- 1 - Obchodní společnosti Základem tržního hospodářství je existence vlastnických vztahů ve kterých mají všichni vlastníci rovnocenné postavení. Z toho vyplývá, že žádný z vlastníků nemá specifická práva a nebo preference. V případě, že vlastníci podnikají samostatné vzdávají se možnosti spojit síly a kapitál a podnikat společně. Společné podnikání přináší řadu výhod mezi než patří snižování podnikatelského rizika, protože řada společností ručí za své závazky omezeně a v některých případech vůbec. Stejné jako jiné hospodářské činnosti tak i společné podnikání je vymezeno příslušnými právními normami. Rozhodující právní normou je v tomto případě Obchodní zákoník 513/1991 Sb., který byl v roce 2003 novelizován a tato novela přinesla řadu významných změn zejména v oblasti obchodních společností. Pro pochopení vniku, fungování a zániku jednotlivých společnosti je nebytné pochopit řadu některé termíny, které s podnikáním souvisejí: Obecné pojmy: Podnikání: podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku Podnikatel: Osoba zapsaná v obchodním rejstříku (státní podnik družstvo, obchodní společnosti atd.) Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění (zvláštní předpis) (lékaři, advokáti, veterináři atd.) Fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů Podnik: Soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání. Na základě této definice je zřejmé, že podnik netvoří jen stroje, budovy a zásoby, ale i penězi ocenitelná práva nehmotné povahy jako jsou licence, patenty knot-how, software a dále schopnosti a kvalita lidské pracovní síly, kterou podnik zaměstnává. Podnik je věc hromadná, nelze ji dát do zástavy. Obchodní firma: Je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku a pod tímto názvem podnikatel činí právní úkony (uzavírá smlouvy, jedná ve vztahu ke státu, uzavírá pracovní poměr se zaměstnanci). V případě, že fyzická osoba není zapsaná v OR činí právní úkony pod svým jménem a příjmením (já Oskar Punčoška) Firmou fyzické osoby je tedy její jméno a příjmení (Pavel Tesař) tato firma může obsahovat dodatek, který odlišuje osobu podnikatele nebo druh podnikání (Pavel Tesař holič) Firmou právnické osoby je název pod kterým je zapsána v OR (Delvita a.s., ČSOB a.s.) Jednání podnikatele: Za podnik nemůže jednat kdokoliv a proto je důležité určit, kdo a co smí ve firmě rozhodnout. Fyzické osoby (živnostníci) jednají osobně (za firmu Pavel Tesař holič jedná Pavel Tesař)
- 2 - Právnické osoby jednají prostřednictvím statutárních orgánů. Statutárním orgánem může být podle druhu společnosti společník, jednatel, představenstvo. Zvláštním druhem statutárního orgánu je prokurista. Výraz prokurista je odvozen od slova prokura = zvláštní plná moc. Tato plná moc opravňuje prokuristu ke všem právním úkonům vyjma prodeje nemovitostí. Prokura může být udělena jen fyzické osobě a musí být zapsán v OR. V praktickém řízení firmy je jednou z nejvýznamnějších osob, může podepisovat smlouvy bankovní operace a v nepřítomnosti zastupuje ředitele firmy. Obchodní rejstřík (dále jen OR): Je veřejný seznam ve kterém jsou zapsány údaje, které stanoví zákon Tento seznam je veden soudem (rejstříkový soud). V současné době plní funkci rejstříkových soudů soudy krajské. Pro náš kraj je to krajský soud v Českých Budějovicích. Obchodní rejstřík je zveřejňován ve zvláštním věstníku (specializované periodicky vycházející noviny). Pro právnické osoby je zápis povinný, fyzické osoby se mohou zapsat dobrovolně. Obchodní společnosti a družstva: Obchodní společnosti jsou právnické osoby, založené za účelem podnikání. Členíme je na: osobní : kapitálové veřejná obchodní společnosti (veř. obch. spol., v.o.s.) komanditní společnost (kom. spol., k.s.) společnost s ručením omezeným (spol. s.r.o., s.r.o.) akciová společnost (akc.spol., a.s) družstvo není klasickou kapitálovou společnosti, ale má její rysy Založení společnosti Společenskou smlouvou podepsanou všemi společníky více zakladatelů Zakladatelskou listinou jediný zakladatel Základní kapitál V peněžním vyjádření souhrn peněžních a nepeněžních vkladů jednotlivých společníků. Vklady do podnikání se uskutečňují většinou v penězích, ale nic nebrání tomu, aby společník do firmy vložil jiný majetek pokud s tím ostatní společníci souhlasí (stroje, pozemky, budovy, autorská práva, pohledávky). Podíl společníka: Vymezuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti (čím vyšší vklad do podnikání tím větší práva a někdy i povinnosti). Rezervní fond: Je tvořen prostředky (penězi), které musí společníci schraňovat na zvláštním účtu a mohou je použít jen v souladu se zákonem ke krytí ztrát společnosti. Je to vlastně jakási pojistka pro případ, že by podnikání neprobíhalo tak jak má a firma nedosahovala zisku. Vznik společnosti: Společnost vzniká dnem zápisu do OZ. Právní úkony týkající se založení musí mít písemnou formu
