Měsíčník informací ze života našeho domova. DUBEN 2015 MOTTO: Někdy ty nejkrásnější úsměvy skrývají nejhlubší tajemství. Někdy ty nejkrásnější oči mají většinou slzy na krajíčku, a někdy ty nejlaskavější srdce cítí největší bolest.
OSOBNOSTI MĚSÍCE Jiří z Poděbrad Český král Jiří z Poděbrad se narodil 23. 04. 1420 v Poděbradech. Pocházel z rodu pánů z Kunštátu. Jeho otec Viktorin Boček měl na tehdejší poměry velkou politickou moc, tu měl většinou pouze panovník a několik málo šlechticů. To vysvětluje, proč se Jiří mohl stát králem. V českých dějinách nikdy neseděl na trůnu král, který by měl původ v domácí šlechtě. To se povedlo jen jemu. Jiří byl výborný diplomat a politik. Jeho cesta ke královskému titulu ale nebyla jednoduchá. To, že se dokázal povýšit nad sobě rovné, mu tuto cestu zkomplikovalo. V roce 1437 byl Jiří plnoletý a mohl se politicky angažovat. Ještě jako nezletilý se zúčastnil bitvy u Lipan. Po smrti císaře Zikmunda se české země ocitly bez vládce. Docházelo k roztržkám katolíků s kališníky a šlechty s městy. Tím docházelo ke společenskému úpadku, proto musela šlechta spolu s královskými městy vytvořit útvary /landfůdy/, na ochranu pořádku. V čele těchto seskupení stáli hejtmanové, každý z nich zastupoval jeden kraj. V čele východočeských landfůdů stál od roku 1440 Jiřího přítel Hynek Ptáček z Pirkštejna. V té době se stal Jiří boleslavským hejtmanem a za čtyři roky Hynek zemřel a Jiří nastoupil na jeho místo. V roce 1448
dobil Prahu, kterou tehdy ovládali katoličtí pánové. Přivedl s sebou arcibiskupa Rokycanu. Usiloval o obnovu politické jednoty v zemi a o to, aby zde opět vládl král. Kališnická šlechta a východočeská šlechta mu byly oporou. Snažili se o to, aby v zemi skončilo bezvládí. V roce 1452 zvolil sněm Jiřího za zemského správce. S tehdy vládnoucím nezletilým králem Ladislavem Pohrobkem, Jiří příliš nevycházel a to zejména proto, že nepřijímal jeho rady ve prospěch země, ale řídil se pomluvami nepřátel. Funkci správce vykonával Jiří pět let a během této doby se mu podařilo urovnat poměry v zemi a upevnit mezinárodní postavení českého státu. Díky tomuto byl v březnu 1458 Jiří zvolen českým králem. Katolické panstvo z jeho zvolením souhlasilo, doufalo, že Jiří bude tvárným a povolným panovníkem. Před korunovací musel Jiří slíbit papežským legátům poslušnost a odpor proti kacířům, pro obnovení víry. Protože musel svůj slib splnit, vystoupil v roce 1461 proti jednotě bratrské. Větší zásahy proti kališníkům ale neudělal. Papež Pius II. vyžadoval po Jiřím, aby přistoupil na katolickou víru a kališnictví zrušil. Na to ale Jiří nepřistoupil. Věděl, že jednou dojde k jeho neshodám s kurií a snažil se získat spojence. V letech 1462 64 se šířilo po západní Evropě poselství vládcům. Jeho cílem bylo vytvoření mírové unie evropských států, ve kterém by měli jeho členové stejná práva, a vzájemné spory by se řešily bez použití násilí. I když se tento plán vydával za společnou obranu, proti turecké expanzi bylo jasné, že jde o ochranu českého království před papežem. Boj mezi českým králem a kurií nabíral na obrátkách. Vznikala vnitřní opozice. Katolické panstvo vytvořilo tzv. Zelenohorskou jednotu a s požehnáním papeže
