Bazální monitoring půd

2) Výskyt POPs v pedosféře ČR V textu jsou prezentovány aktivity Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně http://www.ukzuz.cz Odbor hnojiv a půdy, Odbor krmiv Zpráva: Kontrola a monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích (zpráva za rok 2008) Bazální monitoring půd Obsahy PCB v půdě Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 2.1. Medián sumy 7 kongenerů v orných půdách se ve sledovaných letech pohybuje v rozmezí 1,75 6,40 µg.kg - 1 (ppb) suš., což odpovídá rozsahům v dalších uvedených kulturách. Oproti roku 2007 došlo k mírnému zvýšení hodnot mediánů. Je patrný shodný průběh mediánů sumy PCB v letech 2000-2008 v orných půdách, TTP i chráněných územích, a to jak v orničním / svrchním tak v podorničním / spodním horizontu půdy. V některých letech (2002, 2005) je dokonce nejvyšších obsahů sumy PCB (svrchní horizont) dosaženo v souboru ploch z chráněných území. Vzhledem k tomu, že PCB náleží do skupiny polutantů charakteristických dálkovým transportem, je významnou lokalitou v BMP CHÚ Studniční hora (KRNAP), která se díky své nadmořské výšce (vyčesávací efekt) významně podílí na vysokých hodnotách průměrů pozorovacích ploch v chráněných územích. Tab. 2.1: Mediány, aritmetické průměry a maxima obsahů sumy 7 kongenerů PCB v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) orných půd, trvalých travních porostů a chráněných území za období 2000 2008 (ppb). orná půda (μg.kg -1 suš.) ornice 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 medián 1,75 2,00 2,15 3,5 6,40 3,58 3,60 1,75 2,03 průměr 7,29 5,43 6,29 6,19 8,77 5,51 6,66 5,11 5,16 max 84,3 42,1 62,9 47,3 48,9 44,7 62,8 55,7 59,2 podorničí 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 medián 1,75 1,75 1,75 3,5 5,50 3,00 2,74 1,75 1,75 průměr 3,54 3,41 4,5 5,25 8,01 5,92 5,75 3,50 4,86 max 29,2 32,9 47,3 31,5 72,3 49,9 55,9 33,3 47,5 trvalé travní porosty (μg.kg -1 suš.) svrchní horizont 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 medián 1,75 2,85 2,65 3,5 6,50 3,60 3,53 2,04 2,11 průměr 2,27 3,11 2,95 4,32 6,29 4,29 6,76 3,60 4,79

max 4,10 4,90 4,50 7,00 9,35 8,65 17,8 6,39 14,9 spodní horizont 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 medián 1,75 2,1 1,75 3,5 5,70 2,35 2,29 2,83 2,07 průměr 2,06 2,02 2,59 4,36 5,31 4,53 2,97 4,68 3,47 max 3,04 2,30 5,35 6,20 7,60 13,3 5,75 10,0 7,24 chráněná území (μg.kg -1 suš.) svrchní horizont 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 medián 1,50 1,50 4,50 3,50 6,50 4,80 3,35 1,75 1,75 průměr 1,68 2,00 4,42 4,86 7,38 6,78 4,69 1,75 3,13 max 2,07 2,9 7,7 10,3 11 16,6 10,06 1,75 8,64 spodní horizont 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 medián 1,5 3,5 5,9 2,35 2,14 1,75 1,75 průměr 1,5 3,98 6,3 2,47 2,398 1,75 1,75 max 1,5 5,9 7,4 4 3,78 1,75 1,75 Jako limitní hodnotu pro obsah PCB v půdě uvádí vyhláška č. 13/1994 Sb. 10 µg.kg -1. Tato vyhláška již neuvádí, na jaké kongenery se limit vztahuje. Limitní hodnotu překročilo (pro sumu 7 kongenerů) v roce 2008 celkem 5 půdních vzorků orných půd (tab.2.2) ze tří pozorovacích ploch (2 vzorky ornice, 3 vzorky podorničí). Dále došlo k překročení limitu také na 2 pozorovacích plochách s trvalými travními porosty (1 vzorek svrchního hor., 1 vzorek spodního hor.). Navrhovaná limitní hodnota 20 µg.kg -1 byla překročena v roce 2008 u tří vzorků ze dvou pozorovacích ploch. Tab. 2.2: vyhl. č. 13/1994 Sb. (pro 7 kong.) návrh vyhlášky (7 kong.) Počty vzorků překračujících stanovené limitní hodnoty (LH v µg.kg -1 ) orná půda. 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 LH O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P 10 4 2 3 2 5 2 4 2 3 2 2 3 6 3 4 5 2 3 3 2 2 3 20 2 2 2 1 3 2 2 1 3 2 2 1 3 2 1 1 2 2 2 1 2 1 Pozorovací plochy je možné rozdělit do pěti skupin v závislosti na intenzitě kontaminace: a) plochy s trvalým obsahem sumy PCB < 10 ppb, b) plochy chráněných území, c) plochy, na nichž došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) plochy charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) plochy charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty. Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PCB v těchto skupinách je uvedeno v tabulce 2.3.

Tab. 2.3: Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů v sumě PCB (ornice / svrchní horizont). Kongenery 28 52 101 118 138 153 180 podlimitní plochy 11,4 11,4 11,4 11,4 11,4 31,8 11,4 chráněná území 8,8 8,8 8,8 8,8 24,6 31,6 8,8 jednorázové překročení limitní hodnoty 6,5 6,5 6,5 6,5 21,8 29,5 22,8 trvalé, mírné překračování limitní hodnoty 2,4 2,4 7,9 2,4 23,2 34,1 27,7 trvalé, vysoké překračování limitní hodnoty 1,9 0,9 2,5 1,3 27,2 25,5 40,8 Pro většinu ploch platí, že suma 7 kongenerů je tvořena převážně kongenery 138, 153 a 180, tj. tzv. výšechlorovanými PCB, které podléhají biodegradaci v půdě pomaleji než ostatní stanovované kongenery. Především u pozorovacích ploch 7045, 7902 je poměr obsahů mezi níže- a výšechlorovanými PCB vysoký. Závěry V roce 2008 byly PCB stanoveny na 34 plochách s ornou půdou, 5 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ. Rozsah mediánů obsahů sumy 7 kongenerů PCB v období 2000-2008 v ornici orných půd je 1,75-6,40 ppb, nejvyšší hodnoty dosaženo v roce 2006. V roce 2008 zaznamenáno proti roku 2007 mírné zvýšení. Hodnoty v podorničí jsou mírně nižší, kolísají v rozsahu 1,75 5,5 ppb. Mediány obsahů 7 kongenerů PCB v půdách trvalých travních porostů a v chráněných územích vykazují stejný rozsah a průběh jako u orné půdy. Limitní hodnota PCB 10 µg.kg -1 stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb. byla v roce 2008 překročena u pěti vzorků (2 vzorky z ornice, 3 vzorky z podorničí), na třech plochách (7045, 7901, 7902). Podle intenzity kontaminace je možné rozdělit pozorovací plochy na: a) plochy s trvalým obsahem sumy PCB < 10 ppb, b) plochy chráněných území, c) plochy, na nichž došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) plochy charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) plochy charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty. Výrazný pokles obsahů PCB v půdě nelze očekávat z důvodu vysokého poměrného zastoupení výšechlorovaných (a tudíž odolnějších) PCB.

