ZMĚNA JEDNACÍHO ŘÁDU Stručný přehled hlavních změn Leden 2017 1 CS
Evropský parlament GŘ pro předsednictví Evropský parlament GŘ pro vnitřní politiky Unie
ZMĚNA JEDNACÍHO ŘÁDU Stručný přehled hlavních změn V této brožuře jsou shrnuty některé změny jednacího řádu, které se dotýkají Vaší poslanecké práce
Předmluva Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, jednací řád EP prošel celkovou revizí naposledy v roce 2009. Od té doby sice došlo v jednacím řádu k mnoha změnám, které se však nemohou srovnávat s jeho celkovým přepracováním, které Parlament přijal 13. prosince 2016. Provést uprostřed osmého volebního období natolik rozsáhlou změnu jednacího řádu bylo nelehkým úkolem nejen pro administrativní útvary Parlamentu a jeho IT systémy, ale také, a to především, pro jeho primární aktéry: pro samotné poslance. Jednací řád v novém znění vstupuje v platnost dnem 16. ledna 2017. Ve snaze pomoci Vám při Vaší práci připravilo GŘ pro předsednictví a GŘ pro vnitřní politiky tuto stručnou informační brožuru. Nejedná se o vyčerpávají výčet změn, které byly v jednacím řádu provedeny. Spíše poukazuje na některé významné změny, které se dotýkají Vaší každodenní práce změny ustanovení o plenárním zasedání a o činnosti výborů, o individuálních právech poslanců a o administrativních záležitostech. Markus Winkler zástupce generálního tajemníka a generální ředitel pro předsednictví Riccardo Ribera d Alcalá generální ředitel pro vnitřní politiky 2
Obsah Přijímání nového JŘ... 4 Zasedání Parlamentu... 5 Činnost výborů... 11 Činnosti poslanců... 14 Správa záležitostí poslanců... 20 3
Přehled postupu přijímání nového jř V prosinci 2014 zřídil výbor AFCO pracovní skupinu, která měla za úkol provést celkový přezkum jednacího řádu EP. Skupina byla tvořena jedním poslancem z každé politické skupiny a předsedal jí místopředseda Rainer Wieland. Pracovní skupina představila výsledky své práce v červenci 2016 na schůzi výboru AFCO. Zpravodajem byl jmenován Richard Corbett. Zpráva, kterou AFCO přijal dne 8. listopadu 2016, byla předložena plenárnímu zasedání v prosinci 2016. S několika výjimkami vstoupí nová ustanovení jednacího řádu v platnost dne 16. ledna 2017, tj. prvního dne lednového dílčího zasedání. 4
Zasedání Parlamentu Prahové hodnoty (nový článek 168a) Až dosud se v jednacím řádu používalo kolem patnácti typů prahových hodnot pro různé procesní žádosti (např. limit čtyřiceti poslanců, politická skupina nebo čtyřicet poslanců apod.). Většina z těchto prahových hodnot se nyní nahrazuje nejbližší ze tří nově zavedených hodnot: nízká prahová hodnota 5 % všech členů Parlamentu (tj. 38 poslanců) nebo politická skupina střední prahová hodnota jedna nebo více politických skupin nebo jednotliví poslanci, kteří dohromady představují 10 % členů Parlamentu vysoká prahová hodnota jedna nebo více politických skupin nebo jednotliví poslanci, kteří dohromady představují 20 % členů Parlamentu. Některých prahových hodnot se ovšem toto zjednodušení nedotýká, ať už proto, že se tyto limity vztahují na určité specifické situace či se týkají výsad jednotlivých poslanců, nebo protože vyplývají přímo ze Smluv. 5
Hlasování v plénu Předkládání pozměňovacích návrhů Dřívější znění Pozměňovací návrhy k projednání v plénu může předložit příslušný výbor, politická skupina nebo přinejmenším čtyřicet poslanců. Nové znění (Čl. 169 odst. 1) Pozměňovací návrhy k projednání v plénu může předložit příslušný výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty (38 poslanců). (Pozměňovací návrhy ke zprávám z vlastního podnětu podle čl. 52 odst. 2 nyní čl. 52 odst. 4 může předložit zpravodaj za účelem zohlednění nových informací nebo 76 poslanců) 6
