PŘEDSTAVENÍ FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE (FFP) Lektor: Ing. Alena Čarvašová
STRUKTURA SEMINÁŘE Úvod Legislativní rámec Mezinárodní srovnání Diskuse
LEGISLATIVNÍ RÁMEC Oblast pracovněprávních vztahů je upravena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, který byl měněn zákonem č. 205/2015 Sb. Pojem flexibilní formy práce česká legislativa nedefinuje. Zavádění FFP podporuje např. Evropský sociální fond (ESF), který uvádí/definuje přehled FFP.
FLEXIBILNÍ FORMY PRÁCE Kratší pracovní doba Sdílená pracovní místa (job-sharing) Pružná pracovní doba Práce z domova Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby Konto pracovní doby
KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBA 79 - délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně (kratší ve směnném provozu nebo v při důlní práci). 34b zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby. Zkrácené pracovní úvazky definuje zákoník práce v 80 jako kratší pracovní dobu.
KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBA - NÁROK 241, odst. 2 zákoníku práce: zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně, zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, ve stupni II, III, IV
KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBA - PŘESČAS U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.
KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBA DOVOLENÁ Výpočet dovolené se řídí dle odpracovaných dnů. Vždy se vychází z rozvržení pracovní doby. Příklad 1: kratší pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně, kterou zaměstnavatel rozvrhl na 4 hodiny denně. Nárok na dovolenou zůstává v rozsahu 4 týdnů, tzn. 20 dnů. Příklad 2: kratší pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně, kterou zaměstnavatel rozvrhl na 8 hodin v pondělí, 8 hodin v úterý a 4 hodiny ve středu. Nárok na dovolenou se krátí, protože během jednoho pracovního týdne jsou odpracovány pouze 3 dny z 5. Nárok na dovolenou se tedy krátí na 12 dnů.
SDÍLENÁ PRACOVNÍ MÍSTA JOB SHARING Upravuje připravovaná novela Zákoníku práce Více lidí pracuje na kratší pracovní dobu na pracovní pozici, kterou obvykle vykonává jeden pracovník na plný úvazek Náročné na komunikaci a rozvržení odpovědnosti, povinností
PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA Pružné rozvržení pracovní doby definuje zákoník práce v 85, 86 a 87. Pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti. V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období 26 po sobě jdoucích týdnů (pokud neurčí kolektivní smlouva jinak).
PRÁCE Z DOMOVA HOME OFFICE Zákoník práce neupravuje, hovoří pouze o místě výkonu práce. Novela Zákoníku.
PRÁCE Z DOMOVA HOME OFFICE Práci z domova (home office) lze realizovat, pokud zaměstnavatel přesně: vymezí pracoviště (úzce), zmapuje rizika, předejde jim a řádně zaměstnance poučí, definuje příspěvek na energie, úhradu za komunikaci zaměstnance se zaměstnavatelem (internet, telefon) a opotřebení pracoviště, poskytne např. PC.
NEROVNOMĚRNÉ ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY Pracovní doba rozvržena nerovnoměrně na jednotlivé týdny, a to tak, že v některých týdnech je kratší a v jiných delší než stanovená týdenní pracovní doba. Průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (za určitých podmínek). Používá se zejména u směnného provozu, kdy se střídá krátký a dlouhý týden (např. v restauracích). Lze aplikovat i pro kratší pracovní dobu nebo stlačený pracovní týden.
KONTO PRACOVNÍ DOBY Práce je zaměstnancům nařizována průběžně, a to podle aktuální potřeby zaměstnavatele. Délka směny může činit nejvýše 12 hodin a je třeba dodržet minimální čas na odpočinek. Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci stálou mzdu, ale práci mu přiděluje v objemu, jenž odpovídá aktuální potřebě v konkrétním období. Využívá se zejména u sezónních prací, stlačeného pracovního týdne apod.
