OPTIMALIZACE POJISTNÉHO KRYTÍ VYBRANÉHO SUBJEKTU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance OPTIMALIZACE POJISTNÉHO KRYTÍ VYBRANÉHO SUBJEKTU Optimization of Insurance cover of a selected entity Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Svatopluk NEČAS Autor: Bc. Milan SEDLÁČEK Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: S E D L ÁČEK Milan, Bc. Finance OPTIMALIZACE POJISTNÉHO KRYTÍ VYBRANÉHO SUBJEKTU Optimization of Insurance cover of a selected entity Zásady pro vypracování Problémová oblast: Pojistné krytí rizik Cíl práce: Cílem diplomové práce bude charakterizovat činnost vybraného subjektu, zhodnotit rizika této činnosti a jejich současné pojistné krytí v rámci subjektu a analyzovat pojistné produkty umožňující krytí těchto rizik u vybraných pojišťoven. Následně bude cílem práce provést doporučení pro pojištění a sestavit návrh optimálního pojistného krytí pro vybraný subjekt. Postup práce a použité metody: 1. Studium literárních pramenů 2. Zobrazení současného stavu teorie v této problematice 3. Vybraný subjekt - jeho činnosti, rizika a jejich krytí 4. Charakteristika pojistných produktů umožňujících krytí rizik v činnosti subjektu 5. Optimalizace pojistného krytí subjektu 6. Vyhodnocení plnění cílů v závěru práce Použité metody: deskripce, analýza, komparace

Rozsah grafických prací: předpoklad cca 10 tabulek a grafů Rozsah práce bez příloh: 60 70 stran Seznam odborné literatury: CHOVAN, PAVEL - ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA. Malá encyklopédia poistenia a pojisťovníctva s cudzojazyčnými ekvivalentmi. 1. vyd. Bratislava : Elita, 1995. 347 s. ISBN 80-85323-84-2. TICHÝ, MILÍK. Ovládání rizika: analýza a management. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006. xxvi, 396. ISBN 80-7179-415-5. KAFKOVÁ, EVA - KYSELOVÁ, V. Poisťovníctvo. 1. vyd. Košice: Royal Unicorn, 1999. 245 s. ISBN 80-968128-1-5. ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA - NEČAS, SVATOPLUK - ŘEZÁČ, FRANTIŠEK. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 145 s. ISBN 80-210-3288-X. DAŇHEL, JAROSLAV. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA - NEČAS, SVATOPLUK. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 129 s. ISBN 80-210-3990-6. DUCHÁČKOVÁ, EVA. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. 178 s. ISBN 80-86119-67-X. Řízení rizik. Edited by Vladimír Smejkal - Karel Rais. 1. vyd. Praha : Grada, 2003. 270 s. ISBN 80-247-0198-7. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1996. 176 s. Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk Nečas Datum zadání diplomové práce: 5. 3. 2010 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 5. 3. 2010

Jméno a příjmení autora: Milan Sedláček Název diplomové práce: Optimalizace pojistného krytí vybraného subjektu Název práce v angličtině: Optimization of Insurance cover of a selected entity Katedra: Financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk Nečas Rok obhajoby: 2011 Anotace Předmětem této diplomové práce Optimalizace pojistného krytí vybraného subjektu je zhodnocení rizik vyplývajících z podnikatelské činnosti vybraného subjektu a následná analýza vhodných pojistných produktů, které umožňují jejich krytí. Na základě provedené analýzy bude vytvořen návrh optimálního pojištění pro vybranou společnost. První kapitola je věnovaná základním pojmům z oblasti rizik, pojištění a jejich vzájemným souvislostem. Druhá kapitola se zaměřuje na charakteristiku vybrané společnosti, její rizika, stav pojistné ochrany, a současně i na zjištění konkrétních požadavků a priorit vedoucích k uzavření pojistné smlouvy. Třetí kapitola již obsahuje popis jednotlivých nabídek od vybraných pojistitelů. V poslední kapitole je provedeno jejich vzájemné srovnání za účelem sestavení optimálního návrhu pojistného krytí. Annotation My diploma work is based on the topic of The Optimization of Insurance Cover of a selected subject. The diploma work analyses the business risks of a selected company and the following insurance products analysis enabling to cover those risks. On basis of the executed analysis I am able to create a plan of the optimal insurance for the selected company. The first chapter of my thesis concentrates on the basic theory of risks, insurance and their joint relations. The second part focuses on the description of the given society, its risks, the analysis of the current requests and main aims leading to the insurance contract. The third part provides a description of the given offers from selected insurers. Last chapter deals with their comparison in order to create the optimal suggestion of insurance cover. Klíčová slova riziko, řízení rizik, analýza pojistných produktů, optimalizace pojistného krytí Keywords risk, risk management, analysis of insurance products, optimalization of insurance cover

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Optimální pojistné krytí vybraného subjektu vypracoval samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 21. června 2011 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Svatopluku Nečasovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Stavební společnosti Stavospol Znojmo s.r.o. za poskytnuté informace a konzultace.

ÚVOD...9 1 TEORETICKÉ SOUVISLOSTI RIZIKA A POJIŠTĚNÍ...11 1.1 ZÁKLADNÍ DEFINICE RIZIKA...11 1.2 KLASIFIKACE RIZIK...11 1.2.1 Členění rizik dle obecných kritérií...12 1.2.2 Základní kategorie rizik dle jejich dopadů...12 1.2.3 Rizika podnikatelské činnosti...13 1.3 ŘÍZENÍ RIZIK...14 1.3.1 Analýza rizik...15 1.3.2 Způsoby snižování rizika a jeho následků...16 1.4 POJIŠTĚNÍ...17 1.4.1 Základní pojmy a definice pojištění...18 1.4.2 Historie pojištění v ČR...19 1.4.3 Současný stav pojišťovnictví v ČR...22 1.5 KLASIFIKACE POJIŠTĚNÍ...23 1.5.1 Členění pojištění dle formy vzniku...24 1.5.2 Klasifikace pojištění dle pojistných odvětví...25 1.5.3 Členění pojištění dle předmětu pojištění...26 1.6 POJIŠTĚNÍ PODNIKATELŮ...27 1.6.1 Pojištění majetku...27 1.6.2 Pojištění odpovědnosti a právní ochrany...29 2 VYBRANÝ SUBJEKT, JEHO RIZIKA A POJIŠTĚNÍ...31 2.1 SPECIFIKA ODVĚTVÍ STAVEBNICTVÍ...31 2.2 PŘEDSTAVENÍ STAVEBNÍ SPOLEČNOSTI STAVOSPOL ZNOJMO S.R.O....32 2.3 ANALÝZA RIZIK...32 2.3.1 Rizika v představební fázi procesu...33 2.3.2 Rizika v průběhu výstavby...34 2.3.3 Rizika související s provozováním podnikatelské činnosti...34 2.4 SOUČASNÝ STAV POJISTNÉ OCHRANY...35 2.4.1 Pojištění motorových vozidel...35 2.4.2 Majetkové a odpovědnostní pojištění...37 2.5 ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNÝCH POTŘEB A POŽADAVKŮ FIRMY VE VZTAHU K POJIŠTĚNÍ...39 2.5.1 Priority firmy pro sjednání pojištění vozidel...40 2.5.2 Priority firmy při sjednávání majetkového a odpovědnostního pojištění...40 2.6 POJIŠTĚNÍ A POJISTNÉ PRODUKTY PRO VYBRANÁ RIZIKA...41 2.6.1 Pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla...41 2.6.2 Havarijní pojištění...45 2.6.3 Pojištění podnikatelských rizik...47 3 ANALÝZA NABÍDEK POJIŠTĚNÍ OD VYBRANÝCH POJIŠŤOVEN...49 3.1 ANALÝZA NABÍDEK OD VYBRANÝCH POJIŠŤOVEN PRO FLOTILOVÉ POJIŠTĚNÍ VOZIDEL.49 3.1.1 Nabídka flotilového pojištění od České pojišťovny...49 3.1.2 Nabídka flotilového pojištění od Kooperativy pojišťovny...51 3.1.3 Nabídka pojištění vozidel České podnikatelské pojišťovny a.s...53 3.1.4 Nabídka pojištění vozidel Triglav pojišťovny a.s....55 3.1.5 Nabídka flotilového pojištění od pojišťovny Uniqa a.s...56 3.2 ANALÝZA NABÍDEK MAJETKOVÉHO A ODPOVĚDNOSTNÍHO POJIŠTĚNÍ OD VYBRANÝCH POJIŠŤOVEN...58 3.2.1 Nabídka majetkového a odpovědnostního pojištění od České pojišťovny a.s...59 3.2.2 Nabídka majetkového a odpovědnostního pojištění od Kooperativy pojišťovny a.s...60 3.2.3 Nabídka majetkového a odpovědnostního pojištění od České podnikatelské pojišťovny a.s....60 4. NÁVRH OPTIMÁLNÍHO POJISTNÉHO KRYTÍ VYBRANÉHO SUBJEKTU...61

