Společ nost se bráníproti sociálně patologickým jevů m - sociálníprevence

3.4.Trest jako součást sociálníprevence Vězeňstvía ochranná vý chova 3.4.1 Základnípojmy Společ nost se bráníproti sociálně patologickým jevů m - sociálníprevence Jednou z forem sociálníprevence je i represe Penologie se zabývá problematikou trestů, jejich formami, podmínkami, dů sledky (zejmé na trastem odnětísvobody) Poena (pé na) - lat. náhrada, odplata, pokuta, trest Paenitentia - lat. lítost, změna smyslu Penitenciárnípedagogika Penitenciárnípsychologie sociologie Postpenitenciárnípéče Forenznípsychologie - soudnípsychologie (forum = náměstí, kde se odbýval soud) Souvisejícíobory: kriminologie, trestníprávo, sociálnípráce s pachatelem, s propuštěným 3.4.2 Funkce trestu (Odměna a trest v procesu výchovy - viz. Pedagogika) Funkce trestu: - napravit škodu - restitutivní - zabránit opakování preventivní - dosáhnout změny (!) - zbavit viníka pocitu viny - mentálně-hygienická

Trest odnětísvobody - zvlášť závažné č iny - preventivnífunkce - ochrana společ nosti - izolace pachatele - "změna" pachatele - resocializace - problé my vyplývajícíz výkonu trestu odnětísvobody (VTOS) Trest smrti - v Č R zrušen od r. 1990 Dů vody pro: - morální- odplata - "oko za oko" - preventivní- ochrana společ nosti, odstrašení - praktické - finanč níúspora - politické - pocit bezpečí Důvody proti: - morální- právo na život - možnost justič ního omylu - možnost zneužití - odstrašeníu zvlášť těžkých zloč inců je neúč inné - viz "námezdnívrazi" 3.4.3 Historie trestu S rů znými formami trestu se setkáváme od počátku lidské společ nosti jedinci i společ nost se bráníproti nedodržovánía porušovánísociálních norem. Pravěk - zabití, vyhnáníod kmene (=smrt) Starověk - smrt - rů zné způ soby - meč em, jedem, roztrháníšelmami, gladiátoři, ukřižovaní, tělesné tresty, otroctví, doč asné a trvalé vyhnanstvíaj.

Stř edověk - smrt, zmrzač ování, muč ení, "Božísoud", tělesné tresty, žalář, pokuty, vyhnanství- galeje, vypálenícejchu, pranýř - převažuje funkce odplaty a ochrany Cílem trestu je všechno, jen ne změna! Osvícenství nový pohled na č lověka - přiměřenost trestu - soulad se zákonem - výchovná funkce Moderníspoleč nost - 19., 20. stol. - trest odnětísvobody - převýchova, práce Anglie, Holandsko, USA - rů zné systé my - totalitnírežimy - koncentrač nítábory Souč asné trendy Humanizace vězeň ství- lidská práva Mezinárodnítrestnía penitenciárníkomise - 2 pol. 19. st. kongresy 1871 Londýn, 1885 - Řím!!!!! Společ nost národů - 1934 "Pravidla pro zacházenís vězni"!!!!! OSN - 1955 "Standardní mezinárodní pravidla pro zacházení s vězněnými" Např.: - oddělovánírů zných kategoriívězňů (pohlaví, věk, druh TČ politič tí vězni ) - hygiena, stravování, vycházky - lé kařská péče - kázeň ské tresty - vč. dovolených prostředků - styk se světem - informace, knihovny

- duchovníslužba ( v Č R vězeň ská duchovníslužba součást Vězeň ské služby Č R vě zeň štíkaplani a Vě zeň ská duchovenská pé č e obč anské sdružení duchovních rů zných církví, kteřídobrovolně pů sobíve věznicích) - požadavky na personál Komise OSN pro prevenci kriminality Rada Evropy Evropská vězeňská pravidla Alternativnítresty Podmíneč né upuště níod potrestání Podmíneč né odsouzení Veřejně prospěšné práce dohled Probač nía mediač níslužba probač nía resocializač níprogramy neziskových organizací(nutnost akreditace) 3.4.4 Vazba Uvě zně nípřed odsouzením - po obvině ní Vazba je zásah do lidských práv - závažné dů vody pro uvalenívazby: - nebezpečí, že obviněný uprchne - bude pokrač ovat v trestné č innosti - bude mařit vyšetřování(svědkové, spoluviníci, stopy - koluznívazba) Písemný příkaz soudu Trvání- 6 měsíců - možnost prodlouženína 2 roky - přípravné řízení výjimeč ně: 3-4 roky - prů běh trestního řízení pevná vazba volná vazba (zmírněný režim )

