SVATOJIŘSKÉ VYDÁNÍ/2012 obsah slovo úvodem 1 o městě 2 patron 2 rozhovor 3 kostel 3 pranostiky 4 představujeme 5 Mimořádné vydání e. Tištěné periodikum je poskytováno bezplatně. Je distribuováno v počtu 1 ks pro každou domácnost ve městě, další požadavky řeší Městský úřad Černošín. Elektronická podoba e je zveřejňována na internetových stránkách města. Uzávěrka letního e je 15. června 2012. Na příspěvky doručené po uzávěrce nemusí být brán zřetel. Příspěvky vyjadřují názor přispěvatelů, nikoli názor rady. Redakční rada neověřuje fakta uvedená v autorských příspěvcích. Redakce si vyhrazuje právo na uveřejnění příspěvků. Úprava či krácení příspěvku bude před uveřejněním konzultována s autorem. Ve i nebudou zveřejněny příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony ČR, Listinou základních práv a svobod nebo dobrými mravy. Vydavatel: Město Černošín, registrováno pod číslem MK ČR E 17815 Šéfredaktor: Jiřina Vladařová Editor: Marie Čampulová Redakční rada: Jiřina Vladařová, Bc. Jana Karvašová, Miroslava Vlášková, Marie Čampulová, Vlasta Andršová ml. Grafické zpracování a tisk: Typographeum Adresa redakce: Městský úřad Černošín, Nám. 1. máje 62, 349 01 Černošín slovo úvodem Vážení a milí spoluobčané Velmi ráda bych Vám představila speciální číslo našeho e, které vychází u příležitosti pořádání poutě sv. Jiří. Čeká nás pro městečko a jeho okolní spádové obce jedna z největších kulturně společenských akcí v roce. Její tradice se váže do daleké historie, neboť v křesťanské Evropě se v minulosti pořádaly poutě zejména k výročí místních kostelů, v den jejich zasvěcení nebo v den svátku jejich patrona. Ta černošínská se váže ke sv. Jiří, který se od roku 1614 stal patronem místního kostela a v okolí patří tato pouť k těm úplně prvním. Bylo zvykem, že se během poutě do města soustředil veškerý společenský život, včetně nejrůznějších prodejců, řemeslníků a komediantů. S postupnou ateizací se bohužel tento zvyk osamostatnil od náboženského původu a podoba dnešní poutě je spíše synonymem zábavního parku. Hlavním záměrem vydání tohoto zvláštního čísla je v několika příspěvcích zmínit zajímavou, a pro někoho možná i zapomenutou, historii města. Připomenout si spolupráci s partnerskou obcí Pullenreuth a zamyslet se nad tím, jakými směry by bylo možné ji ještě rozvinout. Dát prostor pro NNO k prezentaci svých aktivit, které jsou velkým přínosem nejen pro naše město, ale i pro celé okolí. Chtěli bychom pozvat místní občany i bývalé rodáky k návštěvě letošní pouti, neboť poutě byli a jsou především o setkávání. Jiřina Vladařová, zastupitelka 1
O našem městě Naše město leží v nadmořské výšce 500metrů n.m. a Vlčí hora 704m n.m. První zmínka o obci je z roku 1290. Na městečko byla obec povýšena na přímluvu pana Krušiny ze Švamberka - město dostalo do znaku jeho rodinný erb: červený štít, v němž je stříbrná vpravo hledící labuť se zlatým zobákem a zlatýma nohama. Obec povýšil na město císař František Josef I. v roce 1873, ale začátkem druhé poloviny 20. století mu byl tento statut odebrán. Obnoven byl 10.11.2006 s účinností od 1.12.2006 rozhodnutím č.13 předsedy poslanecké sněmovny k ustanovení obcí městy a městysi. Ve městě byly vždy závody, firmy, podniky, soukromníci. Plný rozkvět nastal po dobudování cesty - zlaté stezky do Chebu. Nastal čilý obchod a rozvoj města. Kromě práce byl čas také na zábavu a kulturní společenské dění. Velký význam měly hospodářské a potravinářské trhy a pouti. První zmínka o "shromáždění všelikém, národa různého a všelikého, dychtícím po licoměrné zábavě a utrživši měnu svojí" je kolem roku 1738. Zřejmě šlo o vysvěcení opraveného kostela, velké shromáždění, trh a pouť. O obci jako o vyloženě poutním místě není nikde zmínka. O MĚSTĚ / PATRON patron Svatý Jiří žil ve 3. století. Pocházel ze