- 3 - Zrušení společnosti: Společnost se zrušuje: 1) uplynutím doby na kterou byla založena 2) dosažením účelu, pro který byla založena 3) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánů společnosti o zrušení společnosti 4) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení 5) rozhodnutím o sloučení, splynutí, rozdělení a nebo přeměně v jinou formu 6) zrušením konkursem Sloučení znamená, že ze dvou a nebo více podniků vzniká jeden. Majetek a závazky přecházejí na podniky nové vzniklý. Splynutí společnosti znamená zánik dosavadních podniků a jejich majetek a závazky přecházejí na nový subjekt Rozdělení znamená, že se z jednoho podniku vytvoří více podniků. Majetek a závazky přecházejí na nově vzniklé podniky. a) bez likvidace b) s likvidací Zrušení podniku bez likvidace V případě dobrovolného zrušení splyne v jinou společnost, popřípadě se rozdělí. Při přeměně zaniká dosavadní společnost bez likvidace, pokud jsou ke dni podání výmazu z OR splněny náležitosti pro vznik nové společnosti. Návrh na zápis nové společnosti musí být podán současně s návrhem na výmaz. Výmaz a zápis nové společnosti provede rejstříkový soud k témuž dni. Zrušení společnosti s likvidací Pokud nepřešlo celé jmění na nového nástupce musí být provedena likvidace společnosti. Vstup společnosti do likvidace se zapíše do OR a statutární orgán společnosti jmenuje likvidátora, tím může být jen fyzická osoba. Při likvidaci společnosti na základě soudního rozhodnutí jmenuje likvidátora soud. Ke skončení likvidace sestaví likvidátor účetní uzávěrku a předloží ji společníkům ke schválení spolu se správou o průběhu likvidace a návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku (toho co společnosti zbylo) mezi společníky. Před rozdělením tohoto zůstatku musí být uspokojeny nároky věřitelů společnosti (státu, zaměstnanců, dodavatelů) Srovnání osobních a kapitálových společností osobní vhodné pro rodinné firmy administrativně méně náročné pružné reagují na změny není nutný počáteční vklad netvoří rezervní fond ručí celým majetkem osobní účast na řízení společnosti zánikem společníka zaniká společnost kapitálové vhodná pro získání velkého kapitálu administrativně náročné na změny reagují obtížně nutný počáteční vklad tvoří rezervní fond ze zákona ručí jen omezeně osobní účast nahrazena statut. Orgánem zánikem společníka nekončí
- 4 - Obchodní společnosti Osobní společnosti I. Veřejná obchodní společnost (veř. obch. spol.,v.o.s.) V tomto typu společnosti podnikají alespoň dvě osoby pod společnou firmou a za závazky společnosti ručí společně a nerozdílně celým svým majetkem. Celým svým majetkem se rozumí veškerý majetek, který má daná osoba ve svém vlastnictví (automobil, byt, pozemek, chata atd.) Společnost je založena alespoň dvěma osobami Může být založena právnickou i fyzickou osobou Za závazky ručí společně a solidárně Zisk i ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem Vstoupit do společnosti je možné jen na základě změny společenské smlouvy Společenská smlouva obsahuje: obchodní firmu a sídlo určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby předmět podnikání společnosti Vystoupit je možné stejným způsobem, ale ve společnosti musí zůstat alespoň dva společníci Statutárním orgánem je každý společník pokud společenská smlouva nestanoví jinak (společníci se mohou dohodnout na tom, že společnost bude zastupovat pouze jeden a nebo více společníků). Pro společníky platí zákaz konkurence v oboru (nesmí mít jinou firmu se stejným předmětem činnosti) pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Smrtí společníka dochází ke zrušení společnosti pokud práva nepřecházejí dědictvím na dědice. II. Komanditní společnost (kom. spol., k.s.) Komanditisté jeden a nebo více společníků ručí do výše svého vkladu Komplementáři jeden a nebo více společníku ručí neomezeně Společnost může založit minimálně jeden komaditista a minimálně jeden komplementář Komanditista je povinen vložit do základního kapitálu vklad v minimální výši 5.000 Kč, pokud společenská smlouva nestanoví jinak, komplementář nemusí vklad skládat Zisk a ztráta společnosti se dělí podle společenské smlouvy. Rozdílné je i zdanění zisku, který připadá na komanditisty a komplementáře. Společenská smlouva obsahuje: firmu a sídlo společnosti určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby předmět podnikání určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komaditista výše vkladu každého komanditisty Statutárním orgánem jsou pouze komplementáři Zákaz konkurence platí také pouze pro komplementáře.
