informátor 2/2013 Sociálně-právní ochrana dětí str. 6 DUHOVÝ DŮM Ostrava str.9 Fotografka Dita Pepe str. 13
1 úvod Venku všechno kvete, po dlouhé zimě je tady nádherné jaro a brzy přijde i léto.teplo a sluníčko přínáší optimismus do našich srdcí. Ve Slezské diakonií máme za sebou období mnoha aktivit a úsílí. Dokončujeme projekt Učící se organizace. Probíhala školení a vzdělávání v oblasti managementu. Velký počet středisek prošel konzultacemi a audity v oblasti kvality. Také proběhl finanční audit. Začátkem dubna jsme otevřeli nové středisko DUHOVÝ DŮM v Ostravě. Novou aktivitou ve Slezské diakonií je Program pro pěstounské rodiny. Těmto rodinám Slezská diakonie věnovala svou pozornost i v minulosti. Stále klademe důraz na dobré rodinné vztahy, na rodinu, jako významnou instituci pro výchovu dětí a mladé generace. Je to jedna z priorit, na které Slezská diakonie staví své služby. Tématu rodiny a navazujících služeb je věnován i tento Informátor. Šťastná rodina, není ničím jiným, než předčasným nebem. Pochvala na pracovníky BETEZDY, domova pro osoby s postižením (úryvek dopisu věnovaný paní ředitelce klientem domova Slezské diakonie panem Žigou) Vážená paní Filipková, chválím paní vedoucí Morcinkovou za to, že dělá kvalitní práci, věnuje se klientům, že vyřizuje všechny akce všechny výlety. Vyřizuje všechny sponzorské dary, jsme rádi, že je a že u nás ráda pracuje. Dále chválíme Renatku Kubišovou za její kvalitní práci. Je šikovná na práci a pilná na všechno. Chválím všechny vychovatele pracovníky. Chválím Romanu Mazurovou, že je hodná na klienty, uctivá a dělá kvalitní práci. Chválíme Irenku Valachovou, která se mnou nakupuje. Chválíme také Zdenku Nogovou, že se stará dobře o klienty. Chválím Petra Vávru, že se stará o zahradu a údržbu BETEZDY (kdykoli nám opraví televizi). Chválím také velmi Míšu. Vyrábí s náma hodně výrobků. Dále také novou pracovnici Ivetku za všechno, že dělá dobrou práci, věnuje se všem, aby chodili na vycházky. Chválím Janku Sikorovou, že koupila nánukovou dortu a že se dobře stará o Jirku Sikoru a že vyřizuje doktory. Také chválím Danku Oblukovou, že se stará o klienty dobře, je hodná na všechny klienty. Miroslav Žiga, 12. května 2013 BIBLICKÝ ÚVOD Chlapce našla faraonova dcera, dala mu jméno Mojžíš a vychovala ho. (Bible pro nejmenší) Faraónova dcera jí poručila: Odnes to dítě, odkoj mi je a já ti zaplatím. Žena vzala dítě a odkojila je. Když dítě odrostlo, přivedla je k faraónově dceři a ona je přijala za syna. Pojmenovala ho Mojžíš. Ex 2, 9-10 Příběh o Mojžíšovi patří určitě k těm nejznámějším biblickým příběhům. Vlastní matka Mojžíšova musí kvůli nepříznivým poměrům v egyptské krajině opustit své sotva několik měsíční dítě ze své péče. Určitě však oba rodiče prožívali strach i smutek, ale předpokládám, že se taky modlili. Někteří dnešní rodiče by se v tak hrozivé situaci, v jaké byli Amram a Jochebed, raději rozhodli nemít další dítě. Uprostřed hrozby zabití dítěte ze strany faraona, zůstali rodiče v bázni a respektu před Hospodinem a dalšímu svému dítěti dali šanci narodit se. Z tohoto dítěte pak vyroste jeden z největších Božích mužů v historii. To je první moment, který nás Bible na základě tohoto příběhu učí přes těžké vnější okolnosti dát dětem šanci narodit se. Bůh nejenže zachránil Mojžíše, ale za první jeho výchovu bylo jeho vlastní matce dokonce zaplaceno od samotné faraonovy dcery. Ten faraon, který přikázal usmrtit izraelské syny, teď povoluje svoji dceři, aby platila za odchování izraelského chlapce. Stalo se něco, co by si tito rodiče ani nevysnili. To je druhý moment ponaučení - Bůh se postará o slabé, bezbranné, zvláštním a mocným způsobem. Současně nám Boží slovo na tomto místě potvrzuje, že odchování, odkojení a výchova dítěte v raném dětství v teple domova, v bezpečí a lásce jsou nenahraditelné. Pokud je to jen trochu možné, měly by se maminky věnovat svým dětem od útlého dětství. Potvrzují to v dnešní době i mnohé psychologické výzkumy. Důležité je, aby uvýchovy byly i otcové. Za další vodítko bych z tohoto příběhu označila ochotu a vůli matky i otce pustit dítě do další - jiné výchovy nebo pustit je na školy. Možno by si některá matka řekla, že přece jen u ní bude jejímu dítěti nejlépe. Tak ať nikam neodchází. Jochebet moc dobře věděla, že nemůže překážet Božím plánům a po jisté době dítě pustila k faraónově dceři. Ta se o něho starala jako o vlastní dítě, protože pravděpodobně vlastní děti neměla, takže Mojžíš byl v dobré pěstounské péči. Čteme: Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný a schopný muž (Sk 7,22). Velmi mu v tom pomohli i sourozenci Mirjam a Aron, avšak nejdůležitější bylo Boží povolání a pak Boží výchova. A tak, jestli jsme rodiče, pěstouni, sourozenci, staří, či křestní rodiče, nebo zaměstnanci diakonie, modleme se za dobrou výchovu dětí a odevzdávejme je ve svých modlitbách do Božích rukou. ThDr. Miriam Prášilová, PhD. pastorační pracovnice ve Slezské diakonii
aktuality 2 autor článku ThDr. Miriam Prášilová, PhD. Diakonická bohoslužba pro pracovníky Pod tímto názvem se uskutečnila 18.4. 2013 bohoslužba pro zaměstnance Slezské Diakonie v Bruntále a Krnově. Nazvali jsme ji i bohoslužba děkovná. Poděkování bylo hlavním odkazem a zaznělo několikrát z kázání předsedajícího představenstva Slezské Diakonie - Jiřího Kalety. K poděkování se připojilo vyjádření povzbuzení, ocenění práce, kterou zaměstnanci dělají a duchovní podpora i na základě biblických textů z Ř 12,9: Láska nechť je bez přetvářky. 1 Tes 5,11: Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte. V Bruntále tak zazněla slova o tom, kolik je dnes padělků a falešných, nepravých věcí kolem nás a my máme tu výsadu usilovat o tu pravou lásku, o ty pravé vztahy a skutečný zájem o člověka v diakonické práci. V příjemné atmosféře diakonického střediska si účastníci bohoslužby mohli vzít čaj, nebo kávu a zaposlouchat se do písní, biblických textů, modliteb a vyznání víry, přemýšlet, nechat se autor článku Lada Rakowská Bembajzfest ve Slezské diakonii O tom, že je badminton - jeden z nejrychlejších raketových sportů, velmi oblíben i u pracovníků Slezské diakonie, jsme se mohli opět přesvědčit na již 2 a 3. badmintonovém turnaji Slezské diakonie ve čtyřhře smíšených dvojic. Dne 13. 4. 2013 se sportovní hala SOŠ Třineckých železáren zaplnila 14 dvojicemi, které chtěly smysluplně prožít svůj volný čas a zdravě si zasoutěžit. Další turnaj pak proběhl 1. června 2013. Přihlásit se mohli všichni příznivci tohoto sportu z řad pracovníků různých středisek Slezské diakonie společně se svými rodinnými příslušníky a přáteli. Celé dopoledne bylo plné napínavých soubojů a krásných výměn. O celkovém pořadí nerozhodovaly jenom body, ale doslova každý míček. O tom, že si turnaj všichni užili, svědčí slova mnoha účastníků o příjemně strávené sobotě a dobrém pocitu z férového sportovního chování všech hráčů, a hodnot, které jsou pracovníkům Slezské diakonie vlastní a které se také během turnaje projevily respekt, rozvíjení týmové spolupráce, odpovědnost, láskyplné vztahy Další turnaj se uskuteční koncem října tohoto roku. Tímto zveme všechny, aby neváhali a turnaje se účastnili. Informace budou včas uveřejněny na internetové stránce www.slezskadiakonie.cz. Za zorganizování povedené sportovní akce patří velké poděkování pracovníkům Slezské diakonie, inspirovat, nebo se taky zapojit do zpívání a modliteb, a tak načerpat povzbuzení pro svoji práci. Zážitek společné bohoslužby v Bruntále a v Krnově byl inspirací a možností takovéto setkání zopakovat a taky nabídnout takovou příležitost diakonické bohoslužby i na dalších místech pro pracovníky ve Slezské diakonii. ilustrační foto střediska BETHEL Třinec a dalších středisek Slezské diakonie. Do turnajů se zapojili také zástupci dalších organizací: Policie ČR, Gymnázia Třinec, MěÚ Jablunkov, D 5, a.s., Skanska a.s., kterým patří dík také za pomoc, kde zrovna bylo třeba, čímž přispěli k bezproblémovému průběhu celé akce. Ve zkratce Den Země 22. duben patří každoročně naší Zemi. Pracovníci terénního programu STREETWORK ON LINE Karviná pořádali společně s uživateli služby k této příležitosti akci zaměřenou na úklid venkovních prostor v sociálně vyloučené lokalitě v Karviné 6, kde je služba dětem ve věku od 6 do 16 let poskytována. (Jana Ondrušková, ON LINE Karviná) Sužba doprovázení Dobrovolnická služba doprovázení pomáhá osobám v terminálním stádiu nemoci v domácí nebo institucionální péči, ale i pozůstalým v období vyrovnávání se se ztrátou svého blízkého. Můžou využít návštěv vyškoleného dobrovolníka, a také čerpat z Příručky, jež slouží jako manuál pro osoby pečující o nemocného v terminální fázi nemoci. V období truchlení je možnost setkávání pro pozůstalé v rámci podpůrné skupinky SLZA, jejíž pilotní běh proběhl na Jablunkovsku. V případě zájmu kontaktujte manažerku projektu paní Mgr. Hanu Adamčíkovou na tel: 731 600 313, e-mail: mobilni.hospic@slezskadiakonie.cz. Poděkování Slezská diakonie, středisko KARMEL Tichá děkuje lékařům z Kopřivnice zdravotnického zařízení Therápon 98, a.s. Poliklinika, díky kterým mohou uživatelé střediska již druhým rokem pravidelně navštěvovat krytý bazén v Kopřivnici a užívat si plně vodních radovánek. Nadační den v Tiché Také v letošním roce připravuje středisko Slezské diakonie KARMEL Tichá ve spolupráci s obecním úřadem Tichá a místním mysliveckým sdružením Hubert další, již 4. ročník akce NADAČNÍ den obce Tichá. Budeme rádi, když nás podpoříte a když se zúčastníte! Darujte nábytek Oslovujeme občany a firmy na území obce Orlová s žádostí o darování nábytku, který je v některých domácnostech či firmách nadbytečný. Uživatelům azylového domu Slezské diakonie, HANNAH Orlová by jistě posloužil. Zařízení se potýká především s nedostatkem: židlí, stolů, lehkých skříní, postelí, komod a dalších úložných prostor. Případní dárci mohou využít kontaktu tel.: 731 682 235.