šlechtického rodu. V souladu s tradicí se stal vojákem, byl velmi zbožný. Pro své schopnosti se stal brzy velícím důstojníkem. Podle legendy se při svých cestách dostal k městu Silene /Lybie/, u něhož bylo obrovské jezero s močálem, ve kterém se usadil velikánský drak. Tento netvor tyranizoval město svým otráveným dechem. Aby se obyvatelé zachránili, každodenně dávali drakovi ovci. Nikdo se nedokázal drakovi postavit. Místní král na drakův příkaz vydal nařízení, že denně drak dostane jednoho člověka. O obětech rozhodoval los. Když padl los na jedinou královskou dceru, odvezli ji k jezeru a nechali osudu. Právě kolem projížděl sv. Jiří a vyslechl celý princeznin příběh. Okamžitě se s Boží pomocí drakovi postavil. Kopím /nebo mečem/ propíchl obludě krk a přivázal na něj princeznin pás. Drak zkrotl natolik, že jej sv. Jiří přivedl do města. Odměnou mu bylo mnoho darů, které rozdal všem chudým, nemocným a potřebným. Draka zabil až po křtu všech obyvatel včetně krále a princezny. Jiří pak z města odešel. Vše se doneslo císaři Diokleciánovi, a protože byl krutým pronásledovatelem křesťanů, nechal Jiřího uvěznit a roku 303 "mu dopřál mučednickou smrt". Celá tato legenda je vyobrazena v našem kostele v Černošíně na 10 trojúhelníkových obrazech pod stropními malbami. 2
ROZHOVOR / KOSTEL kostel sv. Jiří Jednou z hlavních dominant města Černošín je kostel sv. Jiří. Původně se nacházel v Černošíně dřevěný kostelíček zasvěcený sv. Michalovi, bohužel i s farou vyhořel. Na faře byl uložen archiv, matrika a pamětní knihy, které bohužel r. 1611 zcela shořely. Nové se podařilo obnovit v r. 1624 a jsou zaznamenány v německém jazyce. Pamětní kniha je vedena od r. 1780. Kostel byl opět vystavěn a 24. dubna 1614 zasvěcen sv. Jiří (podle nápisů na zvonu a křtitelnici). Býval katolický, ale na počátku 17. stol jej měli v držení protestanti. Po bitvě na Bílé hoře se kostel dostal opět pod duchovní správu katolíků. Vedle kněží diecézních zde působili též řeholníci z kláštera Kladruby a Teplá. Nynější podoba kostela je z roku 1711, kdy tehdejší patron hrabě Prospera ze Sinzendorfu začal stavět kostel zděný. Bohužel pro nedostatek prostředků stavba vázla a byla dokončena až v roce 1736. Dlouhých 25 let trvalo vystavět jednolodní budovu v barokním slohu s věží před západním průčelím. Původně bylo ve věži kostela 5 zvonů z let 1733 a 1740 se znaky pánů Lobkowiczů a Švamberků. Byly sejmuty na vojenské účely. Obnoven byl jeden ze zvonů roku 1923 ze sbírek obyvatelstva. Rozsáhlé opravy byly v letech 1858 a 1912, věž opravována 1871 a 1905. Vnitřní prostory kostela jsou obohaceny o fresky v trojúhelníkových rámech, zachycují výjev ze života sv. Jiří. V lodi v jednom z pěti polí nalezneme sv. Jiří v boji s drakem. Další z připomínek patrona je obraz nad hlavním oltářem, kdy je sv. Jiří nesen anděly do nebes. Na kruchtě jsou varhany s barokním římsovím, které jsou plně funkční a jako jediné v okolí jsou naladěné v barokním stylu. Kolem kostela se nacházel hřbitov, zrušen byl v r. 1788 a nový o- tevřen nejprve v zahradách domu č. 38, byl také zrušen a založen za obcí pod Vlčí horou kde se nachází dodnes. Zdroj. Státní archív Tachov rozhovor s......jiřím Hájkem, farářem Rok co rok přichází jaro a s ním nové naděje na lepší život. Jak prožíváte jarní období vy? Jaro je velmi povzbudivé období roku, protože příroda, jak se říká "znovu ožívá". Není to tak docela pravda, protože příroda žila i v zimě a připravovala se na jaro. Těžko říci, že se na jaře připravuje "lepší" život. Člověk nemá v sobě živit plané naděje. Jsme opět starší a jenom starší. Jaro je radostné období, ale osobně mám rád víc podzim pro sklizeň plodů a pro stálost počasí a také proto, že plýtvá barvami takřka "bez rozumu" a za pár dní listí spadne se stromu a shnije. Škoda těch barev. Na