Zrakové ústrojí Organum visuale et structurae accessoriae. David Kachlík

Podobné dokumenty
Oko (oculus) Vypracoval: Libor Luňáček

Smyslové orgány ORGANA SENSUUM

Čichový sensorický systém

FYZIOLOGIE OKA A VIDÌNÍ

Vývoj a stavba oka 2010

Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes. David Kachlík

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MICHAELA DOLEŽALOVÁ

ORGÁN ZRAKU A SLUCHU

Kosti splanchnokrania

Uložena v očnici (orbita) v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením)

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Fossa cranii anterior media posterior

Obličejová část lebky - SPLANCHNOCRANIUM

Zrakové ústrojí. Z. Nováková

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE HLAVY

SMYSLOVÉ ORGÁNY. MUDr. Filip Wagner Ústav histologie a embryologie Lékařské fakulty UP v Olomouci

OČNÍ PŘÍPRAVKY (OCULARIA, OPHTHALMICA)

Digitální učební materiál

Oko - stavba oka a vady

MASARYKOVA UNIVERZITA

Digitální učební materiál

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou

Otázka: Zrakové ustrojí člověka. Předmět: Biologie. Přidal(a): Barbora Mikšátková. Zrakové ústrojí člověka

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Anatomie a fyziologie v očním lékařství

PREVENCE OČNÍCH VAD U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU V PLZEŇSKÉM KRAJI

Seminární práce Lidské oko Fyzika

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor

Vazivo. Chrupavka. Kost

Jara Hornová. Oční propedeutika

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE KRKU

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

Jara Hornová. Oční propedeutika

Variace Smyslová soustava

Gullstrandovo schématické oko

VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

LEBKA JAKO CELEK MOZKOVÁ ČÁST LEBKY 1.CALVARIA. 2.a) BASIS CRANII INTERNA:

Nervová soustava. Nejvyšší funkce myšlení, řeč, uvědomnělé smyslové vnímání. Instinktivní a emotivní chování Učení a paměť


Patologie předního segmentu oka na štěrbinové lampě

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Jméno: Michal Hegr Datum: Oko

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.

Gullstrandovo schématické oko

Gullstrandovo schématické oko

ONEMOCNĚNÍ OKA A JEJICH TERAPIE

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY

Analýza smyslový vjem

3. BLOK. Anatomie a fyziologie zrakového orgánu

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx

Lidské oko jako objektiv a senzor

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE DOLNÍ KONČETINY

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE ZAD A PÁNVE

SYMPTOMY GLAUKOMU A JEJICH DETEKCE

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Trávicí trubice od jícnu a do po rektum. MUDr. Jiří Beneš, Ph.D.

velmi těsně na sebe naléhajících buněk bezcévná mechanická sekreční

:25 1/5 1. přednáška

FAKULTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC, HÁLKOVA 4. Kompenzační pomůcky pro slabozraké

Smyslové orgány (čidla)

Fascia cervicalis 3 listy

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

O nemocné s poruchou zraku zvláštnosti

Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

Neurony a neuroglie /

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Ošetřovatelský proces u nemocného s penetrujícím poraněním oka

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (

SYMPTOMY GLAUKOMU A JEJICH DETEKCE

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Vnější projev multifaktoriální patologie postihující povrchové i hluboké struktury předního i zadního segmentu oka, očnice i přídatných očních orgánů

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY

HLAVOVÉ NERVY (nervi craniales)

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Obor Všeobecná sestra. Kvalita života u klientů se zrakovým postižením

Jara Hornová. Oční propedeutika

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

Histologická praktika. Nervový systém

Stavba a funkce receptorů (organa sensuum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Dýchací cesty: - horní. - dolní. Respirační oddíl plic

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Lukáš Kolarčík, Václav Dedek, Michal Ptáček. Příručka pro sestry v oftalmologii

SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ ZMĚNY VE VIDĚNÍ PACIENTA S MAKULÁRNÍ DÍROU. Absolventská práce

OKO VY_52_INOVACE_12. Ročník: 8. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Arteria carotis. External carotid artery ECA

Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova universita v Brně Biofyzikální ústav. Biofyzika vnímání světelných podnětů

