UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Katedra antropologie a zdravovědy PdF UP v Olomouci UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy Diplomová práce Eva Hanáková Sociálně zdravotní práce se zaměřením na vzdělávání Kvalita spánku seniorů v závislosti na sociálním prostředí Olomouc 2014 Vedoucí práce: MUDr. Jiří Charamza

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu a zdroje. V Olomouci dne 14. 5. 2014 Eva Hanáková

Děkuji MUDr. Jiřímu Charamzovi za odborné vedení diplomové práce, poskytování cenných rad a připomínek. Děkuji také mé rodině za podporu a pomoc, kterou mi poskytovali po celou dobu mého studia.

OBSAH ÚVOD... 6 1 CÍLE PRÁCE... 7 2 TEORETICKÁ ČÁST... 8 2.1 Stárnutí... 8 2.2 Stáří... 9 2.2.1 Kalendářní stáří... 9 2.2.2 Biologické stáří... 10 2.2.3 Sociální stáří... 10 2.3 Spánek... 11 2.3.1 Definice spánku... 12 2.3.2 Fyziologie spánku... 12 2.3.3 Stádia spánku...13 2.3.4 Faktory ovlivňující spánek... 15 2.3.5 Usínání...15 2.3.6 Snění... 16 2.3.7 Potřeba spánku během života... 16 2.3.8 Zvláštní spánkové jevy... 18 2.4 Poruchy spánku... 19 2.4.1 Klasifikace poruch spánku... 19 2.4.2 Insomnie... 20 2.4.3 Další poruchy spánku... 24 2.5 Poruchy spánku u seniorů... 25 2.5.1 Příčiny spánkových poruch ve stáří... 25 2.5.2 Poruchy spánku související s onemocněním vyššího věku... 25 2.6 Vyšetřování poruch spánku...26 2.7 Léčba poruch spánku... 28 2.8 Spánková hygiena seniorů... 32 2.9 Doporučení na závěr... 33 3 METODIKA PRÁCE... 34 3.1 Charakteristika zkoumaného souboru... 34

3.2 Charakteristika výzkumného šetření... 34 3.3 Organizace výzkumného šetření... 35 3.4 Zpracování dotazníkového šetření... 35 4 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ... 36 5 DISKUSE... 59 ZÁVĚR... 62 SOUHRN... 64 SUMMARY... 64 REFERENČNÍ SEZNAM... 65 SEZNAM ZKRATEK... 68 SEZNAM TABULEK... 69 SEZNAM GRAFŮ... 70 SEZNAM OBRÁZKŮ... 71 SEZNAM PŘÍLOH... 72

ÚVOD Má diplomová práce se zaměřuje na problematiku kvality spánku seniorů v závislosti na sociálním prostředí. Je zřejmé, že jiným spánkem budou spát senioři ve svém vlastním domácím prostředí a jinak se vyspí lidé, kteří jsou hospitalizováni. Do výzkumu diplomové práce byli zahrnuti občané, kteří spí doma a ti, kteří právě pobývají v nemocničním prostředí. Spánek byl po staletí vnímán jako něco tajemného. Různé původní kultury tvrdí, že duše během spánku opouští tělo a přesouvá se do jiných říší ke hvězdám nebo do jiných dimenzí. Lidé věřili, že hrozí nebezpečí smrti, protože se duše na své cestě může ztratit nebo se nedokáže vrátit zpět do těla. Spánku se taky říká malá smrt. Někdy říkáme o lidech, kteří spí hluboce: Spí jako zabitý. Spánek je však živý proces, je to složitý děj, který má celou řadu vlastností (Bruno, 2003). Většina lidí jej považuje za období odpočinku rozdělující aktivity našeho života. Den končíme ulehnutím do postele, kdy, pokud dobře spíme, zapomínáme na radosti a starosti, které nám přinesl, a vstáváme připraveni pokračovat v naší existenci. O tom, co se děje v noci, přemýšlíme jen když spíme špatně nebo máme živé sny (Lavery, 1998). Spánek vnímáme jako samozřejmost, stejně jako zdraví. Je pro nás tak přirozený a potřebný jako příjem potravy. Nikdo sice přesně neví, jakým způsobem spánek prospívá našemu zdraví, ale tato skutečnost je všeobecně známá. Pro spoustu lidí ale spánek není tak přirozený jak se na první pohled zdá. V dnešní době je nespavost téměř nejrozšířenějším zdravotním problémem. U každého se občas vyskytne období, kdy špatně spí, ale s periodickou nespavostí se dnes potýká každý třetí člověk (Chopra, 1994). Co je jednodušší než se položit na polštář, usnout a dobře si odpočinout? zeptá se člověk, který nemá problémy se spánkem. Okolí si většinou stížností jiných lidí na spánek nevšímá, ale poruchy spánku je třeba brát vážně. Opravdu existují a lidé jimi trpí. Ke spánku se nelze přinutit, nepřivodíte si jej vůlí ani si nemůžete poručit. Můžete být prezidentem nebo královnou, ale ke spánku se prostě nutit nedá (Bruno, 2003). 6

1 CÍLE PRÁCE Hlavní cíl: Srovnat kvalitu spánku seniorů žijících v domácím prostředí s kvalitou spánku hospitalizovaných seniorů. Dílčí cíle: 1. Zjistit průměrnou délku spánku seniorů ve sledovaných sociálních prostředí. 2. Identifikovat faktory, které významným způsobem negativně ovlivňují kvalitu spánku seniorů ve sledovaném sociálním prostředí (faktory související s technickými podmínkami prostředí, s fyzickými, psychickými nebo sociálními parametry). 3. Zjistit nejfrekventovanější poruchy spánku u seniorů v různých sociálních prostředích. 4. Zjistit frekvenci výskytu spánkové inverze u seniorů ve sledovaných prostředích. 5. Zjistit četnost a délku užívání hypnotik u seniorů ve sledovaných sociálních prostředí. 7

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Stárnutí Stárnutí, neboli involuce, je zákonitý, specifický celoživotní proces. Je to proces individuální (každý stárneme do určité míry svým tempem ), daný nejen odlišnou genetickou výbavou, ale také působením prostředí, zdravotním stavem a životním stylem. Jde především o proces asynchronní, což znamená, že postihuje nerovnoměrně různé orgánové soustavy a funkce organismu. Samozřejmě v souvislosti s jejich zatěžováním a stimulováním (Kalvach, 1997). Stárnutí populace je významný demografický trend současnosti. Dochází u nás k nárůstu podílu osob starších 65 let a poklesu podílu populace mladší 15 let. Podle současné předpovědi by v budoucnu měl počet seniorů v naší populaci narůstat: v roce 2030 na 2.1 2,5 miliónů, což je 23 25 % obyvatelstva. Do roku 2050 až na 3,07 miliónů, to znamená 33 % (Kozáková, 2011). V ontogenetickém vývoji člověka dochází k morfologickým a funkčním změnám v různou dobu a rozdílnou rychlostí. Jednotlivé orgány totiž nestárnou stejně rychle. Existuje určitý vztah mezi anatomickým a funkčním stárnutím a stářím. Každá ontogenetická vývojová etapa má v sobě prvky progresivní a regresivní, konečný výsledek je dán tím, co převažuje. Během stárnutí a hlavně ve stáří převládají obzvlášť nezvratné regresivní změny. Zajímavostí je, že adaptační schopnost je ve stáří snížena, a to ve smyslu biologickém i psychosociálním. Říká se, že kdyby měl člověk celý život takovou adaptační schopnost jako v dětském věku, dožila by se polovina lidí 700 let (Pacovský, 1990). Stárnutí je děj, který nás provází po celý život a jako takové by mělo být chápáno. Vždy se jedná o problém společenský i problém individuální. Tato problematika je vždy komplexní, má součást biologickou, psychologickou i sociální. Jednostranný pohled na stáří není vhodný a těmto lidem jen málo pomáhá (Pacovský, 1990). 8

2.2 Stáří Výsledkem stárnutí je stáří, tedy senium. Je to poslední ontogenetická vývojová etapa v životě člověka a souvisí s předchozími fázemi lidského vývoje. Stárnutí lze považovat za přechodné období mezi dospělostí a stářím, je takovým biologickým předvojem stáří. Tak jako ostatní vývojová stádia, má i stáří své specifické znaky, kterými se odlišuje od jiných životních etap. Lze rozlišit stáří kalendářní, biologické a sociální (Pacovský, 1990). Stárnutí a stáří jsou geneticky nakódovány, řídí se druhově specifickým časovým zákonem. Podléhají formativním vlivům prostředí. Strukturální i funkční změny vzniklé při fyziologickém stárnutí a stáří mají převážně regresivní charakter, jsou nevratné, neopakují se. (Pacovský, 1990, s. 30) Ve stáří dochází u člověka ke změnám na úrovni tělesné, psychické a sociální. Důležité je zde zdůraznit, že u fyziologického stáří se kvalitativně nemění struktura osobnosti. Pro dobrou psychiku ve stáří má větší vliv osobnost člověka než kalendářní věk. Není podstatné, že je někdo starý, ale kdo stárne. Stáří nemusíme jen pasivně přijímat jako osud, pro mnoho stárnoucích lidí může být nepřítelem, ale lze se mu bránit. Je podstatné se na stáří předem připravovat. Spokojeně prožité stáří je přeci odměnou za celý předcházející život (Pacovský, 1990). 2.2.1 Kalendářní stáří Je vymezeno dosažením určitého stanoveného věku, ale nepostihuje úplně interindividuální rozdíly. Jeho výhodou je jednoznačnost, jednoduchost a snadné porovnání (Kalvach, 1997). Periodizace kalendářního stáří E.B. Hurlocková v 50. letech uvádí jedno z prvních členění věku následovně: 40 60 let - střední věk 60 a více let - stáří 9

V. Příhoda uvádí patnáctileté členění dospělosti: (Kalvach, 1997) 30 44 let - dospělost (adultium) 45 59 let - střední věk (interevium) 60 74 let - časné stáří (senescence) 75 89 let - vlastní stáří (senium, kmetství) 90 let a více - dlouhověkost (patriarchium) Dle B. L. Neugartenové v současnosti členíme stáří takto: (Kalvach, 1997) 65 74 let - mladí senioři 75 84 let - staří senioři 85 a více let - velmi staří senioři Periodizace stáří dle Světové zdravotnické organizace (WHO): (Pacovský, 1990) 45 59 let - střední věk 60 74 let - vyšší věk 75 89 let - stařecký věk 90 a více let dlouhověkost 2.2.2 Biologické stáří Tímto termínem se označuje konkrétní míra involučních změn u daného jedince (atrofie, pokles výkonnosti, změna adaptační schopnosti). Určování biologického stáří, které by bylo přesnější než kalendářní věk konkrétního člověka se ukázalo jako nevhodné a stanovení biologického stáří se tak nepoužívá. Lidé stejného kalendářního věku mohou vykazovat různé biologické stáří (Kalvach, 1997). 10

2.2.3 Sociální stáří Je chápáno jako období, kdy jedinec dosáhne určitého věku, v němž vzniká nárok na starobní důchod či penzionování. Sociální stáří se týká změny rolí, způsobu života i ekonomického zajištění. Dále upozorňuje na společná rizika, jako jsou ztráty životního programu, špatné přizpůsobování se penzionování, pokles společenské prestiže, osamělost, diskriminace a další (Kalvach, 1997). Sociální periodizace života znamená, že se vývoj jedince člení do několika tzv. věků. Označení jako první věk neboli předproduktivní, je období dětství, mládí, učení se, získávání sociálních zkušeností a profesní přípravy. Druhý věk je produktivní, značí období dospělosti, produktivity jak biologické, tak sociální i ekonomické. Pojmem třetí věk bývá označována postproduktivní etapa života, což představuje stáří a žádnou produktivní přínosnost. Čtvrtý věk předkládá názor, že důsledkem dlouhého života je ztráta soběstačnosti. Což odporuje představě úspěšného stárnutí a zdravého stáří (Kalvach, 1997). 2.3 Spánek Proč musíme spát? Nejlepší odpovědí je zřejmě: abychom nebyli unavení. Ten, kdo v noci spí méně než šest hodin, se na rozdíl od ostatních dožívá nižšího věku. Také je všeobecně známo, že ve spánku dochází k regeneraci organismu a obnovení fyzických i psychických sil (Lavery, 1998). Dokonce se již dlouhou dobu ví, že nám spánek pomáhá při udržení optimální funkce imunitního systému a vede k rychlejšímu uzdravení při infekčních onemocnění. Naopak chronický nedostatek spánku může zapříčinit poruchy vývoje, snížit obranyschopnost organismu vůči infekci a výrazně zhoršit naši pozornost a rozhodování (Lavery, 1998). 11