jaře všechno kvete, a když chceme někomu lichotit říkáme: "Vy jen kvetete." Na to mám ironickou odpověď: "To je málo, je nutné přinášet plody. A ty na sobě nikde nevidím." Osvětlete význam velikonočních dnů. Velikonoce jsou nejstarší křesťanské svátky (Vánoce jsou mnohem mladšího data) navazující na židovské Velikonoce. Nežidovský svět svátky jara neznal. Znal pouze zimní a letní slunovrat, kdy Slunce - nutná podmínka života na Zemi po vrcholu léta zmenšuje svou sílu, aby ji v polovině zimy obnovilo. A to byl důvod k oslavě. Židé si o velikonočních svátcích připomínali vysvobození z egyptského otroctví, kdy vyšli vstříc svobodě a tím i samostatnosti v rozhodování a odpovědnosti. Křesťané si na Velký pátek připomínají Kristovu smrt na kříži, jako důležitou událost vnitřního osvobození člověka. To je záležitost pro nevěřícího člověka těžko pochopitelná, ale každý dobře chápe osvobození od zla, které nás obklopuje a trvale trápí. Kristus přinesl, přesněji řečeno nabídl, každému člověku osvobození od vnitřního zla - od špatného svědomí. O velikonoční neděli oslavují křesťané Kristovo zmrtvýchvstání jako důkaz, že "Kristus porazil našeho starého nepřítele", kterým je smrt. Toto poselství není tak bezvýznamné, jak by se na první pohled zdálo. Smrt je skutečně náš největší nepřítel, který ohrožuje nejdůležitější pud všech živočichů, pud sebezáchovy. A Kristus nám dal naději, že smrt nemá a ani nemůže mít poslední slovo, protože jsme stvořeni k životu a ne proto, abychom po několika letech i kdyby to byly desítky let, umřeli. Smrt odporuje všemu, co člověk dělá, myslí a o co usiluje. Kristus boj se smrtí vyhrál. To je důvod k velké oslavě. Nejen to, křesťan věří, že na Kristově vítězství nad smrtí mů 3
4 rozhovor s... že mít spoluúčast, jako mají dědici účast na dobrém hospodaření svých předků. Co je pro vás v životě důležité? Vyrovnané klidné svědomí. Máte výjimečné povolání vlastně poslání. Můžete prozradit svůj pracovní den? Kněžské povolání či poslání má několik stránek: 1. služba člověku, jako je služba hasičů, policistů, kteří sice mají pracovní den určený od - do, ale když se nekrade, nevraždí a nejsou dopravní nehody, v klidu se procházejí po u- licích (městská policie), aby občané věděli, že je někde někdo, kdo je ochoten jejich "problém" řešit, a aby v rámci svých kompetencí zasáhl, pomohl, poradil. Kněz má být připraven ke službě člověku bezdomovci-žebrákovi (navštěvují mě často), člověku bezradnému, osamocenému, případně takové lidi nenápadně vyhledávat. Není všeobecně známo, kolik lidí je vnitřně osamocených - i když to nedávají najevo. A pokud možno povzbudit, když všichni víme, že jsou někdy některé etapy života velmi těžké. 2. služba církvi: křty, svatby (obojích je velmi málo), pohřby (těch je více), služba nemocným, když o to požádají a pravidelné nedělní a všednodenní bohoslužby. Úmyslně nemluvím o zpovědi, protože to je věc specificky katolická. Ovšem mnohokrát se lidé potřebují spíše vypovídat než vyzpovídat. I k tomu je zde kněz, aby naslouchal. 3. služba kultuře v širším slova smyslu je v opravách kostelů, tj. kulturních památek. Kostel v Černošíně patří k pokladům kultury, které nelze přehlédnout. Kdykoli přijíždím od Stříbra do Černošína, obdivuji kulturu předků z 18. století, jak skvělé místo pro kostel vybrali a jak krásná je jeho architektura. Jsem rád, že kostel je zvenku opraven a nemusím se za jeho stav stydět, naopak jsem na něj pyšný. Zbývá ještě "důležitá maličkost": kostel uvnitř vymalovat - kromě opravy fresek. Doufám, že se i to v brzké době podaří. S o- pravami je mnoho administrativní práce a protože v současné době mě plně zaměstnává oprava kostelů ve Svojšíně a v Záchlumí, nemohu si přidat další nelehké břemeno s o- pravou vnitřku kostela v Černošíně. Přesto doufám, že se