Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky

Podobné dokumenty
Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty


a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

SSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Přílohy. Příloha 1. Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r (Čadek et al. 1968) [Zadejte text.]

Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ Zkoušení hnojiv 2. vydání Brno 2015

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

05 Biogeochemické cykly

Často kladené otázky. Co je to půda? Z čeho se půda skládá? Jak půdy vznikají? Je pravda, že půda je neobnovitelný zdroj? Proč je půda důležitá?

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

Agroekologie. Bilance živin. Biogeochemie

Technologie pro úpravu bazénové vody

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Seminář z anorganické chemie


Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

DUM číslo a název. CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

CZ.1.07/1.5.00/

Složky půdy. Nejdůležitější funkce půdy. minerální podíl organická hmota půdní voda půdní vzduch

Environmentální geomorfologie

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

Základy pedologie a ochrana půdy

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ

35. Pedosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Platné znění části vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Bioremediace půd a podzemních vod

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Měníme poušť na EKO oázy.

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

OBSAH. 1) Směsi. 2) Voda, vzduch. 3) Chemické prvky (názvy, značky) atomy prvků, molekuly. 4) Chemické prvky (vlastnosti, použití)

Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (12) Ropné znečištění vod

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Digitální učební materiál

Mendělejevova tabulka prvků

KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Oceněné rostlinné hnojivo!

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh

K R A J I N Y ( )

Zemědělská část exkurze

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Martin Hynouš gsm:

ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Kontaminované zeminy. Ing. Jan Horsák, Ph.D.

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů

Úprava podzemních vod

1H 1s. 8O 1s 2s 2p H O H

Základní stavební částice

Vliv kompostu na kvalitu půdy

DUM č. 5 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země

3.2. PLO 21 Jizerské hory

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

Transkript:

Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz

Půda je přírodní útvar, který se vyvíjí z povrchových zvětralin kůry zemské a ze zbytků ústrojenců a jehož stavba a složení jsou výsledkem podnebí a jiných faktorů půdotvorných. V. Novák Současnost ve značné míře výtvor antropogenní Půda: Pedosféra nezničitelná její kvalita se může lidskou činností měnit je možné ji opakovaně využívat 2

Půda: Pedosféra rozhraní atmosféry, hydrosféry a litosféry třífázový polydisperzní systém substrát s genetickými horizonty zóna intenzivní interakce mezi biosférou a geosférou určuje řadu biologických i nebiologických koloběhů a toků látek a energie reguluje biotické procesy ovlivňuje chemickou, vlhkostní a teplotní bilanci atmosféry reguluje hydrologické toky v krajině a chemické složení vod nenahraditelný přírodní zdroj základ potravního řetězce člověka zajišťuje ochranu litosféry před destrukčními procesy 3

Geochemie půdyp je vzácný přírodní zdroj, která je pro život stejně důležitá jako vzduch a voda a stejně tak je citlivá na znečistění posloupnost vrstev (půdní profil); složení je závislé na klimatu (T, srážky atd.), vegetaci, času, podložní hornině zdrojem obilí, zeleniny a ovoce jsou rostliny, které rostou na půdě; jejich chemické složení: C, H, O. P, N, K, Na, Ca rostliny extrahují tyto složky z půdy; každá má vlastní požadavky zdravá půda: kořeny snadno pronikají do půdy, vysoká výměnná kapacita, vhodné chemické podmínky (ph, Eh) = zásobník živin organické látky (huminové a fulvo kyseliny = výměnná mista), důležitá součást půdy (regulace ph karboxykyseliny, rychlá výměna ionů) 4

Geochemie půdyp Makrosložky, mikrosložky: přítomny ve stopových koncentracích, důležité pro zvláštní procesy (transport kyslíku, transport elektronů) nezbytné (esenciální) nutné pro růst rostliny doplňkové jejich úloha je nejasná Prvek Symbol Chemická forma v půdě Vápník Ca Ca 2+ Uhlík C HCO 3-, CO 3 2- Vodík H H + Hořčík Mg Mg 2+ Dusík N NO 3-, NH 4 + Kyslík O HO - Fosfor P H 2 PO 4-, HPO 4 2- Draslík K K + Sodík Na Na + 5

Mikrosložky ky Nezbytné - esenciální Prvek Symbol Chemická forma v půdě Bor B H 3 BO 3 Chlor Cl Cl - Měď Cu Cu 2+ Železo Fe Fe 2+, Fe 3+ Mangan Mn Mn 2+ Molybden Mo MoO 4 2- Síra S SO 4 2- Zinek Zn Zn 2+ Doplňkové Prvek Symbol Chemická forma v půdě Hliník Al Al 3+, Al(OH) 2 + Kadmium Cd Cd 2+ Kobalt Co Co 2+ Olovo Pb Pb 2+ Rtuť Hg Hg 2+ Nikl Ni Ni 2+ Selen Se SeO 4 2- Křemík Si SiO 2 6