4.1 METODIKA TVORBY A UŽITÍ SCORING MODELŮ... 61 4.2 NÁVRH OPTIMÁLNÍHO FLOTILOVÉHO POJIŠTĚNÍ VOZIDEL... 61 4.2.1 Scoring model pro flotilové pojištění vozidel... 62 4.2.2 Vyhodnocení scoring modelu pro flotilové pojištění vozidel... 65 4.3 NÁVRH OPTIMÁLNÍHO MAJETKOVÉHO A ODPOVĚDNOSTNÍHO POJIŠTĚNÍ... 66 4.3.1 Scoring model pro majetkové a odpovědnostní pojištění... 66 4.3.2 Vyhodnocení scoring modelu pro majetkové a odpovědnostní pojištění... 67 4.4 DOPORUČENÍ NOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO VYBRANÝ SUBJEKT... 68 ZÁVĚR... 70 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 73 SEZNAM GRAFŮ... 76 SEZNAM TABULEK... 76 SEZNAM PŘÍLOH... 77

ÚVOD Objektivní existence rizik provází život každého z nás, a to jak v soukromém životě, tak i v oblastech pracovních povinností. V obou případech mohou nastat situace, jejichž následkem často bývají nevyčíslitelné škody. V osobním životě se může v krajním případě jednat o úraz s následkem trvalé invalidity, případně s následkem smrti. Bez jakékoliv formy pojistné ochrany to v konečném důsledku vyvolá nemožnost plnění svých závazků a povinností, kdy dopady těchto nepředvídatelných úrazů postihnou i případnou rodinu postižené osoby. V profesním případě jsou míra rizika i výše případné škody velmi závislé především na druhu a povaze vykonávané činnosti a následně i míře zodpovědnosti plynoucí z postavení v řídící hierarchii. Nejhorší varianta zde opět nastává v případě zavinění úrazu či zanedbání pracovních povinností s následkem smrti, případně nahodilá situace, která povede k ukončení podnikatelské činnosti a následnému splácení vzniklých škod. Záměrně jsem uvedl katastrofické scénáře, které jsou sice méně pravděpodobné, ale následná situace většinou nelze vrátit do původního stavu. Častěji se v reálném životě setkáváme s událostmi, které nezpůsobí tak velké škody, ale objevují se s větší frekvencí a vzniklou situaci lze relativně snadno vyřešit. Existuje více způsobů zajištění se proti možným rizikům např. samopojištění, úvěry atd., ale úloha pojištění jako formy ochrany má ve většině případů své nezastupitelné místo. Z vlastní zkušenosti a na základě mnou dostupných informací si dovoluji tvrdit, že význam pojištění je na českém trhu stále podceňován, a to téměř ve všech výše uvedených oblastech. Na druhé straně musím však zmínit, že tento stav vyplývá z celkové ekonomické situace v České republice a finanční situace jednotlivých subjektů ve všech kategoriích. Dokonce ani uzavření vybraného pojistného produktu nemusí být pro pojistníka přínosem, jelikož často bývají prezentovány s nepříliš srozumitelnými pojistnými podmínkami, a až následný vznik pojistné události ukáže, že právě toto riziko je předmětem tzv. výluk z pojištění a k pojistnému plnění pak v konečném důsledku nedojde, případně se na něm bude pojišťovna podílet pouze v malé míře. Nejen z těchto důvodů jsem si pro diplomovou práci zvolil právě téma návrhu optimálního pojistného krytí, přičemž pro účely této diplomové práce jsem zvolil jednu z nejznámějších stavebních firem ve znojemském regionu Stavební společnost Stavospol Znojmo s.r.o. Cílem této diplomové práce bude analýza možných rizik, které vyplývají z činnosti vybraného 9

subjektu, zhodnocení současného stavu portfolia uzavřených pojistných produktů a následně vytvoření návrhu optimálního pojistného krytí všech požadovaných rizik s ohledem na skutečné potřeby z pohledu pojištění, výši placeného pojistného a celkové úrovně poskytnuté pojistné ochrany. V první kapitole se pokusím přehlednou formou prezentovat teoretické předpoklady pro zpracování navazujících částí. Zaměřím se na základní pojmy související s rizikem, jeho charakteristikou, klasifikací a řízením rizika. Dále se budu věnovat pojištění, jako jedné z hlavních metod snižování rizika. Rovněž uvedu základní pojmy z pojištění, možnosti klasifikace, ale i historii a současný stav pojištění v České republice. Druhá kapitola bude věnována vybranému podnikatelskému subjektu. Po krátkém představení Stavební společnosti Stavospol Znojmo s.r.o. se pokusím analyzovat možná rizika, jejichž existence souvisí s její podnikatelskou činností. Následně zmapuji současný stav pojistné ochrany v jednotlivých skupinách pojištění. Závěrem této kapitoly uvedu zjištěné potřeby a požadavky ve vztahu k pojištění a priority při výběru konkrétního pojišťovacího partnera. Obsahem třetí kapitoly bude analýza konkrétních nabídek vhodného pojištění od vybraných pojišťoven. Druhy pojištění a typy pojistných produktů pro krytí rizik se budou odvíjet od analýzy provedené v předchozí kapitole. Konkrétně se pokusím charakterizovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, havarijní pojištění a pojištění podnikatelských rizik. Poslední čtvrtá kapitola pak bude zaměřena na sestavení návrhu optimálního pojistného krytí. Tento návrh bude sestaven pomocí scoring modelů pro jednotlivé typy pojištění na základě zjištěných požadavků a priorit vybraného subjektu. Součástí této kapitoly bude rovněž vyhodnocení vytvořených scoring modelů a případný návrh doporučení pro nová pojištění. Výsledkem této diplomové práce bude výběr nejvhodnějších pojistných produktů v jednotlivých oblastech pojištění. Toto portfolio pojistných produktů pak bude prezentováno vybrané společnosti s cílem zajistit jí maximální možnou pojistnou ochranu se zohledněním jejich skutečných potřeb a požadavků. 10