ZAMĚSTNANOST PODLE TYPU ÚVAZKU V EVROPĚ (PRAMEN:EUROSTAT, 19/10/2016) (ČU - ČÁSTEČNÉ ÚVAZKY, PU - PLNÉ ÚVAZKY) Země ČU (% ze všech pracovníků) 2010 2016 PU (% ze všech pracovníků) ČU (% ze všech pracovníků) PU (% ze všech pracovníků) EU 28 19,2 80,7 20,4 79,6 Belgie 24,0 76,0 25,1 74,9 Bulharsko 2,4 97,6 2,2 97,8 Česká republika 5,9 94,1 6,7 93,3 Dánsko 26,3 73,7 27,5 72,4 Finsko 14,6 85,3 16,3 83,7 Francie 17,8 82,2 18,8 81,2 Chorvatsko 8,6 91,4 6,6 93,4 Irsko 22,7 77,3 22,6 77,4 Itálie 15,0 85,0 18,8 81,2 Maďarsko 5,9 94,1 5,2 94,7 Německo 26,3 73,7 27,9 72,1 Nizozemsko 48,9 51,1 50,5 49,5 Polsko 8,4 91,6 7,1 92,9 Rakousko 25,3 74,7 28,7 71,3 Rumunsko 11,2 88,8 8,6 91,4 Slovensko 3,9 96,0 6,0 94,0
ZAMĚSTNANOST ŽEN PODLE TYPU ÚVAZKU V EVROPĚ (PRAMEN:EUROSTAT, 19/10/2016) (ČU - ČÁSTEČNÉ ÚVAZKY, PU - PLNÉ ÚVAZKY) Země ČU (% ze všech pracovníků) 2010 2016 PU (% ze všech pracovníků) ČU (% ze všech pracovníků) PU (% ze všech pracovníků) EU 28 14,5 30,9 15,0 30,9 Belgie 19,1 26,1 19,6 26,7 Bulharsko 1,2 45,4 1,2 45,5 Česká republika 4,2 38,5 4,9 39,1 Dánsko 18,4 29,4 17,8 29,3 Finsko 9,5 39,0 10,3 38,0 Francie 14,3 33,2 14,5 33,7 Chorvatsko 5,1 40,4 3,7 42,2 Irsko 16,2 30,2 15,5 30,3 Itálie 11,7 28,9 13,7 28,1 Maďarsko 3,8 42,8 3,3 42,3 Německo 21,2 25,1 22,0 24,5 Nizozemsko 35,1 10,8 35,4 10,8 Polsko 5,2 39,5 4,7 40,2 Rakousko 20,4 26,1 22,4 24,6 Rumunsko 5,1 38,9 4,0 39,2 Slovensko 2,4 42,2 3,7 41,0
AKTUÁLNÍ STATISTICKÁ DATA V Česku je rekordně nízká nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997. V únoru 2019 poklesla na 2 %. K dalšímu poklesu míry nezaměstnanosti za poslední období přispěly zejména ženy, které s nástupem od ledna 2019 více využívají částečných úvazků (Holý, 2019).
DŮVODY NÍZKÉ MÍRY UŽÍVÁNÍ FLEXIBILNÍCH FOREM ZAMĚSTNÁNÍ V ČR Fixní náklady v podobě nákladů na vyhledávání, zaškolení, evidenci, lékařské prohlídky zaměstnanců apod. Obavy z obtíží při manažerské komunikaci a organizaci práce. Zdravotní pojištění hrazené za zaměstnance má stanoven minimální vyměřovací základ vázaný na minimální mzdu (netýká se osob, pro něž min. vyměřovací základ stanoven není).??? Neexistuje finanční podpora ze strany státu. Dotazník https://www.survio.com/survey/d/w7r5e9w6j1g3b4c7k Diskuse: Jaké jsou výhody a nevýhody FFP dle Vašich zkušeností? Co potřebují podniky, aby zvýšily počty úvazků v rámci FFP?
ZDROJE: Holý, D. (2019). Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity únor 2019. Web Českého statistického úřadu [vid. 2019-04-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/miryzamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomickeaktivity-unor-2019 Zákoník práce č. 262/2006 Sb. www.finance.cz https://financnitipy.cz/dohoda-o-pracovni-cinnosti