Obsahy PAH v půdě V roce 2008 byly obsahy 16 individuálních PAH stanoveny na 40 vybraných pozorovacích plochách BMP a 5 lokalitách v chráněných územích. Součástí přílohy je také vypočtená suma všech stanovovaných 16 PAH, suma 7 PAH uvedených ve vyhlášce č. 13/1994 Sb. a suma 12 PAH podle návrhu vyhlášky. Základní statistické charakteristiky sumy 15 PAH v ornici a podorničí jsou uvedeny v tabulce 2.4. Ze statistického zpracování jsou vyloučeny trvalé travní porosty, chmelnice a plochy v CHÚ. V souboru ploch s ornou půdou v roce 2008 kolísají hodnoty pro sumu 15 PAH v rozmezí 74,6-3009 μg.kg -1 v ornici a 85,1 1629 μg.kg -1 v podorničí. Hodnota mediánu obsahu PAH v ornici v roce 2008 je nejnižší za celou dobu sledování. Tab. 2.4: Základní statistické charakteristiky sumy 15 PAH v ornici a podorničí orných půd; srovnání let 1997-2008 (μg.kg -1 ). 1997 1998 1999 2000 2001 2002 O P O P O P O P O P O P Arit. průměr 871 370 854 482 852 557 935 661 1270 624 1251 660 Medián 660 264 626 348 691 341 534 260 679 248 705 341 Minimum 157 54 60 97 143 94 102 87 165 100 125 88 Maximum 4246 981 5884 2286 2427 4008 9489 7081 6828 4372 7819 6153 Poč. vzor. 30 22 33 33 34 34 34 34 35 35 34 34 2003 2004 2005 2006 2007 2008 O P O P O P O P O P O P Arit. průměr 1297 746 966 571 797 507 861 655 702 616 727 388 Medián 967 449 791 409 603 277 618 482 513 276 501 307 Minimum 173 135 135 94 101 56 56 45 94 49 74,6 85,1 Maximum 7583 4046 5167 2510 3419 4036 2590 3365 2047 3317 3009 1629 Poč. vzor. 34 34 34 34 35 35 35 35 34 34 34 34 Limitní hodnotu 1000 μg.kg -1 pro sumu 15-ti PAH překročilo v roce 2008 v ornici orných půd celkem 8 vzorků, ve svrchní vrstvě TTP 3 vzorky a 1 vzorek z CHÚ (Studniční hora). V podorničí orných půd limitní hodnotu překročil 1 vzorek a ve spodním horizontu TTP 1 vzorek. Počty vzorků překračujících stanovené limity a limity podle návrhu vyhlášky pro jednotlivé PAH i sumu 15 PAH jsou uvedeny v tabulkách 2.5 a 2.6. Tab. 2.5: Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování porovnání s platnými limitními hodnotami vyhlášky č. 13/1994 Sb. Seznam PAH se stanovenými limity dle vyhlášky č. 13/1994 Sb. Zkr. PAH Limit 1997 1998 1999 2000 2001 2002 (μg.kg -1 ) O P O P O P O P O P O P Naphtalene NAP 100 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Fluoranthene FLT 100 17 4 19 8 13 9 20 10 21 13 20 13 Benzo[a]anthracene BaA 1000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Anthracene ANT 10 16 5 11 6 10 9 21 14 18 11 23 17 Benzo[a]pyrene BaP 100 3 0 6 2 8 5 10 4 8 3 11 4 Chrysene CHR 10 20 18 30 28 31 26 36 29 32 25 32 27 Phenanthrene PHE 100 5 1 7 2 5 4 6 4 8 4 11 4 SUMA 15 PAH 1000 5 0 8 3 8 5 13 4 12 5 12 5

Seznam PAH se stanovenými limity dle vyhlášky č. 13/1994 Sb. Zkr. PAH Limit 2003 2004 2005 2006 2007 2008 (μg.kg -1 ) O P O P O P O P O P O P Naphtalene NAP 100 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Fluoranthene FLT 100 22 14 21 12 23 11 20 16 15 14 17 8 Benzo[a]anthracene BaA 1000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Anthracene ANT 10 27 21 18 9 22 13 17 15 13 11 13 6 Benzo[a]pyrene BaP 100 13 7 10 6 5 2 8 6 5 5 4 1 Chrysene CHR 10 33 32 33 31 39 32 33 26 33 27 32 31 Phenanthrene PHE 100 12 6 9 4 6 3 6 8 6 6 5 2 SUMA 15 PAH 1000 17 10 10 6 4 1 9 7 9 6 8 1 Tab. 2.6 Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování porovnání s navrhovanými limitními hodnotami. Seznam PAH se stanovenými limity dle návrhu vyhlášky Zkr. PAH Limit (μg.kg -1 ) 1997 1998 1999 2000 2001 2002 O P O P O P O P O P O P Naphtalene NAP 50 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Fluoranthene FLT 300 2 0 3 1 2 2 6 4 5 1 8 2 Pyrene PYR 200 3 0 5 1 5 4 8 4 9 2 11 2 Benzo[b]fluoranthene BbF 100 4 1 12 4 7 4 13 6 9 3 11 4 Benzo[a]anthracene BaA 100 3 0 5 3 6 4 8 4 7 1 10 3 Anthracene ANT 50 3 1 2 0 1 1 6 4 0 1 7 2 Indeno[1,2,3-cd]pyrene IPY 100 2 0 5 1 4 4 9 4 5 0 7 2 Benzo[a]pyrene BaP 100 3 0 6 2 8 5 10 4 8 3 11 4 Benzo[k]fluoranthene BkF 50 3 0 7 2 8 5 11 4 9 4 11 4 Benzo[g,h,i]perylene BPE 50 11 3 13 8 17 11 17 8 18 8 17 8 Chrysene CHR 100 3 0 6 2 9 4 9 4 8 4 11 3 Phenanthrene PHE 150 3 1 3 1 2 1 5 3 3 1 7 2 SUMA 15 PAH 1000 5 0 8 3 8 5 13 4 12 5 12 5 Seznam PAH se stanovenými Zkr. Limit 2003 2004 2005 2006 2007 2008 limity dle návrhu vyhlášky PAH (μg.kg -1 ) O P O P O P O P O P O P Naphtalene NAP 50 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 Fluoranthene FLT 300 6 2 4 2 4 2 6 5 5 2 5 0 Pyrene PYR 200 13 5 9 2 6 3 8 6 7 6 6 1 Benzo[b]fluoranthene BbF 100 10 3 8 3 7 2 8 6 6 4 3 1 Benzo[a]anthracene BaA 100 6 2 8 2 5 2 8 6 5 4 5 0 Anthracene ANT 50 12 6 1 0 5 2 3 1 0 2 3 0 Indeno[1,2,3-cd]pyrene IPY 100 7 2 5 4 4 1 5 4 4 4 4 1 Benzo[a]pyrene BaP 100 13 7 10 6 5 2 8 6 5 5 4 1 Benzo[k]fluoranthene BkF 50 13 8 8 3 9 3 8 6 5 5 5 1 Benzo[g,h,i]perylene BPE 50 20 11 16 6 9 4 15 11 13 9 9 3 Chrysene CHR 100 13 3 8 3 7 3 8 6 8 6 8 1 Phenanthrene PHE 150 8 3 4 2 6 3 4 3 1 3 4 0 SUMA 15 PAH 1000 17 10 10 6 4 1 9 7 9 6 8 1

