XII. CELOSTÁTNÍ ÚPRAVNICKÁ KONFERENCE KOŠICE 1977

XII. CELOSTÁTNÍ ÚPRAVNICKÁ KONFERENCE KOŠICE 1977 r i

VYSOKA ŠKOLA TECHNICKÁ KOŠÍCE ZP CVTS ÚSTAVU PRO VÝZKUM RUD PRAHA XII. CELOSTÁTNÍ ÚPRAVNICKÁ KONFERENCE KOŠICE 14. - 16. září 1977

O B S A H strana: V* Scbaiba, L. Schaar : ZKDt&Cr ROZPOJOV/jíl V MODELOVÉM. ODRAZOVÉM DRTlGl T. Spaíek, M. Dočkal, Z. Voläicky t ZHODNOCENÍ NETRADIČNÍCH ZPŮSOBŮ ZDROBROV/jií A MOŽNOSTI JEJICH VYUŽITÍ V CSSR Z* Patrik, J. Popelka, J. Zahradníček : MOŽNOSTI INTENZIFIKACE PROCESU ROZPOJOVANÍ ÖS. RUDNÍCH ÚPRAVEN VI. Hencl, M. Horáček : VTSOKOORADIENTNÍ MAGNETICKÍ MOKRÉ ROZDRUŽOVACS PRO ÚPRAVU SIABEMAQNETICKÍCH SUROVIN 0. Kolář, И. Horáček, J. Cibulka : MAGNETICKÉ ROZDRUŽOVACE S PERMANENTNÍMI МАОЯЬТГ St. Jakabský, J. BakoS: VYUŽITIE MAGNETOHTORODYNÁiUCKÍCH JAVOV PRI ROZDRU/ ŽOVANÍ SIABOMAGNETICKÍCH MATERIA" LOV 1. Plorek г SELEKTÍVNA UAQNETICKA' FLOKULÁCIA A MOŽNOSTI JEJ VYUŽITIA F. Speldon, F. Jíichalíková, St. Keel : K PROBLEMATIKE FIOTOVATELNOSTI MAGNEZITU A DOLOIÍTTU D. Salatid, N. Calle, S. Popov : FLOTOVATELNOST MAGNEZITU A DOLOMITU POKOCÍ OLE/TU SODNÉHO A DODECTLBENZOSUĹFONXTU SODNÉHO i K. Skála, Р. Zurek : NOVÉ" PRÍSTUPE v RBSENÍ ÚPRAVY MAGNEZITU I M. Sengerová, K. VeteJBka : PřtfSPĚVEK K FLOTACI KASGITERITU Z Cs. CÍNOVÝCH RUB 1

I. Semto* : STAV A FKRSPEKtIYY ROZVOJE ÚPRAYX SUD BAREVNÝCH 151 KOVŮ V BULHABSIOÍ ШХЗТЙ RSPUBLICX J.S. Vlaaov, A.H. OkolovlC, L. n". Sidorenko: CHARAITERISACE VLASTNOSTI атяьзи1ш A BUD PfiX ктлшотш JEJICH FLOTACNÍ ÚFBATX 173 K. Broiek, J. Flégl: INTENSIFIKACS FLOTACE BABTTU S POUŽITÍM PNKOttV KECHAjriCKtCH FLOTÍTORU DAVT-S 2,8 B 3 183 J. Forsénsk, H. Holečková: MOŽNOSTI TZUZITÍ IONTOVÉ FLOTACE T PRAXI 191 St. Kamt, St. Zaire-: NIEKTORÍ PROBLEM FLOTÍCIE VELMI JEMNÝCH ITINrľRÍLNTCH ZRN 211 J. Jancarek : PROBLÉMY MATEMATICKÉHO IBBElDVivt FLOTAONÍKO PROCESU 231 J. Kašpar, M. Skok : PŘÍPRAVA A DXVKOVXNÍ REAOEHCIÍ 24S J. Flégl, J. Cibulka, M. Brožek, J. Kaspar s VÝZKUM A VÝVOJ CESKOSIOVEHSKEHO FLOTXTCRU PNEUMOKECHANICKJSHO TÍPU 239 J. Cibulka t SFECIALISACE VE VÝVOJI ÚFRAVENSKÝCH STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 275 J. Tomášek, 7. Špaček : LOUŽEKÍ NEBIIANSNÍCH MĚDĚNÝCH RUD КОМРШОТТОгЭГ нт ClNIDlVr 283 F. Nekrsali, J. Formánek : VYUŽITÍ KTSUČNÍKU SIŘIČITÉHO PŘI NEKONVENČNÍ ÚPRAVĚ RUD 293 J. Funcmanová, Z. Yolslckj : ODSIŘOVXNÍ UHLÍ S HR, ZEJMÉNA LOUŽENÍM 315

