MěÚ NOVÝ BOR AUTORSKÝ KOLEKTIV

ŽALUDA, projektová kancelář POŘIZOVATEL MěÚ NOVÝ BOR AUTORSKÝ KOLEKTIV ING. EDUARD ŽALUDA, ING. MILAN STEJSKAL, ING. ARCH. JAN STORCH, ING. KRISTINA LEJKOVÁ, PETR SCHEJBAL, ING. ARCH. MICHAL ČAPEK, ING. ARCH. MICHAELA DEJDAROVÁ, JAKUB VIK, ING. JANA KALERTOVÁ, BC. ALENA ŠVANDELÍKOVÁ DATUM XII/2010

ÚZEMNÍ PLÁN MAŘENICE ŽALUDA, projektová kancelář Autorský kolektiv: Ing. Eduard Žaluda Bc. Alena Švandelíková Ing. arch. Jan Storch Ing. Milan Stejskal Ing. arch. Michal Čapek Ing. arch. Michaela Dejdarová Ing. Kristina Lejková Ing. Jana Kalertová Jakub Vik Petr Schejbal prosinec 2010

OBSAH: 1. Základní údaje o území str. 2 2. Širší vztahy, sídelní struktura str. 2 3. Politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem a územně analytické podklady str. 4 4. Stav území - doplňující analýza str. 6 5. Ochrana kulturních a civilizačních hodnot území str. 14 6. Ochrana přírodních hodnot str. 22 7. Zvláštní právní předpisy (civilní ochrana, obrana státu, ochrana ložisek nerostných surovin, ochrana před povodněmi) str. 25 8. Určení problémů k řešení v územním plánu str. 27 2

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno správním územím obce Mařenice o výměře 2654 ha. Obec je rozdělena na čtyři části (shodně katastrální území) od severu: Horní Světlá pod Luží (západní část území) Dolní Světlá pod Luží (severní část území) Mařenice (centrální část území, těžiště osídlení) Mařeničky (jižní část území) Hranice řešeného území vede zčásti po státní hranici ČR se Spolkovou republikou Německo (SV okraj území), dále sousedí s obcemi Krompach (sídelní vazby), Jablonné v Podještědí, Kunratice u Cvikova, Cvikov, Svor, Jiřetín pod Jedlovou a Dolní Podluží. Kód obce jako základní územní jednotky (ZÚJ) je 561827 (dle jednotné evropské klasifikace územní jednotka NUTS 5 CZ0511561827). Obec má 377 trvalých obyvatel (stav ke dni 1. 1. 2010), hustota osídlení území je 14 obyvatel/km² (hustota osídlení ve správní obvodu ORP Nový Bor 129 obyvatel/km²). 2. ŠIRŠÍ VZTAHY, SÍDELNÍ STRUKTURA Obec Mařenice se nachází v severozápadní části Libereckého kraje, v okrese Česká Lípa. Obcí s rozšířenou působností pro Mařenice je Nový Bor, pověřenou obcí Cvikov. Obec je členem mikroregionu Svazek obcí Novoborska, jehož obecným předmětem činnosti je koordinace postupu při realizaci společných záměrů, ochrana a prosazování společných zájmů a vytváření předpokladů pro vyvážený rozvoj zájmového území svazku, při aktivním využívání evropských, přeshraničních národních a krajských rozvojových programů. Mikroregion sdružuje čtrnáct venkovských obcí (Chotovice, Krompach, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Nový Oldřichov, Okrouhlá, Polevsko, Prysk, Radvanec, Skalice u České Lípy, Sloup v Čechách, Slunečná, Svojkov, Svor) a tři města (Cvikov, Kamenický Šenov, Nový Bor). Zároveň je obec součástí Euroregionu Nisa, který propojuje příhraniční území České republiky, Německa a Polska, a koordinuje jejich vzájemnou spolupráci. Širší dopravní vazby Obec Mařenice leží mimo hlavní dopravní tahy severně od silnice mezinárodního významu I/13 (E442) spojující významné severočeské aglomerace. Silnice spoluvytváří rozvojovou osu území ve směru západ východ procházející městy Liberec, Jablonné v Podještědí, Cvikov, Nový Bor, Kamenický Šenov, Česká Kamenice, Děčín. Hlavní dopravní vazby zajišťují silnice III. tříd od jihozápadu a jihovýchodu z Jablonného v Podještědí, resp. ze Cvikova. Obě města jsou pro obec správními centry. Okrajový význam má pro obec spojení se silnicí I/9 v úseku Nový Bor Rumburk na severozápadě území. Přeshraniční dopravní vazby z území obce pro motorovou dopravu dlouhodobě neexistují. Nejbližší hraniční přechody jsou ve Varnsdorfu a na východě v Hrádku nad Nisou přes Polsko do německého města Zittau (Žitava). Dvě přeshraniční trasy pro pěší a cyklisty vedou z Dolní Světlé do Jonsdorfu a do Waltersdorfu. Západním okrajem řešeného území prochází železniční trať č. 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová bez přímých dopravních vazeb na území obce. Z pohledu širších dopravních vztahů má pro území význam železniční stanice Jablonné v Podještědí na trati č. 086 Liberec Česká Lípa. Systém osídlení Urbanizované území leží převážně v údolní partii Lužických hor severně od sídelní osy, která v trase východ západ obchází od jihu horský masiv. Hlavními spádovými centry pro obec jsou Cvikov (4 km), Jablonné v Podještědí (7 km) a Nový Bor (10 km). Okresním městem je Česká Lípa (17 km), krajským městem Liberec (35 km). Přírodní systém Obec Mařenice se nachází v oblasti Lužických hor. Členitý terén se od jihu zvedá z údolního osídlení (392 m n. m.) místy nad 600 m až k nejvyšším vrcholům Velký Buk, Bouřný, Luž a Hvozd, 3

které tvoří centrální masiv Lužických hor. Nejvyšším bodem území je Luž (793 m n. m.), hraniční hora a nejvyšší vrchol Lužických hor. Správní území obce Mařenice je dotčeno zejména následujícími přírodními prvky nadmístního významu: CHKO Lužické hory prvky soustavy NATURA 2000 evropsky významné lokality nadregionální biokoridory CHOPAV Severočeská křída Širší vazby technické infrastruktury Řešené území je zásobováno pitnou vodou z lokálních zdrojů, v obci jsou provozovány místní veřejné vodovody - Mařenice, Dolní Světlá, Horní Světlá a Jägersdorf v majetku SVS a.s., jejich provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Obec nemá vybudovanou soustavnou kanalizaci ani ČOV. Odvádění a čištění odpadních vod je řešeno individuálně. Řešené území je zásobováno elektrickou energií z kmenové linky VN 35 kv (Jablonné v P. Cvikov) vedeného z rozvodny TR 110/35 kv Česká Lípa - Dubice. Obec není plynofikována. Jižně od řešeného území (k. ú. Kunratice u Cvikova) je veden VTL plynovod DN 300 (PN 25) Litvínov Liberec. 3. POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM A ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY Politika územního rozvoje ČR 2008 V rámci Politiky územního rozvoje České republiky 2008 jsou stanoveny rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti. Řešené území není zahrnuto do těchto oblastí nebo os. Mimo území obce Mařenice, ale v blízkosti jižní hranice je dle PÚR ČR 2008 veden dopravní koridor - ZÁMĚR koridor kapacitní silnice S11 propojující Ústí nad Labem a Liberec: vymezení: D8 Děčín Česká Lípa Svor Bílý Kostel nad Nisou Liberec R35 důvody vymezení: Převedení zvýšeného dopravního zatížení mezi Ústeckým krajem a Libereckým krajem, a to také ve vztahu k příčným spojením se Svobodným státem Sasko. kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat zkvalitnění obsluhy území při uspokojivém vyřešení problémů průchodu kapacitní silnice územím dvou CHKO. V současné době je tudy vedena silnice dle AGR (Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem) doplňková, v podstatě spojnice mezi sídly od východu Liberec Chrastava (značeno jako S4) Chrastava Jablonné v Podještědí Cvikov Nový Bor. Přestože záměr S11 nezasahuje do řešeného území, jeho realizace může významně ovlivnit dopravní vztahy v širším území. Přes řešené území nejsou vedeny koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a související záměry dle Politiky územního rozvoje ČR 2008. Dokumentace vydané krajem Územní plán velkého územního celku Českolipsko, schválený roku 1981, pozbyl dle zákona č. 183/2006 Sb. 187 odst. 1. dnem 31. 12. 2009 platnosti. V roce 2000 byl rozpracován návrh ÚP VÚC okresu Česká Lípa. Dokument nebyl do konce platnosti zákona 50/1976 Sb. (31. 12. 2006) schválen a proces jeho pořizování byl ukončen. 4