Pavla ll. zahájilo boj proti králi. V roce 1466 byl Jiří papežem prohlášen za kacíře a čelil křížovému tažení, v jehož čele byl Jiřího bývalý zeť, uherský král Matyáš. V únoru 1469 se však Matyáš ocitl po bitvě u Vilémova, v královském obležení. V zajetí slíbil, že se bude snažit o smíření Jiřího s papežem. Po propuštění se ale nebránil zvolení katolickými pány za českého krále. Jiří věděl, že jeho synové se české koruny nedočkají a proto se rozhodl přenechat ji Jageloncům. Český sněm Matyáše jako krále odmítl a přiznal právo na českou korunu synovi krále Kazimíra IV., Vladislavu Jagelonskému. Ten se stal českým i uherským králem a země Koruny české byly opět spojeny. Po vyčerpávající válce v roce 1471 se objevily naděje na smír obou stran. Jiří z Poděbrad ale nečekaně v březnu 1471, zemřel. Zásluhy Jiřího z Poděbrad: Jiří z Poděbrad byl nejmocnější a nejbohatší pán východočeského kališnického svazu. Přispěl k rozvoji českého království a to jak hmotně, tak i kulturně. Obnovil hospodářství země, které narušily dlouholeté války. Zasloužil se o obnovu dolování stříbra v Kutné Hoře, o ražbu českého groše. Podporoval obchodní cesty, které byly nutné pro rozvoj zahraničního obchodu. Pro podporu řemesla a obchodu uděloval cla a tržní předpisy. Chtěl stejně jako Karel IV. obnovit jednotu českého státu a posílit královskou moc navrácením statků Zpracovala: Mazurková Olga, aktivizační pracovník
BOWLINGOVÝ TURNAJ Dne 21. 4. 2015 jsme se s uživateli zúčastnili Bowlingového turnaje, který pořádal Magistrát města Havířova a nese jméno Seniorská kuželka. Jedná se o akci, které se zúčastnilo 16 družstev, po 3 hráčích. Všichni zúčastnění byli seniorského věku a s elánem a chutí se pustili do hry. Turnaje se zúčastnili různé organizace Klub seniorů, Denní stacionář, DsH středisko Luna, V neposlední řadě i naše středisko Helios. Hrálo se v předem určeném pořadí a každý hráč měl 2 hody v 10 kolech. Samo sebou, že nechybělo ani občerstvení. I když naši uživatelé nemají téměř žádné zkušenosti s bowlingem, hry se zhostili výborně, a to, že občas se to nedokoulelo tam, kam mělo, vůbec nevadilo. Po cestě zpět jsme společně vyhodnotili, že to byl fajn výlet.
Děkuji zúčastněným paní Krzystkové a panu Piškovi. Zpracovala: Petra Tomšíková, aktivizační pracovník
Zpracovala: Olga Mazurková, aktivizační pracovník
Dne 21. dubna jsme se zúčastnili již V. ročníku turnaje v boccie. Turnaj pořádalo SANTÉ ve spolupráci s HELP klubem. Sportovní klání probíhalo v Městské sportovní hale v Havířově a naše středisko zastupovala p. Procházková, p. Hanzlová, p. Lippa a p. Vondrus. Musíme přiznat, že se nám nedařilo nejlépe, ale o výhru tu přece vůbec nešlo. Cílem bylo pobavit se a, jak se říká, vytáhnout paty z domu. V průběhu turnaje měli všichni soutěžící i trenéři možnost občerstvit se formou svačiny, kávy, čaje atd. Celé dopoledne panovala velice dobrá nálada a mezi jednotlivými týmy byla přátelská atmosféra. Již nyní se těšíme na příští ročník. SPORTU ZDAR!!! Zpracovala: Chodilová Radka, aktivizační pracovník
