Čínská lidová republika - Úplná svoboda médií? Až přijedou média do Číny, dáme jim úplnou svobodu informovat. (...) Jsme si jistí, že příchod Her do Číny nejen podpoří naši ekonomiku, ale také zlepší sociální podmínky, včetně školství, zdravotnictví a lidských práv. Wang Wei, generální tajemník Výboru pro ucházení se o olympiádu v Pekingu, China Daily, 13. července 2001. Uzavření (stránky) Století Čína je jenom další instancí čínské vlády k omezování svobody svých lidí. Proto musíme uspořádat konkrétní a neústupný protest proti vládnímu zneužívání moci. Výzva sta intelektuálů kvůli uzavření Století Čína, publikováno 2. srpna 2006. 1 7. srpna 2006 oslavil Mezinárodní olympijský výbor (IOC) ještě dva roky do pekingské olympiády tím, že oznámil nový vzhled své stránky (www.olympic.org) k zajištění lepšího přístupu k oblíbeným informacím pro olympijské nadšence 2 Není pochyb o tom, že tato stránka bude přístupná v Číně. Přesto jsou stránky stovek dalších mezinárodních organizací, včetně organizací zabývajících se lidskými právy jako Amnesty International, Human Rights Watch a Lidská práva v Číně, nadále blokovány čínskými úřady. Tvrdé zásahy proti individuálním novinářům, novinám a webovým stránkám v Číně pokračovaly během uplynulého roku, což vyvolává vážné pochybnosti o čínském závazku zajistit úplnou mediální svobodu během pekingské olympiády. Tento názor se v současnosti ozýval z Klubu zahraničních dopisovatelů z Číny (FCCC). Ten 7. srpna 2006 publikoval průzkum, který ukazoval, že policie zadržovala zahraniční novináře minimálně v 38 případech za poslední dva roky. Většina z nich se zabývala sociálními záležitostmi, jako například protesty týkající se životního prostředí, neshody kvůli půdě a složitá situace obětí HIV/AIDS. 3 Zdá se, že výkonný vice-president pekingského olympijského organizačního výboru 2008 (BOCOG) Jiang Xiaoyu v současných prohlášeních uznává nezbytnost změn: Jestliže je naše existující regulace a praxe v konfliktu s olympijskými normami a našimi sliby, přistoupíme ke změnám a podřídíme se požadavkům Mezinárodního olympijského výboru a normám her. Přesto však dodal, že: všichni reportéři budou muset dodržovat čínské právo. 4 O dva dny později prezident BOCOG Liu Qi oznámil, že Čína vydá příští rok předpis, který umožní zahraničním médiím pokrytí olympiády. 5 Jak bylo zmíněno výše, mnoho aspektů čínského práva a politiky je v konfliktu s mezinárodními lidskoprávními standardy, včetně práva na svobodu projevu. Trestním právem široce a vágně definovaná státní tajemství a tresty za rozvracení jsou nadále používány k zadržování a potírání novinářů, šéfredaktorů a uživatelů internetu. Zatímco zahraniční novináři jsou vesměs zadržováni na krátká období a mohou čelit vyhoštění, čínští novináři jsou často vystaveni mnohem tvrdšímu zacházení za záležitosti považované úřady za citlivé. Například: 1 Dostupné na http://www.rsf.org/img/html/ccintellectualappeal-en.html 2 Nový vzhled www.olympic.org, když Peking 2008 slaví dva roky do zahájení, Tisková zpráva Mezinárodního olympijského výboru, 7. srpna 2008. 3 Široce rozšířené zadržování zahraničních novinářů ukazuje, že Čína není připravená hostit olympijskou tiskovou delegaci v roce 2008, tisková zpráva FCCC, 7. srpna 2006. 4 Čínští organizátoři olympiády prý podporují svobodu tisku, Xinhua, 8. srpna 2006. 5 Čína vydá předpis týkající se pokrytí olympiády v roce 2008 zahraničními médii, Xinhua, 10. srpna 2006. 1
Huang Jinqiu (pseudonym Qing Shuijun), spisovatel a novinář, odpykává si dvanáctiletý trest za převrat ve věznici Pukou blízko města Nanjing v provincii Jiangsu. Byl uvězněn v září 2003 a usvědčen o rok později v souvislosti s politickými esejemi umístěnými na internetu a plánem založit Čínskou patriotickou demokratickou stranu. Jeho výše trestu byla potvrzena při odvolání. Údajně trpěl ve vězení koncem roku 2004 bitím a odpíráním spánku, zjevně po tom, co se snažil vyvolat další právní řízení proti svému odsouzení. Novinář Shi Tao si odpykává desetiletý trest vězení za rozeslání emailu shrnujícího komuniké Oddělení čínské centrální propagandy o tom, jak se má jednat s novináři při patnáctém výročí zákroku proti pro-demokratickému hnutí v roce 1989. Byl zadržen 24. listopadu 2004 ve svém domě v Taiyuanu v provincii Shanxi a později obviněn z nelegálního vyzrazování státního tajemství do zahraničí. Byl odsouzen v