1 TEORETICKÉ SOUVISLOSTI RIZIKA A POJIŠTĚNÍ Již v úvodu této diplomové práce jsem uvedl, že riziko je neodlučitelnou součástí života každého z nás a pojištění je jednou z nejvýznamnějších forem krytí a nástrojem pro minimalizaci následných škod. Proto bych se rád v první kapitole zaměřil na objasnění základních pojmů souvisejících s rizikem a pojištěním. 1.1 ZÁKLADNÍ DEFINICE RIZIKA Výraz riziko se poprvé objevil údajně v 17. století, avšak původní význam tohoto slova byl poněkud odlišný. Historicky se tímto pojmem označovala spíše odvaha, nebezpečí apod.. Tomu odpovídá i původ slova riziko, které pochází z italského slova risico a původně se jím označovalo nebezpečné místo, kterému se museli mořeplavci vyhnout. 1 V současné době je pojem riziko spojen zejména s možností vzniku negativní nahodilé události, jejíž následkem pak může být zejména způsobená škoda. V obecném slova smyslu lze o riziku hovořit i v pozitivním úhlu pohledu, ale toto pojetí se neslučuje s rizikem ve vztahu k pojištění. Pozitivní riziko je vázáno zejména na podnikatelskou činnost, která je zaměřena na dosažení co nejvyššího možného zisku. Pro účely této diplomové práce bych rád uvedl i definici pojmu pojistné riziko, které je legislativně vymezeno v 3, písmene m), zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě následovně: pojistným rizikem se rozumí míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím [Zákon č. 37/2004 Sb.] 1.2 KLASIFIKACE RIZIK Klasifikace rizik nám umožňuje zaměřit se na konkrétní typ rizika, dovoluje nám ho pojmenovat, vymezit jeho specifické vlastnosti, sledovat frekvenci a pravděpodobnost jeho vzniku a v poslední řadě i popsat možné následky jeho působení. Všechny předchozí uvedené skutečnosti pak v souhrnu umožňují provádět analýzu rizik a jejich řízení. Rizika lze dělit 1 SMEJKAL, V.; RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3., rozš. a aktualiz. vyd., 2009, 360 stran, ISBN 978-80-247-3051-6, s. 90 11

z mnoha úhlů pohledu. Nejčastěji se však setkáváme s dělením rizik dle příčiny a pravděpodobnosti jejich vzniku, jejich velikosti, místního, věcného a časového působení a potencionálního zdroje. 1.2.1 Členění rizik dle obecných kritérií Níže uvedená vybraná obecná členění rizik lze uplatňovat i v rámci dalších specifických členění: rizika zapříčiněná člověkem a rizika způsobená přírodou - toto členění vychází z toho, zda jsou rizika způsobena člověkem, případně technickými prostředky, které ovšem také vytvořil člověk a přírodními silami, které jsou člověkem neovlivnitelné rizika čistá a spekulativní - rizika čistá (skutečná) mají za následek události, které mají na předmětný subjekt bezpodmínečně negativní dopad. Naopak na spekulativní riziko může být subjekt i cíleně zaměřen ve snaze o dosažení určitého prospěchu [Řezáč, F., učební text k předmětu Řízení rizik v pojišťovnictví, 2009] rizika pojistitelná a nepojistitelná - jedná se o členění rizik dle míry ochoty jednotlivých pojišťoven se podílet na daném riziku. Ve vztahu s předchozím členěním bych uvedl, že právě spekulativní rizika jsou považována za nepojistitelná rizika krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá - toto časové hledisko lze analogicky uvést i v případě rozdělení rizik dle výskytu a času působení rizika individuální nebo kolektivní - individuální rizika se vztahují pouze ke konkrétnímu subjektu, zatímco rizika kolektivní postihují najednou celé skupiny subjektů rizika místní, celostátní, kontinentální či globální - jedná se o typické členění dle místní působnosti a potencionálního rozsahu vzniklých škod rizika fyzická a morální - fyzická rizika se vztahují k fyzickým vlastnostem osob a předmětů a jejich působením pak vznikají věcné škody na zdraví osob a poškození věcí. Morální rizika pak vyplývají z nedostatečně zodpovědného přístupu jednotlivých subjektů např. v případě předcházení vzniku pojistných událostí. [Řezáč, F., učební text k předmětu Řízení rizik v pojišťovnictví, 2009]. 1.2.2 Základní kategorie rizik dle jejich dopadů V této kapitole bych uvedl základní kategorie rizik. Jejich podstatou je, že základní rozdělení je provedeno v závislosti na charakteru jednotlivých subjektů. Na konkrétní rizika ve všech 12

uvedených kategoriích lze rovněž uplatnit i obecná členění uvedená v předchozí podkapitole. rizika ovlivňující fyzické osoby - rizika související s životem všech osob, jeho životními etapami, spektrem vykonávané činnosti a zájmových činností např. riziko úrazu nebo smrti, riziko vzniku tíživé finanční situace a riziko způsobení škody třetí osobě, riziko zavinění škody na majetku a další rizika omezující či ohrožující život každého z nás rizika spojená s vlastnictvím věci - jedná se o potencionální rizika související s vlastnictvím movitého, nemovitého a finančního majetku. Všechna tato rizika mají za následek změnu hodnoty předmětné věci, případně škody spojené s jejich držbou a provozem rizika podnikatelských subjektů - v této kategorii v podstatě dochází ke všem rizikům uvedeným v předchozích dvou bodech. Vyjma rizik, která ovlivňují fyzické osoby a majetek sem lze zařadit i rizika vyplývající z podnikatelské činnosti, viz následující podkapitola. 1.2.3 Rizika podnikatelské činnosti Každý podnikatelský subjekt je při provozování své podnikatelské činnosti neustále vystaven různým vlivům, které se v konečném důsledku pozitivně či negativně projeví na dosaženém hospodářském výsledku. Konkrétní rizika jsou velmi závislá na charakteru provozované činnosti, místních klimatických podmínkách, celkové ekonomické a politické situaci dané země apod. Přesto se však pokusím uvést základní oblasti v nichž zmiňovaná rizika hrozí nejčastěji: přírodní katastrofy a živelné pohromy - jako jsou např. vichřice, hurikány, povodně, přílivové vlny, vytrvalé deště a jiné nenadálé výkyvy počasí celková ekonomická situace - zejména neočekávané změny v oblasti úroků, daní, kurzů atd.) legislativní a politická stabilita rizika plynoucí z celkové nejistoty, častých změn zákonů atd. společensky nebezpečné jevy zde se často jedná o rizika plynoucí z vandalismu, loupeží, teroristických útoků, podvodů, krádeží atd. riziko podnikatelské činnosti jedná se o celou řadu rizik vyplývajících z provozování podnikatelské činnosti např. provozní, investiční, finanční, obchodní, tržní rizika atd. ostatní rizika zařadil bych sem zejména rizika plynoucí z nedodržení výrobních a montážních postupů a bezpečnostních předpisů, z nedbalosti apod. 13

