EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.9.2017 COM(2017) 490 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o seznamu kritických surovin pro EU z roku 2017 CS CS
Vzhledem k tomu, že suroviny jsou pro výrobní odvětví EU trvale strategicky důležité 1, provádí Komise v rámci inciativy EU v oblasti surovin celou řadu opatření, která mají pomoci zajistit jejich bezpečné, udržitelné a cenově dostupné dodávky. Klíčovým prvkem této iniciativy je seznam kritických surovin pro EU. Iniciativa v oblasti surovin byla předložena v roce 2008 s cílem řešit výzvy spojené s přístupem k surovinám. Tímto sdělením je aktualizován seznam kritických surovin z roku 2014. Hlavním účelem seznamu je určit suroviny, jejichž dodávky jsou vysoce rizikové a mají velký hospodářský význam a u nichž mají evropský průmysl a hodnotové řetězce obavy ohledně jejich spolehlivé a bezproblémové dostupnosti. Vzhledem k tomu, že je seznam založen na objektivní metodice, je skutečným nástrojem na podporu opatření politiky v oblasti obchodu, inovací a průmyslu s cílem posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu v souladu s obnovenou průmyslovou strategií pro Evropu 2 například tím, že: určuje potřeby v oblasti investic, a tím může pomoci zmírnit závislost Evropy na dovozu surovin, směřuje podporu na inovace v oblasti dodávek surovin v rámci programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020, upozorňuje na význam kritických surovin pro přechod na nízkouhlíkové více oběhové hospodářství, které účinně využívá zdroje. Seznam by měl přispět k podněcování evropské produkce kritických surovin podporou recyklace a v případě potřeby usnadňovat zahajování nových těžebních činností. Rovněž umožňuje lépe chápat, jak lze bezpečnost dodávek surovin zajistit prostřednictvím diverzifikace dodávek, z různých geografických zdrojů, prostřednictvím těžby, recyklace nebo nahrazování. Komise se o tento seznam opírá při vyjednávání obchodních dohod, zpochybňování opatření narušujících obchod, rozvoji akcí v oblasti výzkumu a inovací a při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů v oblasti udržitelného rozvoje. Kritické suroviny jsou prioritní oblastí akčního plánu EU pro oběhové hospodářství 3, který si klade za cíl podpořit jejich účinné využívání a recyklaci. Seznam může být rovněž užitečný pro účely přezkumu přímých zahraničních investic v EU 4, který je předkládán souběžně s tímto sdělením. Též jej mohou využívat členské státy, společnosti a investoři, kteří chtějí získat informace o potenciálních rizicích nedostatečných dodávek surovin a o souvisejících příležitostech. Obsahem tohoto sdělení je aktualizovaný seznam 27 kritických surovin pro EU, který je výsledkem třetího posouzení. Navazuje na dvě předchozí sdělení týkající se surovin, jež stanovila v roce 2011 seznam 14 kritických surovin 5 a v roce 2014 revidovaný seznam 20 1 Podle střediska VDI zabývajícího se účinností zdrojů (VDI ZRE) jsou suroviny hlavním nákladovým faktorem výrobního odvětví (44 %, v porovnání s 18 % na pracovní sílu, 3 % na daně a 2 % na energii). 