Kožní pokrývka integumentum commune

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

Transkript:

Zrakové ústrojí Organum visuale et structurae accessoriae David Kachlík

Odilo Redon

Očnice = Orbita tvar 4-bokého jehlanu svrženého vzad kostěné ohraničení aditus orbitae apex orbitae 10 otvorů + obsah septum orbitale uzavírá aditus orbitae m. orbitalis Mülleri hladký sval uzavírající fissura orbitalis inferior obsah: oční koule, svaly, tukové těleso a přídatné orgány

Očnice kostěné stěny

Očnice kostěné stěny kraniálně: pars orbitalis o. frontalis (fovea trochlearis + spina trochlearis, incisura/foramen frontalis/supraorbitalis, fossa glandulae lacrimalis), ala minor o. sphenoidalis (fissura orbitalis sup.) mediálně: processus frontalis maxillae (fossa sacci lacrimalis), os lacrimale, lamina orbitalis o. ethmoidalis (foramen ethmoidalis ant. et post.), ala minor o. sphenoidalis laterálně: facies orbitalis o. zygomatici (foramen zygomaticoorbitale), facies orbitalis alae majoris o. sphenoidalis

Očnice kostěné stěny kaudálně: facies orbitalis o. zygomatici, facies orbitalis corporis maxillae (sulcus et canalis infraorbitalis, fissura orbitalis inf.), processus orbitalis o. palatini aditus orbitae apex orbitae očnice je rozdělena myšlenými rovinami na 3 etáže

Očnice okolní struktury okolní struktury: mediálně: cellulae ethmoidales (za tenkou lamina orbitalis ossis ethmoidalis) kaudálně: sinus maxillaris kraniálně: fossa cerebri anterior dorzálně: sinus cavernosus + fossa pterygopalatina

Zrakové ústrojí oční koule = bulbus oculi přídatná oční ústrojí = structurae accessoriae oculi topografie regio orbitalis vývoj zrakového ústrojí

Oční koule tunica fibrosa (externa) tunica vasculosa (media) tunica interna (nervosa) sklivec (corpus vitreum) + čočka (lens) přední a zadní segment

Oční koule polus anterior + posterior equator (rovník) x meriadiani (poledníky) axis bulbi externus, internus axis opticus (= linea visus )

Tunica fibrosa (externa) bělima (sclera) rohovka (cornea)

5/6 povrchu Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera neprůhledná vrstva hustého kolagenního vaziva a méně četných elastických vláken a fibroblastů tloušťka: 0,4 mm (kolem rovníku) 1 mm (dorzálně) do vnější vrstvy se upínají šlachy 6 okohybných svalů tvoří ochranný obal hlubších oddílů a pevnou oporu pro úpon šlach okohybných svalů

Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera vrstvy bělimy: lamina episcleralis tenká vrstva řídkého vaziva spojuje oční kouli s vagina bulbi, obsahuje cévy substantia propria sclerae hustá síť silných kolagenních vláken lamina fusca sclerae (= lamina suprachoroidea) fibroblasty a melanocyty

Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera reticulum trabeculare / ligamentum pectinatum anguli iridocornealis (Fontanovy prostory) vazivo s prostory mezi sinus venosus sclerae a přední komorou calcar sclerae výběžek bělimy mezi sinus venosus sclerae a řasnaté těleso sinus venosus sclerae (canalis Schlemmi) oválný kruhový kanál pro odtok komorové tekutiny

Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera sulcus sclerae mělký žlábek v místě sklerokorneální spojení (nad limbus corneae) není dostatečně očišťován při mrkání ( mrtvý prostor ) možnost šíření infekce na rohovku lamina cribrosa sclerae dorzálně vstup vláken n. opticus anulus scleralis vazivový kruh kolem vstupu n. opticus, viditelný na oční pozadí kolem slepé skvrny

Rohovka = Cornea dokonale průhledná, ventrálně konvexní fyziologický astigmatizmus svisle 11 mm a vodorovně 12 mm (do 0,5 dioptrií) optická mohutnost přibližně +43 dioptrií bezcévná (ani krevní, ani mízní cévy), živí ji difúze z vlásečnic bělimy a spojivky a z komorového moku obsahuje 78 % vody, kolagen a keratansulfát limbus corneae klínovitě přihrocený okraj, spojení s bělimou vertex corneae nejtenčí a nejventrálnější místo rohovky (555 μm)

