ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE ZA ROK 2015

Transkript

1 Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni Schwarzova 27, Plzeň ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE ZA ROK 2015 Plzeň : únor 2016 Zpracovala: Ing. Eva Holá vedoucí oddělení inspekce III Předkládá: Ing. Miroslav Duchek vedoucí inspektor OIP v Plzni

2 Strana Obsah 3 1. Úvod 4 2. Sídlo, struktura, personální obsazení 3. Kontrolní činnost 6 Základní statistické údaje kontrolní činnosti v roce Základní údaje o udělených pokutách a vydaných rozhodnutích 10 Hlavní úkoly - výsledky kontrolní činnosti v jednotlivých úkolech Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Program Bezpečný podnik Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti Kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti Kontrola dodržování povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání Kontroly nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Kontroly agenturního zaměstnávání Kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti Kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy Bezpečnost práce ve stavebnictví Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Kontrola bezpečnosti při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene 2

3 Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na objekty využívané pro vzdělávání, ubytování a volný čas dětí a mládeže Bezpečnost práce při provozu chladicích zařízení a kompresorových stanic a tlakových nádob stabilních Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb Kontrola BOZP v potravinářském průmyslu Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic Bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy 50 Kontrolní činnost mimo HÚ Pracovní úrazy Ostatní činnosti - poradenská, výchovná a vzdělávací činnost Závěr 1. ÚVOD Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni (dále jen OIP v Plzni) se při své základní činnosti v roce 2015 řídil Programem činnosti na rok 2015 schváleným ze strany MPSV. Hlavní náplní činnosti OIP v Plzni bylo provádění kontrolní činnosti na úseku pracovněprávních předpisů, ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek, zaměstnanosti, bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu technických zařízení (VTZ) vycházejících jednak z analýzy pracovní úrazovosti, analýzy obdržených podnětů ke kontrole a z poznatků z kontrolní činnosti za uplynulé období. Úkoly stanovené Programem činnosti na rok 2015 byly splněny. Zpráva o činnosti OIP v Plzni za rok 2015 podává základní informace, k nimž patří rovněž struktura a personální obsazení jednotlivých pracovních pozic na OIP v Plzni, základní statistické údaje o kontrolní činnosti, výsledky kontrolní činnosti, včetně informací o dalších činnostech inspektorátu konaných v rámci kompetencí vymezených zákonem č. 251/2005 Sb., zákonem o inspekci práce, v platném znění. 3

4 2. SÍDLO, STRUKTURA, PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ Sídlo, struktura, personální obsazení - vedoucí zaměstnanci, počty inspektorů, z toho mužů a žen, celkový počet inspektorů - stav k Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni vedoucí inspektor Schwarzova 27, Plzeň Tel.: , fax: , plzen@suip.cz, IDS: uiqeezx Ing. Miroslav Duchek útvar kancelář vedoucího inspektora vedoucí inspektor oddělení ekonomicko-provozní vedoucí oddělení oddělení právní vedoucí oddělení oddělení inspekce I (BOZP) vedoucí oddělení oddělení inspekce II (VTZ a stavebnictví) vedoucí oddělení oddělení inspekce III (PVP) vedoucí oddělení oddělení inspekce NLZ (pro Plzeňský kraj) vedoucí oddělení oddělení inspekce NLZ (pro Karlovarský kraj) vedoucí oddělení Počet zaměstnanců celkem Počet inspektorů celkem počet zaměstnanců celkem 2 Ing. Miroslav Duchek 4 Bc. Pavla Vraštilová 4 JUDr. Jana Werdanová 12 JUDr. Miroslav Kotora 12 Ing. Jarmila Hrubá 15 Ing. Eva Holá 18 Mgr. Aleš Illický 11 Bc. Renata Bayerová

5 Oddělení specializace počet inspektorů celkem z toho žen z toho mužů Lesnictví a dřevozpracující průmysl Hutnictví a strojírenství 6.41 oddělení inspekce I (BOZP) 6.42 oddělení inspekce II (VTZ a stavebnictví) Doprava a opravárenství Zemědělství a potravinářství Zpracovatelský průmysl Terciální sféra Chemický průmysl, ropný průmysl a nebezpečné látky Tlaková zařízení Elektrická zařízení Plynová zařízení Zdvihací zařízení Stavebnictví oddělení inspekce III (PVP) pracovní vztahy, pracovní podmínky, zaměstnávání žen, mladistvých a činnosti vykonávané dětmi, mzdy, platy, cestovní náhrady, pracovní doba, doba odpočinku, kolektivní vyjednávání

6 6.71 oddělení inspekce NLZ nelegální zaměstnávání (pro Plzeňský kraj) 6.72 oddělení inspekce NLZ nelegální zaměstnávání (pro Karlovarský kraj) OIP v Plzni celkem KONTROLNÍ ČINNOST Základní statistické údaje o kontrolní činnosti v roce 2015 Náplň kontrolní činnosti v roce 2015 tvořily plánované kontroly prováděné v rámci plnění hlavních úkolů stanovených schváleným Programem činnosti inspektorátu na rok 2015 a mimořádné kontrolní akce jak celorepublikové, tak regionální. V roce 2015 byly realizovány následující celorepublikové kontrolní akce: Celorepubliková mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost ve velkoskladech a logistických centrech, zaměřená na oblast NLZ a základních institutů v oblasti PVP Celorepubliková mimořádná kontrolní akce v oblasti NLZ zaměřená na provozy pekáren s nočním provozem ALKOHOL - Celorepubliková mimořádná kontrolní akce vedená Policií ČR zaměřená na kontrolu užívání alkoholu a drog u mladistvých v nočních podnicích, barech a diskotékách Dále byly vyhlášeny a realizovány Regionální mimořádné kontrolní akce v oblasti NLZ v Plzeňském kraji: regionální mimořádná kontrolní akce zaměřená na zaměstnavatele s předmětem činnosti zahradnictví, pěstování a prodej dřevin a květin. regionální mimořádná kontrolní akce zaměřená na zaměstnavatele s předmětem činnosti výroba a montáž oken a dveří regionální mimořádná kontrolní akce zaměřená na zaměstnavatele s předmětem činnosti kovovýroba V Karlovarském kraji byla provedena regionální mimořádná kontrolní akce se zaměřením na poskytování služeb venkovního občerstvení. 6

7 Vývoj v počtech provedených kontrol a dalších výkonů OIP je patrný z následující tabulky ROK POČET KONTROL Z celkového počtu 3122 provedených kontrol bylo realizováno: v Plzeňském kraji. 69 % v Karlovarském kraji 31 % Rozdělení kontrol dle jejich zaměření Činnost Počet kontrol Běžná kontrola 2158 Mimořádná kontrola 72 Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů 37 Dokumentace 181 Kolaudace 113 Bezpečnostní zpráva 3 Šetření podnětu 418 Bezpečný podnik 20 Integrovaná inspekce 82 Následná kontrola 6 Postoupená kontrola 32 Celkem 3122 Základní údaje o udělených pokutách a vydaných rozhodnutích Pokuty uložené v období od do : Pokuty Všechny Z toho související s pracovním úrazem Počet Výše (Kč) Počet Výše (Kč) Udělené zaměstnanci Udělené právnímu subjektu fyzické osobě právnické osobě Nesoučinnost Pořádkové Celkem

