Vodní 21, 370 06 České Budějovice telefon: 950 179 511, fax: 950 179 505, e-mail: budejovice@suip.cz, www.suip.cz Z P R Á V A

OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích Vodní 21, 370 06 České Budějovice telefon: 950 179 511, fax: 950 179 505, e-mail: budejovice@suip.cz, www.suip.cz Z P R Á V A O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOČESKÝ KRAJ A VYSOČINU SE SÍDLEM V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZA ROK 2014 ČESKÉ BUDĚJOVICE, únor 2015 Ing. Jiří Pelikán vedoucí inspektor

OBSAH 1. Úvod 2. Činnost správního úřadu 3. Inspekční činnost 4. Pracovní úrazovost 5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 6. Spolupráce s orgány a organizacemi, mezinárodní spolupráce 7. Podklady pro zpracování zprávy 8. Zpráva o poskytování informací zákon č. 106/1999 Sb. 9. Závěr

1. ÚVOD Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích (dále jen OIP) měl v roce 2014 98 zaměstnanců. Roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců k 31. 12.2013 byl 95 zaměstnanců. Fyzický stav zaměstnanců k 31. 12. 2014 byl 98, z toho 53 žen. Organizační personální struktura OIP: vedoucí inspektor 1 zaměstnanec kancelář ved. inspektora 2 zaměstnanci (1 personalista, asistentka VI, 1 referent) právní útvar 5 zaměstnanců (1 vedoucí útvaru, 3 právník, kontrolor, 1 asistentka) útvar ekonomicko-správní 3 zaměstnanci (1 vedoucí útvaru, 1 referent majetkové správy, 1 referent pro ekonomické, obchodní a provozní činnosti) útvar informatiky 3 zaměstnanci (1 vedoucí útvaru, 2 operátor) útvar inspekce I 12 zaměstnanců (1 vedoucí útvaru + ved. regionální kanceláře, 1 asistentka, 9 inspektor, 1 čekatel) útvar inspekce II 16 zaměstnanců (1 vedoucí útvaru, 1 asistentka, 13 inspektor, 1 čekatel) útvar inspekce III 22 zaměstnanců (1 vedoucí útvaru, 1 asistentka, 20 inspektor) útvar KNZ České Budějovice 20 zaměstnanců (1 vedoucí útvaru, 1 administrátorka, 17 inspektor, 1 právník) útvar KNZ Vysočina 14 zaměstnanců (1 vedoucí útvaru, 1 administrátorka, 11 inspektorů, 1 právník) Pracovně právní vztahy zaměstnanců jsou založeny na základě pracovní smlouvy. Vedoucí útvarů jsou přímo podřízeni vedoucímu inspektorovi. k 31. 12. 2014 Průměrný evidenční přepočtený stav zaměstnanců = 95 Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách = 95 Skutečný fyzický stav zaměstnanců = 98 1

Fluktuace v roce 2014 V roce 2014 nastoupili 3 zaměstnanci: referent státní správy 2 inspektoři čekatelé asistentka právního útvaru 1 zaměstnanec Z útvaru KNZ přestoupila: inspektorka PVP 1 zaměstnanec V roce 2014 pracovní poměr ukončili 3 zaměstnanci: inspektor BOZP dohoda, odchod do starobního důchodu inspektor PVP dohoda, odchod do starobního důchodu referent majetkové správy dohoda 2. ČINNOST SPRÁVNÍHO ÚŘADU 2.1 Počet a výše udělených pokut V roce 2014 vzešlo z pokutových komisí 315 návrhů na zahájení správního řízení. Z toho za nelegální zaměstnávání 21. Dále bylo přijato 8 návrhů na zahájení správního řízení z celních úřadů. Z toho právní útvar zahájil a projednal 4 správní řízení, ostatní bylo předáno inspekčnímu útvaru k došetření. Nejvyšší pravomocná pokuta ve výši 790.000 Kč byla uložena za správní delikt podle ustanovení 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Nejnižší pravomocná pokuta ve výši 3.000 Kč byla uložena příkazem za správní delikt podle ustanovení 25 odst. 2 písm. b) zákona o inspekci práce. PŘEHLED ULOŽENÝCH POKUT Pokuty právnickým a podnikajícím fyzickým osobám počet 452 Pokuty právnickým a podnikajícím fyzickým osobám výše v Kč 20.065.000 Uložení nákladů řízení výše Kč 202.000 Pokuty za nelegální práci: V roce 2014 bylo zahájeno 21 správních řízení ve věci podezření z výkonu nelegální práce. Jedno řízení bylo přerušeno z důvodů vnitropolitické situace na Ukrajině. Právní útvar vydal 18 rozhodnutí, kdy byl shledán výkon nelegální práce u 32 osob. Pokuty za nesoučinnost při kontrole: V roce 2014 bylo uloženo 7 sankcí za nesoučinnost při kontrole s uloženou sankcí v celkové výši 185 000 Kč. Z toho ještě za původní úpravy, kdy se jednalo o pořádkový delikt, byly uloženy 2 sankce v celkové výši 50 000 Kč a od účinnosti nového kontrolního řádu bylo uloženo celkem 5 sankcí za správní delikt neposkytnutí součinnosti při kontrole v celkové výši 135 000 Kč. 2

Jak je uvedeno výše v tabulce, v roce 2014 bylo právním útvarem vydáno 452 příkazů a rozhodnutí, přičemž 403 rozhodnutí nabylo v roce 2014 právní moci a bylo předáno orgánům celní správy k vybrání a vymáhání. K uloženým pokutám byly podány ze strany účastníků správního řízení 51 odvolání proti rozhodnutí, které byly postoupeny nadřízenému orgánu. Nadřízený orgán 33 rozhodnutí potvrdil, 16 vrátil k novému projednání a 2 rozhodnutí zastavil. 2.2. Jiné sankce V roce 2014 bylo odebráno 1 osvědčení reviznímu technikovi vyhrazených tlakových zařízení za závažné porušení jeho povinností, které vedly k havárii tlakové nádoby a ke vzniku smrtelného pracovního úrazu. 3. INSPEKČNÍ ČINNOST 3.1. Výsledky kontrolní činnosti podle schváleného ročního programu kontrolních akcí v oblasti nelegálního zaměstnávání U Oblastního inspektorátu pro Jihočeský kraj a Vysočinu (dále jen OIP) prováděli v roce 2014 inspektoři zařazení do projektu OP LZZ Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR inspekční činnost, která se dá rozdělit dle obsahu do pěti základních oblastí. Úkol 14.1.101 Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti. Novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti ), došlo od 1.1.2012 ke zpřísnění podmínek pro subjekty, které poskytují náhradní plnění zaměstnavatelům, kteří plní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením částečně, nebo plně formou odběru výrobků, služeb nebo zadáním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením ( 81 odst. 1, 2 zákona o zaměstnanosti). Novela omezila výši poskytovaného plnění v přepočtu na jednoho zdravotně postiženého zaměstnance a uložila povinnost poskytovatelům náhradního plnění vést o poskytovaném náhradním plnění evidenci ( 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti). Z kontrolní činnosti z předchozích roků vyplynulo podezření, že u některých poskytovatelů náhradního plnění může docházet k porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti. Toto podezření se v předchozích letech nepodařilo prověřit, protože poskytovatelé náhradního plnění byli vždy kontrolováni pouze v souvislosti s kontrolou u jednoho konkrétního odběratele náhradního plnění. Zadáním úkolu pro rok 2014 bylo zaměřit kontroly na zaměstnavatele, kteří plní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále také OZP ) formou náhradního plnění a na poskytovatele náhradního plnění. U poskytovatelů náhradního plnění prověřit, zda jsou oprávnění ho poskytovat, zda nepřekračují zákonem omezený finanční objem poskytnutého plnění a zda vedou zákonem předepsanou evidenci (související úkol 14.1.100). Kontroly provádět u subjektů uvedených v seznam předaných krajskými pobočkami Úřadu 3

