TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2006 DANA MARŠÍKOVÁ

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Sociální péče Studijní obor: Kód oboru: Sociální pedagog 7502 R010 Název bakalářské práce: DROGOVÁ ZÁVISLOST DROGY V ROMSKÉ POPULACI DRUG ADDICTION - DRUGS IN GIPSY POPULATION Autor: Dana Maršíková Starokolínská 189 190 16 Praha 9 Podpis autora: Vedoucí práce: PhDr. Jan Sochůrek, Ph.D. Počet: stran grafů tabulek zdrojů příloh 63 2 7 20 12 + 1 CD CD obsahuje celé znění bakalářské práce. V Praze dne : 28. 4. 2006

TU v Liberci, Fakulta pedagogická Katedra: sociálních studií a speciální pedagogiky ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení studenta: Dana Maršíková Adresa: Starokolínská 189, Praha 9 Bakalářský studijní program: Studijní obor: Sociální péče Sociální pedagog Název bakalářské práce: Název BP v angličtině: Drogová závislost Drogy v Romské populaci Drug Addiction Drugs in Gipsy Population Vedoucí práce: PhDr. Jan Sochůrek, Ph.D. Termín odevzdání : 30.04.2006 V Liberci dne 28.01.2005.. vedoucí bakalářské práce. děkan FP TUL.... vedoucí KSS Převzal (student): Dana Maršíková Datum: 28.1.2005 Podpis studenta.

Prohlášení Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom(a) povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. V Liberci dne: 28. 4. 2006 Podpis:

Poděkování: Poděkovat v první řadě bych chtěla celému kolektivu vyučujících na Pedagogické fakultě v Liberci, zvláště pak PhDr. Sochůrkovi, Ph.D., který konzultacemi a radami přispěl k dokončení této bakalářské práce, Mgr. Květě Slukové, PaedDr. Iloně Pešatové, Ph.D., PhDr. Daně Švingalové, Ph.D., MUDr. Karlovi Nešporovi, CSc., primáři pavilonu č.31 v Psychiatrické léčebně v Praze 8 Bohnicích, učitelkám ve speciální škole v Ostravě, které byly nápomocny a spolupracovaly na dotazníku, dále pak mému vedoucímu 9.oddělení Služby kriminální policie a vyšetřování Praha III, který měl pochopení pro mé studium, všem Romům, kteří se podíleli na odpovědích a dík patří i mé rodině, která mi držela palce, předně mému manželovi Vojtěchovi, mojí mamince a dceři Veronice, protože oni ví.

Název BP: Drogová závislost Drogy v Romské populaci Název BP: Drug Addiction Drugs in Gypsy Population Jméno a příjmení autora: Dana Maršíková Akademický rok odevzdání BP: 2006 Vedoucí BP: PhDr. Jan Sochůrek, Ph.D. Resumé: Bakalářská práce pojednávala o drogové závislosti, vysvětlovala co je to droga, jak působí na lidský organismus a zabývala se romskou populací, která je ohrožena drogovou závislostí a dále se zabývala koncepcí a protidrogovým programem jak pro majoritní společnost tak i pro romskou populaci v České republice. Dotazníky byl následovně zjišťován výskyt drog u romských dětí v základní škole a závislost u dospělých Romů. Dále pak byla statisticky porovnána stoupající spotřeba drog v naší republice v rozmezí let 1989 2000. Klíčová slova: Drogy, opiáty, čichači, těkavé látky, Romové,únavné kočování, romský svět,vychodňar, zapadňar, gadžo, Olašští Romové,analfabet, indikační testy, distribuce drog, dotazník, analýza, statistika. Summary: The bachelor s dissertation concerns drug addiction, explains what drug is and how it affects human body, it deals with the Gypsy population that is endangered with drug addiction and what is even more it also deals antidrug conception not only for majority society but also for Gypsy population in the Czech Republic. Gypsy children attanding elementary schoul and the gypsy adults have been subsequently asked about drug usaje in a questionnaire. 2000. Furthemore, the statistic compares rising drug consumption in our republic within 1989