8 Celkový počet pokut právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které nabyly právní moci v roce 2015 činí 568 pokut, což je v porovnání s rokem 2014 o 32 pokut více, tj. plus 6%. Vývoj v počtu pokut udělených kontrolovaným subjektům a jejich výši, ukazují následující tabulka a graf: ROK POČET rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 rok 2015 Celková výše návrhu pokut udělených kontrolovaným subjektům v roce 2015 představuje částku ,- Kč, v porovnání s rokem 2014 je vyšší o ,- Kč, tj. plus 49 %. Vývoj celkové výše udělených pokut ROK VÝŠE V KČ Průměrná výše pokuty v roce 2015 z celkového počtu navržených pokut byla ,- Kč, v porovnání s rokem 2014 (55 385,- Kč) je vyšší o ,- Kč, tj. + 19%. Průměrná výše pokuty v roce 2015 (bez pokut udělených v souvislosti s vyšetřováním příčin PÚ) ,- Kč byla ve srovnání s rokem 2014 (54 848,- Kč) o ,- Kč vyšší. tj. + 18%. Výše pokut udělených za porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení v souvislosti s šetřenými úrazy v roce 2015 byla ,- Kč tj. 4,2 % z celkového objemu. Průměrná výše sankce udělená v souvislosti se šetřenými úrazy v roce ,- Kč byla v porovnání s rokem 2014 (75 357,- Kč) vyšší o ,- Kč, tj. plus 45 %. V roce 2015 OIP v Plzni udělil celkem 18 pokut za nesoučinnost ve výši ,- Kč. 8

9 Výsledky kontrolní činnosti na úseku nelegální práce v roce 2015 Plzeňský kraj odbor 6.71 Karlovarský kraj odbor 6.72 OIP CELKEM počet zkontrolovaných subjektů navržené pokuty v celkové výši Kč ,- Kč ,- Kč pokuty v právní moci v celkové výši ,- Kč ,- Kč ,- Kč Počet zjištěných nelegálních zaměstnanců za rok 2015 Plzeňský kraj odbor 6.71 Karlovarský kraj odbor 6.72 OIP CELKEM nelegální práce občanů v ČR nelegální práce občanů EU nelegální práce cizinců mimo EU CELKEM zjištěných osob NLZ

10 HLAVNÍ ÚKOLY výsledky kontrolní činnosti v jednotlivých úkolech Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Cíl úkolu: Integrovaná inspekce měla za cíl provést společnou kontrolu, podle plánu zpracovaného ČIŽP. Kontroly byly provedeny podle zpracovaného kontrolního seznamu a v souladu s metodickým pokynem generálního inspektora. V průběhu roku 2015 byly na OIP v Plzni předloženy ke schválení 3 bezpečnostní dokumentace. a) Plzeňská energetika a.s., Tylova 1/57, Plzeň, IČ: b) Linde Gas a.s., U Technoplynu 1324, Praha 9- Kyje, IČ: c) Flaga s.r.o., Nádražní 564/47, Hustopeče, IČ Kontrolované subjekty v roce ) Hexion, a.s., IČ: skupina B 2) Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., IČ: skupina B 3) Plzeňský Prazdroj, a.s. U Prazdroje 64/7 Plzeň, IČ skupina A 4) Plzeňská energetika, a.s. Tylova 1/57,Plzeň, IČ: skupina A 5) ČEPRO, a.s., Praha 7, sklad Třemošná, č.p. 1057, IČ : skupina B 6) EURO-Šarm spol. s r.o. Těšínská 222, Šenov, IČ , provoz Sokolov, Tovární ulice skupina A 7) Flaga s.r.o., Hustopeče u Brna, Plnírna PB, Nádražní 47, IČO : Plnírna PB Dýšina Horomyslická ulice - skupina B 8) ČEPRO, a.s., Praha 7, sklad Hájek 118, IČO : skupina B 9) LINDE SOKOLOVSKÁ s.r.o., Praha 9, Kyje U Technoplynu 1324, IČO: areál Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. Zpracovatelský závod Vřesová - skupina B Ve dvou subjektech Plzeňská energetika a.s. a EURO-Šarm s.r.o. byla provedena první kontrola v rámci zákona, u ostatních kontrolovaných subjektů probíhají kontroly již několik let. Zjištěné závady u subjektů, kde probíhají kontroly několik let, jsou pravidelně odstraňovány a stanovená opatření jsou ze strany kontrolovaných subjektů respektována a plněna. Úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v kontrolovaných subjektech ve většině zařazených do skupiny B dle zákona č.59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na velmi dobré úrovni (kontrola provedena 1 za rok). Ze strany kontrolovaných subjektů, vedení i řadových zaměstnanců je věnována pozornost dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Důležitým argumentem je složitost i nebezpečnost výrobního procesu, které jsou si provozovatelé těchto zařízení velice dobře vědomi s tím, že v případě havárie může dojít k ohrožení života a zdraví nejenom zaměstnanců, ale i široké veřejnosti. Logicky z toho vyplývají i zvýšené požadavky na školení a odbornou přípravu obsluhujícího personálu. Závěr: Před zahájením kontroly byli ve všech kontrolovaných subjektech členové kontrolní komise proškoleni s ohledem na možná rizika při provádění samotné kontroly. Po každé provedené 10

11 kontrole byla pracovníky OIP zpracována a ČIŽP předána písemná informace o výsledku kontroly ze strany OIP Program "Bezpečný podnik" Společnosti, u kterých OIP provedl vstupní prověrku plnění podmínek programu Bezpečný podnik a společnosti, u kterých OIP provedl tříletou prověrku plnění podmínek programu Bezpečný podnik : Nová prověrka v celém rozsahu: Mbtech Bohemia s.r.o. společnost podala v říjnu 2014 žádost o prověření systému SEDRA s.r.o. společnost podala v listopadu 2014 žádost o prověření systému Tříletá prověrka ve vybraných oblastech, které stanovil OIP v Plzni: VODÁRNA PLZEŇ a.s. Plzeňská teplárenská, a.s. Společnost, u které došlo k podstatné změně, během roku 2015 : Momentive Specialty Chemicals, a.s., sídlo : Sokolov, Tovární č.p. 2093, PSČ IČ: , došlo k přejmenování společnosti na HEXION a.s.. Ostatní skutečnosti u výše uvedené společnosti, zůstaly beze změn. Poznatky inspektorů z jednotlivých prověrek: Inspektory, kteří prováděli prověrky, bylo konstatováno, že systémy řízení BOZP v rámci programu Bezpečný podnik jsou funkční a akceptované všemi zaměstnanci. Připravenost kontrolovaných subjektů byla na velice dobré úrovni a docházelo pouze k úpravě drobných nedostatků ve zpracované dokumentaci. Zásadní vydaná doporučení u jednotlivých prověrek: U vydaných doporučení ke zlepšení stavu řízení BOZP, se jednalo o doplnění a zpřesnění dokumentace tak, aby odpovídala fyzickému stavu zařízení a požadavkům příručky Bezpečný podnik verze Dále byla vydávána doporučení na zlepšení značení zařízení, zpřesnění podmínek pro ověřování zdravotní způsobilosti a zařazení nových zařízení spuštěných po prověrce do systémů řízení BOZP. Zhodnocení jednotlivých prověrek: Zavedení a fungování programu Bezpečný podnik, je ve všech prověřovaných společnostech plně podporováno ze strany vedení společností a je chápáno jako zlepšení podmínek pro práci i ze strany řadových zaměstnanců. Všechny prověřované společnosti, mají systém řízení BOZP v rámci programu Bezpečný podnik na velmi dobré úrovni a propracovaný do všech oblastí své činnosti. Závěr: Pro všechny držitele titulu Bezpečný podnik v regionu OIP 6, byl dne 29. května 2015 uspořádán již 8. ročník setkání s držitelů titulu Bezpečný podnik, působících v regionu OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj. 11