KrÚ Libereckého kraje pořizuje v souladu s ust. 7 odst. 1 Zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK). Pro potřeby pořízení ZÚR LK bylo Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 19. 12. 2006 schváleno Aktualizované zadání Územního plánu velkého územního celku Libereckého kraje. Návrh ZÚR LK byl projednán s dotčenými orgány, ministerstvem a sousedními kraji ve smyslu ustanovení 37 Zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. V současné době probíhá vyhodnocování jejich stanovisek. Jevy zahrnuté v rozpracovaných ZÚR LK jsou dále součástí Územně analytických podkladů Libereckého kraje (ÚAP LK) a budou v návrhu územního plánu Mařenice respektovány. Jedná se především o záměry a limity nadmístního významu v oblasti dopravní a technické infrastruktury a ochrany přírody a o významné kulturní a civilizační hodnoty území. Územně analytické podklady Libereckého kraje Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití, záměrů na provedení změn a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Územně analytické podklady Libereckého kraje byly aktualizovány v srpnu 2010 (zpracovatel Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Libereckého kraje). Rozbor udržitelného rozvoje území byl zpracován v březnu 2010 Institutem regionálních informací, s.r.o. Dle ÚAP LK vyplývá pro obec Mařenice respektovat: Limity využití území: celostátní železniční dráha včetně ochranného pásma území archeologických nálezů I. a II. kategorie maloplošná ZCHÚ (3 přírodní památky, 1 národní přírodní rezervace) OP vodního zdroje I. a II. stupně staré ekologické zátěže plošně významné sesuvné území CHKO Lužické hory NATURA 2000 Evropsky významná lokalita záplavové území zemědělská půda I. a II. třídy ochrany BPEJ pozemky určené k plnění funkce lesa CHOPAV Severočeská křída Vybrané hodnoty území: území s archeologickými nálezy I. stupně významná přírodní dominanta (Luž 793 m) významný krajinný horizont (severní vrcholová linie hor) vodní tok (Svitávka) ÚSES nadregionální biokoridor ÚSES regionální biokoridor ÚSES regionální biocentrum maloplošná zvláště chráněná území chráněná krajinná oblast (CHKO Lužické hory) NATURA evropsky významná lokalita chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV Severočeská křída) vodní plocha (Horní Kunratický rybník) plochy PUPFL zemědělský půdní fond I. třída ochrany významný krajinný typ Záměry na provedení změn v území: multifunkční turistický koridor D42 Nová Hřebenovka, ve dvou větvích (jižní a severní) propojuje ostatní tři multifunkční turistické koridory (v LK prochází územím obcí Svor, Mařenice, Cvikov, Krompach, Jablonné v Podjěštědí, Hrádek nad Nisou) 5

mezinárodní cyklokoridor M2 Zittau Praha (hranice ČR Krompach Doksy Bezděz hranice LK, na řešeném území úsek Juliovka Mařenice Mařeničky) nadregionální cyklokoridor NR2 Nová Hřebenovka jih (hranice LK Svor Jablonné v Podjěštědí Kryštofovo údolí Šimonovice) mezinárodní turistický pěší koridor MN_P_E3 Evropská dálková trasa (EWV) Istanbul mys Sv. Vincenta (Černé moře Pyrenejský poloostrov), na území LK je vedena v trase Harrachov Kořenov Bukovec Smědava Nová Louka Bedřichov Liberec Ještěd Jitrava Horní Sedlo Petrovice Mařenice P21 koridor pro umístění protipovodňových opatření na toku Svitávka v Mařeničkách PAM4 vesnická památková zóna Dolní a Horní Světlá - tento záměr byl kdysi zpracován a připraven pro vyhlášení, ale vyhlášen nebyl. Aktuálně se jeho vyhlášení nechystá. V každém případě indikuje památkově hodnotné území ÚSES nadregionální biokoridory K 19 MB, K 19 H ÚSES regionální biocentra RC 1359, RC 14, RC 1791, RC 388 ÚSES regionální biokoridory RK 03, RK 641 (okrajově po hranici v jihovýchodním cípu území) Požadavky vyplývající z ÚAP Libereckého kraje uvedené v problémovém výkresu, resp. v rozboru udržitelného rozvoje území: problémová oblast PP2 Lužické hory oblast s převahou ochrany přírody střet záměru D42 (multifunkční turistický koridor) s chráněnou krajinnou oblastí Územně analytické podklady správního území ORP Nový Bor Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Nový Bor, do jehož správního obvodu náleží území obce Mařenice, byly zpracovány v listopadu 2008. Záměry na provedení změn v území vyplývající z ÚAP ORP Nový Bor: P21 protipovodňová opatření na toku Svitávka, Mařenice do návrhu územních plánů aktualizovat ÚSES místního významu, který je tvořen biocentry a trasami biokoridorů NBLT01 lyžařské trasy obec Mařenice NBLA01 lyžařský areál Mařenice (Dolní Světlá) sjezdové lyžování Požadavky na řešení pro území obce Mařenice vyplývající z ÚAP ORP Nový Bor uvedené ve výkresu problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci: Specifická oblast SOB2 Lužické hory - problém nerovnováhy slabě rozvinutých pilířů ekonomického a soudržnosti společenství obyvatel v území s vysokým potenciálem přírodních hodnot (CHKO Lužické hory), nedostatečné zabezpečení území dopravní a technickou infrastrukturou, nerozvinutý potenciál cestovního ruchu. NBP_ÚSES_01 neúplné / rozdílné označení ÚSES NBP_ÚSES_06 jedná se o NRBK, v ÚPD označen jako RBK NBP_ÚSES_07 není v ÚP Mařenice, není RBK ale NRBK NBP_ÚSES_34 v ÚP Mařenice řešit návaznost na sousední ÚP 4. STAV ÚZEMÍ DOPLŇUJÍCÍ ANALÝZA 4.1. Zastavěné území V souladu se zák. č. 183/2006 Sb. bylo zastavěné území vymezeno Územním plánem obce Mařenice (dále jen ÚPO), schváleným zastupitelstvem obce Mařenice dne 4. 6. 2006 a změnou č. 1 ÚPO Mařenice vydanou dne 24. 1. 2010. V rámci doplňujících průzkumů a rozborů byla hranice zastavěného území aktualizována a je součástí grafické části průzkumů a rozborů. 6