Spánek je vlastně přirozenou odpovědí na únavu. Během spánku se tělesná aktivita zpomaluje a tělo i mozek mohou nabírat nové síly. Ovšem je rozdíl jakého odpočinku dosáhneme při typickém spánku, a jakého pouhým oddechem bez spánku. Je důležité vědět, že kvalitní spánek je pouze v našich rukou a není potřeba žádných zázračných pilulek, stačí jen dostatek času a trocha snažení. Vždyť zdravý a osvěžující spánek nám je obrovskou odměnou (Lavery, 1998). 2.3.1 Definice spánku Spánek lze definovat jako stav přirozeného relativního bezvědomí a mobility, kterým člověk nebo zvířata procházejí minimálně jedenkrát denně. (Lavery, 1998, s.8) Spánek je zvláštním stavem mysli a těla, při němž tělo hluboce odpočívá, metabolizmus se snížil a mysl si přestala uvědomovat vnější svět. (Chopra, 1994, s.8) Dle Šonka (1997) je spánek stav klidu s minimální pohybovou aktivitou v typické poloze (a ve vhodném místě), s omezením vnímání okolního prostředí, s výrazně omezeným působením na vnější prostředí a s mentální činností mozku zcela odlišnou od bdělého stavu přicházející v závislosti na cirkadiánním rytmu. (Šonka, 1997, s.14) Kvalitní spánek přichází sám, není potřeba brát žádné léky, ani o něj nijak zvlášť usilovat. Z dobrého spánku se v noci neprobouzíme, a když k tomu dojde, brzy a bez obtíží zase usneme. Ráno se probouzíme bez problémů a necítíme se otupěle, ani příliš bděle. A nakonec nám dobrý spánek přináší pocit vitality, který by měl přetrvat po celý den (Chopra, 1994). 2.3.2 Fyziologie spánku Podobně jako bdělost je spánek funkční stav organismu, který se vyznačuje typickými projevy. Řízení organismu při non REM fázi se odlišuje od řízení organismu v REM fázi spánku. Na základě rozdílných činností mozku a celého organismu se rozlišují tyto základní funkční stavy organismu: 12

bdělost REM spánek non REM spánek Střídání bdělosti a obou fází spánku má svá pravidla, které si popíšeme v následujících řádcích (Nevšímalová, Šonka, 1997). 2.3.3 Stádia spánku Existuje několik způsobů jak dělit fáze spánku. Asi nejdůležitější dělení je na spánek REM (rapid eye movement) s rychlým pohybem očí a non REM spánek, bez rychlého pohybu očí. Tyto formy spánku se během noci střídají. Non REM spánek Ve stadiu 0 nejde o spánek, člověk je bdělý. Stadium 1 je počáteční spánkové stádium, můžeme také říct ospalost nebo lehký spánek. Někdy dochází až k bezděčným záškubům svalstva. Stadium 2 je opravdový spánek a přechodné stádium k hlubším stádiím spánku. Stadium 3 je hluboký spánek. Stadium 4 je nejhlubší fází spánku. Tělo regeneruje fyzické síly a nezdají se sny. V této fázi se lidé obtížně budí (Lavery, 1998; Bruno, 2003). REM spánek Je aktivní spánek, kdy na spícím můžeme pozorovat rychlý pohyb očních bulv pod víčky. Existuje tu spojitost se zrakovými zážitky v průběhu snu. Fáze REM je spojena s lehkým spánkem. U dospělého tvoří tato fáze asi 20 až 25 procent nočního spánku. Poprvé upadáme do REM spánku během asi 90 minut po usnutí. Tento spánek se vrací zhruba po 90 minutách a takto se opakuje po celou noc. 13

Obrázek 1. Typy mozkových vln (Lavery, 1998) Spánkové cykly Ve spánku procházíme několika cykly po 90 až 100 minutách. Při usínání procházíme prvním, druhým, třetím a čtvrtým stadiem, pak se vracíme do druhého stadia a následně procházíme prvním stadiem REM spánku. Každý cyklus, kromě prvního, zahrnuje REM i non REM spánek. V první půlce noci spíme hlavně hlubokým spánkem než spánkem REM, ve zbývající půlce noci je více spánku REM (Bruno, 2003; Lavery, 1998). 14

2.3.4 Faktory ovlivňující spánek Prostředí - mezi nejčastější rušivé vlivy okolí patří hluk, příliš teplá nebo příliš chladná místnost, pohyby partnera, neznámé prostředí a další. Strava - těžké večerní jídlo těsně před ulehnutím spánku rozhodně neprospívá. Doporučuje se lehká večeře minimálně dvě hodiny před spaním. Ani alkoholické nápoje či kávu bychom krátce před spaním konzumovat neměli, ty totiž působí stimulačně. Směnný provoz - lidé, kteří pracují přes noc spí déle a v kratších časových intervalech najednou. Jejich spánek není osvěžující a rovněž se mění spánkový vzor. Tabulka 2. Faktory podílející se na ovlivnění spánku a odpočinku (Trachtová, 2008) Fyziologickobiologické faktory Věk Psychickoduchovní faktory Sociálně-kulturní faktory Faktory životního prostředí Úzkost, strach, Mezilidské vztahy Nadměrný hluk nejistota Nemoc, bolest Nedostatek činnosti, nuda Disharmonie v rodině Stav ovzduší, tlak vzduchu Strava, tekutiny Ztráta smyslu života Pracovní problémy Světlo Pohyb, aktivita - Finanční problémy Teplota Změna způsobu - - Nevyhovující života prostředí, zařízení 2.3.5 Usínání Je logické, že nejlépe se nám usíná, když jsme ospalí. Nesmíme ale zaměňovat ospalost s únavou, i když jsou si oba pojmy blízké. Únava je spíše fyzický stav, kdy pociťujeme potřebu zvolnit, na chvíli se zastavit v činnosti. U ospalosti jde o stav, kdy člověk s námahou odolává spánku a je třeba po určitou dobu spát, aby se opět cítil fit (Praško, 2004). 15

Dle Praška (2004), musí být splněny tyto podmínky, abychom mohli lehce usnout: ospalost šero ticho vhodná teplota místnosti svoje vlastní postel spánkové rituály (teplá koupel, čištění zubů) zvuk vodopádu 2.3.6 Snění Naše sny představují soubor myšlenek, které máme během spánku a které tvoří vnitřní odpověď na události, které se během dne nebo v minulosti staly. Sny se týkají hlavně podvědomí, kde neexistují spojitosti mezi minulostí, budoucností a současností a kde nefunguje ani logické vysvětlení. Snění je pro zdravý, dobře rozvinutý a výkonný mozek důležité podobným způsobem, jako je spánek potřebný pro fyzické zdraví, růst a obnovující procesy (Lavery, 1998). Sny nejsou pouhým produktem našich emocí během bdělého života, ale i zážitky ze snů nás mohou vědomě ovlivňovat. Emoce ve snech opravdu mohou způsobovat skutečné fyziologické změny, jako úzkost, strach či nepravidelnost tepové frekvence a dechu. Nejvíce sníme v průběhu REM fáze spánku a lidé, kteří spí REM spánkem jen málokdy, jsou více podrážděni, unavení a často si stěžují na zhoršení paměti (Lavery, 1998). 2.3.7 Potřeba spánku během života Naše nároky na spánek se v průběhu života mění, jak ve smyslu množství, tak i času, kdy jej provozujeme. Potřeba spánku u dětí je naprosto odlišná od potřeby spánku u dospělých. Čím jsou děti starší, tím méně hodin prospí, zato však spí v delších 16

časových periodách najednou. V období dospívání se zvyšuje potřeba spánku a mladí lidé by klidně prospali deset hodin denně. Většina dospělých zhruba od třiceti let začnou mít relativně stabilní spánkový vzor. Kolem 40. 45. roku se spánkový vzor začíná měnit. Spánek ovlivňují různé faktory, nejvíce zmiňovaný je věk a u žen jsou to hormonální změny jako premenstruační syndrom, menopauza a těhotenství (Lavery, 1998). Potřebu spánku v jednotlivých fázích života uvádí Trachtová (2008): Novorozenec Kojenec Batole Předškolní věk Školní věk Pubescent Adolescent Dospělost Stáří 18 20 hodin 12 18 hodin 10 12 hodin 11 hodin 10 hodin 8,5 9 hodin 8 hodin 6 8 hodin 6 a méně hodin 17

2.3.8 Zvláštní spánkové jevy Tyto nepříjemné projevy patří ke spánku i usínání a mnohdy mohou dotyčného člověka vylekat. Nejsou však vůbec nebezpečné a nemohou ublížit (Praško, 2004). Hypnagogické záškuby jsou náhlé, rychlé záškuby svalstva končetin, vyjímečně i trupu a hlavy, objevující se při usínání. Počet jejich výskytu může narůstat po emocionálním vypětí, při stresu a zvýšené tělesné námaze (Praško, 2004). Chrápání (ronchopatie) je poměrně běžný jev, častější ve vyšším věku. Je způsobeno obstrukcí horních cest dýchacích ochabnutím svalů jazyka a měkkého patra, což zúží dýchací cesty (Praško, 2004). Bruxismus neboli skřípání zubů je vyvoláno pravidelnými stahy žvýkacích svalů během spánku. Tento jev se může objevovat v kterékoli fázi spánku a může být i značně hlučný pro okolí. Při opakujících se epizodách hrozí poškození zubů až porucha čelistního kloubu (Praško, 2004). Somnilogie (mluvení ze spaní) je častější u dětí, ale běžná je i u dospělých. Vyskytuje se více v obdobích stresu a emocionální zátěže (Praško, 2004). Somnambulismus, jinak také náměsíčnost, je stav kdy spící vstane z lůžka, chodí po bytě a může provádět i jiné pohyby. Tento náměsíčný má otevřené oči, dovede si otevřít dveře nebo se vrátit zpět na lůžko (Praško, 2004). Spánková obrna je typická tím, že se člověk po probuzení nemůže nějakou dobu pohnout. Přetrvává svalová atonie, která se vyskytuje hlavně v REM fázi spánku. Je to neškodný stav, jenž trvá obvykle pár desítek vteřin (Praško, 2004). Spánková opilost je stav, kdy se dotyčný nedokáže zcela probudit, je dezorientován, má zpomalené reakce a jiné neurologické příznaky. Člověk se chová, jako by byl opilý, neudrží stabilitu, mluví nesmysly. Typická je při probuzení z hlubokého spánku (Praško, 2004). 18

Syndrom neklidných nohou je charakterizován nucením k pohybu dolními končetinami, parestezií až tupou bolestí lýtek. Tento syndrom je nepříjemný a brání člověku usnout (Kalvach, 2004). Obstrukční spánková apnoe je charakterizovaná úplnou zástavou dechu na několik sekund, kdy se postižený snaží nadechnout. Daný jev se opakuje vícekrát během noci, což vede k častému procitnutí. Během dne se pak člověk cítí unavený, nevyspaný (Kalvach, 2004). 2.4 Poruchy spánku Kvalitní spánek je důležitou součástí každého nového dne. Přibližně polovina populace nad 65 let věku, dnes trpí některou z poruch spánku. Často je možné v lékařské praxi zaslechnout stesky starších lidí na dobrý spánek. Proto je zřejmé, že se o poruchách spánku v odborných kruzích hodně diskutuje. 2.4.1 Klasifikace poruch spánku Během rozvoje spánkové diagnostiky bylo objeveno mnoho nových onemocnění a velké množství souvislostí s dobře známými chorobami. Proto bylo nutné dosud známou klasifikaci doplnit. Následně v roce 1990 vznikla nově přepracovaná Mezinárodní klasifikace poruch spánku (International Classifikation of Sleep Disorders ICSD), na které se podílely Americká asociace pro poruchy spánku, Evropské společnosti pro výzkum spánku, Japonské společnosti pro výzkum spánku a Latinsko-americké spánkové společnosti. Mezi světové odborníky patřil i doc. MUDr. Bedřich Roth, DrSc. (Nevšímalová, Šonka, 1997) V roce 2005 došlo k poslednímu přepracování Mezinárodní klasifikace poruch spánku (ICSD 2). Nynější poslední verze se nejvíce přibližuje Mezinárodní klasifikaci nemocí, která se používá u nás v České republice (Nevšímalová, Šonka, 1997). 19

Tabulka 3. Seznam poruch spánku a bdění podle ICSD 2 (Šonka, Pretl, 2009) I. Insomnie II. Poruchy dýchání související se spánkem III. Hypersomnie z centrální příčiny IV. Poruchy cirkadiánního rytmu V. Parasomnie VI. Poruchy pohybu ve spánku VII. Izolované příznaky, varianty normy VIII. Ostatní poruchy spánku Apendix A Poruchy spánku spojené s nemocemi klasifikovanými jinde Apendix B Psychiatrické choroby a poruchy chování časté v diferenciální diagnostice poruch spánku 2.4.2 Insomnie Insomnie je v prvé řadě subjektivní hodnocení nemocného. Proto lze insomnii definovat jako stav, kdy je spánek vnímán nemocným jako obtížně dosažitelný, přerušovaný, krátký, nedostatečný a neosvěžující. (Nevšímalová, Šonka, 1997, s. 67) Lavery (1998) uvádí, že insomnie neboli nespavost je zjednodušeně neschopnost spát. Tento termín můžeme použít, pokud mluvíme o potížích s usínáním, s udržením spánku, ale také při subjektivním pocitu neschopnosti spát vůbec. Dle Praška a kol. (2004) bývá nespavost popisována jako problém s usínáním delším než půl hodiny. Neschopnost znova usnout po nočním probuzení delší dobu než 30 minut. Diagnostická kritéria Mezinárodní klasifikace nemocí (10. revize) pro neorganickou insomnii (Praško a kol., 2004): Člověk obtížně usíná a udržuje spánek, trpí nedostatečně zotavujícím spánkem. Spánek je narušen nejméně třikrát týdně po dobu nejméně jednoho měsíce. Nedostatek spánku vede k viditelné osobní nepohodě nebo způsobuje sníženou výkonnost v průběhu dne. Neznámý příčinný organický faktor, jako je neurologický nebo jiný tělesný stav, porucha způsobená užíváním psychoaktivní látky nebo léčiv. 20