Zasedání Parlamentu Žádosti o dílčí, oddělené nebo jmenovité hlasování Dřívější znění O dílčí, oddělené nebo jmenovité hlasování může požádat politická skupina nebo přinejmenším 40 poslanců. Nové znění (Články 174, 176 a 180) O dílčí, oddělené nebo jmenovité hlasování může požádat politická skupina nebo poslanci, kteří dosahují přinejmenším nízké prahové hodnoty (38 poslanců). Žádost o dílčí a oddělené hlasování týkající se zprávy z vlastního podnětu podle čl. 52 odst. 2 (nyní čl. 52 odst. 4) může předložit pouze zpravodaj za účelem zohlednění nových informací nebo alespoň 76 poslanců (tj. stejná prahová hodnota jako u pozměňovacích návrhů). Jednotlivé politické skupiny mohou v průběhu dílčího zasedání předložit nejvýše 100 žádostí o jmenovité hlasování. 7
Postup hlasování o legislativních zprávách V článku 59 a v novém článku 67a je stanoven postup pro hlasování o přijetí postoje Parlamentu v prvním a druhém čtení řádného legislativního postupu. Návrh na okamžité zamítnutí návrhu Komise nebo postoje Rady může předložit příslušný výbor, politická skupina nebo poslanci, kteří dosahují alespoň nízké prahové hodnoty (38 poslanců). Takový návrh je předložen k hlasování jako první. Zamítnutím návrhu Komise je první čtení ukončeno, pokud Parlament nerozhodne na základě zvláštní žádosti, že věc bude vrácena zpět výboru. Pokud Parlament nerozhodne jinak, je předběžná dohoda mezi Parlamentem a Radou v rámci řádného legislativního postupu předložena k hlasování před ostatními pozměňovacími návrhy. Jestliže Parlament předběžnou dohodu přijme, je čtení v Parlamentu ukončeno. Parlament se může ale rozhodnout, že přikročí nejprve k hlasování o předložených pozměňovacích návrzích (včetně návrhů obsažených v předběžné dohodě), a o žádostech o dílčí, oddělené a jmenovité hlasování. Návrh legislativního usnesení je podle nových ustanovení automaticky považován za přijatý a zvlášť se o něm nehlasuje; hlasuje se pouze o případných pozměňovacích návrzích k návrhu legislativního usnesení. Předseda pouze prohlásí čtení za ukončené a legislativní usnesení je upraveno tak, aby odpovídalo výsledku hlasování. 8
Zasedání Parlamentu Ústní vysvětlení hlasování Dřívější znění Bez omezení Nové znění (Čl. 183 odst. 1) Každý poslanec může podat maximálně tři ústní vysvětlení svého hlasování v průběhu každého dílčího zasedání. 9
Zasedání Parlamentu Tematické rozpravy (nový článek 153a) Na každém dílčím zasedání se nyní mohou konat jedna až dvě hodinové tematické rozpravy o tématech, která mají pro činnost EU zvláštní význam. Každá skupina má právo požádat alespoň o jednu rozpravu ročně. Konference předsedů zajistí spravedlivé rozdělení. Jestliže čtyřpětinová většina Konference předsedů vyjádří nesouhlas s námětem tematické rozpravy, rozprava neproběhne. Chování poslanců (nový čl. 11 odst. 3 a články 165 a 166) Byla zpřesněna ustanovení o tom, že předseda může poslancům uložit sankce, pokud se uchýlí k hanlivým, rasistickým nebo xenofobním výrokům nebo se budou chovat způsobem, který narušuje parlamentní činnost. Rozšířilo se také spektrum okamžitých opatření a sankcí, které mohou být poslancům uloženy v případě porušení norem chování (např. zákaz zastupovat EP navenek v delegacích, na interinstitucionálních jednáních apod. či omezení práva na přístup k utajovaným informacím), a sankce byly zpřísněny. 10