- 5 - Kapitálové společnosti III. Společnost s ručením omezeným (spol. s r.o., s.r.o) Základní kapitál této společnosti tvoří vklady společníků a společníci ručí za závazky společnosti do výše upsaných vkladů. Společnost může být založena jednou osobou (fyzickou a nebo právnickou), maximální počet společníků je 50. Společníci ručí za závazky neomezeně a to pouze do výše nesplacených vkladů zapsaných v OR. Společenská smlouva obsahuje: firmu a sídlo společnosti určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídl právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby předmět podnikání výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka při založení společnosti jména a bydliště prvních jednatelů a způsob jakým jednají jménem společnosti určení správce vkladů další údaje podle zákona Hodnota základního kapitálu je minimálně 200.000 Kč Hodnota vkladu společníka je minimálně 20.000 Kč. (společníci mohou vkládat různé částky, částka musí být dělitelná tisícem a společník se může účastnit pouze jedením vkladem). Orgány společnosti: valná hromada nejvyšší orgán jednatelé statutární orgán dozorčí rada (nepovinná) kontrolní orgán Označení jednatel společnosti jako statutárního orgánu je povinné a není možné ho měnit. Valná hromada jako nejvyšší orgán se schází minimálně jednou ročně a schvaluje účetní uzávěrku. Zákaz konkurence platí pouze pro jednatele a členy dozorčí rady (pokud je zřízena). Pokud se změní společník není nutné rušit společnost, ale je nutné zapsat změnu do OR. Tato společnost povinně tvoří rezervní fond do výše a způsobem, který stanoví zákon. IV. Akciová společnost(akc. spol., a.s.) Základní kapitál akciové společnosti je rozvržen na určitý počet akcií. Počet akcií závisí na rozhodnutí zakladatelů. Akcie je cenný papír o určité jmenovité hodnotě (nominální hodnota) se kterou jsou spojena určitá práva akcionáře. Nominální hodnota je ta, která je na akcii uvedena. Může a zpravidla se liší od hodnoty tržní, což je hodnota za kterou je akcii obchodována na trhu. Akcionář se držením akcií podílí na zisku společnosti (dividendě), na řízení společnosti (může hlasovat na valné hromadě a může být volen do orgánu společnosti).
- 6 - Akcií existuje mnoho druhů a můžeme je rozdělit: Podle formy: Podle druhu akcie: na listinné jsou vytisknuté na papíře na zaknihované zaznamenány v počítači, fyzicky neexistují. na jméno na majitele speciální - zaměstnanecké prioritní Akciová společnost může být založena jednou právnickou a nebo dvěma a více zakladateli, horní hranice společníků není omezena. Společnost může být založena veřejnou nabídkou akcií, pak základní kapitál musí tvořit minimálně částku 20.000.000 Kč a nebo bez veřejné nabídky 2.000.000 Kč. Společnost se zapisuje do OR a tvoří rezervní fond. Zakladatelská smlouva a nebo zakladatelská listina musí obsahovat: firmu, sídlo a předmět podnikání navrhovaný základní kapitál počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu a formu upisované vklady zakladatelů přibližnou výši nákladů souvisejících se založením společnosti určení správce vkladu návrh stanov další údaje Orgány společnosti : valná hromada schůzka všech akcionářů, minimálně jednou za rok statutární orgán představenstvo řídí organizaci dozorčí rada kontroluje představenstvo Zákaz konkurence platí pro představenstvo a členy dozorčí rady. Akcionáři za závazky společnosti neručí. V. Družstvo Družstvo je zvláštním druhem společnosti, svým charakterem má blíže ke kapitálovým společnostem, ale někde je uváděno jako zvláštní druh společnosti. Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, kdy v průběhu činnosti mohou přistupovat další členové a tím se liší od obchodních společností, které nemohou libovolně zvyšovat a nebo snižovat počet společníků. Z historického hlediska můžeme první družstva vystopovat v Anglii a Francii v 19 století. Na území Čech byly předchůdcem družstev tzv. Ouly. Velkou popularitu měly vesnická úvěrová družstva rolníků, která začalo vznikat koncem 19. století. Propagátorem těchto družstev byl Cyril Kampelík, od jeho jména byl odvozen název kampeličky. V době po druhé světové válce je v naší republice označení družstvo spojováno s kolektivizací (združstevňováním) zemědělství JZD (jednotná zemědělská družstva), popřípadě se socializací obchodu Jednota.