Tabulka 4. Jednotlivé typy insomnie podle ICSD 2 a orientační převod do číselného kódu klasifikace MKN 10 (Šonka, Pretl, 2009) Typ insomnie podle ICSD 2 MKN 10 Insomnie z nepřizpůsobení (akutní insomnie) F51.01 Psychofyziologická insomnie F51.03 Paradoxní insomnie F51.02 Idiopatická insomnie F51.04 Insomnie způsobená duševní nemocí F51.05 Insomnie z nesprávné životosprávy spánku Z72.821 Dětská behaviorální insomnie Z73.81 Insomnie způsobená somatickým onemocněním G47.03 Insomnie způsobená léky nebo návykovými látkami G47.02 Nespecifikovaná insomnie, která není způsobená léky či jinými látkami nebo známými fyziologickými stavy (neorganická insomnie) F51.00 Organická, fyziologická insomnie, nespecifická G47.00 Insomnie z nepřizpůsobení Někdy také nazývaná stresová insomnie je přirozená reakce organismu na akutní změnu nebo nepříznivé podmínky: před důležitou zkouškou, při problémech v zaměstnání nebo v podobných situacích. Po vymizení problémové situace se spánek upraví. Většinou není potřeba žádné terapie, je však nutné sledovat, zda se spánek upravil po odeznění příčiny (Nevšímalová, Šonka, 1997). Psychofyziologická insomnie Další názvy, které se pro tuto poruchu usínání používají jsou: naučená insomnie, chronická insomnie nebo primární insomnie. Je to relativně častá porucha, kdy si nemocný vsugeruje myšlenku, že spánek se nedostaví a že na druhý den bude nevyspalý, rozladěný a unavený. Dotyčný se tak dostává do bludného kruhu, čím více se snaží usnout, tím více se mu to nedaří. Nemocný může upadnout až do depresí, nebo se u něj rozvine nadměrné užívání hypnotik (Nevšímalová, Šonka, 1997). 21

Paradoxní insomnie Je chorobný stav, kdy si nemocný myslí, že má poruchu spánku. Někdy je tato insomnie také nazývána subjektivní, podle toho jaký je rozdíl mezi pocity pacienta a skutečnými, objektivně zjištěnými fakty. Člověk ve skutečnosti spí, ale můžou se střídat i období, kdy jsou problémy se spánkem a usínáním (Nevšímalová, Šonka, 1997). Idiopatická insomnie Nespavost takového typu začíná již v dětství a je pravděpodobně způsobena abnormitami vzestupného aktivačního systému retikulární formace. Je to vzácná porucha a trvá bohužel po celý život. Může dojít k rozvoji deprese a nadužívání návykových látek (Nevšímalová, Šonka, 1997). Insomnie způsobená duševní nemocí Existuje přímá úměrnost mezi množstvím a závažností poruch spánku a závažností duševního onemocnění. Nespavost bývá vážnější, než je typické pro danou psychickou poruchu. Při vhodně zvolené léčbě, insomnie ustupuje dříve než u jiných typů (Nevšímalová, Šonka, 1997). Insomnie z nesprávné životosprávy spánku V tomto případě se jedná o nepřiměřenou spánkovou hygienu. Patří zde zvyky, které způsobují zvýšenou bdělost: užívání kávy, nikotinu, stres před usínáním, intenzivní cvičení před spánkem či namáhavá duševní činnost pozdě v noci. Potíže nastávají při spolupráci s pacienty, jenž nechtějí změnit své návyky a dožadují se léčiv. Prognóza bývá dobrá (Nevšímalová, Šonka, 1997). 22

Dětská behaviorální insomnie Tato typická dětská nespavost je velmi častá a vniká nesprávnými výchovnými postupy rodičů. V tomto případě se jedná o odpor dítěte jít spát ve stanovenou dobu. Z hlediska tématu mé diplomové práci není tato porucha aktuální (Nevšímalová, Šonka, 1997). Insomnie způsobená somatickým onemocněním Tento typ insomnie vzniká na podkladě organického onemocnění. Může jít o bolestivé stavy, pruritus, srdeční arytmie, nemoci dýchacího systému a endokrinní poruchy či choroby centrálního nervového systému. Základní onemocnění pacienta vždy ovlivňuje průběh a léčbu této nespavosti (Nevšímalová, Šonka, 1997). Insomnie způsobená léky nebo návykovými látkami Zmíněná porucha spánku vzniká při zvýšeném užívání stimulancií jako kofein, efedrin, amfetaminy, kokain, fenmetrazin a další. Látky, které způsobují poruchu spánku bývají i antidepresiva, sedativa, hypnotika, anorektika, antiepileptika, kortikoidy a antihypertenziva. Někdy nemocný na základě nespavosti začne s užíváním některých výše zmíněných látek, aby spánek navodil. Insomnii pak označujeme za sekundární (Nevšímalová, Šonka, 1997). Nespecifikovaná insomnie, neorganická insomnie K tomuto typu nespavosti patří taková insomnie, kterou nelze zařadit do předešlých skupin. Může souviset s probíhající duševní poruchou nebo s návyky pacienta, jenž narušují spánek a usínání. Občas se používá jako dočasná diagnóza (Nevšímalová, Šonka, 1997). 23

Organická, fyziologická insomnie Může mít souvislost s probíhajícím onemocněním, se současným zdravotním stavem pacienta nebo s užívanou medikací. Stejně jako u nespecifikované insomnie je někdy tato diagnóza jen dočasná a probíhá další vyšetření (Nevšímalová, Šonka, 1997). 2.4.3 Další poruchy spánku Hypersomnie Je stav zvýšené denní spavosti, charakteristická je patologická tendence usínat během dne. Spánek trvá většinou několik hodin. Někdy je patrné obtížné a zdlouhavé probouzení s projevy spánkové opilosti. Tato porucha souvisí s psychickými problémy, často doprovází deprese a úzkosti. Objevuje se také u nemocných s diabetickou acidózou, či hypofunkcí štítné žlázy. U žen může v mírnější formě doprovázet menstruaci, nebo těhotenství. (zdroj: www.dobry-spanek.cz) Narkolepsie Pro tento stav je charakteristické náhlé upadnutí do spánku během dne. Narkolepsie je nebezpečná tím, že se objevuje náhle a dotyčný může zrovna vykonávat činnost, kdy hrozí neštěstí při nečekaném usnutí. Zmíněné příznaky ještě doprovází velmi neklidný noční spánek, při kterém se zdají pacientovi živé sny. (zdroj: www.celostnimedicina.cz) Parasomnie Parasomnie jsou různé typy chování, jenž doprovází spánek a probouzení. Popsali jsme si je již v předchozí kapitole jako zvláštní spánkové jevy. 24

2.5 Poruchy spánku u seniorů Věk je velmi důležitým faktorem k posuzování spánkových návyků. Postupem věku se spánek přirozeně mění, lidé usínají večer dříve, celková doba nočního spánku se zkracuje a ráno se budí předčasně. Čím více má dotyčný senior zdravotních problémů, tím více přibývá léků, které ovlivňují kvalitu spánku (Borzová a kol., 2009). 2.5.1 Příčiny spánkových poruch ve stáří Dle Topinkové (2007) existují čtyři hlavní příčiny poruch spánku ve vyšším věku: Somatické: degenerativní změny v CNS, bolest, svědění, nykturie, dušnost, parestezie, pálení žáhy a syndrom neklidných nohou. Psychogenní: stres, změna životosprávy, změna sociální role s odchodem do důchodu, osamostatnění dětí, duševní poruchy Enviromentální: omezení pohybové aktivity, nevhodné prostředí pro spánek a častý spánek během dne. Farmakogenní: vliv léčiv, kofeinu, alkoholu a nikotinu. Nespavost a jiné poruchy spánku ve vyšším věku jsou důsledkem mnoha příčin. U seniorů to bývají často bolesti pohybového aparátu. Z toho vyplývá, že pokud nás něco bolí, spánek nebude stát za nic. Únava z nevyspání vede ke zhoršení nálady a podrážděnosti. (zdroj: www.ulekare.cz) Ale na těžké chvíle, kdy člověka sužuje nespavost, je možné se připravit. Od prvního okamžiku, kdy si člověk uvědomí, že stárne, začíná jeho adaptace. Jaký bude mít průběh je individuální. Někdo zvládne překonávat těžkosti, které se stářím jistě souvisejí, lépe a jiný hůře. Rozhoduje osobnost jedince a to, jakou má starý člověk víru v budoucnost. 2.5.2 Poruchy spánku související s onemocněním vyššího věku Borzová (2009) uvádí ve své knize nejčastější příznaky poruch spánku ve stáří: náladovost, nedostatečné sebeovládání neschopnost plánování času 25

apatie snížená výkonnost nutkavá spavost z nedostatku aktivity a mikrospánek Poruchy spánku u senilní demence Demence je onemocnění, u něhož dochází k narušení kognitivních funkcí jako jsou paměť, myšlení, chápání, orientace, učení a řeč. Poruchy spánku jsou součástí diagnózy senilní demence u většiny pacientů. Objevuje se spánková apnoe, periodické pohyby končetinami ve spánku a velmi časté jsou stavy noční zmatenosti s blouděním. Během dne je pak patrná snížená bdělost a únava (Nevšímalová, Šonka, 1997). Poruchy spánku a deprese Ve vyšším věku jsou poruchy spánku často spojeny s depresí a úzkostí. Typické jsou potíže s usínáním, časté probouzení a noční stavy neklidu. V průběhu dne si depresivní jedinci stěžují na únavu a malátnost či tělesné potíže (Šonka, 2002). Poruchy spánku vlivem prostředí Často je příčinou insomnie u starých lidí pouze změna prostředí či rušivé podněty. Pospávání během dne a nedostatek fyzické činnosti jsou dalšími činiteli, jež způsobují nespavost a jiné poruchy spánku. Proto je u starších pacientů nezbytné také upravit denní aktivity (Pacovský, 1990). 2.6 Vyšetřování poruch spánku Vyšetřování spánkových poruch probíhá podobně jako u jiných klinických onemocnění. Většina takových vyšetření obsahuje odebrání anamnézy, vyplnění dotazníku a denních záznamů, objektivní vyšetření a na závěr různé pomocné laboratorní metody. 26

Anamnéza Základem této metody je posouzení a rozbor poruchy spánku, zaměření se na informace o nočním spánku a spánek či únavu během dne. Je nutné, aby se pacient uměl správně a přesně vyjádřit ke kladeným otázkám. Zjišťují se zvlášť údaje o spánku ve všední dny a dny pracovního klidu. Konkrétně se lékař ptá na: čas usínání, čas probouzení, frekvenci nočních buzení a jejich okolnosti, denní spánek. Subjektivně se posuzuje kvalita spánku a pocity při probuzení (svěží pocit, pocit vyspalosti, nálada, fyzický stav atd.). Vhodné je získat anamnézu od partnera dotyčného pacienta (Nevšímalová, Šonka, 1997). Škálování a záznamníky Četnost denního spánku je možné určit na základě subjektivních údajů ze sebeposuzujících škál. Např. Epworthská škála spavosti, která je zaměřena na denní spánek v určitých situacích jako je četba, sledování TV, čekání v dopravní zácpě, atd. (viz příloha č. 4) Další prospěšnou metodou je spánkový kalendář, kde pacient v tabulce s 24hodinovým rozvrhem zaznamenává každou hodinu, kdy spal, jakou měl za celý den náladu a jakou provozoval aktivitu (Nevšímalová, Šonka, 1997). Polysomnografie Je velmi důležitá metoda při posuzování poruch spánku, která rozlišuje non REM, REM spánek a bdělost. Za pomoci tří základních ukazatelů, kterými jsou EEG (elektroencefalogram), EMG (elektromyogram) a EOG (elektrookulogram) se zjišťují potřebné údaje (Nevšímalová, Šonka, 1997). Aktigrafie Je nezatěžující a přínosná metoda, která podává informace o době usínání, nočního probouzení a snížené denní aktivitě. Testovaný má na nedominantní horní končetině připevněný přístroj velikosti náramkových hodinek a ten snímá každý pohyb končetiny. Během spánku je pohyb minimální, kdežto mimo spánek je pohyb přítomen (Nevšímalová, Šonka, 1997). 27

Hodnocení denní spavosti Jednou z forem hodnocení nadměrné denní spavosti je Epworthská škála spavosti, která zprostředkovává subjektivní pocity dotyčného klienta (viz příloha č.4). Pupilometrie je další vyšetřovací metodou, jenž se ovšem používá pouze experimentálně. Jde o měření rozměru zornice, která se v somnolentním stavu zmenšuje. Nejrozšířenějším vyšetřením v diagnostice narkolepsie a nadměrné denní spavosti (EDS) je test mnohočetné latence usnutí (MSLT). Dotyčný má být nejméně 14 dní před testováním bez léčby. S touto metodou se začíná 1,5-3 hodiny po ranním probuzení v pěti dvouhodinových intervalech, kdy se snímají základní polysomnografické parametry. Nemocný se má položit na lůžko v tmavé a tiché místnosti s doporučením, aby se nebránil spánku a měl zavřené oči. Měří se doba, za kterou testovaný usne. Latence usnutí je asi 20 minut, patologická je 5 6 minut a méně. Podobné vyšetření jako testování latence usnutí se nazývá test udržení bdělosti (MWT). Dotyčný je opět testován v samostatné tmavé místnosti, jen s tím rozdílem, že neleží, ale sedí v křesle a má se snažit neusnout (Nevšímalová, Šonka, 1997). 2.7 Léčba poruch spánku Jistě je velmi nepříjemné, když člověk přes veškerou únavu nemůže usnout. V prvé řadě je ale důležité si uvědomit, že toho pro sebe a svůj spánek dokážeme udělat spoustu sami. Může však přijít chvíle, kdy jsou potíže se spánkem nad naše síly a my se s nimi nedokážeme vypořádat. Pokud je situace taková, je čas vyhledat lékařskou pomoc (Bruno, 2003). Farmakologická léčba K léčbě farmaky by mělo docházet až po vyčerpání nefarmakologických postupů a po vyloučení sekundárních příčin nespavosti. Někteří pacienti si léky k navození spánku dávkují sami, což není vhodné řešení. Léčbu hypnotiky by měl po pečlivém uvážení vždy zahajovat lékař, ten se řídí typem nespavosti a rozdílem mezi účinky jednotlivých preparátů (Praško, 2004). 28