Obsah: I. Úvod str. 8 II. Teoretická část 1. Droga 11 1.1. Droga definice 11 1.2. Drogová závislost a její příčiny 10 1.3. Dělení drog a jejich účinky 13 1.3.1. Opiáty 13 1.3.2. Konopí a jeho produkty 17 1.3.3. Stimulační drogy 19 1.3.4. Halucinogeny 21 1.3.5. Organická rozpouštědla 23 2. Charakteristika romské drogové scény v České republice - uvedení do problematiky 24 2.1. Romové a drogy 27 2.2. Charakteristika rizikového chování u romské populace problémových uživatelů drog 29 III. Praktická část 3. Cíl praktické části 31 3.1. Použitá metoda k získávání údajů popis metody 31 3.2. Stanovení předpokladů 32 3.3. Popis a charakteristika vzorku č.1 32 3.4. Ověření předpokladů dotazník č.1 37 3.5. Popis a charakteristika vzorku č.2 39 3.6. Drogová problematika užívání drogy mezi dospělými Romy 40 3.7. Ověření předpokladů - dotazník č.2 40

4. Opatření proti šíření a zneužívání drog v ČR 42 4.1. Legislativní opatření 43 4.2. Oblast snižování nabídky drog 44 4.3. Oblast snižování poptávky po drogách 47 4.4. Oblast koordinace protidrogového programu 50 5. Statistická analýza vývoje české drogové politiky od roku 1989 do roku 2000 52 5.1. Stav před rokem 1989 52 5.2. Stav po roce 1989 53 5.3. Vývoj charakteristik problému drog 54 5.4. Hlavní rizika užívání drog 56 IV. Shrnutí výsledků a závěr 57 V. Návrh na opatření 59 VI. Seznam použité literatury 62 VII. Seznam příloh 63

I.Úvod Drogy představují pro Českou republiku závažné společenské riziko, které negativně ovlivňuje základní hodnoty jednotlivce, rodiny i celé společnosti. Jedná se o obtížně vymezitelnou skupinu látek, z nichž některé jsou legální ( alkohol, tabák, organická rozpouštědla), jiné jsou využívány pouze k lékařským účelům ( analgetika, hypnotika, barbituráty, některé opiáty) a další spadají do kategorie tzv. zakázaných drog definovaných mezinárodními úmluvami Organizací spojených národů ( dále jen OSN) a nařízením vlády. Společnost k těmto látkám zaujímá velmi rozdílné postoje, od výrazné tolerance v případě alkoholu a tabáku až po úplnou netoleranci v případě nezákonných drog. Zacházení s těmito látkami ve smyslu výroby, distribuce, případně užívání stát kontroluje řadou zákonných a regulačních opatření, která se výrazně liší v závislosti na typu látky. Zdravotní a sociální rizika výše uvedených drog se také výrazně liší, ne vždy jsou však zohledněna mírou restriktivních a regulačních opatření. Zásadní odlišnosti ve zdravotních a sociálních rizikách jednotlivých drog, sociálním kontextu jejich užívání, společenské závažnosti chování, či trestné činnosti spojené s jejich výrobou, distribucí či zneužíváním vedou k nutnosti vytvářet specifické, cílené strategie a intervence, a to jak v oblasti prevence a léčby, tak v oblasti zákonné represe. Vzájemná rovnováha opatření na straně snižování nabídky drog a poptávky po nich i jejich koordinovanost je základním východiskem efektivního protidrogového působení. Obecně je uváděno, že drogový boom ve světě začal v šedesátých letech dvacátého století. To s určitými specifiky platilo také pro tehdejší ČSSR. Do roku 1989, kdy jsme patřili k tzv. Socialistickému táboru sem byl transport drog značně ztížen, to ale neznamená, že se u nás nezneužívaly. Od roku 1989 byl v naší republice zaznamenán plynulý nárůst problémů spojených s nezákonnou výrobou, pašováním i užíváním ilegálních drog a obchodem s nimi. Příčin tohoto jevu je celá řada, mezi nejdůležitější je třeba počítat otevření hranic, nárůst počtu přepravovaných osob a zboží přes hranice a celkovou liberalizací společnosti, oslabení vnější i vnitřní sociální kontroly, změnu hodnotového systému i transformací ekonomiky. Tyto faktory ovlivnily jak narůstající nabídku a dostupnost drog podmíněnou zvyšující se atraktivitou České republiky pro organizovaný obchod s drogami, tak zvyšující se poptávku po drogách především mezi dospívající mládeží a mladými lidmi. Z původně pouze tranzitní země se Česká republika stala zemí cílovou. 8