- 7 - Družstvo musí povinně mít v názvu slovo družstvo Založit družstvo může alespoň 5 fyzických osob a nebo 2 právnické osoby. Členem družstva může být osoba starší 15 let. Všichni členové skládají členský vklad určený stanovami družstva, vklad je jednotný a všichni členové mají stejná hlasovací práva. Družstva tvoří základní kapitál a to v minimální výši 50.000 Kč. Družstvo tvoří rezervní fond, který se v tomto případě označuje jako nedělitelný fond. Členové družstva neručí za závazky družstva. Zákaz konkurence platí pro členy představenstva a členy kontrolní komise. Orgány družstva: členská schůze nejméně 1 x ročně představenstvo statutární orgán kontrolní komise kontrolní orgán Státní podniky Pro stát není prioritním posláním dosahování zisku, proto většina státních organizací působí ve sféře zdravotní, sociální, školství, bezpečnosti, kultury atd. Ale v některých případech má stát zájem kontroly důležitých podniků a nebo zájmy strategické a v tomto případě je pro něho důležité dosahování zisku. Stát může podnikat dvěma způsoby: 1) Podíl ve velkých strategických soukromých firmách (ČEZ, České dráhy) 2) Zakládání státních podniků (Česká správa letišť, Česká pošta) Založení státního podniku se řídí speciálním zákonem o státním podniku, zapisují se do OR vznikají vydání zakladatelské listiny. V současné době jsou státní podniky spíše okrajovou záležitostí. Statutárním orgánem je ředitel jmenovaný zakladatelem, kontrolním orgánem je dozorčí rada. Spojování podnikatelů bez vzniku právnické osoby I. Sdružení podnikatelů Toto sdružení není právnickou osobou, ale sdružením dvou a více podnikatelů (družstev, živnostníků, obchodních společností). Toto sdružení jako celek nemá právní subjektivitu, každý z podnikatelů jedná svým jménem a na vlastní zodpovědnost., nezapisuje se do OR. Smlouva o sdružení není upravena Obchodním zákoníkem, ale Občanským zákoníkem. Základem je smlouva o sdružení ve které je podnikatelé dohodnou, čím jménem a na čí účet povedou podnikání, kdo povede společné účetnictví, jaké prostředky poskytnou a jak se budou dělit o případné zisky nebo ztráty. V praxi se setkáváme se družením, pod názvem, který se dříve používal konsorcium. Toto sdružení má význam pro akce velkého rozsahu, na které by jeden podnikatel nestačil. Toto sdružení používají i velké firmy například banky, které sdruží prostředky pro financování na akci velkého rozsahu, která by byla pro jednu banku velkým rizikem. II. Smlouva o tichém společenství Tuto smlouvu upravuje Obchodní zákoník a tichý společník se zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad a tím se podílet na podnikání. Podnikatel vyplácí tichému společníku část čistého zisku. Na případné ztrátě se tichý společník podílí jen do výše svého vkladu. O tichém společníkovi nikdo neví, podnikatel nesmí ani naznačit, že ho má. O jeho existenci ví jen finanční úřad. Smlouva musí být uzavřena písemně, nemusí ji ověřovat notář a nevzniká právnická osoba. Pro tichého společníka z tohoto svazku plyne možnost
- 8 - výhodného zhodnocení volných finančních prostředků. Podnikateli umožní aktivity, na které by se mu nedostávalo financí. Živnosti Zákon číslo 455/1991 Sb. O živnostenském podnikání (živnostenský zákon) upravuje podnikání převážně fyzických osob. Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a za podmínek, které stanoví zákon. Z hlediska tohoto zákona živností není: činnost vyhrazená zákonem státu nebo určené právnické osobě (tisk peněz) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti (autorský zákon) provádění činnosti podle zvláštního předpisu (lékaři, veterináři, notáři) činnost bank, rozvod elektřiny, plynu, vody, televizní vysílání, výroba léčiv, výchova a vzdělání ve školách. Provozování výše uvedených činností mohou být předmětem podnikání pokud to povoluje zákon. Živnostensky podnikat může jak fyzická tak právnická osoba pokud splňuje obecné podmínky pro živnostenské podnikání a popřípadě i podmínky zvláštní pokud tak stanoví zákon. Obecné podmínky: plnoletost věk 18 let způsobilost k právním úkonům bezúhonnost potvrzení, že osoba nemá závazky ke státu (nedoplatky daní, sociální a zdravotní pojištění) Zvláštní podmínky: Zvláštními podmínkami je odborná a nebo jiná způsobilost, která je stanovena pro příslušnou živnost (například vyučení v oboru, vzdělání a praxe). Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, pokud splní podmínky stanovené zákonem. Osoba, která není občanem ČR může živnost provozovat za stejných podmínek jako osoba, která je občanem ČR pokud zákon nestanoví jinak. Živnostenské oprávnění vzniká u živností ohlašovacích dnem ohlášení (podnikatel může zahájit činnost ihned a nemusí čekat na doručení živnostenského oprávnění) u živností ohlašovacích a dnem rozhodnutí o udělení koncese u živností koncesovaných (živnostník musí vyčkat s činností do doby udělení koncese). Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list a nebo koncesní listina. Podnikatel může provozovat více živností, pokud má na každou z nich živnostenské oprávnění.