práce ČR a provést kontroly u subjektů stanovených Státním úřadem inspekce práce. Žádoucí bylo provést kontrolu u odběratele náhradního plnění a současně u všech poskytovatelů, kteří mu náhradní plnění poskytli. U poskytovatelů náhradního plnění pak zkontrolovat další odběratele, pokud možno všechny. Při kontrolách bylo nutné, aby Oblastní inspektoráty práce (dále jen OIP ), mezi sebou vzájemně spolupracovaly v rámci jednotlivých kontrolovaných subjektů navázaných na jednu zahájenou kontrolu. Veřejnost se s dotazy, případně s podněty na téma plnění povinného podílu zaměstnávání OZP neobrací. OIP v roce 2014 neobdržel žádný podnět od veřejnosti, žádný požadavek od Státního úřadu inspekce práce na provedení kontroly v souvislosti s plněním povinného podílu zaměstnávání OZP. V souvislosti s kontrolou plnění povinností poskytovatelů náhradního plnění, nebyl OIP postoupen žádný podnět od jiného OIP k prověření poskytovatele náhradního plnění, ani sám nepostupoval žádný podnět. Od ÚP ČR krajské pobočky v Českých Budějovicích ani od krajské pobočky v Jihlavě neobdržel OIP žádný konkrétní podnět upozorňující na nezákonné praktiky při poskytování náhradního plnění. Od výše uvedených krajských poboček ÚP ČR obdržel OIP seznamy zaměstnavatelů, kteří při plnění povinného podílu zaměstnávání OZP porušili některé ustanovení zákona o zaměstnanosti. Do plánu kontrolní činnosti byly zahrnuty zejména kontroly u zaměstnavatelů, kteří v roce 2013 plnili povinnost zaměstnávat OZP ve výši povinného podílu na celkovém počtu zaměstnanců formou náhradního plnění. Výběr kontrolovaných osob byl prováděn ze seznamů poskytnutých krajskými pobočkami ÚP ČR. Inspektoři provedli kontrolu u 21 zaměstnavatelů, u 6 z nich byly zjištěny nedostatky (tj. u 28,6%). Oproti předchozímu roku bylo zjištěno zlepšení stavu, tehdy byly zjištěny nedostatky u 48,1% kontrolovaných zaměstnavatelů. Upřesnění zjištěných nedostatků: U 5 zaměstnavatelů nedostatek spočíval v tom, že písemné hlášení krajské pobočce Úřadu práce zaslali po zákonem stanoveném termínu (do 15. února následujícího roku). V jednom případě bylo zjištěno, že zaměstnavatel nesplnil povinnost zaměstnávat OZP ve výši povinného podílu. Porušení se zaměstnavatel nedopustil úmyslně, při kontrole bylo zjištěno, že postupoval nesprávně při výpočtu přepočteného počtu zaměstnanců. Úkol 14.1.102 Kontrola dodržování povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání Novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti ), přešla od 1.1.2012 kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti na Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty (dále jen OIP ). Jednou z povinností zaměstnavatelů, vyplývajících z ustanovení 4 a 12 zákona o zaměstnanosti, je dodržování principu rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. Na základě výsledků kontrolní činnosti z předchozích let, zkušeností z poradenské činnosti, podnětů od občanů i informací získatelných ze sdělovacích prostředků se potvrzovalo, že při uplatňování práva na práci dochází k nevýhodnému postavení některých skupin obyvatel. Zejména se to týká starších občanů anebo žen. Vzhledem ke skutečnosti, že diskriminační jednání je závažným porušením nejen právních předpisů ale i mimoprávních společenských norem, ale také zásady zakotvené v Listině základních práv a svobod, byl v roce 2014 navržen samostatný hlavní úkol zaměřený na úsek rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. 4

Cílem úkolu bylo prostřednictvím kontrolní činnosti odhalovat porušování stanovených pravidel a tím zároveň působit i preventivně ve snaze přispět k dodržování povinností zaměstnavatelů při zajišťování rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. Také přispět ke zlepšenému uplatnění znevýhodněných osob na trhu práce (např. z hlediska zdravotního stavu, věku, pohlaví). Postup a výsledky kontrolní činnosti u OIP: Zdrojem výběru kontrolovaných osob byly inzeráty uveřejněné na výlohách nebo na vstupních dveřích provozoven, na vývěskách kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR, na internetovém portále MPSV či jiných portálech nabízejících práci. Dalším zanedbatelným zdrojem byly podněty od občanů. V Jihočeském kraji byly přijaty dva podněty od občanů, v Kraji Vysočina nebyl přijat podnět žádný. Z informací získaných v rámci poskytovaného pracovněprávního poradenství nebyl získán podnět žádný. V roce 2014 provedli inspektoři 20 kontrol zaměřených na plnění uvedeného úkolu. Kontrolovanými osobami byli nejčastěji drobní podnikatelé (OSVČ) podnikající v oboru pohostinství a služeb. Kontroly byly prováděny v průběhu roku pouze ojediněle na základě podnětů, cíleně pak byly zařazeny do plánu činnosti 4. kalendářní čtvrtletí. Inspektoři vybírali osoby, u nichž byla kontrola provedena na základě monitoringu provedeného jak v terénu, tak z dostupných mediálních zdrojů. Už na základě prováděného monitoringu mohlo být konstatováno, že na území OIP není významné množství nabídek práce majících zjevný diskriminační charakter. Nejčastějším zdánlivě diskriminačním znakem ve zveřejněných inzerátech bylo pohlaví a věk. K výsledkům kontrol lze uvést, že pouze v případě 7 kontrol nebylo zjištěno porušení povinností vyplývajících zaměstnavateli z ustanovení 4 nebo 12 zákona o zaměstnanosti. V ostatních 13 případech bylo konstatováno porušení. Úkol 14.1.103 Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Hlavním cílem tohoto úkolu bylo eliminovat nelegální zaměstnávání ve všech segmentech pracovního trhu a naplnit tím cíle projektu realizací projektu Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR. Obdobně jako v předešlých letech bylo cílem realizovat kontroly u zaměstnavatelů v krátkém časovém úseku a tím preventivně působit na trhu práce. Ve svém důsledku tak napomoci ke snížení daňových úniků a omezit vykořisťování zahraničních občanů, zejména ze zemí mimo EU. Trvalým cílem tohoto úkolu je rovněž rozšiřování povědomí kontrolovaných osob a osob vykonávajících pro ně práci o nelegální práci v jejich důsledcích. Při kontrolách prováděných v roce 2014 se již hojně projevil účinek preventivní funkce kontroly, který byl výrazný obzvláště tam, kde byly v předchozích letech již kontroly provedeny. Na základě zkušeností z kontrolní činnosti z předchozích let, se v letošním roce částečně změnil způsob organizace práce kontrolních útvarů. Ve vyšším rozsahu byly organizovány tzv. koordinované kontrolní akce, na kterých se současně účastnilo více inspektorů. Smyslem změny bylo zvýšení efektivity kontrol, a to zajištěním celého pracoviště, popř. celého kontrolovaného prostoru. Například při prováděním kontrol na větších stavbách a firmách. Při plánování a následném provádění kontrol je hodně využívaná předchozí monitorovací činnost inspektorů v terénu, informace z podaných podnětů a z poradenské činnosti. Letošní rok OIP při odhalování nelegálního zaměstnávání ve větší míře spolupracoval zejména s cizineckou policií a s celní správou. Byly prováděny společné kontrolní akce. Jelikož se provádění společných kontrol velmi osvědčilo, budou kontroly nelegálního zaměstnávání 5