3 aktuality autor článku Monika Banotová, převzato z tisku Velikonoční program dobrovolníků zahřál u srdce Jako každým rokem, tak i letos uspořádala 4. dubna 2013 dobrovolnice Slezské diakonie, paní Irena Szymoniková se společenstvím Sympatiků Radio Marya z kostela Svatého Alberta v Třinci a s paní Beatou Krainovou, učitelkou, a žáky páté třídy Církevní základní školy v Třinci vystoupení pro uživatele Sociálních lůžek a pacienty Oddělení ošetřovatelské péče Nemocnice Třinec s názvem Goiczek. Program byl věnovaný tradicím a lidovým zvykům v našem regionu. Všem účinkujícím patří velké díky. Pokud byste měli také zájem se zapojit do dobrovolnické činnosti v Nemocnici Třinec, prosím kontaktujte paní Moniku Banotovou, tel.: 734 516 300, m.banotova@slezskadiakonie.cz. Dobrovolnictví v civilní ochraně města Třince má za sebou další kapitolu. Nový devítičlenný tým úspěšně ukončil základní kurz a připojil se k první skupině dobrovolníků, jejíž členové se aktivně zapojují do dění ve městě a jsou schopni v případě potřeby pomoci krizovému štábu města. Líbí se mi, že jsme takový pestrý tým - advokát, maminka na mateřské dovolené, lidé pracující v sociálních službách. Někteří kolegové mají už řadu zkušeností z terénu. Já zatím studuji a z nabízených možností dobrovolnictví jsem si vybrala právě tuto, protože mi připadá taková nevšední a akční, popisuje dobrovolnice Beáta Sikorová. Dobrovolníci se dozvěděli o systému krizové připravenosti v ČR i konkrétně ve městě Třinci autor článku Mgr. Lenka Klepáčová BIKE FUN to není jen výroba kol V loňském roce se konal v obci Tichá již 3. ročník Nadačního dne obce, který se koná na podporu jednoho ze středisek Slezské diakonie, a to střediska KARMEL Tichá. V tomto středisku jsou poskytovány sociální služby domova pro osoby se zdravotním postižením a denního stacionáře. K těm, kdo podpořili tuto výše zmíněnou akci, patřila mimo jiné, i společnost BIKE FUN International s.r. o. Tato firma na Nadačním dni prezentovala svá jízdní kola, ale také v rámci tohoto Nadačního dne finančně podpořila středisko, a tak umožnila, aby se klienti zúčastnili rekreačního pobytu, který se konal v kopřivnickém skautském centru Vanaivan. Tento pobyt si klienti náležitě užili pořádali výlety do blízkého okolí, využívali k aktivitám místní sportovní areál, navštívili město Kopřivnice, měli možnost posedět u grilování. Můžeme říct, že pobyt přispěl k utužení vazeb a přátelských vztahů těchto klientů a k jejich psychické pohodě. Proto bychom chtěli tímto poděkovat výše jmenované firmě za finanční podporu této akce. Dobrovolnický program je financován Ministerstvem zdravotnictví ČR a Nadací OKD. autor článku Mgr. Lucie Protivanská Dobrovolníci dostali svá osvědčení a vyslechli od lektorů zkušenosti ze zásahů jednotek Integrovaného záchranného systému. Seznámili se se základní činností Hasičské stanice v Třinci a prakticky si vyzkoušeli, jak provádět v terénu první pomoc. Určitě bych řekla, že informace, které jsem se jako dobrovolník dozvěděla, jsou cenné i v běžném každodenním životě. Semináře mě naučily být vnímavější a jistější v tom, že se nebojím přidat se k pomoci, když se něco děje, říká Jana Rádlová, členka prvního týmu dobrovolníků. Měšto Třinec společně s Adrou a Slezskou diakonií bude hledat další možnosti, jak výcvik dobrovolníků ještě zkvalitnit. Tento běh projektu se uskutečnil díky finanční podpoře Nadace OKD a Města Třinec. Ve zkratce Mezinárodní dobrovolnictví EDYN (Ecumenical diaconal year network ) je síť organizací 15 evropských zemí a USA, která dává šanci mladým lidem pro účast na dlouhodobé dobrovolnické službě v zahraničí. Hostitelské projekty jsou většinou zastoupeny diakonickými aktivitami s poměrně širokým spektrem cílových skupin, doplněné o vzdělávací projekty a komunitní aktivity s minoritami. Tato síť je jedinečnou příležitostí k výměně dobrovolníků a jejich podpoře v průběhu celého roku. Je společným zájmem podporovat osobní růst a učení mladého člověka. Ve výboru EDYNU, který má na starost řízení sítě a zabezpečení rozvoje, má Slezská diakonie svého vedoucího pracovníka Janu Adameovou, která byla jednohlasně zvolena Valným shromážděním v listopadu 2012 na období tří let. V případě zájmu o službu mezinárodního dobrovolnictví kontaktujte koordinátorku Zuzanu Hartmannovou, tel.: 558 764 342, e-mail: z.hartmannova@slezskadiakonie.cz Spolupráce s Norimberkem Etické otázky spojené s poskytováním sociálních služeb jsou často velmi složitým a vícestranným tématem, proto pracovníci Slezské diakonie přivítali seminář Prof. Dr. Barbary Städtler-Mach z Norimberku, která se jako ředitelka Institutu pro gerontologii a etiku dlouhodobě věnuje problematice křesťanské etiky. Paní profesorka navštívila také středisko Slezské diakonie EBEN-EZER, kde diskutovala s pracovníky o nových výzvách a vizích pro sociální služby v organizaci. Seminář k etice byl dalším krokem v rámci vzájemné spolupráce Slezské diakonie a Evangelické vysoké školy v Norimberku. Užší spolupráce byla navázána v roce 2012 a pro příští období jsou připravovány další aktivity, které přispějí k rozvoji kvality služeb zejména pro seniory s poruchami paměti. (Mgr. et Ing. Romana Bélová)
aktuality 4 Kariéra v sociálních službách? Dávno není pravdou, že organizace poskytující sociální služby nemohou nabídnout atraktivní pracovní podmínky, profesní růst či motivovat zajímavými benefity a koneckonců i finančním ohodnocením. Organizace, jako je Slezská diakonie, má zcela určitě schopnost obstát v konkurenci jiných zaměstnavatelů, a proto se i letos společně s několika dalšími poskytovateli sociálních služeb díky podpoře Magistrátu Města Ostravy zúčastnila Veletrhu pracovních příležitostí Kariéra Plus, který již několik let pořádá VŠB-TUO pro absolventy nejen ekonomických či technických, ale také humanitních oborů. Stánek sociálních služeb studenti aktivně a cíleně vyhledávali a jejich počet rok od roku stoupá. Vždyť nabídka pro uplatnění znalostí a schopností a možnost seberealizace je vskutku pestrá. Vedle příležitosti zaměstnání na pozici sociálních pracovníků či v manažerských pozicích návštěvníci projevili zájem o absolvování stáží a psaní diplomových prací. Nezřídka se i studenti technických oborů zajímali o práci v naší organizaci či alespoň o dobrovolnické aktivity, ať už v ČR či zahraničí. Je neoddiskutovatelné, že zájem o práci ve Slezské SOCIÁLNÍ ASISTENCE v Třinci, jejímž zřizovatelem je Slezská diakonie, vyhlásila od března do 30. 4. 2013 potravinovou sbírku pro potřebné rodiny s dětmi na třinecku. Jedná se o rodiny, které jednak z důvodu zpoždění sociálních dávek a také z důvodu nedostatečného finančního příjmu mají problémy se zajištěním potravin pro děti. Sbírka se setkala s velkým ohlasem veřejnosti, neboť do 26. 4. 2013 nám ochotní dárci donesli celkem 300 kg potravin v celkové hodnotě cca 20 000,- Kč. Potravinami bylo ke konci dubna obdarováno více než 20 třineckých rodin. Vzhledem k velké hmotné i sociální nouzi rodin jsme se rozhodli sbírku prodloužit do 30. 6. 