V případě svrchních horizontů půd v chráněných územích jsou hodnoty sumy 15 PAH nižší než na zemědělských půdách, mediány se během celé doby pozorování pohybují okolo 200 μg.kg -1 (svrchní horizont) a 100 μg.kg -1 (spodní horizont). Vyšší obsahy na lokalitě Studniční hora v Krkonoších jsou pravděpodobně způsobovány vyčesávacím efektem a tzv. podoblačným vymýváním (1550 m n.m., průměrný roční úhrn srážek 1250 mm). Jednoznačná závislost obsahů PAH na nadmořské výšce stanoviště však nebyla prokázána. V rámci sumy 15 PAH jsou na všech sledovaných lokalitách nejvíce zastoupeny fluoranthene (18% z celkové sumy 15 PAH) a pyrene (16%), následují chrysene (9,4%) a phenanthrene (9,4%). Závěry: V roce 2008 byly PAH stanoveny na 34 plochách s ornou půdou, 5 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ. Mediány sumy 15 PAH se za dobu sledování 1997 2008 pohybují v ornici orných půd nejčastěji v rozmezí 600 700 μg.kg -1 (kromě 967 μg.kg -1 v roce 2003 a 791 μg.kg -1 v roce 2004), ve svrchním horizontu TTP mezi 650 1200 μg.kg -1 a ve svrchním horizontu CHÚ 120 283 μg.kg -1. Hodnoty v podorničí se nacházejí v rozmezí 276-482 μg.kg -1 (maxima v letech 2003 a 2006), ve spodním horizontu TTP v v rozmezí 49,3-108 ppb. Limitní hodnota 1000 μg.kg -1 daná vyhláškou č. 13/1994 Sb. byla sumou PAH v roce 2008 překročena v orných půdách v 8 vzorcích ornice a v 1 vzorku podorničí, u TTP ve 3 vzorcích svrchního horizontu a v 1 vzorku spodního horizontu. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy jsou dlouhodobě fluoranthene a pyrene látky toxikologicky rizikové, nekarcinogenní.

Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů v půdě Po dobu čtyř let (1994 1997) byly obsahy organochlorových pesticidů na našem území sledovány na proměnlivém souboru pozorovacích ploch. V letech 1998 a 1999 nebyly tyto látky v půdě vůbec stanovovány. Od roku 2000 se provádí sledování na stálém souboru pozorovacích ploch (40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích). Popisnou statistiku výsledků za osm let sledování uvádí tabulky 2.7 a 2.8. Tab. 2.7: Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP v ornici a podorničí orných půd za období 2000 2008 (µg.kg -1 sušiny). OCP HCB DDE DDD DDT orná půda rok ornice podorničí prům. med min max prům med min max počet 2000 2,25 1,80 0,25 9,90 1,90 0,25 < 0,5 17,5 35 2001 4,22 3,10 0,60 16,6 2,35 1,55 < 0,5 12,8 34 2002 7,33 5,45 0,80 34,0 5,55 4,50 < 0,5 31,6 34 2003 5,61 4,90 0,90 16,6 4,85 4,35 0,80 13,6 34 2004 4,48 3,70 1,40 10,9 4,30 3,20 < 0,5 18,0 34 2005 4,20 3,35 0,25 14,0 3,25 2,45 < 0,5 16,1 34 2006 5,94 3,53 0,25 52,1 3,74 2,74 < 0,5 17,1 34 2007 4,51 3,46 0,65 18,3 3,28 2,26 < 0,5 15,3 34 2008 4,38 3,16 0,89 19,7 3,48 2,34 < 0,5 19,5 34 2000 31,2 6,40 1,00 398 17,4 3,50 1,00 281 35 2001 45,7 11,3 3,50 600 23,2 5,30 1,00 221 34 2002 25,3 14,2 2,20 143 25,2 8,40 1,60 306 34 2003 32,5 11,1 3,10 333 27,2 7,30 1,80 319 34 2004 23,2 9,45 1,25 205 18,9 7,15 0,50 159 34 2005 30,5 8,60 2,35 267 21,6 4,80 0,50 167 34 2006 28,0 9,51 1,56 280 25,6 7,95 0,50 278 34 2007 23,4 8,54 1,42 194 15,0 4,22 0,50 86,2 34 2008 24,8 1,92 1,92 229 15,9 4,35 0,87 115 34 2000 6,77 1,50 1,00 59,0 4,17 1,50 1,00 34,0 35 2001 5,93 1,80 1,00 52,1 3,79 1,00 1,00 35,1 34 2002 5,19 2,30 1,00 68,3 3,86 1,80 1,00 29,5 34 2003 4,89 2,10 1,00 30,4 3,82 1,35 1,00 25,0 34 2004 3,21 1,10 0,50 29,7 3,05 0,95 0,50 31,0 34 2005 3,66 1,30 0,50 30,0 2,81 1,00 0,50 20,8 34 2006 3,57 0,89 0,50 64,1 3,15 0,50 0,50 58,9 34 2007 3,22 1,11 0,50 54,1 2,16 0,50 0,50 35,1 34 2008 2,38 0,50 0,50 44,4 1,64 0,50 0,50 27,2 34 2000 135 67,0 10,0 889 76,8 48,0 10,0 533 35 2001 57,4 14,1 1,90 516 31,1 7,50 1,00 392 34 2002 28,6 13,7 1,00 159 27,3 9,00 1,00 366 34 2003 40,1 19,1 1,80 395 29,4 8,85 1,00 387 34 2004 25,7 11,9 0,50 201 20,8 9,05 0,50 148 34 2005 34,3 12,9 1,25 326 25,2 6,40 0,50 142 34 2006 34,7 12,8 0,97 367 31,8 8,32 0,50 423 34 2007 27,8 13,6 0,88 255 19,1 4,91 0,50 126 34 2008 27,1 8,76 1,39 230 18,2 8,44 0,50 142 34

U hodnot pod mezí stanovitelnosti je započítána polovina této hodnoty (LOQ: < 0,5 ppb)

