MINIMÁLNÍ MZDA 2019 v ČR a v zemích EU

Výuka dne 18. 03. 2019 MINIMÁLNÍ MZDA 2019 v ČR a v zemích EU Aktuality internet: https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/248147-minimalni-mzda-v-eu-cesi-na-tom-jsouspatne-kolik-berou-lide-v-sousednich-zemich/ Aktuality internet: https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/248147-minimalni-mzda-v-eu-cesi-na-tom-jsouspatne-kolik-berou-lide-v-sousednich-zemich/ Minimální mzda v EU: Češi na tom jsou špatně. Kolik berou lidé v sousedních zemích? Aktualizováno 5.2.2019, 22:20 4. února 2019, 15:20 Autor: Monika Černá / EuroZprávy.cz V České republice od nového roku 2019 vzrostla minimální mzda. Zvýšila se přesně o 1150 korun na 13.350 korun. V porovnání se zeměmi Evropské unie je ale tato částka stále velmi nízká. Minimální mzda se od ledna zvýšila o 9,4 procenta. Podle oficiálních statistik za ni v Česku pracuje asi 150.000 lidí. A jak jsme na tom v porovnání s ostatními zeměmi osmadvacítky? K 1. lednu 2019 mělo minimální mzdu 22 z 28 členských států Evropské unie (EU). Pouze Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko žádnou minimální mzdu stanovenou nemají. Jak uvádí Eurostat, 22 členských států EU, které mají na národní úrovni minimální mzdu, lze rozdělit do tří hlavních skupin na základě úrovně v eurech. Měsíční minimální mzda se obvykle ve východních státech pohybuje pod hranicí 600 eur (asi 15400 korun) a zatímco na severozápadě je to více než 1 400 eur (asi 36000 korun). V lednu 2019 mělo v rámci EU nejnižší celkovou minimální mzdu Bulharsko (286 eur, tedy asi 7350 korun). V devíti členských státech, které se také nacházejí ve východní části EU, se minimální mzda pohybuje mezi 400 a přibližně 600 eury měsíčně - Lotyšsko (430 eur, 11 tisíc korun), Rumunsko (446 eur, 11500 korun), Maďarsko (464 eur, 11900 korun), Chorvatsko (506 eur, 13000 korun), Česko (519 eur), Slovensko (520 eur), Polsko (523 eur 13440 korun), Estonsko (540 eur, 13875 korun) a Litva (555 eur, 14260 korun). I.K. Strana 1 z 9 18. 03. 2019

Jižní státy jsou na tom lépe O něco vyšší je pak minimální mzda v dalších pěti členských státech, které se nacházejí na jihu EU. Zde se podle statistického úřadu EU pohybuje v rozmezí od 650 eur (16700 korun) do 1000 eur (25700 korun) měsíčně. Nejhůře si přitom stojí Řecko (684 eur, 17600 korun), následuje Portugalsko (700 eur, 18000 eur), Malta (762 eur, 19600 korun) a Slovinsko (887 eur, 22800 korun). Nejlépe je na tom pak Španělsko (1 050 eur, asi 27000 korun). Premiantem je Lucembursko Ve zbývajících sedmi členských státech, které se nacházejí na západě a severu EU, minimální mzdy přesahují 1 450 eur (37200 korun) měsíčně: ve Spojeném království je to 1 453 eur (37300 korun), ve Francii 1 521 eur (39000 korun), v Německu 1 557 eur (40000 korun), v Belgii je to 1 594 eur (41000 korun), v Nizozemsku 1 616 eur (41500 korun ), v Irsku 1 656 eur (42500 korun). První příčku s velkým odstupem zaujímá Lucembursko, kde je minimální mzda 2 071 eur, tedy asi 53200 korun. Pro srovnání - federální minimální mzda ve Spojených státech v lednu 2019 činila 1 098 EUR, tedy asi 28250 korun měsíčně. Velké rozdíly? Je třeba počítat s kupní silou Eurostat upozorňuje na to, že čísla napříč těmito 22 dotčenými členskými státy ukazují, že nejvyšší minimální mzda v EU více než sedmkrát vyšší než ta nejnižší. Nicméně rozdíly v minimální mzdě v členských státech EU jsou podstatně nižší, jakmile vyloučíme rozdíly v cenové hladině. Minimální mzdy v členských státech s nižšími cenovými úrovněmi jsou vyjádřené v normě kupní síly (PPS) relativně vyšší a v členských státech s vyššími cenami jsou naopak minimální mzdy relativně nižší. Po odstranění cenových rozdílů je minimální mzda v Bulharsku 557 PPS za měsíc a v Lucembursku 1 646 PPS, což znamená, že nejvyšší minimální mzda je téměř trojnásobně vyšší než nejnižší, dodávají statistici. Zdroj: https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/248147-minimalni-mzda-v-eu-cesi-na-tom-jsouspatne-kolik-berou-lide-v-sousednich-zemich/ Zdroj: https://www.kurzy.cz/zpravy/481955-v-cesku-je-5-nejnizsi-minimalni-mzda-veu-jinde-je-pres-53-tisic-kc-vyssi-nez-v-cr-je-minimalni/ I.K. Strana 2 z 9 18. 03. 2019