Zatímco v prvních čtyřech odrážkách se jedná o rizika, která jsou zcela nezávislá na činnosti podnikatelských subjektů, vlastníků i zaměstnanců, v posledních dvou bodech jsem uvedl rizika, která jsou přímo ovlivnitelná jednotlivými subjekty. 1.3 ŘÍZENÍ RIZIK V současné době se čím dál častěji setkáváme s různými teroristickými útoky, povodněmi, hurikány, ekologickými katastrofami apod. Zároveň jsme svědky neustále se zostřujícího konkurenčního prostředí, které spolu se snahou o dosažení co nejlepšího hospodářského výsledku často nutí jednotlivé podnikatelské subjekty k porušování bezpečnostních předpisů a obcházení doporučovaných postupů a norem. Následkem toho je potom zvýšená frekvence vzniku škod na všech úrovních, od malých úrazů jednotlivců až po výbuch ropné plošiny v Mexickém zálivu. V předchozí podkapitole jsem se pokusil nastínit obvyklé spektrum oblastí, z nichž vyplývající rizika mají na podnikatele nejčastější vliv. Rovněž jsem zmínil odlišnou úroveň případné ovlivnitelnosti jednotlivých rizik. Každopádně však platí, že úspěch přeje připraveným a s ohledem na výše uvedené je nezbytně nutné přistupovat k rizikům aktivním způsobem. Řízení rizik se proto stává jednou z klíčových oblastí managementu, a hlavním cílem je snaha o minimalizaci pravděpodobnosti vzniku rizika, potažmo krizové situace, případně minimalizace výše potenciálních škod. Celý proces řízení rizik pak spočívá zejména v následujících činnostech: 2 analýze, měření a sledování rizik a to ve vnějším prostředí i v rámci interního prostředí firmy definici cílů v oblasti snižování rizik je důležité, aby byly v souladu s celkovou podnikatelskou strategií firmy. Např. v případě snahy o dosažení co nejvyššího zisku je nutné porovnávat rizika s případnými výnosy atd., některá rizika mohou být z tohoto pohledu vynechána apod. volba metody snižování rizika v návaznosti na předchozí činnost je nezbytné zvolit nejvhodnější metodu snižování rizik a její implementaci do všech zúčastněných složek firmy v souladu s konkrétními podmínkami 2 Podle SMEJKAL, V.; RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3., rozš. a aktualiz. vyd., 2009, 360 stran, ISBN 978-80-247-3051-6, s. 116. 14

vyhodnocení uplatněné rizikové strategie implementovanou metodu snižování rizik je nutné pravidelně vyhodnocovat a případně provádět potřebné korekce, aby bylo pokud možno dosahováno optimálních výsledků. Za provádění výše uvedených činností nese odpovědnost osoba (respektive skupina, tým pracovníků), tzv. risk manager [Smejkal, V.;Rais, K., 2009]. 1.3.1 Analýza rizik Pokud je naším zájmem se před něčím chránit, pak je nutné nejdříve identifikovat a analyzovat případné hrozby a samozřejmě i potencionální ztráty. Je tedy logické, že analýza rizik je prvotní součástí celého procesu řízení rizik a obvykle se skládá z: 3 identifikace aktiv jedná se o podrobné popsání majetku, který subjekt vlastní, nebo který by mohl být vystaven potenciálním rizikům stanovení hodnoty aktiv pro analýzu rizik je důležité nejen správné ocenění majetku, ale i určení významu pro předmětný subjekt, respektive provozovanou činnost identifikace hrozeb a slabin vymezení potencionálních událostí, které by mohly způsobit snížení hodnoty aktiv a nalezení oblastí, u nichž je největší pravděpodobnost vzniku těchto událostí stanovení závažnosti hrozeb a míry zranitelnosti seřazení identifikovaných hrozeb podle pravděpodobnosti jejich vzniku a celkové výše potencionální škody subjektu. Za aktiva považujeme všechno, co může být vystaveno případné ztrátě či snížení hodnoty. Hodnota je v tomto případě vyjádřena nejen pořizovací cenou, ale i z hlediska osobního významu pro konkrétní subjekt. Typicky sem řadíme veškerý majetek ve standardním členění na hmotný (tzn. budovy, stroje atd.), nehmotný (patenty a jiná autorská práva, goodwill atd.) a finanční (investice). 4 Hrozba vyjadřuje obecně potencionální nebezpečí s výhradně negativním dopadem na vybraný subjekt, případně na jeho aktiva. Může vyplývat z různých událostí, které jsem 3 Podle SMEJKAL, V.; RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3., rozš. a aktualiz. vyd., 2009, 360 stran, ISBN 978-80-247-3051-6, s. 94 4 Podle SMEJKAL, V.; RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3., rozš. a aktualiz. vyd., 2009, 360 stran, ISBN 978-80-247-3051-6, s. 94 95. 15

