovědi pedagogů 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Sloupcový graf 4 znázorňuje graficky průměrné odpovědi pedagogů (současný stav) za jednotlivé faktory dotazníku. 32
Očekávaný stav Tabulka 3 Četnosti odpovědí a průměrné odpovědi rodičů Otázka Faktor 1 2 3 4 5 Průměr 1 Priority školy 0 0 2 16 79 4,79 2 Důvěra ve vedení školy 0 0 0 15 82 4,84 3 Převládající styl řízení vůči lidem 0 0 12 29 56 4,45 4 Režim školy a organizační struktura 0 0 0 23 74 4,76 5 Zaměření na pracovní úkoly 0 3 7 41 46 4,34 6 Kontrola 0 0 4 37 56 4,53 7 Motivace studentů 0 1 15 14 67 4,51 8 Komunikace školy s okolím a rodiči 0 1 4 21 11 4,67 9 Inovativnost 0 0 15 36 56 4,52 10 Personální práce 0 0 2 7 88 4,88 11 Podmínky pro výuku 0 0 1 19 77 4,78 12 Estetické prostředí a pořádek 0 0 3 37 57 4,55 13 Vztahy mezi studenty 0 0 6 27 64 4,59 14 Vztahy mezi učiteli a studenty 0 0 1 21 75 4,76 15 Očekávání výsledků vzdělávání 0 0 9 29 59 4,51 Celkový průměr 4,63 Tabulka 3 Očekávaný stav (rodiče) Kilmann Satanovy kulturní mezery nám ve sloupcích znázorňuje hodnotící škálu na 15 faktorech. V jednotlivých sloupcích jsou zaznamenány počty rodičů, na základě toho, jak hodnotili dle hodnotící škály. V posledním sloupci je vyčíslen průměr hodnocení za jednotlivé hodnocené faktory. Nejnižší hodnotu očekávaného stavu vykazuje faktor 5 zaměření na pracovní úkoly, jehož hodnota je 4,34. Nejvyšší hodnotu vykazuje faktor 10 personální práce, vykazuje hodnotu 4,88. Celkový průměr odpovědí rodičů za všechny faktory je 4,63. Na uvedeném faktoru je zřejmé, která oblast je pro rodiče klíčová. Oblast personální práce je v očekávání rodičů zásadní. 33
Graf 5 Četnosti odpovědi rodičů Četnosti odpovědí rodičů 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Řada1 Řada2 Řada3 Řada4 Řada5 Sloupcový graf 5 znázorňuje graficky četnosti odpovědí rodičů (očekávaný stav) za jednotlivé faktory dotazníku. Graf 6 Průměrné odpovědi rodičů 5 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 Průměrné odpovědi rodičů 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Sloupcový graf 6 znázorňuje graficky průměrné odpovědi rodičů očekávaný stav) za jednotlivé faktory dotazníku. 34
Tabulka 4 Četnosti odpovědí a průměrné odpovědi pedagogů Otázka Faktor 1 2 3 4 5 Průměr 1 Priority školy 0 0 0 4 12 4,75 2 Důvěra ve vedení školy 0 0 0 3 13 4,81 3 Převládající styl řízení vůči lidem 0 1 3 5 7 4,13 4 Režim školy a organizační 0 0 0 5 11 4,68 struktura 5 Zaměření na pracovní úkoly 0 0 0 10 6 4,57 6 Kontrola 0 0 0 6 10 4,62 7 Motivace studentů 0 0 0 4 12 4,75 8 Komunikace školy s okolím a rodiči 0 0 0 5 11 4,68 9 Inovativnost 0 0 0 9 7 4,43 10 Personální práce 0 0 0 3 13 4,81 11 Podmínky pro výuku 0 0 0 2 14 4,87 12 Estetické prostředí a pořádek 0 0 0 6 10 4,62 13 Vztahy mezi studenty 0 0 0 8 8 4,50 14 Vztahy mezi učiteli a studenty 0 0 0 7 9 4,56 15 Očekávání výsledků vzdělávání 1 0 0 9 6 4,18 Celkový průměr 4,60 Tabulka 4 Očekávaný stav (pedagogové) Kilmann Satanovy kulturní mezery nám ve sloupcích znázorňuje hodnotící škálu na 15 faktorech. V jednotlivých sloupcích jsou zaznamenány počty pedagogů, na základě toho, jak hodnotili dle hodnotící škály. V posledním sloupci je vyčíslen průměr hodnocení za jednotlivé hodnocené faktory. Nejnižší hodnotu očekávaného stavu vykazuje faktor 3 převládající styl řízení vůči lidem, jehož hodnota je 4,13. Nejvyšší hodnotu vykazuje faktor 11 podmínky pro výuku, vykazuje hodnotu 4,87. Celkový průměr odpovědí rodičů za všechny faktory je 4,60. Na uvedeném faktoru je zřejmé, která oblast je pro pedagogy klíčová. Oblast podmínky pro výuku je v očekávání pedagogů zásadní. 35