2013, kdy dárci mohou i nadále nosit potraviny na adresu Frýdecká 136, Třinec (budova bývalé evangelické fary). V dalších měsících chceme těmto rodinám nabídnout kluby společného vaření, při němž využijeme právě darované potraviny. Tato společná činnost bude podporovat jejich návyky a dovednosti a povede ke stmelení rodiny formou zážitku ze společně přichystaného jídla společného stolování. Chtěla bych proto moc poděkovat všem, kdo se jakkoliv podíleli a budou i nadále podílet na této naší společné akci. Děkuji za vaši pomoc, solidaritu a štědrost. autor článku Bc. Halina Mihulková diakonii stále roste, což je patrné nejen z veletrhu, ale svědčí o tom rovněž množství uchazečů, kteří se aktivně hlásí na výběrová řízení, zasílají životopisy či se osobně ucházejí o pracovní uplatnění. Mnozí z nich se vracejí dokonce poněkolikáté. Zájem o práci v naší organizaci a spokojenost stávajících zaměstnanců (o které vypovídá i vyhodnocení nedávno provedeného dotazníku spokojenosti) svědčí o tom, že Slezská diakonie je nejen poskytovatelem kvalitních sociálních služeb, ale je také kvalitním zaměstnavatelem, který si cení svých zaměstnanců a neustále pracuje na tom, aby pro své zaměstnance vytvořila zdravé a příjemné pracovní prostředí a aby lidé v organizaci byli skutečně spokojeni. autor článku Pavla Golasowská Poděkování za potravinovou sbírku Ve zkratce Projekt Učící se Slezská diakonie ukončen Projekt Učící se Slezská diakonie ukončen Přehoupli jsme se přes dva roky realizace a náš projekt Učící se Slezská diakonie, který zajišťoval vzdělávání nejen našim pracovníkům, skončil. Celkem jsme v rámci akreditovaných vzdělávacích kurzů za dva roky proškolili 544 pracovníků a vydali 1231 kusů osvědčení. Vybraná skupina pracovníků se také zúčastnila 16 odborných stáží v rámci organizací soc. služeb po celé ČR. Projekt byl úspěšně ukončen závěrečnou konferencí na téma Kvalita je cesta, která proběhla v květnu v hotelu KAM v Malenovicích. Děkujeme jak všem účastníkům, tak zapojeným organizacím za přispění k úspěšné realizaci projektu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Vzdělávání pro pěstounskou činnost Vzdělávací středisko Slezské diakonie od letošního roku připravuje vzdělávání pro pěstounskou činnost. Veškeré informace budou umístěny na webu Slezské diakonie. V případě dotazů se na nás kontaktujte na e-mail: vzdelavani@slezskadiakonie.cz. Daniela Czyžová, tel.: 734 417 702 Hledáme dobrovolníky pro BETANII Komorní Lhotka, domov pro seniory Středisko BETANIA Slezské diakonie nabízí příležitost pro dobrovolnictví všem zájemcům starším 15 let. Dobrovolníci se věnují našim uživatelům (seniorům) a pomáhají vyplnit jejich volný čas např. vyprávěním, ručními pracemi, doprovody na procházku apod. Vždy záleží na tom, co dobrovolník umí a co ho baví. Naši uživatelé budou vděční za společnost milého člověka. Dobrovolníkům nenáleží finanční odměna, ale získávají nové zkušenosti, kontakty, cítí se být užiteční apod. Dobrovolníkům kompenzujeme náklady na dopravu do střediska a zpět. Rádi přivítáme nové dobrovolníky. V případě Vašeho zájmu nás prosím kontaktujte telefonicky 558 694 267, 558 694 239, e-mail: betania@slezskadiakonie.cz nebo osobně Slezská diakonie, středisko BETANIA, Komorní Lhotka 151 (žlutá budova)
5 aktuality autor článku Mgr. Lenka Klepáčová Poděkování za barevný domov Koncem loňského roku jsme mohli vyslovit tuto větu: Budeme malovat. Skvělé! Že jde o spoustu práce a starostí? Tak to nám vůbec nevadilo! Byli jsme potěšení, že díky finanční podpory frenštátské firmy Siemens jsme mohli začít zvelebovat náš domov - středisko Slezské diakonie KARMEL Tichá. Malovali jsme za plného provozu, skoro všechny prostory, takže pomalu a postupně a práce jsme ukončili před nedávnem. Můžeme říct, že je to super pocit. Stěny v celém středisku jsou vymalovány různými odstíny, které nás a především naše klienty vždy povzbudí a příjemně naladí. Chtěli bychom proto poděkovat firmě Siemens, která nám na malování poskytla finanční prostředky a panu malíři Jiřímu Zátopkovi, který nám opravdu profesionálně vymaloval. autor článku Mgr. Lenka Klepáčová Ne pro všechny je koupelna samozřejmostí V dubnu 2013 byl na ulici Zeyerova 18, Bruntál, zahájen provoz hygienického filtru. Tato událost by se nemusela zdát tak významnou, kdyby člověk nevěděl jak dlouhá cesta k tomu vedla. O tuto službu již po řadu let usilovala naše organizace Slezská diakonie z toho důvodu, že citelně chyběla. Na azylové domy Bethel a Chana v Bruntále se opakovaně obraceli ženy a muži, kteří žijí bezprostředně na ulici, aby se mohli vysprchovat a v rukách si přeprat pár svých věcí. Dočasně jim bylo možno vycházet vstříc, ale čas ukázal, že je tato situace dlouhodobě neudržitelná. Z toho důvodu byla pro nás skvělá správa, že město Bruntál se rozhodlo projekt podpořit a dnes již mají lidé bez domova možnost této služby bezplatně využít každé pondělí a středu od 8.00 do 12.00 hod. První návštěvnicí byla paní V., která po sprše a vyprání nazvala službu požehnáním, které je pro ni doslova darem z nebes. Nemusí již nyní obcházet své známé a prosit je, jestli může využít jejich koupelnu. Průměrně za týden službu nyní využijí 4 osoby. Hygienický filtr byl otevřen v přízemí Domu s pečovatelskou službou, kde je samostatný vchod a původně byl tento prostor určen právě k tomuto účelu. A co vše zde mohou příchozí nalézt? Kromě usměvavé paní Adély, která má nyní filtr na starosti, mohou využít sprchy, wc, pračky a obnošené ošacení z šatníku. Věříme, že tento počin bude velkým přínosem pro lidi, pro které není koupelna samozřejmostí. autor článku Timea Torzsa Kreslení se zahraniční dobrovolnicí Ahoj. Jsem Timi z Maďarska (Nudná fakta: je mi 22 let a studovala jsem psychologii v Budapešti). Od září bydlím v Třinci a svůj čas trávím jako dobrovolnice v Jordánu (sociálně aktivizační služba pro seniory s duševním onemocněním). Tady každý den je jiný, aktivita a uživatelé se den ode dne mění, takže vždycky jsou nové, zajímavé okamžiky a situace. Co mě teď nejvíc baví to je kreslení s klienty, a ty kresby potom ráda dávám na stěnu kuchyně. (Doufám, že to není ažaž, ještě si nikdo nestěžoval.) Jeden klient vždycky říká, že chodí do Jordánu pro inspiraci, protože každý ma svůj mínus a plus, a od každého se můžeme ňeco naučit. Souhlasím s tím, já jsem se tady taky hodně naučila od lidí ( a ne jenom česky), a moc se teším na další měsíce. Kdo ví, co se ještě naučím, možna i skloňování podstatných jmen, ale to pochybuju.. Poděkování Děti v Africe už mají lavice Děkujeme všem, kteří přispěli na sbírku Slezské diakonie určenou k nákupu oken a lavic do školy ve vesnici Dongobesh v Tanzanii. Sbírka probíhala od října do ledna letošního roku. Za čtyři měsíce trvání sbírky se podařilo vybrat téměř 2000 USD (v tanzanských šilincích částka dosáhla výše 3 027 000 TZS). Díky částce se podařilo nakoupit 55 ks lavic a oken včetně dopravy. Našim dětem darované lavice udělaly obrovskou radost, jak dokazují i úsměvy na jejich obličejích na fotografii. Rovněž jsme velice vděční za způsob, jakým chápete naše potřeby a za širokou míru podpory, kterou nám věnujete. Vaše podpora naší duchovní službě je nepopiratelná sami víte, že jsme měli jen pár lavic a ve srovnání s minulostí je nynější dostatečný počet lavic opravdovým požehnáním", uvedl M. Tango, ředitel školy. Žáky v Dongobeshi podpořili sbírkou také žáci ZŠ v Dolních Domaslavicích. (Na snímku při prezentaci o Tanzánii, kterou pro žáky připravil pastor Michal Klus).
