BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Romana Tupá, DiS.
MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Romana Tupá, DiS. Plazmaferéza dárcovství plazmy Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D. Brno 2014
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje. V Brně dne 10. 6. 2014.... Romana Tupá, Dis.
PODĚKOVÁNÍ Děkuji doc. PhDr. Miroslavě Kyasové, Ph.D. za metodické vedení práce, cenné rady, ochotu a trpělivost. Děkuji také TO Fakultní nemocnice Olomouc a Nemocnice Boskovice s.r.o. za umožnění výzkumného šetření a v neposlední řadě všem respondentům za vyplnění dotazníků.
OBSAH ÚVOD... 5 1 KREV... 7 1.1 Funkce krve a její složky... 7 1.2 Krevní skupiny... 11 2 PLAZMAFERÉZA... 13 2.1 Definice... 13 2.2 Popis vlastního odběru... 13 2.3 Informace k odběru... 14 2.4 Kritéria odběru... 15 2.5 Zpracování odebrané plazmy... 18 2.6 Využití krevní plazmy... 19 3 OCEŇOVÁNÍ DÁRCŮ KRVE A JEJÍCH SLOŽEK... 24 4 LEGISLATIVA DÁRCOVSTVÍ KRVE A JEJÍCH SLOŽEK... 25 5 PRŮZKUMNÁ ČÁST... 26 5.1 Cíle a očekávané výsledky... 26 5.2 Metodika průzkumu... 27 5.3 Výsledky průzkumu a jejich analýza... 28 5.4 Diskuze... 43 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ... 48 ZÁVĚR... 49 ANOTACE... 51 ANNOTATION... 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 53 SEZNAM ZKRATEK... 56 SEZNAM TABULEK... 57 SEZNAM GRAFŮ... 58 SEZNAM PŘÍLOH... 59 PŘÍLOHY... 60 4
ÚVOD Kdo nedělá nic pro druhé, nedělá nic pro sebe [Johan Wolfgang von Goethe] Každý z nás se během života může ocitnout v situaci, kdy bude potřebovat pomoc druhého. Jeho život bude najednou v rukou někoho jiného. Lidská krev je nenahraditelná, životně důležitá tekutina, kterou nelze uměle vyrobit. Hraje nezastupitelnou roli v medicíně a její potřeba neustále stoupá s rozvojem dalších léčebných metod. Každý občan dostane v průměru za svůj život 4 transfuze a 12 transfuzních přípravků. Někteří pacienti jsou na ni dokonce celoživotně odkázáni. 1 Motivací pro výběr tohoto tématu je můj úzký vztah k dárcovství krve a plazmy. Dárcem krve jsem se stala ve svých 18 letech. Mým vzorem, pro tento krok, byl můj tatínek, který daruje krev více jak 30 let, ale mimo to i potřeba pomáhat lidem, když mi to můj zdravotní stav dovoluje. Bohužel, ne každý, kdo krev darovat chce, ji darovat může. Během mých návštěv na transfuzním oddělení jsem se dozvěděla o možnosti darování plazmy a o jejím neustálém nedostatku. Tato skutečnost vedla k tomu, že jsem se stala také dárcem plazmy. V současné době jsem držitelem Zlaté medaile prof. MUDr. Jana Janského. Myslím si, že člověk, který se rozhodne a odhodlá darovat krev nebo její složky, tím prokazuje hluboké humánní myšlení a cit pro život druhého člověka. Není mu lhostejné, že někdo potřebuje pomoc a zároveň si uvědomuje, že i jeho se tato problematika může někdy dotknout. Takových lidí podle mě není nikdy dost, a proto bychom si jich měli vážit a podporovat je, protože i v dnešním moderním světě stále neexistují léky na všechny choroby. 1 Srov. ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ. Dárcovství krve a jejích složek [online].[cit. 2013-09-02 ]. Dostupné na WWW: <http://www.cervenykriz.eu/cz/bdk.aspx>. 5
Teoretická část bakalářské práce obsahuje informace potřebné k objasnění problematiky plazmaferézy, uspořádané dle mého uvážení z pohledu laika. Čtenář se tak nejprve seznámí se základními pojmy o krvi, přičemž krevní plazmě je věnován podrobnější popis. Následuje zmínka o dvou nejznámějších systémech dělení krevních skupin. Další kapitola se zabývá konkrétními informacemi o plazmaferéze. Zahrnuje vysvětlení pojmu, postup odběru a další důležitá fakta týkající se dárcovství plazmy jako jsou kritéria odběru, vyšetření, režimová opatření před i po odběru apod. Pozornost je soustředěna také na proces zpracování plazmy po odběru a na její využití, resp. kapitola nabízí také přehled transfuzních přípravků a krevních derivátů, které se z ní vyrábějí. Závěr teoretické části je věnován oceňování dárců a legislativě. Empirická část se zabývá průzkumným šetřením ve skupině respondentů, kterou tvořili vybraní dárci plazmy. Tato část je zaměřena na diagnostiku informovanosti dárců o plazmaferéze. Obsahuje podrobný popis cesty k cíli včetně metodiky, tabulek a grafů. Podstatou je odhalení znalostí dárců v oblastech využití plazmy a zásad odběru a zjištění četnosti odběrů u dárců za poslední rok. Liga Červeného kříže a Červeného půlměsíce formulovala mezinárodní definici bezpříspěvkového dárcovství krve: Dobrovolní bezpříspěvkoví dárci krve jsou ti, kteří dávají krev, plazmu nebo další součásti krve ze své vlastní svobodné vůle, aniž za to dostali odměnu ve formě peněz nebo něčeho jiného, co může být považováno za ekvivalent peněz, například čas z pracovní doby přesahující čas nezbytný na cestu tam a zpět a na odběr samotný. Malé pozornosti, občerstvení a úhrada přímých cestovních výloh jsou s bezpříspěvkovým darováním krve slučitelné. 2 2 SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Oceňování dárců [online].[cit. 2013-09-05]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/ocenovani_darcu.php>. 6
1 KREV 1.1 Funkce krve a její složky Krev je tekutá tkáň. Je to vazká, neprůhledná tekutina červené barvy, která má transportní a specifické funkce. Transferuje kyslík z plic do tkání a oxid uhličitý z tkání do plic. Roznáší živiny vstřebané v trávicím ústrojí do tkání a zplodiny metabolismu z tkání k vylučovacím orgánům. Rozvádí teplo po těle. Transportuje hormony, vitamíny a další látky a tím se účastní látkového řízení organismu. Ke specifickým funkcím krve řadíme schopnost udržovat stálé vnitřní prostředí a obranu proti vniknutí cizích látek. Celkové množství krve v lidském těle zaujímá asi 1/13 hmotnosti těla. U mužů to představuje 5-6 litrů, ženy mají méně než muži, asi 4,5 litru. Lidské tělo se dokáže bez větších problémů vyrovnat se ztrátou krve do 550 ml. Naopak, život ohrožující je náhlá ztráta krve větší jak 1500 ml. Organismus však dokáže přežít i krevní ztrátu až 2500 ml, ale za předpokladu, že úbytek je pozvolný. Krev se skládá ze dvou složek. Jednu složku tvoří krevní buňky. Druhou, tekutou složkou je krevní plazma. Krevní buňky Erytrocyty (červené krvinky) obsahují hemoglobin (červené krevní barvivo), které přenáší kyslík a oxid uhličitý. Leukocyty (bílé krvinky) se podílejí na obranných reakcích organismu. Trombocyty (krevní destičky) se účastní procesu srážení krve. Krevní plazma Plazma je vazká tekutina, žlutavé barvy, ve které jsou rozptýleny krevní buňky. Skládá se z organických a anorganických látek. 3 3 Srov. DYLEVSKÝ, I., Základy funkční anatomie člověka, s. 73-75. 7
Organické látky V plazmě jsou to především proteiny, které mají různé funkce. Většina z nich je syntetizována v játrech. Koncentrace plazmatických proteinů významně ovlivňuje distribuci tekutiny mezi krví a tkáněmi. Generují intravaskulární koloidní osmotický tlak, který udržuje kapalinu v cévách a brání jejímu nadbytečnému úniku do extravaskulárního prostoru. Významné plazmatické proteiny: Albumin Albumin představuje hlavní protein lidské plazmy. Zaujímá asi 60 % proteinů v plazmě. Vzniká v játrech jako preproprotein a jeho produkce se pohybuje okolo 12g/24h. Má elipsoidní tvar, takže nezvyšuje viskozitu plazmy. Jeho vysoká koncentrace v plazmě a relativně nízká molekulová hmotnost zřejmě zajišťuje 75-80 % osmotického tlaku plazmy. Albumin má také schopnost vázat hormony, léky, kovy a další látky. 4 Fibrinogen Fibrinogen je rozpustný plazmatický glykoprotein, který vzniká v játrech. Významně se podílí na srážení krve. Působením trombinu se přeměňuje na fibrin za vzniku fibrinové sraženiny. 5 Globuliny Globuliny vznikají v lymfatické tkáni. Podílejí se na obranných funkcích organismu. Nejvýznamnější jsou imunoglobuliny, které jsou nositeli protilátek. Jejich množství se zvyšuje při infekčních chorobách. 6 Plazmatické imunoglobuliny jsou syntetizovány v plazmatických buňkách (specializované buňky linie B) a secernovány do plazmy. Jsou rozděleny do 5 tříd: IgG, IgA, IgM, IgD a IgE. 7 4 Srov. MURRAY, R., Harperova biochemie, s. 702-704. 5 Srov. Tamtéž s. 717-718. 6 Srov. DYLEVSKÝ, I., Základy funkční anatomie člověka, s. 74. 7 Srov. MURRAY, R., Harperova biochemie, s. 708-709. 8
Haptoglobin váže hemoglobin, zabraňuje jeho úniku do ledvin a moče. Transferrin váže a transportuje železo. Ferritin je intracelulární zásobou železa. Ceruloplasmin obsahuje značné množství mědi, její transport zajišťuje albumin. C-reaktivní protein (CRP) je nejvýznamnější z proteinů akutní fáze. Jejich koncentrace stoupá v průběhu akutního zánětu nebo sekundárně jako reakce na poškození tkáně. Antitrombin III je nejdůležitější z přirozených inhibitorů koagulace. 8 Mezi další organické látky v plazmě patří glukóza, vitaminy, hormony, žlučová barviva, tuky a látky tukové povahy. Anorganické látky Voda tvoří 90 % plazmy. Jsou v ní rozpuštěné ostatní látky. Chlorid sodný a uhličitan sodný jsou soli, které udržují stálý osmotický tlak. Vápník je prvek důležitý pro proces srážení krve. Fosfor, železo, draslík a jód jsou další anorganické látky obsažené v plazmě v menších koncentracích. 9 Koagulační faktory Jsou bílkoviny vznikající zejména v játrech. Nacházejí se v krevní plazmě a jsou nezbytné pro koagulaci (krevní srážení). Rozlišuje se celkem 12 koagulačních faktorů. Označují se I-V; VII-XIII. V plazmě se nacházejí v tzv. neaktivní formě. Jejich aktivací se spouští složitá kaskáda dějů, která se podílí na hemostáze (zástavě krvácení). 10 8 Srov. MURRAY, R., Harperova biochemie, s. 704-707; 718. 9 Srov. DYLEVSKÝ, I., Základy funkční anatomie člověka, s. 74. 10 Srov. VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK [online]. [cit. 2013-09-23]. Dostupné na WWW: <http://lekarske.slovniky.cz/pojem/koagulacni-faktory>. 9