Graf 7 Četnosti odpovědi pedagogů Četnosti odpovědí pedagogů 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Řada1 Řada2 Řada3 Řada4 Řada5 Sloupcový graf 7 znázorňuje graficky četnosti odpovědí pedagogů (očekávaný stav) za jednotlivé faktory dotazníku. Graf 8 Průměrné odpovědi pedagogů 5 Průměrné odpovědi pedagogů 4,8 4,6 4,4 4,2 4 3,8 3,6 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Sloupcový graf 8 znázorňuje graficky průměrné odpovědi pedagogů očekávaný stav) za jednotlivé faktory dotazníku. 36
Srovnání současného a očekávaného stavu Tabulka 5 Srovnání současného a očekávaného stavu z hlediska rodičů Otázka Faktor Současný Očekávaný Rozdíl Naplnění stav stav očekávání 1 Priority školy 3,70 4,79 1,09 77,2 % 2 Důvěra ve vedení školy 3,98 4,84 0,86 82,2 % 3 Převládající styl řízení vůči lidem 3,45 4,45 1,00 77,5 % 4 Režim školy a organizační struktura 4,04 4,76 0,72 84,8, % 5 Zaměření na pracovní úkoly 3,71 4,34 0,63 85,4 % 6 Kontrola 3,58 4,53 0,95 79,0 % 7 Motivace studentů 3,62 4,51 0,89 80,2 % 8 Komunikace školy s okolím a rodiči 3,55 4,67 1,12 76,0 % 9 Inovativnost 3,67 4,52 0,85 81,1 % 10 Personální práce 4,08 4,88 0,80 83,6 % 11 Podmínky pro výuku 3,90 4,78 0,88 81,5 % 12 Estetické prostředí a pořádek 3,63 4,55 0,92 79,7 % 13 Vztahy mezi studenty 3,38 4,59 1,21 73,6 % 14 Vztahy mezi učiteli a studenty 3,69 4,76 1,07 77,5 % 15 Očekávání výsledků vzdělávání 3,80 4,51 0,71 84,2 % Průměrný rozdíl 0,91 Tabulka č. 5 obsahuje v jednotlivých sloupcích vyhodnocené hodnoty pro současný i očekávaný stav. Předposlední sloupec znázorňuje rozdíl uvedených hodnot, který vymezuje tzv. kulturní mezeru. Poslední sloupec vyjadřuje hodnotu naplnění očekávání v jednotlivých faktorech. Průměrný rozdíl za všechny faktory je 0,91. Největší kulturní mezeru mají tyto faktory: faktor 1 Priority školy, 1,09 očekávání je zde naplněno na 77,2 % faktor 8 Komunikace školy s okolím a rodiči, 1,12 - očekávání je zde naplněno na 76 % faktor 13 Vztahy mezi studenty 1,21 - očekávání je zde naplněno na 73,6 % Nejnižší kulturní mezeru mají tyto položky: faktor 4 Režim školy a organizační struktura, 0,72 - očekávání je zde naplněno na 84,4 % faktor 5 Zaměření na pracovní úkoly, 0,63 - očekávání je zde naplněno na 85,4 % 37
faktor 15 Očekávání výsledků vzdělávání, 0,71 - očekávání je zde naplněno na 84,2 % Graf 9 Srovnání současného a očekávaného stavu rodiče 6 Srovnání současného a očekávaného stavu - rodiče 5 4 3 2 1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Současný stav Očekávaný stav Spojnicový graf 9 znázorňuje graficky srovnání současného a očekávaného stavu z pohledu rodičů. Graf 10 Vyjádření kulturní mezery rodiče 1,4 Vyjádření kulturní mezery - rodiče 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 38
Sloupcový graf 10 znázorňuje graficky vymezení kulturní mezery z pohledu rodičů v jednotlivých faktorech dotazníku. Tabulka 6 Srovnání současného a očekávaného stavu z hlediska pedagogů Otázka Faktor Současný Očekávaný Rozdíl Naplnění stav stav očekávání 1 Priority školy 3,37 4,75 1,38 70,9 % 2 Důvěra ve vedení školy 3,50 4,81 1,31 72,7 % 3 Převládající styl řízení vůči lidem 3,31 4,13 0,82 80,1 % 4 Režim školy a organizační struktura 3,56 4,68 1,12 76,0 % 5 Zaměření na pracovní úkoly 3,56 4,57 1,01 81,4 % 6 Kontrola 3,12 4,62 1,50 67,5 % 7 Motivace studentů 3,37 4,75 1,38 70,9 % 8 Komunikace školy s okolím a rodiči 3,75 4,68 0,93 80,1 % 9 Inovativnost 3,62 4,43 0,81 81,7 % 10 Personální práce 4,06 4,81 0,75 84,4 % 11 Podmínky pro výuku 3,75 4,87 1,12 77,0 % 12 Estetické prostředí