Rohovka vrstvy 5 vrstev epithelium anterius corneae vícevrstevný dlaždicový nerohovějící epitel lamina limitans anterior Bowmanova membrána substantia propria corneae lamina limitans posterior Descemetova membrána epithelium posterius corneae jednovrstevný plochý

Rohovka vrstvy Epithelium anterius corneae vícevrstevný dlaždicový nerohovějící epitel obvykle 5 vrstev, 70 µm velká regenerační schopnost (6-denní cyklus), na okrajích dendritické Langerhansovy buňky volná nervová zakončení v předním epitelu z větví n. V1 povrchová vrstva (stratum superficiale) oploštělé buňky mají na apikální povrchu mikroklky prostřední vrstva (stratum intermedium) obsahuje buňky překrývající vždy dvě bazální buňky pod ní bazální vrstva (stratum basale) kubické buňky, jejich lamina basalis spojená hemidezmozómy s hlubší lamina limitans anterior

Rohovka ostatní vrstvy lamina limitans anterior Bowmani hustá vrstva kolagenních vláken bez fibroblastů (12 µm) substantia propria 200-250 vrstev uspořádaných kolagenních lamel, fibroblasty s větvenými výběžky, makrofágy, neutrofily a lymfocyty (500 μm) rozptýlí jen 1 % procházejícího světla poranění způsobí jizvu (zákal rohovky) lamina limitans posterior Descemeti silná bazální membrána zadního epitelu rohovky (3-10 µm zesiluje se s věkem)

Tunica vasculosa (media) = Uvea = Živnatka cévnatka (choroidea) řasnaté těleso (corpus ciliare) duhovka (iris)

Tunica vasculosa (media) Cévnatka = Choroidea lamina suprachoroidea (= lamina fusca sclerae) spatium perichoroideum lamina vasculosa (choroidální stroma) velké cévy, vazivo, hladké svalové buňky, nervíky lamina choroidocapillaris kapiláry lamina basalis = Bruchova membrána BM pigmentového epitelu a kapilár + vazivo

tvar mezikruží průřez trojúhelníku anulus ciliaris (pars plana, orbiculus ciliaris) = vnější část corona ciliaris (pars plicata) = vnitřní část vějířovité vyšší processus ciliares (70-80) + plicae ciliares zonula ciliaris závěs čočky Tunica vasculosa (media) Řasnaté těleso = Corpus ciliare

Tunica vasculosa (media) Řasnaté těleso = Corpus ciliare lamina supraciliaris (odpovídá lamina suprachoroidea) hladký musculus ciliaris fibrae meridionales (= longitudindales), radiales, circulares parasympatikus akomodace pohled do blízka (pohled do dálky zajišťuje pružnost cévnatky) stroma obsahuje cévy cévy

Tunica vasculosa (media) Řasnaté těleso = Corpus ciliare lamina basalis (odpovídá Bruchově membráně) epithelium ciliare (pars ciliaris retinae) epithelium pigmentosum (odpovídá pigmentovému epitelu sítnice) ciliární kanál tvorba komorového moku epithelium nonpigmentosum (odpovídá senzorickému epitelu sítnice) kryto lamina limitans interna retinae

Duhovka = Iris tvar mezikruží, plochá, průměr 12 mm funkce clony obsahuje dva hladké svaly margo ciliaris (vnější), margo pupillaris (vnitřní) anulus iridis major + minor (obsahují circulus arteriosus iridis major + minor) pupilla (= zornice, zřítelnice, panenka ) facies anterior plicae iridis circulares et radiantes zona ciliaris (cryptae iridis při katele) catella ( collarette ) zbytek po úponu membrana pupillaris zona pupillaris (1,5 mm široká, cryptae pupillares) facies posterior

Svaly duhovky m. sphincter pupillae parasympatikus (n.iii ggl. ciliare) miosis (kruhovitý) m. dilatator pupillae sympatikus (ggl. cervicale superius) mydriasis (vějířovitý)

