Korupce v ČR Mezinárodní nevládní organizace Transparency International, celosvětově bojující s korupcí, přisoudila ČR pro r. 2005 nelichotivé 47-50 místo ze 159 zemí světa na žebříčku indexu vnímání korupce. (společně s Řeckem, Namíbii a Slovenskem) Index pro r. 2005 je mixem 13 výzkumů, jejichž výsledky jsou zprůměrovány. Respondenty výzkumů jsou zejména podnikatelé a analytici. Korupce je absolutní protiklad zásad profesního přístupu. Korupce může mít různé formy a projevy. Můžeme se setkat s vysvětlením kriminologickým, sociologickým, trestněprávním atd. Americký teoretik H. Cohen takové chování nazývá využíváním a popisuje jej jako využívání příležitostí vytvořených na základě existence moci, kterou někdo má a kterou využívá ve svůj prospěch a na úkor veřejnosti, které má sloužit. Jednu z nejjednodušších definicí korupce podává profesor sociologie Yalské univerzity Sherman. Korupci chápe jako podplácení, již však nezkoumá, zda každý případ korupce sestává jen z podplácení. Ukazuje přitom ale na skutečnost, že není jednoduché proniknout do případu podplácení, a tento spolehlivě objasnit a zadokumentovat. To závisí ve velké míře od platných zvyků a obyčejů např. v některých státech USA je považováno bezplatné přijetí šálku kafe za korupci a v jiných nikoliv. V našich podmínkách bychom mohli jeho definici aplikovat následovně: Každý případ korupce je zároveň případem zneužití pravomoci veřejného činitele, ovšem ne každý případ zneužití pravomoci veřejného činitele musí být zároveň nevyhnutně případem policejní korupce. Povaha korupce Z výzkumů vyplývá, že přímí zahraniční investoři ze zemí se zvýšenou mírou korupce více tendují k placení úplatků. 1. Typ korupce: aktivní praktická pasivní Aktivní typ korupce znamená, že aktivní stranou při korupčních operacích je přímý zahraniční investor.
Praktický typ korupce znamená, že přímí zahraniční investoři platí úplatky zejména z důvodu urychlení určitých procesů. Pasivní typ korupce znamená, že veřejní činitelé sami vyžadují úplatky za své služby. 2. Organizace korupce: centralizovaná decentralizovaná Centralizovaná korupce je organizována z nejvyšší úrovně. Tj. vrcholnými představiteli veřejné moci a politickou reprezentací. Vyznačuje se relativní jistotou, že investor ví, komu a kolik zaplatit. Decentralizovaná korupce jednotlivé složky veřejné správy spolu nespolupracují na korupčních operacích a investor nemá jistotu ani přehled o tom, kolik a komu bude platit. 3. Korupční sítě otevřené a uzavřené Otevřené korupční sítě znamenají, že není problém se do nich dostat. Tj. relativně snadno se nalezne korupční partner, který nás dostane do systému a umožní obchodovat. Uzavřené korupční sítě druhá strana nemá zájem podporovat jakýmkoli způsobem aktivity investora. Hansen zkoumal, které kombinace na zkorumpovaných rzích jsou pro investory přijatelné a které nikoli. Ideální kombinace je: Typ korupce aktivní; organizace korupce centralizovaná; korupční sítě otevřené. Typ korupce v ČR Výzkumy, které by objasňovaly, zda v ČR převládá typ korupce aktivní, pasivní či praktický, chybějí. Zatím lze vycházet jen z expertních šetření a případových studií. U typu přímých zahraničních investic se může jednat ve vysoké míře o aktivní typ korupce, protože k tomuto může být především z důvodu konkurence schopnosti silná motivace. Pak existuje typ zahraničních investic, kde s trochou nadsázky možno říct, stát korumpuje investory, tzn. Pokud investor chce postavit nový výrobní závod, pak se stát legálním způsobem podle pravidel Evropské unie snaží nabídnout zvýhodnění investorovi a to je oblast, kde korupce ze strany investora nepřichází příliš v úvahu. U tohoto typu investic by se v případě koupě investiční pobídky na základě úplatku jednalo spíše o praktický typ korupce.
