Milí mariánští ctitelé!

roník 12. 3/2001 Milí mariánští ctitelé! Vstupujeme do nového církevního roku. Zaínáme tradin adventem. Naši pedkové jej prožívali velmi intensivn. Mli k tomu i více asu. Ustaly práce na poli, ve stavebnictví. Lidé byli vtšinou doma, nebyla televize ani rádio. Celá doba adventní byla zamena k vánocm. Bhem posledních desetiletí se mnoho zmnilo, ale to podstatné pro nás, vící, zstává. Dležité je najít si as. Kdo nemá as, nemá lásku. Jen nepodlehnme nákupní horece. Lákadel je víc než dost. Po vzoru Panny Marie najdme si as k modlitb, ke tení Písma svatého, ke svátostem, na mši sv. V našich rodinách najít si as jeden pro druhého. Rodie pro dti a naopak, nezapomenout na starší a nemocné. Prožijme advent tak, abychom mohli o vánocích íci: I v mém srdci se Pán Ježíš narodil. Pamatujme: Máme nejen tlo, ale i duši. Peji Vám, Vašim rodinám, nemocným a všem lidem dobré vle milostiplné prožití nejkrásnjších svátk v roce a do nového roku 2002 hodn Boží lásky a pímluvy Panny Marie. Zplna srdce žehnám Váš P. Tomáš Prnka

prosinec 3/001 Vzpomínky ze svého mládí na Pannu Marii Ktinskou Bylo to asi v roce 1926, když jsme my, dti z 1. tídy obecné školy v Boršicích, pobíhaly a sledovaly tetiky a strýky, scházející se ped kostelem, aby putovali pšky na pou do Ktin. Bývalo jich pes 30. Pou ídil mj strýc, kostelník Josef Šimon. Chodívala také moje maminka a vždy jeden z mých starších sourozenc. Já jsem byla ze šesti dtí tvrtá, tak se na mne dostala ada až v roce 1933 a 1934. To už mi bylo 13 a 14 rok, tak si dost pamatuji. Vyšlo se od kostela ve 13 hodin ve stedu ped svátkem Nanebevstoupení Pán se zpvem: Slyším zaznívat hlas milý ze zdáli jak by v nebi andlové zpívali. Pojte sem, poutníci, darujte mn srdce svoje kající! Matky Boží zaznívá to libý hlas, který z daleka i z blízka volá nás Ze stedy na tvrtek jsme nocovali v Malinkách ve dvou domech, na zemi na slám, pikrytí svými vláky. Ráno ve 4 hodiny jsme už putovali pes louky, bosi, po studené a mokré tráv. Celou dobu jsme zpívali nebo se modlili. Veer, ve svátek Nanebevstoupení Pán, jsme uvidli Ktinský kostel. Spali jsme zase na slám ve Ktinách. V pátek tam bývala první jarní pou. Z Boršic pijeli také další poutníci. Mezi nimi starosta obce pan Andrýsek a náš pan fará P. Štafa. Dopoledne bylo nkolik mší svatých, odpoledne sv. požehnání a až do veera další pobožnosti. Spali jsme opt na zemi na slám a v sobotu ráno jsme po mši svaté, s písní: Zaplakaly oi, zaslzely bolem, naposled máš Máti, dítky svoje kolem, pomalu couvali opravdu se slzami v oích až ku vchodu krásné svatyn. Ješt jsme se podívali na Matiku se slibem Pijdeme zas a s písní jsme v prvodu pomalu kráeli zpt dom. V sobotu veer jsme spali v Maliánkách, jako pi cest do Ktin, a v nedli ráno jsme se zúastnili mše svaté ve Stupav. Po mši svaté nám dal pan fará snídani kávu s kozím mlékem a kus bábovky. Pak jsme se dali na cestu dom a asi ve 13 hod. jsme byli u kíže za naší vesnicí. Tam nám pišli naproti farníci, kteí jeli autobusem, ministranti i pan fará a mli jsme spolené sv. požehnání s mariánskou litanií v našem kostele. Te ješt napíši, co mi vyprávla moje maminka. Vdávala se v roce 1909. Byla sirotek, nemla rodie od 12 let a vzala si manžela také sirotka, který neml tatínka od 3 rok. Tehdy se lidé živili hlavn zemdlstvím, ale rodie žádné pole nemli, práce také nebylo, tak žili skromn, jen z toho, co se vydlalo u rolník. Tatínek jezdil za prací až do Vídn. V roce 1914 vypukla válka a tatínek musel na vojnu. Mamince zstaly 3 dti, odnikud ani krejcar byla ve velké bíd.