Hypnotika Jsou léky, které navozují spánek a udržují jeho kontinuitu. Rozdělit je můžeme na hypnotika tří generací. Mezi hypnotika I. generace patří například metachalon a glutethimid. V současné době se již nepoužívají. Benzodiazepinová hypnotika II. generace jako jsou midazolam, nitrazepam a flurazepam představují v současnosti léky volby v terapii nespavosti. Nejužívanější skupinou hypnotik v nynější době jsou nebenzodiazepinová hypnotika III. generace. Jedná se o poměrně nové preparáty, někdy nazývané také "Z" sloučeniny. Nejprodávanější a v České republice i ve světe nejznámější zástupce této skupiny je zolpidem (Stilnox). K dispozici jsou na trhu i další dva preparáty zopiclon (Imovane) a zaleplon (Sonata). Jde o látky, které mají rychlý nástup účinků a krátkodobý efekt. Neovlivňují paměť a neobjevuje se na nich tak často závislost (Praško, 2004). Spotřeba farmak navozujících spánek stále stoupá. Nevšímalová a Šonka (1997) ve své knize uvádí vlastnosti ideálního hypnotika: rychlé navození spánku udržování spánku a trvání po dobu 6-8 hodin zachování fyziologického průběhu spánkových fází žádné nežádoucí účinky následující ráno při delším užívání nevznikne závislost po ukončení aplikace se neobjeví "rebound" insomnie bezpečnost žádná vzájemná interakce s ostatními tlumícími látkami žádná nesnášenlivost s alkoholem neovlivňuje dýchání Benzodiazepiny Jsou látky, které prodlužují celkovou dobu spánku, navozují spánek a snižují frekvenci nočních probuzení. Pro léčbu nespavosti se využívají krátkodobě a střednědobě působící preparáty, aby se omezil ranní útlum po probuzení. Benzodiazepinové hypnotika jsou oblíbené léky, a to právě pro kombinaci dalších vlastností (antidepresivních, anxiolytických, myorelaxačních atd.). Hlavní riziko těchto farmak spočívá v závislosti již 29

při malých dávkách. Nejznámější benzodiazepinové preparáty jsou Rohypnol, Nitrazepam, Neurol, Lexaurin a Rivotril. Midazolam bývá lékem druhé volby. Tento krátkodobě působící benzodiazepin se nestihne v těle hromadit, a proto jsou negativní účinky léků méně výrazné (Praško, 2004). Antidepresiva Podle Praška (2004) se antidepresiva využívají k dlouhodobé léčbě insomnie provázené depresivními stavy a úzkostnými poruchami. Většina antidepresiv má sedativní účinek. Mirtazapin (Mirzaten), který patří do skupiny NSSA, zlepšuje spánek bez utlumení hned od počátku. Tyto preparáty nejenže navozují spánek, ale zlepšují náladu, odstraňují úzkost a zlepšují chuť k jídlu. Dalšími antidepresivy, podávanými v léčbě insomnie jsou trazodon, mianserin, amitriptilin a jiné. Pokud nespavost vznikla jako sekundární příznak úzkostné poruchy či deprese, zpravidla odezní po vyléčení duševní poruchy. Antipsychotika Další variantou léčby můžou být antipsychotika, která nejsou návyková. Pomáhají zlepšit spánek hlavně v druhé polovině noci, poněvadž mají dlouhodobý účinek. Mezi nepříjemné vedlejší účinky těchto preparátů patří zejména útlum, který může přetrvávat až do dalšího dne. Do této skupiny léků patří levopromazin a tiaprid (Praško, 2004). Další skupinou léčiv, které mají hypnotický účinek, jsou neuroleptika, antiepileptikum gabapentin a antihistaminika (Borzová a kol., 2009). Chirurgický zákrok Operačního zákroku se využívá například v případě spánkové apney, nebo při obtěžujícím chrápání. Často dokáže tělesný stav zhoršit nebo způsobit nespavost. K takovým stavům patří: žaludeční nebo duodenální vřed, zánět zápěstních šlach, vyhřezlá meziobratlová ploténka, blokování koronárních tepen, bolesti zubů a další (Bruno, 2003). 30

Alternativní léčba Existuje spoustu přírodních léčivých přípravků, které nezpůsobují závislost a můžete je užívat místo hypnotik. Využití aromaterapie, homeopatie, relaxačních technik a dalších přírodních metod má všeobecně pozitivní vliv na naše zdraví a samo o sobě zlepšuje kvalitu spánku (Lavery, 1998). Alternativní léčba je na rozdíl od farmakoterapie prospěšná i tím, že nás tolik finančně nezatěžuje a je bezpečná (Borzová a kol., 2009). Aromaterapie Tento termín značí terapeutické využívání éterických olejů. Ty se získávají z rostlin či květů a poté se inhalují, používají k masážím, nebo se využívají do koupele. Například pár kapek oleje z levandule lékařské přidané do koupele před usnutím, má uklidňující účinky a pomůže navodit spánek (Lavery, 1998). Homeopatie Homeopatie je alternativní forma terapie, založena na principu léčení podobného podobným. Podávají se neškodné napodobeniny nemoci, což vede k potlačení a vymizení příznaků. Léčivé látky jsou vysoce ředěné a jsou předepisovány konkrétně člověku "na míru". Je důležité, aby se dotyčný granulí nedotýkal a vložil ji na lžičce do úst 30 minut po posledním jídle. Také kouření a čištění zubů se doporučuje nejméně půl hodiny před užitím homeopatika (Lavery, 1998). Bachovy květové esence Tyto léčivé přípravky tvoří 38 výtažků z různých květů a rostlin. Jsou vhodné na léčbu mnoha typů spánkových poruch, ale nejvhodnější jsou u problémů duševního původu. Květové esence pomáhají uvolnit zablokovanou životní energii a uvést ji opět do pohybu. Léčivé výtažky z květů objevil před 60 lety dr. Edward Bach a tyto přírodní preparáty jsou široce oblíbené. Esence jsou čisté, nejsou škodlivé a nemají vedlejší účinky (Lavery, 1998). 31

Kognitivně-behaviorální terapie nespavosti Tato metoda je jedním z nejúčinnějších způsobů léčby u primárních insomnií. Laicky řečeno, z obav o dobrý spánek a přesvědčením o katastrofickém scénáři probdělé noci, vzniká následně problém se spánkem a usínáním. Velmi důležité při práci s touto metodou, je tedy odstranit nepřesné představy o nespavosti a jejich následcích (Praško a kol., 2004). 2.8 Spánková hygiena seniorů Problémy se spánkem bývají často způsobeny už předem z obavy o spánek a katastrofickými scénáři. Je potřeba pouze trochu slevit z navyklých stereotypů a najít prostředek, který nám zajistí dobré spaní. Praško a kol. (2004) ve své knize uvádí soubor zásad pro kvalitní spánek: Vhodné prostředí je důležité odstranit všechny rušivé elementy, jako je hluk, průvan, teplo, chlad nebo nadměrné světlo. Ložnice by se měla používat pouze ke spánku. Pohodlná postel je základ pro dobrý spánek. Pokud spíme na lůžku, kde nás každé otočení probudí nemůžeme se ráno cítit odpočatí. Zvládání nočních můr klidně dýchat, relaxovat a zkusit opět usnout. Lehká večeře poslední jídlo se doporučuje jíst asi 2 až 3 hodiny před usnutím. Při plném žaludku se těžko usíná a zdají se špatné sny. Omezení příjmu tekutin na noc hrozí noční buzení z důvodu přeplněného močového měchýře. Před spaním vyloučit: kofein, alkohol, kořeněná jídla. Kofein působí až 6 hodin poté, co jej přijmeme. Také není vhodné kouřit těsně před ulehnutím, nikotin totiž stimuluje nervový systém. Předspánkový rituál uvolněte se relaxací, či teplou vanou. Můžete zkusit poslouchat uklidňující hudbu. Teplé mléko pomáhá usnout. Stačí jedna sklenička před spaním. Pevný čas vstávání a usínání snažte se uléhat ve stejnou dobu a na stejné místo. Vyhněte se spánku přes den a spánku mimo stanovenou dobu. Neležte v posteli dlouho: Není dobré setrvávat v posteli příliš dlouho beze spánku. 32

Nepospávejte během dne: Spánek v průběhu dne není dobré řešení, protože ubírá nočnímu spánku. Správná strava a cvičení fyzickou aktivitu však nevyvíjejte těsně před ulehnutím, spíše ráno nebo odpoledne. Nenuťte se ke spánku má to opačný efekt a jen to zvýší vaše napětí. Velmi účinný způsob, jak docílit spánku, je se o to nesnažit. 2.9 Doporučení na závěr Není kam pospíchat. Poruchy spánku se vytváří a upevňuje dlouhé týdny, měsíce i roky. Je proto přirozené, že se nedají vyléčit během několika málo dní. Pokud jste schopni začít u sebe, udělat změny ve spánkových návycích, řídit se doporučenými body spánkové hygieny a dokážete zvládat stres. Je velmi pravděpodobné, že u vás brzy dojde ke zlepšení spánku. Každý, kdo se rozhodne problémy se spánkem řešit, si zaslouží podat pomocnou ruku. V prvé řadě by měl své potíže probrat s odborníkem. Ten určí příčinu, která je vlastně spouštěčem všech spánkových potíží. A stanoví vhodnou terapii. Kromě specialisty, který řeší s dotyčným jeho nespokojenost se spaním, by měla stát po pacientově boku i rodina. Její podpora je pro nespavce stejně důležitá. Tyto osoby by neměli nikdy bagatelizovat možné deprese či úzkosti, jež se v pacientově životě díky poruchám spánku vyskytují. Mnoho pacientů snadno sklouzne k nejjednoduššímu řešení, kterým je farmakoterapie. Nezapomeňme ale, že léky neřeší příčinu daného onemocnění, ale jen jeho příznaky. Dalším důvodem, proč se nespoléhat na léčbu pomocí zázračných pilulek, jsou možné nežádoucí účinky při dlouhodobém užívání. Poruchy spánku mají nejčastěji původ v našem životním stylu a jako takové by měly být léčeny. Spousta lidí, zejména seniorů, žije svůj život s nespavostí a únavou, na kterou si už během dlouhého trvání přivykli. Nespavost a ostatní poruchy spánku jsou především velmi nepříjemné záležitosti, dříve nebo později se u člověka začnou projevovat psychické obtíže. U seniorů můžou být tyto potíže vyhroceny až do stavů agrese, špatné nálady a nebo naopak apatie. Stále musíme mít na paměti, že poruchy spánku mají opravdu velký dopad na kvalitu života jedince. 33

3 METODIKA PRÁCE Tato kapitola popisuje organizaci výzkumného šetření, charakteristiku zkoumaného souboru a podává ucelený přehled o zpracování získaných dat. 3.1 Charakteristika zkoumaného souboru Vybraný soubor respondentů byl tvořen dvěma skupinami dotazovaných. Jednalo se o seniory ve věkové kategorii 65-85 let a více, kteří byli hospitalizovaní v Kroměřížské nemocnici a druhou skupinu respondentů tvořili členové Klubu seniorů Zachar, též ve městě Kroměříži. Soubor tvořilo 108 seniorů hospitalizovaných v nemocnici a 100 respondentů z domácího prostředí, jež navštěvovali Klub seniorů Zachar. 3.2 Charakteristika výzkumného šetření K získání potřebných dat byla zvolena metoda dotazníku, která nejlépe vyhovuje požadavkům na anonymitu, dostupnost a jednoduchost zpracování. Dotazník, podle kterého bylo zpracováno výzkumné šetření, tvořilo 23 položek (Příloha 1). Obsahuje otázky uzavřené, kdy respondenti vybírají jednu z předem připravených odpovědí a otázky polozavřené, kdy vybírají jednu či více připravených odpovědí či možnost jiné. Otázky otevřené se v dotazníku nevyskytují. Položky 1-2 zjišťují momentální sociální prostředí, ve kterém dotazovaný usíná a s kým bydlí. Položky 3-6 se zabývají spánkovými obtížemi a poruchami spánku. Položky 7-9 sledují počet prospaných hodin za den, spánkový režim a dobu, kdy se dotazovaní ráno probouzí. Položky 10-11 vypovídají o tom, jak se dotyční cítí ráno po probuzení a zda trpí některými spánkovými jevy. Položky 12-13 se týkají spánkových rituálů. Položky 14-17 se zabývají spánkem během dne a položky 18-21 jsou zaměřeny na užívání hypnotik. O identifikačních údajích respondentů vypovídají položky 22 23, které se zabývají pohlavím a věkem. 34