Tab. 2.8: Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchním a spodním horizontu trvalých travních porostů za období 2000 2008 (µg.kg -1 sušiny). trvalé travní porosty OCP rok svrchní vrstva spodní vrstva prům medi min. max. prům medi min. max. počet 2000 3,10 1,40 0,25 10,6 3,82 1,20 < 0,5 14,3 5 2001 5,63 1,80 0,25 19,0 2,46 1,60 < 0,5 5,20 5 2002 6,82 3,90 0,70 19,3 6,52 2,00 0,50 26,2 5 2003 6,46 2,90 1,20 21,1 6,00 2,10 0,90 22,7 5 HCB 2004 5,82 2,70 0,70 20,1 3,53 2,70 < 0,5 9,30 5 2005 4,95 2,30 0,25 15,0 4,34 1,50 < 0,5 16,8 5 2006 4,50 2,50 0,25 13,7 5,23 3,00 < 0,5 17,6 5 2007 6,02 2,70 0,56 20,0 6,98 2,80 < 0,5 23,6 5 2008 8,43 5,68 0,56 27,3 8,74 3,67 < 0,5 30,8 5 2000 25,0 5,10 1,80 106 25,0 4,10 1,50 112 5 2001 36,1 8,60 4,30 149 12,6 3,60 2,20 47,7 5 2002 32,5 8,80 1,00 134 37,2 5,80 1,00 171 5 2003 36,0 9,70 2,80 151 36,9 5,30 1,00 164 5 DDE 2004 31,6 7,05 1,25 137 17,9 2,85 1,05 74,5 5 2005 34,6 5,85 1,75 151 31,8 2,05 0,95 148 5 2006 30,5 7,24 2,32 128 33,9 6,00 1,77 152 5 2007 29,4 5,72 2,79 124 32,1 7,07 3,13 137 5 2008 42,79 6,31 2,46 180 43,0 6,86 1,83 195 5 2000 5,50 1,00 1,00 23,0 6,40 1,00 1,00 28,0 5 2001 6,42 1,60 1,00 26,7 3,02 1,00 1,00 11,1 5 2002 4,20 1,00 1,00 17,0 5,50 1,00 1,00 23,5 5 2003 6,24 1,00 1,00 27,2 7,86 1,00 1,00 35,3 5 DDD 2004 5,50 0,50 0,50 25,5 2,72 0,50 0,50 11,6 5 2005 6,28 0,85 0,50 28,5 6,48 0,50 0,50 30,4 5 2006 2,82 0,50 0,50 12,1 4,01 0,50 0,50 18,0 5 2007 3,20 0,50 0,50 13,2 6,09 0,50 0,50 21,4 5 2008 5,52 0,50 0,50 25,6 0,50 0,50 0,50 0,50 5 2000 126 53,0 18,0 442 142,0 26,0 10,0 583 5 2001 68,4 19,6 9,60 281 19,0 5,30 2,20 73,9 5 2002 67,4 4,30 1,00 320 67,8 2,70 1,00 331 5 2003 70,4 6,20 2,60 327 59,6 7,40 1,50 278 5 DDT 2004 37,2 4,15 1,05 170 25,1 4,90 0,95 109 5 2005 46,0 7,90 2,45 202 44,1 2,15 1,35 210 5 2006 50,4 8,31 3,86 222 103 6,84 2,76 494 5 2007 47,8 6,04 4,52 213 58,9 7,87 2,98 257 5 2008 59,3 6,46 3,44 256 59,3 5,39 2,77 275 5 U hodnot pod mezí stanovitelnosti je započítána polovina této hodnoty (LOQ: < 0,5 ppb) Obsahy HCH na plochách Bazálního monitoringu půd jsou dlouhodobě zanedbatelné. Limit stanovitelnosti daný laboratoří (LOQ: < 0,5 ppb) byl v roce 2008 překročen pouze ve 14 vzorcích (10 pozorovacích ploch), nejvyšší hodnota dosahovala 4,4 ppb (µg.kg -1 ).

Mediány obsahů HCB v ornici orných půd kolísají v rozmezí 1,8-4,9 ppb, v podorničí 0,25 4,5 ppb. Od roku 2004, kdy byla zavedena a akreditována nová metoda stanovení OCP jsou obsahy HCB v půdách vyrovnané. Mediány obsahů HCB ve vzorcích trvalých travních porostů jsou v obou vzorkovaných horizontech velmi podobné svrchní horizont 1,4 5,7 ppb, spodní horizont 1,2 3,67 ppb, přičemž uváděná horní hranice rozsahu odpovídá hodnotám z roku 2008. Mediány sumy DDT (suma o,p a p,p izomerů) v ornici i podorničí orných půd jsou vyrovnané (s výjimkou roku 2000, ve kterém byly zjištěny obsahy DDT více než dvojnásobné oproti následujícím rokům), v podorničí jsou nižší než v ornici. Mediány obsahů sumy DDT ve vzorcích půd z trvalých travních porostů jsou v obou horizontech bez výrazných rozdílů. Mediány sumy izomerů DDE a DDD jsou v obou vzorkovaných horizontech a kulturách vyrovnané, bez výrazných rozdílů. Počty vzorků u nichž došlo k překročení limitní hodnoty podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. i podle návrhu nových preventivních limitů jsou uvedeny v tabulkách 2.9 a 2.10. V roce 2008 u DDT (resp. DDE a DDD) byl překročen limit dle platné vyhlášky v 17 (resp.14 a 1) vzorcích ornice a v 15 (resp. 13 a 1) vzorcích podorničí orných půd. Podle návrhu vyhlášky by byl překročen preventivní limit pro DDT jak u ornice tak u podorničí orných půd u 6 vzorků, limit pro DDE u 8 vzorků ornice a 7 vzorků podorničí a limit pro DDD by byl překročen jedním vzorkem ornice i podorničí. Pokud jde o TTP, platné i navrhované limity byly překročeny na jedné lokalitě, v obou horizontech. Lze konstatovat mírný pokles počtu vzorků překračujících limitní hodnoty dané platnými právními předpisy. Tab. 2.9: Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH v µg.kg -1 sušiny) organochlorových pesticidů podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky orná půda. podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. OCP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 LH O P O P O P O P O P O P O P O P O P HCB 10 0 1 3 1 6 4 3 3 3 3 3 1 4 2 2 2 3 2 DDT 10 32 27 20 13 20 15 19 14 17 14 22 14 20 16 18 16 17 15 DDE 10 13 8 19 10 19 15 18 13 17 12 15 13 16 15 14 15 14 13 DDD 10 5 3 5 4 2 3 4 4 2 3 2 1 3 1 2 1 1 1 HCH 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 podle návrhu vyhlášky OCP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 LH O P O P O P O P O P O P O P O P O P HCB 20 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 DDT 30 26 22 10 7 7 5 8 4 6 6 10 8 9 5 10 5 6 6 DDE 25 6 4 7 6 10 9 8 6 8 8 7 7 7 7 8 7 8 7 DDD 20 3 2 3 1 2 2 2 1 2 1 1 0 1 1 1 1 1 1 HCH 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Tab. 2.10: Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH v µg.kg -1 sušiny) organochlorových pesticidů podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky trvalé travní porosty. podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. OCP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 LH O P O P O P O P O P O P O P O P O P HCB 10 1 2 1 0 2 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 DDT 10 5 4 4 2 2 2 3 2 2 2 3 3 1 1 1 1 1 1 DDE 10 2 2 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 DDD 10 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 HCH 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 podle návrhu vyhlášky OCP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 LH O P O P O P O P O P O P O P O P O P HCB 20 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 1 DDT 30 3 3 2 2 2 2 2 2 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 DDE 25 1 1 2 2 2 1 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 DDD 20 1 1 1 0 0 1 1 1 1 0 1 1 0 0 0 0 1 0 HCH 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Závěry: V roce 2008 bylo sledování persistentních organochlorových pesticidů provedeno v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) na stálém souboru 40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích. U HCH nebyl nalezen žádný vzorek překračující limitní hodnotu. Medián obsahu HCB v ornici orných půd činil v roce 2008 3,16 ppb, v podorničí 2,34 ppb. Od roku 2004, kdy byla zavedena a akreditována nová metoda stanovení OCP jsou obsahy HCB v půdách vyrovnané. Medián obsahu HCB ve vzorcích z trvalých travních porostů dosáhl 5,68 ppb ve svrchním a 3,67 ppb ve spodním horizontu, což je oproti předcházejícím hodnotám nárůst. Mediány obsahů DDT a jeho izomerů vzhledem k předcházejícím hodnotám v roce 2008 klesly, u trvalých travních porostů došlo k mírnému zvýšení obsahů DDT a DDE ve svrchní vrstvě půdy. K překročení limitních hodnot podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. docházelo v letech 2000 až 2008 nejvíce u obsahů DDT, následoval DDE. V roce 2008 byla překročena limitní hodnota DDT u 32 vzorků a DDE u 27 vzorků orných půd. Podle návrhu preventivních limitů by došlo v roce 2008 k překročení limitní hodnoty DDT u 12 vzorků, DDE u 15 vzorků.