Proto se obrátila s prosbou k Pann Marii Ktinské, aby nám njak pomohla. A Panna Maria pomohla. Tatínek na vojn onemocnl a tak ho poslali dom. Když se uzdravil, pan starosta podal žádost, že má tatínek špatné zdraví, aby ho nechali doma, že bude roznášet poštu. Tak tatínek roznášel poštu do tí vesnic po celou svtovou válku, až do roku 1918. I maminka pomáhala. Každý den donesla v tašce nkolik krajík chleba a dávala ho jedné chudé rodin. Za tu pomoc celý život dkovala P. Marii Ktinské. Já budu mít 82 rok, jsem velkou ctitelkou P. Marie Ktinské a když to bylo možné, vždy jsem jela za Matikou. Když se opravoval kostel, snažila jsem se vždy pispt nejen finanními dary. Ráda jsem také zhotovila roucha k bohoslužbám. Nejvíc m však potšilo, když jsem pi další návštv Ktin uvidla Pannu Marii obleenou do plášt, který jsem jí ušila. Matiko Ktinská, už mn asi zdraví nedovolí, abych T ješt jednou uvidla. Tším se však, že mi dovolíš a vyprosíš tu milost, pokleknout jednou u Tvých nohou v nebi. Naše slavné poutní místo Ktiny, tam skrze Marii putujeme k Ježíši. Tam prosíme: Odpus, Bože, viny! Matka Boží naše prosby vyslyší. Dlouho zde trní Matika Boží, co zázrak v duších koná nesetných, slavná její pomoc stále divy tvoí, slyší vroucí prosby dítek svých. Marie Panno, když o tvé lásce píši, jsem v hloubi srdce mocn dojat, pro Tebe srdce bije, pro tebe dýši, kdo tebe vzývá, je láskou bohat. Chtl bych všechna srdce vést k Tob, Ktinská peslavná Boží Rodiko, žehnáš svým poutníkm v každé dob, žehnej i mn stále, drahá Matiko! Marie Panno ve Ktinách, záivý cíli, já s láskou k Tob asto putoval, poklekl ped oltá, kde obraz Tvj milý a vroucí píse jsem Tob vnoval! Tvoje ctitelka ze Spytihnvi

Nástropní malby fresky V rámci cyklu deset století architektury jsme mli píležitost sledovat na televizní obrazovce poad o našem poutním míst. Znovu jsme mli možnost obdivovat krásu celého poutního areálu. Pedevším vynikla krása a barevnost fresek. Na žádném zámku ani kostele nenajdeme takový rozsah fresek jako ve Ktinách. Celková plocha se odhaduje na ti tisíce m 2. Maloval je brnnský malí Jií Etgens (1691 1757). Ve svém rodišti se Etgens zejm tšil vážnosti. Byl pedstaveným cechu sv. Lukáše a jedním z iniciátor návrhu na zízení malíské akademie na Morav. Je autorem nástropních maleb i na jiných místech. Mžeme jmenovat: Velehrad, Vranov u Brna, kostel v Kromíži, v Zábrdovicích, u Minorit v Brn, v Rajhrad a na jiných místech. Do ktinského chrámu vstupují poutníci po majestátním kamenném trojramenném schodišti. První pohled padne na milostnou sochu Panny Marie Ktinské. Pomalu kráíme a pozorujeme, jak se nám celá svatyn otvírá do šíky i do výšky. Vše pipadá jakoby sama Panna Maria otevírala svoji náru. Kroky smují pedevším k hlavnímu oltái. Poklekneme ped svatostánkem a znovu pohlédneme na gotickou Madonu. Slyšíme hlas: Vítám Vás, mé milé dti, nastal as, krásný zas, m navštíviti. Já Vaše Matka, vy moje dti, chci Vás vidti. Co ekneme své nebeské Matce? Kdo se k Tob vine, nikdy nezahyne! Až pozdravíme Svátostného Spasitele a Pannu Marii, mžeme se porozhlédnout. Nejdíve nás