Organizace korupce v ČR Korupci lze členit na malou-administrativní, s tou se lze setkat při jednání na úřadech s veřejnými činiteli, kteří nedosahují vrcholných pozic a na korupci velkou politickou, která se vyskytuje v parlamentu v souvislosti s ovlivňováním rozhodování poslanců a senátorů při tvorbě právních předpisů, dále ve vládě a vrcholné administrativě, zejména s rozhodováním o veřejných financích. Velká politická korupce odrazuje přímé zahraniční investory méně než dezorganizovaná korupce na nižších úrovních. Investoři chtějí mít své aktivity zajištěny z vrcholných politických, vládních či administrativních kruhů, pokud tyto mají nižší úrovně administrativy pod kontrolou. Je to z důvodu, že uplácení na nižších úrovních administrativy je organizačně náročné a výsledek není jistý v důsledku možných zásahů, tzn. že může dojít k ovlivnění výsledků z centrální úrovně. Přímí zahraniční investoři potřebují ovlivňovat legislativní normotvorbu. V ČR se vyskytuje korupce na centrální úrovni (parlament, vláda, vrcholná administrativa) a to ve vysoké míře dle syntéza názorů Lambsdorffa, Weie a Jahna. Je zřejmé, že v souvislosti s touto korupcí se může jednat o značné sumy a mocenské boje. Otázkou zůstává, zda mezi sebou bojují staré struktury s nově nastupující generací progresivních politiků, nebo se jedná o boj bez pravidel, kde se všichni řídí pouze jedním pravidlem a tím je maximalizace zisku. Základním mechanismem, který vyvolává střet, je zřejmě následující: mladí, nadějní a perspektivní se dostanou do politiky či do vrcholné administrativy. Při svém postupu budují kontakty na ekonomicky vlivné skupiny tuzemské i zahraniční. Oproti starší generaci disponují často lepšími kontakty na ekonomické subjekty ze západních trhů a větší mírou flexibility, neboť vyrostli již v tržním prostředí. Jejich velkou výhodou je, že mohou dělat operace na základě těchto kontaktů takřka samostatně bez odkázanosti na druhé, záleží jen na míře jejich pravomocí. V současné době každý podnikatel ví, že pokud chce činit obchod na určité úrovni, včetně mezinárodní, tak se bez politiků neobejde. V r.2004 byla měřena míra drobné-administrativní korupce (2,9 ze 4bodové škály) v běžném životě a velká-politická korupce (3,2). O silné centralizaci korupce v ČR nemůže být pochyb. S centralizovanou korupcí také souvisí aktivní typ korupce, neboť podnikatelské subjekty se střetávají v silném konkurenčním boji a nespoléhají se na bezúhonnost veřejných činitelů.
Přímí zahraniční investoři se v ČR setkávají i s drobnou-administrativní korupcí, která zřejmě není zcela pod kontrolou a vytváří přes značnou centralizaci korupce překážku v podnikání. Korupční sítě v ČR Možno konstatovat, že korupční sítě jsou v ČR maximálně otevřené a přímí zahraniční investoři nemají vcelku problém do nich proniknout, pokud mají co nabídnout ČR je značně multikulturní, což vyplývá z její polohy v srdci Evropy a její obyvatelé jsou ve velké míře ateisté, tudíž nejsou v obchodování vázány pouty tradice a původ peněz je až tolik nezajímá. Otázkou je, jakým způsobem fungují korupční sítě, co se týká veřejných zakázek. TI provedla hluboký průzkum. Domnívá se, že k veřejným financím se přímo i nepřímo snaží dostat stejní lidé. Kteří mohou se silnými konkurenty vytvářet kartely a vzájemně se vykrývat při ucházení o veřejné zakázky a nikoho jiného do tohoto lukrativního obchodu nepustit. S touto metodou lze bojovat pouze pokud jsou detailně zmapovány sítě vztahů mezi jednotlivými firmami a toho, kde kterou firmu fakticky ovládá. Značně náročný úkol. Korupce není osud Korupci se daří tam, kde podnikatelé, společnost a politici přivírají oči před jejími zničujícími efekty. Prosperita není garantem vůči korupci. To je nejlépe vidět v zemích bohatých na nerostné suroviny. Nedávné příklady z USA a Německa ukazují, že korupce i v těchto státech bují a korupční případy jsou zcela zřejmé. Rozdíl mezi námi a jimi je v tom,m že v USA i Německu jsou viníci nalezeni a potrestáni. U nás se o tom pouze mluví. Korupce je něco, co vyplývá z podstaty lidské přirozenosti a vyskytuje se ve všech zemích na světě, náš problém je, že s ní neumíme bojovat. Je třeba zlepšit boj s korupcí a viníky odhalovat a trestat. Daleko účinnější je však prevence, tzn. vytvořit takové prostředí, aby korupce pokud možno vůbec nevznikla. Tady je možný přístup - minimalizace role státu, aby stát příliš neintervenoval v oblastech, kde to není potřeba, a když už musí intervenovat, tak nastavit podmínky tak, aby byly zcela jasné. Pokud už stát někde intervenuje, musí být systém nastaven tak, aby privátní sektor věděl jasně, co a za jakých podmínek platí. Tři body, které by v ČR měly být plněny, aby mezinárodní rating byl lepší: 1. omezit vliv státu tam, kde to není zcela potřeba 2. v místech, kde vliv státu musí být, nastavit podmínky tak, aby bylo omezeno individuální rozhodování a privátní sektor věděl, co ho čeká 3. zlepšit boj s korupcí tak, aby došlo k nalezení viníků a jejich potrestáni