Začala se rozvíjet drogová turistika. Té nahrávaly především benevolentní zákony, lehká dostupnost v podstatě všech drog a dumpingové ceny. Česká republika zvolila usnesením 1 vlády ze dne 18. srpna 1993 systémový přístup k řešení problematiky drog, vycházejícího z akčního programu OSN schváleného Valným shromážděním na mimořádném zasedání v roce 1991. Vláda schválila Koncepci a program protidrogové politiky jako základní dokument určující rámec protidrogového působení v letech 1993-1996 vymezující kompetence a odpovědnosti věcně příslušných ministrů. Pro zabezpečení koordinace protidrogové politiky vytvořila Mezirezortní protidrogovou komisi ( dále jen MPK). Vytvořila dále mechanismy pro praktickou realizaci protidrogové politiky na dvou vzájemně nezastupitelných úrovních : centrální a místní (okresní/městské). Dne 9.dubna 1997 byla vládou projednána Zpráva o stavu a vývoji ve věcech drog v České republice obsahující vyhodnocení efektivity protidrogových opatření v roce 1996, včetně předcházejícího období platnosti Koncepce a programu protidrogové politiky. Svým usnesením č. 208 vláda přijala seznam úkolů k plnění protidrogové politiky v roce 1998. Koncepce a program protidrogové politiky na období 1998 2000 je novou strategií vlády pro řešení problémů spojených s nezákonnou výrobou, obchodem, distribucí i užíváním drog. Vychází z obecných zásad Koncepce platné od roku 1993, zohledňuje však specifičnost vývoje drogové scény v ČR v posledních 3 letech a zaměřuje se na nová témata, která se ukazují pro další protidrogové působení na národní úrovni jako klíčová. Drogová problematika je mnohotvárná a nevyzpytatelná, proto neexistují žádné zaručené metody prevence, stejně tak jak neexistují žádné zaručené metody léčby ze závislosti. Právě proto je třeba, aby spektrum těchto možností bylo co nejširší. Dokud primární prevence nebude na tak vysoké úrovni, že velká většina mladých lidí pochopí to, že IN není ten, kdo drogy bere, ale ten, kdo si jí nikdy nevzal a nikdy nevezme, tak můžeme jenom konstatovat to, že v naší společnosti přibývá stále více závislých mladých lidí na drogách. Na druhé straně je třeba se zamyslet nad represí, kdy postih za drogovou kriminalitu by měl být podstatně tvrdší než doposud, měla by se rozlišovat orgány činnými v trestním řízení a zejména pak soudci společenská nebezpečnost jednotlivých případů, aby nedocházelo ke mnohokrát směšným soudním rozsudkům za drogové delikty. 1 http://www.vy.jm/oai/vlada/koncepce.win.htm 9

Cílem bakalářské práce v teoretické části je popsat drogy jako takové, jak působí na lidský organismus, kde je největší jejich nebezpečnost a jaké je to společenské riziko. Dále se cíl snaží charakterizovat drogovou scénu v ČR a přiblížit romský drogový problém.v praktické části je dalším cílem zjistit formou dotazníku výskyt drog u romské populace v souvislosti se snadnějším drogovým návykem a tyto poznatky potvrdit. V praktické části se dále uvádí opatření vlády České republiky, které se zabývá koncepcí a protidrogovým programem a následně je uvedena statistická analýza vývoje české drogové politiky od roku 1989 do roku 2000. Dále je zde popsáno, proč právě Romové se dostali hned k nejtvrdším drogám, jejich tolerance k drogám a u kterých skupin Romů se rozmohlo ve velké míře převážně čichání těkavých látek. 10