4.2. Uspořádání území, demografie, vývoj osídlení V řešeném území lze identifikovat následující plochy s převažujícím způsobem využití: Bydlení Bydlení je dominantní funkcí zastavěných územích sídel. Plochy bydlení jsou převážně soustředěny v rámci hlavní (severojižní) urbanizační osy území podél potoku Svitávka, a dále podél silnice z Dolní Světlé na západ - část obce Horní Světlá s enklávou Myslivny. Po celém území jsou dále jednotlivé drobné plochy ve volné krajině. Zástavba má venkovský charakter, jedná se téměř výhradně o chalupy s hospodářským zázemím a rodinné domy. Plochy zbořenišť V území se nachází velké množství zaniklých (dlouhodobě nevyužívaných) objektů - evidované plochy zbořenišť. Těmto plochám nelze jednoznačně přiřadit stávající konkrétní funkci, převážná část zbořenišť se nachází v zastavěném území nebo v návaznosti na něj, část ploch je takřka součástí přírodních ploch nebo lesa a jako zbořeniště jsou vedeny pouze formálně v evidenci katastru nemovitostí. Občanské vybavení Plochy občanské vybavenosti jsou integrovány v zastavěném území obce, zejména v jádrových částech sídel Mařenice a Dolní Světlá. Z funkčního hlediska lze plochy občanské vybavenosti dále dělit na: OV - veřejná infrastruktura jsou plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. V řešeném území se jedná např. o plochu obecního úřadu, kostela, pobočky veřejné knihovny. Západně od centrální části Mařenic na okraji území se nachází ústav sociální péče pro dospělé Domov pro osoby se zdravotním postižením Mařenice, který má nadmístní význam. OM - komerční zařízení malá a střední jsou plochy sloužící například pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby atd. Tyto plochy se částečně prolínají s plochami bydlení a jsou jednotlivě součástí zastavěného území. Jedná se zejména o rekreační objekty, restaurace, obchody. OS - tělovýchovná a sportovní zařízení jsou plochy a zařízení k provozování sportovních aktivit. Podle ČSÚ je v území evidováno 1 hřiště (s provozovatelem nebo správcem) a 4 ostatní zařízení pro tělovýchovu a sport. Mezi Horní Světlou a Myslivnami jsou 3 lyžařské vleky a sjezdovky. OH hřbitovy představují plochy hřbitovů a urnových hájů. Pravděpodobně jediný využívaný hřbitov se nachází v Mařeničkách, hřbitov v Mařenicích je součástí areálu kostela sv. Máří Magdalény kulturní nemovité památky). V Dolní Světlé je zpustlý hřbitov (p. č. 522/4). Veřejná prostranství Podle 34 zákona 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) se veřejným prostranstvím rozumí všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V řešeném území se jedná zejména o centrální nezastavěné plochy sídel, návsi a uliční prostory v zastavěném území. Dopravní infrastruktura V řešeném území se vyskytují dva typy dopravních ploch: DS silniční představuje v území veškeré silnice (v obci Mařenice síť silnic III. třídy) včetně funkčně souvisejících pozemků, místní a účelové komunikace, parkoviště a dále pozemky dopravního vybavení a dopravního zařízení (čerpací stanice pohonných hmot, garáže, autobusové zastávky atd.). DZ železniční do řešeného území zasahuje pouze okrajově při západní hranici k. ú. Horní Světlá. Plochy výroby Dominantní vliv v rámci funkčních ploch výroby má zemědělská výroba. Hlavní zemědělské areály v území jsou kravín v Mařeničkách, kravín v Mařenicích (a související plochy) a areál v Dolní Světlé. Tyto tři areály v současnosti nejsou pro zemědělskou výrobu využívané a postupně chátrají. 7

Jsou evidovány jako lokality brownfields a v rámci průzkumů a rozborů jsou označeny jako problémové jevy. Plochy výroby se v řešeném území dále vyskytují jako součást jiných ploch v zastavěném území v koexistenci s dalšími funkcemi (bydlení, občanská vybavenost). Jedná se o plošně méně rozsáhlé komerční aktivity, které nemají negativní vliv na okolní prostředí a svým charakterem a kapacitou nekladou zvýšené nároky na dopravní zátěž v území. V Horní Světlé se nachází fungující kozí farma (s možností pastvy). Plochy zeleně Sídelní zelení se rozumí zeleň na veřejných prostranstvích, sídlištní zeleň, uliční stromořadí, zeleň u veřejně přístupných objektů a dále zeleň zvláštního určení. Jedná se o plochy v zastavěném území drobné plochy v centrální části Mařenic a v okolí kostela, zeleň podél komunikací a břehové porosty podél Svitávky. Plochy vodní Představují přirozené, regulované i umělé vodní plochy, nádrže a toky v území. Obcí protéká potok Svitávka a Hamerský potok, v území se nachází vodní nádrž koupaliště v Horní Světlé, malá vodní nádrž v Myslivnách a další, při jižní katastrální hranici leží v části řešeného území Horní Kunratický rybník, do kterého vtéká Svitávka. Plochy lesní Plochy lesní zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. V řešeném území představují přes 60 % z celkové výměry. Největší souvislé plochy lesa jsou v severozápadní části území a v jihovýchodní části území (oblast Jezevčího vrchu). Lesní plochy se táhnou po obou stranách sídelní osy území a v menších plochách člení i rozsáhlé louky navazující na zastavěné území. Plochy přírodní Plochy přírodní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. V řešeném území představují přírodní plochy značnou část území, zahrnují pozemky v 1. a 2. zóně chráněné krajinné oblasti, pozemky v ostatních zvláště chráněných územích, pozemky evropsky významných lokalit a pozemky biocenter územního systému ekologické stability. Plochy smíšené nezastavěného území Plochy smíšené nezastavěného území se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není účelné jeho členění, například na plochy vodní, zemědělské a lesní. V řešeném území představují důležitý výrazový prvek kulturní krajiny, předěl mezi urbanizovaným územím a souvislými porosty lesů. Jedná se o plochy trvalých travních porostů, rozptýlené porosty dřevin, liniovou zeleň podél komunikací a polních cest, meze, remízky, solitérní stromy, břehové porosty vodních toků apod. Vývoj osídlení Lužický hřbet odedávna tvořil přirozenou hranici (a zemskou hranici mezi Čechami a Horní Lužicí), jeho svahy navíc pokrýval neprostupný hvozd. Osídlení vznikalo postupně na obou stranách hřbetu a propojeno bylo zemskými cestami, které vedly do Žitavy. Na rozdíl od nížinných oblastí osídlení v horách vznikalo velmi pozvolně podél vodních toků a zemských cest. Osídlení v oblasti údolí Svitávky nastalo s německou kolonizací a formovalo se asi od 2. poloviny 13. století podél tzv. Lipské cesty, která vedla od Litoměřic a České Lípy přes Sloup, Radvanec, Cvikov, Mařenice a Krompach do Žitavy. První písemná zmínka o sídle Marzenic pochází z roku 1372, obec byla pravděpodobně pojmenována podle místního kostela sv. Máří Magdalény. První písemná zmínka o existenci Horní a Dolní Světlé pochází z roku 1391, o Mařeničkách z roku 1553. Již ve 14. století byly Mařenice farností s kostelem. Vývoj osídlení v širší oblasti probíhal již ve středověku s rozvojem sklářství, z archeologických nálezů je patrná existence celé řady sklářských hutí i v řešeném území, zejména v katastrálních územích Horní a Dolní Světlé. Sklárna Nová Huť pod vrcholem Bouřný, respektive její zbořeniště, představuje pravděpodobně zatím nejstarší doloženou sklárnu v Čechách (rok 1250). Sklářství je v kraji Lužických hor odedávna tradiční, sklárny se zakládaly v lesích, kde byl dostatek dřeva a 8