Tabulka č. 1: Koagulační faktory Číslo Název Poznámka faktoru I FIBRINOGEN II PROTHROMBIN III TKÁŇOVÝ FAKTOR obvykle se neoznačuje koagulační IV Ca 2+ obvykle se neoznačuje koagulační V PROAKCELERIN labilní faktor, Ac-globulin VII PROKONVERTIN VIII ANTIHEMOFILICKÝ FAKTOR A IX ANTIHEMOFILICKÝ FAKTOR B Christmas faktor X STUARTŮV-PROWERŮV FAKTOR XI PLAZMATICKÝ PŘEDCHŮDCE THROMBOPLASTINU XII HAGEMANŮV FAKTOR XIII FAKTOR STABILIZUJÍCÍ FIBRIN Čísla koagulačních faktorů označují pořadí, ve kterém byly objeveny. 11 11 MURRAY, R., Harperova biochemie, s. 714. 10
1.2 Krevní skupiny Systém AB0 Tento systém je obecně nejznámější a také nejdůležitější systém krevních skupin (KS), který musí být vždy respektován při krevních transfuzích, aby nedošlo k hemolytické reakci (rozpadu erytrocytů). Systém AB0 rozlišuje 4 krevní skupiny: A, B, AB a 0. Nejrozšířenějšími skupinami u nás jsou 0 a A, naopak skupina AB se vyskytuje nejméně. KS jsou dědičné, vznikají ze dvou rodičovských genů, které se mezi sebou zkříží. Z těchto genů mohou vzniknout 4 kombinace KS dítěte. Dítě nemůže mít KS z genu, který nemá žádný z biologických rodičů. Typ krevní skupiny je dán přítomností antigenů (aglutinogenů) A nebo B na membráně erytrocytu a současně přítomností přirozených protilátek (aglutininů) v plazmě proti antigenu opačnému (anti-a, anti-b). Vysvětlení je v tabulce č. 2. 12 Tabulka č. 2: Krevní skupiny, jejich antigeny na erytrocytech a protilátky plazmě Krevní skupina Antigen na erytrocytech Protilátka v plazmě A A anti-b B B anti-a AB AB žádná 0 žádný anti-a, anti-b Systém byl objeven vídeňským vědcem Karlem Landsteinerem v roce 1901, který pojmenoval tři skupiny: A, B a C. V roce 1902 Decastello a Sturli popsali skupinu AB jako výjimku z Landsteinerova pravidla. V roce 1907 byla popsána čtvrtá skupina českým psychiatrem Janem Janským. Obsahovala oba znaky A a B a kompletní soubor krevních skupin Janský nazýval I, II, III, IV. Až od třicátých let 20. století se ustálilo označení A, B, AB, 0. 12 Srov. KREVNÍ SKUPINY. Krevní skupiny. [online].[cit 2013-10-28]. Dostupné na WWW: <http://www.krevniskupiny.cz/krevni-skupiny/>. 11
Rh systém Rh systém je druhým v transfuziologii důležitým systémem. Byl objeven v roce 1941 též Landsteinerem. Jedná se o komplikovaný systém, z něhož je nejdůležitější znak D. Jeho přítomnost se značí jako Rh pozitivní, nepřítomnost Rh negativní. Výskyt je asi 85:15. Při transfuzi krve musí být respektován. Rh pozitivní příjemce může dostat Rh pozitivní i Rh negativní krev, ale Rh negativní příjemce pouze Rh negativní krev. Největší význam má tento systém v porodnictví. 13 13 Srov. BOHONĚK, M., Krev jako léčivo. Informace pro dárce krve, s. 18-19. 12
2 PLAZMAFERÉZA 2.1 Definice Plazmaferéza je přístrojový odběr krevní plazmy. Dárci je odebírána krev do speciálního přístroje, který se nazývá separátor. Pro odběr slouží uzavřený jednorázový sterilní set. Používají se tzv. diskontinuální separátory, které pro odběr využívají pouze jeden žilní přístup. Proces odběru probíhá v několika cyklech. V jednom cyklu je odebráno asi 250 ml krve. Toto množství separátor centrifugací nebo současně i membránovou filtrací rozdělí na plazmu a krevní buňky. Plazma je shromažďována ve sběrném vaku a krevní buňky jsou dárci vráceny zpět do krevního oběhu. 14 2.2 Popis vlastního odběru Na odběrovém sále je dárce nejprve identifikován a poté mu pracovník transfuzního oddělení (TO) provede venepunkci speciální jednorázovou odběrovou jehlou. Odebere vzorky krve na nezbytná vyšetření viz. kapitola Předodběrová vyšetření dárce (str. 16). Potom připojí jehlu na sterilní jednorázový set, který je nainstalován v separátoru. Nastává první odběrový cyklus, který má dvě fáze odběrovou a návratovou. Během odběrové fáze je čerpána krev, která v separátoru prochází centrifugací. Pro usnadnění toku krve má dárce na odběrové končetině připevněnou nafukovací tlakovou manžetu, která je v této fázi nafouknutá. Navíc je vhodné stlačovat dlaň ruky (s pomůckou). Odstředěná plazma přitéká do sběrného vaku, zatímco krvinky zůstávají ve sběrné nádobce, 15 tzv. Lathamově zvonu. Ten je upevněn dnem na centrifugu v separátoru a 14 Srov. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Speciální odběrové postupy [online]. [cit. 2013-09-04]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/specialni_postupy.php>. 15 Srov. KAŠPAROVÁ, D., BURDOVÁ, I., Plazmaferéza, kritéria dárcovství krevní plazmy, Sestra 2009, č. 7-8, s. 39-40. 13
jeho objem je 120 až 300 ml. 16 Po naplnění zvonu se odběrová fáze zastaví a nastává fáze návratová. To znamená, že koncentrát krvinek je spolu s fyziologickým roztokem (0,9% roztok NaCl) vrácen dárci tím stejným žilním přístupem, kterým je krev odebírána. V této fázi je tlaková manžeta vyfouknutá. Takových cyklů proběhne během odběru několik, podle požadovaného množství plazmy a celý proces tak zabere dárci 45-60 minut. Po ukončení odběru sestra odpojí vak s plazmou a set zlikviduje. 17 Aby se krev v odběrovém setu nesrazila, přidává se antikoagulační prostředek, nejčastěji natrium-citrát. 2.3 Informace k odběru Množství odebrané plazmy Množství plazmy, která je dárci odebrána, se řídí jeho hmotností. Obvykle se pohybuje okolo 600-800 ml. Maximální povolené množství odebrané plazmy jednomu dárci za rok je 25 litrů. 18 Intervaly mezi odběry Plazmaferéza, v porovnání s odběrem plné krve, dárce méně zatěžuje a to z toho důvodu, že k obnově odebrané plazmy dochází již do 24 h. Proto je možné darovat plazmu častěji. 19 Minimální časový interval mezi jednotlivými plazmaferézami je 14 dní. Interval mezi odběrem plné krve a plazmy musí být minimálně 4 týdny, naopak plnou krev lze odebrat již za 48 h po plazmaferéze. Komplikace odběru Mezi poměrně časté patří drobné parestezie. Jedná se o brnění prstů, jazyka a rtů způsobené snížením ionizovaného kalcia. Obvykle postačí zpomalit rychlost návratové 16 JÍLKOVÁ, H., Transfuzní lékařství, s. 88. 17 Srov. KAŠPAROVÁ, D., BURDOVÁ, I., Plazmaferéza, kritéria dárcovství krevní plazmy, Sestra 2009, č. 7-8, s. 39-40. 18 Srov. PROCHÁZKOVÁ, R., Multikomponentní aferetické odběry krve, s. 10. 19 Srov. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Speciální odběrové postupy [online]. [cit. 2013-09-05]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/specialni_postupy.php>. 14
fáze a podání kalcia. Je nutné, aby dárce zavčas hlásil jakékoliv projevy hypokalcémie, což závisí na jeho důkladné edukaci. Vzácně se mohou vyskytnout celkové křeče či ztráta vědomí. Riziko této oběhové reakce lze snížit vhodnou odběrovou rychlostí. Plazmaferéza je přístrojový odběr, tudíž existuje riziko technické komplikace jako je porucha přístroje nebo při nesprávné manipulaci např. hemolýza v přístroji, vniknutí vzduchu do setu, záměna protisrážlivých roztoků aj. Přesto, že se jedná o moderní přístroje, odběr musí být pod kontrolou kvalifikovaného pracovníka. Jako dlouhodobý následek častých plazmaferéz je považován pokles hladiny bílkovin v plazmě dárce (např. imunoglobulinů). Opakované venepunkce, silnými jehlami současně s delším trváním odběru, žílu zatěžují. Důsledkem může být ztluštění žilní stěny nebo až zánik žíly. 20 2.4 Kritéria odběru Kdo může být dárcem plazmy: Pro dárce plazmy platí stejné podmínky jako pro dárce krve: Dlouhodobý pobyt v ČR, dostupnost na stálé adrese. Věk 18-65 let (pro prvodárce je věková hranice 60 let). Platné zdravotní pojištění. Spolehlivý a přímý jazykový kontakt v rámci komunikace s TO. Dobrý zdravotní stav. Písemný souhlas s odběrem a vyšetřeními s ním spojenými, s vedením osobních údajů v registru dárců. Nesmí patřit do skupiny osob s rizikovým chováním 21 Tělesná hmotnost minimálně 50 kg. Hodnoty hemoglobinu vyšší jak 125 g/l u žen, 135g/l u mužů. TK maximálně 180/100 mmhg Pravidelný pulz o frekvenci 50-100/min. 20 Srov. ŘEHÁČEK, V., MASOPUST, J. a kol., Transfuzní lékařství, s. 25-28. 21 TUREK, P., MASOPUST, J., ŘEHÁČEK, V., Máte krev v žilách? Darujte ji!, s. 6. 15
Navíc musí dárci plazmy splňovat další nutná kritéria: Anamnéza bez krvácivých stavů, retence tekutin, žilní trombózy a epilepsie. Kvalitní žilní přístup. Minimálně jeden odběr plné krve bez komplikací. Kontrola hladiny plazmat. bílkovin alespoň 1x rok (nesmí být nižší jak 60 g/l). 22 Tělesná hmotnost min. 60 kg. 23 (může se lišit na jednotlivých TO) Předodběrová vyšetření Před vlastním odběrem si dárce důkladně prostuduje Poučení pro dárce krve (příloha č. 1), které obsahuje důležité informace jako práva dárce, rizika dárce a příjemce, možnost samovyloučení atd. Poté vyplní Dotazník pro dárce krve (příloha č. 2). Ten je zaměřen na podrobnou anamnézu od dětství po současný zdravotní stav. Na závěr je nutný vlastnoruční podpis, kterým dárce stvrzuje souhlas s provedením odběru, s předepsanými vyšetřeními a zařazením do národního registru dárců krve. Současně se zavazuje k tomu, že nepatří do skupiny osob s rizikovým chováním a že veškeré informace, které uvedl, jsou pravdivé. S vyplněným a podepsaným dotazníkem je dárce vyzván k lékařskému vyšetření. Během rozhovoru s lékařem může klást jakékoliv dotazy, lékař je povinen mu na všechny řádně odpovědět a vše důkladně vysvětlit. Kromě kontroly krevního tlaku a pulzu, lékař zhodnotí vyplněný dotazník a na základě toho určí způsobilost k odběru. V době mezi vyplňováním dotazníku a lékařským vyšetřením je dárci obvykle podáváno malé občerstvení ve formě pečiva a čaje. 24 Během vlastního odběru jsou nabírány vzorky krve na zákonem povinná laboratorní vyšetření (Vyhláška o lidské krvi č.143/2008 Sb.). Zahrnují imunohematologické vyšetření vyšetření krevní skupiny AB0 a RhD. U prvodárce se provádí dvakrát, nejlépe ze dvou vzorků a to tak, že se stanoví přítomnost antigenů A a B na erytrocytech a aglutininů anti-a a anti-b v séru. U opakovaných dárců se vyšetření KS 22 PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství II, s. 96. 23 FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO. Plazmaferéza [online]. [cit. 2013-21.10.] Dostupné na WWW: <http://www.fnbrno.cz/plazmafereza/t1716>. 24 Srov. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Jak probíhá odběr? [online]. [cit. 2013-09- 06]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/jak_probiha_odber.php>. 16