Herec, který se narodil v moravské obci Vracov u Kyjova jako prostřední ze tří bratrů. Rodiče měli malé hospodářství a malý Josef na něm už od útlého dětství musel pomáhat. Otec, původní profesí truhlář, si našel místo na dráze a postupně prošel všemi profesemi, až se stal výpravčím. Jeho syn se tak mohl důvěrně seznámit s prací ve skladišti, depu i ve stanici. Záhy dokázal přestavovat koleje nebo stavět návěstidlo. Tyto zkušenosti se mu později hodily, když natáčel svůj nejslavnější film - OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY. Do svých 14 let byl ostatně přesvědčen, že půjde v otcových stopách a stane se železničářem. Jenže po příchodu na kyjovské gymnázium zjistil, že nemá nadání na technické předměty a jeho studijní výsledky byly rozpačité. Přihlášku na brněnskou JAMU podal v podstatě náhodou, když se nemohl rozhodnout, co dělat po maturitě. Podle svých slov býval v dětství značně nesmělý, přesto v drobných rolích vystupoval s místními ochotníky a tato zkušenost se mu na škole hodila. V průběhu studia přišel herectví na chuť a rychle doháněl vzdělání - zajímal se o hudbu a literaturu. V roce 1956 studium dokončil a odešel do svého prvního angažmá v Českém Těšíně. Po dvou letech se vrátil do Brna a další tři roky působil v Divadle bratří Mrštíků. Následující čtyři roky odehrál na jevišti divadla v Pardubicích. Nadějného herce si všimla režisérská dvojka Klos a Kadár. Přidělili mu epizodní roli lékaře v psychologickém dramatu OBŽALOVANÝ. Talent herce zaujal režiséra Jana Kačera, a tak v roce 1965 herec získal angažmá v právě zakládaném Činoherním klubu. O rok později si ho režisér Menzel vybral do role železničáře ve svém oskarovém snímku OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY. Úspěch filmu znamenal průnik mezi
hereckou elitu. V následujících 35 letech byl pokládán za jednoho z nejlepších psychologických herců na našem teritoriu, se schopností zahrát komplikované, vnitřními rozpory rozdírané charaktery. Jeho specialitou byli nejrůznější slaboši, intrikáni a hochštapleři, obecně nesympatické postavy. Díky těmto rolím obvykle nefiguroval v popředí žebříčků divácké popularity. V 60. letech si zahrál v několika kvalitních filmech, jako byla SOUKROMÁ VICHŘICE, ÚDOLÍ VČEL nebo SMUTEČNÍ SLAVNOST, nejoceňovanější byl jeho výkon ve filmové adaptaci Kunderova románu ŽERT, kde přesvědčivě zahrál zatrpklého Ludvíka Jakla jako muže živícího léta naději, že se pomstí za křivdy spáchané na něm v dávné minulosti. Ačkoliv byl vysoce uznávaným hercem, je zajímavé, že hlavní role získával jen výjimečně. Obvykle byl jen přihrávačem nebo protihráčem hlavních postav a objevoval se v rolích středního či menšího významu. V roce 1974 získal zajímavou příležitost v televizním seriálu BYL JEDNOU JEDEN DŮM, kde si zahrál nespokojeného trafikanta Soumara. O rok později zazářil v komické roli přísného učitele ve snímku PÁNI KLUCI. V roce 1978 přestoupil na popud Miroslava Macháčka do Národního divadla a stal se jedním z pilířů souboru. Pokračoval ve filmové kariéře, objevil se v pohádkách DEVÁTÉ SRDCE a TŘI VETERÁNI, v komediích POZOR VIZITA či SLAVNOSTI SNĚŽENEK nebo v dramatu z prostředí protialkoholní léčebny DOBŘÍ HOLUBI SE VRACEJÍ. V 90. letech si zahrál coby důstojník v ČERNÝCH BARONECH, nicméně podstatně větší prostor mu v té době už dávala Česká televize. Hercův příjemný hlas několikrát využili tvůrci večerníčkových seriálů, např. v CESTÁCH FORMANA ŠEJTROČKA nebo v BUBÁCÍCH A HASTRMANECH. Jeho hlas se coby nesympatický Bretschneider objevil i v animovaných OSUDECH DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA. Namluvil také řadu dokumentů a pochopitelně nezanedbával ani práci v dabingu. Velký prostor mu dával rozhlas, zejména stanice Vltava,