2 Sdělení Komise nazvané Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu: Obnovená strategie průmyslové politiky EU (COM(2017) 479). 3 Sdělení Komise nazvané Uzavření cyklu akční plán EU pro oběhové hospodářství (COM(2015) 614). 4 Komisí předložený návrh nařízení Parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro prověřování přímých zahraničních investic v Evropské unii (COM(2017) 487). 5 Sdělení Komise nazvané Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin (COM(2011) 25). 2
kritických surovin 6. Seznam kritických surovin pro EU je pravidelně minimálně každé tři roky aktualizován, aby odrážel vývoj produkce, trhu a technologií, a počet posuzovaných surovin se s každou aktualizací zvyšuje. Na základě doporučení obsažených ve zprávě z roku 2014, kterou vypracovala ad hoc pracovní skupina pro určení kritických surovin 7, bylo toto třetí posouzení kritických surovin prováděno podle přesnější metodiky, kterou vypracovala Komise 8 a která umožňuje porovnatelnost s předchozími metodickými postupy (2011 a 2014). Hospodářský význam a riziko nedostatečných dodávek jsou nadále dva hlavní parametry pro určení kritičnosti určité suroviny. Hlavní zlepšení, jež revidovaná metodika přináší, se týkají obchodu (závislost na dovozu a vývozní omezení při výpočtu rizika nedostatečných dodávek), nahrazování jakožto faktoru kompenzujícího jak hospodářský význam, tak riziko nedostatečných dodávek, a detailního rozdělování konečného užití surovin podle průmyslového uplatnění, aby bylo možné určit jejich hospodářský význam. Pro evropskou ekonomiku jsou důležité i suroviny, které nejsou považovány za kritické, neboť stojí na počátku hodnotových řetězců výrobního odvětví. Jejich dostupnost se může rychle měnit v závislosti na obchodních tocích nebo na vývoji obchodní politiky, což podtrhuje obecnou potřebu diverzifikovat dodávky a zvýšit míru recyklace u všech surovin. 6 Sdělení Komise o přezkumu seznamu kritických surovin pro EU a o provádění iniciativy v oblasti surovin (COM(2014) 297). 7 Report on Critical Raw Materials for the EU (Zpráva o kritických surovinách pro EU), zpráva ad hoc pracovní skupiny pro určení kritických surovin, květen 2014. 8 Viz Methodology for establishing the EU List of Critical Raw Materials (Metodika pro vypracování seznamu kritických surovin EU), 2017, ISBN 978-92-79-68051-9. 3
Příloha 1 Seznam kritických surovin pro EU Dvacet sedm níže uvedených surovin je pro EU kritických, neboť v jejich případě je riziko nedostatečných dodávek a příslušných dopadů na ekonomiku v porovnání s většinou jiných surovin vyšší. Z tabulky je patrná existence domácí produkce některých kritických surovin v EU, a to zejména hafnia. Nejvlivnější zemí z hlediska celosvětových dodávek většiny kritických surovin, jako jsou mimo jiné prvky vzácných zemin, hořčík, wolfram, antimon, gallium a germanium, je však Čína. Dominantní dodávky určitých surovin zajišťují i některé další země, jako