Monitoring kalů ČOV Na základě zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů, 3 jsou i nadále kaly monitorovány jako jeden ze vstupů do půdy. V roce 2008 byl na vybraných ČOV většího významu odebrán v průběhu roku 1 vzorek kalu. V laboratořích ÚKZÚZ jsou vzorky analyzovány na rizikové prvky (RP) a u vybraných vzorků dále na organické polutanty. Z rizikových prvků je sledován obsah arsenu, kadmia, chrómu, rtuti, niklu, olova, mědi, molybdenu a zinku, z organických polutantů jsou to PCB 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180, AOX, a PAH (NAP, ANY, ANA, FLU, PHE, ANT, FLT, PYR, BAA, CHR, BBF, BKF, BAP, DBA, BPE, IPY). Obsahy jednotlivých prvků a polutantů jsou hodnoceny podle vyhlášky 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, k zákonu 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Kontrola byla zaměřena především na ty ČOV, u nichž je předpoklad, že určitá část produkce kalů je směrována v konečné fázi na zemědělskou půdu. V roce 2008 bylo v rámci kontroly kalů ČOV, jejichž produkce je uplatňována v zemědělství, kontrolováno 106 čistíren odpadních vod a odebráno bylo 106 vzorků kalů. Obsahy PCB v kalech V roce 2008 byly již jedenáctým rokem (od roku 1998) stanovovány polychlorované bifenyly v kalech ČOV, ke stávajícím šesti kongenerům přibyl od roku 2002 sedmý kongener (118). Celkem bylo analyzováno 36 vzorků kalů. Z kongenerů se za vyhodnocené období 2002 2008 na celkové sumě 7 kongenerů PCB nejvíce podílí kon. 153 (26,8 %), následuje kon. 180 (21,9 %) a kon. 138 (19,6 %). Základní statistické charakteristiky souboru 36 vzorků jsou uvedeny v tabulce 2.11. Sumy 7 kongenerů PCB kolísají v roce 2008 v rozpětí od 44,01 do 301,83 μg.kg -1, aritmetický průměr je 123,1 μg.kg -1 a medián 101,4 μg.kg -1. Sumy obsahů 6 kongenerů za rok 2008 jsou v rozmezí od 41,15 do 290,83 μg.kg -1, aritmetický průměr je 117,7 μg.kg -1 a medián 97,0 μg.kg -1. V roce 2008 došlo ke změně v obsahu sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV v porovnání se statistickým vyhodnocením za období 1998-2007. Aritmetický průměr je nižší o 67,7 μg.kg -1 a medián je nižší o 43,6 μg.kg -1. Tab. 2.11: Základní statistické charakteristiky obsahu PCB v kalech ČOV rok odběru 2008, 36 vzorků, μg.kg -1 sušiny. Kongenery PCB (μg.kg -1 suš.) suma 6 suma 7 28 52 101 118 138 153 180 kongenerů kongenerů Arit. průměr 8,6 6,5 12,9 5,4 24,0 36,6 29,2 117,7 123,1 Medián 4,6 4,0 11,5 4,8 19,8 32,0 23,2 97,0 101,4 Minimum 1,94 1,91 4,68 1,87 9,05 11,00 7,65 41,15 44,01 Maximum 61,20 43,60 33,40 11,20 65,50 96,10 82,90 290,83 301,83 10% percentil 2,6 2,7 6,8 2,5 10,5 18,2 12,6 54,4 56,7 90% percentil 14,7 12,5 22,7 9,5 44,9 66,0 56,9 224,5 234,3 1. ledna 2002 nabyla účinnosti vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. V této vyhlášce je stanovena mezní hodnota koncentrace sumy 6 kongenerů PCB v kalech omezující jejich použití v zemědělství (0,6 mg PCB.kg -1 zeminy). V roce 2008 tuto hodnotu nepřekročil žádný odebraný vzorek kalů ČOV. Tabulka 2.12 zobrazuje všechny vzorky kalů, u nichž dosud došlo k překročení limitní hodnoty za období 1998 2008.

Tab. 2.12: Vzorky kalů, jejichž suma 6 kongenerů přesáhla limitní hodnotu 600 μg.kg -1 sušiny 1998-2008. Rok Kongenery PCB (μg.kg -1 ) suma 6 ČOV odběru 28 52 101 138 153 180 kongenerů 1998 Kralupy 47,1 13,9 49,9 178,2 228,6 161,2 678,9 1998 Teplice 38,9 16,8 141,0 556,4 746,1 732,8 2232,1 1998 Uh. Hradiště 15,2 5,5 36,5 187,7 228,0 136,1 609,0 1999 Liberec 32,9 24,4 18,8 205,0 246,0 129,0 656,1 1999 Praha - Trója 600,0 86,0 29,6 0,3 18,7 12,3 746,9 1999 Znojmo 11,8 2,5 23,4 255,0 338,0 208,0 838,7 2001 Frýdek - Místek 14,2 202,0 643,0 209,0 358,0 161,0 1587,2 2001 Mladá Boleslav 114,0 59,2 65,0 129,0 179,0 137,0 683,2 2001 Trutnov 5,5 4,1 50,0 216,0 186,0 233,0 694,6 2003 Ostrava 311,0 87,5 75,8 83,1 97,6 48,2 703,2 2004 Mladá Boleslav 1 17,7 29,1 74,5 147,0 191,0 148,0 607,3 2004 Soběslav 467,0 95,3 34,0 15,5 63,8 48,4 724,0 2006 Trutnov 10,2 158,0 57,0 125,0 141,0 133,0 624,2 2006 Děčín - Boletice 8,9 15,5 52,2 142,0 200,0 278,0 696,6 2007 Liberec 439,0 161,0 46,2 34,2 50,0 45,3 775,7 Závěry: V roce 2008 byl obsah polychlorovaných bifenylů stanoven ve 36 vzorcích kalů. Suma 7 kongenerů PCB kolísala v roce 2008 v rozpětí od 44,01 do 301,83 μg.kg -1, aritmetický průměr je 123,1 μg.kg -1 a medián 101,4 μg.kg -1. V sumě 7 kongenerů měl za období 2002 2008 největší zastoupení kongener 153 (26,8 %), dále kongener 180 (21,9 %) a kongener 138 (19,6 %). V roce 2008 došlo ke změně v obsahu sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV v porovnání se statistickým vyhodnocením za období 1998-2007. Aritmetický průměr byl nižší o 67,7 μg.kg -1 a medián je nižší o 43,6 μg.kg -1. Žádný z odebraných vzorků kalů ČOV v roce 2008 nepřekročil limitní hodnotu obsahu sumy 6 kongenerů PCB pro aplikaci kalů na zemědělskou půdu stanovenou ve vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Obsahy PAH v kalech V roce 2008 bylo v čistírenských kalech devátým rokem (od roku 2000) provedeno stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků. Celkem bylo analyzováno 36 vzorků. Základní statistické charakteristiky v tabulce 2.13. Suma 16 PAH se pohybuje v rozmezí 1,2 76,3 mg.kg -1, medián souboru je 5,5 mg.kg -1, průměrná hodnota 9,8 mg.kg -1. Zatímco u sumy PAH se v roce 2008 neobjevily žádné výkyvy, došlo k výrazným změnám v obsazích jednotlivých PAH a tím také v jejich procentuálním zastoupení v celkové sumě PAH; nejvyšším procentem se na sumě 16 PAH podílí fluorene (19,6 %), následuje phenanthrene (17,6 %), desetiprocentní hranici se blíží dibenzo[a,h]anthracene (9,5 %), acenaphtene (8,9 %), benzo[b]fluoranthene (8,2 %) a benzo[g,h,i]perylene (8,2 %). Tab. 2.13: Základní statistické charakteristiky obsahů PAH v kalech 2008 (μg.kg -1 suš.). Průměr Medián Modus Směr. Minimum Maximum odchylka NAP 91,6 43,9 34,3 167 8,70 766 ANY 22,4 10,0 10,0 21,3 10,0 107 ANT 172 109 111 157 6,53 614 BAA 508 280-733 52,0 4110 CHR 781 523-801 109 3990 DBA 134 70,6-197 19,9 1120 ANA 1022 77,9-5500 7,05 33100 FLU 398 66,3 267 1836 21,4 11100 PHE 744 490-860 122 4750 FLT 1355 1078 1320 1040 209 4640 PYR 1281 967-1009 210 4360 BBF 789 450 787 1063 106 5030 BKF 479 244-767 60,7 4180 BAP 839 451 359 1336 60,2 7100 BPE 598 384 352 561 105 2660 IPY 670 377 256 879 92,3 4440 SUMA 16 9883 5511-13701 1252 76337 SUMA 10 8174 4510-12189 1002 70520 Tabulka 2.14 uvádí průběh aritmetických průměrů a mediánů obsahů PAH za osm let sledování. Hodnoty aritmetických průměrů a mediánů sumy 15 i 10 PAH vykazují za celou dobu sledování s určitými výkyvy vytrvalý pokles. Hodnocení obsahů PAH v kalech z hlediska jejich využití v zemědělství umožňuje v současné době pouze návrh směrnice EU, který stanovuje maximální přípustnou hodnotu 6 mg.kg -1 suš. pro sumu 11 individuálních PAH (acenaphtene, fluorene, phenanthrene, fluoranthene, pyrene, benzo(b)fluoranthene, benzo(j)fluoranthene, benzo(k)fluoranthene, benzo(a)pyrene, benzo(g,h,i)perylene a ideno(1,2,3-c,d)pyrene). V laboratořích ÚKZÚZ je z uvedených jedenácti uhlovodíků stanovováno deset (chybí benzo(j)fluoranthene).