a pořádek 3,31 4,62 1,31 71,6 % 13 Vztahy mezi studenty 3,00 4,50 1,50 66,6 % 14 Vztahy mezi učiteli a studenty 3,25 4,56 1,31 71,2 % 15 Očekávání výsledků vzdělávání 3,50 4,18 0,68 83,7 % Průměrný rozdíl 1,12 Tabulka č. 6 obsahuje v jednotlivých sloupcích vyhodnocené hodnoty pro současný i očekávaný stav. Předposlední sloupec znázorňuje rozdíl uvedených hodnot, který vymezuje tzv. kulturní mezeru. Poslední sloupec vyjadřuje hodnotu naplnění očekávání v jednotlivých faktorech. Hodnota kritické oblasti je označena červeně. Průměrný rozdíl za všechny faktory je 1,12. Největší kulturní mezeru mají tyto faktory: faktor 1 Priority školy, 1,38 - očekávání je zde naplněno na 70,9 % faktor 6 Kontrola, 1,50 očekávání je zde naplněno na 67,5 % faktor 13 Vztahy mezi studenty 1,50 - očekávání je zde naplněno na 66,6 % Nejnižší kulturní mezeru mají tyto položky: faktor 9 Inovativnost, 0,81 očekávání je zde naplněno na 81,7 % 39
faktor 10 Zaměření na pracovní úkoly, 0,75 očekávání je zde naplněno na 84,4 % faktor 15 Očekávání výsledků vzdělávání, 0,68 očekávání je zde naplněno na 83,7 % Graf 11 Srovnání současného a očekávaného stavu pedagogové 6 5 4 3 2 1 Srovnání současného a očekávaného stavu - pedagogové 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 současný stav očekávaný stav Spojnicový graf 11 znázorňuje graficky srovnání současného a očekávaného stavu z pohledu pedagogů. Graf 12 Vyjádření kulturní mezery pedagogové 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 Vyjádření kulturní mezery - pedagogové 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 40
Sloupcový graf 12 znázorňuje graficky vymezení kulturní mezery z pohledu pedagogů v jednotlivých faktorech dotazníku. Graf 13 Srovnání kulturní mezery z hlediska rodičů a pedagogů 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Srovnání kulturní mezery z hlediska rodičů a pedagogů 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Rodiče Pedagogové Spojnicový graf 13 znázorňuje graficky srovnání kulturní mezery z pohledu rodičů a pedagogů. Z grafického znázornění je evidentní rozdíl mezi vyjádřením kulturní mezery u rodičů a pedagogů. Největší rozdíl ve vyjádření kulturní mezery mezi rodiči a pedagogy je: faktor č. 6 Kontrola kulturní mezera je u rodičů 0,95 a u pedagogů 1,50. Nejmenší rozdíl ve vyjádření kulturní mezery mezi rodiči a pedagogy je: faktor č. 15 - Očekávání výsledků vzdělávání kulturní mezera u rodičů je 0,71 a u pedagogů je 0,68. 41
Graf 14 Srovnání naplnění očekávání rodičů a pedagogů vzhledem k žádoucímu stavu Srovnání naplnění očekávání rodičů a pedagogů vzhledem k žádoucímu stavu 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Rodiče Pedagogové 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Spojnicový graf 14 znázorňuje graficky srovnání naplnění očekávání rodičů a pedagogů vzhledem k žádoucímu stavu. Z grafického znázornění je evidentní rozdíl mezi naplněním očekávání rodičů a pedagogů. Největší rozdíl v naplnění očekávání mezi rodiči a pedagogy je: faktor č. 6 - Kontrola, kde naplnění očekávání rodičů je 79 % a naplnění očekávání pedagogů je 67,5 %. Nejmenší rozdíl v naplnění očekávání mezi rodiči a pedagogy je: faktor č. 15 - Očekávání výsledků vzdělávání, kde naplnění očekávání rodičů je 84,2 % a naplnění očekávání pedagogů je 83,7 %. 42