v tomto duchu pokračovat i v roce příštím. Při provádění kontrolní činnosti je využívána spolupráce i s dalšími orgány (ČSSZ, ÚP ČR, Policie ČR, zdravotní pojišťovny, živnostenské úřady, finanční úřady, ČOI, orgány ochrany zdraví), při zjištění nelegální práce informujeme o této skutečnosti příslušné kontrolní orgány, např. ÚP ČR. Finanční úřady, ČSSZ a další. Při plánování a realizaci kontrol OIP postupoval podle jednotné Metodiky provádění kontrol nelegálního zaměstnávání, vytvořené v rámci projektu. V roce 2014 OIP, kromě 3 celostátních mimořádných kontrolních akcí, zaměřených aktuálně na vybraná odvětví činnosti kontrolovaných subjektů, zrealizoval několik regionálních mimořádných kontrolních akcí. Akce byly zaměřeny např. na větší vytipované stavby, výstavní akce, na kontrolu výkonu závislé práce v provozovnách s výrobními linkami a na provozovny poskytující služby v oblasti občerstvení a stravování. Tyto mimořádné akce byly prováděny ve spolupráci s inspektory BOZP a s dalšími kontrolní orgány, např. ÚP ČR, cizineckou policii, celními úřady, ČSSZ, apod. Jižní Čechy sousedí s ekonomicky silnými státy, to je s Německem a Rakouskem. Z toho důvodu nebyl a ani se nedá předpokládat do budoucna masivnější přeshraniční příliv denně dojíždějících zaměstnanců, kteří v jiných částech republiky mohou být zdrojem osob (cizinců) provádějících nelegální práci. V celostátních statistikách, Jihočeský kraj vykazuje jedno z nejmenších procentických zastoupení cizinců v rámci celé republiky, není zde rozvinutá průmyslová výroba, jako např. v Severomoravském kraji či Praze, a tím nedochází ani k soustřeďování těchto osob v Jihočeském regionu. Z těchto důvodů dochází při kontrolách prováděných inspektory OIP ke zjišťování nelegálního zaměstnávání nejen u občanů ČR, ale i u cizinců, v menším rozsahu, než v jiných krajích České republiky. I přes výše uvedené se do budoucna jeví činnost inspektorů na úseku nelegální práce nezbytnou. Dochází k významné obměně kontrolovaných subjektů zejména v určitých segmentech zaměstnavatelů (např. obchodní činnost a to velkoobchod a maloobchod, poskytovatelé služeb atp.). Při kontrolní činnosti je inspektory výrazně využívána místní znalost a výsledky jejich monitorovací činnosti. Ve vazbě na mezinárodní politickou situaci je možné, že bude přibývat počet osob (cizinci tzv. třetích zemí ), které budou mít zájem pohybovat se na trhu práce nelegálně. Předmětem kontroly nelegálního zaměstnávání v letošním roce bylo, stejně jako v letech předešlých, zejména: existence pracovněprávního vztahu při výkonu závislé práce, výkon práce cizince na základě povolení k zaměstnání, je-li požadováno, výkon práce cizince na základě povolení k pobytu, je-li požadováno, forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, a na základní ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru, pracovní doby, odměňování a BOZP V souladu se zadáním úkolu bylo inspektory útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu v roce 2014 provedeno celkem 2393 kontrol. U zhruba poloviny kontrolovaných subjektů bylo zjištěno porušení předpisů. Z toho dvě třetiny zjištěných porušení bylo porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a v jedné třetině porušení zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti. Nejčastější porušení zákoníku práce byla zjištěna v oblasti vzniku, změny a skončení pracovního poměru a dále v oblasti odměňování zaměstnanců a v oblasti pracovní doby. 6