12 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti PVP, BOZP a zaměstnanosti Cíl úkolu: Zabývat se všemi přijatými podněty ke kontrole. Kontrolní činností na základě podnětů ke kontrole i nadále vyvíjet tlak na zaměstnavatele k dodržování povinností, vyplývajících jim z právních předpisů v oblasti pracovních vztahů a podmínek, zaměstnanosti a BOZP. Cílem mělo být nejen zlepšení právního vědomí zaměstnavatelů, ale také kultivace podnikatelského prostředí. Kontroly iniciované podněty občanů na porušování povinností zaměstnavatelů v oblasti BOZP měly napomáhat snižování úrazovosti na pracovištích. Kontrolami v oblasti zaměstnanosti (zejména podněty na nelegální zaměstnávání) bylo cílem omezení výkonu práce mimo pracovněprávních vztah. Obsah podnětů a výsledky kontrolní činnosti budou sloužit jako důležitý informační zdroj k zaměření kontrol orgánů inspekce práce v dalším období. Trend vývoje počtu a obsahu podnětů I v roce 2015 pokračoval trend z předchozích let tím, že drtivá část podnětů přijatých na OIP v Plzni se týkala problematiky oddělení pracovní vztahy a podmínky (PVP), téměř čtvrtina podnětů byla řešena oddělením kontroly nelegálního zaměstnávání (KNZ) a pouze 4 podněty byly řešeny odděleními bezpečnosti práce, vyhrazených technických zařízení a ochrany zdraví při práci. TAB.: Počet podnětů přijatých na OIP v Plzni v roce 2015 v členění na kontrolní oddělení Oddělení OIP PVP KNZ BOZP CELKEM Počet podnětů PVP KNZ BOZP Počet podnětů Oblasti zaměření podnětů se nijak podstatně nemění, nejčastěji jsou přijímány podněty směřující do oblasti odměňování, ať je to nevyplacení mzdy, platu, odměny nebo jejich částí za odpracovanou dobu, příplatků zejména za práci v sobotu, neděli, ve svátek, v noci, přesčas, náhrad mzdy za dovolenou a dobu dočasné pracovní neschopnosti, nebo nevyplácení cestovních náhrad. Další rozsáhlou oblastí zůstává oblast rozvrhování pracovní doby, zejména překračování délky směny, neposkytování nepřetržitého odpočinku v týdnu 12

13 nebo mezi směnami. Časté jsou rovněž podněty související se vznikem, změnou nebo skončením pracovněprávního vztahu. V těchto případech je rovněž poukazováno na práci bez uzavřeného pracovněprávního vztahu, případně na jeho uzavření bez povinné písemné formy pracovní smlouvy nebo dohody. Nejvíce podnětů šetřených oddělením KNZ směřovalo do oblasti nelegálního zaměstnávání a doplňkově pak do oblasti pracovněprávní - neproplacení dovolené, nevyplacení části mzdy, nesplnění oznamovací povinnosti agentury práce ve smyslu 59 odst. 2 ZoZ a jeden podnět se týkal povinného podílu - neproveden odvod do státního rozpočtu i po výzvě doručené úřadem práce. Ojedinělé je podávání podnětů zaměřených výhradně na oblast nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce, technických zařízení a ochrany zdraví při práci. Podané podněty se týkaly rozporu skutečného stavu a výsledku provedených revizí vyhrazeného technického zařízení, školení, OOPP a stavu pracoviště. Není však výjimkou, že předmětem podaného podnětu jsou skutečnosti poukazující na porušování více oblastí kontroly. V takových případech dochází k součinnosti příslušných kontrolních oddělení při prováděné kontrole. Podněty jsou podávány ze strany zaměstnanců budoucích, současných i bývalých, dále ze strany osob zastupujících uvedené zaměstnance právních zástupců, pověřených osob, neziskových organizací, odborových svazů, státních úřadů a institucí úřadů práce, správy sociálního zabezpečení, zástupců veřejné správy, jednotlivých složek policie, živnostenských úřadů, hygienických stanic. Čím dál častěji je právními zástupci zaměstnanců požadováno provedení kontroly u zaměstnavatele tzv. na míru za účelem obstarání dostatečného množství důkazních prostředků k soudnímu řízení. Podněty směřují do všech oborů podnikání a týkají se celého spektra zaměstnavatelů, co se týká jejich velikosti. Setrvalý trend je oblast pohostinství, hlídacích agentur, agentur práce a dopravy, kde se stěžovaná porušení často vyskytují. Podněty jsou tak využívány i pro výběr zaměstnavatelů při naplňování jiných specializovaných kontrolních úkolů na danou oblast. Takovou oblastí je např. agenturní zaměstnávání. Podněty jsou podávány jejich zaměstnanci, a stále častěji i cizími státními příslušníky. Tento trend je inspektorátem vnímán jako důsledek jednak kontrolní činnosti inspektorátu, o jejíž úspěšnosti se zahraniční zaměstnanci sami mohli přesvědčit, jednak jako výsledek spolupráce s různými neziskovými organizacemi, které se na inspektorát práce jménem svých klientů obracejí. Pozitivním jevem pro snížení počtu podnětů je poskytování pracovněprávního poradenství na pracovištích inspektorátu, kdy cílenou radou dojde následným postupem k narovnání stavu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem bez nutnosti zahajovat kontrolu. Oprávněnost podnětů Z celkového počtu šetřených podnětů bylo 25 % oprávněných, tj. na základě kontroly bylo prokázáno pochybení zaměstnavatele v celé oblasti uváděné stěžovatelem, 24 % částečně oprávněných, to je takových, kde uváděné skutečnosti byly kontrolou zjištěny jen z části, ale často bývají zjištěny skutečnosti, na něž podatel podnětu nepoukazoval. Neoprávněných bylo vyhodnoceno 19 % podnětů a podnětů, kde se nepodařilo porušení prokázat, bylo 32 %. 13