3.3 Organizace výzkumného šetření Průzkum veřejnosti byl zahájen v měsíci květnu 2014 a ukončen v červnu 2014. Šetření probíhalo současně v Kroměřížské nemocnici, kde bylo rozdáno 130 dotazníků, z nichž se vrátilo 108 dotazníků a v Klubu seniorů Zachar v Kroměříži, kde bylo rozdáno 110 dotazníků, z nichž se vrátilo 100. Celkový počet rozdaných dotazníků byl 240. Vrátilo se jich 208, návratnost vyplněných dotazníků tedy tvořila 87%. Pomocí pilotní studie bylo ověřeno, že otázky jsou srozumitelné a dotazník může být použit k hlavnímu šetření. Průzkumné pilotáže se zúčastnilo 5 respondentů z kruhu rodiny a přátel. 3.4 Zpracování dotazníkového šetření Jednotlivé získané údaje z dotazníku byly zpracovány do tabulek ve formě absolutních četností (n) a relativních četností v procentech (%). Absolutní četnosti byly získány čárkovací metodou a ze získaných výsledků byly vypočítány relativní četnosti v procentech. Data byla zpracována v tabulkovém procesoru Microsoft Excel XP 2007 a v programu Microsoft Word. Zpracované položky jsou dále zobrazeny ve sloupcových trojrozměrných grafech, opatřených komentářem. 35

4 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ V této kapitole jsou interpretovány výsledky dotazníkového šetření, jež probíhalo u dvou skupin respondentů, a to v nemocničním i v domácím prostředí. Získaná data jsou zde uváděna v celých číslech a zároveň v procentech. Položka 1 Nynější prostředí ke spánku Z celkového počtu respondentů 208 (100%) uvedlo 108 (52%) jako své sociální prostředí nemocnici a 100 (48%) respondentů uvedlo domácí prostředí. Tabulka 1. Nynější prostředí ke spánku Sociální prostředí n rč Nemocnice 108 52% Doma 100 48% Celkem 208 100% Graf 1. Nynější prostředí ke spánku 52% 51% 52% 50% 49% 48% 47% 48% Nemocnice Doma 46% Nemocnice Doma 36

Položka 2 Bydlení Druhá položka v dotazníku byla určena těm respondentům, jež uvedli domácí prostředí. Z dotazníkového šetření vyplývá, že z celkového počtu 100 (100%) dotazovaných bydlí 45 (45%) samostatně v bytě nebo domě, 42 (42%) seniorů žije s manželem či manželkou a 13 (13%) bydlí dohromady s rodinou. Tabulka 2. Bydlení Bydlení n rč Sám 45 45% S manželem/kou 42 42% S rodinou 13 13% Celkem 100 100% Graf 2. Bydlení 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 45% 42% 13% Sám S manželem/kou S rodinou 37

Položka 3 Spánkové obtíže v souvislosti se změnou prostředí Třetí položka v dotazníku souvisela s pobytem v nemocnici, tudíž na ni odpovídali pouze hospitalizovaní pacienti. Sběrem dat bylo zjištěno, že z celkového počtu 108 (100%) dotazovaných pacientů jich 81 (75%) nemělo žádné potíže se spánkem v souvislosti se změnou prostředí a pouze 27 (25%) uvedlo, že měli potíže v souvislosti s jiným sociálním prostředím. Tabulka 3. Spánkové obtíže v souvislosti se změnou prostředí Spánkové obtíže n rč Ano 27 25% Ne 81 75% Celkem 108 100% Graf 3. Spánkové obtíže v souvislosti se změnou prostředí 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ano 25% Ne 75% Ano Ne 38

Položka 4 Příčiny spánkových poruch Čtvrtá položka v dotazníku byla určena pouze hospitalizovaným seniorům, kteří mají potíže se spánkem. Z celkového počtu 27 (100%) dotazovaných, 11 (41%) uvedlo jako příčinu spánkových potíží strach z nemoci, dalších 11 (41%) uvedlo jako příčinu spánkových potíží spolupacienty, 4 (15%) nevyhovovalo lůžko a 1 (3%) respondent měl potíže se spánkem kvůli změně prostředí. Ostatní položky dotazníku jako hluk, personál či jiné nevyplnil nikdo. Tabulka 4. Příčiny spánkových poruch Příčiny n Hospitalizovaní rč spánkových poruch Strach z nemoci 11 41% Ostatní pacienti 11 41% Lůžko 4 15% Prostředí 1 3% Hluk 0 0% Personál 0 0% Jiné 0 0% Celkem 27 100% Graf 4. Příčiny spánkových poruch Hospitalizovaní 50% 40% 41% 41% 30% 20% 15% 10% 3% 0% Strach z nemoci Pacienti Lůžko Prostředí 39

Položka 5 Rušení z nočního spánku Tato položka v dotazníku byla určena pouze hospitalizovaným seniorům, kdy z celkového počtu 108 (100%) jich 46 (43%) uvedlo, že je nejvíce ruší při spánku bolesti, 28 (26%) respondentů vyrušují ze spánku ostatní pacienti, 4 (3%) z dotazovaných uvedli, že je ruší světlo, 10 (9%) využilo položku jiné a uvedli infuze jako důvod proč se v noci nevyspí. Zbylých 20 (19%) respondentů uvedli, že je nic neruší z nočního spánku. Nikdo z dotazovaných také nevyužil položku "provoz na oddělení". Tabulka 5. Rušení z nočního spánku Rušení ze spánku n Hospitalizovaní rč Bolest 46 43% Ostatní pacienti 28 26% Světlo 4 3% Nic 20 19% Provoz 0 0% Jiné - infuze 10 9% Celkem 108 100% Graf 5. Rušení z nočního spánku Hospitalizovaní 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 43% Bolest 26% 19% 9% 3% Pacienti Světlo Nic Infuze 40

Položka 6 Poruchy spánku Analýzou dat bylo zjištěno, že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 108 (100%) jich 43 (40%) netrpí žádnými obtížemi, 32 (30%) respondentů trápí časté noční buzení, 22 (20%) má potíže s usínáním a 11 (10%) má problémy s časným ranním vstáváním. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí z celkového počtu 100 (100%) jich 62 (62%) netrpí žádnými obtížemi, 9 (9%) respondentů trápí časté noční buzení, 24 (24%) má potíže s usínáním a 4 (4%) má problémy s časným ranním vstáváním. Tabulka 6. Poruchy spánku Poruchy spánku Hospitalizovaní Doma n rč n rč Usínání 22 20% 24 24% Noční buzení 32 30% 9 9% Ranní vstávání 11 10% 4 4% Žádné 43 40% 62 62% Celkem 108 100% 100 100% Graf 6. Poruchy spánku 70% 62% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 24% 20% 30% 9% 10% 4% 40% Hospitalizovaní Doma 0% usínání buzení žádné 41

Položka 7 Počet prospaných hodin denně Z dotazníkového šetření vyplývá, že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 108 (100%) jich 32 (30%) spí méně než 5 hodin, 60 (55%) respondentů spí 6-8 hodin denně a 16 (15%) dotazovaných spí více než 8 hodin. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí z celkového počtu 100 (100%) jich 15 (15%) spí méně než 5 hodin, 70 (70%) respondentů spí 6-8 hodin denně a 15 (15%) dotazovaných spí více než 8 hodin. Tabulka 7. Počet prospaných hodin denně Kolik spánku hodin Hospitalizovaní Doma n rč n rč Méně než 5 32 30% 15 15% 6-8 hod 60 55% 70 70% Více než 8 hod 16 15% 15 15% Celkem 108 100% 100 100% Graf 7. Počet prospaných hodin denně 80% 70% 60% 55% 70% 50% 40% 30% 20% 30% 15% 15% 15% Hospitalizovaní Doma 10% 0% méně než 5 6-8 hod víc než 8 42

Položka 8 Spánkový režim Sběrem dat bylo zjištěno že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 108 (100%) jich 33 (31%) dodržuje pravidelný spánkový režim, 44 (41%) dotazovaných nedodržuje žádný režim a 31 (28%) respondentů dodržuje režim jen občas. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí z celkového počtu 100 (100%) jich 36 (36%) dodržuje pravidelný spánkový režim, 28 (28%) dotazovaných nedodržuje žádný režim a 36 (36%) respondentů dodržuje režim jen občas. Tabulka 8. Spánkový režim Spánkový režim Hospitalizovaní Doma n rč n rč Ano 33 31% 36 36% Ne 44 41% 28 28% Občas 31 28% 36 36% Celkem 108 100% 100 100% Graf 8. Spánkový režim 45% 41% 40% 36% 36% 35% 30% 31% 28% 28% 25% 20% 15% Hospitalizovaní Doma 10% 5% 0% Ano Ne Občas 43

Položka 9 Ranní vstávání Analýzou dat bylo zjištěno, že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 108 (100%) jich 16 (15%) vstává ráno dříve než v 5 hodin, 54 (50%) dotazovaných se budí mezi 5. - 6. hodinou ranní, 32 (30%) respondentů vstává mezi 6. - 8. hodinou ráno a pouhých 6 (5%) udalo, že musí dodržovat režim nemocnice. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 100 (100%) jich 10 (10%) vstává ráno dříve než v 5 hodin, 35 (35%) seniorů se budí mezi 5. - 6. hodinou ranní, 55 (55%) respondentů vstává mezi 6. - 8. hodinou ráno a režim nemocnice nemusí dodržovat žádný z dotazovaných, neboť bydlí doma. Tabulka 9. Ranní vstávání Ranní vstávání Hospitalizovaní Doma n rč n rč Před 5.hodinou 16 15% 10 10 Mezi 5.-6.hod 54 50% 35 35% Mezi 6.-8.hod 32 30% 55 55% Režim nem. 6 5% 0 0% Celkem 108 100% 100 100% Graf 9. Ranní vstávání 60% 50% 50% 55% 40% 30% 20% 10% 0% 15% 10% před 5. hod 35% 30% 5% 0% 5. - 6.hod 6. - 8.hod režim Hospitalizovaní Doma 44

Položka 10 Pocit po probuzení Z dotazníkového šetření vyplývá, že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 108 (100%) se jich 60 (55%) cítí po probuzení odpočinutých, 28 (26%) dotazovaných se cítí ráno unaveně a 20 (19%) se cítí dokonce nevyspale. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 100 (100%) se jich 35 (35%) cítí po probuzení odpočinutých, 50 (50%) dotazovaných se cítí ráno unaveně a 15 (15%) se cítí nevyspale. Tabulka 10. Pocit po probuzení Pocit probuzení po Hospitalizovaní Doma n rč n rč Odpočinutý 60 55% 35 35% Unavený 28 26% 50 50% Nevyspalý 20 19% 15 15% Celkem 108 100% 100 100% Graf 10. Pocit po probuzení 60% 50% 55% 50% 40% 35% 30% 20% 26% 19% 15% Hospitalizovaní Doma 10% 0% odpočinutý unavený nevyspalý 45

Položka 11 Spánkové jevy Sběrem dat bylo zjištěno že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 108 (100%) jich 42 (39%) trápí noční chrápání, 15 (14%) mluví v noci ze spaní, 9 (8%) respondentů se v noci potí, 42 (39%) seniorů netrápí žádné z těchto spánkových jevů a žádný dotazovaný neuvedl skřípání zubů. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 100 (100%) jich 28 (28%) trápí noční chrápání, pouze 2 (2%) uvedli skřípání zubů, 7 (7%) respondentů mluví ze spaní, 18 (18%) seniorů se v noci potí a 45 (45%) netrápí žádné z těchto spánkových jevů. Tabulka 11. Spánkové jevy Spánkové jevy Hospitalizovaní Doma n rč n rč Chrápání 42 39% 28 28% Mluvení 15 14% 7 7% Pocení 9 8% 18 18% Skřípání zubů 0 0% 2 2% Žádné 42 39% 45 45% Celkem 108 100% 100 100% Graf 11. Spánkové jevy 45% 40% 39% 45% 39% 35% 30% 28% 25% 20% 15% 10% 5% 0% chrápání 18% 14% 7% 8% 2% 0% mluvení pocení skřípání žádné Hospitalizovaní Doma 46

Položka 12 Spánkový rituál Analýzou dat bylo zjištěno, že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 108 (100%) jich 43 (40%) provádí spánkový rituál, 55 (51%) respondentů nedělá žádný rituál před spaním a 10 (9%) provádí spánkový rituál jen někdy. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 100 (100%) jich na rozdíl od předešlé skupiny provádí spánkový rituál pouze 10 (10%), všech 80 (80%) seniorů neprovádí vůbec žádné rituály před spaním a 10 (10%) dotazovaných toto provádí jen někdy. Tabulka 12. Spánkový rituál Spánkový rituál Hospitalizovaní Doma n rč n rč Ano 43 40% 10 10% Ne 55 51% 80 80% Někdy 10 9% 10 10% Celkem 108 100% 100 100% Graf 12. Spánkový rituál 80% 80% 70% 60% 51% 50% 40% 30% 40% Hospitalizovaní Doma 20% 10% 10% 9% 10% 0% Ano Ne Někdy 47