kamene, často pak na vytěžených místech byly založeny osady (předpokládaný způsob vzniku osad Horní a Dolní Světlé). Sklářství postupně pronikalo i do údolních obcí, kde vznikaly brusírny a malírny skla. Rozmach sklářství v období baroka znamenal pokračující osidlování krajiny. (V Juliovce byla sklárna u křižovatky mezi Mařenicemi a Krompachem, během 2. poloviny 17. století zde byl poprvé utaven český křišťál.) V 19. století docházelo k dalšímu rozvoji sklářství, vlivem zavedení železniční trati do Lužických hor se zvýšila dopravní dostupnost a zlepšily podmínky pro dovoz dřeva a obchod. Současně se začala objevovat turistika a vznikaly nové hostince pro návštěvníky ze Saska. V roce 1869 měla obec 3717, v historii nejvyšší doložený počet obyvatel (údaje z předchozích let nejsou známy), tedy desetinásobek současné populace. Ke konci století vznikla v obci pošta a počátek 20. století charakterizuje růst obce i služeb, zavedení vodovodu (1910) a elektřiny (1922). Stopy 2. světové války v území představují objekty československého pohraničního opevnění původní řadové opevnění pěchoty, tzv. řopíky (železobetonové bunkry postavené v letech 1935 1938). Významnou kapitolou v dějinách pohraničí je odsun sudetských Němců. Vylidnění původních sklářských vesnic vedlo nejen k úpadku tradičního řemesla, ale celého hospodářství regionu a sídel. Počet obyvatel obce Mařenice se během dvaceti let snížil z 2429 na 492. Přestože do téměř vylidněných vesnic přicházeli noví obyvatelé, velké množství neobydlených domů zchátralo a bylo strženo. V krajině je dodnes možno vidět staré základy zaniklých staveb převážně v severní části Dolní Světlé a jednotlivě ve volné krajině. Rozvoj rekreace a chalupářství v 2. polovině 20. století přinesl i rozvoj služeb v obci, s příchodem rekreantů došlo také k obnově mnoha zašlých lidových stavení. Hlavní obživu v obci tradičně představovalo zemědělství, tkalcovství, práce v lese, obchod se dřevem a již zmíněná sklářská výroba. V Lužických horách nikdy nevznikl větší průmysl (koncentrace spíše v okolí větších měst), krajina tedy nebyla dotčena výraznějšími zásahy a zástavba obcí je dodnes převážně tradiční bez rušivých staveb. V historii postupně vznikalo poměrně řídké osídlení podél Svitávky, někde s výrazným potočním uspořádáním. Zástavbu všech místních částí určují trasy a doplňují přilehlé souběžné lány zemědělské půdy oddělené místy dochovanými mezemi, které od stavení vybíhají do okolních svahů. V okolní krajině jsou roztroušeny další jednotlivé objekty. Přestože zástavba sídla se jeví jako kompaktní celek, místní krajina je dodnes poměrně řídce osídlena (14 obyvatel/km², oproti blízkému správnímu území Nového Boru se 129 obyvateli/km²) a uchovává si tak velmi specifický ráz. I vzhledem k okrajové poloze obce se dodnes zachoval charakter krajiny a typické podhorské zástavby s velkým množstvím dochované lidové architektury. Pro místní region jsou typické přízemní domy obdélníkového tvaru se sedlovou střechou a malými dělenými okny, a tzv. podstávkové domy s charakteristickou podstávkou, roubeným přízemím a hrázděným patrem. Štíty domů jsou často vykládány břidlicí různých barev a složených ornamentů. Dominantu obce tvoří kostel sv. Máří Magdalény, který na návrší uprostřed obce nechala postavit vévodkyně Františka Toskánská ze Zákupského zámku (do jeho panství Mařenice tehdy patřily). Stavba vznikla v letech 1699 1714, stavitelem byl Octavio Broggio z Litoměřic. Další významnou památkou je trojice barokních soch u mostu přes Svitávku u obecního úřadu. Sochy byly vytvořeny v letech 1831 1833 a představují ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Další dominantou je nově zrekonstruovaná barokní kaple na úpatí vrchu Kalvárie. Osídlení je téměř výhradně soustředěno v jižní a východní části území obce podél dopravní osy, která sleduje tok Svitávky. Těžiště sídla se nachází v údolní partii území, zejména k. ú. Mařenice. Částečně izolovaným sídlem je Horní Světlá podél silnice z Dolní Světlé na západ do Jedlové. Specifickou pozici zaujímá enkláva Myslivny severně od Horní Světlé. Mařenice mají úzké sídelní vazby s obcí Krompach na východě (Krompach byl součástí správního území Mařenic od 1. 1. 1981 do 30. 8. 1990). Obyvatelstvo Obec Mařenice měla ke dni 1. 1. 2010 377 stálých obyvatel. Demografický vývoj úzce souvisí s vývojem osídlení (viz. níže). Nejstarší věrohodné údaje pochází z roku 1869 (Sčítání lidí, domů a bytů). Mírný nárůst ve 30. letech 20. století je pravděpodobně důsledkem elektrifikace obce a obecně zlepšení podmínek bydlení a dopravní dostupnosti. Obrovský úbytek obyvatel mezi lety 1930 a 1950 byl způsoben odsunem německého obyvatelstva. V následujících letech docházelo nadále k odchodu lidí do větších měst. 9

Vývoj počtu obyvatel v letech 1869-2001: rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Mařenice celk. 3717 3604 3292 2945 2784 2334 2429 492 539 460 390 295 345 Dolní Světlá 970 935 779 753 710 641 681 136 137 85 84 42 47 Horní Světlá 843 778 716 617 604 500 518 35 11 3 6 21 43 Mařenice 1445 1436 1417 1253 1163 947 1018 255 347 316 270 210 231 Mařeničky 459 455 380 322 307 246 212 66 44 56 30 22 24 V posledních dvaceti letech lze sledovat mírný stabilní nárůst počtu obyvatel, což lze přisuzovat trendu návratu k bydlení na venkově i rozvojem cestovního ruchu v regionu a tím vzniku nových pracovních příležitostí. Vývoj počtu obyvatel v letech 1994 2009 (stav k 31. 12. daného roku): rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Mařenice 305 299 300 309 318 346 339 347 343 342 361 360 370 377 Podíl obyvatel v produktivním věku činí 68 %. Zhruba třetina z celkového počtu obyvatel je ekonomicky aktivní, z toho téměř polovina (45 %) je nucena vyjíždět za prací. Průměrný věk obyvatel obce se v posledních deseti letech pohybuje okolo 43 let, přibližně o dva roky více než je celostátní průměrný věk. Složení obyvatelstva (stav ke dni 31. 12. 2009): počet bydlících obyvatel 377 - muži 167 - ženy 210 počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem 52 - muži 22 - ženy 30 počet obyvatel ve věku 15 64 let celkem 256 - muži 122 - ženy 134 počet obyvatel ve věku 65 a více let celkem 69 - muži 23 - ženy 46 Bytový a domovní fond Ve sledovaném období bylo dosaženo nejvyššího počtu (660 domů) na území obce v roce 1900. Lze předpokládat, že v historii se počet domů na území trvale pozvolna zvyšoval, případně krátkodobě stagnoval v důsledku válek a útlumu obchodu. Celkový počet domů ukazuje od prvních statistických údajů až do odsunu německého obyvatelstva relativně stabilní nárůst. Zajímavé jsou skokové rozdíly v počtu domů mezi lety 1980, 1991 a 2001, kdy docházelo k obnově mnoha chátrajících objektů. Srovnáním s vývojovou řadou počtu obyvatel ve stejném období lze dojít k závěru, že většina rekonstruovaných objektů byla následně využita k rekreaci a představuje objekty tzv. druhého bydlení. Vývoj počtu domů v letech 1869 2001: rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Mařenice celk. 602 636 651 660 645 628 631 434 136 109 104 277 400 Dolní Světlá 160 164 164 175 163 162 168 117 41 26 27 78 97 Horní Světlá 136 142 146 145 143 134 137 102 3 2 7 67 75 Mařenice 232 248 264 263 264 259 258 180 92 69 62 109 198 Mařeničky 74 82 77 77 75 73 68 35-12 8 23 30 10

Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech je 274. Procentuální podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů je 72,5 %, s tím souvisí i statistický údaj počtu potenciálních uživatelů území 1300 (v roce 2008), tedy kromě trvalých obyvatel i rekreanti vlastnící v obci chalupy a turisté využívající ubytovací kapacitu komerčních zařízení. Počet trvale obydlených bytů v obci je 111, z toho podíl v rodinných domech činí 91 %. počet obyvatel v trvale obydlených bytech (TOB) 276 podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu 97,5 % podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu 0,7 % podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci - Hospodářství V obci Mařenice bylo k 31. 12. 2009 registrováno 85 ekonomických subjektů, z hlediska zaměření jsou dominantní služby spojené s cestovním ruchem. hospodářská činnost - zemědělství, lesnictví, rybolov 13 - průmysl 13 - stavebnictví 10 - doprava a spoje 1 - obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství 30 - ostatní obchodní služby 7 - veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění 1 - školství a zdravotnictví 1 - ostatní veřejné, sociální a osobní služby 9 počet podnikatelských subjektů celkem 85 Rekreace a cestovní ruch Dle České centrály cestovního ruchu byly Mařenice společně s obcí Krompach zařazeny do kategorie středisko cestovního ruchu rekreační funkce sídel významně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. V rámci ÚAP LK byly Mařenice vyhodnoceny jako obec s významným vlivem jednodenní návštěvnosti. V řešeném území existuje hustá síť značených tras pro pěší turistiku a cykloturistiku po silnicích a zejména po méně frekventovaných místních komunikacích. V rámci zimních sportů se v obci nachází lyžařský areál v Dolní Světlé (3 vleky) a síť značených tras pro běžkaře. Vybavenost v oblasti služeb spojených s cestovním ruchem představují zejména ubytovací zařízení a pohostinství. Individuální pobytová rekreace je vedle turistiky jednou z nejvíce rozvinutých rekreačních činností v obci. Uvádí se procentuální podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů 72,5 %. Kromě ubytovací kapacity komerčních zařízení představuje podstatnou část tohoto podílu i velké množství objektů druhého bydlení (chalupy a chaty). 4.3. Přírodní podmínky Krajina Lužických hor vyniká výrazným reliéfem, vysokou lesnatostí a celkový ráz oblasti dokresluje lužická lidová architektura. K přírodovědecky nejhodnotnějším částem Lužických hor patří zbytky přirozených lesních porostů ve vrcholových partiích, vlhké horské a podhorské louky s výskytem vzácných druhů rostlin, nivy potoků a význačné geomorfologické útvary. Dle vymezení oblastní krajinného rázu Libereckého kraje (Brychtová, 2009) je řešené území součástí oblasti OKR 12a Lužické hory východní část. Koeficient ekologické stability území představuje poměr ekologicky stabilních ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí, počítá se jako poměr druhů pozemků. Podle ČSÚ je koeficient ekologické stability řešeného území 7,44. Jedná se tedy o přírodní nebo přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. 11

Geologie Řešené území je součástí Lužických hor. Území se obecně vyznačuje pestrou geologickou skladbou. Na území Lužických hor jsou zastoupeny všechny základní tři typy hornin. Nejstaršími horninami prvohorního stáří jsou žuly v nejsevernější části, kam zasahují ze Šluknovského výběžku. Jedná se o hlubinné vyvřeliny, které se teprve později vlivem geologických procesů dostaly na zemský povrch. Prvohorní vyvřeliny mírně metamorfované (zawidowský granodiorit) se vyskytují rovněž severně od Lužické poruchy v oblasti Dolního Sedla a Dolní Suché. Většina území je budována svrchnokřídovými pískovci březenského souvrství. Na severním okraji Lužických hor jsou křídové pískovce tektonicky ohraničeny proti žulám lužického masivu tzv. lužickou poruchou, po které došlo k nasunutí starší žuly nad mladší pískovce. V okolí Doubice přitom byly na povrch vyvlečeny i drobné kry jurských vápenců. Ve východní části Lužických hor pak starší cenomanské pískovce. Na dnešní tváři Lužických hor se výrazně podílela třetihorní vulkanická činnost. Magma proniklo zlomy v zemské kůře a vytvořilo podzemní tělesa většinou bochníkovitého tvaru (lakolity), popř. utuhlo v přívodních komínech. Teprve později byly rozrušeny a odneseny povrchové vrstvy měkčích usazených hornin na rozdíl od velmi odolných vulkanických těles. V Lužických horách se tedy nejedná o sopky v pravém slova smyslu, ale o vypreparované původně podpovrchové útvary. Tím vznikl charakteristický reliéf Lužických hor, tvořený protáhlými hřbety a výraznými kuželovitými nebo kupovitými vrchy. Geomorfologie Obec leží v centrální části Lužických hor. Z hlediska geomorfologického členění se řešené území nachází v provincii Česká vysočina (Český masiv): systém subsystém provincie soustava (subprovincie) podsoustava (oblast) celek podcelek okrsek Hercynský Hercynská pohoří Česká vysočina IV Krkonošsko-jesenická IV A Krkonošská IV A 2 Lužické hory IV A 2A Lužický hřbet IVA 2A a Jedlovský hřbet (Z okraj území) IVA 2A b Hvozdský hřbet Území dominuje hlavní hřeben Lužických hor Lužický hřbet probíhá jižně od lužické poruchy od vrchu Spravedlnost po Horní Sedlo. Tvoří jej jednotlivé znělcové a trachytové, vzácně i čedičové kupy spojené do zřetelného hřebene. V této části Lužických hor se nalézají i nejvyšší vrcholy Luž 793 m, Pěnkavčí vrch 792 m, Bouřný 703, Hvozd 749 m, Plešivec 652 m. Po jižním i severním úbočí se vyskytují pískovcové útvary tvořící místy i skalní města. Nejlépe jsou vyvinuta na německé straně pohoří. Neméně zajímavá a pestrá je též Kytlická hornatina, rozsocha vybíhající jihozápadním směrem od Pěnkavčího vrchu. Tvořená je znělcem, trachytem a čedičem. Geomorfologické vymezení Lužických hor se z podstatné části kryje s územím CHKO Lužické hory, které však zasahuje i do okolních jednotek. Nejvýchodnější část chráněné oblasti mezi Horním a Jítravským Sedlem již náleží k Ještědskému hřbetu. Ralská pahorkatina zasahuje do jihovýchodní části zejména dominantními kupami Jezevčího a Zeleného vrchu. Jihozápadní hranici proti Českému středohoří tvoří údolí Pryského potoka přes Polevské sedlo do údolí Sporky. Oblast Šenovského vrchu a Kluček je součástí Českého středohoří. Hydrologické podmínky Po hřebeni Lužických hor prochází hlavní evropské rozvodí, s drobnými odchylkami totožné se státní hranicí. Hydrologicky náleží řešené území do povodí Ohře a dolního Labe (povodí Labe pod soutokem s Vltavou), povodí Odry zasahuje řešené území jen okrajově podél severní hranice. 12