14 Výsledek šetřených podnětů [NÁZE V KATE PODNĚTY DLE OPRÁVNĚNOSTI V % [NÁZE DLE V neprokázané; OPRÁVNĚNÉ OPRÁVNĚNOSTI PODNĚTY DLE OPRÁ V % KATE kázané OPRÁVNĚNOSTI [NÁZE VNĚN V % částečně oprávněné; É oprávněné neopr ávněn é[n19 oprávněné neoprávněné [N32 neoprávněné; 19 neoprávněné 14 částeč 24 V É ně KATE OPRÁ ; 0 VNĚN částečně oprávněné částečně oprávněné oprá neprokázané neprokázané oprávněné částečně oprávněné neoprávněné neprokázané ; 0 V roce 2015 byl zjištěn jistý nárůst podnětů, u kterých se nepodařilo prokázat popisované skutečnosti. V oblasti nelegálního zaměstnávání se jedná o případy, kdy je přijat podnět poukazující na skutečnosti, které nastaly před mnoha měsíci, obsahuje jen obecné informace a nepoukazuje na žádné důkazní prostředky. V oblasti PVP se jedná zejména o neproplacené odpracované hodiny a příplatky, kdy zaměstnavatel buď nevede evidenci pracovní doby vůbec, nebo je evidence pracovní doby vyhotovena jen pro účely kontroly v rozsahu stanovené pracovní doby, bez odchylek, přesčasů. Uvedené praktiky jsou nejčastěji zjišťovány v pohostinství a u hlídacích agentur. Prokázat nevyplácení odpovídajících příplatků je pak velmi obtížné a je možno postihnout pouze obecné nedostatky v evidenci pracovní doby například nevedení evidence nebo neuvedení začátku a konce směny. Dále je to vyplácení mzdy na černo, kdy zaměstnavatel vyplácí část mzdy oficiálně a část tzv. na ruku. Ve mzdovém výměru, případně ve smlouvě a výplatní pásce je stanovena a vykazována minimální mzda. Problémy nastávají, jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nepohodnou a zaměstnavatel začne vyplácet jen sjednanou mzdu. Problémy při kontrolní činnosti Zásadním problémem při kontrolní činnosti je nedostupnost kontrolovaných subjektů a nesoučinnost. a) Nesoučinnost Je stále obtížnější kontaktovat kontrolovaný subjekt. Často jsou uváděna sídla firem na adresách bytů v panelovém domě, obecních úřadech nebo místech známých jako fiktivní sídla mnoha subjektů. Firmy nepotvrzují doručování oznámení, výzev a to jak zasílaných poštou, tak prostřednictvím datové schránky. Lze sice za určitých podmínek uložit pokutu za nesoučinnost, to však nevyřeší problém s nemožností provést kontrolu nezbytných

15 dokumentů. Stále více kontrol tak zůstává po delší dobu nedokončených popř. po určité době odložených. Pro některé zaměstnavatele je tak stále výhodné nepřebírat korespondenci a zůstávat pro kontrolu nedostupný a v důsledku toho i bez nutnosti napravit závadový stav. b) Obcházení zákona při uzavírání pracovněprávních vztahů Stále četnější je využívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr popř. jejich kombinace s pracovní smlouvou. Toto obcházení zákona je časté zejména u hlídacích bezpečnostních agentur, kdy agentura zaměstnává osoby na základě pracovní smlouvy. Další bezpečnostní agentura má s těmito osobami uzavřeny dohody o provedení práce se stejným obsahem místo výkonu práce, druh práce. Uvedené agentury mají v pozici statutárního orgánu, popř. jiné vedoucí pozici, totožné osoby. Cílem je např. skrytí práce nad stanovenou pracovní dobu a ušetření finančních prostředků za nevyplacené příplatky za práci přesčas, případně za práci v sobotu, neděli a svátek, nižší či žádné odvody, daně. Rovněž je zastřeno dodržování nepřetržitých odpočinků mezi směnami a v týdnu, délka směny. Kombinace pracovních smluv a dohod je rovněž využívána u obchodních řetězců, kdy je jeden vztah uzavřen na určitý druh práce pokladní a jiný na odlišný např. doplňování zboží, úklid. Inspektorát se o praktikách dozví ve většině případů z podnětů, v nichž je uvedeno neproplácení příplatku za práci přesčas a následným šetřením vyplyne, že se jedná o práci konanou na základě více smluvních vztahů. Stále četnější jsou podněty z oblasti dopravy. Oprávněnost podnětů je většinou sporná. Jsou podávány zaměstnanci, kteří se se zaměstnavatelem rozešli ve zlém. Tento jev má stupňující se tendenci. V dopravě je vysoký podíl zaměstnanců, kteří mají exekuce na plat a fluktuují. Je to způsobeno zejména velice příznivým podílem mezi mzdou a cestovními náhradami, protože exekuce se mohou srážet pouze ze mzdy. Cestovní náhrady ve výši několika desítek tisíc korun měsíčně zaměstnanci zůstávají. Problémy nastávají při pracovní neschopnosti nebo dovolené, kdy se náhrada počítá z průměrného výdělku nikoli z cestovních náhrad a zaměstnanec má pocit, že ho zaměstnavatel krátí na jeho právech. Závěr V letošním roce bylo možné pozorovat zhoršování podmínek pro výkon kontroly, pro prokázání stěžovaného porušení předpisů, a to jak pro snahy zaměstnavatelů se kontrole vyhnout zaměstnavatelé jsou nekontaktní, na adrese sídla není možné nikoho zastihnout, zasílané výzvy zůstávají nedoručené, tak i pro obcházení některých ustanovení zákona. V oblasti pracovní doby je to zejména uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ve kterých se skryje přesčasová práce, a v návaznosti na to i oblast odměňování nejsou vypláceny příplatky. Dalším obcházením je vyplácení části mzdy, a její doplácení buď na černo, nebo formou cestovních náhrad, na které však zaměstnanci nevznikl nárok. Vzhledem k tomu, že převážná část podání směřuje právě do těchto dvou oblastí, snižuje se tím poměr prokázaných porušení a oprávněných podnětů oproti neoprávněným či neprokázaným. 15

