Listopad 2018 15. ročník, č.11 pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely
Obsah listopadového čísla: Měsíc listopad................strana 1 Společenská rubrika...........strana 2 Kulturní a společenské akce...........strana 3 Světový den diabetiků..........strana 4 17. listopad........strana 5-6 Navýšení starobních důchodů.........strana 7 Haloween.. strana 8
Vážení a milí čtenáři, Jedenáctý měsíc v roce je, co se týče výkladu jeho pojmenování, asi nejsnáze odhadnutelný. Má 30 dní a v tomto měsíci jsou například Dušičky nebo přijíždí Martin na bílém koni. Jméno měsíce listopadu nepotřebuje žádné speciální vysvětlení: je to doba, kdy poslední listí padá ze stromů. Jaké pranostiky se k tomuto období v češtině pojí? V listopadu hřmí sedlák vesnou sní. Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění. Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá. Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce létat komáři. Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu. Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude Listopad už je definitivní konec podzimu a na zahradě nám dá ještě hodně práce, všechno listí ještě neopadalo a pak najednou se ráno probudíte a většina listí je na zemi. Tak nezbývá nic jiného, než hrabat a uklízet. A pokud vám do toho fouká vítr, hrabání je na dlouho. Připravujeme zahradu na zimní období, dáme se do rytí záhonů, u čehož si pěkně protáhneme záda. -1-
Společenská rubrika Gratulujeme všem oslavencům, kteří v měsíci listopadu oslaví svůj svátek či narozeniny. Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu. Srdečně zveme oslavence a samozřejmě i všechny ostatní klienty na Kavárnu Dne 14.11. 2018 od 13.30 hodin -2-
Kulturní a společenské akce v měsíci listopadu 1.11. Kadeřnice 5.11. povídání s paní ředitelkou od 13.30 hodin v jídelně v přízemí 8.11. vystoupení MŠ Pyšely od 10.15 hod. v jídelně v přízemí 13.11. canisterapie 14.11. Kavárna gratulace oslavencům od 13.30 hodin v jídelně v přízemí 15.11. Důchody 20.11. prodej textilu 27.11. canisterapie -3-
14. listopad Světový den diabetiků Světový den diabetiků, nebo také Světový den diabetu (World Diabetes Day) byl vyhlášen v roce 1991 Světovou zdravotnickou organizací a Mezinárodní federací pro diabetes jako reakce na zvyšující se počet lidí trpících touto chorobou. Toto datum nebylo vybráno náhodou, ale proto, že se v tento den roku 1891 narodil lékař Frederik Banting, který společně s Charlesem Bestem objevil lék proti cukrovce- inzulin. V současné době je na světě více než 300 milionů lidí s cukrovkou. Dalších 350 milionů lidí je tzv. rizikové skupině, u které lze s velkou pravděpodobností očekávat rozvoj onemocnění. V České republice je zhruba 800 000 tisících nemocných a každým rokem toto číslo stoupá. Ročně pak umírají téměř 4 miliony lidí na cukrovku a obtíže, které ji provázejí. Světový den má také své téma. Posledních pět let je však stejné, ale o to významnější: jedná se o edukaci a prevenci cukrovky. Správným životním stylem a pravidelnými měřeními se dá totiž cukrovce poměrně dobře předcházet. Cukrovka je sice do jisté míry dědičným onemocněním, ale právě životní styl a hlavně obezita jsou rizikovými faktory při jejím vzniku. -4-
17. listopad Den boje za svobodu a demokracii 17. listopad 1939 V reakci na nepokoje spojené s pohřbem studenta Jana Opletala rozhodlo vedení Nacistického Německa o uzavření českých vysokých škol na tři roky. V noci z 16. na 17. listopadu provedly nacistické bezpečností složky razie v Praze, Brně a Příbrami s cílem dopadnout vedoucí studentských organizaci a internovat ostatní studenty. Devět představitelů studentských vůdců bylo bez soudu popraveno v Ruzyňských kasárnách. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto 1200 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35. Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci naší exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva. 17. listopad 1989 Druhá událost se odehrála 17. listopadu 1989, kdy připomínka 50. výročí nacistických represí přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu. V pátek 17. listopadu se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol. V 15:40 se na Albertově nacházelo přibližně 500 až 600 lidí, ale jejich počet poměrně rychle narůstal nově příchozími. Manifestace začala v 16:00 zpěvem písně Gaudeamus igitur a projevem Martina Klímy z uskupení Nezávislých studentů. Státní bezpečnost odhadovala počet účastníků až na 15 000 lidí, ale další zdroj hovoří o davu až 50 000 lidí. V 16:40 byla tato část manifestace ukončena a pořadatelé vyzvali k pochodu na Vyšehrad ke hrobu Karla Hynka Máchy. Část lidí chtěla ale směřovat na Václavské náměstí, kam měli původně demonstrující dojít, jak hlásal leták vytištěný k manifestaci. Mezi odhodlanými byl i poručík StB Ludvík Zifčák, který byl později pokládán za mrtvého studenta Martina Šmída. Na Vyšehrad postupně dorazil dav přibližně 10 000 lidí, kteří zcela zaplnili prostranství před kostelem. V 18:15 byla demonstrace oficiálně ukončena. Po skončení oficiální části demonstrace se dav neplánovaně vydal do centra města. Přibližně 5 000 lidí pokračovalo směrem na Karlovo náměstí. Přibližně v 19:12 přišel rozkaz, že se má dav na vhodném místě zablokovat. -5-