Je zřejmé, že pro úspěšný boj s korupcí je důležité úsilí všech složek společnosti: veřejného sektoru, občanské společnosti a soukromého sektoru. Je třeba odstranit názor, že korupce je problémem někoho jiného. Podnikatelé poukazují na politiky jako příčinu korupce; politici zmiňují bezohlednost soukromých zájmů jako hlavní problém; bohaté země přenášejí odpovědnost na zkorumpované politiky chudých zemí; pro chudé země problém zůstává na bedrech nadnárodních společností ochotných platit úplatky. Korupční marketing 1. Určití nečestní a zkorumpovaní veřejní činitelé se nemusí příliš snažit s vysvětlováním svých požadavků a praktik. 2. Nečestní podnikatelé a poradci mohou v případě určitých neúspěchů vše svést na korupci (poté se ohání, že podají žalobu na ČR do Štrasburku nebo Bruselu) a mohou požadovat po partnerech platby za účelem úplatku, který mnohdy ani neproběhne, nebo mohou částku na úplatek uměle navýšit a přebytek si po proběhlé korupční operaci nechat. 3. Obchodní komory, poradenské a auditorské firmy mohou využívat strachu některých investorů z korupčního prostředí a poskytnout jim za poplatek vyřešení těchto obav, v určitých případech i bezdůvodných. 4. Může pomoci k přilákání určitého druhu investorů, kteří se domnívají, že mohou z korupčního prostředí těžit ve smyslu možnosti porušování a ovlivňování tvorby právních předpisů prostřednictvím korupce. 5. Zvyšuje se prestiž a nezbytnost využití služeb agentury Czech-Invest v očích zahraničních investorů, neboť se domnívají, že jim pomůže vyřešit úskalí spojená s podnikáním v ČR. 6. Možnost zástupců zahraničních investorů zvýšit si rentu na úkor investora, požadování nadbytečných finančních prostředků na neoficiální platby. 7. Možnost umělého snižování hodnoty podniků v zemích s vysokou mírou korupce, zejména na akciovém trhu, se zdůvodněním netransparentního prostředí a s tím spojených rizik. Na základě toho může dojít k podcenění potenciální hodnoty vznikajícího podniku. 8. Obavy z korupce v zemi jsou jedním z důvodů pro velmi přísná pravidla Evropské unie pro možnosti čerpání ze strukturálních fondů. ČR nemá zcela příznivou bilanci, zdaleka nevyčerpala vše. Korupce, média a občanská společnost V ČR nejsou chytány velké ryby, např. v Dánsku toto mají na starost právě média. Jsou-li média v tomto směru pod kontrolou, tak není něco v pořádku. V takovém případě slouží média k likvidování slabších konkurentů,
včetně politických. Je to logické, neboť média potřebují informace od osob, které jsou zrovna u moci, včetně jejich oficiálních stanovisek. V případě centralizovaného typu korupce je silné propojení mezi vládou, politiky, byrokraty a podnikatelskými elitami. Podnikatelé přes média nejen nabízejí své výrobky, služby, budují image, likvidují konkurenci, ale vyvíjejí i lobbystické aktivity. V praxi to znamená, že média zachytila problém, na který by měla vláda čí politická reprezentace reagovat, ovšem zmíněný problém, může být i na objednávku. Média v ČR (za přispění TI) značně přispěla k tomu, že čeští občané vnímají korupci vedle míry nezaměstnanosti jako jeden z hlavních problémů ČR. Toto je důležité zjištění z důvodu mediálních bojů o volební preference či zdůvodnění čistek ve vlastních řadách. Korupce se stává jedním z hlavních předvolebních témat v ČR. Jak lze s těmito fakty kalkulovat? 1. Dohoda mezi podnikateli a členy vlády či parlamentu o tvorbě či změně právních předpisů nebo o veřejné zakázce. Následující mediální kampaň na dané téma o ospravedlnění dalších kroků. 2. zvyšování volebních preferencí prostřednictvím témat spjatých s korupcí. 3. Likvidace politických protivníků prostřednictvím faktických či uměle vyvolaných korupčních afér, týkajících se jejich osoby. 4. zastírání vlastních kriminálních aktivit poukázáním na aktivity někoho jiného a snaha tímto způsobem odlákat pozornost médií a potažmo národa. 5. snížení možnosti negativních dopadů na volební preference v souvislosti s možnou korupční aférou prostřednictvím vytvoření tzv. kouřové clony, tj., že se v době před očekávaným útokem ze strany protivníků rozvíří korupční skandály a zahltí se jimi média. Volič je tím natolik unaven, že už mediálním útokům na osoby, které se brání kouřovou clonou nevěří. 6. Metoda kouřová clona 2. Osoba, která se chce preventivně před mediálními útoky pojisti, sama proti sobě vyvolá až na druhý pohled nesmyslnou korupční aféru. Tím je vzbuzen dojem umělých útoků na jeho osobu a dalším pokusům už nebude nikdo věřit. 7. součást korupčního marketingu. Potenciální zahraniční investoři, kteří nejsou zcela obeznámeni se situací v ČR, mohou být odrazeni korupčními aférami v médiích. Vhodné pro některé podnikatelské subjekty, které tímto způsobem likvidují zájem konkurence neochotné se účastnit korupčních praktik.
