PRÁVO A JEHO VÝZNAM. Lidé žijí ve společnosti a vstupují do nesčetných vzájemných vztahů. Tyto vztahy musí být podřízeny určitým pravidlům.

Transkript

1 PRÁVO A JEHO VÝZNAM Lidé žijí ve společnosti a vstupují do nesčetných vzájemných vztahů. Tyto vztahy musí být podřízeny určitým pravidlům. Tyto normy většina lidí dodržuje dobrovolně z vlastního přesvědčení a správnosti jednání. Právo je minimum morálky Nejstarší právní normy : CHAMURAPPIHO ZÁKONÍK (1800př.n.l.) vytesaný do čediče na území dnešního Iráku. ZÁKON 12 DESEK (Justiciánovy zákony) DRUHY PRÁVA 1) KONTINENTÁLNÍ PRÁVO (Evropské) se používá v celé Evropě s výjimkou Anglie. (čerpá z Římského práva) 2) ANGLO-AMERICKÉ (Ostrovní) a) ANGLICKÉ právo je tzv. soudcovské. právo spravedlnosti, právo psané právo obyčejové právní literatura Používá se v celé Anglii kromě Skotska b) AMERICKÉ právo soudcovské a právo zákonné. Precedenční právo převládá. Používá se v USA, Kanadě, Novém Zélandu 3) ISLÁMSKÉ PRÁVO (ŠARIJÁ) 4) SYSTÉM NÁBOŽENSKÝCH A TRADIČNÍCH PRÁV používá se např. v Indii DUALISMUS PRÁVA: právo je významný a velice složitý společenský jev. Na právo se dá nahlížet z dvojího pohledu. a) PRÁVO PŘIROZENÉ A POZITIVNÍ b) PRÁVO OBJEKTIVNÍ souhrn platných právních norem, jejíchž plnění je vynutitelné státní mocí. SUBJEKTIVNÍ je oprávnění jedince, pro kterého z právní normy vyplívá c) PRÁVO HMOTNÉ upravuje společenské vztahy po stránce věcné. PROCESTNÍ upravuje postupy. d) PRÁVO SOUKROMÉ je právo mezi fyzickými právnickými osobami VEŘEJNÉ upravuje vztahy mezi státními orgány a fyzickými osobami e) PRÁVO RELEVANTNÍ mezi stranami ABSOLUTNÍ mezi všemi

2 PRAMENY PRÁVA Pod pojmem pramen práva si představujeme formu objektivního práva, ve kterém jsou obsaženy právní normy a. normativní právní akty (pramen typický pro kontinentální právo) b. právní obyčeje (pramen typický pro angloamerické právo) c. soudní precedenty (pramen typický pro americké právo) d. normativní smlouvy (smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon) PRÁVNÍ NORMA Obecným pravidlem chování, jehož plnění je vynutitelné státní mocí Právní normy rozlišujeme podle forem a) Přikazující b) Zakazující c) Opravňující d) Odkazující Právní norma ve svém vyjádření má tři části a) Hypotéze b) Dispozice c) Sankce funkce sankcí: 1. preventivní 2. nahrazovací 3. represivní Rozdělení právních norem podle dispozic a) kogentní subjektům určité chování zakazují nebo přikazují, subjekty jsou povinny dodržet a nemohou jejich použití vyloučit nebo změnit projevem vlastní vůle b) Dispozitivní právní normy dovolují, aby strany v právním vztahu projevem své vůle normu vyloučily nebo pozměnily

3 PRÁVNÍ ŘÁD CHARAKTERISTICKÉ RYSY PRÁVNÍHO ŘÁDU 1. Právní řád tvoří uzavřený myšlenkový celek odlišný od právních řádů jiných států. 2. Logický celek, mezi normami nesmí být rozpory. 3. Normy jsou projevem jediné vůle. 4. Právní řád se neustále mění a vyvíjí.