Policejní kordon zatarasil Most 1. máje, čímž zabránil davu odbočit směrem na Pražský hrad, demonstrující zahnuli na Národní třídu a pokračovali směrem na Václavské náměstí. V 19:25 byla kordonem přehrazena Národní třída v prostoru Perštýna. Když bylo čelo demonstrace zastaveno, účastníci si sedli na zem před pořádkové jednotky. Dívky začaly spontánně zasunovat za štíty příslušníků pohotovostního pluku květiny. Jelikož se policejní velitelé obávali opakování předchozí situace z Vyšehradské ulice, kdy dav uzávěru obešel, došlo o čtvrt hodiny později k uzavření ulic Mikulandské a Voršilské, a k zablokování ústupu Národní třídou zpět směrem k Národnímu divadlu. Přibližně 10 000 demonstrantů tak bylo uzavřeno mezi dva policejní kordony. Demonstrující pokračovali v pokojné a nenásilné demonstraci za provolávání hesel jako Máme holé ruce. V této části demonstrace byl ještě demonstrantům umožňován jednotlivě volný odchod. Přibližně ve čtvrt na devět došlo ke změně situace, kdy již nebylo možné obklíčení opustit a policejní kordon postupující směrem od Národního divadla začal prostor zahušťovat. Pohotovostní pluk veřejné bezpečnosti a Odbor zvláštního určení (tzv. červené barety) následně začaly demonstrující surově bít obušky. Třebaže byli účastníci demonstrace vyzývání k rozchodu, jediné únikové cesty vedly skrz tzv. "uličky", kde byli demonstranti brutálně biti. Do 21:20 byla tímto způsobem demonstrace násilně rozptýlena; někteří účastníci byli následně zatčeni a naloženi do připravených autobusů. I po rozehnání demonstrace docházelo ze strany pořádkových jednotek k napadání jednotlivců či skupinek přihlížejících. Nezávislá lékařská komise později uvedla, že 568 lidí bylo během zásahu zraněno. -6-
Navýšení důchodů od ledna 2019 Podle schválené novely zákona o důchodovém pojištění se od ledna 2019 zvýší základní výměra důchodu z 9 na 10 % průměrné mzdy a důchodci, kteří dosáhli 85 let věku, dostanou navíc ještě 1000 Kč měsíčně. Po Novém roce rak dojde k nejvyššímu zvýšení důchodů za posledních 20 let. Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela v červnu letošního roku starobní důchod 2 403 695 seniorům. Průměrná výše starobního důchodu činila 12 369 Kč u mužů a u žen 11 247 Kč. V červnu letošního roku pobíralo důchod 457 sto a víceletých seniorů 399 žen a 58 mužů. Nejstarší obyvatelky Česka žijí v Praze a v Jihomoravském kraji, obě se narodily v roce 1910. Nejstarší muž je narozený v roce 1913 a žije v Jihomoravském kraji. Při dovršení sta let je seniorům automaticky přiznáváno 2 000 korun, o které je navýšen jejich starobní důchod. -7-
HALOWEEN Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých, z jehož oslav se v Irsku vyvinul. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem a koledují o sladkosti. Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku, Austrálii, Novém Zélandu aj. Název vznikl zkrácením anglického All Hallows' Eve, tedy Předvečer Všech svatých. Zvyky Halloweenu se rozvinuly v Irsku na základě zvyků oslavy svátku Všech svatých, který byl přenesen do Irska z Říma. Opírají se o původně židovskou tradici slavení svátků již od předchozího večera, neboť Židé počítali začátek dne již předchozím západem slunce. Vystěhovalci zvyk přenesli v 19. století do USA, kde se všeobecně rozšířil, a odtud ho s expanzí americké kultury přejímaly další země. V době irského národního obrození se kolem roku 1830 rozšířil názor, že Halloween vznikl z předkřesťanských keltských tradic, např. svátku Samhain. Toto pojetí přijal i etnolog James Frazer, který Halloween v knize Zlatá ratolest popisuje jako pohanský svátek s tenkou křesťanskou slupkou. Podobné romantické teorie se dodnes často citují, jsou však považovány za překonané Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané jacko'-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou černá a oranžová. V Česku nejde o tradiční svátek. Některé domácnosti si před dům symbolicky dávají vyřezávanou dýni, ale ani tyto domácnosti nejsou obvykle připravené na Haloweenské koledování a do Halloweenu se tím pádem nezapojují. -8-