С racova, Z. HocaanovA, J. Kupka, I» Turfiániová : VZTAH? Ю Д КБПШПСЖОа A ТБгШТСХГЛТ АГГГТАС10О MátlBK&lXB J. Bonina, J. Jflako, J. Oil: твяжьхпеже FBOcssT Ffii PRKPJUCOVARÍ mnotojr. - J. Jttako. J. Skočny j ZPŮSOB laívrořxltí KYSELINY SÍHOVÉ SO PROCESU UHlZUll DRANOVfCH RUD U. Bila log, I. Vottgan, K. Торгах*: MOŽNOSTI HODHOCENÍ CÍNOVÝCH RUD PODLE UPRAVITSIV KOSTI A VOLBA NEJVHODNEJŠÍ ТВСШЮШЛБ JEJICH ÚPRAVY U Tartoanie, T. Kortiíová : VYUŽITU FIIíRťCIE NA VTTRIEfiOVANrjS A ZCSUCHfOVANTl! J. latniík, J. Oartnar : РЗЮЩДОАТГСА ÚPRAVY V7SCXOPOPLNATÝCH HNĚDÍCH UHLÍ m\ Biedermann, J. Vala* : raxc«mcinrf OPRAVA HNSDÉ^^ROETICKÉHO UHLÍ B. SNTTA, L. Ponosa: REKONSTRUKCÍ FLOTÍTOHO SKODA-řO H. Barcal, T. Mdak: NOVA* FLOTAONÍ ClNIDLA PHO UHLÍ K. Kat«J*S*k, A. Pollksrpov, B. Pasinka t TŘÍDĚNÍ ČERNÉHO SUKOVÉHO UHLÍ O OBSAHU VODY KOLEM 10 % ZA SUCHA V. Bolák, B. Prudký: SNÍŽENÍ OBSAHU VODY T E FILTRAČNÍM KOLÍCl ODSTRE ĎOVANÍM NA PULZAONÍ ODSTŘEDIVCE В. Soukup, J. Chlopcík: AUTOMATICKÁ' MEZIOPERACRÍ KONTROLA JAKOSTI O. Radtk : POUŽITÍ POCÍIACe Pftl ŘÍZENÍ ÚPRAVEN 325 339 347 353 363 377 389 407 423 431 445 453 463

Dipl.log. V. S e h e l b e, Forschungsinstitut für n,., т т e. h -. _ Aufbereitung der Akademie Dipl. Ing. L. S c h e e г d e r w i e e e n 9t h a f t,a der DDR, Г r e l b e r g 2Z0USXY ROZPOJOVANÍ V MODELOVÉM ODRAZOVÉM DRTICI 1 ) ( UnterBuchungen sur Zerkleinerung ln einem Modell- Prallbrecher ) 1. Úvod V průběhu posledních 20 let byl zaznamenán trvalý vzestup zařazování odrazových drtičů, napr. v draselném promyslu, při výrobě pojiv pro stavebnictví, úpravo minerálu a uhli a v hrubé keramice. Tím se obohacuje paleta spracovávaných látek od mäkkých přes středná tvrdé at po tvrdé materiály,, odrazové seřízeni эе uplatsuje při Jemném i hrubém rozpojování a částečně i při mlecích sušících zařízeních. Kromě dobré schopnosti přizpůsobit ae různým požadavkům na rozpojování dalsí předností před Jinými způsoby rozpojování Je poměrné nižší spotřeba energie a velký výkon při malé váze zařízení. U rozpojování tvrdých hornin je dále příznivé zrnitostní složení produktu, zejména při stoupající spotrebe materiálů o zrnitosti 2-12,5 mm.ve stavebnictví. Ze současného tupoum. kuželových drtičů lze docílit použití ekonomických výsledků i přes mírné podhodnocené prodejní ceny, zejména и těžko sedimentujíclch hrubších V souladu s velmi rozdílnými podmínkami frakcí. použití se pochopitelné používá ve sväté velmi rozdílných typů odrazových drtičů s jejich specifickými:, přednostmi i nedostatky. Ukázaly twteké podrobně dřívsjsí zkousky s modelovým odrazovým drtičem v našem ústavu / 1 /. V rámci těchto zkoušek se ukázalo, Se principiálně nelze uvést optimální provedení odrazového drtiče. К dosažení x. Sdělení č. 394 ústavu FIA Freiberg

- г - příznivých výsledku rozpojováni, tzn. nízké mírné spotřeby energie e tvorby malého množství Jemne' frakce, je třeba oboji přizpůsobit vlastnostem podáni a nárok&a na konečný produkt. To platí především pro obvodovou rychlost rotoru, počet odrazových Hit, zeřazení mlecí dráhy ve spodní čáati drtise, správné uspořádání odrazových Hit v horní části tíleea drtiče a nastavení stanovených StSrbln mezi odrazovým zařízením a hranou bicí Hity. Cílem předložená práce bylo zjistit a zhodnotit procesy probíhající v drtiči e v menil míře zjistit závislost výsledků rozpojování na různých proměnných. Platí to.zejména pro tyto otázky : - zda podstatný podíl rozpojovací práce připadá na bicí liity rotoru nebo na odrazová zařízení tělesa drtiče, přlp. zda hlavní funkci má odrazová zařízení; - zda má tvar hrany bicích HSt podstatný vliv na výsledek rozpojování; - zda Jsou v praktickém provozu odrazového drtiče nejdčinnsjsí hranové nebo středové nárazy. Všechny tři otázky mají zvláštní význam pro konstrukční řešení a výběr najvhodnejších provozních podmínek.odrazového drtice. Přitom lze očekávat, že v závislosti na vlastnostech drceného, materiálu a požadavcích na konečný- -»produkt nelze vždy získat Jednotný výklad, -. 2. Použité pokusné zařízení Provozní. zkousky 9 rozpojovacími stroji jsou vždy velmi nákladné, a proto v naäem případe byly prováděny převážně modelové zkoušky. Nevýhodou bylo, že přenásenl výsledku do provozního měřítka bylo spojeno s jistým rizikem, avsek bylo možno provádět skoudky racionálnejším způsobem. Obr. 1 přinásl pohled na používané pokusné zařízení. Tento modelový Irazový drtič»61 tuto technickou charakteristiku :

