Chemická reaktivita NK.

Podobné dokumenty
Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Vlastnosti. Pozor! H 3 C CH 3 H CH 3

Vazebné interakce protein s DNA

1. ročník Počet hodin

Organická chemie (KATA) rychlý souhrn a opakování

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy

Struktura a funkce nukleových kyselin

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

6. Nukleové kyseliny

Základní chemické pojmy

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro -

Seminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu

OCH/OC2. Karbonylové sloučeniny 1

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Genetika zvířat - MENDELU

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

MATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE. Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010

Karboxylové kyseliny

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Nukleové kyseliny. Jsou universální složky živých organismů. Jsou odpovědné za uchování a přenos genetické informace.

Izomerie Reakce organických sloučenin Názvosloví organické chemie. Tomáš Hauer 2.LF UK

Struktura sacharidů a nukleových kyselin

Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce

Karbonylové sloučeniny

Bílkoviny - proteiny

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Opakování

REPLIKACE A REPARACE DNA

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

Organická chemie pro biochemiky II část

Aminy a další dusíkaté deriváty

jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Nukleové kyseliny Replikace DNA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie.

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

Brno e) Správná odpověď není uvedena. c) KHPO4. e) Správná odpověď není uvedena. c) 49 % e) Správná odpověď není uvedena.

Exprese genetické informace

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Úvod do studia organické chemie

Determinanty lokalizace nukleosomů

Alkeny. Alkeny. Největšíprůmyslový význam majíethen (ethylen) a propen (propylen) jako suroviny pro další přeměny nebo pro polymerace

Masarykova univerzita

Metody molekulární biologie

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Reakce aldehydů a ketonů s N-nukleofily

Repetitorium anorganické a organické chemie Ch51 volitelný předmět pro 4. ročník

Přírodní polymery proteiny

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova

Mezimolekulové interakce

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Rychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno:

Struktura a funkce biomakromolekul

Izolace RNA. doc. RNDr. Jan Vondráček, PhD..

Okruhy ke SZZ pro navazující magisterský obor Organická chemie

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

Svět RNA a bílkovin. RNA svět, 1. polovina. RNA svět. Doporučená literatura. Struktura RNA. Transkripce. Regulace transkripce.

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti

AMINOKYSELINY REAKCE

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

5. Lipidy a biomembrány

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Obecný metabolismus.

Transkript:

Chemické vlastnosti, struktura a interakce nukleových kyselin Bi7015

Chemická reaktivita NK. Hydrolýza NK, redukce, oxidace, nukleofily, elektrofily, alkylační činidla. Mutageny, karcinogeny, protinádorově účinné látky. Interakce DNA s UV a ionizujícím zářením. Maxamovo a Gilbertovo sekvencování, chemické strukturní sondy. Poškození DNA a jeho detekce. Základní mechanismy opravných procesů

Nekovalentní interakce DNA s malými molekulami. Iontové interakce, vazba do žlábku, interkalace. Bisinterkalátory, provlékající se (threading) interkalátory, metalointerkalátory. Přenos náboje/elektronů zprostředkovaný dvoušroubovicí DNA. Analytické využití interkalátorů a látek vázajících se do žlábku; chemické nukleázy.

Interakce DNA s proteiny. Principy, funkční skupiny DNA a proteinů zprostředkující vzájemné interakce. Nespecifické a sekvenčně specifické interakce. Příklady sekvenčně specifických interakcí (např. helixotáčka-helix, zinkové domény). HMG proteiny. Příklady: Mechanismus interakce restrikčních endonukleáz s DNA. Interakce proteinu p53 s DNA. Základní metody studia interakcí bílkovin s DNA; EMSA, imuno-techniky, footprinting DNA.

Enzymy účastnící se metabolismu NK. DNázy, RNázy, polynukleotidfosforyláza. Endonukleázy rozpoznávající jednořetězcové NK Enzymy účastnící se opravných procesů. Topoizomerázy, helikázy. Ligázy, polynukleotid kináza. Restrikční endonukleázy, metyltransferázy; metylované baze, metylace DNA u prokaryot a eukaryot. Využití enzymů při studiu struktury a interakcí DNA.