Navrhovanou limitní hodnotu 6 mg.kg -1 překročilo celkem 13 vzorků kalů, tedy přibližně tolik, co v předchozích třech letech. (14, 13 a 12 vzorků). Tab. 2.14: Aritmetický průměr a medián obsahů PAH v kalech ČOV za období 2000-2008 (μg.kg -1 ). Závěry: Rok 15 (16 ) PAH 10 PAH Aritmetický průměr Medián Aritmetický průměr Medián 2000 12534 7794 10192 6367 2001 13975 9247 11286 7583 2002 10085 7504 8129 6097 2003 10086 6113 8603 5077 2004 10438 6865 8561 5618 2005 9042 5361 7453 4322 2006 12100 6942 9970 5355 2007 8017 5219 6524 4251 2008 9883 5511 8174 4510 V roce 2008 byl obsah polycyklických aromatických uhlovodíků stanoven ve 36 vzorcích kalů. Suma 16 PAH se pohybuje v rozmezí 1,2 76,3 mg.kg -1, medián souboru je 5,5 mg.kg -1, průměrná hodnota 9,8 mg.kg -1. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy v kalech v roce 2008 jsou fluorene (19,6 %), následuje phenanthrene (17,6 %), desetiprocentní hranici se blíží dibenzo[a,h]anthracene (9,5 %), acenaphtene (8,9 %), benzo[b]fluoranthene (8,2 %) a benzo[g,h,i]perylene (8,2 %). Procentuální zastoupení jednotlivých uhlovodíků na celkové sumě PAH vykazuje v roce 2008 oproti předešlému období výrazné odlišnosti. Limitní hodnotu stanovenou v návrhu směrnice EU pro sumu 11 vybraných PAH překročilo ze 36 analyzovaných vzorků 13.

Obsahy AOX v kalech V roce 2008 bylo na obsah AOX (halogenové organické sloučeniny) analyzováno 36 vzorků kalů z ČOV. Základní statistické charakteristiky devítiletého sledování AOX (od roku 1999) uvádí tabulka 2.15. Medián souboru vzorků z roku 2008 je 236 mg.kg -1, průměr 264 mg.kg -1. Ze statistických charakteristik jsou patrné každoroční změny parametru AOX ve smyslu mírného nárůstu nebo poklesu hodnot. V roce 2008 hodnota mediánu oproti roku 2007 poklesla o 11,4 %. Z hlediska dlouhodobého vývoje je možné pozorovat stagnaci až mírný pokles hodnot jak průměru tak i mediánu. V kalech 19 ČOV byly AOX stanoveny alespoň pětkrát v průběhu celého sledování. Protože obsah AOX je využíván jako indikátor organického znečištění půd a odpadů, byla vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanovena maximální přípustná hranice obsahu těchto látek v kalech na 500 mg.kg -1 suš. Tuto hodnotu překročil v roce 2008 pouze jeden vzorek. Tab. 2.15: Základní statistické charakteristiky obsahů AOX v kalech 1999-2008 (mg.kg -1 ). 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Průměr 303 297 297 329 255 237 289 236 271 264 Medián 273 276 278 298 231 214 231 222 263 236 Minimum 59 137 134 121 143 105 129 115 140 118 Maximum 839 598 681 985 467 434 1520 442 573 558 10% percentil 149 206 208 175 174 160 166 168 188 165 90% percentil 476 407 402 476 342 350 396 333 342 367 Počet vzorků 31 52 37 41 35 35 36 35 38 36 Závěry: V roce 2008 bylo provedeno stanovení AOX u 36 vzorků kalů. Medián obsahů AOX souboru vzorků z roku 2008 je 236 mg.kg -1, průměr 264 mg.kg - 1. Hodnota mediánu poklesla oproti roku 2007 o 11,4 %. Limitní hodnotu 500 mg.kg-1 překročil v roce 2008 jeden vzorek z ČOV Uherský Brod.

Monitoring rybničních a říčních sedimentů Na vytěžené sedimenty z rybníků, vodních nádrží a vodních toků již není třeba pohlížet jako na odpad, pokud kvalita vytěženého sedimentu bude vyhovovat požadavkům uvedeným v příloze č. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění (po vydání novely č. 9/2009 Sb.). Přímé použití sedimentů na zemědělském půdním fondu se řídí podle zvláštních právních předpisů zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a ustanoveními vyhlášky č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. Od roku 1995 do konce roku 2008 bylo odebráno a zanalyzováno celkem 319 vzorků sedimentů. Z uvedeného počtu je 174 rybníků polních a 104 rybníků návesních (toto dělení vyplynulo z postupného hodnocení výsledků, kdy návesní rybníky vykazovaly častěji vyšší hodnoty zjišťovaných živin a hlavně rizikových prvků), dále je v souboru 29 rybníků lesních a 12 sedimentů z toků. Tab. 2.16: Sedimenty základní statistické parametry obsahy rizikových látek (1995 2008). AOX PCB * mg.kg -1 μg.kg -1 průměr 31,52 8,83 medián 28,40 4,54 min. 0,50 1,75 max. 95,00 55,92 poč. vz. 74 34 Limit není 200 *suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) Tab. 2.17: Sedimenty průměrné hodnoty sledovaných parametrů vodní tok, polní, návesní a lesní rybník (1995 2008). AOX PCB * mg.kg -1 μg.kg -1 Celkový průměr 30,23 10,99 Vodní tok 46,26 3,65 Polní rybník 26,52 10,91 Návesní rybník 28,72 12,92 Lesní rybník 62,33 1,92 Limit není 200 *suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