dubnu 2005 Changshaským lidovým soudem v hunanské provincii a jeho odvolání bylo zamítnuto v červnu 2005. Je držen v Chishanské věznici ve městě Yuanjiang, kde je údajně nucen pracovat na výrobě šperků; kvůli prašnému prostředí údajně trpí dýchacími problémy a záněty kůže. Jeho usvědčení bylo částečně založeno na informacích, které čínským úřadům poskytl internetový portál Yahoo! (viz níže). Yang Tongyan (pseudonym Yang Tianshui), novinář ve svobodném povolání, který byl odsouzen na 12 let vězení v květnu 2006 za převrat. Jeho obvinění bylo založeno na jeho psaní podporujícím politické a demokratické změny v Číně. Byl také obviněn za to, že ze zahraničí obdržel peníze určené pro uvězněné disidenty a jejich rodiny a za plánování zformovat místní pobočku zakázané Čínské demokratické strany. Yang si dříve odpykal desetiletý trest za kritizování zásahu proti prodemokratickému hnutí v roce 1989 a za údajné pokusy zformovat opoziční politickou stranu. Amnesty International považuje tyto tři osoby za vězně svědomí, odsouzené pouze za uplatňování svých nejzákladnějších lidských práv na svobodu projevu a shromažďování. Měli by být okamžitě a bezpodmínečně propuštěni. Za poslední rok zintenzivnily čínské úřady svou kontrolu médií, včetně novin, časopisů a webových stránek. Případ, který vzbudil značný zájem v Číně i v zahraničí, bylo dočasné zrušení a vyhození šéfredaktorů z Bodu mrazu (Bingdian), populární přílohy Deníku čínské mládeže, poté, co přinesl akademický článek kritizující oficiální interpretaci určitých historických událostí, například Boxerské vzpoury v roce 1900. Redakce listu byla uzavřena pět týdnů po 24. lednu 2006, znovu začal vycházet až po tom, co byli propuštěni šéfredaktor Li Datong a jeho zástupce Lu Yuegang. Li Datong byl ve skupině 103 čínských vzdělanců, spisovatelů a právníků, kteří publikovali otevřený dopis začátkem srpna 2006, v němž požadovali ukončení cenzury internetu v Číně. Podnětem bylo oficiální uzavření populární webové stránky Století Čína, která hostila osm online fór pro intelektuální výměnu a přilákala mnoho prominentních čínských intelektuálů včetně těch žijících v zahraničí. V dopise napsaném těsně před uzavřením píše šéfredaktor stránky: Od samého založení je cílem naší stránky postavit kybernetický svět, kde vládne racionalita a svoboda projevu. Šest let jsme se velmi snažili dostát tomuto úkolu, protože věříme, že takový veřejný prostor je přínosný pro rozvoj rovnosti, svobody, racionality a dalších zásadních 2
prvků pro moderní společnost, a že bychom mohli po svém přispět k urychlení čínského akademického pokroku a kulturního rozvoje. 6 Správci byli donuceni stránku uzavřít po tom, co údajně dostali oznámení od úřadů 25. července 2006, obviňující je z nelegálního poskytování zpravodajských informací a zneužívání internetových regulací. 7 Jedna z těchto regulací, zavedených 25. září 2005 státní radou a Ministerstvem průmyslu, se speciálně zaměřuje na poskytovatele zpráv online a nutí je k službě socialismu a správnému vedení veřejného mínění. 8 Century China je jenom jednou z řady webových stránek, které byly údajně uzavřeny během posledních let. Další současné případy jsou: China Consultation Net, uzavřený v srpnu 2006 po tom, co provedl výzkum veřejného mínění týkající se volebních postupů komunistické strany; Ewiki, který je považován za kontinentální ekvivalent online encyklopedie Wikipedia; a blogy tibetského spisovatele Woesera, zjevně po tom, co na jednom z nich publikoval obrázek Dalajlámy. Amnesty International je i nadále hluboce znepokojena účastí zahraničních internetových společností na čínské politice týkající se cenzury na internetu. V červenci 2006 jsme zveřejnili zprávu zkoumající roli Yahoo!, Microsoft a Google v čínské represivní internetové politice. Všechny tři tyto společnosti různým způsobem buď usnadňovaly nebo se přímo účastnily implementace vládní cenzury v Číně: Microsoft zrušil blog Zhao Jinga, pekingského výzkumníka pracujícího pro New York Times. Stalo se tak 30. prosince 2005 na žádost čínské vlády. Testy zároveň ukázaly, že společnost uživatelům MSN v Číně zakazuje užívání určitých termínů jako například lidská práva, Falun Gong, nebo Tibetská nezávislost v názvech účtů a v titulů blogů. Google v lednu 2006 oznámil založení www.google.cn samocenzurujícího se vyhledávače jako alternativy vyhledávače již existujícího