provádí jednodušší metodou, protože výsledek je srovnáván s dokumentací dárce. Při každém odběru se dělá screening nepravidelných protilátek proti erytrocytům. Další vyšetřovací metodou, která je dána evropskou legislativou, je screening infekčních markerů. Jedná se o protilátky anti HIV, anti HCV a povrchový antigen HBV (HBsAg).V ČR se navíc stanovuje antigen p24 HIV a protilátky proti původci syfilis (Treponema pallidum). V případě reaktivity některého z infekčních markerů následuje další vyšetření vzorku. Při opakované reaktivitě je povinné konfirmační vyšetření v Národní referenční laboratoři. Pozitivita infekčních markerů je oznámena dárci a ten je okamžitě trvale vyloučen z dárcovství. Současně musí být prověřen osud veškerých transfuzních přípravků z předchozích odběrů pozitivního dárce (look-back). 25 Životospráva před odběrem Den před odběrem je nutné vyhnout se potravinám s vysokým obsahem tuků jako jsou např. tučná masa, uzeniny, mléčné výrobky, majonéza, ryby apod. Tučná jídla totiž výrazně ovlivňují kvalitu plazmy. Stejně tak není vhodné pít alkohol ani nápoje s kofeinem. Nedoporučuje se ani příliš velká fyzická námaha. Důležité je zvýšit pitný režim. Tedy vypít alespoň 3 l tekutin jako je voda, čaj, džus. Dbát by se mělo na dostatek spánku a odpočinku. Na odběr není vhodné přijít nalačno. Pokud proběhne v ranních a dopoledních hodinách, doporučuje se lehce posnídat např. pečivo s marmeládou nebo nízkotučné mléčné výrobky. Jestliže k odběru dojde odpoledne, je vhodná lehká snídaně a oběd opět s omezením tuků. Dostatečný přísun nealkoholických nápojů je samozřejmostí. Těsně před odběrem by dárce měl vypít nejlépe 500 ml tekutin. Režim dárce po odběru Důkladná komprese místa vpichu jako prevence krvácení a vzniku hematomu. Z lůžka vstávat pomalu, raději chvíli posedět v rámci prevence kolapsu. Jakékoliv změny stavu či komplikace okamžitě nahlásit personálu. Odběrové místo by dárce neměl opustit dříve, než po půl hodině, až si odpočine a cítí se naprosto pořádku. 26 25 Srov. ŘEHÁČEK, V., MASOPUST, J. a kol., Transfuzní lékařství, s. 32. 26 Srov. TUREK, P., MASOPUST, J., ŘEHÁČEK, V., Máte krev v žilách? Darujte ji!, s.12. 17
2.5 Zpracování odebrané plazmy Po odebrání musí plazma projít tzv. šokovým zmrazením a to do 6 h po odběru. Důvodem je zabezpečení co nejmenší ztráty koagulačních faktorů, zejména faktoru VII. Znamená to, že plazma je během několika desítek minut zmražena na teplotu minimálně -30 C. K tomu se používají tzv. šokové zmrazovače. Jsou to speciální mrazící přístroje, ve kterých je pomocí lihobenzinu nebo cirkulujícího vzduchu dosažena teplota nižší jak -45 C. Asi po dvou dnech, kdy kvalifikovaná osoba zhodnotí výsledky zpracování a laboratorních testů, je proces zpracování ukončen tzv. propuštěním. Plazma je buď uvolněna k použití nebo vyřazena k likvidaci. Po propuštění jsou vaky s plazmou řádně označeny identifikačními štítky. Údaje, které na štítku nesmějí chybět, zahrnují identifikační číslo a název přípravku, krevní skupinu a Rh faktor, množství, datum odběru, datum expirace, výrobce a jeho registrační číslo, skladovací podmínky atd. Většina těchto údajů je skryta pod čárovým kódem. 27 V ČR je plazma po přípravě a propuštění ponechána v karanténních skladech po dobu 6 měsíců. Tato doba slouží k ověření zdravotního stavu dárce v případě nákazy infekčním onemocněním, které v době odběru plazmy nebylo prokazatelné (např. HIV). 28 27 Srov. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Zpracování odebrané krve. [online]. [cit. 2013-09-14]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/zpracovani_krve.php>. 28 Srov. TUREK, P., MASOPUST, J., ŘEHÁČEK, V., Máte krev v žilách? Darujte ji!, s. 3-4. 18
2.6 Využití krevní plazmy Krevní plazma se využívá jako transfuzní přípravek anebo se z ní vyrábějí krevní deriváty. Plazma pro klinické použití Tento transfuzní přípravek se připravuje na transfuzním oddělení. Pokud se skladuje při teplotě nižší jak -25 C, má expiraci 36 měsíců, pokud při teplotě -25 až -18 C, je doba použitelnosti pouze 3 měsíce. Teplota při transportu by měla být shodná se skladovací teplotou. Před aplikací je nutné plazmu rozmrazit při teplotě blízké 37 C a poté zkontrolovat, zda není vak s plazmou poškozen, zda nejsou přítomné viditelné sraženiny nebo neobvyklá barva plazmy. Plazma může být podána pouze přes transfuzní set. 29 Indikace pro podání jsou kombinované koagulační poruchy, velké ztráty krve a ztráty plazmy při popáleninách. Plazma pro klinické použití se také využívá jako surovina pro výrobu krevních derivátů. 30 Při aplikaci plazmy musí být zajištěna AB0 kompatibilita, na RhD faktor není brán zřetel. Plazmu KS AB lze použít jako univerzální v urgentních případech. 31 Kryoprotein Druhým transfuzním přípravkem je kryoprotein. Připravuje se centrifugací z plazmy, která se rozmrazí při teplotě 2-6 C. Obsahuje podstatnou část faktoru VIII, XIII, von Willebrandova faktoru, fibrinogenu a fibronektinu z původní jednotky plazmy. Získaný kryoprotein, který má objem 30-40 ml se šokově zmrazuje. Skladování, transport, rozmrazování před použitím a aplikace jsou stejné jako u plazmy. 32 Indikací pro podání kryoproteinu je alternativní řešení v případě nedostupnosti koagulačních faktorů I, VIII a von Willebrandova faktoru a faktoru XIII. Při aplikaci se musí respektovat KS v systému AB0, na RhD není brán zřetel. Kryoprotein KS AB lze použít jako univerzální v urgentních situacích. 33 29 Srov. ŘEHÁČEK, V., MASOPUST, J. a kol., Transfuzní lékařství, s. 44-45. 30 Srov. JÍLKOVÁ, H., Transfuzní lékařství, s. 70. 31 Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství II, s. 139. 32 Srov. ŘEHÁČEK, V., MASOPUST, J. a kol., Transfuzní lékařství, s. 45. 33 Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství II, s. 140. 19
Plazma bez kryoproteinu (plazma K) Připravuje se z původní jednotky plazmy odstraněním kryoproteinu. Složení tohoto přípravku je stejné jako v jednotce plazmy, obsah fibrinogenu a faktorů V a VIII je značně snížen. Skladování, transport, rozmrazování před použitím a aplikace jsou stejné jako u plazmy. 34 Indikace: trombotická trombocytopenická purpura. 35 Krevní deriváty jsou jednotlivé složky krevní plazmy, které se vyrábí ve farmaceutických firmách tzv. frakcionací zmrazené plazmy. Jsou to: Albumin Albumin je 5% nebo 20% vodný roztok albuminu, který je možno aplikovat bez ohledu na KS, protože neobsahuje aglutininy. 1g albuminu váže 15-23 ml tekutiny v cévním řečišti, tzn., že dávka 20 g albuminu se rovná 400 ml plazmy. 36 Albumin se používá k úpravě nebo obnovení onkotického tlaku plazmy. Indikace: těžké popáleniny, jaterní selhání, nefrotický syndrom, terapeutická výměnná plazmaferéza.. Albumin lze použít jako alternativu při kontraindikaci koloidních roztoků. 37 Antitrombin Antitrombin je fyziologický inhibitor koagulace. Krevní deriváty s jeho obsahem jsou určeny k léčbě vrozeného nebo získaného deficitu antitrombinu. Příčinou získaného deficitu může být zvýšená spotřeba, ztráta nebo porucha syntézy např. u sepse, rozsáhlých poranění, DIC, trombembolických stavů, hepatopatií či nefrotického syndromu. Protein C Krevní deriváty s obsahem proteinu C jsou indikovány při léčbě purpury fulminans (vrozený nedostatek proteinu C, který způsobuje rozsáhlé srážení krve v cévách, nekrózu tkání těsně pod kůží až multiorgánové selhání). Další indikací jsou komplikace antikoagulační terapie a krátkodobá profylaxe zvýšeného rizika krvácení u 34 Srov. ŘEHÁČEK, V., MASOPUST, J. a kol., Transfuzní lékařství, s. 46. 35 CEDELAB. Laboratorní příručka. [online]. [cit. 2013-10-19]. Dostupné na WWW: <http://www.cedelab.cz/informace-pro-lekare/laboratorni-prirucka/>. 36 JÍLKOVÁ, H., Transfuzní lékařství, s.70. 37 PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství II, s. 154. 20
pacientů s vrozeným deficitem proteinu C při operacích nebo nemožnosti antikoagulační léčby. Fibrinogen Krevní deriváty s obsahem fibrinogenu se používají při léčbě vrozené hypofibrinogenemie, dysfibrinogenemie nebo afibrinogenemie. Další indikací je léčba získané hypofibrinogenemie, která vzniká buď z poruch syntézy při poškození jaterního parenchymu nebo ze zvýšené spotřeby při DIC a hyperfibrinolýzy. Krevní deriváty s obsahem koagulačních faktorů Faktor IX Kr. deriváty s obsahem faktoru IX slouží k profylaxi a léčbě krvácení u hemofilie B. Faktor VIII Krevní deriváty s obsahem faktoru VIII se využívají při léčbě vrozeného nebo získaného deficitu faktoru VIII hemofilie A. Je vyráběn ve formě lyofilizovaného prášku s rozpouštědlem pro přípravu injekčního roztoku. Faktor VIII a von Willebrandův faktor Krevní deriváty s obsahem těchto faktorů jsou indikovány k profylaxi a léčbě krvácení u Willebrandovy choroby. Faktor VII Krevní deriváty s obsahem faktoru VII jsou určeny pro léčbu a profylaxi krvácivých poruch způsobených nebo spojených s nedostatkem tohoto faktoru. Patří k nim akutní krvácení a profylaxe perioperačního krvácení u vrozeného nedostatku faktoru VII (hypokonvertinemie) a získaného nedostatku faktoru VII. Dalšími indikacemi jsou perorální antikoagulační léčba, nedostatek vitaminu K a poškození jaterního parenchymu. 21