OBR. 1 - Pokusné zařízeni s modelovým drtičem Technická data : průměr bicího kruhu : 300 mm Šířka rotoru : 100 mm obvodová rychlost : 0-50 m/sec, stavitelná stupňovitě příkon t 3 kw výkon t 1 t při horní zrnitosti 30 mm Nad drtičem je uzavřený bunkr, z něhož se materiál přivádí к rozpojování talířovým podavačem. Do drtiče lze namontovat různé odrazové Slánky a rotory a tím lze připravit nejrůznějěí typy drtiče. Ve věech přípedech je možno měnit polohu jednotlivých článků v drtiči. Obr. 2 ukazuje schematicky používané formy drtiče.

- 4 - původní drtič provedení le provedení <o e vápeňte vápenec drae. sůl tvrdá hornina Ib provedení 4 vápenec drae. sůl tvrdá hornina ГТ vápenec drae. sůl tvrdá hornina OBR. 2 - Používaná telesa drtiče Vyhodnocování zkouěek se dělo jednáte dosaženými výsledky rozpojování a opotřebovanou energií a Jednak pomoci snímků pořízených časovou lupou, jimiž jsme chtěli vysvětlit procesy probíhající v rozpojovacím prostoru drtiče. Bylo možno jednu stranu drtiče během provozu zcela nebo z čáati otvírat a pomocí časová lupy ZL 16 /výrobek VEB Pentacon, Sreseden/ snímat potřebné záběry. Při frekvenci 2000 obr./aect 1 bylo možno sledovat dráhy letu a rozpojování vybraných částic / nejvýhodnéjäl byly o průměru 5-15 mm / a z, toho zpětně dělat závery pro zlepšení uspořádání drtiče. Získané snímky Jsou určeny Jek pro objektivní vyhodnocení tak pro proměření pohybu částic promítnutím na vyhodnocovací reatr. Pro komplexní vyhodnocení procesu rozpojování je výabamné uvažovat výsledky rozpojování v souvislosti s filmovými záběry. Jako pokusný materiál sloužil převážně vápenec nebo draselná aul a ve výjimečných případech také tvrdá hornina / ěedý čedič /; byly do drtiče podávány buä úzce roztříděné nebo v krátkém sledu Jako Jednotlivé kuay. 3. Výsledky zkouěek Na základě výsledků rozsáhlého výzkumu, přadevsím velkého počtu záběrů časovou lupou, budou postupní zodpovězeny výse uvedené otázky.

- 5-3.1. ta«probíhá v drtiči prednosta* rozpojováni materiálu T Nejdříve ukázaly všechny záběry časovou lupou TSlml zřetelně, Ze při аlinea přetíženi drtiče / v daném přfpadé 2 t/hod./ v důsledku extrémně krátké doby prodleni materiálu v drtiči je v drtícím prostoru koncentrace čáatic tak nepatrná, že téměř nedochází к vzájemným nárasdm částic. To znamená, ie prakticky nenastává rozpojováni následkem srážek částic ve volném letu. Platí to jak pro vysoké tak pro nízké obvodové rychlosti rotoru a také pro různé provedení tělesa drtiče. Kromě toho lze u věech záběrů pozorovat, že u různých typů podání a při různých obvodových rychlostech nejvítsí podíl rozpojovací práce připadá na biči lišty rotoru. Jen zřídka lze vidět na odrazových liätách, že zde probíhá rozpojováni} mají v první ředě od bicích list odhozené kusy přivádět zpět к rotoru. Sále, u větělny odrasových drtičů vzdálenost mezi spodní hranou poslední odrazové desky a bicím okruhem / Štěrbina / určuje horní zrnitost konečného produktu. Tyto poznatky ze záběrů časové lupy ae plně ztotožňují s různými ůdaji v literatuře. Tak např. Andreas /2 / a Snell /3/ Jsou názoru, že rozpojování v odrazovém drtiči probíhá převážně na bicích lištách, protože podle drtícího nárazu, který tem nastává, vykazuje drcený materiál jen nepatrnou energii, jež sotva může být na odrazových stěnách využita pro dalsí rozpojování. Obvodová rychlost rotoru ovlivňuje největsí měrou úspěch rozpojovánít energie předaná drcenému materiálu bicími llětami může být využite к- drcení teprve ned určitou hranici. PřísluSná kritická rychlost c^ je ^nepřímo úměrná kritickému tlakovému napětí drceného materiálu a nepřímo úměrná Jeho pružnosti a hustotě / Nedoaáhnevll se c k, dochásí к pružnému nárazu e potop Již nemůže být к drcení využita energie nahromaděná v urychlených částicích oři normálním pádu i při sesa-