Brazílie (niob) nebo USA (beryllium a helium). Produkce platinových kovů je soustředěna v Rusku (palladium) a Jižní Africe (iridium, platina, rhodium a ruthenium). Rizika spojená s koncentrací produkce jsou v mnoha případech prohlubována nízkou mírou nahraditelnosti a nízkou mírou recyklace. V roce 2017 byla kritičnost posuzována u 78 surovin. V porovnání s posouzením z roku 2014 bylo zahrnuto 9 nových surovin 9. Devět surovin, které jsou v porovnání se seznamem z roku 2014 nové, je v níže uvedené tabulce zvýrazněno tmavě šedou barvou. Tři suroviny (chrom, koksovatelné uhlí a magnezit) 10 nejsou na základě posouzení z roku 2017 považovány za kritické. Vzácné zeminy s obsahem těžkých prvků 11, vzácné zeminy s obsahem lehkých prvků 12 a platinové kovy 13 byly posuzovány jednotlivě, ale na seznamu kritických surovin jsou uvedeny jako skupiny (v tabulce je uveden aritmetický průměr), aby se zajistila porovnatelnost s předchozím posouzením. Suroviny Antimon Hlavní světoví producenti (průměrné údaje za období 2010 2014) Čína (87 %) Vietnam (11%) Hlavní dovozci do EU (průměrné údaje za období 2010 2014) Čína (90 %) Vietnam (4 %) Zdroje dodávek do EU (průměrné údaje za období 2010 2014) Čína (90 %) Vietnam (4 %) Míra závislos ti na dovozu * Indexy nahraditeln osti EI/SR** Míra recyklace po skončení životnosti*** 100 % 0,91 / 0,93 28 % Baryt Čína (44 %) Indie (18 %) Maroko (10 %) Čína (53 %) Maroko (37 %) Turecko (7 %) Čína (34 %) Maroko (30 %) Německo (8 %) Turecko (6 %) Spojené království (5 %) Ostatní EU (4 %) 80 % 0,93 / 0,94 1 % 9 Abiotické suroviny: agregáty, bismut, helium, olovo, fosfor, síra; biotické suroviny: přírodní korek, přírodní teakové dřevo, dřevo sapele. 10 Koksovatelné uhlí, které v roce 2014 na seznamu kritických surovin pro EU bylo, je však považováno za hraniční případ. Ačkoli zcela nedosahuje prahu hospodářského významu, je z důvodů bezpečnosti na seznamu kritických surovin pro EU ponecháno, a v tabulce je tedy zařazeno. Pokud ale kritériím plně nevyhoví, bude z příštího seznamu vyřazeno. 11 Dysprosium, erbium, europium, gadolinium, holmium, lutecium, terbium, thulium, ytterbium, yttrium. 12 Lanthan, cer, praseodym, neodym, samarium. 13 Palladium, platina, rhodium, ruthenium, iridium. 4
Berylium Bismut Boritan Kobalt Koksovatel né uhlí Kazivec Spojené státy (90 %) Čína (8 %) Čína (82 %) Mexiko (11 %) Japonsko (7 %) Turecko (38 %) Spojené státy (23 %) Argentina (12 %) Demokratická republika Kongo (64 %) Čína (5 %) Kanada (5 %) Čína (54 %) Austrálie (15 %) Spojené státy (7 %) Rusko (7 %) Čína (64 %) Mexiko (16 %) Mongolsko (5 %) Gallium 15 Čína (85 %) Německo (7 %) Kazachstán (5 %) neuvedeno neuvedeno neuvede no 14 0,99 / 0,99 0 % Čína (84 %) Čína (84 %) 100 % 0,96 / 0,94 1 % Turecko (98 %) Turecko (98 %) 100 % 1,0 / 1,0 0 % Rusko (91 %) Demokratická republika Kongo (7 %) Spojené státy (39 %) Austrálie (36 %) Rusko (9 %) Kanada (8 %) Mexiko (38 %) Čína (17 %) Jižní Afrika (15 %) Namibie (12 %) Keňa (9 %) Čína (53 %) Spojené státy (11 %) Ukrajina (9 %) Jižní Korea (8 %) Finsko (66 %) Rusko (31 %) Spojené státy (38 %) Austrálie (34 %) Rusko (9 %) Kanada (7 %) Polsko (1 %) Německo (1 %) Česká republika (1 %) Spojené království (1 %) Mexiko (27 %) Španělsko (13 %) Čína (12 %) Jižní Afrika (11 %) Namibie (9 %) Keňa (7 %) Německo (5 %) Bulharsko (4 %) Spojené království (4 %) Ostatní EU (1 %) Čína (36 %) Německo (27 %) Spojené státy (8 %) Ukrajina (6 %) Jižní Korea (5 %) Maďarsko (5 %) 32 % 1,0 / 1,0 0 % 63 % 0,92 / 0,92 0 % 70 % 0,98 / 0,97 1 % 34 % 0,95 / 0,96 0 % 14 V případě berylia nelze míru závislosti EU na dovozu vypočítat, neboť v EU se rudy berylia ani netěží, ani se s nimi neobchoduje. 15 Gallium je vedlejší produkt; nejlepší dostupné údaje se vztahují k produkční kapacitě, nikoli k samotné produkci. 5
Germanium Čína (67 %) Finsko (11 %) Kanada (9 %) Spojené státy (9 %) Čína (60 %) Rusko (17 %) Spojené státy (16 %) Čína (43 %) Finsko (28 %) Rusko (12 %) Spojené státy (12 %) 64 % 1,0 / 1,0 2 % Hafnium Francie (43 %) Spojené státy (41 %) Ukrajina (8 %) Rusko (8 %) Kanada (67 %) Čína (33 %) Francie (71 %) Kanada (19 %) Čína (10 %) 9 % 0,93 / 0,97 1 % Helium Spojené státy (73 %) Katar (12 %) Alžírsko (10 %) Spojené státy (53 %) Alžírsko (29 %) Katar (8 %) Rusko (8 %) Spojené státy (51 %) Alžírsko (29 %) Katar (8 %) Rusko (7 %) Polsko (3 %) 96 % 0,94 / 0,96 1 % Indium Čína (57 %) Jižní Korea (15 %) Japonsko (10 %) Čína (41 %) Kazachstán (19 %) Jižní Korea (11 %) Hongkong (8 %) Čína (28 %) Belgie (19 %) Kazachstán (13 %) Francie (11 %) Jižní Korea (8 %) Hongkong (6 %) 0 % 0,94 / 0,97 0 % Hořčík Čína (87 %) Spojené státy (5 %) Čína (94 %) Čína (94 %) 100 % 0,91 / 0,91 9 % Přírodní grafit Čína (69 %) Indie (12 %) Brazílie (8 %) Čína (63 %) Brazílie (13 %) Norsko (7 %) Čína (63 %) Brazílie (13 %) Norsko (7 %) EU (< 1 %) 99 % 0,95 / 0,97 3 % Přírodní kaučuk Thajsko (32 %) Indonésie (26 %) Vietnam (8 %) Indie (8 %) Indonésie (32 %) Malajsie (20 %) Thajsko (17 %) Pobřeží slonoviny (12 %) Indonésie (32 %) Malajsie (20 %) Thajsko (17 %) Pobřeží slonoviny (12 %) 100 % 0,92 / 0,92 1 % Niob Brazílie (90 %) Kanada (10 %) Brazílie (71 %) Kanada (13 %) Brazílie (71 %) Kanada (13 %) 100 % 0,91 / 0,94 0,3 % Fosfátová hornina Čína (44 %) Maroko (13 %) Spojené státy (13 %) Maroko (31 %) Rusko (18 %) Sýrie (12 %) Alžírsko (12 %) Maroko (28 %) Rusko (16 %) Sýrie (11 %) Alžírsko (10 %) EU Finsko (12 %) 88 % 1,0 / 1,0 17 % Fosfor Čína (58 %) Vietnam (19 %) Kazachstán (13 %) Spojené státy (11 %) Kazachstán (77 %) Čína (14 %) Vietnam (8 %) Kazachstán (77 %) Čína (14 %) Vietnam (8 %) 100 % 0,91 / 0,91 0 % Skandium Čína (66 %) Rusko (26 %) Ukrajina (7 %) Rusko (67 %) Kazachstán (33 %) Rusko (67 %) Kazachstán (33 %) 100 % 0,91 / 0,95 0 % 6