zaujme nádhera kopulí. Celkem pt kopulí. Mnozí je spojují s pti ranami Krista Pána. Prostední nejvyšší a nejvtší znázoruje ránu, která vede k Srdci Ježíšovu. Vpravd krásná myšlenka. Co nám fresky prozrazují? Jednou vtou: Oslavují a chválí Pannu Marii a tak nás vybízejí, abychom se i my k jejich chvále pidali. Celá koncepce fresek vychází z citátu starozákonní knihy Sirachovcovy: In plenitudine sanctorum detentio mea. Ego mater pulchrae dilectionis et timoris et agnitionis et sanctae spei. (Sirach 24.16,24). esky pekládáme: V plnosti svatých zdržování mé. Já matka krásného milování a bázn a poznání a svaté nadje. Tento veš je vykládán mariánsky. etl se v epištole o svátku Jména Panny Marie. Tomuto mariánskému titulu je zasvcen ktinský chrám. Hlavní nejvyšší kopule dosahující výšky tém 35 m znázoruje verš: V plnosti svatých zdržování mé. Vítzná Panna Maria je nesena andly, je oslavena Nejsvtjší Trojicí a zástupem spravedlivých Starého zákona, svtc a svtic zákona Nového. Ze starozákonních postav mžeme jmenovat Adama a Evu, což naznauje Marii jako druhou Evu. Dále Mojžíš drží dv desky Desatera, David hraje na loutnu a další. Z Nového zákona pedevším apoštolové. Svatý Bartolomj, o kterém tradice íká, že mu byla za života stažena kže z tla, drží v rukou nž, na jehož epeli jsou iniciály autora Jiího Etgense. Mezi svatými je i eské nebe se sv. Václavem, sv. Ludmilou vlaje jí závoj, kterým byla uškrcena, sv. Vít s kohoutem a další.

asto se návštvníci ptají po andílku s devnou nohou. Je umístn mezi hlavní kopulí a kopulí nad hlavním oltáem blízko slabiky: et. ást lýtka a chodidlo je v prostoru. Druhá noha je pokrena. Tak zvanou devnou nohu tvoí devný trn usazený v klenb a je oštukován. Tžko rozeznáme, zda ást nohy je v prostoru nebo na klenb. Andlíek není jen njakou kuriositou, ale chce nám íci více. V jedné ruce drží medailku, druhou vztahuje ke dvma andílkm, kteí vysypávají další medailonky. Medailonky jsou znamením milosti. Andílek obrazn sestupuje z nebe na zem, aby u trnu Panny Marie Matky milosti, obdarovával mariánské ctitele. Nad baldachýnem hlavního oltáe je kartuš s nápisem: Mater gratiae Matka milosti. Na celé hlavní kopuli je ješt dost místa. Pro každého z nás je místo v nebi. Prostednictvím Panny Marie spíše svého vného cíle dosáhneme. Jižní kopule má pekrásný, neopakovatelný motiv, se kterým se málokde setkáme: Já jsem Matka krásného milování: Panna Marie opt v modrém plášti modrá je barva oblohy, nebe. V pravé ruce drží žezlo, v levé hoící, planoucí srdce. Po andlích posílá hoící srdce postavám nad ímsou. Spodní ást je oddlena od nebeské sféry iluzivní balustrádou typickou pro Etgense obsahuje tyi skupiny postav. Zleva: zástupci jednotlivých ád: Sv. Augustin, sv. Norbert, sv. Dominik, Benedikt, sv. Ignác drží nejen srdce, ale i monogram IHS a sv. František je znázornn jako muž pokory. Sklání se tváí až k zemi, je obleen do záplatovaného hábitu jako muž chudoby. Další skupinu tvoí církevní hierarchie v ele s papežem. Tetí skupinu tvoí svtská moc s a poslední skupina jsou vojáci. Zajímavé vojenské stejnokroje z 1. poloviny 18. století. Ve špalet stedního oválného okna drží andílci hoící srdce, hlavní motiv celé výzdoby tak zvaný leitmotiv. Kopule Já jsem Matka krásného milování je výzvou ke všem poutníkm: Ze Ktin si chceme odnést nejen perníkové srdce, ale pedevším srdce hoící, hoící láskou k Bohu a k lidem. Se srdcem hoícím do svta plného chladu, lhostejnosti a odcizení.!" (Sv. Augustin) # $ %!" (Matka Tereza)