kde se např. podílel na úspěšném cyklu Pohádky tisíce a jedné noci. Za roli v Hrubínově Romanci pro křídlovku na prknech Národního divadla získal cenu Thálie pro rok 1997. V roce 2001 převzal druhou za strhující představení Gin Game, které vytvořil v pražské Viole spolu s Blankou Bohdanovou. V roce 2005 obdržel z rukou prezidenta republiky za svou celoživotní práci medaili Za zásluhy. Hlavní filmové role vedle zmíněného ŽERTU vytvořil také v Kachlíkově snímku RADOST AŽ DO RÁNA a v Michálkově filmu O RODIČÍCH A DĚTECH. V roce 2002 odešel znechucený nekoncepčností Národního divadla do důchodu a vzápětí ho postihl akutní zánět slinivky, který vedl k náročné operaci a v následujících letech omezil jeho pracovní nasazení. Později začal znovu v divadlech hostovat a pracoval i pro televizi a rozhlas. Pro herectví bylo vždy charakteristické mimořádné nasazení, pečlivá příprava a sebereflexe, díky kterým si mezi kolegy z herecké branže vydobyl mimořádný respekt. Už víte, kdo jsem? Řešení odevzdávejte do 15. dne následujícího kalendářního měsíce aktivizačním pracovnicím. Každý měsíc vylosujeme jednoho šťastlivce a odměníme jej drobným dárečkem. Správné řešení hádanky
naleznete vždy v následujícím čísle časopisu a současně zveřejníme úspěšné řešitele. A na závěr prozradíme výherkyni z minulé soutěže: Vandíková Ludmila. správná odpověď byla: Eliška Balzerová Zpracovala: Olga Mazurková, aktivizační pracovník
Krutá pravda života - Muž objevil ZBRANĚ a vynalezl LOV - Žena objevila LOV a vynalezla KOŽICHY - Muž objevil BARVY a vynalezl MALBU - Žena objevila MALBU a vynalezla MAKE-UP - Muž objevil SLOVO a vynalezl KONZERVACI - Žena objevila KONZERVACI a vynalezla POMLUVY - Muž objevil HRY a vynalezl KARTY - Žena objevila KARTY a vynalezla ČARODĚJNICTVÍ - Muž objevil ZRMĚDĚLSTVÍ a vynalezl JÍDLO - Žena objevila JÍDLO a vynalezla DIETU - Muž objevil PŘÁTELSTVÍ a vynalezl LÁSKU - Žena objevila LÁSKU a vynalezla MANŽELSTVÍ - Muž objevil Ženu a vynalezl SEX - Žena objevila SEX a vynalezla MIGRÉNU - Muž objevil OBCHODOVÁNÍ a vynalezl PENÍZE - Žena objevila PENÍZE a tehdy se úplně všechno POSRALO!!! Zpracovala: Chodilová Radka, aktivizační pracovník
7. květen Koncert Viola od 14.00 hodin v jídelně 12. květen Stravovací komise od 09.00 hodin 25. květen Svatodušní pondělí se zvyky od 09.30 hodin v jídelně 29. květen Zrušen aktivizační program z důvodu účasti aktivizačních pracovníků na školení Termín canisterapie bude upřesněn dle zdravotního stavu pejska.
Hradský Petr Kovář Jindřich Potyšová Zdenka Hutníková Libuše Chromá Edit Cepková Anna Graplová Blažena Němcová Františka Pavlicová Ludmila Pavlusová Božena Na tomto čísle spolupracovaly: Olga Mazurková Radka Chodilová Silvie Švecová Petra Tomšíková Gabriela Kunčická Editace textů: Gabriela Kunčická