V Česku je 5. nejnižší minimální mzda v EU. Jinde je přes 53 tisíc Kč. Vyšší než v ČR, je minimální mzda i na Slovensku. Z 22 zemí Evropské unie, kde existuje minimální mzda, je v České republice 5. nejnižší. Vyplývá to z dat Eurostatu, který je zveřejnil na konci ledna. Vůbec nejvyšší minimální mzdu mají v Lucembursku, přes 2 000 euro, tedy v přepočtu přes 53 tisíc korun. Vyšší než v ČR, je minimální mzda i na Slovensku. Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko a Chorvatsko jsou zeměmi, které mají nižší minimální mzdu, než Česká republika. Po lednovém zvýšení je to 13 350 Kč, respektive 79,80 Kč na hodinu. Eurostat českou minimální mzdu přepočetl na 518,97 Eura. Při použití stejného kurzu, tedy 1 Kč = 25,724 Kč, vychází minimální mzda v Lucembursku na 53 277 Kč. Na dalších místech se ve srovnání Eurostatu umístilo Irsko s minimální mzdou 42 604 Kč, Nizozemsko (41 565 Kč), Belgie (40 999 Kč) a sousední Německo (40 052 Kč). Zhruba o 1 euro vyšší minimální mzdu (520 euro 13 376 Kč) mají na Slovensku. V Polsku mají pracovníci garantovaný výdělek v přepočtu 13 456 Kč. Poslední sousední stát, Rakousko, je jednou ze šesti evropských zemí, které minimální mzdu nemají. Je nutné ovšem zdůraznit, že ve srovnání běžných životních výdajů domácností je Česko v Evropě tou levnější zemí. Životní náklady v Česku Eurostat v prosinci vyčíslil na 68 % I.K. Strana 3 z 9 18. 03. 2019

průměru Evropské unie. Po Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Chorvatsku je Česko sedmou nejlevnější zemí EU. Naopak životní náklady v Irsku jsou 27 % nad průměrem EU a v Lucembursku 26 %. Dánsko, kde společně s Rakouskem, Kyprem, Švédskem, Finskem a Itálií minimální mzdu nemají, je zemí, kde jsou ze zemí EU nejvyšší životní náklady 39 % nad průměrem EU. Mezi pět nejdražších zemí patří i Švédsko a Finsko. Graf EUROSTAT: https://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/images/5/51/minimum_wages%2c_january_2009_and_january_2019_%28eur_p er_month_and_%25%29.png https://www.kurzy.cz/zpravy/482009-v-cr-pracuji-uz-skoro-vsichni-cesko-ma-nejnizsinezamestnanost-v-eu-nejhure-je-na-tom-recko/ V ČR pracují už skoro všichni: Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU, nejhůře je na tom Řecko Česká republika obhájila pozici země, v níž je ze všech státu EU nejnižší nezaměstnanost. Podle údajů Eurostatu bylo bez práce jen 2,1 % Čechů. Oproti tomu v jižních zemích EU to bylo přes 10 %, v Řecku dokonce 18,6 %. Z dat, která Eurostat zveřejnil ve čtvrtek, vyplývá, že Česko je opět zemí, v nichž je nejnižší nezaměstnanost. V prosinci to bylo jen 2,1 %. Na dalších místech se umístily sousední Německo (3,3 %) a Polsko (3,5 %). Na Slovensku je nezaměstnanost téměř trojnásobná oproti České republice (6,1 %). Podívejte se také: ČR hledá nejvíce pracovníků v historii a V Česku je 5. nejnižší minimální mzda v EU. Nejhorší výsledek zaznamenalo Řecko. Eurostat nemá k dispozici novější data než z října 2018, a tam Řekové dosahovali 18,6% nezaměstnanosti. S tím, jak skončily práce v turistickém ruchu, se dá navíc předpokládat, že od října se ještě nezaměstnanost výrazně zvýšila. I tak ale Řecko zaznamenalo meziroční pokles o 2,5 %. Nezaměstnanost klesala i v dalších státech. I.K. Strana 4 z 9 18. 03. 2019