Vazebnívěznice - vyššínároč nost než pro výkon trestu - pro obviněné i personál Možné reakce: - agrese vůči okolí - autoagrese Frustrované a motivované chování - únik - přímý (útěk),- nepřímý - psychický Srovnánímotivovaného a frustrovaného chování. MOTIVOVANÉ CHOVÁNÍ FRUSTROVANÉ CHOVÁNÍ směřuje k cíli je variabilní, vede k adaptaci cílem je frustrace sama, je stereotypní, rigidní, neproměnlivé, neadaptivní mů že být regulováno odměnami a tresty je neregulovatelné,nepřizpů sobivé i na povzbuzení je konstruktivní je nekonstruktivní, č asto destruktivní je adaptivní je vlivem emocionality maladaptivní jedinec anticipuje, předvídá dů sledky své ho chování jedná s malou č i žádnou anticipací (předvídáním) ; dů sledků své ho chování zdokonalováníprocesu uč ení je příznač ná regrese (krok zpět ve vývoji), zhoršování, blokováníprocesu uč ení energie přibývá energie ubývá, což vede k rezignaci (vzdáníse)

Snaha o nahrazenívazby (mimo koluzní) - záruka, písemný slib, kauce 3.4.5 Vý kon trestu odnětísvobody Věznice pro vý kon trestu odnětísvobody: - s dohledem - s dozorem - s ostrahou - se zvýšenou ostrahou ( doživotí, trest vyššínež 8 let, recidiva, útěk) Věznice pro: - VTOS mladistvých - VTOS žen a matek s dětmi - VTOS - odsouzených se ZPS Vý kon trestu v jednotlivý ch typech věznic a u dalších kategorií odsouzený ch Diferencovaný režim a diferencované zacházení s odsouzenými v jednotlivých typech věznic je dáno většíč i menšímírou poskytovaných možnostína jedné straně a na druhé straně rozsahem stanovených povinnostínebo omezení, uložených Řádem o VTOS. To má odsouzené ho podněcovat k změnám chovánína základě kterých má možnost získávat většírozsah "postupných výhod". Řád VTOS, který je prováděcím př edpisem Zákona o VTOS, nejprve obsahuje obecná ustanovenía poté uvádíustanoveníuplatň ujícíse v závislosti na typu věznice.

Věznice s d o h l e d e m (s minimálním střežením). Nejsou uplatněny žádné stavebně technické prostředky střežení, kontrolu a dohled nad č innostíodsouzených provádívychovatelé Vězeň ské služby. Odsouzeníse pohybujív prostorách věznice neomezeně. Ložnice ani ubytovny se nezamykají. Jsou zařazováni na pracoviště i mimo věznici, kam samostatně docházejía pracujína pracovištích zpravidla bez dozoru. V mimopracovnídobě mohou nosit vlastníoděv, zabývat se zájmovými aktivitami, mů že jim být povolen volný pohyb mimo věznici za úč elem úč asti na sportovních, kulturních aktivitách. Návštěvy mohou přijímat jednou za týden a to bez dozoru Vězeň ské služby. V souvislosti s návštěvou lze udělit odsouzené mu na dobu nejdé le 48 hodin volný pohyb mimo věznici. Samospráva odsouzených připravuje volnoč asové aktivity. Věznice s d o z o r e m (s omezeným střežením). Kontrolu nad č innostíodsouzených provádívedle vychovatelů také dozorce, odsouzeníse mohou v prostorách věznice pohybovat volně, ubytovny se zamykajípouze v době urč ené k spánku. Odsouzenípracujízpravidla na pracovištích pod nepřímým dohledem pracovníka Vězeň ské služby. U odsouzené ho, u které ho jsou předpoklady, že toho nezneužije, lze povolit volný pohyb mimo věznici za úč elem plněnípracovních povinností. V mimopracovnídobě mohou odsouzenínosit vlastníoděv, zabývat se zájmovými aktivitami, které mohou být i mimo věznici, ale za úč asti pracovníka Vězeň ské služby. Odsouzenímohou přijímat návštěvy blízkých osob jednou za 2 týdny, návštěvy se konajíve vymezené m prostoru, zpravidla bez dohledu Vězeň ské služby. V souvislosti s návštěvou lze odsouzené mu po odpykání alespoň jedné třetiny trestu povolit volný pohyb mimo věznici na dobu 24 hodin. Věznice s o s t r a h o u (se středním střežením). Jsou uplatněny stavebně technické prostředky střežení, odsouzeníse ve věznici pohybujízásadně pod dohledem příslušníka Vězeň ské služby, zpravidla jsou uzamykánína ubytovnách, pracujína pracovištích uvnitř věznice nebo na střežených pracovištích mimo věznici, zcela výjimeč ně lze povolit odsouzené mu volný pobyt uvnitř věznice při plněnípracovních úkolů. Odsouzenímohou přijímat návštěvy blízkých osob jednou za měsíc ve vymezené m prostoru v mimopracovnídobě a zpravidla pod dohledem Vě zeň ské služby. Resocializač ní

