5. EXPLOATACE Au NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ Zlato (Au): v rudních žílách se vyskytuje téměř vždy v čisté podobě, tedy nesloučené s dalšími prvky. Někdy jako přirozená slitina se stříbrem (elektrum). Výjimečně je obsaženo ve sloučenině a tvoří minerály (amalgam Au 2 Hg 3; aurostibit AuSb 2, dále teluridy a selenidy Au) Vyskytuje se vtroušeno v několika asociacích: 1) Kyzová (Au-As) 2) Au-křemenná a Au-křemeno-sulfidická (galenit, pyrit, arsenopyrit, chalkopyrit) 3) Au, Ag a Au, Sb křemenná
Jaroslav Kudrnáč: Pootaví, Blanice, Písecko, výzkum Modlešovice Jiří Waldhauser: Pootaví, zlato v době laténské, Kašperské Hory Jiří Fröhlich: Pisecko, Pisecke Hory. Karel Nováček: Kasperske Hory, Českokrumlovsko Jiří Litochleb: Pacov, Nová Cerekev, Humpolec Milan Vokáč, Stanislav Houzar: Revír Hory Předín - Želetava
Těžba zlata ze sekundárních zdrojů rýžováním Tzv. sejpy, tj. rýžovnický odpad. Jejich výška od 0,5 m až po 2-2,5 i více m. Mohou být doprovázeny dalšími památkami: přívodními kanály, odkalovacími kanály, odklizy, úvozy stezek Rýžovnické areály jsou nejcitlivějším typem archeologické nemovité památky a nejčastěji podléhají likvidaci (kultivace na lučiny nebo pole, lesní práce, časté záplavové jevy) Na Českomoravské vrchovině jsou rýžovnické areály známy podle šlichové prospekce, jejich mapování je ale v počátcích. Nejlepší stav výzkumu je v oblasti Předín Hory Želetava (Vokáč - Houzar)
Goldgewinnung und Goldlagerstätten in Südböhmen aus archäologischer Sicht (nach J. Kudrnáč 1978) Goldgewinnung und Goldlagerstätten in Südböhmen aus mineralogischer und geologischer Sicht (nach Moravek et al. 1992)
Goldgewinnung und Goldlagerstätten in Südböhmen aus archäologischer Sicht (nach J. Kudrnáč 1978) Goldgewinnung und Goldlagerstätten in Südböhmen aus mineralogischer und geologischer Sicht (nach Moravek et al. 1992)
Rýžování zlata z říčních a mořských náplavů na Aljašce, konec 19. a poč. 20. stol.
Rýžování na Rýnu u Karlsruhe. Akvarel, 1823 Rýžování zlata z říčních náplavů na Otavě, konec 19. stol.
Kašperské Hory (Berg Reichenstein)
Modlešovice, okr. Strakonice archeologicky doložena exploatace zlata v laténu a vrcholném/pozdním středověku. (J. Kudrnáč)
východní Českokrumlovsko Pramenná zlatonosná oblast mezi Vltavou a Malší Staré rýže na potocích Zubčický, Malčický, Jílecký Sídliště z 10.-12./13. stol., vznik farních pozdně románských kostelů z 12./13. století
Mirkovice (okr. Čes. Krumlov), Jílecký potok (zaměření A. Majer, K. Nováček a M. Ernée)
Hlavní oblasti exploatace zlata na ČM vrchovině: 1. Opatov - Svojkovice -Předín - Želetava 2. Pacov - Zlátenka - Nová Cerekev - Lidmaň 3. Trucbaba - Humpolec -Orlík
Opatovsko - svojkovický zlatonosný revír: oblast Hory Předín - Želetava (výzkumy M. Vokáč, S. Houzar, P. Škrdla). Dokumentace a průzkum areálů rýžovnictví, těžby, zaniklá sídliště a tvrziště, středověký rudní mlýn. Příklad komplexního studia středověké zemědělsko - montánní krajiny.
Opatov (TR) - Zlatomlýn na řece Brtnici osídlení od 2. pol. 13. do pol. 15. stol. a zpracování zlatonosné rudy. Zvětšené zlatinkové Au v přírodní podobě a postižené mletím
území Pacov - Zlátenka - Nová Cerekev - Lidmaň -Mezi Pacovem a Pelhřimovem výskyt zlatonosných vodotečí. -Doklady získávání zlata - písemné prameny a terénní stopy po rýžovnické činnosti (sejpy). -Datace: rámcově 13. - 15. století, těžiště ve století 14. Otázka staršího (laténského) rýžování. -JV od lok. Zlátenka koncentrace nálezů laténské keramiky (LC/D). Lok. Leskovice - depot 28 (?) keltských statérů. 7. 10. 1366 - výsada Karla IV. pro Jindřicha z Ciglheimu, založení zlatých dolů. Hornicky otevřeno pásmo cca 1 km. V 16. století již nejsou v pramenech o těžbě zmínky.