Činnost výborů Interinstitucionální jednání v průběhu řádného legislativního postupu Podle nového článku 69c nemohou jednání začít dříve, než výbor přijme zprávu a rozhodne o zahájení jednání na základě této zprávy. Rozhodnutí o zahájení jednání se přijímá většinou členů výboru. Dosavadní článek 74 se zrušuje. Rozhodnutí o zahájení jednání musí být oznámeno v plénu, přičemž politické skupiny nebo jednotliví poslanci, kteří dohromady dosahují střední prahové hodnoty (desetina všech členů Parlamentu), mohou na témže dílčím zasedání požádat o hlasování o tom, zda výbor smí zahájit jednání na základě této zprávy. Pokud Parlament zamítne rozhodnutí výboru zahájit jednání, je zpráva výboru zařazena na pořad jednání následujícího dílčího zasedání a je stanovena lhůta pro předložení pozměňovacích návrhů. Výbory požádané o stanovisko Podle nového znění článku 53 může výbor, který byl požádán o stanovisko, předložit své stanovisko v podobě pozměňovacích návrhů předložených přímo příslušnému výboru ve lhůtě pro předložení pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy budou po přijetí ve výboru předloženy za výbor jeho předsedou nebo zpravodajem. 11
Pozměňovací návrhy ve fázi projednávání ve výborech V souladu s novým zněním čl. 208 odst. 1 musí pozměňovací návrhy a návrhy na zamítnutí návrhu Komise podepsat alespoň jeden řádný člen nebo náhradník výboru. Jmenovité hlasování ve výboru Podle nového znění čl. 208 odst. 3 probíhá jediné nebo konečné hlasování o zprávě nebo stanovisku formou jmenovitého hlasování. Poslanci nebo politické skupiny dosahující vysoké prahové hodnoty ve výboru mohou požádat, aby i ostatní hlasování byla jmenovitá. 12
Činnost výborů Dílčí hlasování není možné u kompromisních pozměňovacích návrhů V souladu s čl. 174 odst. 5 a s článkem 209 není přípustné dílčí hlasování ve výboru o kompromisním pozměňovacím návrhu. Filtrování pozměňovacích návrhů z pléna ve výborech V souladu s novým zněním článku 175 může předseda Parlamentu požádat příslušný výbor o to, aby hlasoval o každém pozměňovacím návrhu či žádosti o dílčí nebo oddělené hlasování, pokud bylo k textu předloženému tímto výborem podáno v plénu více než 50 pozměňovacích návrhů nebo žádostí o dílčí nebo oddělené hlasování. Na plenárním zasedání se poté hlasuje pouze o pozměňovacích návrzích či žádostech, které podpořila nejméně jedna třetina členů výboru. 13
Činnosti Poslanců Návrhy usnesení podle článku 133 Dřívější znění Bez omezení Nové znění Každý poslanec může předložit jeden návrh usnesení měsíčně. Pokud si přejete získat další informace, obraťte se na DocumentsReception@europarl.europa.eu 14
Žádosti podle článku 46, aby Komise předložila návrh ( Návrh aktu Unie ) Dřívější znění Předseda nejprve prohlásí návrh za přípustný a příslušný výbor poté vypracuje zprávu. Teprve poté je návrh na doporučení příslušného výboru předložen k podpisu poslancům a musí ho podepsat většina všech členů Parlamentu. Nové znění Tento postup byl nyní zjednodušen. Jakmile předseda prohlásí návrh za přípustný, postoupí ho příslušnému výboru, který musí do tří měsíců od postoupení přijmout rozhodnutí o dalším postupu. To znamená, že už není třeba sbírat podpisy většiny poslanců, aby mohl být zahájen postup ve výboru. Pokud si přejete získat další informace, obraťte se na unionact@europarl.europa.eu 15