Půda - rozhraní atmosféry, hydrosféry ry a litosféry 7

Základní funkce půdp tlumí nepříznivé vlivy využití i obhospodařování půd a vlivu průmyslu, dopravy a sídelních aglomerací: filtrační funkce znečišťující látky jsou půdou mechanicky zadržovány hlavně částice pod 2 mm ty mohou být důležité při zasakování vody, pufrovací funkce rozpustné látky jsou imobilizovány adsorpcí na půdu nebo tvorbou nerozpustných sraženin; vysokou pufrovací schopnost mají půdy s vysokým obsahem organické hmoty, jílových částic a oxidů Fe, Al, transformační funkce určena především aktivitou mikrobiální složky mineralizace; oxidace, redukce, biomethylace, fotodestrukce na povrchu, receptor škodlivin sorpční, retenční a transportní procesy imobilizace, snížení biodostupnosti, degradace. 8

Základní funkce půdp 9

Pedosféra negativní vlivy, tvorba Negativní vlivy se projevují: degradací až destrukcí půdního pokryvu ovlivněním vodního režimu krajiny kontaminací až intoxikací půd Produkt dlouhodobého biofyzikálního přetváření hornin. Přeměna matečné horniny na půdu 1 cm 100 až 400 let. Přeměna = f (klimatických podmínek, druhu a množství půdních mikroorganismů, vegetačního krytu, reliéfu, a podloží, činnosti člověka) 10

Složky půdnp dního systému Abiotické: tuhá fáze zbytky matečné horniny z větší části chemicky a fyzikálně přeměněné procesem zvětrávání; nejdůležitější anorganickou složkou jsou jílové minerály výměna iontů, adsorpce; 35 45 % objemu půdy; kapalná fáze (půdní roztok) transport živin vegetaci, transport polutantů; 15 35 % objemu půdy; plynná fáze (půdní plyn) v podstatě stejné složení jako vzduch obohacený o CO 2, HCs a další produkty rostlinného a živočišného metabolismu, 15 35 % objemu půdy; humus půdní organická hmota - neživá biomasa v různém stupni rozkladu; 5 15 % 11

Složky půdnp dního systému 12

Složky půdnp dního systému Biotické: edafon společenstvo všech mikroorganismů, rostlin a živočichů žijících v půdě - fytoedafon bakterie, plísně, houby, sinice, řasy, - zoodafon všechny formy živočichů od prvoků až po obratlovce kořenový systém rostlin Suma živých organismů -< 0,1 % Bio-organo-minerální komplex 13

Úrodnost půdp Úrodnost půd (bonita) vyjadřuje stupeň intenzity a schopnosti poskytovat vegetaci příznivé prostředí, tj. vodu, živiny, půdní mikroorganismy.. Úrodnost je podmíněna: vnějšími činiteli světlo, teplo, vnitřními činiteli: množství vody a rostlinných živin v půdě, formou živin a vody z hlediska využitelnosti rostlinami, celkovým prostředím, ve kterém probíhá proces přeměny organických a minerálních látek, vyspělostí soustavy zpracování půdy je ovlivněna: vlastnostmi půdy, činností člověka. ČR: velmi dobré a dobré produkční schopnosti 64,9 % zemědělského půdního fondu 14

Samočist istící schopnost půdyp Huminifikace Mineralizace Filtrace Sorpce Oxidace Redukce Mikrobiální aerobní a anaerobní procesy 15

Vztahy mezi organismy, organickou hmotou a horninami 16

Mechanické vlastnosti půd, p půdnp dní voda 17

Půdní voda 18

Vztahy mezi typy hornin 19

Typy hornin 20

Mechanická struktura půdyp 21

Fyzikáln lní stavy půdyp 22

Půdní horizonty 23

Složen ení orných půdp 24

Objemy vody, vzduchu a látek jako faktor určující půdní typ 25

Ztráty ty půdyp eroze dezertifikace 26

Eroze půdyp Dopad dešťových kapek Povrchový splach Eolická eroze (Aeolus řecký bůh větru) Abraze Deflace 27

Eroze půdyp Eroze, Shawnee, Oklahoma Písečné duny, Danakii, Egypt 28

Půda jako zdroj Od 50. let dramaticky roste zemědělská produkce (1950 90 trojnásobek) produkce 29 milionů tun ročně Zelená revoluce : zvětšení rozlohy obdělávané půdy zavlažování vysoce produktivní a rezistentní typy chemická hnojiva, herbicidy, pesticidy Současnost Půda: Kritický zdroj Je třeba živit 90 milionů lidí navíc každý rok 29

Půda jako zdroj Provázeno: Kontaminace Degradace Člověkem vyvolaná eroze: 4,3 miliardy tun ročně Indie, 1 miliarda tun ročně USA není to obnovitelný zdroj v lidské časové škále 10 cm půdy 100 až 10 000 let Tuaregové, okraj Sahary, Niger 30