V oblasti vzniku, změny a skončení pracovního poměru bylo nejčastěji zjištěno porušení 37, zákoníku práce kdy zaměstnanci nebyli zaměstnavatelem v plném rozsahu informováni o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. Druhým nejčastěji se vyskytujícím porušením je absence písemné formy při vzniku, změnách a ukončení pracovního poměru a to včetně změn výše sjednaných mezd, změn druhu práce, změn místa výkonu práce, změn mzdového zařazení. Nadále, jako v letech minulých, přetrvává zjištění spočívající ve významném využívání dohod o provedení práce jako institutu zakládajícího existenci pracovněprávního vztahu, který je pro zaměstnavatele výrazně levnější než jiné způsoby. Na pracovišti v některých případech nejsou dohody o provedení práce předkládány (zaměstnavatel neplnil povinnost stanovenou mu v ust. 136 z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozd. předpisů), dohody jsou však dokládány ještě týž den nebo den bezprostředně následující a je obtížně v rámci kontrolního dokazování prokázat výkon závislé práce mimo uzavřený pracovněprávní vztah. Inspektoři tedy uvítali novelu ust. 139 a 140 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozd. předpisů, kdy v případě, že zaměstnavatel nepředloží kopie dohody o provedení práce na pracovišti bude posuzováno jako spáchání správního deliktu. I nadále mezi nejobvyklejší zjištěná a k uložení sankce navrhovaná zjištění patří neposkytování mzdy zaměstnancům minimálně v její zaručené výši. Dále bylo v oblasti odměňování zaměstnanců zjišťováno porušení v oblasti vyplácení příplatků ke mzdě. Stále přetrvávají problémy v nesprávném zařazení zaměstnanců do odpovídajících skupin prací a neznalost zaměstnavatelů o povinnosti vyplácet příplatky ke mzdě, zejména příplatky za práci v noci, za sobotu a neděli a příplatky za práci přesčas. Zjištěné nedostatky se dále týkají evidence odpracované doby a nedostatků v oblasti mezd. Dále docházelo k porušení 5 písm.e) bod 1. výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (nelegální práce občanů ČR). Při kontrolách se inspektoři setkávali také s cizinci vykonávajícími závislou práci, kteří sice měli vydána platná povolení k zaměstnání, ovšem na jiné místo výkonu práce než byli zjištěni při kontrole. Tato skutečnost je v protokolech hodnocena jako výkon nelegální práce dle 5 písm. e) bod 2. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V nemalé míře také bylo při prováděných kontrolách zjišťováno nesplnění oznamovací povinnosti dle 87 zákona o zaměstnanosti. V roce 2014 bylo celkem v Jihočeském kraji a na Vysočině při kontrolní činnosti zjištěno 115 případů nelegálního zaměstnávání. Z toho se jednalo o 40 občanů ČR, 12 občanů EU a 63 cizinců mimo EU. Úkoly 14.1.201, 14.1.202, 14.1.203 Mimořádné kontrolní akce v oblasti nelegálního zaměstnávání a zákona o zaměstnanosti. V průběhu roku 2014 proběhly na území ČR 3 celostátní mimořádné kontrolní akce, zaměřené aktuálně na vybraná odvětví činnosti kontrolovaných subjektů. Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících sběrny druhotných surovin, zaměřená na oblast nelegálního zaměstnávání, základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci úkol 14.1.201 Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost v rozsáhlých objektech a v objektech s pracovišti s více zaměstnavatelů, zaměřená na oblast 7

nelegálního zaměstnávání a základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů úkol 14.1.202 Mimořádná kontrolní akce zaměřená na vánoční trhy úkol 14.1.203 Ad. 1. Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících sběrny druhotných surovin, zaměřená na oblast nelegálního zaměstnávání, základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci úkol 14.1.201 Oblast činnosti výkupu sběrných surovin je činnost, která je převážně zajišťována zaměstnanci vykonávajícími jednoduché, nekvalifikované manuální práce a zároveň činnost víceméně sezonní, s vyšší potřebou pracovní síly v období mimo zimní měsíce. Zkušenosti z dosavadní kontrolní činnosti oblastních inspektorátů práce, které právě nekvalifikované manuální práce a sezónní práce řadí mezi oblast s nejčastějším výskytem nelegálního zaměstnávání, tak odůvodňují zařazení kontrol zaměstnavatelů provozujících sběrny druhotných surovin mezi mimořádné kontrolní akce na úseku nelegálního zaměstnávání. Kontrolní akce, která probíhala v období od 17.6.2014 15.7.2014 byla provedena ve spolupráci s útvarem BOZP. Kontroly byly zaměřeny na následující oblasti: výkon nelegální práce, plnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, splnění povinnosti dle 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kontrola základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů (forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, a základní ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru, pracovní doby a odměňování). V oblasti BOZP byly kontroly zaměřeny zejména na: školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP ( 103 ZP), vyhodnocení rizik pro konkrétní pracoviště a pracovní činnosti ( 102 ZP), zpracování vlastního seznamu poskytovaných OOPP, včetně kontroly jejich používání ( 104 ZP), způsob skladování druhotných surovin (NV č. 101/2005 Sb., ČSN 26 90 30), vozový park - provozování dopravních prostředků (NV č. 168/2002 Sb.), bezpečný provoz a používání strojů a technických zařízení provozní dokumentace, provádění kontrol a údržby (NV č. 378/2001 Sb.). Dle zadání úkolu, mělo být oblastním inspektorátem provedeno nejméně 36 kontrol provozovatelů sběrných surovin (12 okresů x 3 sběrny). Celkem bylo provedeno 46 kontrol. Z tohoto počtu bylo 18 kontrol provedena společně s inspektory útvaru BOZP. U 35 zaměstnavatelů bylo zjištěno celkem 67 nedostatků. Při ověřování získaných podkladů z kontrol bylo spolupracováno s příslušnými institucemi (resp. pobočkami Úřadu práce a Okresní správy sociálního zabezpečení). 8

V rámci této mimořádné kontrolní akce byl zjištěn výkon nelegální práce u 3 osob (u 2 kontrolovaných subjektů), za správní delikt byly navrženy pokuty. Další porušení zákona o zaměstnanosti se týkalo nesplnění informační povinnosti o zaměstnání cizince, který nepotřebuje pro výkon práce pracovní povolení (EU, trvalý pobyt) a absence kopií dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu v místě pracoviště. Nejčastější zjištěná porušení v oblasti pracovního poměru byla: pracovní smlouvy neobsahovaly všechny základní náležitosti (druh práce, místo výkonu práce, den nástupu), nedodržen nepřetržitý odpočinek v týdnu, evidence pracovní doby neodpovídala ustanovení ZP, odměna z dohody o provedení práce byla nižší než minimální mzda a nedodržení zaručené mzdy. Nejvíce nedostatků bylo inspektory BOZP zjištěno ve výrobních a provozních budovách, skladech a při skladování materiálu. Další porušení se týkala zdvihadel a zdvihacích zařízení, motorových vozíků a komunikace mezi výrobními a provozními budovami. Ad. 2. Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost v rozsáhlých objektech a v objektech s pracovišti s více zaměstnavatelů, zaměřená na oblast nelegálního zaměstnávání a základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů úkol 14.1.202 Na základě zkušeností z dosavadní kontrolní činnosti oblastních inspektorátů práce, se ukázalo, že kontrolní akce na pracovištích více zaměstnavatelů, realizované větším množstvím kontrolních pracovníků, vykazují uspokojivé míru efektivity a mají nezastupitelné místo při plánování kontrolní činnosti v oblasti nelegálního zaměstnávání. Z tohoto důvodu byla tato mimořádná kontrolní akce zařazena do plánu kontrolních akcí na rok 2014. Kontrolní akce probíhala v období od 15.10. 2014 31.10.2014. Kontroly byly zaměřeny na následující oblasti: - výkon nelegální práce, - plnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, - splnění povinnosti dle 136 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, - kontrola základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů (forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, a základní ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru, pracovní doby a odměňování) V Jihočeském kraji byla mimořádná kontrolní akce realizována dne 21. 10. 2014 a ve spolupráci s pracovníky Odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, České Budějovice, Policie České republiky a inspektory útvaru BOZP. Akce proběhla na třech stavbách v Jihočeském kraji. V rámci této mimořádné kontrolní akce bylo zkontrolováno celkem 32 zaměstnavatelů. Při kontrolách realizovaných inspektory kontroly nelegálního zaměstnávání byly u kontrolovaných subjektů kromě nelegálního zaměstnávání zjištěny mj. následující nedostatky: 9