Rekombinantní aktivovaný faktor VII Krevní deriváty s obsahem tohoto faktoru jsou určeny k léčbě krvácení při chirurgických výkonech u nemocných s hemofilií A nebo B a současnou přítomností inhibitoru proti chybějícímu faktoru. Dalšími indikacemi jsou vrozený deficit faktoru VII a Glanzmannova trombastenie. Tyto krevní deriváty jsou podávány při život ohrožujícím krvácení jakékoliv etiologie při selhání standardního postupu léčby. Protrombinový komplex Označení protrombinový komplex zahrnuje skupinu faktorů II, VII, IX a X (závislé na vitaminu K). Krevní deriváty s jeho obsahem jsou určeny k profylaxi a léčbě krvácení u selektivního deficitu faktoru II nebo X a kombinovaného deficitu faktorů protrombinového komplexu, nejčastěji způsobeného léčbou kumarinovými preparáty nebo při závažných poruchách jaterních funkcí. Další indikací je profylaxe a léčba krvácení během chirurgických výkonů u získaného deficitu koagulačních faktorů protrombinového komplexu (deficit vzniká léčbou antagonisty vitaminu K nebo jejich předávkováním) a k rychlé úpravě tohoto deficitu. Dále se tyto krevní deriváty užívají k perioperační profylaxi a léčbě krvácení během chirurgických výkonů u vrozeného deficitu některého z koagulačních faktorů protrombinového komplexu v případě, že není k dispozici čištěný přípravek s obsahem specifického koagulačního faktoru. Aktivované faktory protrombinového komplexu Patří sem FEIBA (factor eight inhibitor bypassing activity). Je to komplex faktorů II, IX a X převážně v neaktivované formě a aktivovaného koagulačního faktoru VII. Indikace: léčba a profylaxe krvácení u hemofilie A, hemofilie B a u nehemofilických pacientů se získanými inhibitory faktorů VIII, IX, XI. Lidské imunoglobuliny Imunoglobuliny se dělí do 5 tříd: IgM, IgD, IgA, IgG a IgE. Krevní deriváty s jejich obsahem se vyrábí z plazmy od nejméně 1 tisíce dárců. Koncentrace proteinů závisí na způsobu aplikace. Používají se léčebně i profylakticky. Jsou dostupné ve formě lyofilizovaného prášku nebo stabilizovaného roztoku. Aplikují se intravenózně (IVIG), subkutánně (SCIG) a intramuskulárně (IMIG). 22
Specifické imunoglobuliny se vyrábí z plazmy vybraných dárců, kteří byli již dříve imunizováni specifickými antigeny. 38 Používají se pro pasivní imunizaci (např. proti tetanu). Polyspecifické imunoglobuliny jsou využívány při poruše tvorby protilátek, autoimunitních a infekčních onemocnění. 39 Imunoglobulin anti-rhd je preventivním lékem hemolytického onemocnění novorozenců RhD negativních matek. Vyrábí se z plazmy, která obsahuje vysoké hladiny protilátky anti-rhd od dárců, kteří byli dříve imunizováni. 40 Tkáňová lepidla Tkáňová lepidla se používají k lokální hemostáze. Jedná se o deriváty tkáňových adheziv, které jsou tvořeny kryoproteinem a trombinem. Účinek tkáňových lepidel spočívá v tom, že napodobují fyziologické srážení krve. Fibrinogen obsažený v kryoproteinu se působením trombinu změní na fibrin, který pevně přilne ke tkáni. Tkáňová lepidla se používají k zástavě krvácení při operacích na skeletu a parenchymatózních orgánech. Mohou se používat k výplni kostních dutin, ošetření píštělí, fixaci úlomků a implantátů apod. Podporují hojení ran. 41 38 Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství II, s. 148-155. 39 JÍLKOVÁ, H., Transfuzní lékařství, s. 71. 40 WHO, Klinické použití krve. Příručka, s. 35. 41 Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství II, s. 157. 23
3 OCEŇOVÁNÍ DÁRCŮ KRVE A JEJÍCH SLOŽEK V ČR se oceňování bezpříspěvkových dárců provádí od roku 1960. Zajišťuje ho územní spolek Českého červeného kříže a to podle trvalého či přechodného bydliště dárce. Dárci jsou oceňováni podle počtu odběrů viz Tabulka č. 3. Od roku 1998 je za jeden odběr považován jakýkoli odběr krve nebo jejích složek. Výjimkou jsou dvojité erytrocytaferézy a trombocytaferézy, které jsou počítány za 2 odběry. 42 Tabulka č. 3: Oceňování bezpříspěvkových dárců krve 43 Počet odběrů Ocenění 1. odběr Krůpěj krve 10 odběrů Bronzová medaile prof. MUDr. Jana Janského 20 odběrů Stříbrná medaile prof. MUDr. Jana Janského 40 odběrů Zlatá medaile prof. MUDr. Jana Janského 80 odběrů Zlatý kříž ČČK 3. třídy 120 odběrů Zlatý kříž ČČK 2. třídy 160 odběrů Zlatý kříž ČČK 1. třídy 250 odběrů Plaketa ČČK Dar krve - dar života Výhody pro dárce Dárci krve jsou zvýhodňováni některými organizacemi či zaměstnavatelem. Některé zdravotní pojišťovny poskytují dárcům určité benefity např. vitaminové balíčky, příspěvky na ozdravné pobyty apod. 44 42 Srov. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Oceňování dárců [online].[cit. 2013-11-5]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/ocenovani_darcu.php>. 43 ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ. Oceňování dárců krve [online].[cit. 2013-11-5]. Dostupné na WWW: <http://www.cervenykriz.eu/cz/ocenovani.aspx>. 44 Srov. ŘEHÁČEK, V., MASOPUST, J. a kol., Transfuzní lékařství, s. 22. 24
4 LEGISLATIVA DÁRCOVSTVÍ KRVE A JEJÍCH SLOŽEK V legislativě ČR je dárcovství krve uvedeno v řadě obecně závazných právních předpisů. Následující seznam zahrnuje v současné době všechny platné právní normy související s touto problematikou: Zákoník práce Zákon č. 262/2006 Sb. (část VIII. Díl 2 Hlava I Překážky v práci na straně zaměstnance 203 (2)d). Dárce má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu nutnou pro cestu k odběru, odběr, cestu zpět a zotavení po odběru. Zákon č. 262/2006 Sb. (část VIII. Díl 2 Hlava II Společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance 206 (1-5) Zaměstnanec je povinen včas požádat o poskytnutí pracovního volna. Musí prokázat překážku v práci. Náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší při neomluveném zameškání větší části směny v měsíci, kdy mu bylo poskytnuto volno anebo se bezdůvodně nevrátí ihned po skončení pracovního volna do práce. Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. ( 15 Nezdanitelná část základu daně) Od základu daně lze odečíst částku 2000 Kč za jeden odběr bezpříspěvkového dárce. Metodické opatření MZ ČR Č.j. 15288/97/OZP/2-3/1.-10-4.1997 Dárcovská politika, usilování o dobrovolné bezplatné dárcovství krve, které je považováno za úkon v obecném zájmu 45 45 Srov. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Legislativa dárcovství krve [online].[cit.2013-11-5]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/legislativa_darcovstvi.php>. 25
5 PRŮZKUMNÁ ČÁST Cílem průzkumu bylo zjistit informovanost dárců plazmy o problematice plazmaferézy, zejména znalosti v oblasti využití krevní plazmy a zásad odběru. Dalším cílem bylo zjistit četnost odběrů u dárců plazmy za poslední rok. 5.1 Cíle a očekávané výsledky Cíl 1: Zjistit informovanost dárců plazmy o možnostech využití krevní plazmy. Očekávané výsledky: 1: Předpokládám, že více jak 25 % respondentů správně uvede alespoň 2 přípravky, které se vyrábí z krevní plazmy. 2: Předpokládám, že nejčastěji uváděná indikace k podání čerstvě mražené plazmy bude stav s rozsáhlým krvácením. Cíl 2: Zjistit informovanost dárců plazmy o správných zásadách odběru. Očekávané výsledky: 1: Předpokládám, že více jak 25 % respondentů uvede správná režimová opatření před odběrem. 2: Předpokládám, že více jak 75 % respondentů uvede správně minimální interval mezi dvěma odběry plazmy. Cíl 3: Zjistit četnost odběrů u dárců plazmy v posledním roce. Očekávaný výsledek: 1: Předpokládám, že více jak 75 % respondentů darovalo plazmu alespoň 6x za poslední rok. 26
5.2 Metodika průzkumu Pro sběr informací k průzkumu byla zvolena metoda anonymního dotazníkového šetření. Pro výzkum byli vybráni dárci plazmy ve Fakultní nemocnici Olomouc a v Nemocnici Boskovice s.r.o. O spolupráci byla požádána také Fakultní nemocnice Brno, ale žádost o dotazníkové šetření byla zamítnuta. Výzkumné šetření probíhalo v období od listopadu 2013 do ledna 2014. Dotazník obsahoval celkem 21 otázek. V úvodu byli respondenti požádáni o spolupráci a dostali přesné instrukce k vyplnění dotazníku. První část dotazníku zjišťovala všeobecné informace o dárci (položky 1-4). Druhá část byla zaměřena na získávání informací o dárcovství plazmy (položky 5-9). V třetí části dotazníku byla zjišťována četnost odběrů plazmy a znalosti týkající se dané problematiky (položky 10-17). Otázky 18-21 byly doplňující. V dotazníku jsou zahrnuty položky uzavřené (1-4, 7, 8, 10, 11, 13, 15) a polouzavřené (5, 6, 9, 12, 14, 16-21). Ze získaných informací byly pomocí programu Statistika vytvořeny tabulky s absolutní a relativní četností. 27
5.3 Výsledky průzkumu a jejich analýza Po souhlasu vedení obou nemocnic bylo celkem distribuováno 100 dotazníků do Olomouce a 50 dotazníků do Boskovic. Návratnost činila 91 kusů z Olomouce a 42 dotazníků z Boskovic. Počet použitelných dotazníků z Olomouce dosáhl 82 a z Boskovic 38. K vyhodnocení průzkumu tedy bylo použito celkem 120 dotazníků. POLOŽKA Č. 1: Jaké je vaše pohlaví? Tabulka č. 4: Pohlaví respondentů Počet respondentů Pohlaví respondentů Absolutní č. Relativní č. (%) Žena 19 15,8 Muž 101 84,2 Celkem 120 100 Z celkového počtu 120 respondentů bylo 19 (15,8 %) žen a 101 (84,2 %) mužů. POLOŽKA Č. 2: Jaký je váš věk? Tabulka č. 5: Věk respondentů Počet respondentů Věk respondentů Absolutní č. Relativní č. (%) 18-30 19 15,8 31-40 56 46,7 41-50 36 30,0 51-65 9 7,5 Celkem 120 100 Věk respondentů byl rozdělen do několika kategorií. Nejvíce respondentů bylo ve věku 31-40 let, a sice 56 (46,7 %). Druhá byla skupina 36 respondentů (30,0 %) ve 28
věku 41-50 let. Věkové rozmezí 18-30 let uvedlo 19 respondentů (15,8 %) a pouze 9 respondentů (7,5 %) spadalo do věkové skupiny 51-65 let. POLOŽKA Č. 3: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka č. 6: Vzdělání respondentů Počet respondentů Vzdělání respondentů Absolutní č. Relativní č. (%) Základní 4 3,3 Střední odborné bez maturity 32 26,7 Střední odborné s maturitou 52 43,4 Vyšší odborné 4 3,3 Vysokoškolské 28 23,3 Celkem 120 100 Ze 120 respondentů pouze 4 (3,3 %) uvedli základní vzdělání, 32 respondentů (26,7 %) střední odborné bez maturity. 52 respondentů (43,4 %) označilo za nejvyšší dosažené vzdělání střední odborné s maturitou. Vyšší odborné vzdělání uvedli pouze 4 respondenti (3,3 %) a 28 respondentů (23,3 %) dosáhlo vzdělání vysokoškolského. POLOŽKA Č. 4: Je vaše vzdělání zdravotnického směru? Tabulka č. 7: Zdravotnický směr vzdělání respondentů Počet respondentů Zdravotnický směr vzdělání respondentů Absolutní č. Relativní č. (%) Ano 10 8,3 Ne 110 91,7 Celkem 120 100 Ze všech 120 respondentů se průzkumu účastnilo pouze 10 (8,3 %) se vzděláním zdravotnického směru a 110 (91,7 %) nezdravotníků. 29