2.7. Výsledky výzkumu Výzkumná část této práce byla zaměřena na analýzu kultury školy a komparaci výsledků šetření, které bylo provedeno u rodičů dětí a pedagogů zkoumané školy. V souvislosti k cílům a tématu práce jsem stanovila tři předpoklady, které jsou následně vyhodnoceny. Předpoklad č. 1: Předpokládám, že pedagogové budou hodnotit současný stav kultury školy celkově kritičtěji ve srovnání s rodiči. Z výsledků dotazníkového šetření je zřejmé, že pedagogové hodnotili současný stav kultury školy celkově kritičtěji, a to průměrnou hodnotou 3,46. Rodiče tento stav hodnotili průměrnou hodnotou 3,71. Předpoklad č.1 se potvrdil. Předpoklad č. 2: Předpokládám, že rodiče budou mít celkově vyšší očekávání ve vztahu k požadovanému stavu kultury školy ve srovnání s pedagogy. Z výsledků hodnocení odpovědí respondentů vyplývá, že očekávání rodičů ve vztahu k požadovanému stavu kultury školy je celkově vyšší než očekávání pedagogů, bylo hodnoceno celkovým průměrem 4,63. Pedagogové hodnotili tento stav celkovým průměrem 4,60. Předpoklad č.2 se potvrdil. Předpoklad č. 3: Předpokládám, že v případě pedagogů bude přítomna větší kulturní mezera mezi současným a očekávaným stavem kultury školy ve srovnání s rodiči. Z výsledků hodnocení respondentů je evidentní, že větší kulturní mezera mezi současným a očekávaným stavem kultury je přítomna v případě pedagogů, byla hodnocena celkovým průměrným rozdílem 1,12. V hodnocení pedagogů se vyskytovaly také dvě oblasti, které vykazovaly kritické hodnoty 1,50 u faktoru č. 6 Kontrola a faktoru č. 13 Vztahy mezi studenty. Kulturní mezera v případě rodičů byla hodnocena průměrným rozdílem 0,91. Také předpoklad č. 3 se potvrdil. 43
2.8 Návrhy řešení Na základě výzkumného šetření u rodičů i pedagogů byla největší kulturní mezera vyjádřena v těchto faktorech: Rodiče: faktor 1 Priority školy, 1,09 očekávání je zde naplněno na 77,2 % faktor 8 Komunikace školy s okolím a rodiči, 1,12 - očekávání je zde naplněno na 76 % faktor 13 Vztahy mezi studenty 1,21 - očekávání je zde naplněno na 73,6 % Pedagogové: faktor 1 Priority školy, 1,38 - očekávání je zde naplněno na 70,9 % faktor 6 Kontrola, 1,50 očekávání je zde naplněno na 67,5 % faktor 13 Vztahy mezi studenty 1,50 - očekávání je zde naplněno na 66,6 % Priority školy Škola prezentuje priority školy v legislativních dokumentech, výroční zprávě a na stránkách školy. Tuto oblast shodně označili rodiče i pedagogové za oblast s větší kulturní mezerou, nejedná se však o výsledek hodnocení, který by byl kritický, přesto je nutné se zamyslet, jestli je nějaká možnost, jak priority školy aktualizovat či více vysvětlit. Doporučuji: konkretizaci priorit přes obecné cíle po konkrétní cíle (se zachováním logické vazby) včetně kritérií hodnocení; provedení SWOT analýzy; srozumitelné představení cesty, jak chce škola daných cílů dosáhnout; představení strategických oblastí. Komunikace školy s okolím a rodiči Škola spolupracuje s rodiči, pravidelně komunikuje se zástupci SRPDŠ, aktivně spolupracuje se Školskou radou, pořádá dny otevřených dveří, zve rodiče k participaci na projektových dnech, pravidelně jsou rodiče informováni o aktuálních akcích na stránkách 44
školy, kterých se rodiče mohou společně s dětmi účastnit, přesto rodiče hodnotili Komunikaci školy s okolím a rodiči jako druhou oblast v pořadí s největší kulturní mezerou. Nutné je však připomenout, že se nejedná o oblast s kritickou hodnotou. V tomto případě nás získaná data neupozorňují na příčiny, proto je nutné provést další šetření, které tyto příčiny odhalí. Toto téma otevírá spoustu dalších otázek k zamyšlení. Doporučuji: více informovat rodiče o možnosti využití pevně daných konzultačních hodin pedagogů; připravit výzkumné šetření pro rodiče týkající se této oblasti, na jehož základě může škola přijmout další opatření. Vztahy mezi studenty Tuto oblast shodně označili rodiče