16 Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti Cíl úkolu: Zjistit, zda zaměstnavatelé, kteří plní povinný podíl zaměstnávání OZP odebíráním výrobků nebo služeb od subjektů, které zaměstnávají více jak 50% zaměstnanců OZP, plní povinný podíl a zda subjekty, které jim poskytují náhradní plnění, nepřekračují zákonem omezený finanční objem poskytnutého plnění, který mohou žadatelům v jednom roce poskytnout, zda jsou oprávnění poskytovat náhradní plnění a zda vedou zákonnou evidenci podle zákona o zaměstnanosti. Předmět kontroly: 1. Zda zaměstnavatel s více jak 25 zaměstnanci: - plní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením (OZP) ve výši povinného podílu nebo tzv. náhradním plněním, - plní stanovenou ohlašovací povinnost a ve stanovené lhůtě, - odvedl odvod do státního rozpočtu ve stanovené výši a lhůtě. 2. Zda poskytovatel náhradního plnění: - splňuje podmínku zaměstnávání více jak 50% OZP, - nepřekročil maximální možný poskytovaný objem náhradního plnění, - vede evidenci o poskytovaném plnění v souladu se ZoZ, - poskytuje své výrobky nebo služby, - poskytované plnění má v předmětu podnikání. Vyjádření ke zjištěným skutečnostem: Za OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj: kontroly celkem Plzeňský kraj Karlovarský kraj Zahájeno Zrušeno 3-3 Ukončeno Dokončeno v r bude Kontroly povinného podílu jsou velmi rozsáhlé a tím časově náročné. Krajské pobočky Úřadů práce poskytují velké množství podnětů k provedení kontroly povinného podílu. Z těchto podnětů je nutné vybrat ty nejzávažnější, tedy ty podněty, kdy zaměstnavatel neodvedl povinný odvod do rozpočtu ČR. Zde byla provedena důkladná kontrola. Většina podnětů z ÚP představuje jen drobná administrativní porušení, které zaměstnavatelé odstraní. U ukončených kontrol je celkový návrh pokut za oba kraje 210 tis. Kč, v 6 případech není navrhován postih, neboť 1. výpočet odvodu se lišil o velmi nízkou částku, oznámení i původní odvod byly provedeny v termínu, kontrola byla zahájena na základě chyby v seznamu od ÚP, 2. nebylo zjištěno porušení, 16

17 3. odvod nebyl proveden, protože společnost byla v dubnu prodána novému majiteli s tím, že tento se o povinnosti odvodu za rok 2014 dozvěděl až při zahájení kontroly, 4. odvod byl proveden pozdě z důvodu špatné finanční situace v lednu a únoru, 5. bylo zjištěno, že zaměstnavatel zaplatil víc, než měl, 6. odvod byl opozděn o jeden kalendářní den. Po ukončení kontroly je informace o výsledku kontroly společně s protokolem z kontroly předána zpět na Krajské pobočky ÚP. Tyto podklady slouží Úřadům práce jako impuls k zahájení daňového řízení a k vymožení dlužného odvodu do rozpočtu ČR. OIP v těchto případech dále vede správní řízení za uložení pokuty pro porušení této povinnosti Kontrola dodržování povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání Cíl úkolu: Je známo, že dochází k porušování a obcházení stanovených pravidel při výběru osob ucházejících se o práci. Z tohoto důvodu bylo cílem nadále pokračovat ve snaze přispět k dodržování povinností zajištění rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání a prostřednictvím kontrolní činnosti odhalit porušování stanovených pravidel. Zároveň je nutno kontrolní činností působit i preventivně, aby již nedocházelo k opakovanému porušování právních předpisů ze strany zaměstnavatelů. Výběr kontrolovaných subjektů je uskutečňován zejména na základě: - Monitoringu zaměřeném do oblasti internetových portálů - Inzerce zaměstnavatelů, agentur práce - Informace o možné diskriminaci získané v rámci základního pracovněprávního poradenství - Podnětů od podatelů, státních institucí a dalších osob Vyjádření ke zjištěným porušením V Plzeňském kraji byly provedeny čtyři kontroly se zaměřením k možnému porušování a obcházení stanovených pravidel při výběru osob ucházejících se o práci. Kontroly byly provedeny v rámci podaného podnětu od podatele, z toho tři kontroly vykázány v rámci úkolu 111 viz níže. Při kontrolách bylo prokázáno porušení zákona pouze v 1 případě V Karlovarském kraji bylo provedeno 6 kontrol v oblasti dodržování povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. Kontroly byly učiněny na základě zjištěných diskriminačních inzerátů. Kontrolami bylo ve všech případech prokázáno upřednostňování jednoho pohlaví Závěr: V Plzeňském kraji a Karlovarském kraji bylo provedeno celkově 10 kontrol. Tento počet kontrol byl dostatečný a přiměřený. V Plzeňském kraji bylo zaznamenáno pouze 1 porušení v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatnění práva na zaměstnání. Jiná je situace v Karlovarském kraji, kde monitoringem inzerce a provedením cílených kontrol bylo zjištěno v některých případech uvedené porušení. 17

18 Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Cíl úkolu: Eliminovat nelegální zaměstnávání ve všech segmentech pracovního trhu, naplnit cíle projektu Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR, uvést do praxe a ověřit jednotnou Metodiku provádění kontrol nelegálního zaměstnávání, vytvořenou v rámci projektu. Realizovat kontroly zaměstnavatele v krátkém časovém úseku, účelně a efektivně, s návazností na oblasti kontrolní činnosti dalších kontrolních subjektů a institucí státní správy. Ve svém důsledku tak napomoci ke snížení úniků na daních a platbách sociálního a zdravotního pojištění, ke vzrůstu počtu pracovních míst na otevřeném trhu, omezit vykořisťování zahraničních občanů, zejména ze zemí mimo EU. Osvětovou, poradenskou a kontrolní činností preventivně působit na trhu práce a rozšířit povědomí kontrolovaných osob a osob vykonávajících pro ně práci o nelegální práci a jejich důsledcích. Předmět kontroly: - existence pracovněprávního vztahu při výkonu závislé práce, - výkon práce cizince na základě povolení k zaměstnání, je-li požadováno, - výkon práce cizince na základě povolení k pobytu, je-li požadováno, - forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, - základní ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru, pracovní doby, odměňování a BOZP. Vyjádření ke zjištěným porušením: Výběr zaměstnavatelů-subjektů ke kontrolám je především prováděn: na základě vlastního monitoringu a zkušeností, na základě informací vyplývajících z podnětů ze strany orgánů veřejné správy a fyzických osob, dále na základě informací osob sdělených v rámci poskytovaného pracovněprávního poradenství, v návaznosti na požadavky orgánů veřejné správy (Policie ČR -Cizinecká policie, Živnostenského úřadu na součinnostní kontrolu), na základě informací od zprostředkovatelů - zaměstnanců ÚP, dle zaměření stanoveného zadáním Státního úřadu inspekce práce k provedení celoplošných mimořádných kontrolních akcí. Z množiny subjektů vyvíjejících podnikatelskou činnost v územní působnosti OIP byly ke kontrole vybírány převážně subjekty, u nichž byla na základě získaných informací značná pravděpodobnost zjištění nelegálního zaměstnávání, dále pak subjekty, u kterých neproběhla v minulých dvou letech žádná kontrola. Pozornost byla věnována i následným kontrolám u zaměstnavatelů, u kterých byly v roce 2013 a 2014 zjištěny nedostatky. Subjekty, u kterých měly být provedeny kontroly v rámci regionálních kontrolních akcí, byly vybírány z množiny subjektů působících v oboru činností, ve kterém již bylo umožnění 18