Průměr osmadvacítky byl v prosinci 6,6 %, zhruba o půl procenta nižší než před rokem. Je to vůbec nejlepší výsledek od doby, kdy v lednu 2000 začal Eurostat měsíční přehled nezaměstnanosti zveřejňovat. Češi kralují ještě v jedné statistice. Jen 5,8 % lidí pod 25 let je v Česku nezaměstnaných. Právě vysoká nezaměstnanost lidí, kteří dokončili školu a hledají si první místo, trápí hlavně jižní státy EU. V Řecku byla v říjnu 38,5 %, ve Španělsku 32,7 % a v Itálii 31,9 %. V ČR je také výrazně více volných pracovních míst než uchazečů o zaměstnání. Graf on-line: https://www.kurzy.cz/zpravy/482009-v-cr-pracuji-uz-skoro-vsichni-cesko-ma-nejnizsinezamestnanost-v-eu-nejhure-je-na-tom-recko/ I.K. Strana 5 z 9 18. 03. 2019

Chudoba a její význam v sociální politice https://eurozpravy.cz/ekonomika/ceska-republika/240120-chudoba-v-cesku-obtizne-sprijmem-vychazi-43-procent-domacnosti/ Chudoba v Česku? Obtížně s příjmem vychází 43 procent domácností 12. listopadu 2018, 14:05 Autor: ČTK Se svým příjmem vychází snadno 54 procent českých domácností. Je to nejvyšší podíl od začátku měření v roce 2002. Naopak nejnižší je podíl domácností, které se za posledních 12 měsíců ocitly ve velmi obtížné finanční situaci, a rovněž těch, které se považují za chudé. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). "Obecně lze shrnout, že v mínění o příjmech domácností, resp. chudobě, dochází ke kontinuálnímu zlepšování situace od roku 2012, přičemž rok 2018 představuje nejkladnější hodnocení za celou dobu," uvedlo CVVM. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.) provádí pravidelná šetření názorů české veřejnosti v oblasti politických, ekonomických a dalších společenských témat. Průzkumy se uskutečňují formou standardizovaných osobních Obtížně se svým příjmem nyní vychází 43 procent domácností, za chudou se považuje 22 procent domácností a ve velmi obtížné situaci se jich za posledních 12 měsíců ocitlo 21 procent. Zhruba dvě třetiny domácností se z hlediska chudoby či bohatství hodnotí jako domácnost "ani chudá, ani bohatá". "Zařazení mezi chudé či bohaté pochopitelně souvisí s příjmy domácnosti, jež jsou ovlivněny socioekonomickým statusem, který souvisí s dosaženým vzděláním, postavením v zaměstnání, případně s podnikatelskými aktivitami, ale třeba též i s věkem," uvedlo CVVM. Jako chudou vidí svou domácnost 32 procent lidí ve věku nad 60 let, což je vyšší podíl než v ostatních věkových skupinách. U příjmu domácnosti do 20 tisíc korun se většina lidé označuje za chudé. V rozpětí od 20 do 50 tisíc korun se pak téměř tři čtvrtiny lidí řadí mezi "ani chudé, ani bohaté". Při příjmu nad 50 tisíc korun jejich podíl klesá na dvě třetiny, pouze pět procent domácností se ale v takovém případě považuje za chudé. I.K. Strana 6 z 9 18. 03. 2019

Základní potřeby jako je jídlo či oblečení zvládá z příjmu pokrývat 92 procent domácností. Téměř čtyři pětiny lidí rovněž nemají potíže s úhradou zdravotní péče, léků a zdravotních pomůcek. Příjem také většinou stačí na financování zájmů a koníčků a polovina domácností zvládá nakupovat kvalitnější potraviny. V dalších případech ale už podíl kladných odpovědí 50 procent nepřesáhl. Lidé tak mají spíše problém spořit, podporovat rodinu dětí a rodiče, trávit dovolenou v zahraničí a především nakupovat luxusní zboží. Tři čtvrtiny lidí si ze svého příjmu nemohou luxusní zboží dovolit. Zdroj: https://eurozpravy.cz/ekonomika/ceska-republika/240120-chudoba-v-cesku-obtizne-sprijmem-vychazi-43-procent-domacnosti/ Přes milion Čechů živoří, jsou pod hranicí příjmové chudoby 25. dubna 2017, 09:24 Autor: EuroZprávy.cz / ČTK Praha - Česko sice patří k zemím s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, přesto musí značná část lidí obracet každou korunu. 1,02 milionu obyvatel Česka žilo loni pod hranicí příjmové chudoby, tedy stejně jako v předchozím roce 9,7 procenta. V EU hrozí chudoba průměrně téměř 24 procentům obyvatel. U sociálního vyloučení a chudoby experti sledují tři kategorie - příjmovou chudobu, materiální deprivaci a práci. Bez dostatečného příjmu, v nedostatku a bez místa bylo loni v Česku celkem kolem 159.000 lidí. Za poslední rok ale ubylo těch, které ohrožovala aspoň jedna z trojice sledovaných skutečností. Bylo jich 13,3 procenta, tedy v přepočtu asi 1,4 milionu Čechů a Češek. "Tento souhrnný indikátor poklesl o 0,7 procentního bodu," upřesnila Michaela Brázdilová z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Loňský podíl těch, jimž hrozí sociální vyloučení, byl v posledním desetiletí nejnižší. Nejvíc lidí bylo v ohrožení v roce 2007, a to 15,8 procenta. Člověk se ocitne v příjmové chudobě, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Loni pro jednotlivce částka činila 10.691 korun. Byla tak o 471 korun vyšší než v roce 2015. U dvojice dospělých dosahovala hranice příjmové chudoby 16.036 korun, předloni 15.330 korun. Jeden rodič s dítětem do 13 let měl 13.898 korun, předloni 13.286 korun. Pro oba rodiče se dvěma dětmi do 13 let se loni částka zvedla z 21.461 korun na 22.450 korun. I.K. Strana 7 z 9 18. 03. 2019