Řešeným územím protéká významný vodní tok Svitávka, její pravostranný přítok Hamerský potok, levostranný přítok Krompašský potok na okraji území a další drobné vodní toky. Svitávka (1-14-03-038, 039, 041, 043) pramení na německé straně poblíž Dolní Světlé pod vrcholem Luž, do ČR přitéká ve výšce 505 m n. m. a ústí zprava do Ploučnice u Brenné ve 253 m n. m. Plocha povodí je 132,5 km 2, délka toku 37,4 km a průměrný průtok u ústí 1,16 m 3.s -1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, vodácké využití. Její významné pravostranné přítoky jsou: Hamerský potok a Boberský potok (Bobrava). Horní část toku protéká územím CHKO Lužické hory, na průtoku zastavěnými územími je tok zčásti regulovaný, jinak je přirozeného rázu v prakticky neudržované nivě mimo souvislejší zalesnění. správce Povodí Ohře, s. p. Hydrologická data a čísla pořadí vodních toků v území a jejich správci: vodní tok číslo hydrologického pořadí (ČHP) plocha dílčího povodí celková plocha povodí celková délka toku Svitávka 1-14-03-038 0,277 km² - 37,6 km správce Povodí Ohře, s. p. Svitávka 1-14-03-039 6,168 km² 6,445 km² 0,9 km ZVHS Krompašský potok 1-14-03-040 4,759 km² - 3,35 Povodí Ohře, s. p. Svitávka 1-14-03-041 6,527 km² 17,791 km² 2 km Lesy ČR Hamerský potok 1-14-03-042 15,330 km² - 9,5 km Povodí Ohře, s. p. Svitávka 1-14-03-043 15,130 km² 48,251 km² 1,11 km ZVHS Rousínovský potok 1-14-03-045 12,958 km² - 7,9 km Klimatické podmínky Teplotní normály klimatických stanic za období 1961 1990: Povodí Ohře, s. p. I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII roční průměr - 2,5-1,1 2,4 6,8 12,0 15,2 16,5 15,7 12,1 7,8 2,9-0,7 7,3 Dle Charakteristiky klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971) leží řešené území v klimatických okrscích MT2 a MT7. MT2 nejchladnější a nejvlhčí z mírně teplých oblastí. Vymezena je v prostoru Lužických hor, Nového Města pod Smrkem a na Semilsku. Krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá a normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. MT7 oblast vymezená v širším podhůří Lužických hor, Dubé, Albrechtic a nižších partií Kozákovského hřbetu. Normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto. Přechodné období je normálně dlouhé s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. klimatické charakteristiky MT 2 MT 7 počet letních dnů 20-30 30-40 počet dnů s teplotou >10 C 140-160 140-160 počet mrazových dnů 110-130 110-130 počet ledových dnů 40-50 40-50 průměrná teplota v lednu -3 a -4-2 a -3 průměrná teplota v červenci 16-17 16-17 průměrná teplota v dubnu 6-7 6-7 průměrná teplota v říjnu 6-7 7-8 počet dnů se srážkami > = 1 mm 120-130 110-120 úhrn srážek ve vegetačním období 450-500 400-450 13

úhrn srážek v zimním období 250-300 250-300 počet dnů se sněhovou pokrývkou 80-100 60-80 počet zamračených dnů 150-160 120-150 počet jasných dnů 40-50 40-50 Fytogeografie a fytocenologie Přírodní lesní oblasti (PLO) zasahující řešené území: - 19 - Lužická pískovcová vrchovina (severní část), geomorfologicky tvořena Lužickými horami, geologicky je území tvořeno kvádrovými kaolinickými a jílovitými pískovci s hojnými průniky kuželů a kup neovulkanických hornin (znělec, čedič), menší plochy kryty sprašovými půdami, pro pedogenezi jsou charakteristické lehké a chudé půdy kyselé reakce, na kvádrových pískovcích podzolované, na spraších se vyvinuly illimerizované půdy, nejvíce rozšířeným společenstvem jsou bory reliktní, roklinové, dubové, smrkové i bukové, poměrně vysoké zastoupení má j 5. lvs jedlobukový a 6. lvs - smrkobukový - 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj, geologicky téměř výlučně křídový útvar, podloží je tvořeno v Ralské pahorkatině kvádrovými pískovci, vytvářejícími svérázný reliéf krajiny (kaňony, rokle, bizarní útvary, skalní města), místy jsou kvádrové pískovce proraženy vulkanickými suky čedičových hornin (fonolity, trachyty, čediče, tefrity, nefelinity), na výchozech kvádrových pískovců vznikají pedogenezí většinou mimořádně chudé, kyselé arenické kambizemě, mající výraznou tendenci k podzolizaci, nejrozsáhlejší výskyt arenických podzolů v Čechách, v menší míře vznikají půdy i zvětráváním sprašových hlín, nejcharakterističtějším společenstvem této oblasti je kyselý a chudý dubobukový bor, v terénních depresích s vyšší vlhkostí pak smrkový bor, z vegetačních stupňů je výrazněji zastoupen 2. lvs bukodubový, na dnech údolí se vyskytuje inverzí podmíněný 5. lvs - jedlobukový Lesní vegetační stupně (LVS) - 6 - smrkobukový (S/SZ část území, zejm. souvislé lesní plochy v neosídlené krajině) - 5 - jedlobukový (střední oblast území podél sídelní osy obce, horní část Jílového vrchu) - 3 - dubobukový (jižní oblast území) - 4 - bukový (úpatí Jílového vrchu u JV hranice území) Biogeografie Dle biogeografického členění náleží převážná část území do Lužickohorského bioregionu, jižní část území zasahuje do Ralského bioregionu. - 1.66 Lužickohorský bioregion měkké křídové sedimenty s měkkým reliéfem, proraženým kyselými neovulkanity tvořícími vysoké kupy. Převažující vegetační jednotkou jsou květnaté bučiny; část je tvořena kyselými křídovými pískovci se skalními městy s bikovými bučinami a okraji s acidofilními doubravami. - 1.34 Ralský bioregion pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s květnatými bučinami; část bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována dubohabrovými háji. 5. OCHRANA KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ 5.1. Kulturní a památkové hodnoty V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou zapsány následující objekty: číslo rejstříku památka katastrální území 46605/5-3124 kostel sv. Maří Magdalény Mařenice 47678/5-3125 sochy Mařenice 20536/5-3126 sloup se sochou P. Marie 14