Tab. 2.18: Sedimenty hodnoty mediánů sledovaných parametrů vodní tok, polní, návesní a lesní rybník (1995 2008). AOX PCB * mg.kg -1 μg.kg -1 Celkový medián 27,60 5,29 Vodní tok 44,60 3,65 Polní rybník 26,20 3,80 Návesní rybník 26,80 9,73 Lesní rybník 57,20 1,92 Limit není 200 *suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) Sedimenty lesních rybníků (Tab. 2.16-2.18) jsou zrnitostně těžší, mají zvýšené průměrné obsahy spalitelných látek a jejich ph patří k nejnižším. Průměrné obsahy PCB jsou velmi nízké, naopak průměrné obsahy AOX dosahují nejvyšších hodnot. Polní a návesní rybníky jsou převážně střední zrnitosti, s ph v oblasti převážně kyselé a neutrální, návesní rybníky mají obecně vyšší průměrné obsahy spalitelných látek než ostatní kategorie, hodnoty sledovaných parametrů se u polních rybníků pohybují kolem celkového průměru. Sedimenty návesních rybníků mají převážně vyšší PCB než ostatní kategorie. Sedimenty polních rybníků vykazují v průměru vyšší obsahy PCB, které však již nedosahují průměrných hodnot návesních rybníků. Závěry: Z uvedených výsledků vyplývá značná variabilita rybničních sedimentů ve všech zjišťovaných parametrech. Pro zemědělskou půdu je významný obsah organické hmoty v sedimentech, která je základem pro tvorbu humusu. Její množství ovšem rovněž silně kolísá, medián obsahu organické hmoty je 7,90 %. Reakce sedimentů je u většiny vzorků v oblasti slabě kyselé a neutrální, kyselá reakce byla zjištěna u 45,7 % sedimentů, neutrální u 41,5 % a zásaditá u 12,8 %. Předpokládá se, že po vytěžení a provzdušnění dojde k určitému následnému okyselení sedimentů. Vzorky testované na PCB nepřekročily v žádném případě limitní hodnotu danou vyhláškou č. 257/2009.

Aktivní biomonitoring Aktivní biomonitoring je jednou z možných metod vedoucích ke zjištění aktuálních atmosférických depozičních zátěží krajiny a především zemědělské produkce vybranými prvky, spočívající v cíleném vystavení vybraných rostlin vlivům v zájmovém území a sledování jejich reakce. Ověřování metody aktivního biomonitoringu v podmínkách naší republiky bylo ukončeno v roce 1999 (PAVLÍČEK et al., 2000). Na základě výsledků z tohoto ověřování byla vypracována metodika aktivního biomonitoringu, která je od roku 2000 používána na vybraných stanovištích ÚKZÚZ k zjišťování pozaďových hodnot vybraných anorganických a organických polutantů. Jako bioindikátory byly zvoleny rostliny jílku mnohokvětého a borovice černé. Referenční hodnoty jsou každoročně upřesňovány. Výsledky je možné použít pro případné posouzení poměrů na ohrožených lokalitách. ÚKZÚZ zajišťuje čtyři stanoviště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Závišín, Přerov n/l, Opava a Třešť), která jsou považována za relativně čistá i imisně nezatížená, a proto výsledky z těchto stanovišť mohou sloužit jako pozaďové hodnoty. Na těchto stanovištích probíhá sledování standardizovaných kultur jílku mnohokvětého. Kromě toho se za použití rostlin borovice černé porovnává úroveň znečištění ovzduší na dvou čistých (Závišín a Opava) a dvou zatížených stanovištích (Plzeň a Vratimov). V rámci aktivního biomonitoringu je sledováno 15 polyaromatických uhlovodíků běžně stanovovaných v ÚKZÚZ. V literatuře uváděný acenaphtylene (ANY) jako další sledovaný polyaromatický uhlovodík se v laboratoři nestanovuje. Vzhledem k tomu, že se ve vzorcích vyskytuje jen v zanedbatelném množství, je v zásadě možné považovat ve zprávě uvedené výsledky za srovnatelné s literárními údaji pro všech 16 PAU. Obsahy aromatických uhlovodíků jsou uváděny v µg.kg -1 čerstvé biomasy. V případech, kdy se obsah zjišťovaného polutantu nacházel pod hranicí meze stanovitelnosti, byla pro výpočet průměru použita poloviční hodnota meze stanovitelnosti. Organické polutanty v jílku Průměrný obsah polyaromatických uhlovodíků v hmotě jílku mnohokvětého uvádí tabulka 2.19. V porovnání s rakouskou pozaďovou hodnotou je vysoký. I nejnižší zjištěný obsah polyaromatických uhlovodíků je nad pozaďovou hodnotou a maximální hodnota zjištěná v hmotě jílku v roce 2008 je téměř desetinásobně vyšší než uváděná pozaďová hodnota. Tab- 2.19: Obsahy polyaromatických uhlovodíků v jílku, aritmetický průměr za vegetační období 2008. Σ PAU (16) 2008 průměr maximum minimum µg.kg -1 čerstvé biomasy pozaďová hodnota 1) 71,21 211,19 34,72 23,0 1) ÖHLINGER,2002 Průměrný obsah organických polutantů v jílku byl nejvyšší na stanovišti v Třešti (tabulka 2.20). Na všech stanovištích tvořil nejvyšší podíl z celkového množství

polyaromatických uhlovodíků phenanthrene (PHE), fluoranthene (FLT) a pyrene (PYR). Především hodnoty phenanthrene (PHE) a fluoranthene (FLT) se výrazně zvýšily v posledních měsících sledování. Hodnoty ostatních sledovaných polyaromatických uhlovodíků byly nízké, většinou pod mezí stanovitelnosti. Celkový obsah sumy polyaromatických uhlovodíků je na stanovištích ÚKZÚZ v porovnání s výše uvedenou pozaďovou hodnotou z Rakouska dvojnásobně až trojnásobně vyšší. Tab. 2.20: Obsah organických polutantů v jílku na jednotlivých stanovištích, průměr za vegetační období 2008. Závišín Přerov n/l Opava Třešť µg.kg -1 čerstvé biomasy ANA < 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 ANT 2,34 1,48 3,17 3,64 ANY < 20,00 < 20,00 < 20,00 12,07 BAA < 4,00 < 4,00 < 4,00 < 4,00 BAP < 3,00 < 3,00 < 3,00 < 3,00 BBF < 3,00 < 3,00 2,05 < 3,00 BPE < 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 BKF < 2,00 < 2,00 < 2,00 < 2,00 DBA < 3,00 < 3,00 < 3,00 < 3,00 PHE 17,70 9,82 18,19 19,84 FLT 8,23 6,19 14,12 14,62 FLU < 4,00 < 4,00 < 4,00 2,80 CHR < 4,00 < 4,00 2,91 < 4,00 IPY < 10,00 < 10,00 < 10,00 < 10,00 NAP 3,52 < 5,00 < 5,00 3,01 PYR 3,70 3,94 7,17 8,20 Σ PAU (16) 66,98 55,43 78,74 83,68 Tabulka 2.21 uvádí obsah organických polutantů v průběhu vegetačního období. Výrazný je nárůst záchytu organických polutantů v posledním měsíci sledování (graf 2.1), což lze dát do souvislosti s nástupem topné sezóny. Nejnižší hodnoty záchytu celkové sumy polyaromatických uhlovodíků byly zaznamenány na stanovišti v Přerově.