Loni přibylo domácností, které s příjmy vycházejí snadno. Bylo jich 11 procent, o rok dřív 9,5 procenta. Podíl lidí, jimž hrozil materiální nedostatek, byl loni nejnižší za posledních deset let. Nejméně čtyři z devíti položek, jako je týdenní dovolená, neočekávaný výdaj 9900 korun, auto, úhrady splátek a pravidelných plateb, pračka, telefon, televize, vytápění a maso obden, si nemohlo dovolit 4,8 procenta obyvatel. Je to kolem půl milionu osob. O rok dřív podíl dosahoval 5,6 procenta, v roce 2014 pak 6,7 procenta. Nejvyšší byl v roce 2007, kdy materiální nouze hrozila 7,4 procentům lidí. Loni skoro třetina ohrožených nezvládla náhlý výdaj a 29 procent nemohlo jet na týdenní dovolenou. V roce 2012 neočekávané výdaje nedokázalo zvládnout 42 procent osob. Zdroj: https://eurozpravy.cz/ekonomika/ceska-republika/188063-pres-milion-cechu-zivori-jsoupod-hranici-prijmove-chudoby/ https://www.epshark.cz/clanek/813/absurdni-mereni-chudoby-v-usa-podle-osn "relativní příjmová chudoba" Je to jen míra toho, kolik lidí v zemi vydělává 50% nebo více z mediánové úrovně příjmů této země. Takže pokud máte zemi s velmi nízkým mediánem příjmů a velmi nízkou životní úrovní, je možné mít velmi nízkou míru chudoby - pokud většina lidí vydělá více než padesát procent z mizerné střední úrovně příjmů této země. I.K. Strana 8 z 9 18. 03. 2019

https://www.soc.cas.cz/oddeleni/centrum-pro-vyzkum-verejneho-mineni Centrum pro výzkum veřejného mínění Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.) provádí pravidelná šetření názorů české veřejnosti v oblasti politických, ekonomických a dalších společenských témat. Průzkumy se uskutečňují formou standardizovaných osobních rozhovorů vyškolených tazatelů s respondenty, kteří reprezentují obyvatele České republiky ve věku od patnácti let. Omnibusový dotazník obsahuje z důvodu vytváření časových řad, které reprezentují vývoj názorů na jednotlivá témata ve veřejném mínění, zejména otázky pokládané pravidelně, do svých výzkumů ovšem CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zařazuje i otázky týkající se aktuálních společenských témat. Průzkumy jsou realizovány pravidelně s měsíční periodicitou, s přestávkou v období červenec srpen. CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., se pravidelně věnuje těmto otázkám: volby, politické strany, politické instituce, hodnocení politické situace, mezinárodní vztahy, demokracie, občanská společnost, zdraví, negativní jevy ve společnosti, bezpečnost, vztahy a životní postoje, ekologie, média, práce, příjmy, životní úroveň, ekonomický vývoj, hospodářská politika a sociální politika. Výsledky šetření jsou pravidelně publikovány formou tiskových zpráv, které jsou poskytovány široké veřejnosti. CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., provádí také terénní šetření a průzkumy ve spolupráci s dalšími odděleními Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., a výzkumy pro externí instituce či subjekty (s výjimkou politických či politicky angažovaných subjektů). V posledních letech provedlo šetření například pro tyto subjekty: I.K. Strana 9 z 9 18. 03. 2019