46268/5-3131 výšinné opevněné sídliště hradiště, archeologické stopy 20345/5-3129 venkovská usedlost č. p. 27 Mařenice 41101 / 5-3130 venkovská usedlost č. p. 28 Mařenice 36632/5-3127 venkovská usedlost č. p. 136 Mařenice 17863/5-3128 venkovská usedlost č. p. 150 Mařenice Mařenice, dle NPÚ Lk se nachází v k. ú. Heřmanice V roce 2008 došlo k prohlášení nemovité kulturní památky velmi okrajově zasahující do řešeného území. Památka je součástí ústředního seznamu v obci Naděje. Záznam o prohlášení památky: obec / část obce věc stručné odůvodnění Cvikov bývalá pila č. p. 51 a související vodní dílo na stavební parcele č. 9/1, 9/3, pozemkové parcele č. 1119, 742/1, 976/3, k. ú. Naděje a p. p. č. 772/5, k. ú. Mařenice Jedná se o rozsáhlé téměř intaktně dochované vodní dílo s využitím místních zdrojů (pískovcového podloží, sklonu terénu a pískovcových bloků). Řešení derivačního typu vodní elektrárny je neobvyklé (např. přívodní štola tesaná v pískovci). V řešeném území se dále nacházejí jednotlivé objekty s historickou, uměleckou či obecně kulturní hodnotou, které si zaslouží zvýšenou pozornost. Jedná se o památky místního významu drobné sakrální stavby, plastiky, objekty lidové architektury a zejména místně tradiční skalní reliéfy a kapličky. Tyto prvky jsou volně rozptýlené v krajině, převážně v centrální části Mařenic a podél starých cest vedoucích do Heřmanic, Kunratic a Cvikova. Jednotlivé významnější objekty jsou vymezeny v grafické části průzkumů a rozborů. V minulosti byl orgány památkové péče zpracován záměr vyhlášení památkové zóny Dolní a Horní Světlá (ve starší nadřazené dokumentaci značen jako PAM4 VPZ). Vesnická památková zóna nakonec vyhlášena nebyla a aktuálně se její vyhlášení nechystá. Samotný záměr však ukazuje, že se jedná o památkově hodnotné území s typickou horskou strukturou zástavby a objekty s dochovanou tradiční lidovou architekturou. Archeologické lokality Celé správní území obce Mařenice je územím s archeologickými nálezy (typ ÚAN III). Dále se v území nacházejí následující území s archeologickými nálezy (typ ÚAN I, II) dle Státního archeologického seznamu ČR. poř. č. SAS název ÚAN typ ÚAN Reg. správce katastrální území 02-24-10/8 Horní Světlá ZSSH I Vlast. muzeum Česká Lípa Horní Světlá pod Luží 02-24-10/9 polesí Kopřivnice Čihadlo Z a J od obce I Vlast. muzeum Česká Lípa Horní Světlá pod Luží 02-24-15/1 sklářská huť pod Bouřným I Vlast. muzeum Česká Lípa Horní Světlá pod Luží (část) 02-24-15/12 ZSSH Horní Světlá I Vlast. muzeum Česká Lípa Horní Světlá pod Luží 02-24-15/16 02-24-15/5 historická krajina mezi Milštejnem a Milířskou dolinou ZSSH severně od vodní nádrže Naděje II Vlast. muzeum Česká Lípa Horní Světlá pod Luží (část) I Vlast. muzeum Česká Lípa Horní Světlá pod Luží 02-24-15/7 Bouřný vrchol I Vlast. muzeum Česká Lípa Horní Světlá pod Luží 02-24-15/9 milíře S od Hamerského potoka I Vlast. muzeum Česká Lípa Horní Světlá pod Luží 03-13-06/2 Plešivec milíře I Vlast. muzeum Česká Lípa Dolní Světlá pod Luží 03-13-06/4 V úpatí Luže milíře I Vlast. muzeum Česká Lípa Horní Světlá pod Luží 03-13-11/3 středověké a novověké jádro obce I Vlast. muzeum Česká Lípa Mařenice 15

03-13-11/4 středověké a novověké jádro obce Dolní Světlá I Vlast. muzeum Česká Lípa Dolní Světlá pod Luží (část) 03-13-11/6 ZSSH a podzemní náhony na Hamerském potoce I Vlast. muzeum Česká Lípa Mařenice Mařeničky Horní Světlá pod Luží (část) 03-13-11/8 ZSSH na Kamenném vrchu I Vlast. muzeum Česká Lípa Dolní Světlá pod Luží Horní Světlá pod Luží 03-13-11/9 03-13-16/2 historická cesta z Mařenic do Krompachu historická cesta z Kunratic do Mařenic I Vlast. muzeum Česká Lípa Mařenice (část) I Vlast. muzeum Česká Lípa Mařenice (část) pozn. ZSSH se rozumí zaniklá středověká sklářská huť, milíř je zařízení používané pro výrobu dřevěného uhlí 5. 2. Technické a civilizační hodnoty Dopravní infrastruktura Širší dopravní vztahy Řešené území je obsluhováno výhradně silniční dopravou. Z pohledu širších dopravních vazeb mají pro obec význam silnice I/9 a I/13 vedené severojižním a západovýchodním směrem, východně, resp. jižně od území obce. číslo silnice 9 13 průběh silnice Praha Zdiby (D8) - Mělník (I/16) - Jestřebí (I/38) - Zahrádky u Č.L.(I/15) - Česká Lípa - Nový Bor, Svor (I/13) - Rumburk - Německo Karlovy Vary (I/6) - Ostrov (I/25) - Chomutov (I/7) - Most (I/15, I/27) - Teplice (I/8) - Chlumec (I/30) - Děčín (I/62) - Nový Bor, Svor (I/9) - Bílý Kostel n/n (I/35) - Liberec (I/35, I/14) - Habartice - Polsko délka silnice dle provozního staničení 108,569 221,779 Pro Mařenice mají klíčový význam silnice III/27014 a 26841 plnící funkce přivaděčů od silnice I/13 a spojující obec s vyššími správními centry Cvikovem a Jablonným v Podještědí. Silnice III tříd Řešeným územím jsou vedeny následující silnice III tříd: III/26839 Dolní Světlá Kunratice u Cvikova III/26841 Mařenice - Cvikov III/26844 Dolní Světlá Nová Huť (I/9) III/27014 Mařenice Krompach Heřmanice III/27016 Mařenice Heřmanice Silnice III/26839 má charakter páteřní obslužné komunikace a představuje lokální urbanizační osu území. Silnice III/26841 a 27016 zajišťují přímé spojení Mařenic se silnicí I/13 jihozápadním, resp. jihovýchodním směrem. Silnice III/27014 spojuje obec se sousední obcí Krompach. Silnice III/26844 propojuje obec se silnicí I/9 na severozápadě území. Místní komunikace V řešeném území jsou vedeny páteřní místní komunikace, které umožňují rovněž přímou obsluhu jednotlivých objektů. Na tyto komunikace navazují další, převážně zklidněné místní komunikace proměnlivých parametrů. V okrajových částech sídel mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem bez chodníků v šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných po nezpevněné cesty. 16

Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě, či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místní komunikace. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území je využitelný následující sčítací úsek: Číslo silnice Úsek Umístění I/26839 4 1640 křižovatka s I/13 konec silnice SČÍTACÍ ÚSEK 4 1640 Moto Nákladní Osobní Celkem 2000 7 90 362 416 2005 5 47 558 653 Intenzita dopravy na sledovaném úseku silnice III. třídy odpovídá jejímu dopravnímu významu, resp. stanovené kategorii. Dopravní závady Silnice III. třídy jsou územně stabilizovány. V rámci průzkumů a rozborů byly na jednotlivých úsecích identifikovány dopravní závady lokálního významu (nevyhovující rozhledové poměry, šířkové a směrové parametry, apod.). Jejich případné řešení bude prověřeno v návrhu územního plánu. Dopravně závadné jsou dále směrové a šířkové parametry některých místních komunikací, nevyhovující jsou rovněž rozhledové poměry na některých křižovatkách, především při napojení některých místních komunikací na silnice III. třídy. S ohledem na intenzitu dopravy na těchto komunikacích se dají předpokládat pouze lokální úpravy některých návrhových parametrů. Kategorizace silnic a funkční třídy Dle Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR (zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR) je pro silnici I/13 stanovena kategorie S 11,5/80. Dle Normové kategorizace krajských silnic II. a III. třídy, kterou schválilo Zastupitelstvo LK usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004, má silnice III/2883 návrhovou kategorijní šířku S 7,5/60 a silnice III/2884 má návrhovou kategorijní šířku S 4/30. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční třídě určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle této ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze dle ČSN šířku snížit na 1,25 m. Dle ČSN je nevyhovující šířkové uspořádání u některých úseků místních komunikací. S ohledem na přenášenou dopravní intenzitu lze považovat tyto parametry za postačující. Tento rozpor je možné řešit změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími po komunikaci. Funkční třídy silnic mají úroveň C2, ostatní (místní) komunikace C2 a C3, zklidněné komunikace v obytných zónách D1. Komunikace pro pěší Chodníky v obci nejsou realizovány. V zastavěném území nalezneme několik samostatných pěších propojení. Územím prochází množství značených turistických tras vedených po silnicích III. třídy a místních a účelových komunikacích s nízkými intenzitami provozu. Rozvoj měkkých forem rekreace (pěší turistiky) je řešen na úrovni ZÚR LK, resp. ÚAP LK 17

vymezením záměrů nadmístního významu. Návrh územního plánu prověří a upřesní trasy následujících koridorů: multifunkční turistický koridor D42 Nová Hřebenovka, ve dvou větvích (jižní a severní) propojuje ostatní tři multifunkční turistické koridory (v LK prochází územím obcí Svor, Mařenice, Cvikov, Krompach, Jablonné v Podjěštědí, Hrádek nad Nisou) mezinárodní turistický pěší koridor MN_P_E3 Evropská dálková trasa (EWV) Istanbul mys Sv. Vincenta (Černé moře Pyrenejský poloostrov), na území LK je vedena v trase Harrachov Kořenov Bukovec Smědava Nová Louka Bedřichov Liberec Ještěd Jitrava Horní Sedlo Petrovice Mařenice Cyklistická doprava Řešeným územím prochází mezinárodní cyklokoridor: mezinárodní cyklokoridor veden po trasách č. 3055, č. 3045, č. 3054: Libereckým krajem prochází v trase Valy CZ/D Krompach Mařenice Kunratice u Cvikova Svitava Velenice Zákupy Provodín Staré Splavy Doksy Bezděz Bělá pod Bezdězem značené cyklotrasy: č. 21 (85 km) Hřensko Mezní Louka Vysoká Lípa Jetřichovice Všemily Filipov Česká Kamenice Mlýny Kytlice Nová Huť Horní Světlá Dolní Světlá Juliovka Mařenice Heřmanice Lada Jablonné v Podještědí Valdov Žibřidice Křižany Kryštofovo Údolí Andělská Hora Chrastava č. 3053 (36 km) Zahrádky Česká Lípa Písečná Malý Bor Bukovany Chomouty Chotovice Nový Bor Údolí samoty Cvikov Trávník Mařenice č. 3055 (21 km) Valy Krompach Juliovka Mařenice Mařeničky Kunratice u Cvikova Lindava Svitava Velenice č. 3061 (11 km) Juliovka Hamr U Jana Myslivny Wache Dolní Světlá Trasy místního charakteru lze vést obecně po všech komunikacích v řešeném území a po většině zpevněných a částečně zpevněných cest. Rozvoj cyklistické dopravy je analogicky s dopravou pěší řešen na úrovni ZÚR LK, resp. ÚAP LK vymezením záměrů nadmístního významu. Návrh územního plánu prověří a upřesní trasy následujících cyklokoridorů: mezinárodní cyklokoridor M2 Zittau Praha (hranice ČR Krompach Doksy Bezděz hranice LK, na řešeném území úsek Juliovka Mařenice Mařeničky) nadregionální cyklokoridor NR2 Nová Hřebenovka jih (hranice LK Svor Jablonné v Podjěštědí Kryštofovo údolí Šimonovice) Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována autobusovou dopravou, kterou provozuje ČSAD Česká Lípa a.s. V řešeném území je provozována následující autobusová linka na trase: linka č. 500020 Česká Lípa Cvikov Krompach Linka je součástí Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje IDOL. Statická doprava Individuální parkování a odstavování vozidel probíhá převážně na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Větší mimouliční parkovací plochy pro osobní vozidla v obci vybudovány nejsou a vzhledem k menším kapacitám občanské vybavenosti není jejich potřeba výrazná. 18

Železniční doprava Západním okrajem řešeného území prochází železniční trať č. 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová bez přímých dopravních vazeb na území obce. Z pohledu širších dopravních vztahů má pro území význam železniční stanice Jablonné v Podještědí na trati č. 086 Liberec Česká Lípa. Ochranná pásma Silniční Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice III. tříd... 15 m od osy vozovky Železniční Železniční ochranné pásmo je stanoveno Zákonem o drahách č. 266/94 Sb. a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby, výjimky lze povolit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení vedení, měřických znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje Drážní správní orgán, který přitom stanoví podmínky. Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Mařenice V Mařenicích je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu zásobující místní část Mařenice. Vodovod dále posiluje dolní tlaková pásma vodovodů v Horní a Dolní Světlé. Voda je sváděna z prameniště v Horní Světlé (zářezy s vydatností cca 0,35 1,1 l/s) přes PK 5 m 3 do vodojemu Mařenice 100 m 3 (447,25/444,25 m n. m.). Z vodojemu je veden zásobovací řad DN 100 do spotřebiště. Dalším zdrojem pro vodovod je nový vrt (5,0 20,0 l/s) v blízkosti vodojemu. Voda z vrtu je čerpána přivaděcím řadem DN 100 (5 l/s). Rozvodná síť je litinová (DN 40 100) a ocelová (DN 20 45), některé přípojky i olověné. Z vodovodu Mařenice jsou zásobovány 3 objekty v sousední osadě Juliovka. Na vodovod je napojeno 95 % obyvatel. Zdroje vody (prameniště a vrt) vykazují závadnost v ukazatelích KNK, T Mařeničky V místní části Mařeničky není vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelstvo je zásobováno pitnou vodou z lokálních zdrojů. Horní Světlá V Horní Světlé je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Provozně je vodovod rozdělen do dvou tlakových pásem. Horní tlakové pásmo tvoří samostatný vodovod se zemním vodojemem o objemu 30 m 3 (636,00/633,50 m n. m.). Voda je do vodojemu přiváděna řadem DN 100 z pramenné jímky o vydatnosti 0,2 0,5 l/s. Dolní tlakové pásmo má vlastní zdroj vody (1,0 2,0 l/s), a zemní vodojem 15 m 3 (576,44/574,50 m n. m.). Z vodojemu je zásobovacím řadem DN 50 napojena rozvodná síť. Dolní tlakové pásmo je posilováno z vodojemu Mařenice. Samostatným vodovodem na území Horní Světlé je vodovod v Jägersdorfu (osadě Myslivny), který má vlastní zdroj 0,1 0,15 l/s s vodojemem 8 m 3 (665,00 m n. m.). Z vodojemu je veden zásobovací řad DN 50 do spotřebiště. 19