- nedostatky týkající se náležitostí pracovních smluv a dohod o provedení práce nedodržení zaručené mzdy, - nesplnění povinnosti stanovenou ustanovením 136 zákona o zaměstnanosti - mít na pracovišti kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu - porušení 92 (nedodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu), - porušení 5, písm. e), odst. 2 výkon práce bez platného povolení k zaměstnání u 1 cizince, občana Ukrajiny. U jednoho zaměstnavatele bylo zjištěno porušení 5, písm. e), odst. 2 výkon práce bez platného povolení k zaměstnání u 1 cizince, občana Ukrajiny. Na Vysočině byla mimořádná kontrolní akce provedena v součinnosti s příslušníky Odboru cizinecké police a příslušníky Celní správy. Kontroly byly provedeny dne 21.10.2014 současně v objektech logistického centra v Jihlavě a ve velkoskladu společnosti provozující síť maloobchodních prodejen. Místa a objekty provedení kontroly se účastníci dozvěděli až těsně před odjezdem. Kontrolní tým byl rozdělen na dvě kontrolní skupiny. První skupina, při kontrole logistického centra zjistila výkon nelegální práce 1 cizince Moldavské státní příslušnosti vykonával práce, které neměl povoleny. Ad. 3. Mimořádná kontrolní akce zaměřená na vánoční trhy úkol 14.1.203 Zkušenosti z dosavadní kontrolní činnosti oblastních inspektorátů práce potvrzují, že nárazové, sezónní, krátkodobé zaměstnávání s flexibilní potřebou pracovní síly představuje zvýšené riziko nelegálního zaměstnávání, nebo zaměstnávání bez písemně uzavřených pracovněprávních vztahů, popř. zaměstnávání osob vedených v evidenci uchazečů o zaměstnávání. K danému typu zaměstnávání se nepochybně řadí stánkový prodej, především pak prodej příležitostný; z tohoto důvodu je každoročně součástí kontrolní činnosti oblastních inspektorátů práce kontrola zaměřená na stánkový prodej v předvánočním období Kontroly byly zaměřeny na následující oblasti: - výkon nelegální práce, - písemná forma pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ V Jihočeském kraji byly dle zadání úkolu realizovány ve dnech 15. a 16.12.2014 3 kontrolní akce: Vánoční trhy České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. Prodej vánočních stromků v Českých Budějovicích a okolí. Kontrolní akce v Českém Krumlově vánoční trhy a obchody se suvenýry. 1. Na kontrolní akci Vánoční trhy na náměstí Přemysla Otakara II v Českých Budějovicích bylo zkontrolováno celkem 15 subjektů. Z toho bylo 11 OSVČ a 4 právnické osoby. U sedmi OSVČ byly ihned na pracovišti předloženy pracovní smlouvy a DPP, ve dvou případech dohody neměli na pracovišti, byly zaslány inspektorům v průběhu kontroly e- 10

mailem. Zbylé 2 OSVČ byly bez zaměstnanců. Všechny 4 kontrolované právnické osoby, které zaměstnávaly, předložili na pracovišti DPP. Při této mimořádné kontrolní akci se velmi silně projevil preventivní účinek funkce kontrol, jelikož obdobná kontrolní akce proběhla již v minulém roce. Zaměstnavatelé již na pracovištích ve většině případů měkli požadované doklady a ty byly v souladu se zákonem. Výkon nelegální práce nebyl zjištěn. 2. Při kontrolní akci zaměřené na prodej vánočních stromků byla v Českých Budějovicích, v Nových Hradech, Trhových Svinech a Přísečné zahájena kontrola u 11 prodejců. Jednalo se o 4 OSVČ se zaměstnanci, 2 OSVČ bez zaměstnanců a 5 právnických osob. Při kontrole byly předloženy pracovní smlouvy a dohody o provedení práce. Jen ve 2 případech nebyly předloženy řádně vyplněné dohody o provedení práce, porušení 77 ZP. V 1 případě pracoval nelegálně 1 zaměstnanec, který uvedl, že vypomáhá kamarádovi, porušení 5 odst. 1 ZoZ. 3. Třetí kontrolní akce v Jihočeském kraji byla provedena v Českém Krumlově. Kontrolovány byly vánoční trhy na náměstí a obchody se suvenýry v centru města Český Krumlov. Kontrolní akce se zúčastnilo 12 inspektorů útvaru nelegálního zaměstnávání. Při kontrolní akci byla vyžádána i spolupráce městské policie v Českém Krumlově poté, co osoba vykonávající práci odmítla prokázat totožnost. Celkem bylo v centru Českého Krumlova provedeno 30 kontrol. Z toho 6 OSVČ bez zaměstnanců a 11 OSVČ se zaměstnanci. Právnických osob bylo zkontrolováno 13. Podezření na výkon nelegální práce bylo zjištěno u 7 kontrolovaných osob. Bez závad bylo 18 kontrolovaných subjektů. U 5 kontrolovaných osob bylo zjištěno porušení 136 ZoZ u pracovních smluv pracovní smlouvy nebyly předloženy na pracovišti. Na Vysočině byly v období od 8.12.2014 19.12.2014 provedeny dvě mimořádné kontrolní akce zaměřené na vánoční trhy. Jedna akce byla inspektory provedena na vánočním trhu v krajském městě Jihlava a druhá na vánočním trhu v Novém Městě na Moravě. Při kontrole nebyl zjištěn výkon nelegální práce. Bylo zjištěno, že ve většině stánků prodávali sami výrobci sortimentu, jejich rodinní příslušníci, výjimečně cizí zaměstnanci, ovšem se všemi měli uzavřeny písemně dohody o provedení práce, ojediněle dohody o pracovní činnosti, které na místě předkládali. Byly zjištěny pouze formální nedostatky u dohod u jedné dohody o pracovní činnosti nebyl sjednán rozsah pracovní doby, u jedné dohody o provedení práce byla sjednána odměna nižší než minimální mzda. 3.2. Výsledky kontrolní činnosti podle schváleného ročního programu kontrolních akcí v oblasti pracovních vztahů a podmínek (PVP) V oblasti kontroly dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů byly v roce 2014 inspektory PVP plněny úkolů při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů na úseku Agenturního zaměstnávání, včetně kontrol u uživatelů, Rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, Dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti, Dodržování pracovněprávních předpisů na úseku pracovní doby ve směnných a nepřetržitých provozech a kontroly na základě přijatých podnětů na porušování pracovněprávních 11