můj záměr v brzké době podaří. Jaká vás zajímá literatura, co si rád přečtete? Zájem o literaturu se léty mění. Zajímá mě vše, co se týká lidí a jejich pravdivých osudů nikoli vymyšlených příběhů-románů všeho druhu. Zajímá mě vše, kde se dovím, "jak to o- pravdu je", ať už jde o lidi, náboženství nebo vědu. Obyčejně mám rozečteno několik knih různých žánrů. Rád ROZHOVOR / PRANOSTIKY pranostiky k sv. Jiří POUTNÍCI K JARU PUTUJÍCÍ PŘEHÁŇKAMI A FUJAVICÍ VÍME, ŽE VŠEMI PSOTAMI VÍTĚZNÉ JARO PŘED NÁMI. MRAZY NEUŠKODÍ, CO PO JIŘÍM CHODÍ. KOLIK MRAZŮ DO SV. JIŘÍ, TOLIK DO SVATÉHO VÁCLAVA. NA SV. JIŘÍ KDYŽ PRŠÍ, NEJSOU NA SROMECH ŽÁDNÉ VLKY. PRŠELO-LI NA SV. JIŘÍ, BUDE PO NĚM JEŠTĚ VÍCE PRŠET. DO SUCHA ZASETÍ DO SV. JIŘÍ JEST VELMI DOBŘE, ALE DO MOKRA JE HROB. PŘED JIŘÍM SUCHO, PO NĚM MOKRO. JE-LI NA SV. JIŘÍ KRÁSNĚ, BUDE PO NĚM JISTĚ DLOUHO OŠKLIVO. JASNÝ JIŘÍ - PĚKNÝ PODZIMEK. HŘMÍ-LI PŘED JIŘÍM, BUDE SNÍH PO NĚM. NA SV. JIŘÍ VYLÉZAJÍ HADI A ŠTÍŘI. NA SV. JIŘÍ RODÍ SE JARO. PŘIJDE-LI PŘED JIŘÍM BOUŘE, BUDE ZA KAMNY DOBŘE. KDYŽ DUBEN LAŠKUJE, BÝVÁ MNOHO SENA A OBILÍ.
ROZHOVOR / PŘEDSTAVUJEME představujeme partnerská obec Pullenreuth, Bavorsko rozhovor s... čtu o historii tohoto kraje, který jsem před svým příchodem sem neznal. Už od 30. 3. 1995 existuje dohoda mezi obcemi Pullenreuth a Černošín o vzájemném partnerství, které by mělo přispět k porozumění mezi národy a prohloubení přátelství. Toto partnerství má vést k bližšímu vzájemnému porozumění občanů jednotlivých obcí. Hlavním cílem je prohlubovat spolupráci partnerských obcí a vytvořit nové možnosti, jež povedou k výměně zkušeností v oblasti školství, společenského života, komunální spolupráce, turismu a kulturní spolupráce. Pracujete i s dětmi a mládeží. Váš pohled na dnešní mladou generaci? Počet dětí či mládeže se zájmem o náboženství je takřka nulový. Dnešní mladí lidé v našem regionu vyrostli bez vztahu k víře nejen jako k náboženské kategorii, ale - a to je nedostatek dnešní společnosti - nechápou, že náboženství patří ke kultuře člověka (odbor církví ve státní správě patří pod ministerstvo kultury nikoli pod ministerstvo vnitra, kam patří spolky). Často lidé říkají: "každý v něco věří". Tak dávají najevo, že bez víry nelze žít. A víra dává naději - především bez naděje nelze žít. Můj pohled na dnešní generaci? Jakou mají dnešní lidé naději? V co doufají? To je pro mě zásadní otázka. Skutečná nezaměstnanost a nejistota s hrozbou nezaměstnanosti v budoucnosti je často cestou k drogám, alkoholu a následnému vandalizmu, krádežím atd. A vidím také, že bez naděje, která by přesahovala živočišné potřeby (jíst a spát), vede mladého člověka ke krátkodobým uspokojením či umlčením vnitřních i vnějších požadavků. Nedávno jsem hovořil s jednou advokátkou o její práci a podotkl jsem: "Lidé jsou na sebe zlí." Odpověděla mi: "Oni jsou spíš nešťastní." Postrádáme úctu lidí k bližnímu a sobě samému, má lidstvo naději na zlepšení? Naděje na zlepšení je vždy za předpokladu, jak je uvedeno v předcházející odpovědi, že je v co doufat. Zlepšení nepřijde samo od sebe (samo se nic neudělá!), ale každý k tomu má nějak přispět. Jeden člověk je málo, víc hlav víc ví a má větší sílu povzbudit, jeden druhého podržet, pomoci a učinit sobě i druhému člověku život příjemnější, lehčí nebo aspoň snesitelnější. To je i můj vzkaz pro radu a zastupitelstvo města Černošína: aby bylo v Černošíně dobře ve všem, co k tomu slovu patří. Pozvánka na pouťové trhy Kulturní komise města Černošín pozvala na letošní pouťové trhy řemeslníky a prodejce, kteří jsou držitelé známky Místní výrobek ze Západu Čech. Zájemci, kteří chtějí prodávat a propagovat své výrobky na pouťovém trhu, se mohou informovat na Městském úřadě v Černošíně o poplatku za prodejní místo. NNO bude poskytnuto prodejní místo zdarma. 5