- 6 - Saní odrazového tmí in til. Při drtici* nárazu / c fc Ja překročeno / ae Jeět* polovina energie pružného nárazu od tvořícího ae mraku čéetic přeačnl v energii kinetickou. Sejvrtáí část rozpojovací práce probíhá v odrasovéa drtiči v prvnía kvadrantu rotoru / ve eaěru hodinových ručiček / /2/. Zde Jaou podmínky pro opakované zachycení částic lotorem nejpříznivějsi. Ke zjištění, který podíl rozpojovací práce probíhá na bicích a Jaký na odrazových listách, byly na pokusném zařízení provedeny dvě řady zkouěek. V první čáati zkoušek byly odrazové články vyloženy gumou / Jej ich uspořádání nebylo změněno/. Podle naěich předpokladu zde nemůže dojit к drcení a docílený výsledek rozpojování lze připsat J->n pflsoben< na bicích HStách. 7 daläích pokusech byly odrazové články zdela odstraněny a těleso drtiče bylo střídavě vyloženo gumou. Obr. 3 znázorňuje typy těles drtiče, užívané při zkouškácha Jejich gumové vyložení. * b OBS. 3 - Odrazové drtiče s gumovým vyložením Zkouěeným materiálem byl ve věech případech Vápenec. Obvodová rychlost rotoru se mínila od 30 do 50 m/sec. Dosažené výsledky přinásí tabulka I.

- 7 - Tabulka I. - Výsledky zkoušek a pogumovanými odrazovými Slinky tvar tělesa drtiče obvodová rychlost /m/eec./ odrazová články % frakce příkon kw 8 am 8-2 mm - 2 am a 30 ocal guma 0,30 0,34 14 13 57 58 29 29 b 30 ocal guma 0,32 0,45 33 36 50 48 17 16 с 50 ocel guma 0,91 0,96 30 32 44 45 26 23 Z tabulky vysvítá, Se v žádném případě nebyly zaznamenány výraznější rozdíly ve výsledcích mezi ocelovými e gumovými odrazovými články. To potvrzuje, Ze na odrazových deskách dochází jen k nepatrnému rozpojování. Srovnání provedeni a s b tělesa drtiče kromě toho ukazuje, ie zavedením odrazových deaek a to 1 pogumovaných lze dosáhnout podstatného zlepšení výsledku drcení. To znovu potvrzuje význum správného uspořádání odrazových článků pro zpětné přivádění materiálu к rotoru. Kromě toho ae tím také zajisti definovaná Šířka vynášecí Štěrbiny. Další pokus ukázal, Se výsledek drcení ss podstatně zhorsí, jestliže kromě odrazové desky je pogumována také její spodní hrana. Překvapuje, že u všech pokusů, kdy byly odrazové desky, příp. těleso drtiče vyloženy gumou, atouoá příkon. Lze to vysvětlit tak, že pružná guma více pohlcuje kinetickou energii čáatic více než ocelový pláši, a proto kusy přiváděné zpět к rotoru vyžadují více energie. 3.2. Vliv tvaru hrany bicí lišty na výsledek drcení Odrazové drtiče Jaou od výrobce vybaveny obvykle bicími lištami s pravoúhlými bicími hranami. Ke zjištění, zde dochází ke změnám výsledků drcení, jestliže se

- - Mel hrany sakulatí, byly provedeny skouiky takovými lištami prl obvodových rychlostech 30 a/aac. Šramání bylo provedeno a llitaal, o nlohl aa v literatuře udává, 2a poskytuji u aa přilii tvrdých materiále dobr*5 výsledky /4/. normální provedení; ""is kulatá i eplcatá; hrana OBR. 4 - Používane bicl Hity Rajdaležitějií výsledky těchto tkouiak ahrnuja tabulka XI. Ja zřejmá. Za rozdíly v smltoatach materiálu, drceného a použitia rôznych toraxů bleich hran Jsou překvapiv* malá, přestože podle filmových záběrů kulatá a SpiSstá hrany vykazuji zcela rozdílná letová dráhy Castle. Zakulaceni hran bleich Hit tedy nevede ke zhoršení výsledků rozpojováni. Spotřeba energie je přitom ve viech případech nižif c*ž *ři užití ipisatých hran, protože u kulatých bran je odrazová drceni energeticky výhodnější a pravděpodobni je i aclnnejlí / nedochází ke stříhání kusu A Tsbalks П pokusný materiál - Vliv tvaru hrany bicí listy na výsledek drcení tvar hrany odrazová Slánky příkon * frskte kv * В 8-2 - 2 an vápenec pravoúhlý kulatý ěpiíatý bas 0,43 0,34 0,40 33 37 32 52 48 49 15 15 19 draselná etil kulatý 2 gumová deaky 0,27 0,25 ' 2 1 25 23 73 7«Poněkud nlisí příkon při zlepienem arnltostním složení draselná soli při užití Špicatých tu lze přioíat tomu, že tento pomerns měkký a krehký s 41 je při