19 výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah zjištěno, nebo byla vysoká pravděpodobnost zjištění tohoto jevu. Kontroly oddělení NLZ Plzeňského a Karlovarského kraje proběhly bez větších problémů. V průběhu roku 2015 se však začaly objevovat případy neposkytování součinnosti ze strany kontrolované osoby. V porovnání s celkovým počtem provedených kontrol je sice tato skupina případů neposkytnutí součinnosti ze strany kontrolované osoby nevelká, ale s porovnáním její četnosti ve vztahu k četnosti případů zjišťovaného závažného porušování pracovněprávních předpisů vyplývá, že uvedený trend má stoupající tendenci. Kontrolní činnost oddělení NLZ byla v roce 2015 z hlediska velikosti kontrolované osoby primárně zaměřena jednak na zaměstnavatele s velkým počtem zaměstnanců, dále pak na subjekty, které jsou z hlediska statistické klasifikace menšími až středními subjekty. Z hlediska podnikatelské činnosti byla kontrolní činnost zaměřena do oblasti strojírenství, kovovýroby, zpracování dřeva, stavebnictví a pohostinství. Sekundárně byla kontrolní činnost zaměřena do oblasti zprostředkování zaměstnání a to zvláště v Plzeňském kraji. Výsledkem kontrolní činnosti u kontrolovaných osob je zjištění umožnění výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah, výkon práce osob bez písemně uzavřeného pracovněprávního vztahu, nedodržení právních předpisů upravujících agenturní zaměstnávání, nelegální zprostředkování zaměstnání, nedodržování povinností zaměstnavatele kontrolované osoby vyplývající z ustanovení 87 a 136 zákona o zaměstnanosti. Při kontrolní činnosti je rovněž zjišťováno porušování právních předpisů upravujících zejména odměňování zaměstnanců a pracovní dobu zaměstnanců. Za účelem možného zjištění výkonu nelegální práce u kontrolované osoby je kontrolovaná osoba navštívena zpravidla několikrát za sebou v různých časových úsecích (monitoring). Kontrolní zjištění je tak, vzhledem k větší náročnosti dokazování znaků závislé práce pro potvrzení umožnění nelegální práce, důkladně podloženo i opakovanou kontrolou. Ve světle právních názorů soudních orgánů na problematiku nelegální práce se jeví tento, na první pohled pomalejší a méně schůdný postup, jako jedině možný pro prokázání všech znaků závislé práce. Tímto postupem bylo vyhodnoceno i několik případů umožnění výkonu nelegální práce závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, kdy pracovní činnost fyzické osoby zaměstnavatel vysvětloval tím, že se jedná o práci na zkoušku, ačkoliv opakovanou kontrolní činností byl zjištěn výkon práce mimo pracovněprávní vztah trvající delší dobu. Dalším nástrojem v provádění efektivních kontrol NLZ je monitoring. Monitoring prováděný v dostatečném časovém období umožňuje provádět následně i efektivní kontrolu. Tento nástroj však lze efektivně využívat pouze v případech možného volného vstupu do provozovny, což připadá v úvahu při kontrolách v pohostinství nebo v obchodech. Kontrolou zaměřenou do primární oblasti byly často sekundárně zjišťovány případy pokrývání poptávky po pracovních silách zdroji mimo kontrolované subjekty, tj. agenturami práce, které vykonávají svoji činnost na základě povolení GŘ ÚP ČR (dále jen agentury práce ), dále pak tzv. pseudoagenturami práce a v neposlední řadě i cestou švarcsystému. Tento neblahý jev je zjišťován převážně v Plzeňském kraji a oddělení NLZ Plzeňského kraje se právě na tento jev také zaměřuje. U agentur práce, bylo ve sledovaném období zjišťováno, že vlastí personální nedostatečnost k porytí potřeb uživatele řeší uzavřením smluvního vztahu 19

20 s jinou agenturou práce, od které si půjčují její zaměstnance, které pak jako svoje zaměstnance dočasně přidělují k uživateli. U tzv. pseudoagentur je potřeba pracovních sil uživatele zabezpečována na základě smluvního vztahu mezi uživatelem a pseudoagenturou, která uživateli dodá své zaměstnance, kteří jsou s pseudoagenturou převážně v pracovněprávním vztahu, a tito zaměstnanci pak pracují podle pokynů uživatele. Se švarcsystémem se inspektoři při kontrolní činnosti setkávají převážně právě u tzv. pseudoagentur, kdy tyto subjekty ve snaze zabezpečit poptávku uživatele po pracovní síle, uzavírají smluvní vztah s cizinci, kteří nemohou získat povolení k zaměstnání a jsou fyzickými osobami, podnikajícími na základě živnostenského zákona. Tyto osoby pak dodají uživateli, kde pracují podle pokynů uživatele. Porušení pracovněprávních předpisů v oblasti pracovních vztahů a podmínek stanovených zákoníkem práce je, tak jako v předchozím roce, zjišťováno především v oblasti odměňování (nevyplácení minimální odměny z dohody, nevyplácení nejnižší úrovně zaručené mzdy, příplatků za práci v sobotu a v neděli a za noční práci), ale i v oblasti evidence pracovní doby, překročení délky směny a nedodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu. V oblasti dodržování povinností vyplývajících zaměstnavatelům z ustanovení 87 ZoZ je stále zjišťováno jejich nedodržování, rovněž tak je i nadále zjišťováno neohlášení nekolidujícího zaměstnání uchazečem o zaměstnání. Za pozitivní lze považovat tyto skutečnosti: Většina zaměstnavatelů, samozřejmě těch, u kterých porušení zjištěno nebylo, naše kontroly vnímá jako potřebné a přínosné. Velmi často se tak u těchto zaměstnavatelů dozvíme i tipy na subjekty, u kterých dochází k porušování předpisů. Jako velmi pozitivní, i když stále ojedinělý jev, lze považovat skutečnost, že po provedené kontrole, při které bylo zjištěno i umožnění výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah, je u kontrolované osoby následnou kontrolou zjištěna náprava předchozího stavu tím, že kontrolovaná osoba pokrývá svou potřebu pracovních sil prostřednictvím agentury práce. Velmi pozitivně je vnímána spolupráce s Okresní správou sociálního zabezpečení Plzeň - město. Komunikace s touto institucí a předávání potřebných informací k dané kontrole probíhá v krátkých časových intervalech, zpravidla v průběhu jednoho dne, max. však do druhého dne jsou informace připraveny. Další pozitivní zkušenost je s prevencí a to ve formě přednášek, diskuzí a besed, zejména se studenty na středních školách, cizinci na různých platformách, ale i širokou veřejností. Za poměrně krátkou dobu existence útvaru NLZ se již projevuje dopad předchozích uložených sankcí a mezi veřejností je SÚIP pozitivně vnímán. V roce 2015 je zaznamenán jen mírný nárůst NLZ proti roku 2014, ale narůstá porušení ve smyslu neoprávněného zprostředkování. 20