4 ZÁVAZKOVÉ PRÁVO Je souhrn právních norem o závazkových vztazích (Občanský zákoník, pojmenované smlouvy) Vznik závazků: Závazky vznikají nejčastěji ze smluv a z jiných právních úkonů. Smlouva: Je souhlasný projev vůle účastníků o tom že má vzniknout závazek Společné dluhy a společné pohledávky: Mohou být, buď solidární tam všichni dlužníci se dělí o dluh společně a nerozdílně nebo podílové: každého z dlužníků se týká pouze určitý podíl. Odpovědnost za vady: Převodce, který někomu přenechá věc za úplatu odpovídá nabyvateli za to, že věc má v době plnění vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé a, že je možno ji použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle ujednání. Faktické vady jsou na věci, právní vady se netýkají věci samé. Většinou spočívají v tom, že na věci činí nárok třetí osoba. Změny závazků: Změny závazků se týkají obsahu nebo dohodou účastníků. Výjimečně jednostranně. Prodlení dlužníka: Dlužník nesplnil včas a řádně svůj závazek. Pak má věřitel právo odstoupit od smlouvy. Věřitel je v prodlení: Jestliže od dlužníka nepřijal řádně nabídnuté plnění, nebo neposkytl potřebnou součinnost. Změny (postoupení pohledávky): Změněn může být pouze věřitel bez souhlasu dlužníka. Převzetí dluhu: Pouze se souhlasem věřitele. Zánik závazků: Závazky zanikají s plněním (řádně a včas) není li určena doba splnění je dlužník povinen splnit následující den po dni kdy byl věřitelem o to požádán. Věřitel je povinen přijmout i částečné plnění není-li to v rozporu s dohodou. Smrt dlužníka nebo věřitele: Smrtí dlužníka zaniká pouze takový závazek, který mohl provést pouze dlužník osobně. Smrtí věřitele zaniká jeho pohledávka, bylo-li plnění výlučně omezeno na jeho osobu. Ostatní dluhy a pohledávky smrtí dlužníků a věřitelů nezanikají, přecházejí na dědice.

5 OBCHODNÍ PRÁVO Definice podnikání: podnikání je soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem. na vlastní zodpovědnost. Jejímž cílem je dosažení zisku Podnikat mohou: a) fyzické osoby (na základě živnostenského nebo jiného oprávnění) b) právnické osoby (skupina osob podnikající pod společným názvem) c) cizinci (na základě živnostenského nebo jiného oprávnění) Živnosti: živnostenské podnikání se řídí živnostenským zákonem 455/1991 je soustavná podnikatelská činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podmínky živnostenského podnikání: a) Všeobecné: plnoletost, způsobilost k právním úkonům, nesmí mít daňové dluhy. b) Zvláštní: odborná a jiná způsobilost Druhy živností: 1) Ohlašovací máme tři druhy a) řemeslné (nutné vzdělání v oboru + praxe) b) vázané (vázané na jiné zkoušky např. autoškola) c) volné (splnit všeobecné podmínky) 2) Koncesované nemohou vzniknout bez státního povolení. Koncesní listina se vydává s časovým, nebo územním omezením. (cestovní kancel., pohřební služba, autodoprava) Živnostník: může mít několik živnostenských oprávnění. Zánik živosti: smrt, skončení doby platnosti oprávnění, rozhodnutí živnostenského úřadu. Živnostenský rejstřík: veřejný seznam, všech podnikatelů, kteří mají udělené živnostenské oprávnění. Je vedený v elektronické formě. Prokura: zvláštní druh plné moci, je udělován fyzické osobě, osoba musí být zapsaná v obchodním rejstříku.

6 OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI Jsou zakládány za účelem podnikání. Při založení musí zakladatelé sepsat tzv. společenskou smlouvu (obsahem je jak, s čím, kde a s kým podnikat) Toto platí u všech obchodních společností, kromě akciové společnosti a s.r.o. založené jednou osobou tyto společnosti mají zakladatelskou listinu. Tyto smlouvy se předkládají do obchodního rejstříku, který je veden u rejstříkového soudu, v místě krajského soudu. Obchodní společnosti rozdělujeme na: Osobní komanditní (k.s.), veřejná obchodní společnost (v.o.s.) Kapitálové akciová společnost (a.s.), společnost ručením omezeným (s.r.o.) Obchodní rejstřík veřejný seznam podnikatelů (všech právnických osob, některých fyzických a zahraničních osob) Majetkové otázky v obchodní společnosti 1) základní kapitál peněžité vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků. U osobních společností není povinný a u kapitálových povinný je. s.r.o ,- minimálně ,- na společníka v.o.s. bez veřejné nabídky akcií ,- v.o.s. s veřejnou nabídkou akcií ,- komanditní ,- 2) Vklad společníka souhrn peněžních prostředků a jiných cenných hodnot společníka. 3) Podíl míra účasti společníka na kapitálu společnosti 4) Rezervní fond je určen pro krytí ztrát, nebo pro překonání nepříznivého hospodaření. Povinně se vytváří u kapitálových společností. 5) Ručení společníka právní vztah, který určuje v jakém rozsahu je společník povinen uhradit ze svého majetku případné dluhy společnosti. 6) Zrušení společnosti k zániku dojde výmazem z obchodního rejstříku s likvidací a bez likvidace 7) Holding kapitálová účast na obchodní společnosti. Nejčastěji u akciové společnosti. 8) Konsorcium je dočasné podnikatelské spojení. 9) Veřejnou obch. společnost zakládají min. 2 osoby, které ručí celím svým majetkem. na všechny společníky se vztahuje zákaz konkurence. 10) Komanditní společnost dva druhy společníků komanditisté min. vklad 5 000,- a komplementáři ručí celím svým majetkem.