- 9 naraiu na oatrou hranu bicí lišty rozražen, takže Jit pfl prvním nárazu lze docílit pořádávané zrnitosti. Proto není nutné vícenásobné působeni, co i bylo rovné! zřetelné dokázáno na filmových záběrech. Souhrnné lze říci, 2e zakulacení hrany bicí listy opotrebenia nezpůsobuje žádné zřetelné zhoršení výsledku rozpojování. Jsou možné výjimky u materiálů jako nepř. u draselné soli, kde rovněž není nutné vícenásobné působeni к dosažení konečné zrnitosti. 3.3. u*činnost středových s hranových nárazů Sada záběrů časovou lupou ukázale, že v odrazovém drtiči probíhají vedle sebe středové i hranové nárazy. Obr. 5 ukazuje schedbticky oba způsoby nárazů. Přitom je pravděpodobnost jednoho Si druhého způsobu nárazu závislá na tom, zda drcený kus má možnost vniknout svým hmotovým těžištěm do bicího okruhu.{ to platí jen pro pravoúhlé bicí lišty, u lišt se zakulacenými hranami jsou možné rovněž šikmé středové nárazy ). Ic závisí především na velikosti kusů, rychlosti podání a bicí frekvenci. Přitom lze dosáhnout větší střední hloubky vniknutí kusů do bicího okruhu účinkem vyšší rychlosti podďní ( vetší pádová výáka > nebo menši bicí frekvenci ( nižší otáčky, menší počet bicích lišt na rotoru ). odrazov á podání odraz, deska podání středový náraz hranový náraz

- 1С - Ačkoliv hrenové nárezy čeato та do u k nedefinovaným drahám latu fiástlc a Ja Jich rotaci, во ho u přaato vy konat poaiirni dobrou roxpo Jorací práci: na bio leh hranách vzniká vyaoká koncentrace energie. Jal u měkkých a krehkých materiálů čeeto Jil při prvních kollaíeh a rozpojovaným materiálem veda k Jeho lomu. Naproti tomu ее při středových nárazech koždé částici uděluje velká pohybová rychlost a usměrněná letová dráha. Při vysokých obvodových rychlostech jo větsí pravděpodobnost, Se při nárazu na těleso drtiče dojde k loaur Ke zjiitění, který druh nárazu Je pro praktický provoz drtiče nejúčinnějěí, Je třeba oba druhy nárazu zkoušet odděleně a za konst. podmínek. To se podaří sice při rozpojování Jednotlivých kusů poměrně snadno, ale u modelového drtiče to představuje značné obtíže. Avšak jen těmito pokusy Je možné zjistit vzájemné ovlivňování částic. Bylo proto zkoušeno pracovat з modelovým drtičem při 30 obr./sec. tak, Ze za konst. podmínek dochází jednou převážná к středovým nárazům a jindy opět převážně к nárazům Hranovým. Přikročili jsme proto к dalším zkouškám, kde byl vždy výrazně převládající podíl jednotlivých druhů nárazů sledován záběry časové lupy, К pokusům bylo používáno výhradně vápence. Převážné středové nárazy: při nízké frekvenci (2 bicí lišty) bylo pracováno s vysokou rychlostí podání ( výáka pádu 2 m). Tím docházelo z cca 70 % к středovým nárazům. Převážně hranové nárazy: snížení výšky podáni a sou- ~ časné zdvojení bicí frekvence (4 lišty ) vedlo ke vzniku cca 50 % hranových nárazů.. Snížením výšky bicích lišt na 4 mm bylo dosaženo při podání 8-15 mm výhradně hra nových nárazu, protože nebyle již možné vnikání částic do bicího okruhu. Při tomto

- 11 - Jlehl bylo docíleno při různém uepořádání, způsobu docházelo k nezanedbatelná změně pohybových drah Sáatle т drtlsi. Tak nap*, narážejí katy přímo na rotor a najaou llitaal vůbec saseiengr. Proto Je toto uspořádaní vhodná Jen pro,pŕlblliná Výsledky, a rovnání. daato bleíai Jeou shrnuty v tabulce III. Je zřejmé, te a klesajícím podílem etředovych nárazů vzrůstá podíl hrubá frakce a klesá výkon drtice. Zvláště při výiky bicích Hit následkem Jejich otěru se rospojování vápence podstatně snílení zhoršuje. Souhrnně lze říci, ie při rozpojování vápence e tvrdiich hornin Jsou prdtl hranovým nárazům středová nárazy úsinnéjií. Platí to zejména tehdy, Jestliže se bere v úvahu vedle výsledku rozpojování a měrné spotřeby energie také specifické opotřebení hran. Tabulka III - Srovnání účinnosti středových a hranových nárazů počet bicích liit výika bicí Hity ( mra) výika pádu podání Cm) podíl středových nárazů příkon kv % frakce >9mm 8-2 fflffl <*2HJP 2 25 2 cca 75% 0,35 28 53 19 4 25 0,5 cca 509 0,32 33 50 17 4 4 0,5 0 0,10 59 30 11 4. Závěry Provedené zkoušky potvrdily, ze к dosažení optimálního výsledku rozpojování v odrazovém drtiči Je třebe Jeho pbdvedení (typ) a seřízení vidy přizpůsobit daným podmínkám. Platí to i pro zde blíže zkouěenou formu bicích liit; zatímco napři při zpracování vápence a zejména tvrděích hornin, ostré hrany bicích Hit nepři-