téma 6 Cti duši svého dítěte, cti duši dětí svých, cti duši budoucích pokolení. Sociálně-právní ochrana dětí T. G. Masaryk Nedílnou součástí některých středisek Slezské diakonie je sociálně-právní ochrana dětí. Sociálně-právní ochrana dětí je cílená činnost, která zahrnuje zejména zajištění práva dítěte na jeho příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochranu oprávněných zájmů dítěte a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Je upravena zejména zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Sociálně-právní ochrana dětí byla prvně institucionalizována v roce 1863, kdy byl vydán říšský zákon domovský č. 105 říšského zákoníku. Tato právní norma obsahovala vymezení péče o výživu a výchovu chudých dětí i péči o zanedbávané děti v zařízeních určených pro jejich nápravu. Výkon takto stanovené sociálně-právní ochrany zajišťovaly na své náklady obce. Po 1. světové válce se sociálně-právní ochrana dětí stala předmětem státního zájmu a některé povinnosti přešly na okresní a zemská ústředí péče o mládež. Rozvoj péče o děti byl přerušen rokem 1938, ale okresní péče o mládež a zemská ústředí působila, byť i s omezenými možnostmi a aparátem, po celou dobu okupace. Další vývoj ochrany dětí byl poznamenán změnou společenských podmínek. V 50. letech 20. století spočívala sociálně-právní ochrana dětí pouze ve výkonu tzv. hromadného poručenství a opatrovnictví. V případech, kdy bylo třeba dítě umístit do péče nahrazující péči rodičů, bylo přijato pravidlo umísťovat děti zásadně do kolektivní péče. Organizačně byla tato činnost svěřena Ministerstvu spravedlnosti. Zákonem č. 2/1969 Sb., došlo ke zřízení Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a do jeho působnosti je dodnes sociálně-právní ochrana dětí začleněna. Velké změny přinesl zákon č. 359/1999 Sb., na základě kterého je v současnosti systém sociálně-právní ochrany dětí zajišťován. Postavení dítěte ve společnosti procházelo dlouhým vývojem. Násilí na dětech se objevovalo již u přírodních národů. V roce 2011 bylo v ČR 34 kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let, jejichž kapacita byla 1 783 míst a bylo v nich ke konci roku umístěno 1 428 dětí. Během roku bylo přijato 2 131 dětí, nejčastěji ze zdravotních důvodů. Propuštěno bylo během roku 2 195 dětí, téměř 58 % do vlastní rodiny. Více než čtvrtina propuštěných dětí strávila v ústavu více než rok. Počet dětí s nařízenou ústavní výchovou k 31. 12. 2011 bylo 7340. Toto číslo je jistě alarmující a nese se v důsledku počtu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí, kterých bylo v roce 2011 na 6414. Pokud si tato čísla dáme do kontextu počtu sňatků v roce 2011 jichž bylo 45 137 a následovalo 28 113 rozvodů. Slezská diakonie se přes svá střediska jako jsou sociální asistence, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, poradnu pro rodinu a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc snaží tato čísla svým způsobem změnit. Jako pověřená osoba k výkonu sociálně-právní ochrany dětí se snažíme především vyhledávat děti, na které se sociálně-právní ochrana dětí zaměřuje, věnujeme se poradenské činnosti, a též vykonáváme činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a na předcházení jejich vzniku. Slezská diakonie má dále možnost působit při realizaci pěstounské péče. Zdá se Vám, že máte doma problémové dítě? Že jeho problémové chování je neudržitelné? Pak určitě tuto situaci řešte dříve, než se dostanete do evidence orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Pro tyto děti má Slezská diakonie služby jako jsou sociální asistence nebo nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Naše střediska se snaží najít dětem efektivní využití volného času a přivést dítě potažmo celou rodinu na správnou cestu zpět k harmonické rodině. Naše střediska pro rodinu mají připravený prázdninový program možná i pro Vás. Proto sledujte web Slezské diakonie, kde se dozvíte o našich střediscích a také o chystaných akcích. Mgr. Jan Motloch, Dis. vedoucí střediska SOCIÁLNÍ ASISTENCE Karviná
) 7 anketa Anketa Položili jsme několik otázek zaměstnankyním Slezské diakonie v souvislosti s výchovou dětí a jejich dětstvím: 1/ Jaký je Váš názor na tresty dětí? Pokud souhlasíte s trestáním dětí, jak výchovně trestat? 2/ Životní styl v dnešní době je odlišný od toho, kterým žili naši prarodiče či rodiče. Myslíte si, že způsob života dnes ovlivňuje způsob výchovy našich dětí pozitivně, negativně? 3/ Jaká je Vaše nejhezčí vzpomínka na dětství? 4/ Podělíte se s čtenáři o to, jaká byla Vaše nejoblíbenější hračka? Jana Kadlubcová 3 děti 1/ Když si sama vzpomínám na moje dětství, na tresty ze strany mých rodičů vybaví se mi nějaký ten pohlavek nebo zákaz. Tou spravedlivou doma byla vždycky moje maminka, táta se do odměn a trestu nijak zvlášť nezapojoval. Co je tedy pro mne trest? Myslím si, že trest není určitě to, co jsme si pro naše dítě vymysleli, ale to, co dítě jako trest prožívá. Je to určitě pro ně nepříjemný, zahanbující pocit, kterému se chce vyhnout. Nejsem za fyzickými tresty, ale tak, jak říkával náš děda, někdy dobře mířený pohlavek udělá víc, než nějaké dlouhé a opakované domlouvání a přesvědčování. Z vlastní zkušenosti vím, že ale ve škole (a ne jenom tam) naopak je lepší místo trestů ukázat dětem možnost metod odměn, je to opravdu skutečnější. Chválím dítě vždy za to co mu jde, co umí, na co může být pyšné a ne trestám ho za to co mu bohužel nejde i když se snaží. Trest může špatné chování zastavit, ale odměna nám určitě vybuduje u dítěte to správné. 2/ Děti zůstanou vždy dětmi, ale výchovy se určitě mění. Zda dnešní způsob života ovlivňuje výchovu pozitivně nebo negativně není na mne soudit. Dnes je výchova v mnohých rodinách velice rozdílná. V minulosti byla situace asi snazší. Výchova byla po mnoho generací stejná, protože i výchovné cíle byly podobné. Výchova byla přípravou pro stejný svět, jako byl svět našich otců a dědů. Na prvním místě byla vždy poslušnost již od nejútlejšího věku, i když dítě ještě ani nerozumělo smyslu příkazů a zákazů, ale bylo povinné poslušností svým rodičům. Změny v názorech na dnešní výchovu určitě souvisejí s rychlými proměnami celé naší společnosti, s její demokratizaci. Velký vliv se dnes klade na výkon dítěte, důležitá změna je rovněž v novým postavení dětství. Všimla jsem si, že dětství se stále víc prodlužuje, nepřechází přímo do dospělosti, jako dřív. Myslím si, že demokratická výchova je problematičtější a vyžaduje pružnější přístup rodičů než výchova autoritativní, která již nyní evidentně nestačí. Vývoj dětí je dnes rychlejší, ale současně většinou nerovnoměrnější a víc náročný. 3/ Je to takový obrázek, který se mi často promítá hlavou... pokoj, žáden spěch, celá rodina pospolu - babička, oba dědové, vždy usměvavá máma, táta s novinami u stolu, moje mladší sestra, náš pes a vonicí zahrada senem a bylinkami. 4/ Hračka to možná nebyla, ale byly to činnosti (hry), které jsme se sestrou a s naší kamarádkou - sousedkou milovaly. Jako malé jsme si velice rády hrávaly v kukuřičném poli. Kdysi kolem našeho domečku, ze všech stran dnes již bývalé JZD vysazovalo každoročně kukuřici a my si s oblibou každé léto stavěli v kukuřici domečky se vším všudy. Čím dál od domu, tím to bylo zajímavější a víc dobro-družné. Ráda jsem rovněž jezdila na prázdniny k sestřenici do Bohumína. Bylo to pro mne v té době úplné velkoměsto. Byly jsme důležité, protože jsme si každé ráno chodily do obchodu nakupovat něco dobrého k snídani, chodily jsme na procházky do parku, hrály jsme si na dvorku s kamarádkami sestřenice. Bylo to jiné než u nás doma. Ráda jsem si rovněž se sestrou hrála s vystřihovanými papírovými panenkami, které jsme oblékaly do různých šatů, šatiček, sukní, halenek. S časem jsme si je samy kreslily a vystřihovaly, vymýšlely a projektovaly různé styly oblečení, dnes bych řekla, že jsme byly na tu dobu velice kreativní.
anketa 8 Pavla Golasowská 6 dětí 1/ Zástávám názor, že je dobré trestat dítě s láskou a to tak, aby dítě vědělo, za co je trestáno a aby cítilo, že rodič jej trestá právě proto, že je má rád, - že má o něj zájem a že mu na dítěti záleží. Je také velmi žádoucí, aby byly děti hodně chváleny, mělo by ve výchově dětí být více pochval, než trestů. 2/ Každý způsob života má svá pozitiva i negativa a myslím si, že je tomu tak i dnes. Můj názor je, že výchovu našich dětí můžeme ovlivnit nejvíce my sami, rodiče, pak jsou to učitelé, vychovatelé a v dospívajícím věku dětí parta vrstevníků. Dnešní životní styl, který je hodně konzumní a méně vztahový nám tu výchovu dětí vůbec neulehčuje, ba naopak je dnes pro rodiče hodně těžké ustát nároky dětí, které jsou masírovány reklamou a svými vrstevníky, kteří mají často velmi dobré materiální zázemí a děti ze sociálně slabých rodin se jim často chtějí podobat. Je velká škoda, že média, která mají obrovskou moc, ukazují v obrovské míře zlo, korupci, vyděračství, které jsou prezentovány jako hrdinské činy a toto je našim dětem předkládáno jako vzor. Schází nám prezentace dobra a kladných hrdinů jako životních vzorů a také se ztratila hodnota rodiny jako soužití muže, ženy a dětí. 3/ Těch vzpomínek je určitě více, byla jsem oblíbené dítě mého táty, takže mám vzpomínky na to, jak přichází z práce a má pro mě bonbóny nebo jak mi koupil za vysvědčení v první třídě velkou panenku s vlasy, ale nejvíce vzpomínám na spole-čné hry s mou sestřenicí venku na zahradě. Vzpomínka je o to živější, že sestřenice už není mezi námi 4/ Nemám vzpomínky na nejoblíbenější hračku, spíše vzpomínám na mé přání mít kočárek pro panenky. Měla jsem jen takový maličký kovový a já chtěla větší, který měl pružiny a panenky v něm šlo houpat. To přání se mi splnilo až v dospělosti, kdy jsem si užila kočárku ažaž, když jsem v něm postupně vozila mých šest dětí. S lednovou novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí se Slezská diakonie vrátila se svými aktivitami do oblasti služeb pro pěstounské rodiny. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí umožňuje pěstounům čerpat podporu, která jim pomáhá zvládat péči o děti, ale posouvá také jejich činnost do roviny profesionální podpory dětem, které přicházejí ze sociálně složitého prostředí nebo z institucionální péče a přinášejí si s sebou mnohá traumata a problémy. Program pro pěstounské rodiny ve Slezské diakonii navazuje do jisté míry na dříve získané zkušenosti, ale vnímáme také příležitost k rozvoji aktivit nových. Program pro pěstounské rodiny je zatím realizován v 9 městech Ivana Andrýsková 4 děti 1/ Trest je nástrojem výchovy v rukou nás rodičů a může zafungovat pozitivně, ale stává se, že i negativně. Myslím si, že rodič by měl zvážit, jestli věc, za kterou chce své dítě potrestat, byla způsobena úmyslně nebo ne. Pro mě je také důležité, aby s trestem souhlasili oba rodiče. Za známky netrestáme. V případě, že víme, že naše dítě na lepší známku má a na písemku či zkoušení se nepřipravilo, domluvíme se, že se nechá přezkoušet. Poznámky, které kluci přinesou ze školy, si necháme od nich vysvětlit. Tělesný trest používáme málokdy u nás totiž nefunguje. Spíše se domluvíme na vynechání počítačových radostí. Do sporů mezi sourozenci většinou nezasahujeme a necháme řešení na nich. 2/ Na tuto otázky neumím odpovědět jednoznačně. Na jedné straně byla dřívější výchova přísnější a možná účinnější. Zato si mnozí z nás neuměli udělat svůj vlastní názor na věc, neodvážili se nesouhlasit nahlas s rodiči či vychovateli, bez přemýšlení přebrali jejich názor, protože jiné přemýšlení nebylo dovoleno. Za jiné názory se kritizovalo. Někteří v koutku duše rebelovali, jiní převzali názor s tím, že není o čem diskutovat. Škola takové prostředí nabízela především. Moravskoslezského kraje, přičemž konkrétní aktivity v každém městě koordinuje pověřený odborný pracovník. Slezská diakonie jako pověřená osoba nabízí jak možnost uzavření dohod přímo s pěstouny, tak realizaci vybraných činností subdodavatelsky pro odbory sociálně-právní ochrany dětí měst. Slezská diakonie vytvořila pro pěstounské rodiny komplexní a vzájemně provázaný program podpory, který umožňuje zajištění krátkodobé péče o děti, poskytuje poradenské, podpůrné a terapeutické aktivity realizované odborníky, přináší pěstounům nabídku vzdělávacích aktivit v rámci formálního i neformálního vzdělávání Myslím si, že dřívější generace ovlivnila unifikace názorů, která byla spojena s ideologií minulého režimu. Dneska děti umějí říct svůj názor, dovolit si nesouhlasit s dospělými (někdy to i zabolí). Stává se, že způsob, kterým nám svůj odlišný názor sdělují, není úplně slušný a vůči rodičům vhodný. Záleží asi na tom, jakou úctu jsme si k sobě navzájem vybudovali. Ta by měla být oboustranná. 3/ Můj tatínek byl často služebně na cestách. Za socialismu bylo mnoho nedostatkového zboží. Jedním z nich byly banány. Ty jsem milovala. Můj tatínek mi je skoro vždycky z takové služební cesty přivezl. 4/ Neměla jsem nejoblíbenější hračku. Hrála jsem si hodně s panenkami. Dělala jsem také ráda ruční práce i s babičkou. Stříhala jsem staré punčochy, ze kterých babička háčkovala papuče. Čistila jsem petržel, kterou babička prodávala na trhu. Pomáhala jsem jí vyrábět různé dekorace z chemlonu. Když mi bylo asi pět let, šly jsme s maminkou do města. Já jsem měla v kabelce klubíčko vlny, v ruce jehlice a kde to bylo možné, sedla jsem si a snažila se v uvozovkách plést. Pak jsem dostala dětský pletací stroj. Program pro pěstounské rodiny ve Slezské diakonii (včetně víkendových pobytů) a děti z pěstounských rodin mohou využít také připravovaných letních aktivit. Hlavním principem našich služeb je důraz na přirozenost podpory tak, aby byl co nejméně narušen běžný chod domácnosti a fungování přirozené rodinné sítě. Program pro pěstounské rodiny byl pro rok 2013/2014 podpořen ze zdrojů Nadace OKD v rámci projektu Rodina je šance, což umožní připravit kvalitní a zajímavé služby s důrazem na podporu sociálního začleňování dětí v náhradní rodinné péči. Mgr. et Ing. Romana Bélová náměstkyně pro sociální práci
9 představujeme novou službu DUHOVÝ DŮM Ostrava DUHOVÝ DŮM Ostrava je zařízením sociálních služeb, které vzniklo za finanční podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj a Statutárního města Ostravy. Toto zařízení se nachází na území městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky na ulici Klostermannově. Jedná se o zařízení sociálních služeb, jehož provozovatelem je Slezská diakonie. V DUHOVÉM DOMĚ jsou poskytovány sociální služby lidem s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením. Konkrétně jsou to tři druhy sociálních služeb domov pro osoby se zdravotním postižením, denní stacionář a odlehčovací služba. Zařízení je rozděleno na dvě části jednu část tvoří prostory denního stacionáře, druhá část je tvořena apartmánovými domy, kde je poskytována služba domov pro osoby se zdravotním postižením a odlehčovací služba. Služba domov pro osoby se zdravotním postižením je určena pro lidi s těžkým tělesným a kombinovaným postižením ve věku od 18 do 50 let (věk pro přijetí klienta do služby). Kapacita služby je 18 uživatelů, kteří obývají jednolůžkové apartmány s kuchyňským koutem, vlastním sociálním zařízením a terasou. Cena poskytované služby je: 180,- Kč za ubytování, 150,- Kč za celodenní stravu a příspěvek na péči v plné výši. Odlehčovací služba je určena lidem s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením a pečujícím osobám. Cílovou skupinou jsou lidé ve věku od 1 roku do 60 let (věk pro přijetí klienta do služby). Kapacita služby je 6 uživatelů. Odlehčovací služba je poskytována ve dvoulůžkových apartmánech s kuchyňským koutem, vlastním sociálním zařízením a terasou. Odlehčovací službu lze poskytovat nejdéle 3 měsíce. Cena poskytované služby je: 170,- Kč za ubytování, 150,- Kč za stravu, úhrada za péči ve výši 60,- Kč za 1 hod., od 15. dne pobytu 50,- Kč za 1 hod. Provozní doba služby domova a odlehčovací služby je nepřetržitá. Péče je poskytována sociálními pracovníky, pracovníky v sociálních službách a zdravotními sestrami. V zařízení je k dispozici také fyzioterapeut. Denní stacionář nabízí své služby lidem s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením. Cílovou skupinou jsou lidé ve věku od 15 do 50 let (věk pro přijetí klienta do služby). Kapacita služby je 54 uživatelů. V prostorách stacionáře je k dispozici multifunkční místnost s audio-vizuálním a pc koutkem, čtyři pracovny arte, košíkářská a keramická pracovna, pracovna pro nácvik sebeobslužných činností a sociálních kompetencí, dvě relaxační místnosti a dvě rehabilitační místnosti. Cena poskytované služby je: 30,- Kč 1 hod., 115,- Kč za stravu (v rozsahu snídaně, svačina, oběd, svačina). Provozní doba stacionáře je v pracovních dnech od 6.30 do 17.00 hod. Ve stacionáři poskytují péči sociální pracovník, pracovníci v sociálních službách, k dispozici je fyzioterapeut, zdravotní sestra, speciální pedagog a psycholog. V nabídce fakultativních služeb zařízení je např. svoz uživatelů či rehabilitace. Mgr. Nikol Šimíková vedoucí střediska DUHOVÝ DŮM Ostrava
rozhovor 10 U příležitosti slavnostního otevření DUHOVÉHO DOMU nechyběli kromě jeho nových obyvatel a rodičů také zástupci magistrátu a představitelé Slezské diakonie. Dovolili jsme si položit Mgr. Janě Rovňákové, vedoucí odboru Magistrátu města Ostravy, několik otázek: 1. Na jedné schůzce jste hovořila o tom, že DUHOVÝ DŮM je myšlenka samotných lidí s postižením, či opatrovníků nebo rodičů dětí s nějakým handicapem. Dá se tedy říci, že se splnilo přání či vize zkvalitnit život lidí s postižením? Ano. Rodiče byli iniciátory myšlenky na komplex služeb. Ztráceli jasný okamžik v budoucnosti, kdo a jak se postará o jejich děti, když oni nebudou moci. Byť to, co vzniklo, (DUHOVÝ DŮM) je jiné, než původní myšlenka. Jejich představa byla vytvořit obrovský komplex zařízení včetně zdravotnického zařízení a domu pro seniory. Tedy komplexu, kde by našli všechny služby pohromadě. Nicméně jsme moc rádi za to, co máme. Tedy dá se říci, že sen se splnil. Co se týká dalších vizí, domnívám se, že v Ostravě je rozsáhlá síť sociálních služeb, a to díky komunitnímu plánování. Kapacita sociálních služeb je dostatečná, chybí zařízení pro lidi se zvláštními potřebami včetně zdravotně postižených. Nicméně hlavní ambicí je udržet kvalitu stávajících služeb, a to s ohledem na finančně nestabilní situaci. 2. Proč jste si vybrali jako poskytovatele služeb v DUHOVÉM DOMĚ zrovna Slezskou diakonii? Hledali jsme poskytovatele, který má zkušenosti s poskytováním sociálních služeb na Ostravsku a s danou cílovou skupinou a jeho služby jsou v dobré kvalitě. A Slezská diakonie zkušenosti má, poskytuje služby v dobré kvalitě a rovněž personál, který jsme mohli poznat v jiných službách, je veden tak, že na prvním místě je klient. Jeho přání a potřeby. 