21 Za negativní lze považovat skutečnosti: Zákoník práce umožňuje práci na základě DPČ i DPP. U tohoto typu pracovněprávních vztahů pak zaměstnavatelům nestanoví povinnost vést evidenci odpracované doby zaměstnanců pracujících na základě DPP nebo DPĆ. Zákon o inspekci práce (ZiP) sice umožňuje zaměstnavateli za nedodržení povoleného maximálního rozsahu pracovních hodin uložit pokutu až do výše Kč, ale pokud nepůjde z průkazné evidence překročení maximálního rozsahu pracovní doby zjistit, je toto ustanovení bezcenné. Z kontrolních zjištění vyplývá, že nejčastěji je institut DPP a DPČ využíván v pohostinství, dnes i jinde viz PVP, a to pravděpodobně ve snaze minimalizování mzdových nákladů na pracovní sílu, což platí zejména ve vztahu k zaměstnávání cizinců. Největší komplikací pak je to, že DPP nemusí být nikde dopředu nahlášeny a kontrolovaní pak inspektorům do očí tvrdí, že zastižený zaměstnanec zde pracuje právě první den. Právě těmto tvrzením zaměstnavatelů o čerstvě vzniklém nástupu osob zastižených při výkonu práce se snažíme zabránit již zmiňovanými opakovanými návštěvami kontrolovaného pracoviště a také zevrubným monitoringem před prvním vstupem kontrolního orgánu na kontrolované pracoviště, z čehož ale následně nutně vyplývá delší doba, po kterou je kontrola vykonávána. Další nemalou komplikací jsou kontroly subjektů, které jsou ve vlastnictví cizinců, kteří podnikají na základě živnostenského oprávnění a při kontrole prohlašují, že neovládají český nebo slovenský jazyk. Vzhledem k tomu, že tyto osoby nemají ustanoveného zástupce ovládajícího český nebo slovenský jazyk a je obtížné jim prokázat, že český nebo slovenský jazyk neovládají, je komunikace s nimi složitá. Obdobná situace je i u jejich zaměstnanců, kteří ani někdy neví, pro koho pracují. Je pak otázkou, kdo a proč umožní těmto cizincům podnikat na území ČR! Kontrolní činnost rovněž nemalým způsobem komplikuje možnost vstupu do objektu kontrolované osoby přes vstupní místo. Vstupní procedury uplatňované u kontrolované osoby znemožňují rychlý vstup na pracoviště kontrolované osoby, což jedině v mnoha případech zaručuje možnost dosažení kontrolního cíle. Při kontrolách je zjišťováno, že zaměstnavatelé volí k zastírání pracovněprávního vztahu stále sofistikovanější systémy. Jednou z možností jak zakrýt skutečný stav je zneužití dohod, zejména u cizinců. To dokládá i statistika Živnostenského úřadu, kde je zaznamenán prudký pokles OSVČ cizinců, ale dle statistiky OAMP, Cizinecké policie a i ÚP počet cizinců v Plzeňském kraji rozhodně neubývá spíše naopak. Došlo k výraznější změně v tom, že zaměstnavatelé jsou čím dál tím více připraveni na naše častější kontroly a poučují své zaměstnance, jak s námi, jako s kontrolním orgánem mají správně mluvit. Toto je však negativní posun. I v roce 2015 se projevoval efekt kontrol z let předchozích v tom smyslu, že zaměstnavatelé se snaží předejít případnému postihu a v daleko nižší míře riskují nelegální zaměstnávání. Proto i v roce 2015 pokračoval pokles počtu zjištění nelegálně zaměstnávaných fyzických osob oproti roku 2013, zejména v oblasti pohostinství. Oproti předchozím obdobím se setkáváme s masovým nárůstem zaměstnávání na dohodu. Bohužel právě institut dohod je legislativně nedostatečně upravený. V případě zneužití 21

22 dohod v oblasti nelegální práce se pak kontrolní orgán potýká se značnými obtížemi při zjišťování skutečného stavu a potažmo při dokazování a následném prokázání NLZ. Závěr: V roce 2015 se také začal projevovat efekt kontrol z let 2012, 2013 a 2014 v tom smyslu, že zaměstnavatelé se snaží předejít případnému postihu a v daleko nižší míře riskují nelegální zaměstnávání. Proto bylo v roce 2015 zjištěn jen mírný nárůst nelegálně zaměstnávaných oproti roku 2014, zejména v oblasti kovovýroby V Plzeňském kraji a v oblasti stavebnictví v Karlovarském kraji. Oproti předchozím obdobím se setkáváme s masovým nárůstem zaměstnávání na dohodu. Bohužel právě institut dohod je legislativně nedostatečně upravený. V případě zneužití dohod v oblasti nelegální práce se pak kontrolní orgán potýká se značnými obtížemi při zjišťování skutečného stavu a potažmo při dokazování a následném prokázání NLZ. Zatím stále největší problém jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zejména DPP. U těchto dohod není povinnost vést evidenci odpracované doby, nejsou uzavírané na krátkodobé příležitostné práce, ale právě na odbornější pracovní pozice jako je např. práce kuchaře, číšníka, prodavače. Často je překračován rozsah práce, není povinnost tyto dohody hlásit k pojištění (OSSZ, ZP), není možná kontrola údajně uzavřených dohod ze strany FÚ, ale i přesto jsou tyto dohody poskytovány FÚ k zahájení daňové kontroly ve smyslu, zda byla odvedena srážková daň. Z těchto důvodů jsou dohody pouze fiktivně sepisovány pro účely kontroly NLZ a pro ÚP. Z uvedeného vyplývá, že ZP by měl důkladně stanovit podmínky pro aplikaci při uzavírání DPP, aby nemohlo být ustanovení o DPP obcházeno či zneužíváno Kontrola agenturního zaměstnávání Cíl úkolu: Komplexními kontrolami na úseku agenturního zaměstnávání pozitivně působit na dodržování pracovněprávních předpisů, a zamezit tak jejich obcházení. Těmito kontrolami pomoci k rovnému zacházení se zaměstnanci agentur a kmenovými zaměstnanci uživatelů, preventivně působit na úseku agenturního zaměstnávání a eliminovat nahrazování pracovněprávních vztahů obchodními. Pozitivně působit na dodržování evidenčních a informačních povinností agentur vůči Úřadu práce ČR. 1. Zdroje výběru kontrolovaných osob a účast jednotlivých odborů OIP na kontrolách: Výběr kontrolovaného vzorku agenturních zaměstnavatelů byl v tomto roce proveden z drtivé většiny na základě poznatků z přijatých podnětů, z čehož nejpočetnější skupinu tvořily podněty od Úřadu práce ČR. Druhou hlavní skupinu tvořily podněty přímo od bývalých či současných zaměstnanců agentur práce. Některé z nich byly postoupeny k OIP Plzeň prostřednictvím SÚIP, další byly doručeny právními zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů. Jako doplňující zdroje při volbě subjektů se využily poznatky z poskytnuté konzultační činnosti prováděné na OIP Plzeň a údaje vygenerované ze seznamu agentur z portálu MPSV, který sloužil zároveň k ověřování dat při této kontrolní činnosti. I v letošním roce byli v provedených šetřeních zastoupeni agenturní zaměstnavatelé, u kterých dosud nebyla provedena žádná kontrola. Jednalo se většinou o nově vzniklé agentury práce. 22