stručně uvedl v podkapitole 1.2.3. Důležité je zejména zjištění pravděpodobnosti vzniku hrozby a maximální možné výše případné škody. 5 1.3.2 Způsoby snižování rizika a jeho následků V předchozích kapitolách jsem uvedl, že existují i rizika, která nejsme schopni ovlivnit vůbec, v případě vzniku hrozby se stáváme pouze příjemci vyvolaných škod. Dále je důležitá skutečnost, že riziko bude v určité míře existovat vždy. Z těchto důvodů také budeme vždy vystaveni potenciálním škodám či ztrátám. Existují různé způsoby snižování rizika a jeho následků, ale ne všechny je možné použít pro všechny druhy rizik. Volba nejvhodnějšího způsobu ochrany bude závislá především na pravděpodobnosti vzniku škody, frekvenci výskytu a celkové výše škody. I v případě volby u konkrétního rizika je možné využít více způsobů, ale stěžejní je potom celková výše nákladů vynaložená na tento způsob snižování rizika a celková úroveň dosažené eliminace. Mezi nejčastěji využívané způsoby patří zejména: 6 vlastní zdroje, rezervy, samopojištění takto lze označit způsoby finančního krytí z vlastních zdrojů. Hlavní nevýhodou je možnost krytí pouze relativně nízkých rizik, s relativně malými škodami a zejména skutečnost, že nepředvídatelná výše škody může způsobit finanční potíže [Řezáč, F., 2009]. Další problém by mohl nastat v případě opakovaných škod. Naopak výhodou může být případný výnos z použití volně disponibilních zdrojů a zainteresovanost na prevenci škody [Řezáč, F., 2009] dohoda o vzájemné pomoci jedná se v podstatě o krytí z vlastních zdrojů, ale na základě dohody se na riziku a krytí následných škod podílí více subjektů, riziko je tak v určité míře diverzifikováno. Hlavní nevýhodou je opět možnost krytí pouze malých škod vytváření společných fondů zde jsou spojeny prvky z předchozích dvou způsobů. Využití je opět možné pouze u menších škod, protože krytí je zde limitováno dostupnými prostředky ve společném fondu úvěr krytí škod formou úvěru je poměrně drahé řešení, protože je nutné splatit nejen celou jistinu, ale i úrok. Nevýhodou tohoto způsobu finančního krytí je fakt, že se řeší až 5 Podle SMEJKAL, V.; RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3., rozš. a aktualiz. vyd., 2009, 360 stran, ISBN 978-80-247-3051-6, s. 95. 6 Podle ŘEZÁČ, F., prezentace a učební texty k předmětu Řízení rizik v pojišťovnictví,mu, 2009 16

po vzniku škody a neexistuje jistota, že budou splněny podmínky pro získání úvěru. Za výhodu tohoto řešení lze považovat nevázanost vlastních finančních prostředků. komerční pojištění jedná se o základní způsob krytí rizik s využitím rozložení rizik na mnoho subjektů. Oproti předchozím možnostem se zde dostupné prostředky neodvíjí od výše úspor či velikosti vkladů do fondů a rezerv, ale jsou k dispozici v plné výši škody, kterou zde určuje výhradně pojišťovna. Za hlavní nevýhodu tohoto způsobu krytí považuji možné zpoždění výplaty finančních prostředků, což může způsobit nemalé problémy. Rovněž výběr krytí jednotlivých rizik a stanovení příslušné ceny je v režii pojišťovny, a proto nelze tento způsob využít na všechna rizika. V kombinaci se samopojištěním se však jedná o optimální způsob finančního krytí [Řezáč, F., 2009]. 1.4 POJIŠTĚNÍ Pojištění představuje základní nástroj pro zmírnění dopadu následků mimořádných událostí, který mohou využít jak fyzické osoby pro případ ohrožení života či majetku, tak i právnické osoby pro všechna rizika související s provozováním podnikatelské činnosti. V podstatě jde o přenesení a rozdrobení rizika, kde jsou náklady na tato rizika rozdělena na všechny zúčastněné subjekty a krytí škod pak probíhá prostřednictvím pojišťoven, kterým za tuto činnost náleží přiměřená odměna. Tento systém pak zajišťuje jednotlivcům částečnou či úplnou ochranu v případě nenadálé situace, která by mu mohla způsobit nenapravitelné škody a kterou by nebyl schopen pokrýt vlastními silami. Do podobné situace by se však mohla dostat i sama pojišťovna, protože díky technickému rozvoji, modernizaci, zlepšování životní úrovně a současně vzrůstající frekvenci vzniku přírodních katastrof, dochází k neustálému nárůstu celkové výše způsobených škod. Proto i pojišťovny potřebují eliminovat riziko a přenášet jeho části na jiný subjekt. Této činnosti se věnuje oblast zajišťovnictví, kterou můžeme zjednodušeně označit jako pojištění pojišťoven. Aby byl zajištěn původní účel celého pojištění a stabilita komplexního systému, je nezbytné, aby byly dodržovány tyto charakteristické principy: 7 princip solidárnosti spočívá v tom, že všichni účastníci pojištění přispívají k tvorbě rezerv a zároveň respektují pravidla čerpání těchto rezerv, které jsou výhradně ve prospěch účastníků pojištění, kterým vznikla pojistná událost 7 Podle ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S.: Pojišťovnictví ;2. přepracované vydání, Brno: MU, 2006, 130 s, ISBN 80-210-3990-6, str. 14 17

princip podmíněné návratnosti vytvořená rezerva se použije na krytí následků pojistné události, která podléhá platné pojistné smlouvě, případně pojistným podmínkám princip neekvivalentnosti vyjadřuje absolutní nezávislost dosud zaplaceného pojistného a vypláceného pojistného plnění. Skutečně vyplacené pojistné plnění tak může být větší či menší, než dosud zaplacené pojistné. Kromě těchto obecných principů pojištění můžeme uvést ještě další zásady: 8 princip materiální zainteresovanosti je důležité, aby na předmětu pojištění byl materiálně zainteresovaný zejména pojistník princip maximálního odškodnění výše vyplaceného pojistného plnění nesmí překročit výši vzniklé škody princip dobré víry v případě uzavírání pojistné smlouvy jedná pojistitel v dobré víře, že mu ze strany pojistníka byly sděleny pravdivé informace o předmětu pojištění. Rovněž se předpokládá vzájemná povinnost, předávat si důležité informace i v průběhu pojištění. 1.4.1 Základní pojmy a definice pojištění Pojištění bychom mohli definovat jako smluvně dohodnutý vztah, na jehož základě se jedna smluvní strana zavazuje druhé straně, podílet se na krytí škod vzniklých pojistnou událostí za předem stanovenou cenu. Takový právní vztah může být uzavřen na základě dobrovolného rozhodnutí, případně existuje zákonná povinnost takový vztah uzavřít. Nejčastěji se setkáváme s tzv. komerčním pojištěním. V tomto případě jde o uzavření tzv. pojistné smlouvy, kdy se jedna smluvní strana (pojistník) zavazuje 18 druhé straně (pojistiteli komerční pojišťovně) platit pojistné, a ta se naopak zavazuje platit pojistné plnění v případě vzniku pojistné události. Legislativní rámec pro oblast pojišťovnictví pak v České republice zajišťují tyto základní právní normy: 9 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, v platném znění Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, v platném znění 8 Podle NEČAS, S.,: Základy zajištění, 1 vydání, 2007, 100 s, Brno MU, ISBN 978-80-210-4266-7, str. 15. 9 http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/pojistovny_zajistovny_poj_zprostredkovatele/p ravni_predpisy.html