3. Poprosím Vás o trochu fantazie. Prosím, přeneste se do roku 2018 tj. o pět let později. Jak podle Vás vypadá DUHOVÝ DŮM? Ráda bych viděla klidné spokojené klienty, kteří nemají strach z nového, neznámého, ale pohybují se zde jako doma. Uvolněně, přirozeně. Bude zde panovat zcela normální krásný život. 4. Co by jste vzkázala uživatelům a co zaměstnancům? Uživatelům i rodičům bych vzkázala, aby se nebáli důvěřovat si navzájem se zaměstnanci. Aby se jim podařilo a dařilo udržovat vztahy mezi sebou propojené, založené na důvěře. Je dobře, že s uživateli přijdou do DUHOVÉHO DOMU i zaměstnanci, na které jsou již zvyklí. Zaměstnancům bych přála, aby je práce uspokojovala. Na začátku, stejně jak pro uživatele, to pro ně nemusí být snadné, mohou nastat situace, kdy bude třeba vydat ze sebe maximálně lidství a profesionality, aby došlo k již zmíněné důvěře, vzájemnému porozumění. Já bych osobně byla spokojená, jako zaměstnanec, kdyby byli spokojeni uživatele i rodiče. A to bych si přála, aby byli také zaměstnanci DUHOVÉHO DOMU. Aby je péče o uživatele naplňovala. 5. Co pro Vás osobně představuje otevření DUHOVÉHO DOMU, znamená to pro Vás i něco co je završeno? Určitě ano. Já když se do něčeho pustím, věřím ve šťastný konec. Jsem ráda, že se náš záměr vydařil. Jsem spokojená s poskytovatelem služeb. A přes všechny starosti se stavbou, financemi a řadou dalších důležitých momentů, jsem moc ráda, že tyto služby tady máme. 6. Budete dál sledovat dění v DUHOVÉM DOMĚ? To si pište. (úsměv.) Město bude financovat provoz, proto logicky budeme sledovat dění v DUHOVÉM DOMĚ. Ale bez ohledu na tuto skutečnost jsem zvědavá, jak se budou služby vyvíjet. Mgr. Lenka Waszutová, Dis. tisková mluvčí
11 představujeme ThDr. Miriam Prášilová, PhD. Studovala evangelickou teologii v Bratislavě, roční studium klinické pastorální péče na Torontské Univerzitě v Kanadě, kurz supervize pro pomáhající profese v Bratislavě. Rigorózní práci vykonala v oboru religionistiky a velký doktorát v oboru sociální práce, přičemž se věnovala pastorační oblasti a výzkumu s dobrovolníky v nemocnici. Miriam Prášilová zastává ve Slezské diakonii funkci koordinátora duchovní péče od dubna 2013. Usměvavá a sympatická osoba přichází v dohodnutý čas a trpělivě odpovídá na mé dotazy. Předávám jí propagační předměty Slezské diakonie, včetně podložky k počítači, kde jsou sepsány hodnoty Slezské diakonie, ukazuji Informátor a prosím ji, zda by do připravovaného čísla nenapsala úvodní biblické zamyšlení. Slibuje a svůj slib splnila. Můžete si jej přečíst na první straně. Odkud pocházíte? Pocházím z města Martin na Slovensku, což je 80 km od Českého Tešína. Martinu se u nás také říká turčianska záhradka, protože přes město teče řeka Turiec obklopena Malou a Velkou Fatrou. Kde jste pracovala před nástupem do Slezské diakonie? Začínala jsem jako ordinovaná duchovní - evangelická kaplanka v Lučenci, jeden rok jsem působila jako pomocná kaplanka v Torontě, pak v Evangelické Diakonii v Bratislavě, která zastřešovala dvě pozice nemocničních kaplanek. Krátký čas jsem byla duchovní správkyně v Teologickém domově na Evangelické bohoslovecké fakultě a na Evangelickém lyceu, kde jsem učila i náboženství. Nejdelší dobu jsem působila jako nemocniční kaplanka ve Fakultní nemocnici a pak v Národním onkologickém ústavu v Bratislavě, kde jsem působila jako školitelka a koordinátorka dobrovolníků v onkologické nemocnici. Co děláte ve svém volném čase? Mám ráda přírodu, vycházky, rekreačně sport, miluji kolečkové brusle. Mám vztah k umění, ráda cestuji, poznávám nová místa a kultury. Ráda experimentuji ve vaření. Samozřejmě k mým koníčkům patří knížky a píšu si deník. Ráda hraji společenské hry a hry s dětmi. Co Vy a rodina? Zatím svou rodinu nemám. Mám příbuzné na Slovensku i na Moravě, mám křestní dcerku v Dubaji a dobré přátele na různých místech. Které z diakonických hodnot (ukazuji na podložku), na kterých Slezská diakonie staví, jsou Vám osobně nejbližší a proč? Nejbližší mi je hodnota osobního přístupu. To osobní a Osoba Ježíše Krista jsou pro mě něčím tak hlubokým, co způsobilo vnitřní proměnu ve mně, a s tím osobním přístupem přicházím i do práce k člověku, s nadějí a ve svobodě, že do toho osobního setkání s lidmi vstoupí Osoba Krista, že se nám On zjeví na cestě. S jakými pocity přicházíte do Slezské diakonie a co byste chtěla ve Slezské diakonii prožít? Není to mé první setkání se Slezskou Diakonii, neboť před několika lety jsem Slezskou diakonii navštívila v rámci služební cesty. Dokonce jsem zde přednášela pro zaměstnance a už tenkrát jsem si uvědomila, že se mám čemu učit, protože široké spektrum diakonické práce mne moc zaujalo. Chtěla bych prožít dobrou spolupráci, nabídnout svoje vědomosti a jít kus cesty v dobré týmové práci. Co přejete zaměstnancům SD z pozice své funkce? Naději. To není falešný optimizmus, že všecko bude dobré. Znamená to, že přes různé potíže znovu vstaneme a půjdeme s Boží pomocí a v Jeho síle dál. Přeji zaměstnancům Slezské diakonie, aby pěstovali biblickou naději i v těžkých časech. Buďte trpěliví, vytrvalí a očekávejte Pána Boha, mějte rádi své bližní a mějte rádi sebe zdravým způsobem. Zůstaňte odpovědni za svoji práci. Tento Informátor je věnován dětem - sociálně právní ochraně a pěstounské péči, s níž SD pomalu startuje. Jak Vy pohlížíte na výchovu dětí - jaká je role rodičů, školy, sboru při výchově dětí? Ve výchově dětí považuji rodinu za prioritu a právě z rodiny si odnášíme do života silně pozitivní a zároveň silné negativní vlivy. Školu, církevní sbor vnímám jako dobrou asistenci pro rodinu. Je Božím darem, když se dětem můžou věnovat i staří rodiče, ti dokážou být hodně trpěliví. Často mi v nemocnici vyprávěli staří lidi o jejich hlubokých zážitcích i traumatech z dětství. Poukazuje to na to, že co se v mladistvém období do člověka vloží, to v něm zůstává a on si na to vzpomene i ke konci života. To vzbuzuje respekt a dává velkou hodnotu výchově dětí. Ing. Soňa Kantorová
uživatelé Slezské diakonie 12 Básnířka z domova pro seniory BETANIA Komorní Lhotka Anna Wicherková se narodila 11. 2. 1922 v Petřvaldě u Karviné, pracovala jako pánská krejčová a s manželem Jaroslavem prožila téměř 50 let společného života. Celý život zasvětila aktivní službě Bohu a to také díky pastoru Vladislavu Santariovi. Věnovala se převážně dětem, mládeži, ale i dospělým, pro které složila bezmála stovku básní a okolo deseti divadelních her. Mnohé se v průběhu let popůjčovaly a bohužel nevrátily zpět svému majiteli, a proto se část nedochovala. Básně, které se však neztratily, byly v tomto roce u příležitosti 90 let paní Vicherkové vydány ve sbírce s názvem Semínka do srdcí. V současné době žije paní Vicherková v domově pro seniory Slezské diakonie BETANIA Komorní Lhotka, kde i nadále skládá své básně a přání k narozeninám, svátkům, svatbám a výročím nejen ostatním uživatelkám domova, ale také pracovníkům a známým. 1. Vaše sbírka básní se jmenuje Semínka do srdcí. Jak vás tento název napadl? Myslím, že každý verš má duchovní náboj, je semínkem, které se může zachytit v našich srdcích. Sbírku jsem psala na základě Božího slova, které směřuje k Jeho chvále a oslavě. 2. Co vás motivovalo k psaní jednotlivých básní? Inspiraci jsem čerpala nejen z vlastního života, ale také z okolí, z novin a článků. Podstatou je inspirace, za kterou jsem se modlila a která mi byla dána shůry od Boha. S inspirací pak přišla myšlenka a její jasná kostra básně. Pak už to šlo hladce. Když jsem básně nepsala, modlila jsem se za další inspiraci. Nikdy jsem se však do psaní nemusela nutit, vše vyplynulo přirozeně. 3. Jak dlouho sbírka vznikala a pamatujete si na svou první báseň? Sbírka vznikala od roku 1953. První verše, které jsem napsala, nebyly nakonec básní, ale tragické drama s názvem Dáša a Magda, které však skončí happy endem. Myslím, že ve sboru v Třanovicích je tento příběh uchován a hrál se tam po dlouhé roky jako divadelní představení. 4. Mate nějakou oblíbenou báseň? Pokud ano, která to je a proč? Oblíbených básní je více, ale asi nejvíce mi k srdci přirostly tyto tři: Dejte nám Boha, která je o nevěřící matce, jež rozmlouvá se svým zvídavým synem a inspirovala jsem se zkušenostmi z vlastního života, druhá se jmenuje Bojuj dobrý boj víry, která vypráví příběh o dubu, který se chtěl stát člověkem a naříkal, že se tak nestane. Třetí báseň se jmenuje Já nikdy nezahynu a pojednává o pyšné jedli, která je zlomená pod tíhou sněhu. Myslím, že tyto tři básně mají hlubokou výpověď o vůli Boží a pýše, která se Bohu protiví a jsou stěžejními básněmi celé sbírky. 5. Co je hlavním posláním sbírky a komu je určena? Sbírka je určena úplně každému, kdo se chce přiblížit více Bohu a věřím, a že ta semínka se mohou dotknout a zakořenit v jeho srdci aby pochopil, že.bůh je láska. 6. Kdo vám pomáhal s vydáním knihy a kde ji můžeme zakoupit? První impuls vyšel od pana Václava Hrachovce a Karla Římana, a to na počest mých 90. narozenin. Sbírku pak vydalo Křesťanské společenství a zakoupit si jí můžete za 120,- Kč u pana Jiřího Slámy v Karmelu ve Smilovicích. Tímto bych také ráda poděkovala všem, kdo se na vydání této sbírky podíleli a Bůh ať jim požehná. Ukázka z básně Bojuj dobrý boj víry Zavanul větříček, zašuměl hluboký les Tam kdes na kraji lesa mohutný starý dub naříká, pláče A v jeho koruně radostně zpívá ptáče. Smutný dub k obloze větve své vzpíná proč musí na jednom místě jen stát? Chtěl bych být člověkem chtěl bych tak rád, jak lidé po světě putovat.