Struktura a funkce ribonukleových kyselin a regulace genové exprese. Ribozomální, transferové a informační RNA. Sestřih prekurzorových RNA. Katalytické funkce RNA, samosestřih. RNA interference. Regulace genové exprese, úloha RNA; vztah k metylaci DNA. Metodické přístupy.

Elektrochemie nukleových kyselin a DNA biosenzory. Vztah mezi strukturou DNA a jejím chováním na rtuťových a uhlíkových elektrodách. Elektrochemické biosenzory pro hybridizaci DNA. Značení DNA elektroaktivními skupinami. Elektrochemické biosenzory pro poškození DNA.

Jak jste na tom s chemií?

Základní pojmy vodíková vazba iontové interakce hydrofóbní interakce a stacking ( stohové interakce ) esterová vazba glykosidová vazba N-glykosidová vazba peptidová vazba hydrolýza oxidace, redukce elektrofil, nukleofil tautomerie, enol-keto, amino-imino

Vodíková vazba δ δ+ δ X H Y elektronegativní atom (O, N) elektronegativní atom s párem nevazebných elektronů (O, N)

Vodíková vazba naprosto zásadní význam pro biologii vlastnosti vody (!) párování bazí v NK struktura bílkovin DNA-protein interakce řada dalších interakcí

Iontové interakce někdy solné můstky opačné náboje se přitahují fosfátové zbytky v DNA (-) protonizované dusíkaté skupiny v bílkovinách (Arg, Lys, His) (+) karboxylové skupiny v bílkovinách (-) navzájem nebo s jinými molekulami, anorganickými ionty (Mg 2+ ) apod.

Hydrofóbní interakce shlukováním hydrofóbních (s vodou neinteragujících) skupin se získají nové interakce mezi molekulami vody (kapičky oleje ve vodě se spojí, tím se zmenší jejich celkový povrch) podobně se chovají hydrofóbní části proteinů (aminokyseliny s nepolárními postranními řetězci se orientují dovnitř prostorové struktury bílkoviny) v DNA metylové skupiny thyminu a 5-metyl cytosinu

Stacking -interakce mezi paralelně orientovanými páry bazí -překryv π-orbitalů aromatických kruhů (?) -interakce s jinými molekulami -interakce s jinými molekulami (interkalátory, zbytky aromatických aminokyselin při interakcích DNAprotein)

Fosfodiesterová vazba estery: produkty kondenzace (reakce za odštěpení vody) kyselin a alkoholů v NK: fosfodiestery mezi dvěma cukernými zbytky

N-glykosidová vazba glykosidy: deriváty cukrů, ve kterých je poloacetalová nebo poloketalová skupina nahrazena jiným zbytkem u nukleosidů je to dusíkaté báze (nukleobáze)

Peptidová vazba = vlastně vazba amidová produkt kondenzace karboxylové kyseliny a aminu

Hydrolýza štěpení chemické vazby přenosem na molekulu vody u NK a proteinů v kyselém nebo alkalickém prostředí fosfodiesterová vazba N-glykosidová vazba peptidová vazba

Oxidace, redukce reakce zahrnující přenos elektronů často za účasti kyslíku nejběžnější oxidační činidlo

Elektrofil, nukleofil elektrofil, elektrofilní centrum: částice nebo místo v molekule s elektronovým deficitem (parciálním kladným nábojem) s oblibou reaguje s nukleofilem nukleofil, nukleofilní centrum: částice nebo místo v molekule s elektronovým přebytkem (parciálním záporným nábojem) s oblibou reaguje s elektrofilem v nukleobazích heteroatomy (N, O)

Tautomerie izomerie mezi enol-keto, amino-imino, laktamlaktim v bazích DNA: klíčová stabilita jedné z možných tautoforem, neboť předurčuje specificitu párování mutagenní efekt mutagenní efekt některých modifikací bazí