i pedagogové za oblast s největší kulturní mezerou. Situace vztahů mezi lidmi je odrazem celé naší společnosti, v němž se odráží nejen výchova rodičů, ale také vliv společnosti (vzorů např. proklamace síly a dravosti), médií, sociálních sítí atd. Doporučuji: důraz na rozvíjení průřezových témat osobnostní a sociální výchovy; zaujetí jasného a otevřeného postoje školy k jevům, které jsou netolerantní a nenávistné; zařazení třídnických hodin, kde prostřednictvím dialogu, diskuse je dětem na konkrétním příkladu představeno etické hledisko, případně zařazení etické výchovy v jakékoliv formě; větší participace žáků na chodu školy; monitorování vývoje vztahů ve skupině práce pedagoga s dynamikou skupiny. Kontrola Oblast kontroly byla hodnocena v případě pedagogů kulturní mezerou 1,50, což představuje kritickou hodnotu. Příčinou může být nedůsledná kontrola zaměřená pouze na vyhledávání viníků, kontrola není průměrně zaměřená na všechny, nehledají se příčiny problému. Analýzou poskytnutých informací však nebyly zjištěny žádné 45
nedostatky, kontroly např. hospitace jsou průběžně prováděny včetně následné zpětné vazby. Doporučuji: zaměřit kontrolu průměrně na všechny; pravidelné provádění hospitací; důsledné řešení problémů a zaměření na hledání jejich příčin. 46
Závěr V závěrečné práci jsem se pokusila analyzovat současný stav kultury školy, porovnat ho s očekávaným stavem a zjistit kulturní mezeru. Současný stav kultury byl zjištěn na základě dostupných dokumentů a dotazníkového šetření. Dotazníky byly administrovány rodičům a pedagogům k vyplnění. Z vyhodnocených dotazníků týkajících se současného stavu kultury školy u rodičů vyplynulo, že nejproblematičtější oblastí jsou vztahy mezi studenty, naopak nejlépe hodnoceným faktorem je personální práce. Největší kulturní mezeru, která leží mezi očekáváním a současným stavem kultury školy, shledávají rodiče v prioritách školy, v komunikaci školy s rodiči a s okolím a ve vztazích mezi studenty. Ačkoliv určitá kulturní mezera zde byla zjištěna, je nutné dodat, že se zde nejedná o kritický stav, ale o zjištěné informace, které mohou sloužit jako možnost managementu školy k případnému zamyšlení. Z pohledu pedagogů hodnotícího současný stav kultury školy lze konstatovat, že je shodný s pohledem rodičů, největší obtíže vidí také ve vztazích mezi studenty a nejlépe byla hodnocena taktéž personální práce. Výsledná největší kulturní mezera v případě pedagogů je v prioritách školy (shodně s rodiči), v kontrole a ve vztazích mezi studenty (shodně s rodiči). U pedagogů faktor Kontrola a Vztahy mezi studenty dosáhl hraniční úrovně, tzn., že se sice ještě nejedná o kritický stav, ale zamyšlení nad možností případné změny v kultuře školy je zde aktuální. Na základě zjištěných skutečností prostřednictvím výzkumného šetření bylo navrženo několik způsobů řešení kulturní mezery. Myslím, že škola funguje bez problémů, má dostatek žáků, a především kvalifikované pedagogy. Vypovídající o práci školy je fakt, že je zařízením, pro které se rodiče již několik let stále častěji rozhodují v porovnání se zájmem rodičů o další bechyňskou školu. Základem pro rozhodování rodičů je právě to, jaké renomé škola má. Podstatou fungující školy je kvalita odváděné práce v souvislosti s určitou preferencí hodnot, které školu nějakým způsobem směřují a souvisí s kvalitou samotného vzdělávacího procesu a s dalším rozvojem školy. Sama za sebe mohu říci, že při prosbě o administraci dotazníků rodičům na třídních schůzkách a následně o vyplnění dotazníků jsem se setkala u všech pedagogů včetně managementu školy se vstřícným a ochotným přístupem, což potvrzuje fakt, že oblast personální práce je z pohledu rodičů i pedagogů hodnocena nejlépe. Myslím že cíle, které jsem si stanovila 47