Otázky k ústnímu zodpovězení s rozpravou podle článku 128 Dřívější znění Otázky pokládané pouze Radě a Komisi Nové znění Hlavní změna: otázky je možné rovněž adresovat místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Pokud si přejete získat další informace, obraťte se na QuestOral@europarl.europa. eu 16
Činnosti Poslanců Otázky k písemnému zodpovězení podle článku 130 a přílohy III (nyní příloha II) Dřívější znění Počet otázek: Nejvýše pět otázek za měsíc, výjimečně čtyři další otázky za měsíc, pokud jsou k tomu náležité důvody. Jedna z těchto 5+4 otázek může být přeložena jako prioritní otázka. Nové znění Počet otázek: Dvacet otázek v jakémkoli tříměsíčním období. Pravidlo, že každý měsíc může být jedna z těchto otázek předložena jako prioritní, zůstává i v novém znění. Podporovatelé otázek Další novinkou je to, že podle nového ustanovení čl. 130 odst. 4 mohou otázku podpořit i další poslanci. Tyto otázky se započítávají pouze do limitu otázek autora. Podpořit otázku bude možné pouze v okamžiku jejího předložení. Pokud si přejete získat další informace, obraťte se na QuestEcrit@europarl.europa. eu 17
Méně závažné interpelace k písemnému zodpovězení a závažné interpelace k písemnému zodpovězení s rozpravou (nové články 130a a 130b) Dřívější znění Zcela nové nástroje! Nové znění Jedná se o zcela nové nástroje, které v jednacím řádu EP dosud nebyly. Nové články 130a a 130b stanovují, kdo může předložit méně závažné nebo závažné interpelace a komu je možné je adresovat. U těchto interpelací se použijí stejná kritéria přípustnosti jako u otázek k písemnému zodpovězení (viz příloha III, nyní příloha II). Závažné interpelace se liší od méně závažných interpelací v tom, že za podmínek uvedených v článku 130b jsou zařazeny na návrh pořadu jednání Parlamentu a v některých případech se musí o nich uskutečnit rozprava. Pokud si přejete získat další informace, obraťte se na Interpellations@europarl. europa.eu 18
Činnosti Poslanců Písemná prohlášení podle článku 136 Dřívější znění Nové znění Článek se zrušuje. Písemná prohlášení se ruší. Písemná prohlášení, která již byla zapsána do rejstříku a u nichž byl zahájen sběr podpisů, mohou poslanci podepisovat až do skončení tříměsíční lhůty stanovené ve starém článku 136. Pokud si přejete získat další informace, obraťte se na DeclEcrit@europarl.europa.eu 19
Správa záležitostí Poslanců Změny prohlášení o finančních zájmech Z důvodu transparentnosti musí poslanci Evropského parlamentu předkládat předsedovi prohlášení o svých finančních zájmech. Podle dosavadních pravidel museli poslanci svá prohlášení aktualizovat vždy do 30 dnů od okamžiku, kdy došlo ke změně. Tato lhůta se nyní změnila: změny v prohlášení musí poslanci oznámit předsedovi do konce měsíce, který následuje po příslušné změně situace. Dále se změnily kategorie příjmů v oddílech a), c), d), e) a f ). Kromě dosavadních kategorií (500 až 1000 EUR, 1001 až 5000 EUR, 5001 až 10 000 EUR a nad 10 000 EUR hrubého měsíčního příjmu) byla v prohlášení o finančních zájmech vytvořena nová kategorie, v níž mohou poslanci uvést měsíční příjem mezi 1 a 499 EUR. U hrubých měsíčních příjmů nad 10 000 EUR budou poslanci uvádět částku zaokrouhlenou na nejbližších 10 000. Předsednictvo přijme nový formulář prohlášení a sdělí poslancům, jak proběhne přechod na nové prohlášení. 20
Jednotná v rozmanitosti 4 L005199 CS Conception & Design : IDEA Unit Print : Printing Unit DG ITEC, EDIT Directorate Photos European Union, 2016 - EP