POLOŽKA Č. 5: Jak jste se dozvěděl/a o možnosti dárcovství plazmy? Tabulka č. 8: Zdroje informací o plazmaferéze Počet respondentů Zdroje informací o plazmaferéze Absolutní č. Relativní č. (%) Internet 10 8,4 Média (TV, rádio, rozhlas) 14 11,7 Tisk 4 3,3 Kamarádi, známí 28 23,4 Transfuzní oddělení 35 29,2 Rodina 15 12,5 Zaměstnání 8 6,7 Škola 1 0,8 Vojna 2 1,6 Lékař 2 1,6 Český červený kříž 1 0,8 Celkem 120 100 U této položky měli respondenti možnost výběru ze tří odpovědí a navíc možnost uvést jinou, vlastní odpověď. Možnosti výběru využilo 28 respondentů, z nichž 10 (8,4 %) se o plazmaferéze dozvědělo na internetu, 14 (11,7 %) z médií a pouze 4 (3,3 %) z tisku. Ostatních 92 respondentů uvedlo vlastní zdroje. Nejvíce z nich, 35 respondentů (29,2 %), se o možnosti dárcovství plazmy dozvědělo na transfuzním oddělení (od personálu či dárců v rámci běžného odběru krve nebo z informačních letáků), 28 respondentů (23,4 %) získalo informace od kamarádů či známých, 15 respondentů (12,5 %) od členů rodiny a 8 (6,75 %) od kolegů v zaměstnání. Škola a Český červený kříž byly uvedeny pouze 1 respondentem (0,8 %). Poslední možnosti, které se u respondentů objevily, byly informace získané od lékaře nebo na vojně. V obou případech to uvedli 2 respondenti (1,6 %). 30
POLOŽKA Č. 6: Jaký je váš hlavní důvod k dárcovství plazmy? Tabulka č. 9: Hlavní důvod k dárcovství plazmy Počet respondentů Hlavní důvod k dárcovství plazmy Absolutní č. Relativní č. (%) Pomoc nemocným 93 77,5 Kontrola zdravotního stavu 9 7,5 Benefity (proplacení mzdy v den odběru, ) 14 11,7 Jiné 4 3,3 Celkem 120 100 Hlavním důvodem dárcovství plazmy u 93 respondentů (77,5 %) byla pomoc nemocným. 14 respondentů (11,7 %) přiznalo jako hlavní důvod benefity vyplývající z bezplatného dárcovství jako je např. proplacení mzdy v den odběru nebo odpočet z daní a 9 respondentů (7,5 %) darovalo plazmu hlavně kvůli kontrole zdravotního stavu. Položka kromě výběru ze tří odpovědí nabídla i možnost vlastního vyjádření, kterou využili 4 respondenti (3,3 %). 2 respondenti uvedli, že jejich hlavním důvodem dárcovství je dobrý pocit a další 2 napsali všechny výše uvedené důvody (pomoc nemocným, kontrola zdravotního stavu a benefity). POLOŽKA Č. 7: Vyhledáváte aktivně informace na toto téma? Tabulka č. 10: Vyhledávání informací na téma plazmaferéza Počet respondentů Vyhledávání informací na téma plazmaferéza Absolutní č. Relativní č. (%) Ano 40 33,3 Ne 80 66,7 Celkem 120 100 O informace týkající se dárcovství plazmy se aktivně zajímalo pouze 40 respondentů (33,3 %), zbylých 80 respondentů (66,7 %) informace na toto téma nevyhledávalo. 31
POLOŽKA Č. 8: Dostal/a jste dostatek informací před odběrem plazmy? Tabulka č. 11: Dostatečná informovanost respondentů před odběrem plazmy Dostatečná informovanost respondentů před Počet respondentů odběrem plazmy Absolutní č. Relativní č. (%) Ano 119 99,2 Ne 1 0,8 Celkem 120 100 Pouze 1 respondent (0,8 %) nebyl před odběrem plazmy dostatečně informován, ostatních 119 respondentů (99,8 %) uvedlo opak. POLOŽKA Č. 9: Jakou formou vám byly informace poskytnuty? Tabulka č. 12: Forma poskytnutých informací Počet respondentů Forma poskytnutých informací Absolutní č. Relativní č. (%) Rozhovor s lékařem na TO 77 64,2 Rozhovor se sestrou na TO 36 30,0 Edukační materiál 7 5,8 Jiné 0 0 Žádné informace 0 0 Celkem 120 100 V této položce měli respondenti možnost vybrat z několika odpovědí a navíc doplnit jinou formu poskytnutí informací, čehož nevyužil ani jeden respondent. Rovněž odpověď nebyly mi poskytnuty žádné informace se neobjevila ani jednou. Nejčetnější formou poskytování informací byl rozhovor s lékařem na TO, kterou uvedlo 77 respondentů (64,2 %). Dalších 36 respondentů (30,0 %) bylo informováno také při rozhovoru na TO, tentokrát se sestrou a pouze 7 respondentů (5,8 %) získalo informace z edukačních materiálů. 32
POLOŽKA Č. 10: Plazmu daruji: Tabulka č. 13: Délka dárcovství plazmy Počet respondentů Délka dárcovství plazmy Absolutní č. Relativní č. (%) Déle než 1 rok 105 87,5 Méně než 1 rok 13 10,8 Poprvé 2 1,7 Celkem 120 100 Z vybraných respondentů byli v době průzkumu 2 (1,7 %) prvodárci, 13 respondentů (10,8 %) darovalo plazmu méně než rok a 105 respondentů (87,5 %) uvedlo, že plazmu darují déle než rok. Následující položka byla určena pro respondenty, kteří darují plazmu déle než 1 rok. POLOŽKA Č. 11: Kolikrát jste daroval/a plazmu za posledních 12 měsíců (ode dneška)? Tabulka č. 14: Četnost odběrů plazmy za posledních 12 měsíců Počet respondentů Četnost odběrů plazmy za posledních 12 měsíců Absolutní č. Relativní č. (%) Méně než 5krát 13 12,4 6-10krát 42 40,0 11krát a více 50 47,6 Celkem 105 100 Na tuto položku odpovídalo celkem 105 respondentů, kteří plazmu darují déle než rok. 50 (47,6 %) z nich darovalo plazmu více než 11 krát, 42 respondentů (40,0 %) uvedlo 6-10 odběrů a méně než 5 odběrů označilo pouze 13 respondentů (12,4 %). 33
12,4 % 47,6 % Méně než 5krát 40,0 % 6-10krát 11krát a více Graf 1: Četnost odběrů plazmy za posledních 12 měsíců POLOŽKA Č. 12: Darujete kromě plazmy i jiné složky krve? (plná krev, erytrocyty, trombocyty, )? Tabulka č. 15: Dárcovství jiných složek krve Počet respondentů Dárcovství jiných složek krve Absolutní č. Relativní č. (%) Ne 63 52,5 Plná krev 40 33,3 Plná krev + trombocyty 7 5,8 Plná krev + erytrocyty 2 1,7 Trombocyty 5 4,2 Erytrocyty 2 1,7 Erytrocyty + trombocyty 1 0,8 Celkem 120 100 Více jak polovina respondentů 63 (52,5 %) uvedla, že daruje pouze plazmu. Zbylých 57 respondentů (47,5 %) daruje kromě plazmy i jiné složky krve. A sice 40 (33,3 %) respondentů chodí darovat plnou krev. Dárcovství dalších složek krve se mezi odpověďmi objevilo v menších počtech. 7 respondentů (5,8 %) patří mezi dárce plné krve a trombocytů, 2 respondenti (1,7 %) uvedli dárcovství plné krve a erytrocytů, 5 respondentů (4,2 %) daruje trombocyty a 2 (1,7 %) erytrocyty. Pouze 1 respondent (0,8 %) odpověděl, že kromě plazmy chodí darovat erytrocyty a trombocyty. 34
POLOŽKA Č. 13: Je nutné před odběrem plazmy dodržovat zvláštní režim? Tabulka č. 16: Zvláštní režim před odběrem Počet respondentů Zvláštní režim před odběrem Absolutní č. Relativní č. (%) Ano 113 94,2 Ne 6 5,0 Nevím 1 0,8 Celkem 120 100 Na tuto vědomostní otázku neznal odpověď pouze 1 respondent (0,8 %). Správně odpovědělo 113 respondentů (94,2 %) a 6 respondentů (5,0 %) uvedlo chybnou odpověď. Následující položku měli zodpovídat respondenti, kteří v předchozí položce odpověděli ANO. Položka nabízí více možných odpovědí. POLOŽKA Č. 14: Vyberte správná režimová opatření před odběrem plazmy. Tabulka č. 17: Správná režimová opatření před odběrem Počet respondentů Správná režimová opatření před odběrem Absolutní č. Relativní č. (%) 24h před odběrem nejíst tučná jídla a nepít 25 22,1 alkohol, zvýšit příjem nealko tekutin Chybné odpovědi 88 77,9 Celkem 113 100 Tato položka zjišťovala znalost režimových opatření před odběrem plazmy a byla hodnocena následovně. Odpovídalo celkem 113 respondentů. Respondenti měli na výběr 5 odpovědí. Za správnou odpověď byla hodnocena kombinace 2 odpovědí (24 h před odběrem nejíst tučná jídla a nepít alkohol + zvýšit příjem nealko tekutin). Chybné odpovědi byly nepracovat, nekouřit, v den odběru být nalačno. Jakákoliv jiná 35
kombinace odpovědí (správné + chybné) byla hodnocena jako chybná. Správně odpovědělo pouze 25 respondentů (22,1 %) a 88 respondentů (77,9 %) označilo chybné odpovědi nebo kombinace odpovědí. 22,1 % 24h před obděrem nejíst tučníá jídla a nepít alkohol, zvýšit příjem nealko tekutin Chybné odpovědi 77,9 % Graf 2: Správná režimová opatření před odběrem POLOŽKA Č. 15: Uveďte minimální interval mezi dvěma odběry plazmy. Tabulka č. 18: Minimální interval mezi dvěma odběry plazmy Počet respondentů Minimální interval mezi dvěma odběry plazmy Absolutní č. Relativní č. (%) 1 měsíc 11 9,2 2 týdny 105 87,5 7 dní 4 3,3 24 hodin 0 0 Celkem 120 100 Tato vědomostní otázka zjišťovala u respondentů znalost minimálního intervalu mezi dvěma odběry plazmy, který činí 2 týdny. Správnou odpověď uvedlo 105 respondentů (87,5 %). Interval 1 měsíc se mezi respondenty objevil celkem 11krát (9,2 %), 7-denní interval označili 4 respondenti (3,3 %) a interval 24 hodin nebyl uveden ani jednou. 36
3,3 % 0 % 9,2 % 1 měsíc 2 týdny 7 dní 24 hodin 87,5 % Graf 3: Minimální interval mezi dvěma odběry plazmy POLOŽKA Č. 16: Z následujících přípravků vyberte ty, které se vyrábí z plazmy. Tabulka č. 19: Přípravky vyráběné z plazmy Počet respondentů Přípravky vyráběné z plazmy Absolutní č. Relativní č. (%) Fibrinogen, albumin, čerstvě mražená plazma 23 19,2 Chybně 33 27,5 Nevím 64 53,3 Celkem 120 100 V této vědomostní položce byla u respondentů zjišťována znalost přípravků vyráběných z plazmy. Respondenti měli možnost výběru ze 6 odpovědí. Správné odpovědi byly 3 z nich (fibrinogen, albumin, čerstvě mražená plazma). Za správně zodpovězenou otázku byly považovány kombinace odpovědí, které obsahovaly minimálně 2 správné možnosti. Takto odpovědělo 23 respondentů (19,2 %). Chybné odpovědi (erytrocyty, trombocyty) a kombinace odpovědí (pouze 1 správná možnost + chybná) označilo 33 respondentů (27,5 %) a 64 respondentů (53,3 %) uvedlo variantu nevím. 37