předpisů. Dále se inspektoři útvaru PVP ve spolupráci s kolegy z jiných útvarů podíleli na provádění koordinovaných kontrol, prováděných na základě přijatých podnětů, jejichž obsahem bylo poukazování na porušování předpisů nejen v oblasti pracovněprávní ale i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v oblasti zaměstnanosti. Úkol 14.1.110 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na úseku agenturního zaměstnávání Cíl úkolu: Komplexními kontrolami na úseku agenturního zaměstnávání pozitivně působit na dodržování pracovněprávních předpisů. Kontrolami přispět k rovnému zacházení se zaměstnanci agentur práce v porovnání se zaměstnanci uživatelů, přispět k respektování jejich práv, působit preventivně na úseku agenturního zaměstnávání a eliminovat uplatňování obchodních vztahů místo pracovněprávních. Pozitivně působit na dodržování evidenčních a informačních povinností agentur práce vůči Úřadu práce ČR. Kontrolovat dodržování práv vysílaných pracovníků. Při kontrole se inspektoři zaměřili především na vznik, změny a skončení pracovního poměru, pracovní dobu, dobu odpočinku, práce přesčas, práce v sobotu a v neděli, odměňování, poskytování náhrad, cestovní náhrady, podmínky přidělení zaměstnance k výkonu práce u uživatele, rovné zacházení se zaměstnanci agentury práce a uživatele, dodržování ustanovení o BOZP, kontrola povinného pojištění proti úpadku, kontrola dodržování podmínek činnosti agentury práce podle povolení o zprostředkování, ochrana osobních práv zaměstnanců, kontrola sdíleného zprostředkování a odměn agenturám za umístěné uchazeče, vedení evidence podle 59 odst. 1 zák. č. 435/2004 Sb., odeslání informace Generálnímu ředitelství Úřadu práce ČR podle 59 odst. 2 zák. č. 435/2004 Sb. za předchozí kalendářní rok, plnění povinností při zaměstnávání cizích státních příslušníků, dodržování rovného zacházení se zaměstnanci uživatele, přidělování osob se zdravotním postižením k uživateli. Souběžně s kontroly u agentur práce byly prováděny kontroly u uživatelů. Při výběru subjektů ke kontrole bylo čerpáno z podnětů občanů, z informací poskytnutých ÚP ČR, informací z médií, z portálu MPSV a z dalších informačních zdrojů. Plánem kontrolní činnosti na rok 2014 bylo stanoveno provedení 15 kontrol. Ve skutečnosti bylo provedeno 29 kontrol. Nejčastěji zjišťované porušení zákona: - Nedostatečný obsah dohody o dočasném přidělení nebo písemného pokynu k dočasnému výkonu práce u uživatele; - Nezajištění stejných pracovních a mzdových podmínek, jako jsou nebo by byly podmínka srovnatelného zaměstnance; - Výkon zastřeného agenturního zaměstnávání. V posledním období se značně rozmáhá výkon tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání, kdy jsou vykonávány práce na základě smlouvy o dílo, živnostenského oprávnění nebo přidělování bez příslušného povolení. Kontrolami je pak prokazováno, že se jednalo plánovanou, dlouhodobou činnost, fakturace mezi subjekty probíhala pravidelně, měsíčně. Nebylo pronajato výrobní zařízení, ani výrobní 12

prostory. Práci přidělovali zaměstnanci odběratele. Toto zjištění pak bylo vyhodnoceno jako výkon nelegální práce. Pokud inspektoři při kontrolách agentur a uživatelů narazili na cizí státní příslušníky, věnovali jim vždy zvýšenou pozornost, a to bez ohledu na to zda pocházeli ze států EU nebo mimo EU. Při vlastní kontrole se každý s inspektorů řídil konkrétní situací doklady o pojištění agentury byly vyžadovány vždy. Hlavním cílem kontroly pak bylo dodržování srovnatelných pracovních a mzdových podmínek a uvedení stanovených údajů v dokladech personální dokumentace. Závěry z kontrolního zjištění z kontrol budou v příštím roce využity pro sestavení plánu kontrolní činnosti orgánů inspekce práce a k případnému provedení následných kontrol dodržování pracovněprávních předpisů zaměřených především na zaměstnavatele se zjištěnými závažnými nedostatky nebo vyšším stupněm četnosti výskytu nedostatků. Úkol 14.1.111 Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti Cíl úkolu: Cílem úkolu je kontrolní zaměření na dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovištích a dodržování ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti. Kontroly byly prováděny především u takových zaměstnavatelů, na něž orgány inspekce práce obdržely v uplynulém období nejvíce podnětů ke kontrole vztahující se k dané problematice. Kontrolami tak byli zaměstnavatelé upozorňováni na nutnost dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti a nutnost ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti. V rámci úkolu byla prováděna také poradenská činnost s cílem co největší osvěty v dané oblasti. Nezanedbatelným cílem těchto kontrol je také prohloubení kontrolních zkušeností inspektorů v daných oblastech, neboť se předpokládá další členění inspektorů podle specializací a jednou z těchto specializací bude právě kontrola rovného zacházení, zákazu diskriminace a ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti. Plánem kontrolní činnosti na rok 2014 bylo stanoveno provedení 10 kontrol. Ve skutečnosti bylo provedeno 14 kontrol, z toho 8 u subjektů ve veřejném sektoru a 6 v podnikatelské sféře. Specifikou kontrol tohoto HÚ je značná náročnost na pořízení důkazních prostředků, zejména pak v případech, kdy podatel podnětu nevydá souhlas s odhalením své identity. K té pak často dochází až po osobním jednání inspektora s podatelem, kdy po důkladném vzájemném vysvětlování postavení a možností, dochází k udělení souhlasu. Samotný průběh kontrol se tak protahuje i na několik měsíců. Nerovné zacházení bylo prokázáno ve dvou případech. Zaměstnavatel řidičů mezinárodní kamionové dopravy provedl údajnou paušalizaci mezd za přesčasy, za příplatky za přesčasy, za příplatky za práci v noci a za příplatky za práci v sobotu a v neděli. Žádný výpočet paušalizace nebyl proveden a bez jakýchkoli podkladů byla stanovena částka 4.000 Kč coby 13