Křemíkový kov Čína (61 %) Brazílie (9 %) Norsko (7 %) Spojené státy (6 %) Francie (5 %) Norsko (35 %) Brazílie (18 %) Čína (18 %) Norsko (23 %) Francie (19 %) Brazílie (12 %) Čína (12 %) Španělsko (9 %) Německo (5 %) 64 % 0,99 / 0,99 0 % Tantal 16 Rwanda (31 %) Demokratická republika Kongo (19 %) Brazílie (14 %) Nigérie (81 %) Rwanda (14 %) Čína (5 %) Nigérie (81 %) Rwanda (14 %) Čína (5 %) 100 % 0,94 / 0,95 1 % Wolfram 17 Čína (84 %) Rusko (4 %) Rusko (84 %) Bolívie (5 %) Vietnam (5 %) Rusko (50 %) Portugalsko (17 %) Španělsko (15 %) Rakousko (8 %) 44 % 0,94 / 0,97 42 % Vanad Čína (53 %) Jižní Afrika (25 %) Rusko (20 %) Rusko (71 %) Čína (13 %) Jižní Afrika (13 %) Rusko (60 %) Čína (11 %) Jižní Afrika (10 %) Belgie (9 %) Spojené království (3 %) Nizozemsko (2 %) Německo (2 %) Ostatní EU (0,5 %) 84 % 0,91 / 0,94 44 % Platinové kovy Jižní Afrika (83 %) iridium, platina, rhodium, ruthenium Rusko (46 %) palladium Švýcarsko (34 %) Jižní Afrika (31 %) Spojené státy (21 %) Rusko (8 %) Švýcarsko (34 %) Jižní Afrika (31 %) Spojené státy (21 %) Rusko (8 %) 99,6 % 0,93 / 0,98 14 % Vzácné zeminy s obsahem těžkých prvků Čína (95 %) Čína (40 %) USA (34 %) Rusko (25 %) Čína (40 %) USA (34 %) Rusko (25 %) 100 % 0,96 / 0,89 8 % Vzácné zeminy s obsahem lehkých prvků Čína (95 %) Čína (40 %) USA (34 %) Rusko (25 %) Čína (40 %) USA (34 %) Rusko (25 %) 100 % 0,90 / 0,93 3 % Poznámky: 16 Na tantal se vztahuje nařízení o konfliktních minerálech (nařízení (EU) 2017/821), kterým se zřizuje systém Unie pro náležitou péči v dodavatelském řetězci s cílem omezit možnosti ozbrojených skupin a bezpečnostních sil podílet se na obchodu s cínem, tantalem, wolframem, jejich rudami a zlatem. 17 Na wolfram se vztahuje nařízení o konfliktních minerálech (nařízení (EU) 2017/821), kterým se zřizuje systém Unie pro náležitou péči v dodavatelském řetězci s cílem omezit možnosti ozbrojených skupin a bezpečnostních sil podílet se na obchodu s cínem, tantalem, wolframem, jejich rudami a zlatem. 7
(*) Míra závislosti na dovozu zohledňuje světové dodávky a skutečné zdroje EU při výpočtu rizika nedostatečných dodávek, a vypočítává se takto: čistý dovoz EU / (čistý dovoz EU + domácí produkce EU). (**) Index nahraditelnosti je míra obtížnosti nahrazování dotyčné suroviny, která se hodnotí a váží u všech příkladů jejího využití a která se vypočítává zvlášť pro parametr hospodářského významu i pro parametr rizika nedostatečných dodávek. Hodnoty tohoto indexu se pohybují v rozmezí 0 až 1, přičemž 1 znamená nejmenší nahraditelnost. Hospodářský význam se upravuje indexem nahraditelnosti (SI EI ), který se odvíjí od technické a nákladové účinnosti náhradních produktů u jednotlivých využití každé suroviny. Riziko nedostatečných dodávek se upravuje indexem nahraditelnosti (SI SR ), který se odvíjí od světové produkce, kritičnosti a koprodukce/vedlejší produkce náhradních produktů u jednotlivých využití každé suroviny. (***) Míra recyklace po skončení životnosti měří poměr recyklace odpadu a poptávky po dané surovině v EU, přičemž posledně uvedený parametr je roven vstupům primárních a druhotných surovin do EU. Zdroj: sestaveno na základě konečné zprávy Studie k přezkumu seznamu kritických surovin (Study on the review of the list of Critical Raw Materials) z roku 2017. 8