MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ str. 1 Povinnosti zaměstnavatelů Zabezpečení hlavních zásad pracovněprávních vztahů Z rozsáhlých povinností zaměstnavatele je třeba na prvním místě zmínit povinnost zabezpečit dodržování hlavních zásad pracovněprávních vztahů promítajících se do jednání zaměstnavatele od vzniku pracovního poměru nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr až do skončení těchto pracovněprávních vztahů. Ještě před uzavřením pracovního poměru musí zaměstnavatel seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, i s pracovními a mzdovými (platovými) podmínkami, za nichž má svou práci vykonávat. V souvislosti s uzavřením pracovní smlouvy musí zaměstnavatel zabezpečit rovné zacházení s budoucím zaměstnancem, pokud jde o jeho pracovní podmínky včetně odměňování za práci, odborné přípravy a příležitosti dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Nesmí připustit přímou či nepřímou diskriminaci, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn a navádění k diskriminaci. Zaměstnavatel nesmí žádným způsobem zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat produben 2007
str. 2 MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ to, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něho odborová organizace nebo rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Informace musí obsahovat skutečnosti uvedené v 279 ZP, zejména o ekonomické a finanční situaci, právním postavení a vnitřním uspořádání zaměstnavatele, pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u něj, zamýšlených strukturálních změnách a podobně. Povinnosti k odborům Zaměstnavateli vyplývají také povinnosti ve vztahu k odborové organizaci. Je povinen s ní projednat ekonomickou situaci zaměstnavatele, množství práce a pracovní tempo, změny v organizaci práce, systém odměňování a hodnocení zaměstnanců a systém jejich školení a vzdělávání, podstatné záležitosti péče o zaměstnance, opatření týkající se většího počtu zaměstnanců a některé další záležitosti. Za podmínek uvedených v 46 ZP je povinen projednat převedení zaměstnance na jinou práci a za podmínek uvedených v 61 ZP předem projednat rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru. Předem musí projednat také opatření, která se týkají hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnost nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Informační povinnost vůči odborové organizaci se týká vývoje mezd nebo platů, průměrné mzdy nebo platu a jejich jednotlivých složek a všech záležitostí uvedených v 279 ZP. Zaměstnavatel uzavírá s odborovou organizací kolektivní smlouvu, s jejímž obsahem je povinen zaměstnance seznámit do 15 dnů od jejího uzavředuben 2007
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ str. 3 ní. U zaměstnavatele, u něhož nepůsobí odborová organizace, si mohou zaměstnanci zvolit radu zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ty pak zaměstnavatel informuje nebo s nimi projedná záležitosti uvedené v 279 a 280 ZP. Při uzavření pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout všechny základní náležitosti upravené v 34 ZP. V případech stanovených zákonem o zdravotní péči je povinen zajistit, aby se zaměstnanec ještě před uzavřením smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce. Pracovní smlouvu je povinen uzavřít se zaměstnancem v písemné formě a jedno její vyhotovení vydat zaměstnanci. Ode dne vzniku pracovního poměru je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat. Je též povinen vytvářet zaměstnanci podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. Pokud by pracovní smlouva neobsahovala údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich informovat písemně nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. Obsah informace je stanoven v 37 ZP. Jde například o jméno zaměstnance, název a sídlo zaměstnavatele, bližší označení druhu a místa výkonu práce, údaj o délce dovolené, údaj o výpovědních dobách a mzdě nebo platu, stanovení týdenní pracovní doby a další. Zaměstnavatel je také povinen zaměstnance seznámit s pracovním řádem platným u zaměstnavatele a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Tato povinnost se týká Povinnosti při uzavření pracovní smlouvy
str. 4 MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ i řádného seznámení s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy. Převedení na jinou práci Skončení pracovního poměru Pracovní doba V případech taxativně vyjmenovaných v 41 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, jako například když zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci nebo v případě, že je to třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu. Při převedení na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Je také povinen se zaměstnancem předem projednat důvod tohoto opatření a dobu jeho trvání. Po odpadnutí důvodů je povinen zařadit zaměstnance podle pracovní smlouvy, pokud se se zaměstnancem nedohodl jinak. Také v souvislosti se skončením pracovního poměru vznikají zaměstnavateli povinnosti. Při hromadném propouštění mu zákoník práce ukládá povinnosti jak ve vztahu k propouštěným zaměstnancům, tak i vůči odborové organizaci i úřadu práce. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat na žádost zaměstnance ve stanovené lhůtě pracovní posudek i potvrzení o zaměstnání. Rozvázal-li neplatně se zaměstnancem pracovní poměr, je povinen za splnění podmínek poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny, v případě kont pracovní doby jeden týden před začátkem rozvrženého období, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. Rozvržení pracovní doby musí provést tak, aby byla zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepředuben 2007