8. Většina korupčních kauz tzv. vyšumí v médiích do ztracena a tím se snižuje ochota jednotlivých žurnalistů a odborné veřejnosti se danými tématy vůbec zabývat. 9. Možnost oslabit aktivity a politickou angažovanost občanské společnosti prostřednictvím korupčních afér bez dobrání se hmatatelného výsledku. 10. odvedení pozornosti na osoby kriminálního charakteru, které se nachází mimo dosah působnosti oficiálních orgánů ČR. Společnost se poté jakoby stmelí vůči společnému nepříteli a nehledá protivníky ve vlastních řadách. (Krejčíř) Občanská společnost se pod takovými vlivy stává politicky pasivní a neangažovanou. Zájem jedinců o správu věcí veřejných je nízký a tak se ve volném čase raději věnují konzumu. Pokud se k tomu připočte vysoká nespokojenost v práci, tak je množství velkých nákupních center v ČR opět jen jeden z logických důsledků. Korupce je jednou z nejlatentnějších forem kriminality vůbec. Ti, u kterých se podaří korupci prokázat, mohou být ve většině případů tzv. fall guys. Jedná se o osoby, které jsou či mohou být ke korupčním aktivitám využíváni vlivnějšími osobami. Tzv. perfektní korupce je taková, kde veškeré důkazy vůči zkorumpovanému činiteli mohou spočívat pouze ve svědecké výpovědi korumpujícího a určitých indiciích poukazujících na operaci nepřímo. Riziko detekce se zvyšuje s počtem transakcí, počtem zainteresovaných osob, délkou trvání transakce. Riziko detekce se nezvyšuje s navýšením hodnoty úplatku. Důležitá je jednoduchost a standardizace procedury. Pravidlem je, že při perfektní korupci se účastníci musí znát alespoň pět let. Policejní statistiky dokazují, že nejvíce korupčních operací bylo detekováno mezi lidmi, kteří se znali méně než jeden rok a se vzrůstajícím počtem let známosti dochází k nižší míře detekce. Relativně velmi bezpečnou hranici tvoří 5 let, což je dáno i tím, že po tak dlouhou dobu nemůže z technických a praktických důvodů vydržet žádný tajný policista. Z těchto důvodů zkušení a vlivní kriminálníci nechávají rizikové operace realizovat manažery, kteří nejsou ve funkci déle než dva roky. Zmínění manažeři mohou být využíváni např. k vyřizování záležitostí drobné korupce spojené s veřejnými službami či bankovními úvěry. Stejně tak mohou být využíváni k jednání s představiteli vlády, vrcholné politiky a administrativy, pokud s nimi nemá hlubší vazby samotný organizátor.