- 12 - náiejl žádné prednosti, neznamená také oteren způsobené zakulacení hran Hit žádný citelný nedoetetek. Neplatí to viek JIŽ pro draselné soli s mikkči látky, protože u nich se dociluje požadované zrnitosti při ostrých hranách HSt při prvním nárazu. Přitom js třeba dále uvážit, že u draselných solí je např. Jeko užitková složka třída 0,03-0,4 am, u vápne 0,09 am. Otázku, zde při provozu odrazového drtice Jsou účinnější hranové či středové nárazy, nelze obecni zodpovědět. Fro tvrdsí materiály ( vč. vápence )Jsou výhodnější středové nárazy. U draselných solí plstí opět jiné podmínky, způsobené příznivějšími vlastnostmi drceného materiálu. Také podíl rozpojovací práce, připadající na bicí nebo odrazové liäty, je závislý v určitém rozsahu na podání a na seřízení drtiče. Např. u vápence při obvodové rychlosti - 30 m/sec. probíhá téměř výlučně rozpojovací práce na bicích liátách a spodních hranách odrazového zařízení. Při zvýěení obvodové rychlosti na 50 m/sec. probíhá JeStě určité rozpojování na odrazových deskách, jak ukázaly filmové záběry. Pro výrobce drtičů a mlýnů to znamená,vývojem strojů stavebnicového aystému docílit možnosti nejrozmanitějáího způsobu uplatnění. К řešení určitého úkolu rozpojováni je nejdříve nutná zvolit rychlost rotocu, odpovídající pevnosti horniny a požadavkům na zrnitost produktu. Na těchto podmínkách je převládajícím způsobem závislý směr letu čá3tic v drtiči po opuštění rotoru ( středový nebo hranový náraz podle obvodové rychlosti, vzdálenost bicích HSt a jejich tvar ). To má za následek, že podle požadavku na výsledek rozpojování musí být co nejpřesněji proveden výběr a uspořádání odrazových prvků, aby náraz na ně přicházel pokud možno kolmo a aby současně splňovaly jejich hlavní funkci.

- 13 - Krone tobe muz* и uri ltých podmínek zařazení alte t dráhy do spodní čáati mlýna být velmi účelná, liato opatrenia Je umo iného x* Jistit pomerné přesné ohranííenl horní relikoet! srn konečného produktu, ovtea, při vysokém podílu Jemných srn. L i t e r a t u r a t / 1 / Scheibe, V.; Schaar, L.; funderling : Modell- und Betrlebeunterauchnngen an Schlagprallbreehern, Baustoffindustrie; Berlin, Ausgabe A 20 (1977) /2/ Andreas, M.: Prinzip und Möglichkeiten der Prallzerkleinerung, Zement-Kalk-Qips, Viesbaden, 18(1965), 11, 580-83 /3/ Snell, S.: Erfahrungen bela Einsatz von Prallaühlen im Hartgestein, Naturstelnlnduatrie, Offenbach (1967, Juli)*, 242-44 /4/ Beiners, E.: Sie Prallzerkleinerung von spröden Stoffen bei sehr hohen Aufprallgeschvlndigkelten, Chem.-Ing.-Techn., tfeinheim/bergatraeae, 32(1960) 3, 136-42.

13 - Ing Frsntlisk p í к, Hornický ústav CSAY Milan D o č k a l - " - Ing Zdeněk V o l i i c k ý CSc - " - ZHODNOCENÍ NETRADIČNÍCH ZPSSOBB ZDBOBHOVÍXÍ A MOŽNOSTI JEJICH VTu5lTI V CSSB Rozpojování zsujíná v úprsvnictvl význsčnou úlohu. Víc* než 50 * nákladů na úpravu suroviny pripadá právě na drcení a sletí. Celosvětová spotřeba, ener - gie na rozpojování Siní v poalednlcb letech stovky si tisíca miliard kwh/rok. Zefektivněni drceni a mleti by znsnenalo tedy obrovská úspory v celosvětovém ně - řítku. Dneiní tendence výzkumu v táto oblssti se z šněruj e ne uplatněni takového způsobu rozpojováni., kde by množství primární energie na jednotku plochy povrchu rozpojené suroviny bylo minimální. Při zdrobňování klasickými metodami se velké množství primární energie přeměňuje na různé druhy práce, nevyužitelné pro vlastní rozpojování. Je tře - ba znainé energie pro pohon aktivních částí zařízení, které bývejl cesto velmi masivní (čelisíové drtiče, kuželové drtiče a pod.) e vynaložená energie je jen z části využita pro drcení s mletí. U mlýnů s mlecími tělesy se znsčná energie spotřebuje ne zdvihání a pohyb mlecích těles a také využiti této kinetické energie není příliš efektní (na př. kulové mlýny). Jedna z cest, jak snížit náklady na mleti klasickými způ - soby je použití mlecích přísad, které zabraňují zpětnému shlukování rozpojených čáetic. Tato metoda má ' ele své specifické použiti. Vývoj v oblasti klasického drcení a mletí jde tím směrem, že se uplatňuje autogenní mletí s konstrukčně se zlepsují stávající ty-