Ktinské kroniky V roce 1645 vtrhli Švédové na Moravu a velmi pustošili i zdejší kraj. Všude se rozšíil strach a hrza ped vítznými Švédy. Obyvatelstvo utíkalo se svým skromným majetkem do les a hor. Ktinští mnichové odnesli na Nový Hrad, považovaný za nedobytný, dležité listiny, starou, dobe vázanou knihu se záznamy zázrak a pak cenné vci z kostela. V té dob menší i vtší švédské oddíly se rozjíždly po okolí, aby loupežemi doplovaly své zásoby. Dovdli se o velkých zásobách a pokladech na Novém Hrad. Plukovník Kallenberg (pozdji padl ped hradbami brnnskými) si umínil dobytí hradu. S nkolika tisíci muži a dly táhl Ktinami na Nový Hrad. Na sv. Trojici kolem 9. hodiny povstal kik, že se valí veliký houf Švéd. Podšení lidé utíkali z kostela, kde se práv konaly bohoslužby do les. Po dobytí Nového Hradu se vracelo švédské vojsko s velikou koistí opt Ktinami. Ktinský fará Jakub Tiehan nejvíce litoval staré veliké knihy se seznamy o zázraných uzdraveních. Nkteí se domnívají, že Švédové mohli vzácné listiny i odvézt a možná se nacházejí nkde ve švédských archivech. Další dležité zprávy jsou ze 17. a 18. století. Jedna ze vzácných knih zaíná rokem 1680. Podrobná kronika, která je ve farním archivu, zaíná rokem 1805. Další byla poízena v roce 1968 a je v ní zápis tehdejšího brnnského biskupina dr. Karla Skoupého. Zápis zní: Hluboce dojat slavnou poutí svatodušní L. P. 1968 na poátku obnovení své pastýské psobnosti žehnám farnosti ktinské a všem poutníkm, kteí putují a budou putovati ke Královn nebeské ve Ktinách uctívané. Z celého srdce + Karel, biskup brnnský. Další zápis je až z roku 1973. Zaíná: In Nomine Domini (ve jménu Pán) zaínám psát v této knize kronice farnosti ktinské, která je pod ochranou Matky Boží. Dále pokrauje: Ve tvrtek na den sv. Mikuláše 6. 12. 1973 na základ dekretu nejdp. Kapitulního vikáe prof. Ludvíka Horkého pevzal vedení ktinské farnosti P. Tomáš Prnka. Pišel ze sousední farnosti adamovské, kde psobil od 1. 2. 1966 až do 1. 12. 1973. Dosavadní správce farnosti P. Jaroslav Samson po tém 25-ti letém psobení odešel do Újezdu u Brna. První vánoce 1973 byl jsem pekvapen velikou úastí. V roce 1973 oddaných 25, poktných 59, pohbených 23. Rok 1974. Velmi nepíznivý rok z hlediska poasí. Žádná roní doba nemla svj ráz. Poasí ovlivnilo práci na polích, ale dík obtavosti našich zemdlc vše bylo v poádku sklizeno. Poasí ovlivnilo i naši hlavní pou o Svatém Duchu 2. 6. Podobn i svátky vánoní, kdy zase bylo veliké náledí a tím i úast daleko menší. Poutníci picházeli po celý rok. Poslední poutní zájezd 30. 11. Veliká slavnost byla o svatoanenské pouti, kdy ve Ktinách byl jediný moravský biskup, Msgre Josef Vrana, biskup z Olomouce (28. 7.).