Klášter benediktýnů a později premonstrátů na Želivu (po roce1144) Klášter premonstrátů Milevsko (založen okolo 1184)
Řeka Želivka: k.ú. Želiv, Vřesník a Sedlice. Na levém břehu při ústí boční malé vodoteče se nachází rýžoviště s přívodními i odkalovacími kanály, odklizy a sejpy
Dolní tok Petrovického potoka, k. ú. Kletečná a Petrovice, trať Valchy (při ústí do Želivky), dále trať Petrovický les a Dolní hradiště (v lese severně od řeky) a trať Rokosův mlýn rýžovnické sejpy: Dolní tok bezejmenného přítoku Petrovického potoka, k.ú. Kletečná
povrchové dobývky: Skalnatý svah a návrší na západ od Rokosova mlýna, t.j. na pravém břehu dolního toku Petrovického potoka, k.ú. Petrovice
povrchové dobývky erozních souvrství (koluvií) ve svazích: Svahy a návrší na obou březích dolního toku Petrovického potoka, k.ú. Petrovice
Orlík u Humpolce - Štůlny Zlatonosné zrudnění je největší v poloze "Štůlny". Vyvinulo se v délce 500 m a je celé sledováno starými hornickými pracemi (včetně lokality "Štůlny"). Zrudnění je vázáno na pararuly, ložní křemenné žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a prokřemenělé polohy erlánu se sulfidy. Zrudnění má páskovanou, vtroušenou a ojediněle žilnou texturu. V dobývaném úseku dosahovalo mocnosti 1-2,5 m. Obsah zlata se pohybuje od 0,3 do 10,8 g/t. Velikost keříčků ryzího zlata se pohybovala do 2-5 mm, ojediněle až do 1 cm. V celém tomto úseku se dosud zachovaly terénní deprese po výkopových pracích, odvaly z vykopané hlušiny a dále v lokalitě "Štůlny" vytesané zářezy.
Humpolec, okolí hradu Orlík: poloha Štůlny (šachetní pásma, obvaly)
ČESKÁ BĚLÁ (OKR. HAVL. BROD) Pravděpodobně trhová ves z druhé poloviny 12. stol. S původně románským kostelem sv. Bartoloměje. První zmínka o městě a těžbě Ag 1257 Profily na potoce Březina (ca. 300 m od jam a pracovišť): obsahovaly hlušinu, na bázi opracovaná dřeva (zbytky prádla), nabohacení těžkými kovy a zlatem, 14 C datování.
Profil Tiefe (cm) δ13c, 14C BP± AD Probabl. P1 155-160 -26.3 500 ±35 1320-1451 95,40% P1 195-200 -26.2 680 ±25 1274-1388 95,40% Profily na potoce Březina (ca. 300 m od jam a pracovišť): obsahovaly hlušinu, na bázi opracovaná dřeva (zbytky prádla), nabohacení těžkými kovy a zlatem, 14 C datování. Probes into the sedimentary creek layouts: waste and washery dirt, local concentrations of the heavy metalls, ore (gold?) washing, 14 C chronology Profil Tiefe (cm) δ13c, 14C BP± AD Probabl. P3 145-150 -25.1 730 ±30 1224-1297 95,40% P3 báze -24.7 970 ±25 1016-1155 95,40%
Květinov přemostění Perlového potoka Petr Hrubý a Petr Hejhal (ARCHAIA Brno, prac. Jihlava) Karel Malý (MVJ Jihlava) Petr Kočár a Libor Petr (ZIP Plzeň, ZČU Plzeň) Jiří Valkony (ARCHAIA Jih)
Stopy nadzemní nezahloubené lehčí stavby. Stavba zanikla požárem někdy okolo poloviny 13. století.
PEC 1 PEC 2 TROJICE PECÍ POD SHOŘELOU DESTRUKCÍ
Morávek, P. et al. 1992: Zlato v Českém masívu. Praha. Bakos, F. - Chovan, M. a kol. 2004: Zlato na Slovensku. Sprievodca zlatou históriou, ťažbou a náleziskami na našom území. Bratislava. Fröhlich, J. 2006: Zlato na Prácheňsku. Kapitoly z dějin těžby a zpracování zlata. Písek Šrein, V. Litochleb, J. Šreinová, B. Šťastný, M. Kolman, B. Velebil, Dryák, K. 2008: Zlatonosná mineralizace v okolí Horské Kvildy na Šumavě, Česká republika, Bulletin mineral.-petrolog. Odd. NM Praha (16/2, str 153-176.