Ve výše uvedených právních normách najdeme i definice následujících základních pojmů: pojišťovací činnost spočívá v přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemž součástí pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny, vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků 10 pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje, v případě vzniku nahodilé události, poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné 11 pojistná událost nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele, poskytnout pojistné plnění, přičemž nahodilou skutečností je skutečnost, která je možná, u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku 12 pojistitel právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zákona č. 277/2009 o pojišťovnictví. Konkrétně se jedná o tuzemskou pojišťovnu a pojišťovnu z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. 13 pojistník osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu. Přestože je ve většině případů pojistník shodný s pojištěnou osobou, je nutné tyto dva pojmy rozlišovat. Pro lepší orientaci uvádím i definici pojištěné osoby. pojištěný osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu či jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje. 14 1.4.2 Historie pojištění v ČR 15 První zmínky z oblasti pojišťovnictví se na území dnešní České republiky objevují na konci 17. století, kdy v roce 1699 podal Jan Kryštof Bořek první návrh na zřízení společného fondu 10 Zákon č. 277/2009 Sb., 3, odstavec 1, písmeno f). 11 Zákon č. 37/2004 Sb., 2. 12 Zákon č. 37/2004 Sb. 3, písmeno a) a b). 13 Zákon č. 37/2004 Sb. 3 písmeno f), respektive Zákon č. 277/2009 Sb., část druhá, hlava I, 4, odstavec 1). 14 Zákon č. 37/2004 Sb., 3 písmeno h). 15 Podle ČEJKOVÁ, V., ŠEDOVÁ, J., ČAPKOVÁ D.,.: Pojišťovnictví ; 1. vydání, Brno: MU, 2001, 177 s, ISBN 80-210-2574-8, str. 21-25 19

ke krytí škod na budovách způsobených požárem. Podle jeho návrhu by do tohoto fondu povinně přispívali všichni občané, kteří mají co do činění s předmětnými nemovitostmi, tj. vlastníci, nájemníci a ostatní uživatelé domů. K realizaci tohoto nápadu však nedošlo, ale přesto můžeme tuto skutečnost považovat za prvotní signál protipožárního pojištění. Možnost vzniku rizika a případných následků si však lidé uvědomovali mnohem dříve. Na našem území je např. dochovaný požární řád města Prahy z druhé poloviny 14. století. Bohužel však tento řád ani jiné pozdější dochované dokumenty neřešily následnou úhradu škody poškozeným. Je známo, že ve prospěch poškozených byly pořádány sbírky v kostelích a byly udělovány tzv. žebravé licence. O několik desetiletí později v roce 1977 zřídilo Císařsko-královské kamerální panství v Brandýse nad Labem pojišťovnu proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku. Tato pojišťovna sloužila všem poddaným tomuto království, a byla v té době ojedinělá. Možná právě proto působila pouze krátkou dobu a brzy zanikla. Od roku 1822 začaly na bývalém území České republiky provozovat pojišťovací činnost také dvě zahraniční pojišťovny, C.k. priv. Azienda Assecuratrice v Terstu a C.k. priv. rakouská pojišťovací společnost se sídlem ve Vídni. Za významný mezník českého pojišťovnictví můžeme označit rok 1827, kdy došlo k založení První české vzájemné pojišťovny, avšak tehdy ještě s původním názvem Císařsko-královský, privilegovaný, český, společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav. O dva roky později vznikla obdobná instituce i pro Moravu a Slezsko s původním názvem Císařkokrálovský, privilegovaný, pospolný úřad pohořelný pro Moravu a Slezsko, která však později změnila název na Moravsko-slezskou vzájemnou pojišťovnu. Obě společnosti se však zabývaly výhradně požárním pojištěním. K rozšíření jejich působnosti na další rizika docházelo postupně až do roku 1909, kdy se začaly věnovat i životnímu pojištění, pojištění odpovědnosti atd. Do této doby byla předmětem jejich činnosti pouze pojištění movitého majetku a krupobitní pojištění. V následující druhé polovině 19. století došlo k poměrně prudkému nárůstu počtu nově založených českých pojišťoven, z nichž nejvýznamnější byly: 16 Asekurační spolek cukrovarníků (1862) 16 Podle ČEJKOVÁ, V., ŠEDOVÁ, J., ČAPKOVÁ D.,.: Pojišťovnictví ; 1. vydání, Brno: MU, 2001, 177 s, ISBN 80-210-2574-8, str. 21-22 20

Pražská městská pojišťovna (1865) Pojišťovací požární spolek sv. Florian v Chebu (1868) Praha, vzájemná pojišťovna (1869) Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze (1869) Slavia, vzájemně pojišťovací banka v Praze (1869) Plaňanská vzájemná pojišťovna v Plaňanech (1871) Toto období bylo provázeno nejen již zmiňovaným nárůstem počtu samotných pojišťoven, ale i celou řadou velkých škod a následných pojistných plnění. Za největší pojistné plnění na jednu pojistnou událost v devatenáctém století je označována náhrada škody po požáru Národního divadla v Praze v roce 1881. Naštěstí vykazoval tehdejší pojišťovací systém dostatečnou stabilitu, kdy i přes výše uvedené škody byla zajištěna bezpečnost a solventnost celého systému. Dalším mezníkem, tentokrát již československého pojišťovnictví můžeme označit poválečné období, respektive období po vzniku samostatné Československé republiky. Mimo dále přibývajících, ryze českých pojišťoven začaly na našem území působit i zahraniční pojišťovny z bývalých států Rakouska-Uherska. Pro nástupnické státy Rakouska-Uherska platila vyjednaná podmínka povolení činnosti právě těmto pojišťovnám na dobu 10 let. Z tohoto titulu u nás začaly podnikat např. Anglo-Elementar, akciová pojišťovna ve Vídni Dunaj, všeobecná pojišťovna ve Vídni Kotva, akciová pojišťovna ve Vídni Toto období však bylo charakteristické i úpadkem jedné zahraniční pojišťovny, která u nás působila právě na základě výše uvedeného povolení. V roce 1936 došlo ke krachu pojišťovny Fénix, akciové společnosti ve Vídni. Tento úpadek byl způsoben jednak rizikovými obchody v oblasti pojišťovnictví, ale i velmi rizikovým zacházením se svěřenými aktivy. Bohužel měla tato událost obrovský dopad i na tehdejší pojišťovnictví jako celek. Ztráta ve výši 700 milionů Kč byla kryta nejen ze státního rozpočtu, ale kromě pojištěnců pojišťovny Fénix se na ní podíleli i ostatní soukromé pojišťovny. V období první republiky docházelo k dalšímu vývoji pojišťovnictví, rozšiřováním o další rizika a vzniku dalších pojišťovacích subjektů. Rovněž byla řešena legislativní platforma 21