Vrstvy duhovky přední plocha nemá epitelový kryt (stratum limitans anterius) = změněné stroma fibroblasty a melanocyty (barva) pigment frill = pupillary ruff stroma iridis stratum anterius nonvasculosum obsahuje m. sphincter pupillae stratum posterius vasculosum oba cévní okruhy makrofágy (cellula congregata Koganei) epithelium iridicum 2 vrstvy epithelum nonpigmentosum obsahuje m. dilatator pupillae (myoepitelové buňky) epithelum pigmentosum cylindrické buňky

Čočka = Lens transparentní bikonvexní bezcévný útvar slouží k zaostřování 15-20 dioptrií polus anterior + posterior axis, equator radii (švy ve tvaru Y a obráceného Y) zonula ciliaris Zinni fibrae zonulares spatia zonularia šedý zákal (katarakta) náhrada pseudofakie

Čočka = Lens capsula lentis podobná bazální lamině epithelium lentis jednovrstevný kubický jen na přední ploše čočky substantia lentis cortex obsahuje protáhlé 6boké eozinofilní buňky (fibrae) s organelami a jádrem nucleus buněčná vlákna bez organel a jádra buňky obsahují specifické proteiny (filensin, krystaliny) průměr 9-10 mm, tloušťka 3,7-4,4 mm 69 % vody

Čočka

Zaostření = Akomodace zaostření na blízko stah m. ciliaris fibrae zonulares povolí čočka se vypoukne současně stah m. sphincter pupillae (= miosis) zaostření na dálku základní stav oka tonus cév udržuje fibrae zonulares napnuté čočka je oploštělá ze zaostření vrací zpět stah m. dilatator pupillae (= mydriasis)

Sklivec = Corpus vitreum membrana vitrea kolagenní obal stroma vitreum řídká spleť kolageních vláken a hyalocyty (tvoří jej jen za vývoje) humor vitreus 4 ml, 98 % vody, kyselina hyaluronová hyalocyty jsou monocyto-makrofágového původu sklivec neregeneruje! při poranění vyteče, nahrazen komorovou vodou canalis hyaloideus Cloqueti zbytek po fetální arteria hylaloidea fossa hyaloidea udržuje vnitřní tlak oka, přitlačuje sítnici, při ztrátě odchlípení sítnice (amoce = amotio)

Komorový mok (nitrooční tekutina) = Humor aquosus tvořena řasnatým tělesem vstřebávána v angulus iridocornealis 0,2-0,3 ml čiré, bezbarvé tekutiny denně se vytvoří 3 ml složení: 0,7-1,2 % NaCl, stopy močoviny a glukózy (0,1 %), žádné bílkoviny nahrazuje mízu oka nitrooční tlak 14-17 mmhg nitrooční tlak útlak sítnice zelený zákal ( glaukom = glaucoma)

Oční komory = Camerae bulbi sklivcová komora (camera postrema s. vitrea) mezi řasnatým tělesem, čočkou a sítnicí obsahuje sklivec spatium retrozonulare zadní komora (camera posterior) mezi duhovkou, čočkou a řasnatým tělesem obsahuje a vytváří humor aquosus přední komora (camera anterior) mezi rohovkou a duhovkou angulus iridocornealis obsahuje a vstřebává humor aquosus

Iridokorneální úhel = angulus iridocornealis v místě sklerokorneálního spojení (limbus corneae) trámčitá síť na zadní straně = spatia anguli i.c. = Fontanovy prosotry není přímé spojení se Schlemmovým kanálem resorpce humor aquosus udržování nitroočního tlaku!!! zákaz podávání parasympatolytik u zeleného zákalu!!!

Cesta toku komorového moku řasnaté těleso (cilární kanál) zadní komora zornice přední komora angulus iridocornealis spatia a.i. (Fontanovy prostory) sinus vevosus sclerae (Schlemmův kanál) venulae acquosae vv. episclerales (+ vv. sclerales) větší žíly oka a očnice (vv. ciliares anteriores, vv. conjunctivales)

OCT Optický koherentní tomograf měření odrazu světla

Řez vrstvami stěny oční koule