Teoretická část 1.Droga 1.1. Droga - definice Existuje celá řada definicí, ale dle úmluvy OSN lze nejstručněji drogu chápat jako každou látku, ať již přírodní nebo syntetickou, která splňuje dva základní požadavky: - má psychotropní účinek ( ovlivňuje naše okolní reality, mění naše vnitřní naladění) tj. působí na naši psychiku - může vyvolat závislost (má potencionál závislosti ) Drogy jsou lidstvu známé od nepaměti a sociologické i etnografické studie dokládají užívání různých psychotropních látek měnících stav vědomí při překonávání obtížných životních situací, jako součást náboženských a rituálních obřadů. Díky využívání drogy sakrálním způsobem ( při náboženských a rituálních obřadech) případně jako léčebný prostředek pod kontrolou kouzelníka, se užívání dělo pod přísnou kontrolou a tudíž nedocházelo k masovému zneužívání. Toto je v současnosti srovnatelné třeba s užíváním drog v medicíně. Drogy byly často označovány jako božské byliny, stejně však byly spojovány s ďáblem. Tento základní rozpor přetrvává do dnešního dne (i když znalost o účincích a riziku jednotlivých drog, stejně jako řešení zdravotních a sociálních důsledků je dnes na vysoké úrovni) a je živnou půdou pro řady mýtů a drogách např. drogy jsou metlou lidstva a je třeba je zlikvidovat, všechny drogy jsou stejně nebezpečné a jejich užívání končí smrtí, některé drogy jsou zcela neškodné, u některých drog je možné bezpečně kontrolovat jejich užívání. Z toho plyne, že někteří drogy zatracují, jiní je naopak považují za spásu pro lidstvo. 1.2. Drogová závislost a její příčiny Závislost lze definovat jako soubor psychických a somatických změn, které se vytváří jako důsledek opakovaného užívání psychoaktivní látky. Dlouhodobé látek užívání psychoaktivních látek může podstatným způsobem změnit osobnost člověka. 11

Závislost somatická stav fyzické závislosti organismu na droze, vyvolaný dlouhodobým a častým užíváním určité drogy. Závislost psychická stav duševní závislosti na droze, který je vyvolaný soustavným a po delší dobu trvajícím užíváním drogy, projevující se touhou po různých příjemných prožitcích vyvolaných drogou. 2 Toxikoman - toto pojmenování se běžně používá pro označení osob zneužívajících omamné a psychotropní látky nebo pachatelů přestupků a trestných činů s toxikomanií souvisejících. Musí se ale vědět, že ne každá osoba zneužívající drogy páchá nutně trestnou činnost. Toto pojmenování není ve všech případech zcela vhodné. Pachatel trestného činu, který souvisí s drogou nemusí být na droze závislý. 3 ( Distributoři, výrobci, pašeráci drog ). Toxikomanie je stadium periodické (opakující se) nebo chronické (trvalé) závislosti osoby na určité látce (přirozené nebo syntetické uměle vyrobené). Jde o nutkavé lpění na opakovaném přívodu těchto látek. Při vzniku závislosti se posuzuje závislost somatická (tělesná) a závislost psychická. Somatická bývá doprovázena abstinenčními příznaky (vyskytuje se např. při závislostech na opiátech). Průvodním jevem některých typů závislostí je tolerance 4, která vyžaduje postupné zvyšování aplikovaných dávek nebo zkracování aplikačních intervalů či přechod na účinnější aplikační způsob pro dosažení původních a rychlejších účinků a potlačení abstinenčních příznaků. Psychickou závislostí se rozumí zvláštní ladění psychiky, které nutí jedince k periodickému nebo soustavnému požívání látky. Uživatel činí tak proto, aby si navodil příjemný psychický stav nebo zabránil vzniku nepříjemných pocitů a rozladění. Tento pojem je nutno chápat velice široce. Mnoho toxikomanů pod pojmem příjemný psychický stav nemyslí euforii, povznesenou náladu, pocit blaženosti a slasti, ale nezřídka stavy opačné, např. když se pod vlivem drogy ocitnou v úzkostném stavu, jakoby na pokraji života a smrti. Somatická (tělesná) závislost znamená adaptaci organismu na požívanou látku. Dojde k tomu, že užívaná látka se stane nutnou součástí metabolismu a její vynechání pak vede ke vzniku abstinenčních příznaků. 5 2 Vágnerová M.:Psychopatologie pro pomáhající profese. Portál,Praha 2000, str.308 3 Jde srovnat např. s trestným činem opilství, kdy podnapilý řidič zaviní DN a na alkoholu není závislý 4 Návyk-snášenlivost, stav snížené reaktivity-schopnost odpovědi-reakce na určitý předmět 5 Borník Miroslav, Drogy 2001, str. 3 12