paušál ke mzdě. Ke kontrole byli vybráni 3 zaměstnanci a jejich výkony byly ve všech parametrech značně rozdílné. Tím vznikla situace, že nejpilnější (nejvýkonnější) zaměstnanec měl po přepočtech paušálu 4.000 Kč cca 53,50 Kč/hod, průměrný zaměstnanec měl cca 65,10 Kč/hod a nejméně výkonný zaměstnanec měl cca 142,30 Kč/hod. Zaměstnanci, kteří pracovali méně, byli finančně zvýhodněni oproti zaměstnancům, kteří pracovali více a naopak. V dalším případě při provádění plošného snižování platových tarifů zaměstnavatel nezajistil rovné zacházení, neboť ke snížení platu z důvodů, ze kterých byl snížen plat i ostatním uvedeným zaměstnancům, zaměstnavatel u jednoho zaměstnance přistoupil s účinností od 1. 3. 2014, zatím co u ostatních kontrolovaných zaměstnanců s účinností až od 1. 4. 2014. Tím zaměstnavatel nezajistil rovné zacházení se všemi zaměstnanci a porušil 16 odst. 1 ZP. Porušování ochrany osobních práv zaměstnanců bylo prokázáno ve dvou případech. V jednom případě šlo o společnou kontrolu odboru BOZP a PVP na podnět. Písemný podnět byl mimo jiné přímo směrován na sledování zaměstnanců z uchovávaných kamerových záznamů. Zaměstnavatel toto sledování zaměstnanců z kamerových záznamů využíval delší dobu a nebyl ani registrován u ÚOOÚ. Inspektor PVP na místě zakázal obrazové záznamy nahrávat a uchovávat, až do doby řádné registrace u ÚOOÚ. Kontrolovaná osoba doposud u ÚOOÚ, dle údajů z veřejného rejstříku, registrována není. V dalším případě bylo zjištěno, že pracoviště hotelu je vybaveno kamerovým systémem a zaměstnavatel prokazatelně neseznámil zaměstnance o důvodu a povaze zavedeného kontrolního mechanizmu. Zaměstnavatel udává, že důvodem instalace je ochrana majetku. Rovněž tak kontrolní činnost zaměření na dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovištích a dodržování ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti je časově i odborně značně náročná. Úkol 14.1.112 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na úseku pracovní doby ve směnných a nepřetržitých provozech Cíl úkolu: Kontrolami na úseku pracovní doby ve směnných a nepřetržitých provozech přispět k dodržování pracovněprávních předpisů a eliminovat tak krácení práv zaměstnanců při rozvrhování a evidování pracovní doby a následně na úseku odměňování. Plánem kontrolní činnosti na rok 2014 bylo stanoveno provedení 60 kontrol u subjektů v různých odvětvích podnikatelské sféry. Ve skutečnosti bylo inspektory provedeno 180 kontrol. Z toho: 38 kontrol u zaměstnavatelů z oblasti maloobchodu 21 kontrol u zaměstnavatelů z oblasti restauračních zařízení 29 kontrol u zaměstnavatelů z oblasti zdravotnictví nebo sociálních služeb 63 kontrol u zaměstnavatelů z oblasti montážních provozů 20 kontrol u zaměstnavatelů z oblasti zpracovatelského průmyslu v potravinářství 9 kontrol u zaměstnavatelů z oblasti bezpečnostních a hlídacích služeb 14

Při výběru kontrolovaných subjektů se vycházelo především z místní znalosti trhu práce, podnětů ke kontrole, z podnětů jiných kontrolních orgánů, z předchozích kontrol a jejich zjištění. Nejvíce porušení včetně jejich četnosti bylo zjištěno v odvětví činnosti u kontrolovaných osob s předmětem činnosti v montážních podnicích, dále v maloobchodu a v restauračním zařízení. Nejvíce porušení včetně jejich četnosti bylo zjištěno u kontrolovaných osob na úseku vzniku, změny a skončení pracovního poměru nebo dohod konaných mimo pracovní poměr spočívající v náležitostech pracovních smluv a dohod, v neposkytnutí informací o obsahu pracovního poměru; dále na úseku odměňování a náhrad spočívající v neposkytování zaručené mzdy a příplatků k dosažené mzdě; dále na úseku pracovní doby a doby odpočinku spočívající v nezajištění nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu při rozvržení stanovené týdenní pracovní doby, nevedení evidence pracovní doby stanoveným způsobem. Oblast pracovní doby a doby odpočinku patří obecně u většiny zaměstnavatelů k poměrně problematickým úsekům v pracovněprávních vztazích. Uvedené konstatování pak zejména platí u zaměstnavatelů se směnným nebo nepřetržitým pracovním režimem práce v kombinaci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Rozvrh a evidence pracovní doby jsou důležité především z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, současně ale bezprostředně souvisí s odměňováním zaměstnanců u dosažené mzdy/platu a jejich příplatků. Dlouhodobě získávané informace o nedostatcích v dané oblasti pracovních vztahů a podmínek jednak z vlastní kontrolní činnosti orgánu inspekce práce, dále z obsahu podání veřejnosti, poradenské činnosti a informací z mediálního prostoru předpokládají průběžné zařazování předmětného HÚ do ročního plánu kontrol orgánů inspekce práce v nadcházejícím období. Úkol 14.1.066 Provádění kontrol dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti Cíl úkolu: Prošetřit všechny přijaté podněty ke kontrole, a tím pozitivně působit na dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů. Na základě provedených kontrol aktivně působit na zlepšení právního vědomí zaměstnavatelů a také na jejich zodpovědnost vůči svým zaměstnancům, a to jak v oblasti pracovněprávní, tak BOZP a zaměstnanosti. Očekává se i nadále prohlubování a zefektivnění kontrolní činnosti v rámci celého rezortu MPSV a také spolupráce s dalšími kontrolními orgány. Při šetření podnětů se inspektoři zaměřili: v oblasti pracovních vztahů a podmínek na skutečnosti, které jsou obsahem podnětu, týkající se např. vzniku, změny a skončení pracovního poměru, pracovní doby a odměňování, případně rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích, v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na skutečnosti, týkající se porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích, dále na kontrolu zajištění bezpečného provozu technických zařízení, vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky a kontrolu příčin a okolností pracovních úrazů, v oblasti zaměstnanosti na 15

skutečnosti, týkající se skutečností obsažených v podnětu, např. oblasti nelegální práce občanů ČR, cizinců, zákazu diskriminace a práva na rovné zacházení při uplatňování práva na zaměstnání, příp. jiné spadající pod působnost zákona o zaměstnanosti. Následující přehled počtů přijatých podnětů dokládá zastavení několikaletého rostoucího trendu: Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 409 podnětů 472 podnětů 483 podnětů 477 podnětů 839 podnětů 1 027 podnětů 795 podnětů Z celkového počtu 795 podnětů přijatých v roce 2014 bylo: 479 podnětů směřováno do oblasti pracovněprávní, 258 do oblasti nelegálního zaměstnávání, 58 do oblasti BOZP. Nejvíce podnětů bylo do odvětví velkoobchod a maloobchod, stavebnictví, doprava, pohostinství a ubytování. U podaných podnětů převládala oblast odměňování (nevyplacená mzda, příplatky, tarify, srážky ze mzdy), pracovní poměr, dohody (ZL, odstupné, nestanovení mzdy, ukončení pracovního poměru), náhrady (cestovní náhrady, stravně), pracovní doba (stanovené přestávky, evidence odpracované doby). V oblasti BOZP převládá u podaných podnětů porušování BOZP na staveništích a práce ve výškách, porušování předpisů BOZP u ostatních zaměstnavatelů včetně OOPP, činnost revizních techniků bez oprávnění, provádění revizí VZT, pracovní úrazy a jejich uznávání zaměstnavatelem. Nejčastější zjišťovaná porušení při kontrolách na základě přijatých podnětů: v oblasti pracovněprávní: 1. oblast odměňování a to zejména nevyplacení mzdy, splatnost mzdy, srážky ze mzdy, nedodržení min. mzdového (platového) tarifu 2. nedostatky v pracovněprávních vztazích při uzavírání pracovních smluv, nedostatky v písemných informacích o právech a povinnostech vyplývajících z pracovněprávního vztahu 3. vyplacení odstupného a vydávání potvrzení o zaměstnávání a jeho náležitosti 4. porušení související s dovolenou 5. oblast pracovní doby, její stanovení, přestávky na jídlo a oddech, odpočinky mezi směnami a v týdnu, rozvrh směn 6. dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti 7. cestovní náhrady 16