v úvodu své práce, se mi podařilo naplnit a zjištěné výsledky mohou být využity v následné péči o kulturu školy. 48
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Tištěné zdroje ARMSTRONG, M. Personální management. Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-614-5. Autoevaluace: výběr příspěvků: metodický portál www.rvp.cz. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. ISBN 978-80-87000-16-8. BERG, G et al. Kultura školy: příspěvek k výzkumu a rozvoji. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3746-6. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. CHVÁL, M. Na naší škole nám záleží: jak sledovat a hodnotit kvalitu školy. Praha: Portál, 2018. ISBN 978-80-262-1321-5. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0403-9. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada pedagogická (U) = Studia minora Facultatis philosophicae Universitatis Brunensis. Series paedagogica. Studia paedagogica. Brno: Masarykova univerzita, [1996]-. ISSN 1211-6971. SVĚTLÍK, J. Marketing školy. Zlín: EKKA, 1996. ISBN 80-902200-8-8. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění platném z roku 2015. Elektronické zdroje POL, M., HLOUŠKOVÁ, L., NOVOTNÝ, P., VÁCLAVÍKOVÁ, E., ZOUNEK, J. Zkoumání kultury školy a jeho potenciál pro evaluaci a autoevaluaci školy na příkladu výzkumů. e-pedagogium (on-line), 2002, roč. 2, č. 1 - mimořádné. [cit. 2018-10-30]. Dostupné na www: <http://epedagog.upol.cz/eped1.2002/mimo/clanek16.htm>. ISSN 1213-7499. VÁCLAVÍK, M. Evaluace a autoevaluace jako pomocník manažera školy IV (metody sběru dat) - 2. část. Metodický portál: Články [online]. 18. 05. 2012, [cit. 2018-10-14]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/15941/evaluace-a-autoevaluace-jako- POMOCNIK-MANAZERA-SKOLY-IV-METODY-SBERU-DAT---2-CAST.html>. ISSN 1802-4785. Výroční zpráva 2017-2018. [online]. Základní škola Františka Křižíka Bechyně. [cit. 2018 10-29]. Dostupné z WWW: <https://www.zslibusina.cz/nase-projekty/>. 49
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Schéma systému kultury školy...17 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Četnosti odpovědí a průměrné odpovědi rodičů... 19 Tabulka 2 Četnosti odpovědí a průměrné odpovědi pedagogů... 26 Tabulka 3 Četnosti odpovědí a průměrné odpovědi rodičů... 33 Tabulka 4 Četnosti odpovědí a průměrné odpovědi pedagogů... 35 Tabulka 5 Srovnání současného a očekávaného stavu z hlediska rodičů... 37 Tabulka 6 Srovnání současného a očekávaného stavu z hlediska pedagogů... 39 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Četnosti odpovědí rodičů... 25 Graf 2 Průměrné odpovědí rodičů... 25 Graf 3 Četnosti odpovědí pedagogů... 32 Graf 4 Průměrné odpovědi pedagogů... 32 Graf 5 Četnosti odpovědi rodičů... 34 Graf 6 Průměrné odpovědi rodičů... 34 Graf 7 Četnosti odpovědi pedagogů... 36 Graf 8 Průměrné odpovědi pedagogů... 36 Graf 9 Srovnání současného a očekávaného stavu rodiče... 38 Graf 10 Vyjádření kulturní mezery rodiče... 38 Graf 11 Srovnání současného a očekávaného stavu pedagogové...40 Graf 12 Vyjádření kulturní mezery pedagogové... 40 Graf 13 Srovnání kulturní mezery... 41 Graf 14 Srovnání naplnění a očekávání... 42 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Dotazník pro hodnocení kultury mateřské školy Kilmann Saxtonovy kulturní mezery... 47 50
PŘÍLOHA 1 Dotazník pro hodnocení kultury mateřské školy Kilmann Saxtonovy kulturní mezery 51
52