13 nové projekty - fotografka Dita Pepe Dita Pepe je česká fotografka. V letech 1994-1995 navštěvovala fotografický kurz na univerzitě Carla von Ossietzkiho v Oldenburgu. Ve stejné době se provdala za italského studenta psychologie. V Německu začala fotografovat a navštěvovat fotografický kurz. Po návratu absolvovala v roce 1998 bakalářské studium fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. V roce 2000 začala učit fotografii na Střední umělecké škole v Ostravě. V roce 2003 dokončila na Slezské univerzitě magisterské studium fotografie. Dita Pepe se věnovala reportážní fotografii, nyní se občasně zabývá fotografií módy. Je autorkou cyklu inscenované portrétní fotografie Autoportréty, ve kterém se vyfotografovala s ženami různého věku, charakteru i společenského postavení. Zdroj: Wiktipedie Dita Pepe nafotila krásné fotografie v azylových domech pro ženy a matky Slezské diakonie na SÁŘE ve Frýdku Místku a v HANNAH Orlová. V následujícím rozhovoru se dovíte, co bylo účelem akce. 1. Co je hlavním účelem akce? Hlavní pointa je v tom, aby se oživily základní lidské hodnoty, které dělají člověka šťastným. Člověk, který má rád sám sebe, může pozitivně ovlivňovat sám sebe, svoje okolí, svoje děti, a vytvářet tak lepší základy vztahů pro budoucnost. Dnešní doba si štěstí spojuje s materiálnem. Ženy v azylových domech lze z určitého pohledu vnímat jako neúspěšné, a to na základě toho, v jaké situaci se právě nacházejí, že musí měnit svůj dosavadní životní styl. Nyní mají šanci na změnu, mohou se znovu začlenit do společnosti, uzdravit svůj způsob života a život své rodiny, jedná se totiž o matky s dětmi. Domnívám se, že fotografované ženy úspěšné jsou, neboť se již dokázaly vymanit ze vzorců, které je táhly ke dnu, že se ocitly v situaci, kdy si už nemohly zaplatit ani bydlení. Úspěch vidím v tom, že si ženy uvědomují a ujasňují základní hodnoty, že se učí vybalancovat to, co je skutečně důležité. Do souboru chci zapojit i ženy, které jsou naší společností vnímané jako úspěšné, otázky štěstí, vztahů sama k sobě se jich ale dotýkají také, také je řeší. Druhá rovina projektu je podpořit sebevědomí fotografovaných žen, vybudovat pozitivní vztah ke svému tělu, ke své osobě. 2. Splnil se účel? Víc než se předpokládalo. Odezva ze strany portrétovaných žen byla úplně jasná a také ze strany lidí, kteří výstavu viděli - reagovali pozitivně. 3. Jaké máte pocity po absolvování focení? Mám radost, že to má smysl. 4. Proč zrovna uživatelky azylového domu? Zajímá mě životní fáze, kdy se člověk dostává z krize. Krizi vidím jako šanci pro změnu, uzdravení, uvědomění si příčin, které vedly ke krizi. I když je člověk úplně dole, nesmí to vzdát, ale vnímat tu šanci na změnu pozitivně. S příběhy žen z azylových domů se dokážu ztotožnit a chápu, že životní okolnosti jsou někdy nastavené tak, že vedou ke krizi. Dokážu si pedstavit, že někdy stačí málo, že se člověk sám dostane do takové situace. 5. Co nyní s fotografiemi? Teď plánujeme výstavy, prezentování formou putovních výstav, v budoucnu uvažujeme o knize. Plán na výstavy ještě není přesný, budeme Vás informovat. Počítám, že projekt se bude dělat dlouhodobě, že budu sledovat osudy žen i nadále. Ve spolupráci s módní návrhářkou Ladou Vyvialovou vznikne i prezentace oděvů a bude se dotýkat i tématu toho, jak oděv ovlivňuje sebevnímání. Součástí výstav budou i texty Báry Baronové, která vedla s portrétovanými ženami rozhovory. Grafické podoby textů a plánované knihy se ujímá Milan Nedvěd, na projektu dále spolupracují make-up artistka Eva Legutová a vlasový stylista František Létal. rozhovor vedla Mgr. Bára Baronová spolupracovnice Dity Pepe
reportáž 14 O tom, jak probíhalo focení v azylovém domě Je sobotní ráno a venku před azylovým domem je už živo. S kolegyní Markétou Fojtíkovou vystupujeme z auta a již zhruba tříletý klučina nám nabízí pomoc s věcmi, které jsme si převezli. Domem panuje dnes velmi uvolněná atmosféra a všichni vyhlížejí návštěvu. Po hodině se objevuje tým spolupracovníků Dity Pepe - vlasový designer Petr Bačík, make-up artistka Eva Legutová a módní návrhářka Lada Vyvialová. Do dvaceti minut je na místě hlavní šefová dne Dita Pepe. Akce se rozjíždí. Paní Lada s Ditou vybírají oblečení, které bude maminkám nejlépe sedět. Jedná se o značkové modely z tvorby Lady Vyvialové. Model je vybrán a už první maminka míří ke paní Evě, která na základě šatů začíná s líčením. Druhá maminka, které má rovněž vybrány šaty míří ke kadeřníkovi. Práce s jednou maminkou jak kadeřníkovi tak kosmetičce trvají něco málo přes hodinu. Tedy minimálně dvě hodiny příprav před finálním oblečením do krásných šatů. Samotné focení probíhá v jednom pokoji maminky. Atmosféra je úžasná. Ptám se na pocity jedné z maminek před samotným focením: Jsme moc nervózní. Skutečně se moc těšíme, nevíme, jak to bude probíhat, máme trému, jsme zvědavé. Jsme moc vděčně, že pro nás někdo něco takového vymyslel. Pro mnohé z nás to je splnění snů. Kadeřník Petr Bačík Přípravy Dity Pepe před finálním focením Celý pracovní tým a rovněž paní Dita jsou neobyčejně pohodoví a milí lidé. Dům je naplněn radostnou atmosférou. Maminky i tým realizátoru proměny jsou Eva Legutová líčí paní Aničku Tým Dity Pepe, zleva: Dita Pepe, Petr Bačík, Lada Vyvialová změnou nadšení. Obdivných pohledů se dostává maminkám nejen od svých kolegyň, ale zejména od svých dětí, které si je zvěčňují do svých telefonů, případně fotoaparátu. Maminky jsou nadšené a neskrývají dojetí. Každá maminka má svůj příběh. Každá touží po uznání a dostává se do doby dětství, kdy alespoň na chvíli, chtěla být princeznou. Pěti maminkám se sen splnil. Jsou šťastné a jedním dechem dodávají, že na tento den do smrti nezapomenou. Tento den pro ně představuje vybočení z každodenního stereotypu, myšlenek na budoucnost. Potěšilo mě, že maminky jsou v našem azylovém domě štastné a bojí se dne, kdy ho budou muset opustit. Ale rozumí i tomu, že je to pro ně jen přechodná stanice, a je třeba se starat o to, kde budou dále se svými dětmi žít a za co. Tíha odpovědnosti nutí maminky na sobě samých pracovat. Toto focení, je svým způsobem také pohled na sebe sama, jen z jiné perspektivy. Tímto chci poděkovat Ditě Pepe a jejímu celému týmu za jejich přístup, ten je neopakovatelný, ale zejména za naplnění snů několika maminek. Pevně věřím, že když budete mít možnost zhlednout fotografie našich uživatelek před a po proměně pochopíte hloubku myšlenky Dity Pepe a nadšení focených žen. Pokusíme se sledovat výstavy Dity Pepe a informovat Vás o nich. Jsou tři hodiny a my s kolegyní se loučíme s maminkami a Ditou Pepe a jejím týmem. Jsme nadšené a také nějak vnitřně bohatší o rozměr lidského štěstí, hloubku vcítění se do životních osudu jiných lidí. Mgr. Lenka Waszutová, Dis. tisková mluvčí
Ústředí Slezské diakonie Na Nivách 7, 737 Český Těšín tel.: 558 764 333, fax: 558 764 301, ustredi@slezskadiakonie.cz, www.slezskadiakonie.cz Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D. ředitelka, tel.: 558 764 300, z.filipkova@slezskadiakonie.cz Ing. Bronislav Kostka provozně ekonomický náměstek, tel.: 558 764 303, b.kostka@slezskadiakonie.cz Mgr. et Ing. Romana Bélová náměstkyně pro sociální práci, tel.: 731 137 998, r.belova@slezskadiakonie.cz Mgr. Ilona Śniegoňová Projekty a racionalizace řízení, tel.: 558 764 346, i.sniegonova@slezskadiakonie.cz Mgr. Lenka Waszutová, DiS. Personální řízení, zahraniční vztahy a PR, tisková mluvčí, tel.: 558 764 320, l.waszutova@slezskadiakonie.cz Bc. Halina Mihulková Personalistika a mzdy, tel.: 558 764 312, h.mihulkova@slezskadiakonie.cz Ing. Monika Klimková Kvalita v sociálních službách, tel.: 558 764 339, m.klimkova@slezskadiakonie.cz Mgr. Natálie Klusová pastorační pracovník, tel.: 558 764 365, n.klusova@slezskadiakonie.cz Ing. Halina Klusová Rozpočty a rozbory, tel.: 558 764 305, h.klusova@slezskadiakonie.cz Mgr. Lucie Protivanská Tuzemské dobrovolnictví, tel.: 558 764 344, l.protivanska@slezskadiakonie.cz Mgr. Zuzana Hartmannová Mezinárodní dobrovolnictví, tel: 558 764 342, z.hartmannova@slezskadiakonie.cz Oblast Karvinsko Ing. Bc. Milana Bakšová vedoucí, tel.: 596 325 631, m.baksova@slezskadiakonie.cz Ivona Pecháčková ekonom oblasti, tel.: 737 240 608, ekonom.ka@slezskadiakonie.cz NOCLEHÁRNA A DENNÍ CENTRUM Karviná, tel.: 596 325 700, nocleharna@slezskadiakonie.cz EUNIKA Karviná (denní stacionář, raná péče), tel.: 605 292 991, eunika@slezskadiakonie.cz HANNAH Orlová (azylový dům pro matky s dětmi), tel.: 731 670 761, ad.orlova@slezskadiakonie.cz HOSANA Karviná (domov pro osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny) tel.: 596 349 535, hosana@slezskadiakonie.cz ON LINE Karviná (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, terénní program) tel.: 731 428 974, online@slezskadiakonie.cz SÁRA Petrovice u Karviné (dům pro ženy s dětmi v tísni), tel.: 596 361 703, sara@slezskadiakonie.cz OBČANSKÁ PORADNA Karviná, tel.: 596 323 031, obcan.ka@slezskadiakonie.cz SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) - Karviná, soc.asistence.ka@slezskadiakonie.cz - Orlová, elokované pracoviště, soc.asistence.or@slezskadiakonie.cz POHODA Karviná (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež), tel.: 596 363 538, pohoda@slezskadiakonie.cz KONTAKT Karviná (terénní program), tel.: 596 363 538, kontakt.ka@slezskadiakonie.cz Oblast Frýdek-Místek, Třinec Petr Wiselka vedoucí, tel.: 558 990 413, p.wiselka@slezskadiakonie.cz Bc. Yvona Murasová ekonom oblasti, mob.: 739 548 858, ekonom.ad@slezskadiakonie.cz BETHEL Frýdek-Místek (azylový dům, sociální rehabilitace, terénní program, noclehárna, nízkoprahové denní centrum), tel.: 558 638 709, bethel.fm@slezskadiakonie.cz BETHEL Třinec (azylový dům, nízkoprahové denní centrum, sociální rehabilitace, terénní program), tel.: 558 334 861, bethel.tc@slezskadiakonie.cz BETHEL Třinec-Kanada (noclehárna, Šatník Třinec), tel.: 558 490 412, bethel.kanada@slezskadiakonie.cz BETHEL Karviná (azylový dům, noclehárna, sociální rehabilitace, terénní program, nízkoprahové denní centrum), tel.: 596 318 208, bethel.ka@slezskadiakonie.cz JORDÁN Třinec (sociálně aktivizační služby pro osoby s duševním onemocněním) tel.: 558 329 880, jordan@slezskadiakonie.cz NOE TŘINEC (podpora samostatného bydlení), tel.: 737 478 288, noe.tc@slezskadiakonie.cz SÁRA Frýdek-Místek (azylový dům pro ženy, azylový dům pro matky s dětmi, noclehárna pro ženy, sociální rehabilitace), tel.: 734 640 266, sara.fm@slezskadiakonie.cz SÁRA Třinec (azylový dům pro ženy), tel.: 558 990 401, ad.zeny.tc@slezskadiakonie.cz ELPIS Třinec (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 558 320 300, elpis.tc@slezskadiakonie.cz SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) - Třinec, tel.: 558 990 402, soc.asistence.tc@slezskadiakonie.cz - Jablunkov, tel.: 558 990 402, soc.asistence@slezskadiakonie.cz - Frýdek-Místek, elokované pracoviště, tel.: 604 223 971, asistence.koor.fm@slezskadiakonie.cz Oblast Diakonické školství Mgr. Dagmar Siudová vedoucí, tel.: 558 746 618, d.siudova@slezskadiakonie.cz MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA Slezské diakonie, - Český Těšín, tel.: 558 746 618, d.siudova@slezskadiakonie.cz - Bohumín, ZŠ a MŠ tel.: 733 142 422, SŠ tel.: 733 142 423 - Karviná, tel.: 737 219 383 MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA Slezské diakonie - Krnov, tel.: 775 708 337, skola@sdk.cz Úsek Brno PhDr. Markéta Heroutová vedoucí, tel.: 731 435 212, vedoucisekce@eliada.cz ELIADA Brno (osobní asistence, odlehčovací služby pro děti a mládež) tel.: 734 437 318, eliada@slezskadiakonie.cz DOREA Brno (raná péče), tel.: 734 643 234, rp.dorea@slezskadiakonie.cz Oblast Těšínsko Mgr. Renata Sniegoňová vedoucí, tel.: 737 212 774, r.sniegonova@slezskadiakonie.cz Ing. Šárka Kullová ekonom oblasti, s.kullova@slezskadiakonie.cz, mob.: 736 525 555 ARCHA Český Těšín (chráněné bydlení), tel.: 734 369 695 BETANIA Komorní Lhotka (domov pro seniory), tel.: 558 694 267, betania@slezskadiakonie.cz BETEZDA Komorní Lhotka (domov pro osoby se zdravotním postižením), tel.: 558 694 239, betezda@slezskadiakonie.cz BETHEL Český Těšín (noclehárna, denní centrum, terénní program), tel.: 731 682 236, bethel.ct@slezskadiakonie.cz EFFATHA Frýdek-Místek (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 369 695, dilny.fm@slezskadiakonie.cz EBEN-EZER Horní Žukov (domov pro osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny), tel.: 558 748 008, ebenezer.dilny@slezskadiakonie.cz, ebenezer.domov@slezskadiakonie.cz EDEN Český Těšín (denní stacionář), tel.: 558 746 844, eden@slezskadiakonie.cz LYDIE Český Těšín (denní stacionář, raná péče), tel.: 558 712 728, lydie@slezskadiakonie.cz NOE Frýdek-Místek (podpora samostatného bydlení), tel.: 734 369 695, psb.fm@slezskadiakonie.cz RÚT (sociální rehabilitace) - Český Těšín, tel.: 731 826 808, rut.ct@slezskadiakonie.cz - Třinec, tel.: 558 990 403, rut.tr@slezskadiakonie.cz - Frýdek-Místek, tel.: 737 227 857, rut.fm@slezskadiakonie.cz TABITA (osobní asistence, odlehčovací služby) - Český Těšín, tel.: 558 713 772, asistence.ct@slezskadiakonie.cz - Třinec, tel.: 558 990 404, asistence.tr@slezskadiakonie.cz - Jablunkov, tel.: 731 625 187, asistence.jb@slezskadiakonie.cz Oblast Ostrava, Havířov Bc. Renáta Motyková, DiS. vedoucí, tel.: 733 142 429, r.motykova@slezskadiakonie.cz Bc. Alexandra Frašová ekonom oblasti, tel.: 737 262 050, ekonom.ov@slezskadiakonie.cz ARCHA Ostrava (chráněné bydlení), tel.: 731 670 763, archa.ostrava@slezskadiakonie.cz DORKAS Ostrava (tísňová péče), tel.: 596 613 513, dorkas.ov@slezskadiakonie.cz ELIM Ostrava (pečovatelská služba), tel.: 734 769 701, elim@slezskadiakonie.cz MATEŘSKÉ CENTRUM RODINKA Ostrava, tel.: 596 633 093, l.jariabkova@slezskadiakonie.cz ELIM Stonava, (pečovatelská služba), tel.: 596 420 590, ps.stonava@slezskadiakonie.cz SILOE Ostrava (centrum denních služeb a odlehčovací služby pro seniory s poruchami paměti) tel.: 734 769 700, siloe@slezskadiakonie.cz SALOME Bohumín (denní stacionář, raná péče), tel.: 732 744 426, salome@slezskadiakonie.cz SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ohroženými sociální exkluzí) - Ostrava, tel.: 734 769 703, soc.asistence.ov@slezskadiakonie.cz - Bohumín, tel.: 734 360 326, soc.asistence.bo@slezskadiakonie.cz KANAAN Bohumín (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež), tel.: 596 011 722, kc.bohumin@slezskadiakonie.cz KONTAKT Bohumín (terénní program), tel.: 596 011 722, kc.bohumin@slezskadiakonie.cz INTERVENČNÍ CENTRUM Havířov, tel.: 596 611 239, ic.havirov@slezskadiakonie.cz PORADENSKÉ CENTRUM Ostrava ELPIS Ostrava (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 734 645 275, elpis.os@slezskadiakonie.cz OBČANSKÁ PORADNA, tel.: 734 645 275, obcan.ov@slezskadiakonie.cz PORADENSKÉ CENTRUM Havířov KERIT Havířov (poradna pro osoby, které mají problémy se zvládaním násilí), tel.: 596 611 237, elpis.os@slezskadiakonie.cz OBČANSKÁ PORADNA, tel.: 596 611 237, obcan.ha@slezskadiakonie.cz PORADNA PRO RODINU, tel.: 596 611 237, prorodinu@slezskadiakonie.cz Oblast Bruntál, Krnov, Nový Jičín Zuzana Hazan vedoucí, tel.: 737 226 687, z.hazan@sdk.cz Veronika Kmentová ekonom oblasti, tel.: 604 137 337, v.kmentova@sdk.cz ARCHA Široká Niva (chráněné bydlení), tel.: 737 270 538, archa.sirokaniva@sdk.cz ARCHA Nový Jičín (chráněné bydlení), tel.: 733 142 411, archa.novyjicin@sdk.cz BENJAMÍN Krnov (denní stacionář), tel.: 733 142 447, benjamin@sdk.cz BETHEL Bruntál, Rýmařov (azylový dům), tel.: 554 719 052, bethel.br@slezskadiakonie.cz KARMEL Tichá (denní a týdenní stacionář, domov pro osoby se zdravotním postižením) tel.: 733 142 413, ticha@sdk.cz EDEN Nový Jičín (denní stacionář), tel.: 556 729 122, ds.nj@sdk.cz EFFATHA Krnov (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 366 285, dilnykrnov@sdk.cz EFFATHA Nový Jičín (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 366 561, std.nj@sdk.cz ELPIS Bruntál (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 595 532 035, elpis.br@sdk.cz CHANA Bruntál (azylový dům pro ženy a matky s dětmi), tel.: 595 178 794, chana@sdk.cz NINIVE Krnov (kavárna a čajovna, mateřské centrum), tel.: 737 226 687, ninive@sdk.cz NOE Krnov (podpora samostatného bydlení), tel.: 552 304 006, noe@sdk.cz MATANA Krnov (raná péče, odlehčovací služby), tel.: 731 191 868, ranapece@sdk.cz RÚT Krnov (sociální rehabilitace), tel.: 733 142 404, rut.kr@sdk.cz RÚT Bruntál (sociální rehabilitace), tel.: 910 806 223, b.gavendova@sdk.cz SOCIÁLNÍ ASISTENCE Krnov, Rýmařov (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) tel.: 734 439 347, soc.as@sdk.cz TIMOTEI Bruntál (dům na půl cesty), tel.: 595 176 770, timotei@sdk.cz Vydává Slezská diakonie. Vedoucí redaktor: Ing. Soňa Kantorová, grafická úprava: Markéta Fojtíková, korektura: Ing. Soňa Kantorová a redakční rada. Adresa redakce a administrace: Na Nivách 7, 737 01 Český Těšín tel.: 558 764 333, fax: 558 764 301, ustredi@slezskadiakonie.cz, www.slezskadiakonie.cz. Vychází čtyřikrát ročně. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury České republiky, registrační číslo MKČR E 12139.