0 19,2 % 53,3 % 27,5 % Fibrinogen, albumin, čerstvě mražená plazma Chybně Nevím Graf 4: Přípravky vyráběné z plazmy Tabulka č. 20: Dodatková Počet respondentů Přípravky vyráběné z plazmy Absolutní č. Relativní č. (%) Fibrinogen, albumin, čerstvě mražená plazma 12 52,2 Fibrinogen, albumin 1 4,3 Fibrinogen, čerstvě mražená plazma 3 13,1 Albumin, čerstvě mražená plazma 5 21,8 Albumin, trombocyty, čerstvě mražená plazma 1 4,3 Fibrinogen, albumin, trombocyty 1 4,3 Celkem 23 100 Z celkového počtu respondentů, jejichž odpověď byla hodnocena jako správná, 12 (52,2 %) odpovědělo zcela správně (uvedli všechny 3 přípravky), 5 respondentů (21,8 %) uvedlo kombinaci albuminu a čerstvě mražené plazmy, 3 respondenti (13,1 %) zvolili možnost fibrinogenu a čerstvě mražené plazmy a 1 respondent (4,3 %) označil fibrinogen a albumin. Varianta, ve které byly směrodatné 2 správné odpovědi (i s možností chybnou) se objevila 2krát. 1 respondent (4,3 %) zvolil možnosti albumin, trombocyty a čerstvě mražená plazma a rovněž 1 respondent (4,3 %) označil odpovědi fibrinogen, albumin a trombocyty. 38
POLOŽKA Č. 17: Při kterých onemocněních se pacientům podává čerstvě mražená plazma? Tabulka č. 21: Onemocnění indikována k aplikaci čerstvě mražené plazmy Počet odpovědí Onemocnění indikována k aplikaci ČMP Absolutní č. Relativní č. (%) Popáleniny 39 23,8 Cukrovka 0 0 Poruchy krevního srážení 32 19,5 Rakovina 4 2,4 Stavy s rozsáhlým krvácením 27 16,5 Nevím 62 37,8 Celkem 164 100 Vědomostní položka zjišťuje znalosti respondentů v oblasti indikací ČMP. Nabízí více správných odpovědí. Položka byla hodnocena podle počtu správných odpovědí (popáleniny, poruchy krevního srážení a stavy s rozsáhlým krvácením). Z celkového počtu 164 odpovědí byla nejčetněji zastoupena možnost nevím, a to celkem 62krát (37,8 %). Ze správných odpovědí byla nejčastěji označená varianta popáleniny. Tato možnost se objevila 39krát (23,8 %). Možnost poruchy krevního srážení byla označena 32krát (19,5 %) a stavy s rozsáhlým krvácením se v odpovědích objevily 27krát (16,5 %). Cukrovku neoznačil ani jeden respondent a rakovina byla označena 4krát (2,4 %). 37,8 % 23,8 % 0 % Popáleniny Cukrovka poruchy krevního srážení Rakovina 19,5 % Stavy s rozsáhlým krvácením 16,5 % 2,4 % Nevím Graf 5: Onemocnění indikována k aplikaci čerstvě mražené plazmy 39
POLOŽKA Č. 18: Setkal/a jste se při nebo po odběru s nějakou komplikací? Tabulka č. 22: Komplikace při nebo po odběru Počet respondentů Komplikace při nebo po odběru Absolutní č. Relativní č. (%) Náhlá nevolnost 2 1,7 Prasknutí žíly 3 2,5 Mravenčení 1 0,8 Mdloba 1 0,8 Závada na přístroji 1 0,8 Ne 109 90,9 Nevím 3 2,5 Celkem 120 100 Ze 120 respondentů se komplikace objevily pouze u 8 z nich (6,6 %). Mezi uváděné komplikace patřilo prasknutí žíly u 3 respondentů (2,5 %) a náhlá nevolnost u 2 respondentů (1,7 %). Další komplikace (mravenčení, mdloba a závada na přístroji) byly uvedeny pouze 1krát (0,8 %). 3 respondenti (2,5 %) označili možnost nevím. POLOŽKA Č. 19: Získal/a jste nějaké ocenění za dárcovství plazmy? Tabulka č. 23: Ocenění za dárcovství Počet respondentů Ocenění za dárcovství Absolutní č. Relativní č. (%) Ano 96 80 Ne 24 20 Celkem 120 100 V této položce měli respondenti uvést, jaké ocenění získali za dárcovství plazmy (v případě, že ho získali). Vzhledem k neúplným odpovědím respondentů v rámci získaných ocenění a druhu otázky (doplňující), byly odpovědi hodnoceny jako u položky uzavřené. Ocenění za dárcovství plazmy (zahrnuje i dárcovství ostatních 40
složek krve) získalo 96 respondentů (80 %). Zbylých 24 respondentů (20 %) žádné ocenění nezískalo. POLOŽKA Č. 20: Uveďte jaká je vaše krevní skupina. Tabulka č. 24: Krevní skupina respondentů Počet respondentů Krevní skupina respondentů Absolutní č. Relativní č. (%) 0+ 28 23,4 0-6 5,0 A+ 43 35,8 A- 8 6,7 B+ 21 17,5 B- 1 0,8 AB+ 10 8,3 AB- 1 0,8 Nevím 2 1,7 Celkem 120 100 Ze 120 respondentů pouze 2 (1,7 %) neznali svoji krevní skupinu. Nejčastěji uváděné krevní skupiny byly: A+, která se objevila celkem u 43 respondentů (35,8 %), dále 0+, kterou uvedlo 28 respondentů (23,4 %) a B+ byla uvedená 21krát (17,5 %). Ostatní krevní skupiny se objevily v menších počtech. 10 respondentů (8,3 %) mělo krevní skupinu AB+, 8 respondentů (6,7 %) A- a 6 respondentů (5,0 %) uvedlo krevní skupinu 0-. Krevní skupiny B- a AB- se vyskytovaly pouze 1krát (0,8 %). 41
POLOŽKA Č. 21: Byl pro vás dotazník srozumitelný? Tabulka č. 25: Srozumitelnost dotazníku Srozumitelnost dotazníku Počet respondentů Absolutní č. Relativní č. (%) Ano 119 99,2 Ne 1 0,8 Celkem 120 100 Ze všech respondentů pouze 1 (0,8 %) uvedl nesrozumitelnost u položky č. 2, a sice že jde o chybné statistické škálování. Ostatních 119 respondentů (99,2 %) nemělo výhrady, dotazník označili za srozumitelný. 42
5.4 Diskuze Podstatou bakalářské práce bylo zjistit informovanost dárců plazmy v oblasti využití krevní plazmy a znalosti správných zásad odběru. Dalším cílem bylo zjistit četnost odběrů plazmy u dárců za poslední rok. Sběr informací ke splnění cílů probíhal v období od listopadu 2013 do ledna 2014 prostřednictvím anonymního dotazníku. Průzkumu se účastnili dárci plazmy na TO Fakultní nemocnice Olomouc a Nemocnice Boskovice s.r.o. Ze 150 distribuovaných dotazníků bylo pro průzkum použitelných celkem 120 ks. Odpovědi byly vyhodnoceny pomocí programu Statistika. První čtyři položky dotazníku sloužily ke specifikaci sledovaného souboru respondentů. V rámci pohlaví jednoznačně převažovali muži proti ženám a to v počtu 101 mužů (84,2 %) a 19 žen (15,8 %). Největší zastoupení měla věková kategorie 31-40 let (46,7 %). Z hlediska vzdělání byli mezi respondenty převážně dárci se vzděláním středním, a to jak s maturitou (43,4 %), tak bez maturity (26,7 %) a vysokoškoláci (23,3 %). Čtvrtá položka sloužila ke stanovení faktu, kolik respondentů bylo vzděláno ve zdravotnickém směru. Důvodem zařazení této položky byly některé vědomostní otázky v dotazníku, které by mohly být ovlivněny právě zdravotnickým vzděláním. Průzkum ale ukázal, že mezi respondenty byla převážná většina nezdravotníků, a sice 110 (91,7 %) a pouze 10 (8,3 %) se zdravotnickým vzděláním. Následující položky dotazníku byly zaměřené na získávání informací o dárcovství plazmy. V položce určující zdroje informací o plazmaferéze, resp. jak se respondent o plazmaferéze vůbec dozvěděl, byla nejčastěji uváděná odpověď TO (od personálu nebo dárců v rámci běžného odběru krve či z informačních letáků). Takto odpovědělo celkem 35 respondentů (29,2 %). Druhým nejčastějším zdrojem byli kamarádi a známí (23,4 %), dále rodina (12,5 %) a média (11,7 %). Internet jako prvotní zdroj informací byl překvapivě až na 5. místě (8,4 %). 8 (6,7 %) respondentů uvedlo kolegy v zaměstnání. Objevily se také možnosti jako tisk, lékař, vojna, škola a ČČK, ale u méně než 5 respondentů. Z průzkumu vyplývá, že mezi respondenty je téměř třetina dárců krve, kteří se o plazmaferéze dozvěděli právě na TO, jež vybízejí dárce krve k darování plazmy pomocí informačních letáků či rozhovorem personálu s dárcem. 43
Hlavním důvodem dárcovství plazmy u více jak dvou třetin respondentů (77,5 %) byla pomoc nemocným, což je výsledek uspokojivý. Druhým hlavním důvodem byly benefity plynoucí z odběru (proplacení mzdy v den odběru, odpočet z daní, ). Tento důvod přiznalo 11,7 % respondentů. 7,5 % respondentů chodilo darovat plazmu hlavně kvůli kontrole zdravotního stavu, což není tak vysoké číslo, ale současně není zcela zanedbatelné, vezmeme-li v potaz fakt, že dárce by neměl darovat krev ani její složky pouze kvůli vyšetřením, která jsou mu v rámci odběru provedena (např. anti-hiv), máli podezření, že se nakazil. 2 respondenti (1,6 %) zmínili, že plazmu darují pro dobrý pocit a další 2 měli na mysli všechny nabízené důvody (pomoc nemocným, kontrola zdravotního stavu a benefity). Důvody dárcovství (krve) zjišťovala i Adéla Hartmanová. Výsledky její analýzy se shodují pouze v nejčastějším hlavním důvodu (pomoc ostatním). Uvedlo tak 66 % respondentů. Kontrola zdravotního stavu jako důvod dárcovství byla v její práci na druhém místě (13 %), v mém průzkumu až na třetím místě. Pro 5 % respondentů bylo hlavním důvodem pracovní volno (benefit), tedy o 6,7 % méně než v mojí analýze. Navíc měla uvedeny důvody jako pokračování rodinné tradice (12 %) nebo vlastní zkušenost s krevní transfuzí (4 %), což žádný můj respondent neuvedl. 46 Další položka diagnostikovala, zda respondenti aktivně vyhledávají informace k tématu. Dalo by se předpokládat, že převážná většina respondentů informace vyhledávat bude. Výsledek analýzy ale potvrdil opak. 80 respondentů (66,7 %) informace k tématu nevyhledávalo a 40 respondentů (33,3 %) ano. Na položku, zda byli respondenti dostatečně informováni před odběrem plazmy, odpověděl pouze 1 respondent (0,8 %) záporně. Ostatních 119 respondentů (99,2 %) uvedlo opak. Očekávaně, informace byly respondentům poskytovány převážně rozhovorem s lékařem na TO, což uvedlo 77 respondentů (64,2 %) a při rozmluvě se sestrou na TO, což napsalo 36 respondentů (30,0 %). Pouze 7 respondentů (5,8 %) získalo informace z edukačního materiálu. Současně nikdo z respondentů neuvedl možnost, že nedostal žádné informace. Třetí část dotazníku se soustředila na četnost odběrů plazmy a znalosti týkající se plazmaferézy. Byla podstatná pro splnění cílů této práce. Nejprve respondenti 46 Srov. HARTMANOVÁ, Adéla. Dárcovství krve a jeho přínos pro společnost [online]. 2012 [cit. 2014-04-30]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jitka Tomanová. Dostupné na WWW: <http://theses.cz/id/tu4bb2/bakalsk_prce.pdf>. 44