v oblasti nelegálního zaměstnávání: 1. otázka uzavírání pracovních smluv, kopie pracovních smluv na pracovišti 2. oblast odměňování 3. informační povinnost při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí 4. v evidenci pracovní doby, odpočinků mezi směnami a týdenní odpočinek v oblasti BOZP: 1. nedostatky zjištěné ve výrobních a provozních budovách 2. v řízení péče a BOZP ( např. školení, lékařské prohlídky) 3. v oblasti OOPP Při řešení vlastních podnětů byla zjištěna celá řada nedostatků, která nesouvisela s podnětem, případně neměla přímou příčinnou souvislost s podaným podnětem. Hlavní problémy při šetření podnětů: Nedostatečná komunikace s podavatelem podnětu V mnoha případech v obsahu podání je nekonkrétní popis podstaty podnětu stěžovatelem. Teprve po kontaktování inspektora s podavatelem podnětu telefonicky nebo osobně dochází k upřesnění obsahu podání. Připomínky ze strany podavatele podnětu na rychlost vyřešení podnětu. Nutno vysvětlit důvody zdržení. Byly zaznamenány stížnosti podavatelů podnětu na nečinnost inspektorátu už za týden po podání podnětu. Problémy s ohledem na dostupnost jednotlivých subjektů kontrolovaných osob pro potřebu kontroly bývá často komplikovaná s ohledem na umístění provozovny, sídla kontrolované osoby a tím jsou zákonitě kladeny vyšší dopravní a časové nároky na vlastní výkon kontrolní činnosti. Komplikované sjednávání termínů kontroly ze strany zaměstnavatelů, problémem z hlediska doby šetření podnětů jsou průtahy v předávání podkladů ze strany kontrolovaného subjektu. Podaná informace o kontrole není dostatečná s ohledem na obsah podání, případně reálné možnosti OIP. Podavatelé podnětu požadovali šetření provést opětovně, toto bylo ze strany OIP zpravidla po prozkoumání šetření zamítnuto s odkazem na možnost dalšího uplatnění svých požadavků soudní cestou. Často je vynucováno podavateli podnětu změnit výsledek a závěr kontroly s ohledem na to, že to potřebuje pro podání případné žaloby a pro soud, včetně dokladů. Nespokojenost podavatelů podnětů v případech, kdy výsledek kontroly neodpovídá jejich přání, představám a zpravidla si dál stěžují na postup provedení kontroly inspektorem na SÚIP, případně na MPSV. Podavatelé podnětů mají zpravidla zkreslené informace o kompetencích inspektorátů a SÚIP. Nezbavení mlčenlivosti podavatele podání je vhodné o to požádat v případech, kdy podání obsahuje konkrétní údaje, ze kterých může kontrolovaná osoba dovodit podavatele podnětu. 17

Důkazní prostředky V některých případech je těžko vysvětlitelné podavateli, že při kontrole nelze vycházet z jeho podkladů, které při podání podnětu doložil. Velmi časté je, že podavatel podnětu předloží svou docházku, evidenci odpracované doby a nemůže pochopit, proč nelze z takto předložených podkladů vycházet jako s důkazním prostředkem. Na úseku pracovní doby je při kontrole například zjištěno, že evidence odpracované doby je vedena jen měsíčně, po provedení výplat skartována, dále nevedení evidence odpracované doby u kamionové dopravy a prokazování práce v noční době, o sobotách a nedělích, svátcích s ohledem na její prokazování. Není stanovena povinnost ji archivovat, s výjimkou silniční dopravy. Při komunikaci jsou ze strany podavatele podnětu zpochybňovány listinné doklady předložené kontrolovanou osobou. Komunikace s kontrolovanou osobou U opakovaných kontrol u téže kontrolované osoby je neochota k součinnosti kontrolované osoby s inspektory při kontrole. Při šetření podnětů zaznamenán problém se zmocněnou osobou. Kontrolovaná osoba má zmocněnou osobu a odkazuje inspektora na to, aby komunikoval pouze s ní. Zmocněná osoba ale neposkytuje součinnost - komunikace je jen přes poštu s úložními dobami, případně následně neschopenka a vytváření umělých překážek pro provedení kontroly. Problematické podnikající fyzické osoby mívají trvalé bydliště na obecním úřadě, nepřebírají poštu odeslanou datovými zprávami ani klasickou poštou. Fiktivní sídla právnických osob, na nichž nelze nikoho nalézt. Převody jednatelů společností na jiné osoby apod. V některých případech tak nebyly kontroly vůbec zahájeny z důvodu např. nenalezení zaměstnavatele na uvedené adrese, zaměstnavatel na uvedené adrese se nezdržoval a ani nebyla zjištěna jiná adresa ve spolupráci s živnostenskými úřady. V několika případech jsme byli svědky, že po zahájení kontroly nebylo možné kontrolu dokončit z důvodu, že kontrolovaná osoba se odstěhovala neznámo kam. V několika případech došlo k tomu, že bylo jednání statutárního zástupce, popřípadě podnikající fyzické osoby vůči inspektorům vykonávající kontrolu arogantní. Kontrola je projevem veřejného zájmu státu na dodržování předpisů. Inspektor je nezávislý kontrolor, nikoliv rozhodce sporu či soudce. Podněty jsou zpravidla v oblasti PVP výlučně o vedení sporu mezi zaměstnancem se zaměstnavatelem o skutečné nebo domnělé finanční nároky prostřednictvím orgánu státní správy mimo příslušné justiční orgány. Zčásti podání v některých případech slouží také jako nástroj jisté vendety při skončení pracovněprávního vztahu. Stává se často, že podavatel podnětu, zpravidla bývalý zaměstnanec po ukončení pracovního poměru zašle podnět na více správních orgánů a v důsledku toho je provedeno větší množství kontrol od různých správních orgánů v krátkém časovém úseku u jednoho zaměstnavatele. Stále častěji přibývají podněty rovnou od advokátů, kteří zastupující podatele podnětu, spis má rovnou desítky stran a podatel podnětu má zájem doklady dále doplňovat. Podněty se šetří za dlouhé časové období zpětně, časová náročnost je velká. 18