23 Prostor k uplatnění si našly i informace získané z předešlých kontrolních šetření u agentur práce. V místní příslušnosti OIP Plzeň stále trvají velké rozdíly v četnosti působení agenturních zaměstnavatelů. I přes momentální obrovskou poptávku po pracovní síle, jsou aktivity agentur práce v Karlovarském kraji mnohonásobně nižší než je tomu v Plzeňském kraji, kde jejich činnost dosahuje pomyslného vrcholu za několik posledních let. 2. Počet provedených kontrol v rámci HÚ 110 V působnosti OIP Plzeň bylo celkem provedeno v tomto hlavním úkolu 42 kontrol, U agenturních zaměstnavatelů tak bylo vykonáno 31 kontrolních šetření a u jejich uživatelů 11 kontrolních šetření. Provedený počet kontrolních šetření lze považovat za nadstandardní. Množství provedených kontrol tak přiměřeně reflektuje na velký počet působících agentur v tomto regionu a na momentální poptávku po agenturních zaměstnancích na pracovním trhu. Zároveň se v kontrolách aktuálně využívaly podklady, které vzešly z nashromážděných poznatků v tomto roce. 3. Počet kontrol agenturního zaměstnávání mimo HÚ 110 Během uskutečněných šetření nebyla zjištěna činnost žádné zastřené agentury práce v rámci hlavního úkolu Pouze v jednom případě bylo rozpoznáno působení výrobní společnosti, jejíž aktivity lze zařadit do činnosti tzv. zastřeného uživatele dle hlavního úkolu Dále bylo provedeno více než deset kontrol u agentur a uživatelů v rámci úkolu podněty, což je v přímé úměře s momentálním rekordním množstvím agenturních zaměstnanců na pracovním trhu. Tomu odpovídá i zvýšený počet přijatých podnětů vůči agenturám práce během letošního roku. K šetřením mimo hlavní úkol bylo přistoupeno především na základě vyhodnocení obsahů těchto došlých podnětů. Dále byla také zohledněna potřeba vykonání opakovaných kontrol, z důvodu postupného doručování přijatých podnětů na konkrétního agenturního zaměstnavatele. V jednotkách kontrol se na plnění obsahového zadání podílely i následné kontroly se zaměřením především na konkrétní předmět šetření, a to dle vyhodnocení kontrol z předchozích let a kontroly v oblasti BOZP. 4. Vyhodnocení provedených kontrol podle zjištěných porušení: Největší četnost porušení u agentur práce byla shledána v oblasti odměňování, kde se jednalo především o splatnost mzdy zákoník práce (dále ZP) popř. náhrady mzdy v souvislosti s ustanovením 144 ZP, a také poskytování zákonného příplatku za práci v sobotu a neděli dle 118 odst. 1 ZP. Následovala porušení na úseku zprostředkování zaměstnání ( 309 odst. 2 ZP) a dodržování srovnatelných podmínek ( 309 odst. 5 ZP). Dalším opakujícím nedostatkem bylo zprostředkování zaměstnání v rozporu s 66 zákona o zaměstnanosti, kdy kontrolovaná osoba obcházela pracovněprávní předpisy o zprostředkování zaměstnání a přidělení zaměstnance k výkonu práce k uživateli uzavřením smluv obchodního charakteru. U uživatelů byla zjištěna porušení v rámci tohoto úkolu pouze ve dvou případech. Jednalo se o obsah dohody agentury práce a uživatele ( 308 odst.1), kdy chyběla informace o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec. Druhý případ se týkal plánování směn, kdy uživatel při rozvržení pracovní doby nedodržel nepřetržitý odpočinku v týdnu ( 92 odst. 1 ZP). 23

24 Charakter nedostatků odhalených při kontrolách u agenturních zaměstnavatelů je stále podobného charakteru jako u provedených kontrol v předchozích letech. Nárůst nedostatků byl zaznamenán především v rámci odměňování zaměstnanců, a to především v neposkytování zákonných příplatků či pozdního vyplacení mzdových nároků. Značná část z nich byla odhalena při šetření přijatých podnětů v rámci úkolu Porušení 308 a 309 agenturního zaměstnávání zejména v obsahu pokynu k přidělení zaměstnance a srovnatelných podmínek jsou rovněž stále zjišťována. Jejich závažnost, co do počtu dotčených zaměstnanců a konkrétních dlužných či rozdílových částek, je však stále menší. Dalším poměrně novým poznatkem je nezákonná ujednání v pracovní smlouvě, tzv. smluvní pokuty, jejichž obsah je v rozporu s 346d odst. 7 ZP. Dle ní je zaměstnanec potencionálně odpovědný za případné zneužití jemu dostupných běžných informací získaných během pracovního poměru, pod hrozbou sankce ve výši např Kč či 24 násobku mzdy. Dotčení zaměstnanci jsou tak neustále pod tlakem případné sankce, protože sami nemají dostatečné právní povědomí o protiprávnosti tohoto ujednání v pracovní smlouvě. Agentury toto využívají jako stálou pomyslnou hrozbu pro zaměstnance. Množství nedostatků zjištěných při kontrolách u uživatelů je dlouhodobě na velmi nízké úrovni a opět se dá říci, že má spíše klesající tendenci. Je to logický pozitivní posun, protože především u zavedených uživatelů, bylo během posledních let prováděno více kontrol, a tak mají již dostatečné zkušenosti a povědomí o svých povinnostech. Pokud jsou u nich zaznamenána nějaká pochybení, jsou většinou v oblasti rozvržení pracovní doby (nedodržení stanoveného odpočinku). V letošním roce byly realizovány taktéž následné kontroly, kde se podařilo v jednom případě prokázat porušení v oblasti zprostředkování zaměstnání. Obecně lze říci, že při následných kontrolách jsou nedostatky odhalovány většinou ojediněle, jelikož zaměstnavatelé sjednají nápravu již v reakci na kontrolní závěry z předcházející kontroly. 5. Poznatky z kontrol, doporučení Opět se začínají množit případy řetězení agentur práce při přidělování zaměstnanců k uživateli, kdy sice uživatel má uzavřenou dohodu o dočasném přidělení zaměstnanců s agenturou práce, ale tato agentura deklaruje, že přidělení pracovníci nejsou jejími kmenovými zaměstnanci. Jsou to zaměstnanci další agentury práce, se kterou má první agentura uzavřenou dohodu o spolupráci. Ovšem druhá agentura v pořadí je od samého počátku nekontaktní. Nutno říci, že nedosažitelnost agentur se v letošním roce po delším období zvýšila. To se týká určitého specifického spektra subjektů, za kterými v pozadí stojí stejní lidé s úzkými vnitřními vazbami mezi sebou. V letošním roce bylo provedeno několik kontrolních šetření u agentur práce, které přidělují své zaměstnance k výkonu práce do zahraničí. Kontrolu skutečností komplikuje chybějící písemná forma dohody o srážce ze mzdy za poskytnuté ubytování či skutečnost, že některé pracovněprávní doklady jsou psané pouze v cizím jazyce. Jedná se především o doklady vztahující se ke konkrétním pracovním podmínkám u zahraničního uživatele. Z chování agentury je patrné, že jí více záleží na plnění podmínek při zprostředkování v zahraničí než v tuzemsku. Při kontrole pseudouživatele bylo zjištěno, že k němu dodává pracovníky agentura práce na základě obchodního vztahu smlouvy o dílo, přestože disponuje povolením ke 24