programy se soustřeďujípředevším na specializované zacházenípro urč ité skupiny odsouzených, na specializované zacházeni s odsouzenými v krizové situaci a před výstupem z VTOS. Věznice se z v ý š e n o u o s t r a h o u (s maximálním střežením). Stavebně technické prostředky střeženíjsou použity v maximálním rozsahu v porovnánís předchozími typy věznic, odsouzeníse ve věznici pohybujízásadně pod přímým dozorem vězeň ské ho pracovníka a na celách jsou uzamykáni. Práci odsouzenívykonávajína pracovištích uvnitř věznice nebo případně na celách. Odsouzeným nenípovolen volný pohyb uvnitř věznice ani za úč elem pracovní č innosti. Odsouzený mů že navštěvovat kulturnía společ enské místnosti (na základě získánípovolení) s ostatními odsouzenými, kteříjsou zařazeni ve stejné skupině uvnitř diferenciace. Odsouzený mů že přijmout návštěvu blízké osoby jednou za 6 týdnů, ve vymezené m prostoru, v mimopracovnídobě, pod dohledem příslušníka Vězeň ské služby. Resocializač níprogramy pro tento typ věznice jsou rozšířeny o specifické programy pro zacházenís odsouzenými s doživotními tresty, s výjimeč nými tresty.jsou také realizovány programy zaměřujícíse na specifické zacházenís jedinci se zvýšeným výskytem psychopatologických symptomů. Výkon trestu u mladistvých. VTOS u mladistvých je upraven obecnými ustanoveními Zákona o výkonu trestu odnětísvobody a dále jsou vymezena urč itá specifika ( 51-58). U mladistvých je zohledněna jejich adolescentnívývojová etapa spojená s rů znou mírou dosažené sociálníúrovně chovánía sociálníodpovědnosti. Výkon trestu u mladistvých intenzivněji realizuje výchovnou funkci trestu především prostřednictvím: - uplatň ovaných specifických způ sobů zacházenís mladistvým odsouzenými, - specializovaných resocializač ních programů, - kázeň ské praxe - stupni vnitřnídiferenciace, které přihlíž ejíke zvláštnostem výkonu trestu u mladistvých s psychopatickou strukturou osobnosti, drogově závislých a mladistvých s duševníporuchou.

Součástíresocializač ních programů u mladistvých je vždy vzdělávánía vhodná forma sociálního výcviku. Pro mladistvé ho je úč ast na stanovené formě vzdělávánípovinná a mů že probíhat formou denního studia. V tomto případě je pak vzdělávánípostaveno na roveň pracovnímu zařazení. Výkon trestu u odsouzených se změněnou pracovníschopnostíu odsouzených v dů chodové m věku. Odsouzení, kteřípodle zdravotníklasifikace stanovené lé kařem, nejsou schopni trvale vykonávat soustavnou pracovníč innost a vyžadujízvýšenou léčebně preventivnípéči, jsou umisťováni do zvláštních věznic nebo oddělení, kde jsou zohledň ována specifika zdravotní, psychická, pracovní, věková. Pro výkon trestu u odsouzených s psychopatickou strukturou osobnosti, odsouzených drogově závislých a odsouzených s duševníporuchou se zřizují specializovaná oddělení, která jsou v souč asné době kapacitně nepostač ující. : Výkon trestu u c i z i n c ů má své zvláštnosti; cizinec je bezprostředně při příjmu do výkonu trestu pouč en o svých právech, vč etně práva obracet se na diplomatickou misi a konzulárníúřad státu, jehož je obč anem. Pouč en je ve své m rodné m jazyce nebo v jazyce, které mu rozumí. Při výkonu trestu cizinců se respektujíkulturnía náboženské zvyklosti, při umisťovánído cel se zohledň uje možnost komunikace v rodné m nebo příbuzné m jazyce. Cizinec vykonává trest společ ně s odsouzenými, kteříjsou obč any Č R. Projeví-li zájem, je mu umožněno uč it se č eský jazyk. Nástup výkonu trestu přijímacíoddělení(1 týden vstupníprohlídky a formality) nástupníoddělení(zpr. 2 týdny seznámeníse s režimem, zač lenění ) P řed ukonč ením trestu výstupníoddělení zpr.6 měsíců před skonč ením trestu