Položka 13 Konkrétní spánkové rituály Ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 43 (100%) jež provádí některý rituál, jich 6 (%) čte před spaním knihu, 28 (%) si vyvětrá pokoj, 6 (%) pije bylinkový čaj a 3 (%) uvedli v odpovědi "jiné" modlení. Možnost "teplá koupel" a "teplé mléko" nevyužil nikdo z dotazovaných. Ve druhé skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu pouhých 10 (100%) se 3 (%) respondenti uspávají četbou knihy, 4 (%) si vyvětrají pokoj, jen 1 (%) dotazovaný pije bylinkový čaj, 1 (%) senior pije teplé mléko a 1 (%) provádí teplou koupel. Možnost "jiné" nevyužil nikdo. Tabulka 13. Konkrétní spánkové rituály Spánkové rituály Hospitalizovaní Doma n rč n rč Koupel 0 0% 1 10% Četba 6 14% 3 30% Vyvětrat 28 65% 4 40% Mléko 0 0% 1 10% Čaj 6 14% 1 10% Jiné-modlitba 3 7% 0 0% Celkem 43 100% 10 100% 13. Konkrétní spánkové rituály 70% 65% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 40% 30% 10% 14% 14% 10% 10% 7% 0% 0% 0% Koupel Knih Větrat Mlék Čaj Modlení Hospitalizovaní Doma 48

Položka 14 Spánek přes den Z dotazníkového šetření vyplývá, že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 108 (100%) jich 22 (20%) usíná během dne pravidelně, 68 (63%) respondentů usne občas a 18 (17%) dotazovaných nespí přes den nikdy. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 100 (100%) jich 15 (15%) usíná během dne pravidelně, 75 (75%) respondentů usne občas a 10 (10%) dotazovaných nespí přes den nikdy. Tabulka 14. Spánek přes den Spánek přes den Hospitalizovaní Doma n rč n rč Ano, vždy 22 20% 15 15% Ano, občas 68 63% 75 75% Nikdy 18 17% 10 10% Celkem 108 100% 100 100% Graf 14. Spánek přes den 80% 75% 70% 63% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 20% 15% 17% 10% Hospitalizovaní Doma 0% Vždy Občas Nikdy 49

Položka 15 Důvody denního spánku Tato položka z dotazníku byla určena pouze těm respondentům, jež spí během dne. Z celkového počtu 90 (100%) hospitalizovaných seniorů, kteří spí během dne, uvedlo 50 (55%) jako důvod únavu z některých činností, 35 (39%) dotazovaných spí, neboť je to jejich zvyk a 5 (6%) uvedlo, že pospává během dne, protože se v noci nevyspali. Ve druhé skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 90 (100%) jich 55 (61%) spí během dne, protože jsou unavení z některých činností, 20 (22%) pospává během dne, protože se v noci nevyspali a 15 (17%) dotazovaných spí, neboť je to jejich rituál. Tabulka 15. Důvody denního spánku Denní spánek Hospitalizovaní Doma n rč n rč Únava 50 55% 55 61% Nevyspání 5 6% 20 22% Rituál 35 39% 15 17% Celkem 90 100% 90 100% Graf 15. Důvody denního spánku 70% 60% 61% 55% 50% 40% 39% Hospitalizovaní 30% 20% 22% 17% Doma 10% 6% 0% Únava Nevyspání Rituál 50

Položka 16 Nadmíra denního spánku Sběrem dat bylo zjištěno že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 108 (100%) jich 93 (86%) přes den nespí tolik, aby v noci nemohli usnout. A dalších 15 (14%) respondentů naopak spí přes den tolik, že potom v noci nemohou usnout. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 100 (100%) jich 79 (79%) přes den nespí tolik, aby v noci nemohli usnout. A dalších 21 (21%) respondentů naopak spí přes den tolik, že potom v noci nemohou usnout. Tabulka 16. Nadmíra denního spánku Nadmíra denního spánku Hospitalizovaní Doma n rč n rč Ano 15 14% 21 21% Ne 93 86% 79 79% Celkem 108 100% 100 100% Graf 16. Nadmíra denního spánku 90% 80% 86% 79% 70% 60% 50% Hospitalizovaní 40% 30% 20% 14% 21% Doma 10% 0% Ano Ne 51

Položka 17 Počet prospaných hodin za den Analýzou dat bylo zjištěno, že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 108 (100%) jich 70 (65%) spí méně než 1 hodinu, 23 (21%) respondentů spí 1-2 hodiny a 15 (14%) seniorů spí 2 a více hodin přes den. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 100 (100%) jich 59 (59%) spí méně než 1 hodinu, 35 (35%) respondentů spí 1-2 hodiny a 6 (6%) seniorů spí 2 a více hodin přes den. Tabulka 17. Počet prospaných hodin za den Počet prospaných hod/den Hospitalizovaní Doma n rč n rč Méně než 1h 70 65% 59 59% 1-2 hod 23 21% 35 35% 2 a více hod 15 14% 6 6% Celkem 108 100% 100 100% Graf 17. Počet prospaných hodin za den 70% 60% 65% 59% 50% 40% 35% Hospitalizovaní 30% 20% 21% 14% Doma 10% 6% 0% Méně než 1h 1-2 hod 2 a více 52

Položka 18 Hypnotika Sběrem dat bylo zjištěno že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 108 (100%) jich pouze 24 (22%) užívá hypnotika a všech 84 (78%) dalších dotazovaných žádná hypnotika neužívá. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 100 (100%) jich 37 (37%) užívá hypnotika a dalších 63 (63%) dotazovaných žádná hypnotika neužívá. Tabulka 18. Hypnotika Hypnotika Hospitalizovaní Doma n rč n rč Ano 24 22% 37 37% Ne 84 78% 63 63% Celkem 108 100% 100 100% Graf 18. Hypnotika 80% 70% 78% 63% 60% 50% 40% 30% 22% 37% Hospitalizovaní Doma 20% 10% 0% Ano Ne 53

Položka 19 Pravidelnost užívání hypnotik Tato položka v dotazníku se týkala pouze těch respondentů, jež užívají hypnotika. Z dotazníkového šetření vyplývá, že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 24 (100%) jich 14 (58%) užívá léky na spaní pravidelně a 10 (42%) dotazovaných užívá léky dle potřeby. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 37 (100%) respondentů, kteří užívají hypnotika jich 20 (54%) užívá léky pravidelně a 17 (46%) užívá léky dle potřeby. Možnost jiné odpovědi nevyužila ani jedna skupina dotazovaných seniorů. Tabulka 19. Pravidelnost užívání hypnotik Pravidelnost užívání hypnotik Hospitalizovaní Doma n rč n rč Pravidelně 14 58% 20 54% Dle potřeby 10 42% 17 46% Celkem 24 100% 37 100% Graf 19. Pravidelnost užívání hypnotik 60% 50% 58% 54% 42% 46% 40% 30% 20% Hospitalizovaní Doma 10% 0% Pravidelně Dle potřeby 54

Položka 20 Délka užívání hypnotik Tato položka v dotazníku se týkala pouze těch respondentů, jež užívají hypnotika. Z dotazníkového šetření vyplývá, že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 24 (100%) dotazovaných, kteří užívají hypnotika jich 7 (29%) s užíváním teprve začalo, 10 (42%) užívá léky více než rok a 7 (29%) užívá hypnotika již několik let. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 37 (100%) respondentů, kteří užívají hypnotika jich 20 (54%) dotazovaných využívá hypnotika již několik let a 17 (46%) užívá léky více než rok. Odpověď "teprve jsem začal" v této skupině nevyužil žádný respondent. Tabulka 20. Délka užívání hypnotik Délka užívání hypnotik Hospitalizovaní Doma n rč n rč Začátek 7 29% 0 0% Více než rok 10 42% 17 46% Několik let 7 29% 20 54% Celkem 24 100% 37 100% Graf 20. Délka užívání hypnotik 60% 54% 50% 46% 42% 40% 30% 20% 29% 29% Hospitalizovaní Doma 10% 0% 0% Začátek Víc než rok Několik let 55

Položka 21 Zlepšení spánku po hypnoticích Tato položka v dotazníku se týkala pouze těch respondentů, jež užívají hypnotika. Z dotazníkového šetření vyplývá, že ve skupině hospitalizovaných seniorů z celkového počtu 24 (100%) dotazovaných, kteří užívají hypnotika došlo u 18 (75%) ke zlepšení spánku a pouze 6 (25%) respondentů nezaznamenalo zlepšení. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 37 (100%) respondentů, kteří užívají hypnotika došlo u 24 (65%) ke zlepšení spánku a pouze 13 (35%) respondentů nezaznamenalo zlepšení. Tabulka 21. Zlepšení spánku po hypnoticích Účinek hypnotik Hospitalizovaní Doma n rč n rč Ano 18 75% 24 65% Ne 6 25% 13 35% Celkem 24 100% 37 100% Graf 21. Zlepšení spánku po hypnoticích 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 75% Ano 65% 25% Ne 35% Hospitalizovaní Doma 56

Položka 22 Pohlaví respondentů Dotazníkového šetření se z celkového počtu 108 (100%) hospitalizovaných seniorů zúčastnilo 46 (43%) žen a 62 (57%) mužů. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, z celkového počtu 100 (100%) se zúčastnilo šetření 68 (68%) žen a pouze 32 (32%) mužů. Tabulka 22. Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů Hospitalizovaní Doma n rč n rč Žena 46 43% 68 68% Muž 62 57% 32 32% Celkem 108 100% 100 100% Graf 22. Pohlaví respondentů 70% 60% 68% 57% 50% 43% 40% 30% 32% Hospitalizovaní Doma 20% 10% 0% Žena Muž 57

Položka 23 Věk respondentů V první skupině hospitalizovaných seniorů se analýzou dat zjistilo, že v rozmezí 65-74 let bylo 36 (33%) dotazovaných, ve věku 75-54 let bylo 65 (60%) respondentů a pouze 7 (6%) účastníků mělo 85 a více let. Ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, bylo v rozmezí 65-74 let 44 (44%) respondentů, ve věku 75-54 let bylo 48 (48%) respondentů a pouze 8 (8%) účastníků mělo 85 a více let. Tabulka 23. Věk respondentů Věk Hospitalizovaní Doma n rč n rč 65-74 let 36 33% 44 44% 75-84 let 65 60% 48 48% 85 a více let 7 6% 8 8% Celkem 108 100% 100 100% Graf 23. Věk respondentů 70% 60% 50% 44% 60% 48% 40% 30% 33% Hospitalizovaní Doma 20% 10% 6% 8% 0% 65-74 let 75-84 let 85 a víc let 58

5 DISKUSE Diplomová práce je zaměřena na problematiku kvality spánku seniorů v závislosti na sociálním prostředí. V této kapitole se zamyslíme nad výsledky výzkumného šetření. Hlavním cílem práce bylo pomocí dotazníků získat kvantitativní data a srovnat kvalitu spánku seniorů žijících v domácím prostředí s kvalitou spánku hospitalizovaných seniorů. Závěrečná práce podává ucelený přehled o faktorech, jež negativně ovlivňují kvalitu spánku seniorů, popisuje nejčastější poruchy spánku a zaměřuje se na užívání hypnotik u seniorů ve sledovaných sociálních prostředí. Dotazník vyplňovali respondenti ze dvou odlišných sociálních prostředí a to senioři hospitalizovaní v Kroměřížské nemocnici a členové Klubu seniorů Zachar, též ve městě Kroměříži. Vzhledem ke stanoveným cílům jim byl předložen dotazník, jenž tvořilo 23 položek. Položky 1-21 se zaměřovali na jednotlivé dílčí cíle práce a zbylé položky 22-23 zjišťovali identifikační údaje o respondentech. Celkově se výzkumu účastnilo 57 % mužů a 43 % žen ze skupiny hospitalizovaných. Ve skupině seniorů z domácího prostředí to bylo 32 % mužů a 68 % žen. Vyšší procento respondentek ve druhé skupině si vysvětluji tím, že Klub seniorů navštěvují ve větší míře ženy. K prvnímu cíli se vztahovaly 2 položky dotazníku, kdy položka 7 zjišťovala kolik hodin denně senioři spí. U obou skupin se objevily podobné výsledky, 55 % hospitalizovaných i 70 % respondentů z domácího prostředí spí průměrně 6-8 hodin. Podobné výsledky publikovala v diplomové práci "Kvalita spánku a seniorský věk" Ilona Koditková z Masarykovy univerzity. Její výzkumné šetření probíhalo v roce 2010 v domově pro seniory, v domě s pečovatelskou službou a v domácím prostředí. Její závěrečná práce dokládá následující údaje: 46,67 % dotazovaných uvedlo průměrnou dobu spánku 7 8 hodin. Z čehož překvapivě vyplývá, že průměrná doba spánku je obdobná nehledě na sociální prostředí respondentů. Další položka 9 zjišťovala v kolik hodin se ráno senioři probouzí, 55 % seniorů se doma probouzí mezi 6. - 8. hodinou, v nemocnici vstávají respondenti již mezi 5. - 6. hodinou, což uvedlo 50 % z nich. 59