pojišťovnictví a prováděny přípravy k reformám celého systému. Pro řešení těchto společných otázek docházelo k zakládání řady asociací a spolků, např.: Československý svaz dopravních pojišťovatelů Německý spolek pro pojišťovnictví v ČSR Jednota pro vědy pojistné v Praze Sdružení peněžního úřednictva v Praze Spolek československých a německých pojistných techniků Zajišťovací svaz pro rizika průmyslová, a další Bohužel vývoj celé ekonomiky, včetně pojišťovnictví, byl zastaven druhou světovou válkou, která však měla nedozírné následky pro celý svět. Do této doby působilo v Československu více než 700 pojišťoven, které však byly postupně redukovány, a v roce 1945 znárodněny dekretem prezidenta republiky. Veškeré soukromé pojišťovny byly transformovány do pěti státních národních pojišťovacích podniků, od února 1948 zde fungovala pouze Československá pojišťovna s generálním ředitelstvím v Praze a oblastním ředitelstvím v Bratislavě. Tato monopolní struktura trvala v podstatě až do roku 1991, kdy byly vydány nové zákony o pojišťovnictví a tím zajištěna legislativní stránka pro vznik nových pojišťoven i rozvoj pojišťovnictví jako celku. 1.4.3 Současný stav pojišťovnictví v ČR V současné době je pojišťovnictví stejně jako ostatní odvětví ekonomické a finanční oblasti vystaveno následkům světové finanční krize. Pokles hospodářských výsledků pojišťoven bychom vysledovali zejména v investiční činnosti, kde došlo s největší pravděpodobností k poklesu úrokových sazeb a tím i poklesu příjmů. I přes výše uvedené se domnívám, že krize samotného českého pojišťovnictví pravděpodobně nehrozí. Na základě historických reakcí na podobné události si myslím, že pravděpodobně dojde ke zpřísnění podmínek a dohledu nad pojišťovnami. Zejména právě v oblasti investičního podnikání budou přísněji definována pravidla, aby byla zajištěna větší bezpečnost prostředků svěřených pojišťovnám a tím i stabilita celého systému. Tato pravidla vycházejí z norem Evropské unie a díky začlenění České republiky do tohoto evropského společenství jsou následně implementována i do našeho systému. 22

Obdobný princip je uplatněn i v případě povolování činnosti novým pojišťovnám. Na základě principu tzv. jednotného pasu působí v České republice pojišťovny, které získaly vlastní licenci v některé ze zemí Evropské unie, na základě tohoto principu je jejich licence platná ve všech členských zemích. Ke 30. 9. 2010 existovalo na území České republiky celkem 35 tuzemských pojišťoven, a 18 poboček pojišťoven ze zemí Evropské unie. Mimo výše uvedené subjekty mohou na českém pojistném trhu poskytovat služby i pojišťovny a pobočky pojišťoven z jiných členských států EU a EHP na základě svobody dočasně poskytovat služby. Jejich počet činil ke stejnému datu celkem 650 subjektů. Pro lepší orientaci uvádím v tabulce č. 1 vývoj počtu pojišťoven za poslední tři roky, a to v členění dle vlastnictví a typu poskytované pojištění. Tabulka 1: Struktura pojišťoven v ČR dle vlastnictví a typu pojištění 2007 2008 2009 1.Q.2010 2.Q.2010 3.Q.2010 Pojišťovny celkem 52 53 52 51 52 53 Počet vzniklých subjektů 5 4 1 0 1 1 Počet zaniklých subjektů 2 3 3 1 0 0 Tuzemské pojišťovny celkem 34 35 35 35 35 35 z toho životní pojištění 3 3 3 3 3 3 z toho neživotní pojištění 16 17 17 17 17 17 z toho smíšené pojištění 15 15 15 15 15 15 Pobočky zahraničních 18 18 17 16 17 18 pojišťoven z toho životní pojištění 3 4 4 3 3 4 z toho neživotní pojištění 13 12 12 12 13 13 z toho smíšené pojištění 2 2 1 1 1 1 Zdroj: vytvořeno na základě dat zveřejňovaných ČNB 1.5 KLASIFIKACE POJIŠTĚNÍ Obdobně jako samotná rizika lze klasifikovat i pojištění, a to z různých hledisek. Lze mezi nimi vysledovat dokonce určitou míru analogie. Je to logické, protože jednotlivé pojistné produkty jsou vytvořeny právě pro ochranu před konkrétními riziky. Právě pro výběr optimálního pojistného krytí požadovaného rizika je nezbytné pojistné produkty klasifikovat, a zajistit tak snadnější orientaci v portfoliu nabízených produktů pro všechny zúčastněné strany. 23

Základní možné dělení pojištění provádíme dle: 17 formy pojištění, pojistného odvětví dle délky trvání pojištění. 1.5.1 Členění pojištění dle formy vzniku 18 Toto členění vychází z podnětu, který nás vedl k uzavření příslušného pojištění. Může se jednat o zákonnou povinnost být pojištěn pro určitá rizika, případně vlastní zájem o uzavření vybraného pojištění. Dle výše uvedeného rozlišujeme tyto formy pojištění: smluvní dobrovolné pojištění jedná se o nejobvyklejší a klasickou formu pojištění, které vzniká na základě dobrovolného rozhodnutí uzavřít pojistný vztah. Důležitá je zde skutečnost, že obě smluvní strany nejsou nijak vázáni při výběru smluvního partnera. Pro pojistníka to znamená možnost porovnávání nabídek jednotlivých pojišťoven a volby pro něj nejvhodnějšího pojistného produktu s ohledem na výši pojistného, pojistné částky, pojistných podmínek atd. Naopak pojišťovna má volnou ruku při tvorbě pojistných produktů a v rámci konkurenčního boje může nabízet různé malusy a bonusy. Stejně jako uzavření pojistné smlouvy i případné ukončení pojistné smlouvy je možné na základě dobrovolného rozhodnutí. Samozřejmě v souladu s obsahem předmětné smlouvy a vyjma zákonných důvodů zániku pojištění. smluvní povinné pojištění i v tomto případě se jedná o pojištění uzavřené na základě pojistné smlouvy, včetně dobrovolného výběru pojišťovny a nejvhodnějšího pojistného produktu. Rozdíl od předchozí formy smluvního dobrovolného pojištění spočívá v tom, že je v obecném zájmu, aby každý jednotlivec měl zajištěnou pojistnou ochranu pro povinně vyjmenovaná rizika a provozované činnosti. Do smluvního povinného pojištění spadají především pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vyjmenovanými činnostmi, případně konkrétní věcí. Podstatou je, aby poškození měli ve všech případech jistotu, že budou v případě pojistné události, která je způsobená vyjmenovanou činností, odškodněni. Jedná se např. o činnost lékařů, auditorů, daňových poradců, licenčních zástupců, zvěrolékařů, pojišťovacích agentů apod. [Čejková, V.,Šedová, J., Čapková, D., Pojišťovnictví, 2001]. Nejznámějším a nejrozšířenějším smluvním povinným pojištěním 17 Podle ČEJKOVÁ, V., ŠEDOVÁ, J., ČAPKOVÁ D.,.: Pojišťovnictví ; 1. vydání, Brno: MU, 2001, 177 s, ISBN 80-210-2574-8, str. 31 18 Podle ČEJKOVÁ, V., ŠEDOVÁ, J., ČAPKOVÁ D.,.: Pojišťovnictví ; 1. vydání, Brno: MU, 2001, 177 s, ISBN 80-210-2574-8, str. 31 24