Jednotlivé druhy věznic vč.vazebních mohou být umístěny v jednom objektu jako samostatná oddělení. Možnost podmíneč né ho propuštěnía podmíneč né ho upuštěníod výkonu zbytku trestu po uplynutípoloviny až dvou třetin trestu. Dohled Probač nía mediač níslužba, postpenitenciárnípéče 3.4.6 Základníúdaje o vězeňstvív Č R. Stav k 6.2.2009 Muž i Ženy Celkem Obvinění 2227 169 2396 Odsouzení 17632 938 18750 Celkem 20966 Pořet věznic: 35 Zaměstnanost odsouzených: 1990 36% 2004 48% 2005 45,1% Finanč nínáklady na 1 den výkonu trestu odnětísvobody představují800-1000kč (z toho náklady na stravu asi 60Kč ), které odsouzenímusíuhradit. Pokud pracujívydělajísi v prů měru 4300Kč. Pracovních míst pro odsouzené je zatím stále nedostatek, navíc odsouzenímohou odmítnout práci pro soukromou firmu (nikoliv práci přidělenou vězeň skou službou) Zadluženost propuštěných k 31.12.2005 51 926 dlužníků dluhy celkem 719 milionů Kč

3.4.7 Jak plnívtos základnífunkce trestu? Spíš e neplní, alespoň pokud jde o změnu. Problé my jsou všude na světě. Rovnováha mezi ochranou společ nosti a motivacíke změně. Příčiny: 1. Samotníodsouzení viz osobnost pachatele 2. Podmínky a prů běh VTOS Možné cesty zlepšení: Materiální.- prostorové a dalšívybavenívěznic Personální kvantitativní poč et pracovníků VS - kvalitativní(dozorci, specialisté speciální pedagog, psycholog, sociálnípracovník, vychovatel) osobnostnía kvalifikač nípředpoklady Systé mové postoje veřejnosti a postavenívězeň stvíve společ nosti Materiálnía organizač nípodmínky VTOS Vztahy odsouzený pracovník VS Programy zacházení resocializač níprogramy Možnost práce a vzdělávánípři VTOS Sociálnía pastorač nípráce práce specialistů vč. práce duchovních (Vězeň ská duchovenská služba) Práce dobrovolníků, kontakt s veřejností

Postpenitenciárnípéče Příprava na pobyt na svobodě v závěru VTOS (výstupníoddělenízpravidla 6 měsíců před propuštěním z trestu delšího než 3 roky) Pomoc při zajištěníbydlení Pomoc při zajištěnízaměstnání Finanč nípomoc Znovuzač leněnído rodiny a dalších sociálních vztahů Poradenská a sociálně terapeutická pomoc Odstranění stigmatu Měli by zajišťovat pracovníci věznic (sociálnípracovníci) sociálníkurátoři Probač nía mediač níslužba Ú řady práce Nestátníorganizace Charita, Diakonie, Armáda spásy a další Výčet druhů trestů, který mi trestnízákon disponuje a které mohou bý t soudem uloženy, je možno nalézt v ustanovení 27 v obecné části trestního zákona. Katalog druhů trestů obsahuje trest odnětísvobody, trest obecně prospěšných prací, trest ztráty č estných titulů a vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti, trest zákazu č innosti, trest propadnutímajetku, peněžitý trest, trest propadnutí věci, trest vyhoštěnía trest zákazu pobytu. Tresty ztráty č estných titulů a vyznamenánía ztráty vojenské hodnosti mají v rámci tohoto katalogu specifické postavení. Na rozdíl od ostatních druhů trestů je lze považovat za tzv. vedlejšítresty, protože ani trest ztráty č estných titulů a