Druhý cíl se zabýval faktory, které negativně ovlivňují kvalitu spánku seniorů ve sledovaném sociálním prostředí a vtahovaly se k němu položka 3, položka 4 a položka 5. Překvapivé bylo zjištění v položce 3, kdy pouze 25 % dotazovaných mělo poruchy spánku v závislosti na změně sociálního prostředí. Konkrétně se jednalo o pobyt v nemocnici. Další dvě položky zjišťovaly, co ruší respondenty během spánku. Většina dotazovaných a to 41 % uvedlo, že nemohou spát kvůli obavám z nemoci a stejné množství respondentů 41 % uváděli negativní vliv ostatních pacientů na jejich spánek. Významným faktorem, který narušuje spánek hospitalizovaných seniorů, se v položce 5 ukázala bolest. Tu uvedlo jako příčinu spánkových poruch až 43 % respondentů. Na faktory narušující kontinuitu spánku se ptala ve své bakalářské práci i Veronika Staňková. Z výsledků její práce pod názvem "Kvalita spánku ve stáří" zpracované na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě vyplývá, že kontinuitu spánku narušuje vliv některého onemocnění pouze u 6 % lidí. Ve výzkumu bylo zjištěno, že nejvíce narušuje spánek samotné noční buzení, ve 29 %. Třetí cíl se věnoval zjišťování nejčastějších spánkových poruch. Byl obsažen ve 2 položkách dotazníku. V položce 6 odpovídali respondenti, zda trpí v současné době některou z poruch spánku. Přestože jsem se domnívala, že nejčastěji trápí seniory brzké ranní vstávání, ukázalo se, že pouze 4 % dotazovaných z domácího prostředí vstávají časně ráno, u hospitalizovaných respondentů tomu bylo tak v 10 %. K rozdílným výsledkům přišla ve své diplomové práci "Poruchy spánku seniorů" Barbora Kuchtíčková. Kdy v roce 2011 při výzkumném šetření pod Univerzitou Palackého v Olomouci uvádí, že 25 % seniorů se budí časně ráno. Jednalo se zde o respondenty žijící v domácím prostředí. Lavery (1998) uvádí, že chrápání je nejčastější spánkový jev, vyskytující se v každém věku. Položka 11 ukazuje jako nejčastější spánkový jev obdobně chrápání, a to v 39 % u hospitalizovaných a v 28 % u seniorů žijících doma. Také Barbora Kuchtíčková ve své práci "Poruchy spánku seniorů" došla k podobným výsledkům a uvádí, že při výzkumném šetření téměř o polovinu převažuje chrápání, a to u 28,11 % seniorů. Čtvrtý cíl zahrnoval 4 položky, které se zaměřovaly na výskyt spánkové inverze. Položka 14 zjišťovala, zda respondenti spí i během dne. Ukázalo se, že tři čtvrtiny dotazovaných, a to 75 % seniorů žijících doma, usíná přes den. Ve skupině hospitalizovaných respondentů to bylo 65 %. Na podobný výsledek poukazuje i již zmíněná práce Ilony Koditkové z Masarykovy univerzity. Ta uvádí, že 62, 86 % 60

respondentů spí občas během dne. V položce 15 udalo 61 % seniorů z domácího prostředí a 55 % respondentů jako důvod spánku únavu z činností vykonávajících během dne. Položka 16 poukázala na to, že většině seniorů, 86 % z nemocničního prostředí a 79 % respondentů žijících doma se nestalo, že by v noci nemohli kvůli nadměrnému dennímu odpočinku spát. Z položky 17 vyplývá, že více než polovina všech respondentů, 65 % hospitalizovaných a 59 % z domácího prostředí usne přes den maximálně na hodinu. Poslední pátý cíl byl rozložen do 4 položek a týkal se užívání hypnotik. V položce 18 odpovídali senioři, zda využívají léky k navození spánku. Předpokládala jsem, že budou tuto možnost hojně využívat a zjistila jsem naopak, že ve velké většině 78 % hospitalizovaných neužívá žádné léky na spaní. Ve skupině seniorů, jenž bydlí doma, také neužívá 63 % žádné hypnotika. K podobným závěrům došla také Ilona Koditková z Masarykovy univerzity, kdy ve své práci uvádí, že nikdy neužívá léky na spaní 65,71 % seniorů. Položka 19 a položka 20 zjišťovala jak často a jak dlouho užívají senioři hypnotika k navození spánku. 58 % hospitalizovaných z 24 respondentů, jež užívají hypnotika je užívá pravidelně. V domácím prostředí je to 54 % dotazovaných z 37 seniorů, jež užívají léky na spaní je má pravidelně. Zajímavé je zjištění, že více než polovina, tedy 54 % respondentů z 37 v domácím prostředí užívá hypnotika již několik let. Oproti tomu, hospitalizovaní respondenti z celkem 24, užívají hypnotika po dobu několika let pouze ve 29 %. Poslední položka 21 týkající se hypnotik, zjišťovala účinek léků. Z výsledků šetření je zřejmé, že lidem hypnotika pomáhají, což dokládá 75 % hospitalizovaných, jenž uvedlo, že se jejich spánek po užití hypnotik zlepšil. U seniorů žijících doma to bylo v 65 %. Závěrem lze říci, že senioři využívají farmaka k navození spánku jen málo, když uznají za vhodné. Z uvedených výsledků vyplývá, že překvapivě změna sociálního prostředí nemá vliv na spánek seniorů. Přestože jsem se domnívala, že starší lidé budou mít problémy s usínáním či nočním buzením v závislosti na novém prostředí, tato domněnka se mi nepotvrdila. Dále bylo zajímavé zjištění v oblasti užívání hypnotik. Očekávala jsem, že vzhledem k věku bude většina dotazovaných využívat k navození spánku farmaka. Udivil mě velmi malý počet seniorů, kteří je užívají. 61

ZÁVĚR Diplomová práce se věnuje problematice kvality spánku seniorů v závislosti na sociálním prostředí. Je zřejmé, že spánek a jeho kvalita nebude po celou dobu stejná. Obzvláště v pozdním věku nám život přináší další a další komplikace a to poslední co by si člověk přál je nemoct si odpočinout a nabrat síly, právě díky spánku. Práce je složena z pěti kapitol a dokládá výsledky šetření, které se zabývalo porovnáním kvality spánku seniorů ve dvou odlišných sociálních prostředí. Prvním cílem práce bylo zjistit průměrnou délku spánku seniorů ve sledovaných sociálních prostředí. Bylo zjištěno, že 55 % hospitalizovaných i 70 % respondentů z domácího prostředí spí průměrně 6-8 hodin. Z čehož překvapivě vyplývá, že průměrná doba spánku je obdobná nehledě na sociální prostředí respondentů. Můžeme konstatovat, že první cíl byl splněn. Druhým cílem bylo identifikovat faktory, které významným způsobem negativně ovlivňují kvalitu spánku seniorů ve sledovaném sociálním prostředí. Bylo zjištěno, že pouze 25 % dotazovaných mělo poruchy spánku v závislosti na změně sociálního prostředí, a tím byla nemocnice. Většina dotazovaných a to 41 % uvedlo, že nemohou spát kvůli obavám z nemoci a stejné množství respondentů 41 % uváděli negativní vliv ostatních pacientů na jejich spánek. Významným faktorem, který narušuje spánek hospitalizovaných seniorů, se ukázala bolest. Tu uvedlo jako příčinu spánkových poruch až 43 % respondentů. Můžeme konstatovat, že druhý cíl byl splněn. Třetím cílem práce bylo zjistit nejfrekventovanější poruchy spánku u seniorů v různých sociálních prostředích. Bylo zjištěno, že většina respondentů jak z domácího tak z nemocničního prostředí netrpí žádnými spánkovými poruchami. A to v případě hospitalizovaných 40%, u seniorů z domácího prostředí 62%. Hospitalizované respondenty trápí ve 30 % noční buzení, senioři v domácím prostředí si ve 24 % stěžují na potíže s usínáním. Můžeme konstatovat, že třetí cíl byl splněn. 62

Čtvrtým cílem práce bylo zjistit frekvenci výskytu spánkové inverze u seniorů ve sledovaných prostředích. Ukázalo se, že tři čtvrtiny dotazovaných, a to 75 % seniorů žijících doma, usíná přes den. Ve skupině hospitalizovaných respondentů to bylo 65 %. Ukázalo se však, že většině seniorů, 86 % z nemocničního prostředí a 79 % respondentů žijících doma se nestalo, že by v noci nemohli kvůli nadměrnému dennímu odpočinku spát. Můžeme konstatovat, že čtvrtý cíl byl splněn. Pátým cílem bylo zjistit četnost a délku užívání hypnotik u seniorů ve sledovaných sociálních prostředí. Bylo zjištěno, že ve skupině hospitalizovaných seniorů jich užívá hypnotika pouze 22% a ve skupině seniorů, žijících v domácím prostředí, jich užívá hypnotika 37 %. Dále 58 % hospitalizovaných z 24 respondentů, jež užívají hypnotika je užívá pravidelně. V domácím prostředí je to 54 % dotazovaných z 37 seniorů, jež užívají léky na spaní je má pravidelně. Zajímavé je zjištění, že více než polovina, tedy 54 % respondentů z 37 v domácím prostředí užívá hypnotika již několik let. Oproti tomu, hospitalizovaní respondenti z celkem 24, užívají hypnotika po dobu několika let pouze ve 29 %. Můžeme konstatovat, že pátý cíl byl splněn. Zjištěné výsledky poukazují na to, že změna sociálního prostředí nehraje až tak důležitou roli při posuzování kvality spánku u seniorů. Ve většině případech dotazovaní lidé netrpěli k mému překvapení žádnými spánkovými poruchami. Nejčastější jev provázející jejich spánek bylo chrápání. Významným faktorem, který narušoval spánek u velké části seniorů v nemocnici, byla bolest. Což je ale vzhledem k situaci hospitalizovaných respondentů pochopitelné. Potěšující zjištění je, že více než o polovinu převažuje počet lidí, kteří usnou bez požití léku na spaní. Potřeba spánku je pro každého jedince individuální. Všeobecně trpí nespavostí častěji ženy, nežli muži. Nejspíše je to dáno i spojitostí s psychickým stavem a častějším výskytem úzkostí. Spánek nám tvoří jednu třetinu života a pro většinu z nás je považován za samozřejmost, teprve až je narušen všímáme si, že nastal problém. Na závěr bych doporučila seniorům a možná i všem ostatním, které trápí bezesné noci, že existuje řešení. Možná je to běh na dlouhou trať, ale určitě je způsob jak dosáhnout zdravého a kvalitního spánku. Jedním z nich může být právě spánková hygiena. 63

SOUHRN Diplomová práce na téma "Kvalita spánku seniorů v závislosti na sociálním prostředí" je rozdělena na dvě hlavní části a pět kapitol. První část se zaměřuje na teoretické poznatky o stáří, stárnutí a spánkových poruchách. Druhá část je zaměřena prakticky a seznamuje čtenáře s výsledky dotazníkového šetření. Pomocí rozdaných dotazníků byla zjišťována a porovnávána kvalita spánku vzhledem k rozdílnému sociálnímu prostředí seniorů. Dále se práce zaměřovala i na problematiku užívání hypnotik. Z uvedených výsledků vyplývá, že průměrná doba spánku je u obou skupin podobná nehledě na sociální prostředí. Bylo také zjištěno, že pouze 25 % seniorů mělo poruchy spánku v závislosti na změně sociálního prostředí, a tím byla nemocnice. V oblasti hypnotik výsledky ukázaly, že více než o polovinu převažuje počet lidí, kteří usnou bez požití léku na spaní. Což dokládají tyto údaje: 22 % hospitalizovaných seniorů užívá hypnotika, 37 % seniorů z domácího prostředí využívá ke spánku léky. SUMMARY The thesis on "Quality of sleep seniors depending on the social environment" is divided into two main parts and five chapters. The first part focuses on theoretical knowledge about the age, aging and sleep disorders. The second part is oriented practically and acquaints the readers with the results of the survey. Using the distributed questionnaires were determined and compared sleep quality due to differences in the social environment of older people. Further work also focused on the issue of the use of hypnotics. The results show that the average sleep time is similar in both groups, regardless of the social environment. It was also found that only 25% of the elderly have had a sleep disorder in response to changes in the social environment, and therefore was the hospital. The results showed in the hypnotic section that more than half the predominant number of people who fall asleep without swallowing sleeping pills. As evidenced by the following: 22% of hospitalized seniors taking hypnotics, 37% of seniors from the home environment taking medications to sleep. 64

REFERENČNÍ SEZNAM 1. BORZOVÁ, C. a kol. 2009. Nespavost a jiné poruchy spánku. Praha: Grada Publishing a.s. 144 s. ISBN 978-80-247-2978-7. 2. BRUNO, F., J. 2003. Hezky se vyspěte. Pochopte svou nespavost a navždy se jí zbavte. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny. 99 s. ISBN 80-7106-593-5. 3. COREN, S. 1998. Zloději spánku. Praha: Robot s.r.o. 280 s. ISBN: 80-902061-1-5. 4. HANZLOVSKÝ, M. Narkolepsie. Celostnimedicina.cz. [online]. 17.06.2009 [cit. 2014-06-22]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/narkolepsie.htm 5. CHOPRA, D. 1994. Spokojený spánek: insomnie a jak ji léčit. Praha: Pragma. 142 s. ISBN 80-7205-096-6. 6. CHRÁSKA, M. 2007. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing a.s. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. 7. KALVACH, Z. a kol. 1997. Úvod do gerontologie a geriatrie. Praha: Karolinum. 193 s. ISBN 80-7184-366-0. 8.KALVACH, Z. Nevyspalý senior není psychiatrickým pacientem. ulékaře.cz. [online]. 22.6.2014 [cit. 2014-06-22]. Dostupné z:http://www.ulekare.cz/clanek/nevyspaly-seniorneni-psychiatrickym-pacientem-14272 9. KNOBLOCH, H. 1975. Vše o spánku. Praha: Práce. 140 s. Bez ISBN. 10. KODITKOVÁ, I. 2009. Kvalita spánku a seniorský věk: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. 115 s., 5 l. příl. Vedoucí diplomové práce Marie Macková. 65