- l í py zařízení, eventuelně ее vyvíjejí nové účinněji! копсевсе drtičů e alýnl. Netradiční metody sají většinou přednost v ton, že prinérni energie Je bezprostredné využite e preeovní zeřízeni slouží k tomu, aby zprostředkovávalo její výrobu e přenos. Odpade,'! tedy převážné ztráty meche - niekého charakteru. 1,'etredičnl (neneehenické) způsoby zdrobnování nerostných surovin lze zhruba rozdělit do 5 ketegorii e to na termické metody c.etody a použitím tlakových změn v okolníi mediu cetody s použitie ultrazvuku elektrické metody chemické metody Tersické metody byly realizovány při rozpojováni Jako termodynamický způsob, způsob termální penetrace s postup s využitím proudu plynové plazmy. Proti obvyklému rozpojování v mlýnech mé termodynamický způsob tu výhodu, že sde dochází k nejkratsí a nejvýhodnějsl přeměně teple jako primární energie ns mechanickou enereli rozpojování a že přitom je materiál nsmáhán najvýhodnejším způsobem, totiž ne tah. Termodynamické zdrobnování je příznivé pro pórovité meteriály a menší pevností. Působením tepla ae hornina při způsobu termální penetrace rozepne e vyvolá napětí v těle horniny. Bychloat expanze závisí na několika faktorech včetně hustoty horniny, teploty, převládající kliváže a chemického složení. V podstatě metody termální pene - trace používají pro rozpojování horniny plamen o vy -

- it - soke tsploti (2.000-3.000 C) ilshejleí se apeciálas zkonstruovaného hořáku ва horninu při rýchloatach v oblaati ie00a/e. Tato metoda ja vhodná pout* pro rospojováhi velkých kusů surotiny. Využitím proudu ply - поте platný Ja možno zlákat taploty at nad 12.000 C. Tanto proud aa vytváří průchodem dualku o vysoké rychloatl nebo anfiel dualku a vodíkem přee wolframovou elektrodu, umístěnou те speciálně upraveném útkám uatl hořáku. Mezi touto elektrodou e uzemněnou tryakou ho - řáku ее tepali elektrický oblouk, který je ochlazován vodním pláštěm. Jestliže se použije proudu plszmy к rozpojováni horniny, ds.1l se oeekávst dvě oddělené oblasti činností. Kromě tepelného namáháni (mechanického pnuti) při rozpojování suroviny, stejně jsko u tryskejícího pla - mens Je blízko tohoto písmene oblast, v níž se bude hornine zahřívané nad svůj bod tání roztsvovst a vypsřovst. Také tsto metoda Je aplikovatelná na rozpojování masivů nebo velkých kusů suroviny. Pro jemnějěí rozpojování není vhodn_. Nového principu pro zdrobňování využívá tzv. Snyderův způsob. Tato metoda je v podstatě způsob rozpo - jovánl materiálu vzduchem, plynem nebo parou pod vysokým tiskem. Msteriál se poruěí následkem napětí, které vzniká náhlým uvolněním tleku в vymrštěním materiálu potrubím do expanzi komory. Materiál určený к rozpojování (větěinou předurčený) se umístí do tlakové komory, do které se vede stlačitelné medium pod tiskem 5,6-52,5 stp. Rychlým otevřením ventilu - krstěí dobs než 15 milisekund - ss dosáhne toho, že plynné prostředí spolu s materiálem unikají téměř rychlostí zvuku z tiskové komory, při - čemž dva protisměrné proudy materiálu na sebe narszí