1.3. Dělení drog a jejich účinky 1.3.1. OPIÁTY Opium je považováno za krále omamných drog, neboť je z nich nejbohatší na alkaloidy. Opiáty jsou látky původně získávané z opia.v medicíně jsou tradičně používány pro tlumení silných bolestí a tišení kašle. Ročně se vyrábí kolem 5 000 tun opia, z toho se však pro lékařské účely používá jen asi 400 tun, zbývající množství je předmětem nelegálního obchodu s drogami. Z této skutečnosti vyplývá také velké nebezpečí, které se však netýká ani tak surového opia, jako zneužívání morfinu a jeho derivátu heroinu, řazeného mezi tvrdé drogy. Mezi opiáty se dále řadí kodein a braun. Tato skupina drog se opiáty nazývá proto, že se jedná o alkaloidy ( přírodní látky zásadité povahy), získané ze surového opia. Nařízneme- li nezralou makovici začne z ní vytékat většinou žlutozelená šťáva, která na vzduchu zasychá v hnědou beztvarou hmotu. To je právě surové opium. Takto připravené opium a využívání jeho psychotropních účinků je známo již po tisíciletí. Na 1 kg opia je potřeba šťáva asi z 20 000 makovic. 6 Asi čtvrtinu obsahu opia tvoří alkaloidy, z nichž největší podíl náleží morfinu. Vyskytuje se zde v koncentraci 4 21%.Celkový charakter opia je jím určován. Mák ( papaver somniferum album) pochází z Malé Asie. Jeho opojné vlastnosti zná lidstvo již asi 6 století. Pěstovali jej již staří Summerové. Podrobnější údaje o zneužívání opia pochází z druhé poloviny prvního tisíciletí př.n.l. I v Evropě znali lidé účinky opia. Už od 17. století se kromě využívání makové šťávy jako léku setkáváme i s jejím zneužíváním. Opium je nejčastěji kouřeno ve zvláštních dýmkách. Při kouření část morfinu přechází do kouře a je vdechována, část se spaluje. Účinky se dostavují pozvolna, dochází k euforii, pocitu sladké únavy, nezřídka se objevují halucinace. Tento stav trvá několik hodin. Intoxikace končí spánkem. Osoba se probouzí po několika hodinách s kocovinou, která bývá různá podle požité dávky a jiných okolností. Kocovina bývá jednou z příčin další intoxikace. Opium lze zneužívat také jeho polykáním. Uživatel je v tomto případě schopen účinky drogy hůře kontrolovat. Je zde velké riziko předávkování. 6 Borník Miroslav, Drogy, 2001,str.8 13

