Rurální sociologie = Sociologie venkova Co to je VENKOV?
Který z uvedených pojmů si nejvíce spojujete s venkovem? Výzkum Obrazy venkova, Sociologická laboratoř 2005, 1591 respondentů 1. Zemědělství 2. Příroda 3. Volná krajina 4. Tradice 5. Chalupaření 6. Fyzická, manuální práce
Venkov obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem (viz Velký sociologický slovník, str. 1380)
Venkov (= venkovský prostor) vesnice a krajina v jejich okolí souhrn katastrů venkovských obcí Venkovský region Obec - Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. viz 1 zákona 128/2000 Sb. o obcích. Město Vesnice (= venkovská obec)
Historické rozdíly MĚSTA Průmysl, obchod, řemeslná výroba Bohatství Hustá vícepodlažní zástavba, kamenné domy Vyšší hustota obyvatel Kultura, školství, instituce Statut, historická práva VESNICE Zemědělství, drobnářemeslná výroba Chudoba Rozvolněná nízkopodlažní zástavba, dřevěné domy Nízká hustota obyvatel Tradice, lidové umění
Vymezení venkovských obcí Subjektivní Objektivní - podle kvalitativních znaků - podle kvantitativních ukazatelů
Subjektivní vymezení venkova Vzhled, dojem Cítění místních lidí
Objektivní vymezení venkova A. kvalitativní (obtížně kvantifikovatelné) Architektonické znaky Urbanistická struktura Ekonomické znaky Sociální znaky styl života
Objektivní vymezení venkova B. kvantitativní Zařazení obce v systému veřejné správy Postavení (statut) obce Počet obyvatel - do 2 000 obyvatel Hustota obyvatel - do 100, 150 obyv./km²
Statut obce viz Číselník obcí (CISOB) Statut kód název Od roku Počet k 1.1.2007 H hlavní město 2003 1 S statutární město 2002 23 M město 2002 535 T městys 2007 123 O ostatní obec 2002 5562 U vojenský újezd 2003 5
Venkov včr (k 1.1.2004) Podle počtu obyvatel 89,6 % obcí 5 615 z 6 249 obcí 73,6 % území 58 058 z 78 867 km² 26,2 % obyvatel 2 676 362 z 10 211 455 obyvatel Podle hustoty (150/km²) 87,9 % obcí 5 495 z 6 249 obcí 82,7 % území 65 211 z 78 867 km² 29,9 % obyvatel 3 052 900 z 10 211 455 obyvatel
Venkovské obce ČR
Zdroj: PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007
Klasifikace CZ-NUTS kód oblast Počet k 1.1.2007 NUTS 0,1 NUTS 2 NUTS 3 NUTS 4 (v ČR) LAU 1 LAU 2 území ČR regiony soudržnosti kraje okresy obce 1 8 14 91 6 249 NUTS = společné klasifikace územních statistických jednotek (EU - Eurostat) LAU (Local Administrative Units) = lokální administrativní jednotka
Pro klasifikaci venkovských regionů používá Evropská unie metodiku OECD, založenou na kritériu přepočtené hustoty obyvatel. Podle této metodiky se regiony NUTS 3 člení na tři typy: Zdroj: PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007 převážně městské regiony ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel, významně venkovské regiony ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel, převážně venkovské regiony více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích.
Venkovské prostory ČR Venkovské prostory v ČR je třeba rozlišit na: příměstské, mezilehlé, odlehlé. V současné době jednoznačně přijaté vymezení těchto typů neexistuje. Pomocí speciálně definovaných jednotek lze vymezit souvislejší území tří typů. Za příměstský venkov lze považovat venkovské obce v rámci městských aglomerací, resp. úzce vymezených urbanizovaných území (s více než 50 000 obyvateli). Odlehlý venkov zahrnuje zejména tzv. periferijní území, tj. území s nepříznivými sociálně ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení. Mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající územíčr. Volně podle PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007
Český venkov Socio-demografické charakteristiky
Velikostní struktura venkovských obcí Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel Rozloha v km² Počet obcí Počet obyvatel Hustota zalidnění (obyvatel na km²) Do 199 9 702 1 633 200 534 21 200-499 18 296 2 012 653 740 36 500-999 17 021 1 293 901 546 53 1 000-1 999 13 009 674 933 856 71 Celkem venkov 58 028 5 612 2 689 676 46 Zdroj: ČSÚ, výpočty ÚRS PRAHA, a.s, data k 1.1.2005
Vývoj počtu obyvatel venkova ve 20. století 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 ČR venkov 2 000 000 0 19001 11 21 31 41 51 61 71 81 91 2000
Vylidňování venkova Příčiny: Slučování obcí (růst měst, středisková soustava) Zanikání obcí (pohraničí, vojenské prostory) Růst velikosti obcí Migrace (do měst, do zahraničí) Stárnutí obyvatel (demografické trendy)
2004 2006 2002 2000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Počet obcí v ČR 1994 1996 1998 1992 1990 1980 1970 1961
Venkov a stěhování Vylidňování venkova se zastavilo ve druhé polovině 90. let Obce do 2 000 obyvatel jsou migračně ziskové (mimo nejmenších obcí) Většina obyvatel venkova se stěhovat nechce Mladí lidé chtějí odejít ze své obce (chtějí se osamostatnit) Možnéřešení nabídka startovního bydlení, nabídka pracovních příležitostí, služeb, aktivit