Tab. 2.21: Změny obsahu organických polutantů v jílku v průběhu vegetačního období 2008, aritmetický průměr stanovišť. Σ PAU (16) Závišín Přerov n/l Opava Třešť µg.kg -1 čerstvé biomasy V 62,43 47,67 47,04 56,25 VI 54,89 52,57 49,02 55,71 VII 55,02 49,15 52,20 54,30 VIII 71,34 34,72 49,00 53,90 IX 54,05 79,69 108,34 70,74 X 104,16 58,78 166,85 211,19 66,98 55,43 78,74 83,68 Graf 2.1: Změny obsahu organických polutantů v jílku v průběhu vegetačního období 2008 ( Σ PAU 16 ) µg.kg -1 čerstvé biomasy. 250 200 150 100 Závišín Přerov n/l Opava Třešť 50 0 V VI VII VIII IX X

Organické polutanty v jehličí Borovice černá je druhým bioindikátorem, který je umístěn na dvou imisně nezatížených stanovištích společně s jílkem (Závišín, Opava) a na dvou stanovištích relativně imisně zatížených (Plzeň, Vratimov). Se získáváním biomasy nejsou problémy. V letním období však došlo k úhynu obou borovic na stanovišti ve Vratimově, proto jsou zde uvedeny zjištěné hodnoty z tohoto stanoviště pouze ze zimní periody. Uhynulé rostliny již byly nahrazeny novými. Průměrné obsahy polyaromatických uhlovodíků naměřené v jehličí borovice černé jsou uvedeny v tabulce 2.22. Tab. 2.22: Obsahy organických polutantů v jehličí borovice, aritmetický průměr nezatížených a zatížených stanovišť v roce 2008. Σ PAU (16) nezatížená stanoviště zatížená stanoviště průměr maximum minimum průměr maximum minimum µg.kg -1 čerstvé biomasy 90,03 110,86 65,89 135,08 188,26 95,38 Nejvyšší obsahy byly zjištěny na stanovišti Plzeň v zimní periodě, nejnižší na stanovišti Závišín v letní periodě. Na nezatížených stanovištích byly obsahy polyaromatických uhlovodíků nižší v porovnání se zatíženými stanovišti. Rozdílné hodnoty záchytu PAU na jehličí na zatížených a nezatížených stanovištích byly zjištěny také mezi zimní a letní periodou, jak ukazuje graf 2.2. Graf 2.2: Obsah organických polutantů v jehličí borovice v letní (LP) a zimní periodě (ZP) ( Σ PAU 16 ) µg.kg -1 čerstvé biomasy. 200 180 160 140 120 100 80 ZP LP 60 40 20 0 Závišín Opava Plzeň Vratimov U sedmi polyaromatických uhlovodíků nebyla jejich mez stanovitelnosti překročena na žádném stanovišti - acenaphtene (ANA), acenaphtylene (ANY), benzo[a]anthracene

(BaA), benzo[a]pyrene (BaP), benzo[g,h,i]perylene (BPE), dibenzo[a,h]anthracene (DBA) a indeno[1,2,3-c,d]pyrene (IPY). Průměrné hodnoty organických polutantů naměřené v jehličí na jednotlivých stanovištích uvádí tabulka 2.23. V letní periodě byly obsahy polyaromatických uhlovodíků nižší na všech stanovištích. Na nezatížených stanovištích v letní periodě z celkové sumy záchytu mělo hodnoty pod mezí stanovitelnosti 12 polyaromatických uhlovodíků. Na všech stanovištích nejvyšší podíl z celkové sumy polyaromatických uhlovodíků tvořil phenanthrene (PHE), fluoranthene (FLT), a pyrene (PYR), jak v letní, tak v zimní periodě. Vyšší obsahy byly zaznamenány i u fluorene (FLU) na všech stanovištích s výjimkou letní periody na nezatížených stanovištích, kde byly jeho hodnoty pod mezí stanovitelnosti. Rovněž hodnoty naphtalene (NAP) v letní periodě byly pod mezí stanovitelnosti na všech stanovištích. Na stanovišti ve Vratimově byl poměrně vysoký obsah chrysene (CHR) v zimní periodě. Tab. 2.23: Obsahy jednotlivých organických polutantů v jehličí borovice, aritmetický průměr jednotlivých stanovišť v roce 2008. nezatížená stanoviště zatížená stanoviště PAU Závišín Opava Plzeň Vratimov µg.kg -1 čerstvé biomasy ANA <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 ANT 3,50 4,23 5,32 6,31 ANY <20,0 <20,0 <20,0 <20,0 BAA <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 BAP <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 BBF <3,00 <3,00 <3,00 7,27 BKF <2,00 <2,00 <2,00 2,99 BPE <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 DBA <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 PHE 23,50 29,25 60,30 51,40 FLT 13,72 11,10 14,60 25,90 FLU 3,55 6,90 13,28 15,20 CHR < 4,00 3,10 4,10 13,30 IPY <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 NAP 4,64 < 5,00 5,8 < 5,00 PYR 9,98 7,02 10,88 16,10 Σ PAU (16) 88,39 91,60 141,78 165,97 Rozdíly mezi obsahy jednotlivých organických polutantů v zimní a letní periodě jsou zřetelné/zřejmé z tabulky 2.24.

Tab. 2.24: Obsahy jednotlivých organických polutantů v jehličí borovice v letní a zimní periodě, aritmetický průměr nezatížených a zatížených stanovišť v roce 2008. nezatížená stanoviště zatížená stanoviště PAU zimní perioda letní perioda zimní perioda letní perioda µg.kg -1 čerstvé biomasy ANA <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 ANT 6,10 1,65 6,45 4,06 ANY <20,0 <20,0 <20,0 <20,0 BAA <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 BAP <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 BBF <3,00 <3,00 4,39 <3,00 BKF <2,00 <2,00 2,00 <2,00 BPE <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 DBA <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 PHE 34,85 17,90 70,00 32,00 FLT 15,10 9,72 22,25 10,60 FLU 8,45 < 4,00 16,60 8,56 CHR 3,15 < 4,00 9,80 < 4,00 IPY <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 NAP 4,64 < 5,00 5,79 < 5,00 PYR 10,29 6,71 14,85 8,16 Σ PAU (16) 110,08 69,98 177,13 95,38 Závěry: V roce 2008 byly 16 EPA PAH sledovány v travní hmotě jílku (stanoviště Závišín, Přerov nad Labem, Třešť, Opava) a v jehličí borovice černé (stanoviště Závišín, Opava, Plzeň, Vratimov). Pozaďová hodnota organických polutantů byla překročena ve všech vzorcích jílku. Průměrný obsah organických polutantů v jílku byl nejvyšší na stanovišti v Třešti, nejnižší hodnoty celkové sumy polyaromatických uhlovodíků byly zaznamenány na stanovišti v Přerově nad Labem. Na všech stanovištích tvořil nejvyšší podíl z celkového množství polyaromatických uhlovodíků phenanthrene (PHE), fluoranthene (FLT) a na imisně zatížených stanovištích pyrene (PYR). Hodnoty phenanthrene (PHE), fluoranthene (FLT), anthracene (ANT) a pyrene (PYR) se výrazně zvýšily v posledních měsících sledování. Nejvyšší hodnota záchytu polyaromatických uhlovodíků v jehličí byla zjištěna na stanovišti Plzeň v zimní periodě, nejnižší hodnota na stanovišti Závišín v letní periodě. Nejvyšší podíl z celkové sumy polyaromatických uhlovodíků v jehličí tvořil phenanthrene (PHE), fluoranthene (FLT) a pyrene (PYR), a to jak v zimní, tak v letní periodě, fluorene

(FLU) s výjimkou letní periody na nezatížených stanovištích.