odpovídali na otázku, jejíž odpovědi je rozdělily na 3 skupiny. První skupina zahrnovala dárce, kteří plazmu v den průzkumu darovali déle než rok. Tato skupina byla největší s počtem 105 respondentů (87,5 %) a zároveň ohniskem zájmu pro následující položku. Druhou skupinu tvořili dárci darující plazmu méně než rok. Pojala celkem 13 respondentů (10,8 %). Poslední skupinou byli prvodárci. Průzkumného šetření se účastnili pouze 2 (1,7 %). Jak již bylo zmíněno, klíčovou skupinou pro další položku byli dárci darující plazmu déle než rok. A to z důvodu, že středem pozornosti byla četnost odběrů u těchto dárců za poslední rok. Očekávaný výsledek, že více jak 75 % respondentů darovalo plazmu alespoň 6x za poslední rok, byl potvrzen. Ze 105 respondentů jich 50 (47,6 %) darovalo plazmu více jak 11krát, 42 respondentů (40,0 %) 6-10krát a pouze 13 respondentů (12,4 %) zvolilo možnost méně než 5krát. Součtem prvních dvou skupin vznikl počet 92 respondentů (87,6 %), kteří darovali plazmu alespoň 6x za poslední rok, což potvrzuje očekávaný výsledek. V další položce měli dárci vyjádřit, zda darují kromě plazmy také ostatní složky krve. Tato otázka byla spíše doplňující, v rámci očekávaných výsledků nehrála důležitou roli. Výzkum odhalil, že více jak polovina dotazovaných respondentů (52,5 %) chodí darovat pouze plazmu. Jak se dalo předpokládat, dalších 40 respondentů (33,3 %) uvedlo, že kromě plazmy darují plnou krev. Ostatní složky krve jako jsou erytrocyty, trombocyty anebo kombinace uvedených složek se u respondentů objevily sporadicky. Následující položky byly vědomostní. Týkaly se znalostí respondentů v oblasti režimových opatřeních před odběrem plazmy. Respondenti, kteří v jedné otázce uvedli, že před odběrem plazmy je nutné dodržovat určitý režim, odpovídali na otázku druhou, která konkretizovala jednotlivé zásady. Jednalo se celkem o 113 respondentů (94,2 %). 6 respondentů (5,0 %) se domnívalo, že není nutné dodržovat jakákoliv opatření a 1 respondent (0,8 %) nevěděl. Překvapující bylo, že ze 113 respondentů označilo správné zásady před odběrem plazmy pouze 25 z nich (22,1 %). Očekávaný výsledek, že více jak 25 % respondentů uvede správná režimová opatření před odběrem, byl tedy vyvrácen. Pro potvrzení či vyvrácení dalšího očekávaného výsledku byla do dotazníku zařazena vědomostní otázka zjišťující minimální interval, který je nutné dodržovat mezi dvěma odběry plazmy. Očekávaný výsledek, že více jak 75 % respondentů uvede správně minimální interval mezi dvěma odběry 45
plazmy, byl potvrzen. Výzkum jasně ukázal, že 105 respondentů (87,5 %) odpovědělo správně, uvedlo minimální interval 2 týdny. Pouhých 15 respondentů (12,5 %) chybovalo. Další vědomostní položka byla rovněž podstatná. Respondenti měli vybrat, jaké přípravky se vyrábí z krevní plazmy. Očekávaný výsledek, že více jak 25 % respondentů správně uvede alespoň 2 přípravky, které se vyrábí z krevní plazmy, byl vyvrácen. Dle výsledků analýzy totiž správně odpovědělo pouze 23 respondentů (19,2 %). 64 respondentů (53,3 %) neznalo žádné přípravky a 33 (27,5 %) zvolilo chybné odpovědi. Pouze pro zajímavost je uvedena Dodatková tabulka č. 20 k této položce, která ukazuje že z 23 odpovědí, které byly hodnoceny jako správné, bylo pouhých 12 zcela správných. Marie Sochorová ve své práci uvádí, že 42,61 % respondentů také nezná žádný přípravek vyráběný z lidské krve. 47 Poslední vědomostní položka dotazníkového šetření ukázala znalosti indikací ČMP. Očekávaný výsledek, že nejčastěji uváděná indikace k podání čerstvě mražené plazmy bude stav s rozsáhlým krvácením, byl vyvrácen. Analýza této položky prokázala, že nejvíce respondentů, a sice 62 (37,8 %), indikace ČMP vůbec neznalo. Druhou nejčastější odpovědí byly popáleniny a to s počtem 39 (23,8 %). Na třetím místě byly poruchy krevního srážení, což uvedlo 32 respondentů (19,5 %). Překvapivě, stavy s rozsáhlým krvácením byly až na čtvrtém místě. Tuto možnost označilo jen 27 respondentů (16,5 %). V nabídce odpovědí byly také chybné indikace např. cukrovka či rakovina. Tyto varianty nezvolil nikdo nebo pouze pár respondentů. K posledním položkám dotazníku patřily otázky spíše doplňující. Konkrétně to byly 4 položky. S komplikacemi během nebo po odběru se setkalo pouhých 8 respondentů (6,6 %). Mezi uváděné komplikace patřilo prasknutí žíly u 3 respondentů (2,5 %) a náhlá nevolnost ve 2 případech (1,7 %). Mravenčení, mdloba a závada na přístroji byly uvedeny každá pouze 1 respondentem (0,8 %). 3 respondenti (2,5 %) odpověď na tuto otázku neznali. Analýza této položky ukázala, že výskyt komplikací je minimální, protože u 109 respondentů (90,9 %) k žádným komplikacím nedošlo. Eva Hlávková uvádí prakticky stejné výsledky v souvislosti s výskytem komplikací během aferéz. Dospěla k tomu, že 91,58 % respondentů žádné komplikace nemělo a 8,42 % 47 Srov. SOCHOROVÁ, Marie. Dárcovství krve a přístup současné společnosti [online]. 2013 [cit. 2014-04-30]. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Michaela Schneiderová. Dostupné na WWW: <http://is.muni.cz/th/381536/lf_b/bakalarska_prace_fornatovanax.pdf>. 46
respondentů ano. Mezi komplikace, které uváděli, patřil hematom, bolest v místě vpichu, dietní chyba a mravenčení. 48 96 respondentů (80,0 %) získalo za dárcovství plazmy nějaké ocenění. Nutno podotknout, že ocenění je udělováno za dárcovství všech složek krve. Tato položka byla spíše kontrolní. Výsledky průzkumu dokazují pravdivost odpovědí vzhledem k položce, ve které respondenti uvádí, že darují plazmu déle než rok. První ocenění (bronzová medaile prof. Janského) je totiž udělováno za 10 odběrů, což za rok darovalo 47,6 % respondentů. Dárcovství delší než rok uvedlo 105 respondentů (87,5 %) a 57 respondentů (47,5 %) daruje i jiné složky krve. Na doplnění měli respondenti napsat svoji krevní skupinu. Překvapením bylo, že 2 respondenti (1,7 %) svoji KS neznali. Překvapením minimálně proto, že každý dárce by měl vlastnit Legitimaci dobrovolného dárce, ve které je jeho KS uvedena. Naproti tomu 118 respondentů svoji KS uvedlo. Nejpočetnější krevní skupiny byly Rh pozitivní, a sice A (35,8 %), 0 (23,4 %), B (17,5 %) a AB (8,3 %). Jak je zveřejněno na webu www.krevniskupiny.cz, potvrdilo se, že KS A a 0 s pozitivním Rh faktorem patří k nejčastějším u nás. Menšinu pak tvořily KS Rh negativní. Finální položkou byla otázka na srozumitelnost dotazníku. Respondenti měli možnost se slovně vyjádřit k položkám, ve kterých si nevěděli rady nebo jim nerozuměli. Tuto možnost využil pouze 1 respondent (0,8 %), který uvedl, že v položce č. 2 šlo o chybné statistické škálování. 48 Srov. HLÁVKOVÁ, Eva. Komplikace u dárců krve během přístrojových odběrů, role sestry [online]. 2011 [cit. 2014-04-30]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd. Vedoucí práce Dana Galusková. Dostupné na WWW: <http://theses.cz/id/nc5la0/00152115-817022681.pdf>. 47
NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Na základě výsledků analýzy průzkumného šetření bych navrhovala edukaci dárců plazmy v následujících oblastech: režimová opatření před odběrem plazmy, konkrétně jaká to jsou a proč je důležité je dodržovat, využití krevní plazmy, tzn., jaké přípravky se z plazmy vyrábí a při jakých onemocněních se aplikují. K edukaci bych navrhovala vytvořit informační leták, který by dárci dostávali přímo na TO v rámci registrace a také shromáždit tyto informace na webových stránkách TO a odkaz na ně poskytnout dárci. Závěrem by bylo přínosné apelovat na dárce prostřednictvím propagace dárcovství, aby hlavním důvodem jejich rozhodnutí pro darování plazmy (ale i ostatních složek krve) nebyla kontrola zdravotního stavu. Je to totiž nesmyslný důvod dárcovství stojící v opozici s humánním myšlením dárce, který chce pomoci nemocným. Dárce, který se dostaví k odběru za účelem kontroly zdravotního stavu, může ohrozit příjemce, zejména tehdy, jedná-li se o člověka, který má obavy o své zdraví v rámci svého rizikového chování apod. Darovat plazmu = pomoci nemocným x kontrolovat zdravotní stav = ohrozit příjemce. 48
ZÁVĚR Bakalářská práce je zaměřená na problematiku dárcovství plazmy. Obsahuje část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je rozdělena na kapitoly tak, aby čtenář snadno pronikl do problematiky. První kapitoly se zabývají anatomickými poznámkami o krvi a rozdělením krevních skupin. Následuje konkrétní vysvětlení a popis plazmaferézy a další důležité informace jako jsou kritéria odběru, předodběrová vyšetření, životospráva před a po odběru atd. Pozornost je věnována také zpracování plazmy po odběru a jejímu využití v přehledu přípravků, které se z ní vyrábějí. Na závěr je zmíněno oceňování dárců a legislativa spojená s touto tematikou. Empirická část dokumentuje výzkumné šetření informovanosti dárců plazmy o problematice plazmaferézy, zejména jejich znalosti v oblasti zásad odběru a využití plazmy. Výsledky bakalářské práce nelze zobecňovat. Jsou platné pouze pro skupinu respondentů, kteří byli při průzkumu osloveni. V rámci empirické části byly stanoveny 3 cíle a k nim očekávané výsledky: Cíl 1: Zjistit informovanost dárců plazmy o možnostech využití krevní plazmy. Očekávané výsledky: 1: Předpokládám, že více jak 25 % respondentů správně uvede alespoň 2 přípravky, které se vyrábí z krevní plazmy. První očekávaný výsledek byl vyvrácen. Správně totiž odpovědělo pouze 19,2 % respondentů. 53,3 % respondentů neznalo žádné přípravky z plazmy a 27,5 % respondentů zvolilo chybné odpovědi. 49
2: Předpokládám, že nejčastěji uváděná indikace k podání čerstvě mražené plazmy bude stav s rozsáhlým krvácením. Druhá hypotéza byla také vyvrácena, protože nejvíce respondentů (37,8 %) uvedlo, že žádné indikace nezná. Na druhém místě byly popáleniny (23,8 %), na třetím místě poruchy krevního srážení (19,5 %). Stavy s rozsáhlým krvácením byly až na čtvrtém místě. Tuto možnost označilo jen 16,5 % respondentů. Chybné indikace např. cukrovka či rakovina nezvolil nikdo nebo pouze pár respondentů. Cíl 2: Zjistit informovanost dárců plazmy o správných zásadách odběru. Očekávané výsledky: 1: Předpokládám, že více jak 25 % respondentů uvede správná režimová opatření před odběrem. Tento čekávaný výsledek byl rovněž vyvrácen. Správná režimová opatření uvedlo pouze 22,1 % respondentů a 77,9 % respondentů označilo chybné odpovědi. 2: Předpokládám, že více jak 75 % respondentů uvede správně minimální interval mezi dvěma odběry plazmy. Tento předpoklad byl potvrzen. Správný minimální interval uvedlo 87,5 % respondentů. Pouze 12,5 % respondentů odpovědělo chybně. Cíl 3: Zjistit četnost odběrů u dárců plazmy v posledním roce. Očekávaný výsledek: 1: Předpokládám, že více jak 75 % respondentů darovalo plazmu alespoň 6x za poslední rok. Poslední hypotéza byla taktéž potvrzena, protože 87,6 % respondentů darovalo plazmu minimálně 6krát za poslední rok. Pouze 12,4 % respondentů darovalo méně než 5krát. Dovoluji si tvrdit, že všechny stanovené cíle byly splněny. 50