mimo Čínu. (www.google.com) Yahoo! dobrovolně podepsala vyhlášku čínské vlády: Veřejný slib sebedisciplíny v čínském internetovém průmyslu, čímž se zařadila na roveň oficiální snaze cenzurovat internet. Yahoo! rovněž poskytla úřadům informace, které pomohly zajistit odsouzení nejméně čtyř čínských uživatelů internetu paragrafy: státní tajemství a podvracení, a tím napomohla porušit jejich práva na svobodu projevu. Jeden z nich, Shi Tao (zmíněný již dříve) používal Yahoo! emailový účet k posílání různých informací do zámoří. Yahoo! poskytla úřadům informace o držiteli emailového účtu, což bylo později v jeho případě použito jako svědectví a vedlo k rozsudku odnětí svobodu v délce deseti let. Poměrně nedávno se rovněž zjistilo, že Yahoo! poskytlo úřadům informace, které vedly k zajištění Li Zhi, jenž byl v roce 2003 odsouzen na osm let vězení za podvracení ve spojení s politickým článkem, který zveřejnil na internetu a za úsilí připojit se (online) k zakázané Čínské demokratické straně. Amnesty International udělila Microsoftu, Googlu a Yahoo! a dalším internetovým firmám působícím v Číně doporučení týkající se trvalého problému s dodržováním svobody projevu. Toto doporučení spočívá v učinění veřejného závazku na ctění garance svobody projevu pramenící z čínské ústavy i mezinárodních právních standardů, lobování za propuštění vězňů odsouzených výhradně za pokojné a legitimní manifestace svého práva na svobodu projevu, 6 Citováno ve Výzvě sta intelektuálů, op cit. 7 Viz Intelektuálové vedou kampaň proti zavření webové stránky, South China Morning Post, 3. srpna 2006 8 Regulace správy internetových zpráv a informačních služeb, 25. září 2005. 3
transparence v procesu filtrování včetně uvádění slov a frází, které jsou cenzurované, a dále odůvodnění proč a jak jsou tato slova vybírána, posledním bodem je využití všech právních prostředků a odvolání v Číně i mezinárodně před tím, než se přizpůsobí státním direktivám, které porušují lidská práva. V přímé souvislosti mezi svobodou médií a pořádáním Olympiády bude Amnesty International pokračovat v monitorování pokroku čínské vlády v respektování a ochraně práva na svobodu projevu. Organizace bude vést kampaně za svobodný internet v Číně jak lobováním na straně čínských představitelů, tak firem, které jim pomáhají v přípravě na pekingskou Olympiádu v srpnu 2008. I když Amnesty International rozšířila v Číně povědomí o lidských právech, bude i v dalších dvou letech podrobně monitorovat pokrok čínské vlády obzvláště v této oblasti zdůrazňujíce spojení mezi konáním olympijských her a životy obyvatel hlavního města. Amnesty International naléhá na Mezinárodní olympijský výbor (IOC) a širší olympijské hnutí, aby spolupracoval s širokou mezinárodní členskou základnou organizace a aby vyvíjel permanentní tlak vedoucí ke konkrétním positivním reformám v oblasti lidských práv v Číně a to ještě pře srpnem 2008. 4
Doporučení čínským úřadům Ukončení veškerého censurování internetu v Číně, které představuje porušování základních lidských práv v oblasti svobody vyjadřování a informací. K zamezení cenzury vedou následující kroky: Zrušení všech zákonů a regulací ustavených k restrikci volného a legitimního toku informací online Propuštění všech zadržených a odsouzených za pokojné projevy online či za stahování informací z internetu, včetně ochránců lidských práv a novinářů. Doporučení internetovým společnostem se zájmy a investicemi v Číně V souladu s pravidly o obchodu a lidských právech vydanými Spojenými národy, Amnesty International apeluje na Yahoo!, Microsoft, Google a další internetové firmy, které podnikají v Číně, aby upozorňovaly na pokračující omezování svobody slova a aby se nezúčastňovaly na dalším poškozování lidských práv. Toto by mělo zahrnovat: využívání jejich vlivu na Čínské úřady k lobování za propuštění těch, kteří jsou zadržováni nebo uvězněni za užívání internetu, jak bylo zmíněno výše, veřejně se zasazovat o zavedení záruk svobody slova do Čínské ústavy v souladu s mezinárodními standardy lidských práv, zajištění úplné transparentnosti filtrovacích procesů, včetně zveřejnění slov a frází, které jsou na internetu v Číně cenzurovány a vysvětlení, jak jsou tato slova a fráze vybrány, vyčerpání všech právních prostředků a dovolání jak v Číně, tak na mezinárodním poli, před přizpůsobením se stáním direktivám porušujících lidská práva. 5