Vánoce ve Ktinách Betlémské svtlo pevezmeme v nedli 16. prosince 2001 po mši sv., která zaíná v naší mariánské svatyni v 10.30. Po celý týden bude možné pevzít svtlo u místních junák nebo i na fae. Nemocným a starým na požádání bude doneseno pímo dom. Bude dobe, když Betlémské svtlo zazáí u Štdroveerního stolu. Bude svítit i u našeho Betléma. Narození Pán oslavíme v našem poutním kostele plnoní mší sv. 24. prosince ve 22.00 hod. Bohoslužbu obohatí náš chrámový sbor, který uvede 5. pastýskou mši od Františka Laštvky. Hod Boží vánoní mše sv. v 7.30 a 10.30 (opt zpívá náš chrámosbor), odpoledne v 16.00 hodin uvede Bílovický ochotnický sbor ŽIVÝ BETLÉM na schodišti ped hlavním vchodem. Úinkuje: 11 dosplých a dtí. Doprovodí: kytara, kontrabas a zpv. Zazní koledy a vánoní spirituály. Na závr ohostroj. Sv. Štpán steda mše sv. jako v nedli, tj. v 7.30 a 10.30. V Bezin bude mše v 9.00 a po ní nadílka pro dti. Sponzoruje Obecní úad. Nedle 30. prosince svátek sv. Rodiny: mše sv. 7.30 a 10.30. Pi každé mši sv. zasvcení rodin Pann Marii. Pondlí 31. prosince - ve 22.00 hod. adorace ped a bhem adorace bude možnost vložit do pipraveného džbánu písemné prosby a úmysly, které svíme pímluv Panny Marie. 1. ledna 2002 mše sv.: 7.30 a 10.30. Nedle 6. ledna slavnost Zjevení Pán sv. Tí král. Mše sv. v 7.30 a 10.30 hod. Svcení tíkrálové vody, kídy a kadidla. 13. ledna nedle svátek Ktu Pán mše sv.: 7.30 a 10.30. Ve 14.00 hod. rozlouení s Betlémem, zpívá náš chrámový sbor. Po všechny svátky a nedle budou také mše sv. i v Bukovince a dle ohlášení i v Bezin a to v 9.00 hod.

V pátek 9. listopadu 2001 v dob od 20 hod. do 21.30 hod. mládež z Brna (Elpis) adorovala u trnu Panny Marie Ktinské ped vystavenou Nejsvtjší svátostí oltání. Poté vyzvedli kíž, který pinesli pi své pší pouti 8. kvtna 2001. Tento kíž, jak bylo uvedeno v Pozdravu ze Ktin srpen 2001, posvtil apoštolský nuncius Giovanni Coppa. Kíž jsme nesli v prvod kostelem. Pak jej mladí odstrojili, nejprve bílé plátno, které pipomínalo vítzství Kristovo, dlouhé bílé stužky, symbolizující proud Boží milosti pramenící z kíže a rozlévající se na nás všechny. Kíž pak byl pevezen do Brna. Tšíme se opt na pší pou brnnské mládeže 8. kvtna 2002. Piputují i se svým kížem. Byla to velmi psobivá chvíle na oltái záilo 8 svící, u mížky 8 pochodní, reflektorem ozáená milostná socha Panny Marie, na oratoi osvtlen monogram Jména Panny Marie. Jinak chrám bez svtel. Veškeré svtlo na oltá a stejn tak i naše mysl a srdce. Nabízíme i jako dárek k vánocm: nástnné kalendáe na r. 2002 rzné druhy medailí porcovaný aj v ozdobné krabice vánoní pohlednice propisky, hrníky a další. ----------------------------------------------------------------------------------------- Za všechny Vaše modlitby, dary, pozdravy, psaní, za Vaši stálou píze upímné Pán Bh zapla. Pamatujeme na Vás u Panny Marie Ktinské. Pokud chcete poslat penžitý dar, máme bžný úet u S Blansko 1361998309/0800. Mžeme poslat na požádání naše složenky. Také mžete poslat i prostednictvím sporožira nebo postžira. Jako variabilní symbol staí i datum odeslání. 1. mariánská sobota 6. dubna 2002 sobota po velikonocích bude jubilejní stá pobožnost první soboty. Zaínali jsme v roce 1991, vždy od dubna do prosince vetn. Na tuto jubilejní pobožnost vás již nyní srden zveme! Na nedli 5. kvtna pipravujeme pou hasi. Poítáme s Vámi. První jarní pou v roce 2002 bude 11. a 12. kvtna. Hlavní pou 18. a 19. kvtna. Vydává ímskokatolická farnost Ktiny (PS 679 05). ís. tel.: 0506/439189, odpovídá P. Tomáš Prnka. r.. MK R E 11435