ANOTACE Příjmení a jméno autora: Tupá Romana, Dis. Instituce: Masarykova univerzita Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství Název práce: Plazmaferéza dárcovství plazmy Vedoucí práce: Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D. Počet stran: 70 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: plazmaferéza, plazma, dárce, odběr, krevní skupiny, transfuzní přípravky, krevní deriváty Souhrn Bakalářská práce se zabývá problematikou dárcovství plazmy. Obsahuje dvě části. Teoretická část vysvětluje definici plazmaferézy, kritéria a postup odběru, životosprávu před a po odběru a využití krevní plazmy. Empirická část zachycuje analýzu průzkumu informovanosti dárců plazmy o této problematice, zejména jejich znalosti zásad odběru a využití plazmy. 51
ANNOTATION Surname and Name of Author: Tupá Romana, Dis. Institution: Masaryk University Faculty of Medicine Department of Nursing Title of Bachelor's thesis: Plasmapheresis - plasma donation Supervisor: Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D. Number of pages: 70 Number of annexes: 3 Year of the defence: 2014 Keywords: plasmapheresis, plasma, donor, plasma subscription, blood groups, blood products, blood derivates Summary The bachelor thesis deals with the issue of plasma donation. It contains two parts. The theoretical part explains the definition of plasmapheresis, criteria and the procedure of blood subscription, the lifestyle before and after blood subscription and the use of plasma. The empirical part documents the analysis of research plasma donor s awareness about this issue, especially, their knowledge of the principles of plasma subscription and the use of plasma. 52
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1/ BOHONĚK, Miloš. Krev jako léčivo. Informace pro dárce krve. 2. vyd. Úřad Českého červeného kříže ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, 2000. 20 s. 2/ CEDELAB. Laboratorní příručka. [online].[cit. 2013-10-19]. Dostupné na WWW: <http://www.cedelab.cz/informace-pro-lekare/laboratorni-prirucka/>. 3/ ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ. Dárcovství krve a jejích složek [online]. [cit. 2013-09- 02]. Dostupné na WWW: <http://www.cervenykriz.eu/cz/bdk.aspx>. 4/ ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ. Oceňování dárců krve [online].[cit. 2013-11-5]. Dostupné na WWW: <http://www.cervenykriz.eu/cz/ocenovani.aspx>. 5/ DYLEVSKÝ, Ivan. Základy funkční anatomie člověka. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2013. 215 s. ISBN 978-80-01-05249-5. 6/ FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO. Plazmaferéza [online].[cit. 2013-21.10.] Dostupné na WWW: <http://www.fnbrno.cz/plazmafereza/t1716>. 7/ FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC. Transfuzní oddělení [online]. [cit. 2014-05-15]. Dostupné na WWW: <http://www.fnol.cz/transfuzni-oddeleni-pro-darce-- sekce_436.html>. 8/ HARTMANOVÁ, Adéla. Dárcovství krve a jeho přínos pro společnost [online]. 2012 [cit. 2014-06-01]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jitka Tomanová. Dostupné z: WWW: <http://theses.cz/id/tu4bb2/>. 9/ HLÁVKOVÁ, Eva. Komplikace u dárců krve během přístrojových odběrů, role sestry [online]. 2011 [cit. 2014-06-01]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Fakulta zdravotnických věd. Vedoucí práce Dana Galuszková. Dostupné z: WWW: <http://theses.cz/id/nc5la0/>. 10/ IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Dotisk 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 99.s. ISBN 978-80-244-1832-2. 11/ JÍLKOVÁ, Helena. Transfuzní lékařství. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2009. 98 s. ISBN 978-80-7395-151-1. 53
12/ KAŠPAROVÁ, Dana, BURDOVÁ, Irena. Plazmaferéza, kritéria dárcovství krevní plazmy. Sestra. 2009. roč. 19, č. 7-8, s. 39-40. ISSN 1210-0404. 13/ KREVNÍ SKUPINY. Krevní skupiny. [online].[cit 2013-10-28]. Dostupné na WWW: <http://www.krevniskupiny.cz/krevni-skupiny/>. 14/ MURRAY, K., Robert, GRANNER, K., Daryl, MAYES, A., Peter, RODWELL, W., Victor. Harperova biochemie. 4. vyd. Jinočany: Nakladatelství H+H, 2002. 872 s. ISBN 80-7319-013-3. 15/ PENKA, Miroslav, TESAŘOVÁ Eva a kol. Hematologie a transfuzní lékařství II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 192 s. ISBN 978-80-247-3460-6. 16/ PROCHÁZKOVÁ, Renata. Multikomponentní aferetické oběry krve. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2009. 88 s. ISBN 978-80-7399-791-5. 17/ ŘEHÁČEK, Vít, MASOPUST Jiří a kol. Transfuzní lékařství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 240 s. ISBN 978-80-247-4534-3. 18/ SOCHOROVÁ, Marie. Dárcovství krve a přístup současné společnosti [online]. 2013 [cit. 2014-06-01]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Michaela Schneiderová. Dostupné z: WWW: <http://is.muni.cz/th/381536/lf_b/>. 19/ SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Jak probíhá odběr? [online]. [cit. 2013-09-06]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/jak_probiha_odber.php>. 20/ SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Legislativa dárcovství krve [online].[cit. 2013-11-5]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/legislativa_darcovstvi.php>. 21/ SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Oceňování dárců [online].[cit. 2013-09-05]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/ocenovani_darcu.php>. 22/ SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Speciální odběrové postupy [online]. [cit. 2013-09-04]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/specialni_postupy.php>. 23/ SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Zpracování odebrané krve. [online]. [cit. 2013-09-14]. Dostupné na WWW: <http://www.transfuznispolecnost.cz/zpracovani_krve.php>. 54
24/ TUREK, P., MASOPUST, J., ŘEHÁČEK, V. Máte krev v žilách? Darujte ji! 3. vyd. Osík u Litomyšle: Tiskárna Osík, 2010. 15 s. ISBN 978-80-86780-43-6. 25/ VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK [online]. [cit. 2013-09-23]. Dostupné na WWW: <http://lekarske.slovniky.cz/pojem/koagulacni-faktory>. 26/ WHO. Klinické použití krve. Příručka. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 232 s. ISBN 80-247-0268-1. 55
SEZNAM ZKRATEK CRP ČČK ČMP ČR DIC FEIBA HBsAg HBV HCV HIV IMIG IVIG KS MZ NaCl Rh SCIG TK TO C-reaktivní protein Český červený kříž čerstvě mražená plazma Česká republika Diseminovaná intravaskulární koagulace Factor eight inhibitor bypassing activity Hepatitis B surface Antigen Hepatitis B Virus Hepatitis C Virus Human Imunodeficiency Virus intramuskulární imunoglobuliny intravenózní imunoglobuliny krevní skupina Ministerstvo zdravotnictví chlorid sodný Rhesus faktor subkutánní imunoglobuliny tlak krve transfuzní oddělení 56
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Koagulační faktory... 10 Tabulka č. 2: Krevní skupiny, jejich antigeny na erytrocytech a protilátky plazmě... 11 Tabulka č. 3: Oceňování bezpříspěvkových dárců krve... 24 Tabulka č. 4: Pohlaví respondentů... 28 Tabulka č. 5: Věk respondentů... 28 Tabulka č. 6: Vzdělání respondentů... 29 Tabulka č. 7: Zdravotnický směr vzdělání respondentů... 29 Tabulka č. 8: Zdroje informací o plazmaferéze... 30 Tabulka č. 9: Hlavní důvod k dárcovství plazmy... 31 Tabulka č. 10: Vyhledávání informací na téma plazmaferéza... 31 Tabulka č. 11: Dostatečná informovanost respondentů před odběrem plazmy... 32 Tabulka č. 12: Forma poskytnutých informací... 32 Tabulka č. 13: Délka dárcovství plazmy... 33 Tabulka č. 14: Četnost odběrů plazmy za posledních 12 měsíců... 33 Tabulka č. 15: Dárcovství jiných složek krve... 34 Tabulka č. 16: Zvláštní režim před odběrem... 35 Tabulka č. 17: Správná režimová opatření před odběrem... 35 Tabulka č. 18: Minimální interval mezi dvěma odběry plazmy... 36 Tabulka č. 19: Přípravky vyráběné z plazmy... 37 Tabulka č. 20: Dodatková... 38 Tabulka č. 21: Onemocnění indikována k aplikaci čerstvé mražené plazmy... 39 Tabulka č. 22: Komplikace při nebo po odběru... 40 Tabulka č. 23: Ocenění za dárcovství... 40 Tabulka č. 24: Krevní skupina respondentů... 41 Tabulka č. 25: Srozumitelnost dotazníku... 42 57
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Četnost odběrů plazmy za posledních 12 měsíců... 34 Graf 2: Správná režimová opatření před odběrem... 36 Graf 3: Minimální interval mezi dvěma odběry plazmy... 37 Graf 4: Přípravky vyráběné z plazmy... 38 Graf 5: Onemocnění indikována k aplikaci čerstvě mražené plazmy... 39 58
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1a: Poučení dárce krve... 60 Příloha č. 1b: Poučení dárce krve... 61 Příloha č. 1c: Poučení dárce krve... 62 Příloha č. 1d: Poučení dárce krve (převzato)... 63 Příloha č. 2a: Dotazník pro dárce krve... 64 Příloha č. 2b: Dotazník pro dárce krve (převzato)... 65 Příloha č. 3: Dotazníkový formulář... 66 59
PŘÍLOHY Příloha č. 1a: Poučení dárce krve 60
Příloha č. 1b: Poučení dárce krve 61
Příloha č. 1c: Poučení dárce krve 62
Příloha č. 1d: Poučení dárce krve (převzato) 46 46 FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC. Transfuzní oddělení [online]. [cit. 2014-05-15]. Dostupné na WWW: <http://www.fnol.cz/transfuzni-oddeleni-pro-darce--sekce_436.html>. 63
Příloha č. 2a: Dotazník pro dárce krve 64
Příloha č. 2b: Dotazník pro dárce krve (převzato) 47 47 FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC. Transfuzní oddělení [online]. [cit. 2014-05-15]. Dostupné na WWW: <http://www.fnol.cz/transfuzni-oddeleni-pro-darce--sekce_436.html>. 65