Při zneužívání se značně zvyšuje tolerance, a proto je potřeba dávky neustále zvyšovat. To vede ke zhoubným následkům, které se dostavují po různě dlouhé době. Vedou k tělesnému i duševnímu úpadku a předčasné smrti. Závislost na opium vzniká poměrně rychle. Morfin poprvé byl izolován v roce 1803. Je to alkaloid opia využívaný v lékařství jako velmi účinné analgetikum proti krutým bolestem. Je distribuován ve formě solí rozpustných ve vodě. Jde o bílý až nažloutlý prášek ( podle stupně čistoty), tvořený jemnými krystalky, hořké chuti bez zápachu. Z 10 kg surového opia lze získat 1 kg morfiové báze. Nejčastěji se aplikuje injekčně a to podkožně a do svalu. 7 Účinky po aplikaci nastupují obvykle velmi rychle. Nejprve lehká euforie, později celkový útlum, spavost a ztráta vědomí. Morfin působí tlumivě na dýchací centrum. Při vyšší dávce může způsobit jeho ochrnutí, což bývá příčinou smrti. Závislost a tolerance se vytváří velmi rychle. To vede k rychlému zvyšování dávek. Denní dávka závisí na rozvoji tolerance. Může dosáhnout až 1,5 g. Po dlouhodobém užívání dochází k těžkým škodám na zdraví. Morfista je unavený, podrážděný, náladový, trpí nechutenstvím, hubne, kůže je suchá a žlutá.trpí nespavostí, ztrátou libida a poruchami potence. Morfinismus jako druh toxikomanie j znám již více jak sto let. Vzniká mimořádně silná somatická závislost, která rychle narůstá. Psychická závislost je rovněž velmi silná, i když somatická závislost je v popředí. Braun je derivát kodeinu, jedná se o kapalinu nažloutlé až hnědé barvy, který je u toxikomanů v současné době užíván jen výjimečně, protože jeho příprava je poměrně náročná a zdlouhavá. Účinky braunu jsou podobné jako u morfinu, tolerance na braun se rozvíjí pomaleji. Je méně jedovatý. Používá se k tišení kašle, má analgetické účinky. 8 Při nitrožilní aplikaci vyvolává velmi rychle závislost stejnou jako u morfinu. Při odejmutí se objeví abstinenční příznaky stejné jako u morfinu, ale jsou méně bouřlivé. Trvají však i několik dní. 7 Chmelík,J. a kol.:drogová kriminalita. MVČR, Praha 1999, str.24 8 Analgetické působící proti bolesti 14

Heroin ( diacetylmorfin příloha č.5 ) je derivát morfinu. Poprvé byl připraven v roce 1874. Původně byl používán jako méně riziková, co do vzniku závislosti, náhražka morfinu. Dokonce se používal jako lék proti závislosti na morfin. Velmi brzo se však přišlo na to, že vytváří daleko hlubší a vážnější návyk nežli morfin. Jeho užívání bylo proto zakázáno. Heroin je nejzhoubnější látkou morfiové skupiny. Vyznačuje se nejvyšší návykovostí. V podstatě působí jako morfin, stačí však pět až desetkrát menší dávka. Má také 2 3x silnější analgetické účinky. Do mozku proniká lépe. Působí prudčeji, ale jeho účinek je kratší. Po aplikaci způsobí asi na jednu až sedm hodin stav obluzení. Dochází k ovlivnění dechového centra, což může vést až k úmrtí. Po požití se zúží zornice a nastane celkový útlum. Tuto nepříznivou skutečnost se toxikomané snaží odstranit tím, že současně s heroinem vezmou např. pervitin nebo kokain. Rychle se rozvíjí somatická i psychická závislost a tolerance. Abstinenční příznaky se projevují ihned po odeznění účinku aplikované dávky. Při rozvinuté fázi závislosti jsou při denních aplikacích překračovány dávky, které pro nezávislého člověka představují dávky smrtelné. Dávky se berou 3 5 x denně. Denní dávka se pohybuje od 0,5 do 3 g. Podle současných cen na trhu potřebuje toxikoman k uspokojení denní potřeby finanční částku 2 500 až 5 000 Kč. Heroin se zneužívá několika způsoby. Nejčastěji se aplikuje injekčně. K této aplikaci je ho třeba upravit. Úprava spočívá v tom, že je rozpuštěn např. na čajové lžičce ve vodě a kyselině citrónové. Je nahříván, filtrován a poté injekčně vpraven do těla ( podkožně, do svalu a nebo do žíly). 9 Lze jej také šňupat, kouřit ve směsi s tabákem nebo inhalovat po zahřátí např.na alobalu. Na cestě od výrobce ke spotřebiteli je heroin ředěn. Dealeři jsou většinou i zneuživateli a část si oddělí pro sebe a nahradí něčím jiným. Tím se zvyšuje nejen jeho váha a cena, ale také riziko pro zneuživatele. K ředění je používána např.jedlá soda, cukr, sádra. Ze současných rozborů prováděných v Kriminalistickém ústavu Praha vyplývá, že hnědý heroin obsahuje kolem 25-30% účinné látky. 10 9 Pokud je používán chlorid sůl heroinu, úpravy není třeba a lze jej po rozpuštění ve vodě aplikovat ihned. 10 Bulletin Kriminalistický ústav, Praha, 2001, str.9 15