vyznamenání, ani trest ztráty vojenské hodnosti nelze nikdy uložit samostatně. Je možno je uložit pouze vedle jiné ho trestu. Ztráta č estných titulů a vyznamenání(č eskými vyznamenáními jsou Řád bílé ho lva a Řád T. G. Masaryka a dále Medaile za hrdinstvía Medaile za zásluhy) záležív tom, že odsouzený ztrácívyznamenání, č estná uznání, vědecké a umělecké hodnosti a jiné č estné tituly, udělené podle vnitrostátních právních předpisů. Odsouzený ztrácítéž právo nosit cizozemská vyznamenánía právo užívat cizozemských č estných titulů. Trest ztráty č estných titulů a vyznamenání mů že soud uložit, jestliže odsuzuje pachatele za úmyslný trestný č in spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněné mu trestu odnětísvobody na dvě lé ta. Trest ztráty vojenské hodnosti mů že soud uložit, pokud odsuzuje pachatele za úmyslný trestný č in spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněné mu trestu odnětísvobody, nejmé ně na dvě lé ta. Trestnízákon umožň uje, aby soud tento trest uložil také vedle jiné ho trestu, jestliže to vzhledem k povaze spáchané ho trestné ho č inu vyžaduje kázeň a pořádek v ozbrojených silách nebo v ozbrojené m sboru. Tento trest pro pachatele znamená, že se mu snižuje hodnost ve vojsku na hodnost vojína a odnímá se mu jeho hodnost v ozbrojené m sboru. VSCR.cz Historie věznic: Lancaster Castle, zřejmě nejstaršífungujícívěznice v Evropě. Záznamy o vězněníjiž z roku 1196, budova postavena ze zbytku materiálu z římské pevnosti v roce cca 1090. The Panopticon is a type of prison building designed by English philosopher, social a právnítheorist Jeremy Bentham in 1785. The concept of the design is to allow an observer to observe (-opticon) all (pan-) prisoners without the prisoners being able to tell whether they are being watched, thereby conveying what one architect has called the "sentiment of an invisible omniscience." [1] Bentham himself described the Panopticon as "a new mode of obtaining power of mind over mind, in a quantity hitherto without example." [2]

Vězeňská duchovenská péč e VDP Vězeňská duchovníslužba OS Nová šance, Naše sdruženíse zabývá primárně především postvězeň skou péčí, která se specializuje zejmé na na hledáníúč inných forem snižovánírecidivy a efektivnějšíadaptaci propuštěných lidíz výkonu trestu. Dalším naším zájmem je pomoci těm, kteřížijína samé m okraji společ nosti - lidem bez domova č i přístřeší. Vedle té to č innosti umožň ujeme také osobám s nařízeným alternativním trestem vykonávat trest obecně prospěšných prací. Cílovou skupinou sdruženíjsou muži starší18 let, po výkonu trestu odnětísvobody, osoby vykonávajícíalternativnítrest OPP, bezdomovci. V našem zařízeníbylo od roku 1999 ubytováno přes 220 klientů. V souč asné době je naše kapacita 14 osob. Klienti jsou ubytováni na 2-4 lůžkových pokojích. Kontakty s bývalými klienty udržujeme dle jejich vlastního zájmu. Domov Sv. Karla Boromejského Samostatné oddělenípro vý kon trestu odsouzený ch ž en Vazebnívěznice Praha-Ruzyně je dislokováno v řepské m areálu Domova Sv. Karla Boromejské ho. Diakonie Č eskobratrské církve evangelické Linka dů věry Diakonie SOS centrum Diakonie Diakonie Cirkve bratrske Slezská diakonie HESTIA Ceske sdruzeni Cirkve adventistu sedmeho dne [ Diakonie ] Diakonie Apoštolské církve Diakonie ecm HESTIA - Adresář sociálních služeb Ekumenicka rada cirkvi OS Diakonie Ú pice NADACE DIAKONIE A MISIE SAD Sdruzeni Zastupcu Azylovych Domu Naděje Č eská katolická charita Sdruženípro prevenci kriminality PRAK

Literatura: Č erníková, V., Makariusová, V.: Ú vod do penologie, Sociálně právníinstitut, Hála Č asopis Č eské vězeň ství Most 1997 Trestnípředpisy 2002 UZ (Trestnízákon, Trestnířád, Zákon o výkonu trestu odnětísvobody, Zákon o výkonu vazby, Zákon o Probač nía mediač níslužbě)