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ str. 5 tržité práce poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny musí mít zaměstnanec nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle rozvrhu dovolených stanoveného po předchozím souhlasu příslušné odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl vyčerpat dovolenou zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Přihlíží přitom nejen k jeho provozním důvodům, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance. Jestliže zaměstnanci vznikly bez jeho zavinění náklady proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené, je zaměstnavatel povinen mu tyto náklady nahradit. Kromě povinnosti platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu (plat) je zaměstnavatel povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Jestliže dojde ke změně skutečností uvedených ve výměru, musí zaměstnavatel zaměstnanci tuto skutečnost oznámit nejpozději v den, kdy změna nabyla účinnosti. Oznámení musí učinit písemnou formou. V případech poskytování platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemný platový výměr. Při měsíčním vyúčtování mzdy musí vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Dovolená Mzda plat
str. 6 MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Překážky v práci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Také u překážek v práci ukládá zákoník práce zaměstnavateli řadu povinností. Na straně zaměstnance jde především o důležité osobní překážky v práci. V případech uvedených v 191 ZP je zaměstnavatel povinen omluvit zaměstnancovu nepřítomnost v práci, aniž musí zaměstnanec o poskytnutí volna žádat. Postačuje, když prokáže existenci překážky. U překážek z důvodu obecného zájmu (veřejná funkce, občanská povinnost a další) je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud nelze tuto činnost konat mimo pracovní dobu. Náhradu mzdy nebo platu poskytuje nikoliv zaměstnavatel, ale osoba, pro kterou byl zaměstnanec uvolněn, pokud nebylo právním předpisem stanoveno nebo dohodnuto jinak. U překážek v práci na straně zaměstnavatele je tento povinen poskytnout náhradu mzdy nebo platu za podmínek uvedených v ustanoveních 207 až 210 ZP. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života nebo zdraví nejen zaměstnancům, ale všem osobám, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Musí vytvářet podmínky pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik. K dalším povinnostem zaměstnavatele patří například nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje lékařskou péči a jakým druhům očkování a prohlídkám se mají podrobit, zajistit školení zaměstnanců o předpisech upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zajistit
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ str. 7 poskytnutí první pomoci a dodržování zákazu kouření na pracovištích stanovených právními předpisy. Je také povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje. Úraz je pak povinen ohlásit a záznam o úrazu zaslat stanoveným orgánům a institucím. Povinností zaměstnavatele je též nejméně jednou v roce organizovat prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích v dohodě s příslušnou odborovou organizací nebo zástupcem zaměstnanců pro tuto oblast a zjištěné nedostatky odstraňovat. V péči o pracovní podmínky je zaměstnavatel povinen zejména vytvářet pracovní podmínky umožňující bezpečný výkon práce, zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance včetně vzhledu a úpravy pracovišť. Je také povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. V péči o kvalifikaci zaměstnanců a její zvyšování je zaměstnavatel povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance přecházejícího na nové pracoviště nebo na nový druh práce z důvodů na straně zaměstnavatele, pokud je to nezbytné, a sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance. Musí také zaměstnancům zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců do směn přihlížet též k potřebám zaměstnanců a zaměstnankyň pečujících o děti. Matce, která kojí, je povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení. Mladistvým zaměstnancům musí vytvářet příznivé podmínky pro jejich všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek. Péče o zaměstnance Pracovní podmínky žen, matek a mladistvých
str. 8 MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Náhrada škody Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr V zájmu předcházení škodám je zaměstnavatel povinen zajišťovat zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své úkoly bez ohrožení života a majetku, a zjistí-li závady, musí učinit opatření ke zjednání nápravy. V případě, že ke škodě dojde, určuje zaměstnavatel výši škody a projedná ji se zaměstnancem. Dojde-li ke škodě při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se mu nepodaří zprostit se odpovědnosti. Zaměstnavatel je povinen nahradit skutečnou škodu, popřípadě i jinou škodu v penězích, pokud škodu neodčiní navrácením v předešlý stav. K pracovněprávním vztahům patří též dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti uzavírané mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. I z těchto dohod vyplývá ze zákoníku práce řada povinností pro zaměstnavatele. Jde například o povinnost vytvářet zaměstnancům přiměřené pracovní podmínky pro řádný a bezpečný výkon práce, seznámit zaměstnance s předpisy vztahujícími se k jím vykonávané práci, přiměřeně kontrolovat řádný výkon práce, poskytovat zaměstnanci za vykonanou práci odměnu a dodržovat i ostatní podmínky sjednané v dohodě.