Koncem roku 1998 a počátkem roku 1999 se k nám začal dovážet tzv. bílý heroin. Je možno ho aplikovat po rozpuštění ve vodě bez dalších úprav V zajištěných vzorcích byl zjištěn obsah účinné látky i mírně přes 90 %. Po jeho aplikacích prudce stoupl počet úmrtí toxikomanů na předávkování ( příloha č.9). Jen v Praze v roce 1999 zemřelo na předávkování bílým heroinem 42 toxikomanů. Jejich mrtvoly se převážně nacházely ještě s jehlou v žíle. V poslední době se objevují diskuze o vhodnosti léčby závislosti na heroinu Methadonem, Buprenorfinem Subutextem a jinými retardovanými morfiny. Methadon je návyková látka, ale naprosto jiného chemického složení než opiáty. Má sice mírnější, ale delší odvykací syndrom. Nehodí se pro ty, kteří drogy pouze zkouší. Nemá však plné účinky, takže navozený pocit euforie nedosahuje stejného stupně jako např. po heroinu. Protože se nevytváří tak silná euforie, která je hlavním důvodem touhy závislého jedince po podání další dávky návykové látky, toxikomané jej kombinují s jinou drogou. Taková kombinace vede dle poznatků k úmrtí toxikomana. Používání methadonu přináší řadu problémů. Jde např. o fyzickou a psychickou návykovost spojenou s touto drogou a s ní související delší odvykací potíže při vysazení. Methadon je toxický ve spojení s jinými látkami, např. s alkoholem. Jednou z výhod je peronální užívání nehrozí přenos infekčních chorob jako Hepatitis C (Žloutenka typu C) a HIV. Momentálně je odvykací léčba methadonem provozována v Praze u Apolináře 11 a postupně se rozšiřuje do dalších měst. 11 Illes, T.:Děti a drogy. ISV Praha, 1999. 16

1.3.2. Konopí a jeho produkty Představitelem této skupiny je Cannabis sativa (konopí seté příloha č.4 ), jedná se o rostlinu pocházející původně z Indie, která byla pěstována pro její psychotropní účinky. Jde o jednoletou rostlinu, která se pěstuje ze semen, dosahující výšky až kolem tří metrů. Užívání produktů konopí bylo historicky spojeno s náboženskými obřady, kde nahrazovalo alkohol. Jedná se o pravděpodobnou o nejvíce rozšířenou psychotropní látku nejen ve světě, ale i u nás. Konopí je jednoletá, dvoupohlavní rostlina Toxikomany je pěstována na ukrytých políčcích. Jsou však známy případy, kdy je pěstována na balkonech, okrasných truhlíčcích nebo v teplém sklepě za intenzivního osvětlení. Účinnou (psychoaktivní) látkou v konopí je delta tetrahydro cannabinol ( dále jen THC), který je 4 000 x účinnější než alkohol. 12 Marihuana ( tráva, marjánka, grass, dagga) je převážně užívána ke kouření. Je zařazena mezi tzv.lehké drogy. Obsahuje 426 chemických látek, které se při spalování promění na 2000. Dále z marihuany si toxikomané připravují čaj, kvalitnější druhy lze přidávat do nápojů, cukroví a pečiva. Používá se také do masitých jídel jako koření. Nedávno u nás vyšla kniha Vaříme s konopím, kde jsou různé návody na jeho použití. Měla jsem možnost se přesvědčit, že návody využívají a velmi dokonale ovládají už čtrnáctileté děti. Nejvyšší koncentraci účinných látek obsahují květy a mladé lístky na vrcholu rostliny. Na trhu se marihuana objevuje podle charakteru ve formě šedozelených až zelenohnědých sušených listů. 13 Účinky jsou různé, záleží na osobnosti jedince a na jeho aktuálním fyzickém a psychickém stavu. Účinek první intoxikace může být velmi rozdílný. Hašiš (haš,ládo). Je zpracován ze sušených samičích květů konopí, které vylučují značné množství pryskyřice s výrazným zápachem. Hašiš se na trhu objevuje obvykle ve formě tvrdých lisovaných kostek nebo placiček světle hnědé až tmavohnědé barvy, mírně mastného povrchu. Cena hašiše na černém trhu je 50,- Kč až 600,-Kč za 1 gram dle kvality. 12 Borník Miroslav, Drogy, 2001, str.5. 13 Chmelík, J. a kol.: Drogová kriminalita. MVČR, Praha 1999,str.9. 17