Zabránit hře médií může jen účinná konkurence, která není však v ČR příliš rozvinuta. V ČR dle výzkumu považují korupci za samozřejmý nebo běžný jev více než tři pětiny populace ČR (60%) domnívají se, že bez úplatku by ve státním aparátu nefungovalo ani to, co dneska funguje. Většina občanů ČR se domnívá, že žije ve zkorumpovaném státě, ale paradoxně věří, že s korupcí by měl bojovat především stát. Z těchto zjištění lze vyvodit, že občané ČR nevyjdou do ulic v důsledku běžné korupční aféry prezentované médii. EU a korupce v ČR Příliv zahraničních investic do ČR se s jejím vstupem do EU výrazně zvýšil. V souladu s výše uvedenými pravidly se snížila míra korupce v ČR. Toto je dáno zejména zvýšenou mírou ochrany majetkových a jiných práv pod vlivem garancí daných komunitárním právem. Např. pro Francouze je ČR zemí č.1, co se týká oblíbenosti z hlediska investic. Do budoucna je třeba se zaměřit na problémy týkající se konkurenceschopnosti ČR při tvrdé hře o přímé zahraniční investice. Jedná se o následující: špatná infrastruktura korupce/neprůhlednost prostředí ztráta výhody levné pracovní síly makroekonomická nestabilita Projekt Transparentní procesy v politickém rozhodování Celkovým cílem tohoto projektu, který TIC realizuje od listopadu 2005, je přispět ke snížení míry politické korupce v České republice. Specifické cíle, k jejichž dosažení by mělo během první fáze projektu dojít, jsou následující: Posílit vnitřní kapacitu TIC v oblasti boje proti politické korupci; Poukázat na konkrétní systémové nedostatky, kterými trpí česká politická sféra, a to v následujících oblastech: a. financování politických stran; b. legislativní proces; c. politizace veřejné správy (vymezení role politiků a úředníků);
d. vnitrostranická demokracie (výběr kandidátů na volební seznamy); e. vyšetřování trestné činnosti volených zástupců. Pro každý z těchto problémů byla zpracována veřejněpolitická studie (policy paper), která obsahuje detailní rozbor problému, jeho myslitelných řešení a autorem doporučované opatření ke změně, a to v souladu s dobrou praxí, se kterou se jednotliví autoři seznámili na úvodním školení. vycházeli autoři z poznatků zahraničních expertů, kteří se zúčastnili mezinárodní konference pořádané TIC. Závěry plynoucí z jednotlivých studií byly prezentovány na semináři, proběhl na konci září 2006, a na osobních schůzkách s vybranými politickými představiteli. Tento projekt je financován z programu Transition Facility Evropské Unie a Nadací Open Society Fund Praha. Protikorupční linky Ministerstvo vnitra ČR Podezření na korupci policistů a zaměstnanců MV můžete volat na telefon: 974 832 222 nebo napsat na adresu: stiznosti@mvcr.cz Podněty, připomínky a názory na téma "korupce v ČR" můžete posílat na adresu: korupce@mvcr.cz Ministerstvo vnitra je gestorem za přípravu pravidelných výročních zpráv o korupci a plnění vládního programu boje proti korupci. V rámci MV ČR je tímto úkolem pověřen Odbor bezpečnostní politiky. Zprávy o korupci v České republice a o plnění Aktualizovaného vládního programu boje proti korupci v letech 2000-2003 najdete zde. Ministerstvo spravedlnosti ČR Od 1. ledna 2004 existuje možnost využít protikorupční linku Ministerstva spravedlnosti České republiky. Své podezření z korupčního jednání v justici můžete sdělit prostřednictvím níže uvedeného kontaktu: e-mail korupce@msp.justice.cz telefon 224 915 710 fax 221 997 927 Jestliže jste v situaci, kdy jste úplatek poskytli anebo slíbili jen proto, že jste o to byli požádáni, trestnost tohoto jednání zaniká, pokud jej bezodkladně oznámíte státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu ( 163 trestního zákona). Můžete tak učinit i prostřednictvím výše uvedených kontaktů. Ministerstvo financí ČR Také ministerstvo financí zřídilo protikorupční telefonní linku - 257 043 800, na níž mohou občané hlásit případy korupce v resortu Ministerstva financí.
Tato linka slouží nejen pro podávání případů korupce na samotném ministerstvu, finančních ředitelstvích a finančních úřadech, ale také u celní správy, České konsolidační agentury, Fondu národního majetku a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Telefonní linka je v provozu v pracovní dny. Poté je možné nahrávat podání na záznamník. Vedle telefonní linky je zřízena také e-mailová adresa - korupce@mfcr.cz. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Od 1. září 2004 existuje možnost oznámit podezření na korupční jednání zaměstnanců Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených organizačních složek státu a příspěvkových organizací na protikorupční lince MPSV: telefon - 221 923 199, fax - 221 924 949, e-mail - korupce@mpsv.cz Ing.Martin Jahn, vystoupení na semináři ke korupci, 2005 Pachmann, Aleš: Vliv korupce na přímé zahraniční investice. Mezinárodní politika č.8/05 Pachmann, Aleš: Zahraniční investory lákají země s nižší korupcí, Právo, říjen 2005 www.transparency.org www.transparency.cz