IB - (proud туchátí eoučeaně ze dvou komor letících proti obi). Při «xpttnzl aedle rinlka.1l různé rázové vity (včetně vln akustických), která 1 způsobuji rozpojováni meterlálu. Sála materiál poatupuja do abirná koaory, z nil aa vypouští. Hlavni přednoetí Snydarova způaobu Ja vznik rá - zových vln, ktará vyvolávají va zdrobňovaná surovina tlaková a tahová napiti. Tahová napiti Jaou přiton příčinou rozpojeni, protože pevnoet horniny je v tahu obvykle 15* al 30x menil nei pevnost v tisku. Veproti toau při koovensnich způsobech nletl se muel překonávat pevnost v tisku. Delil přednosti procesu Snyder je, 2e se pevná částice rozpoj! podél rozhraní krys - tslů e výsledkem je lepil uvolnění minerálů při ze - chováni jejich přirozené zrnitosti e tudíž 1 snížení zbytečného premílání. Mezí efektivnosti mletí ve Snyderové procesu je původní velikost krystalů rozpojo - váného materiálu. Ileal dalil přednosti procesu patři i nižil investiční náklady (zařízeni nevyžaduje no - hutné základy), nižil výrobní náklady, menil požadavky na prostor, sntijné mleti i velmi měkkých materiálů, vyžál bezpečnost e v neposlední míře též lepil tech - nelogické výsledky r.precováiil v porovnáni a konvenčním mletím. Ns přiklad pm pokusech s měděnou rudou bylo dosaženo o 2,2 % až 3,3 % lepi.l výtržnosti při investičních a výrobních n si kladech o 25 * až 40 * nižiich než při obvyklém zplsoťu mletí. Snyderův efekt, který je ve skutečnosti velmi rychlým diskontinuálním procesem, prochází v současné dobé poloprovozními zkouškami a aplikaci pro různá materiály. Během roku 1973 se počítalo se zahájením provozu závodu New York Tref Bock na mletí kemene a pisků ne zařízeni o kapacitě 50t/hcd. Mimo Snyderova způsobu

- IS - nabylo doaafeno та využití tlakových směn podatetnějtíeb orovorních výsledků. Jeho nevýhodou Jsou aiao - řádné nároky na konatrukci a aatarlil vantllu. Pro obttlaat J aan* zdrobnoviní byl použit ultrazvuk. Pŕltea aa ukázalo, ia ani a asgnstostrlkčním oacllátoroa ani a křemenným oacllátoraa aa nadoeáblo hoapodámých Týaladkfl. Pfi použiti msgnstoetrlkčních oscilátorů najsou prakticky žádná obtiža a doaažanía velká energia, ale dosažitelné frekvence jsou směrem nahoru ohreniseny. Byla alce poatavena zařízeni, která produkovala pomerne vysoké frekvence, ale využiti energie Je velmi nepatrné s množství dodané energie z těchto oscilátoru Js znatelně nížil než to množství, které jsou s to dáti křemenné oscilátory při vyšších frekvencích. 3 křemennými oscilátory se dosáhne sice poměrně jednoduše požadovaných vysokých frekvenci, sie tek vysokí energetické zatížení, potřebné např. pro hrubé zdrobřovéní, vede к rychlému nerušení oecilainího systému.?od vlivem silných zrychlení se od - luouje kovové obloženi křemenných destiček s přerušuje přívod proudu. Tento způsob zdrobňování je vhodný pro materiály typu slídy, kde strukture Je náchylná к rozpojení pomocí vibrací. Ovšem tento způsob Je poměrně drsný. Většina metod rozpojováni suroviny používá Šatné přenosy hlavně elektrické energie v orocesu rozoojo - vání horniny. Ztráty, které chertkteriztxjí rozdíl mezi vstupem elektrické energie s výstupem užitesné mechanické práce, msjí ze následek melou účinnost srno - hých systémů mechanického rozpojování. Účinnost lzs zvýšit použitím elektrické energie přímo k rozoojování suroviny bud jejím zahříváním v různém elektrickém nebo elektromagnetickém poli vytvářeném v surovině vy-

- 20 - sokofrekvenčním proudem nebo přímým prom Jenia heroiny elektrickým proudem. Dosud známé metody přímého elektrického rozpojování, став* táž elektrotermícké, MJÍ následující důležité výhody t ) tbktrielat energie Je bezprostředně využita b) Ciat zahřátého objemu horniny tvoří dostatečně ú- činné tilaao, které vada k rosruiení horniny c) pracovní zařízení elouží Jan k tonu, aby vadlo horninou elektrickou energii a není vyataveno Zátaéasi mechanickému napiti. Z literatury vyplývá, že vysokofrekvenční kon - taktní způsob rozpojování hornin má určitou perspektivu. Vytvářejí ae zde místně ohraničené objemy me - chsnickáho pnutí v materiálu. Elektrické zahřát! v úzkém ohraničeném objemu vytvoří předpoklad pro nutnou objemovou změnu. Použitelnost vysokofrekvenčního způsobu pro orientované rozpojování a rozpojování menších částic není zatím známo. Také ekonomická stránka tohoto způaobu je zetím nevyřešena. Byly prováděny laboratorní 1 provozní pokusy rozpojování velkých kusů nízkofrekvenčním proudem. Elektrický proud prochází zahřátou částí horniny, přičemž se uvolňuje velké množství Joulova tepla a vzniká termoelestické napětí. Zkušenosti s pokusy s rozpojováním nlzkofrekven - Čním proudem ukazují ne tytс závěry : a) rozpojování hornin nízkofrekvenčním proudem je vý - -hodné pro velké kusy a sic*, když hornina ja Jak dielektrikem, tsk polovodičem a velkou nebo malou iíří zakázané zóny