Vývoj bilance přírůstků obyvatelstva v letech 1991-2000 podle velikostních kategorií obcí Migrační přírůstek / úbytek (na 1 000 obyvatel) 1991 1994 1997 2000 0-199 -10,0-5,6-2,1 4,6 200-499 -5,4-0,8 4,1 6,1 500-999 -0,7 3,1 6,0 6,3 1 000-1 999-0,1 3,1 5,1 6,2 2 000-4 999 0,6 3,4 4,3 4,5 5 000-9 999 0,5 1,4 1,5-0,7 10 000-19 999 0,7 0,3-0,3-1,2 20 000-49 999 2,7-0,3-1,8-2,7 50 000-99 999-0,7-1,1-1,9-4,6 100 000 + 1,9 1,1-0,4-1,7 Česká republika 0,3 1,0 1,2 0,6
Venkov a stáří Věková struktura venkova a měst je obdobná Stárnutí se týká celé populace Od 90. let dochází k přirozeným úbytkům populace ČR (méně narozených než zemřelých), v roce 2006 poprvé přírůstek Důsledky je třeba řešit vhodnou populační a důchodovou politikou
Věková struktura Města Venkov nezjištěno 80 až 84 70 až 74 60 až 64 50 až 54 40 až 44 30 až 34 20 až 24 10 až 14 0 až 4 0,00 2,00 4,00 6,00 8,00 10,00 nezjištěno 80 až 84 70 až 74 60 až 64 50 až 54 40 až 44 30 až 34 20 až 24 10 až 14 0 až 4 0,00 2,00 4,00 6,00 8,00 10,00
Věková struktura Ukazatele věkové struktury obyvatel podle velikostních skupin obcí - srovnání let 1991 a 2001 podíl obyvatel ve věku 65 a více let index ekonomického zatížení obyvatelstva 60 věk 65+ (1991) 20 věk 65+ (2001) 50 Index ekon. zatížení obyv. (1991) Index ekon. zatížení obyv. (2001) 15 40 10 30 5 0 20 10-99 100-199 200-299 300-499 500-999 1 000-1 999 2 000-4 999 5 000-9 999 10 000-19 999 20 000-49 999 50 000-99 999 100 000+ -99 100-199 200-299 300-499 500-999 1 000-1 999 2 000-4 999 5 000-9 999 10 000-19 999 20 000-49 999 50 000-99 999 100 000+ Podíl obyvatel (%) Index ekonomického zatížení 0 Zdroj: Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013, příloha č. 4
Pohyb obyvatelstva = změny počtu obyvatel Přirozené saldo = počet narozených počet zemřelých Migrační saldo = počet přistěhovalých počet vystěhovalých
PŘÍRŮSTKY/ÚBYTKY OBYVATEL 30 000 20 000 10 000 0-10 000-20 000 8 316 přírůstek zahraniční migrací přirozený přírůstek celkový přírůstek -852-11 817-12 207-10 012-9 504-11 523-11 552-25 591-3 167 8 186 9 122 1994 2002 pokles počtu obyvatel 2003 2004 počet obyvatel ČR se díky zahraniční migraci zvyšuje (celkem přibylo 17,3 tis. proti úbytku 96,2 tis. za období 1994 2002) k 31.5.2005 měla ČR 10 230 142 obyvatel -30 000 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
HLAVNÍ RYSY SOUČASNÉHO DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE V ČR již osmým rokem rostou počty narozených dětí, přesto se počet obyvatel ČR zvyšuje hlavně díky přírůstkům zahraniční migrací stárnutí populace ČR je zatím pozvolné, ale již brzy, v souvislosti s odchodem silných válečných a poválečných ročníků do ekonomicky neaktivního věku, dojde k jeho výraznému zesílení od roku 1988 nepřetržitě roste podíl dětí rodících se mimo manželství úroveň sňatečnosti zůstává velmi nízká; mladí lidé posouvají uzavření manželství a založení rodiny do stále vyššího věku růst rozvodovosti by se mohl již zastavit (na 50% manželství končících rozvodem) zvyšuje se naděje dožití mužů i žen potratovost se dále snižuje
Venkov a zemědělství Většina lidí si venkov spojuje se zemědělstvím V zemědělství pracuje pouze 4 % zaměstnaných, na venkově 11 % (v průmyslu 33 %) Většina venkovanů má domácí hospodářství Je třeba podporovat nejen zemědělství, ale i venkov! (EAFRD)
Venkov a vzdělání Vzdělanostní struktura obyvatel venkova se výrazně liší od obyvatel města Ve venkovských obcích je výrazně větší podíl osob se základním a nižšími stupni vzdělání, naopak méně vysokoškoláků Kořeny tohoto jevu jsou v minulosti, ale i v současném systému škol nutnost odchodu za vyšším vzděláním do města Vzdělaní lidé musí najít na venkově uplatnění
Vzdělanostní struktura populace 100% 80% 60% 40% 20% 0% do 199 200-499 500-999 1 000-1 499 1 500-1 999 2 000-4 999 5 000-9 999 10 000-19 999 20 000-49 999 50 000-99 999 100 000 a více Praha nezjištěné bez vzdělání základní a neukončené vyučení a střední odb. bez maturity střední s maturitou vyšší a nástavbové vysokoškolské Zpracováno dle SLBD 2001
Strom života Takoví jsme byli (1991)...... a tak by naše populace dopadla, kdyby plodnost (a úmrtnost) zůstala na úrovni roku 1998 a nikdo se k nám nepřistěhoval. Převzato ze stránek Katedry demografie VŠE Praha http://nb.vse.cz/kdem/ 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Ing. Pavlína Maříková Katedra humanitních věd, Sociologická laboratoř Kancelářč. E 252, nováčást PEF (vestibul ve 2. podlaží) Konzultace: pracovní dny 8,00 15,00 hod. - telefon: 224 382 382 - e-mail: marikova@pef.czu.cz