- 9 - Živnosti rozdělujeme: a) Podle druhu činnosti Obchodní Výrobní Poskytování služeb b) Podle vzniku práva k provozování živnosti: I. Ohlašovací Řemeslné Vázané Volné II.Koncesované Živnosti řemeslné jsou uvedené v příloze číslo 1 zákona. Odborná způsobilost se prokazuje: výučním listem vysvědčením o ukončení příslušného oboru střední odborné školy vysvědčením o maturitní zkoušce diplomem (kovářství, modelářství, zpracování kamene, řeznictví, zednictví, kominictví, kamnářství, fotografické služby, kosmetické služby, holičství atd.) Živnosti vázané jsou uvedeny v příloze č.2 zákona. Odborná způsobilost je upravena zvláštními předpisy uvedenými v příloze č.2 zákona, je zde předepsáno odpovídající vzdělání. (montáž, opravy a revize tlakových zařízení, zdvihacích zařízení, plynových zařízení, úřední měření, poskytování telekomunikačních služeb projektová činnost, provozování autoškoly, oční optika, průvodcovská činnost, provozování cestovní agentury, masérské služby, provozování solárií, drezúra zvířat, zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků) Živnosti volné Živnosti volné jsou živnosti pro jejichž provozování není předepsána odborná způsobilost, žadatel musí splnit pouze obecné podmínky. Živnosti koncesované Jsou uvedeny v příloze č.3 zákona. Odborná způsobilost je určena zvláštními předpis a stát si vyhrazuje kontrolu nad těmito činnostmi a státní souhlas vydává příslušní orgán státní správy, uvedený v příloze č.3. (provozování střelnic, směnárenská činnost, taxislužba, pohřební služby, soukromý detektiv, výroba lihu, provozování cestovní kanceláře). Živnostenský list vydá příslušný živnostenský úřad osobě pokud splní podmínky pro udělení živnosti do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno. Opis zašle finančnímu úřadu, Českému statistickému úřadu, úřadu práce a správě sociálního zabezpečení.
- 10 - Koncesní listinu je živnostenský úřad povinen vydat do 15 dnů ode dne nabytí moci o udělení koncese. Pokud je pro vydání koncese nutný souhlas státního orgánu má tento na vyjádření 30 dní, živnostenský úřad je tímto rozhodnutím vázán. tzn. pokud stát nesouhlasí nemůže živnostenský úřad koncesní listinu vydat. Na rozhodnutí o vydání koncese má živnostenský úřad 60 dní. Z toho vyplývá, že koncesní listina může být vydána do 75 dnů od podání žádosti.(60 dnů má úřad na rozhodnutí a do 15 dnů musí listinu vydat). Zánik živnostenského oprávnění živnostenské oprávnění zaniká: smrtí podnikatele, nepokračují-li v činnosti dědicové zánikem právnické osoby uplynutím doby pokud byl živnostenský list a nebo koncesní listina vydány na dobu určitou stanovením zvláštního předpisu rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění Živnostenský rejstřík Vedou živnostenské úřady o podnikatelích, kteří mají v jejich územní působnosti sídlo a nebo trvalé bydliště. Je obdobou obchodního rejstříku a zapisují se do něho všechny důležité údaje včetně jejich změn (jméno a příjmení, sídlo, předmět podnikání, druh živnost) Jedná se o veřejný seznam ze kterého nám živnostenský úřad na požádání vydá výpis a nebo opis a můžeme do něj nahlížet. Má i svoji neveřejnou část do které není nahlížet možné.