11. KOZÁKOVÁ, R. 2011. Ošetřovatelská péče v geriatrii. Ostrava: IPZP. 84 s. ISBN 978-80-7464-080-3. 12. KUCHTÍČKOVÁ, B. 2012. Poruchy spánku u seniorů: diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta. 119 s., 9 l. příl. Vedoucí diplomové práce Milada Bezděková. 13. LAVERY, S. 1998. Léčivá sílá spánku. Praha: Svojtka a Vašut. 157 s. ISBN 80-7180- 414-2. 14. MORIN, CH. M. and C. A. ESPIE. 2012. The Oxford handbook of sleep and sleep disorders. Oxford: Oxford University Press. 890 p. ISBN 978-01953-7620-3. 15. National Institute of Health. Information about sleep. Teacher's Guide [online]. [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://science.education.nih.gov/supplements /nih3/sleep/guide/info-sleep.htm 16. NEVŠÍMALOVÁ, S., K. ŠONKA a kol. 1997. Poruchy spánku a bdění. Praha: Maxdorf. 256 s. ISBN 80-85800-37-3. 17. NEVŠÍMALOVÁ, S. Hypersomnie. Dobrý spánek. [online]. 22.6.2014 [cit. 2014-06- 22]. Dostupné z: http://www.dobry-spanek.cz/hypersomnie 18. PACOVSKÝ, V. 1990. O stárnutí a stáří. Praha: Avicenum. 136 s. ISBN 80-201- 0076-8. 19. PALAZZOLO, J. 2007. Nespavost - zbavte se jí navždy. Praha: Grada Publishing. 123 s. ISBN 978-80-247-2286-3. 20. PRAŠKO, J. a kol. 2004. Nespavost. Praha: Portál. 104 s. ISBN 80-7178-919-4. 66

21. PRUSINSKI, A. 1993. Nespavost a jiné poruchy spánku. Praha: Maxdorf. 81 s. ISBN80-85800-01-2. 22. PRETL, M. Diagnostika a léčba nejčastějších poruch spánku. Medicína po promoci [online]. 2009, č. 5 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/ 15650-diagnostika-a-lecba-nejcastejsich-poruch-spanku 23. ROKYTA, R. a kol. 2008. Fyziologie. Praha: ISV nakladatelství. 426 s. ISBN 80-86642-47-X. 24. STAŇKOVÁ, V. 2012. Kvalita spánku ve stáří. bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, Fakulta zdravotnických studií. 50 s., 5 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Lenka Drahošová. 25. ŠONKA, K., M. PRETL. 2009. Nespavost. Praha: Maxdorf. 110 s. ISBN 978-80-7345-203-2. 26. ŠONKA, K. 2002. Snění v neurologické praxi. Neurologie pro praxi. roč. 3, č. 3, s. 143-145. ISNN 1213-1814. 27. TRACHTOVÁ, E. a kol. 2008. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. 185 s. ISBN 80-7013-324-4. 28. VOKURKA, M. a kol. 2000. Praktický slovník medicíny. 6. vyd. Praha: Maxdorf. 490 s. ISBN 80-85912-38-4. 67

SEZNAM ZKRATEK atd. CNS DrSc. EEG EDS EMG EOG kol. MSLT MUDr. např. REM a tak dále centrální nervový systém doctor scientiarum elektroencefalogram nadměrná denní spavost elektromyogram elektrookulogram kolektiv test mnohočetné latence usnutí Medicinae universae doctor doktor medicíny například rapid eye movement 68

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Faktory podílející se na ovlivnění spánku a odpočinku Tabulka 2 Seznam poruch spánku a bdění podle ICSD 2 Tabulka 3 Jednotlivé typy insomnie podle ICSD 2 Tabulka 4 Nynější prostředí ke spánku Tabulka 5 Bydlení Tabulka 6 Spánkové obtíže v souvislosti se změnou prostředí Tabulka 7 Příčiny spánkových poruch Tabulka 8 Rušení z nočního spánku Tabulka 9 Poruchy spánku Tabulka 10 Počet prospaných hodin denně Tabulka 11 Spánkový režim Tabulka 12 Ranní vstávání Tabulka 13 Pocit po probuzení Tabulka 14 Spánkové jevy Tabulka 15 Spánkový rituál Tabulka 16 Konkrétní spánkové rituály Tabulka 17 Spánek přes den Tabulka 18 Důvody denního spánku Tabulka 19 Nadmíra denního spánku Tabulka 20 Počet prospaných hodin za den Tabulka 21 Hypnotika Tabulka 22 Pravidelnost užívání hypnotik Tabulka 23 Délka užívání hypnotik Tabulka 24 Zlepšení spánku po hypnoticích Tabulka 25 Pohlaví respondentů Tabulka 26 Věk respondentů 69

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Nynější prostředí ke spánku Graf 2 Bydlení Graf 3 Spánkové obtíže v souvislosti se změnou prostředí Graf 4 Příčiny spánkových poruch Graf 5 Rušení z nočního spánku Graf 6 Poruchy spánku Graf 7 Počet prospaných hodin denně Graf 8 Spánkový režim Graf 9 Ranní vstávání Graf 10 Pocit po probuzení Graf 11 Spánkové jevy Graf 12 Spánkový rituál Graf 13 Konkrétní spánkové rituály Graf 14 Spánek přes den Graf 15 Důvody denního spánku Graf 16 Nadmíra denního spánku Graf 17 Počet prospaných hodin za den Graf 18 Hypnotika Graf 19 Pravidelnost užívání hypnotik Graf 20 Délka užívání hypnotik Graf 21 Zlepšení spánku po hypnoticích Graf 22 Pohlaví respondentů Graf 23 Věk respondentů 70

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Typy mozkových vln 71

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Žádost o povolení výzkumného šetření Příloha 3 Žádost o povolení výzkumného šetření Příloha 4 Epworthská škála spavosti Příloha 5 Morinův spánkový dotazník Příloha 6 Test na zjištění typu sova nebo skřivan 72

Příloha 1 Dotazník Dotazník Dobrý den, jsem studentkou 2. ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ráda bych Vás požádala o spolupráci a vyplnění příslušného dotazníku. Dovoluji si Vás ujistit o zachování anonymity. Tento dotazník slouží k získání údajů pro zpracování diplomové práce na téma kvality spánku seniorů v závislosti na sociálním prostředí. Při vyplňování zakroužkujte či podtrhněte jednu odpověď, není-li uvedeno jinak. Otevřené otázky, prosím, doplňte hůlkovým písmem. Děkuji za Vaši spolupráci Bc. Eva Hanáková 1. V jakém prostředí nyní usínáte? a) doma b) v Domově pro seniory či podobném zařízení c) v nemocnici 2. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli doma, doplňte s kým bydlíte: a) bydlím sám/sama v bytě nebo domě b) bydlím s manželem/manželkou c) bydlím s rodinou (děti, vnoučata) 3. Pokud nyní usínáte v nemocnici, projevily se u Vás nějaké potíže se spánkem v souvislosti se změnou prostředí? a) ano b) ne

4. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ANO, co je příčinou těchto potíží? (lze označit více možností) a) jiné prostředí b) hluk c) strach z nemoci d) ostatní spolupacienti e) nemocniční lůžko f) personál nemocnice g) jiné 5. Pokud jste nyní hospitalizováni v nemocnici, ruší Vás během nočního spánku něco? (lze označit více možností) a) bolest b) provoz na oddělení c) světlo na pokoji (chodbě) d) ostatní pacienti e) jiné. 6. Máte v současné době některou z poruch spánku? (lze označit více odpovědí) a) potíže s usínáním b) časté noční buzení c) časné ranní vstávání d) netrpím žádnými obtížemi 7. Kolik hodin denně spíte? a) méně než 5 hodin b) 6 8 hodin c) více než 8 hodin 8. Dodržujete pravidelný režim, kdy chodíte spát?

a) ano b) ne c) občas 9. V kolik hodin se ráno probouzíte? a) dříve než v 5 hodin b) mezi 5. 6. hodinou c) mezi 6. 8. hodinou d) musím dodržovat denní režim Domova pro seniory, nemocnice 10. Jak se cítíte ráno po probuzení? a) odpočinutý(á) b) unavený(á) c) nevyspalý(á) 11. Objevují se u Vás během spánku některé z těchto spánkových jevů? (lze označit více odpovědí) a) chrápání b) skřípání zubů c) náměsíčnost d) mluvení ze spaní e) noční děsy f) noční pocení g) ne, neobjevují h) jiné 12. Provádíte pravidelně před spaním nějaký rituál, který Vám má pomoci usnout? a) ano b) ne c) někdy

13. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ANO, jaký spánkový rituál provádíte? (lze označit více možností) a) teplá koupel b) četba knihy (novin) c) vyvětrat pokoj d) teplé mléko e) bylinkový čaj f) jiné 14. Usnete někdy během dne? a) ano, pravidelně b) ano, občas c) ne, nikdy 15. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ANO, proč spíte během dne? a) špatně jsem spal(a) v noci b) je to můj každodenní rituál c) jsem unaven(á) z některých činností během dne d) jiné... 16. Stane se Vám, že přes den spíte tolik, že v noci pak nemůžete spát? a) ano b) ne 17. Kolik hodin spíte přes den, pokud usnete? a) méně než 1 hodinu b) 1 2 hodiny c) 2 a více hodin

18. Užíváte nyní nějaké léky na spaní? a) ano b) ne 19. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ANO, jak často užíváte léky na spaní? a) pravidelně b) dle potřeby c) jiné... 20. Jak dlouho užíváte léky na spaní? a) teprve jsem začal(a) b) více než měsíc c) několik měsíců d) více než rok e) několik let 21. Zlepšil se Váš spánek po užívání léků na spaní? a) ano b) ne 22. Jaké je Vaše pohlaví? a) žena b) muž 23. Kolik je Vám let? a) 65-74 let b) 75-84 let c) 85 a více let

Příloha 2 Žádost o povolení výzkumného šetření <evakrupkova@centrum.cz> Od: Komu: <marie.christovova@nem-km.cz> Předmět: žádost o povolení výzkumného šetření Datum: 01.05.2014 19:10 Velikost: 1,5 kb Vážená paní Christovová, jmenuji se Eva Hanáková, jsem studentkou 2. ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor Učitelství pro střední zdravotnické školy. V rámci diplomové práce na téma kvality spánku seniorů v závislosti na sociálním prostředí, bych Vás chtěla požádat o povolení k provedení výzkumného šetření na chirurgickém a interním oddělení Kroměřížské nemocnice. Šetření bude anonymní, formou dotazníku, který pacienti vyplní. Výzkum by měl probíhat v měsíci květnu 2014. Děkuji za Vaši odpověď Přeji hezký zbytek svátečního dne S pozdravem Bc. Eva Hanáková Od: "Marie Christovová" <marie.christovova@nem-km.cz> Komu: <evakrupkova@centrum.cz> Předmět: Re: Dotazník - Hanáková Datum: 06.05.2014 11:35 Velikost: 2,1 kb Dobrý den, Váš dotazník jsem přečetla a s jeho distribucí souhlasím. S předáním na oddělení se domluvte nebo se ohlašte u vrchní / staniční sestry příslušného oddělení. S pozdravem M.Christovová, hlavní sestra KMN a.s. Dne 6.5.2014 10:30, evakrupkova@centrum.cz napsal(a): > Dobrý den paní Christovová, > > po našem telefonickém hovoru Vám posílám ke shlédnutí dotazník. > > Děkuji za odpověď > > Hezký den > > S pozdravem > > Bc. Eva Hanáková

Příloha 3 Žádost o povolení výzkumného šetření Od: Komu: Předmět: "marie foltýnová" <foltynova3@seznam.cz> <evakrupkova@centrum.cz> Datum: 03.05.2014 13:40 Velikost: Dobry den, Re: žádost o povolení výzkumného šetření 6,0 kb v Centru Zachar nas najdete vzdy ve stredu od 14 do 16 hodin na Hanackem nam. Je tu ale vice seniorskych organizaci, Dopoledne pani Dockalova. Do 15.5. jsem jeste v Australii, ale jiste najdete kolegyne. Preji uspesne studium. M.Foltynova ---------- Původní zpráva ---------- Od: evakrupkova@centrum.cz Komu: foltynova3@seznam.cz Datum: 2. 5. 2014 3:24:01 Předmět: žádost o povolení výzkumného šetření " Vážená paní Foltýnová, jmenuji se Eva Hanáková, jsem studentkou 2. ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor Učitelství pro střední zdravotnické školy. V rámci diplomové práce na téma kvality spánku seniorů v závislosti na sociálním prostředí, bych Vás chtěla požádat o povolení k provedení výzkumného šetření u Vás v Centru pro seniory. šetření bude anonymní, formou dotazníku, který by členi klubu vyplnili. Výzkum by měl probíhat v měsíci květnu 2014. Děkuji za Vaši odpověď Přeji hezký zbytek svátečního dne S pozdravem Bc. Eva Hanáková

Příloha 4 Epworthská škála spavosti (zdroj: www.tribune.cz)