je od roku 2000 pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. zákonné pojištění na rozdíl od předchozích dvou forem pojištění se v případě zákonného pojištění neuzavírá pojistná smlouva, ale pojistný vztah vzniká na základě platné legislativy. Příslušná právní norma pak rovněž vyjmenovává výši pojistného, pojistné částky, pojistné podmínky atd. Další odlišností je platnost pojištění, která trvá i v případě nezaplacení pojistného. Jedná o výrazně příkazovou formu pojištění, která se postupem doby přeměňuje na smluvní povinnou formu pojištění. Jediné pojištění v České republice, které v současné době spadá do této kategorie, je zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, jsou tak z tohoto titulu pojištěni. Pojištění uzavřené u České pojišťovny do 31. 12. 1992 zůstává nadále u této pojišťovny. Pojištění uzavřené po tomto datu je sjednáno u Kooperativy, pojišťovny a.s.. 1.5.2 Klasifikace pojištění dle pojistných odvětví 19 Pojistné odvětví bychom mohli definovat jako skupinu jednotlivých druhů pojištění, které se vztahují k charakterově podobným předmětům pojištění a nebo kryjí podobná rizika. Na členění pojištění dle pojistných odvětví tak můžeme nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Jedním ze základních členění pak je dle způsobu tvorby rezerv, kdy rozeznáváme pojištění: riziková či neživotní u těchto forem pojištění existuje vysoká nejistota případného vzniku pojistné události a následného pojistného plnění. Rovněž není předem známa frekvence ani výše možného plnění. Do této skupiny jsou zahrnuty všechna pojištění majetku, odpovědnosti za škodu, úrazu, léčebných výloh aj. Pojistná rezerva se stanoví podle rozsahu pojištěného rizika a pravděpodobnosti vzniku pojistných událostí a také podle rozsahu způsobených škod. rezervotvorné či neživotní v této skupině jsou naopak zařazena všechna pojištění, u kterých je zřejmé, že v budoucnosti nastanou a z tohoto důvodu se na ně vždy vytváří pojistná rezerva. Typicky se jedná o životní pojištění osob, kde se vyplatí pojistné plnění při dožití se konce pojistného období nebo při úmrtí po dobu platnosti pojištění. 19 Podle ČEJKOVÁ, V., ŠEDOVÁ, J., ČAPKOVÁ D.,.: Pojišťovnictví ; 1. vydání, Brno: MU, 2001, 177 s, ISBN 80-210-2574-8, str. 33 25

1.5.3 Členění pojištění dle předmětu pojištění Dalším základním hlediskem je pak dělení podle předmětu pojištění, podle kterého rozlišujeme pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění osob. Tyto skupiny je možné dále členit dle stejnorodých skupin pojištěných subjektů a stejných nebo příbuzných rizik. pojištění majetku (neživotní pojištění) - majetkem rozumíme jakoukoliv samostatnou věc, případně soubor věcí, které jsou ve vlastnictví pojistníka. Můžeme jej rozdělit na pojištění movitého majetku, nemovitého majetku a pojištění zájmů. Klasickými produkty majetkového pojištění jsou např. pojištění staveb, domácností, strojů a strojních zařízení, pojištění motorových vozidel, zemědělských rizik, šomážní pojištění, úrazové pojištění a pojištění léčebných výloh atd. V souvislosti s pojištěním majetku bych rád zmínil opakující se živelné katastrofy, jejichž jsme v současné době svědkem a právě ochrana majetku je nejčastějším předmětem těchto pojistných produktů. pojištění osob (životní pojištění) - jedná se zejména o pojištění dožití, smrti, případně různé kombinace uvedených rizik. Základním principem je tedy vyplacení dohodnuté pojistné částky v případě, že se pojištěný dožije data konce pojištění, data dohodnutého ve smlouvě, případně při předčasné smrti. Kromě těchto typů pojištění můžeme do této skupiny zařadit i kapitálové životní pojištění, investiční pojištění, pojištění pro děti a mládež a ostatní moderní produkty. I přes to, že jsou tyto finanční produkty většinou účelově prezentovány jako moderní spořící nástroje, jedná se o pojistné produkty. Pro dlouhodobé zhodnocení bychom určitě našli vhodnější alternativy. pojištění odpovědnosti za škodu - hlavním úkolem těchto pojištění je zajištění finančního krytí pojištěného v případě, že způsobí škodu na majetku, zdraví nebo zájmech třetích osob. Nejznámějším pojištěním této skupiny je pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla tzv. povinné ručení a jediné zákonné pojištění v ČR pojištění odpovědnosti za škodu při pracovní úraze nebo nemoci z povolání. Další pojistné produkty souvisí v podstatě s charakterem vykonávané činnosti a přesně jej kopírují. Můžeme zmínit např. činnost lékařů, auditorů, právníků, výkon lovecké činnosti, odpovědnost z výkonu povolání a odpovědnost organizace za škodu způsobenou zaměstnancům. Do této skupiny pojištění můžeme rovněž zařadit pojištění léčebných výloh v zahraničí, případně pojištění příjmů v době pracovní neschopnosti. 26

1.6 POJIŠTĚNÍ PODNIKATELŮ Již z podstaty objektivní existence rizik vyplývá, že každý subjekt je při provozování jakékoliv činnosti, a podnikatelskou činnost nevyjímaje, vystaven potenciálním škodám. Jak je uvedeno výše, pojištění je jedním ze základních nástrojů krytí těchto rizik. V případě podnikání můžeme rozdělit pojištění do třech hlavních skupin, a to pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škody a pojištění finančních ztrát. Podrobnější informace k jednotlivým skupinám se pokusím uvést v nadcházejících třech podkapitolách. 1.6.1 Pojištění majetku 20 Tato skupina pojištění je zaměřena na krytí škod, které mohou vzniknout na majetku fyzických či právnických osob. Již v předchozí části jsme uvedli, že majetkové pojištění řadíme do tzv. neživotního pojištění, a že majetek se primárně dělí na movitý a nemovitý, přičemž do první skupiny patří pozemky a stavby pevně spojené se zemí. Veškerý ostatní majetek se označuje jako majetek movitý. Majetek může být ohrožen díky velkému množství různorodých rizik. Dělení těchto rizik, potažmo pojištění, je v pravomoci jednotlivých pojišťoven. V podstatě však můžeme drtivou většinu rozdělit na základní skupiny, a to živelní pojištění a pojištění proti loupeži. I přes výše uvedený určitý stupeň volnosti při dělení pojištění můžeme vysledovat u všech komerčních pojišťoven jistou analogii. Nejčastěji se tedy setkáme s následujícími kategoriemi v oblasti majetkového pojištění: živelní pojištění jedná se o základní pojištění majetku proti poškození či zničení živelní událostí. Toto pojištění kryje základní, ale velmi různorodá rizika, která nejčastěji ohrožují majetek. Patří sem zejména rizika požáru, výbuchu, blesku, povodně a záplavy, laviny, vichřice, krupobití, zemětřesení apod. Jednotlivé pojmy jsou podrobně definovány v rámci všeobecných pojistných podmínek pojištění proti škodám způsobeným atmosférickými srážkami v podstatě se jedná o krytí škod a ušlých zisků z důvodu náhlých a neočekávaných změn počasí. Obvykle bývá zahrnuto jako součást některého pojištění 20 Podle ČAPKOVÁ D.,.: Jak pojistit firmu ; Praha: Computer Press, 2000, 107 s, ISBN 80-7226-337-4, str. 51-65 27