Hašišový olej je hustá, tmavohnědá až černá, lepkavá hmota. Je jedním z nejúčinnějších a nejoblíbenějších extraktů Cannabis. Barva hašišového oleje je podle jeho čistoty os světle hnědé až po hnědočernou neprůhlednou barvu. Obsah THC je zde vysoký. Může dosahovat až 60%. K dosažení účinku postačí 1 2 kapky, které se smísí s tabákem nebo nakapou na cigaretu nebo filtr. Hašišový olej se však u nás neobjevuje. Skank je druh marihuany s vysokým obsahem THC. Začal se k nám dovážet nebo z dovezených semen pěstovat poměrně nedávno. Informace zde uvedené byly získány z výslechu osob, které jej požily. Prodává se v balíčcích, které jsou nazývána např. čtyřšlukovky. K vyvolání účinků tedy stačí čtyři šluky. Účinek je okamžitý, rychlý a silný. Účinky jsou delší než u marihuany, ale dojezd (odeznívání účinků drogy) je někdy spojen se silnými bolestmi hlavy a nevolnosti. Při výslechu mi jedna toxikomanka uvedla, že po požití Skanku čtyřšlukovky nepřečetla ani nápis přes ulici. Místo kavárna četla ovčárna, místo kino četla lino apod. Účinek THC závisí na množství, způsobu a frekvenci užívání a také na fyzických a psychických dispozicích uživatele. Jestliže je marihuana kouřena, účinkuje daleko rychleji než v případě polykání. Při průměrné dávce (30 mg THC) se účinky projevují již v několika minutách po požití a přetrvávají 3 8 hodin. Dostaví se pocit sucha v ústech a v krku, zrychlí se srdeční frekvence, což bývá subjektivně vnímáno nepříjemně. Po překonání těchto nepříjemných projevů se dostaví pocit euforie, dochází k bezdůvodnému veselí provázené smíchem (tzv. vysmátost). Dále dochází ke špatnému odhadování času, je zpomaleno myšlení, rozvíjí se halucinace. I týdny po vysazení drogy mohou přetrvávat poruchy paměti. Na cannabis vzniká psychická závislost, fyzická však nikoliv. Při jednom z případů ( první polovina dubna 2000) se intoxikovaný marihuanou ( vykouřil jedinou cigaretu, jiné OPL nepožil, to bylo prokázáno provedeným rozborem krve a moči) spojil s marťany a ti mu nařídili, aby zapálil mateřskou školku. Při tom byl zadržen. Tři dny byl hospitalizován na psychiatrické léčebně a po celou dobu byl v deliriu. 14 14 Kvalitativní porucha vědomí s prudkým průběhem. Naprostá dezorientace, poruchy vnímání (halucinace). 18

1.3.3. Stimulační drogy Stimulační látky (psychostimulační) jsou látky s budivým účinkem. Užívají se k odstranění únavy a k všeobecnému povzbuzení. Ve vyšších dávkách však způsobují silné vzrušení, třes, nespavost a křeče. Některé z těchto látek vedou výrazné závislosti a mohou způsobit poruchy některých orgánů. Jedním z negativních účinků může být i vyvolání arytmie srdce, která může vést až k úmrtí. Akutní otravy mohou vyvolat i těžké duševní poruchy. Mezi tyto látky, které jsou zneužívány toxikomany patří především amfetamin, metamfetamin 15 a jeho deriváty, efedrin, esctasy - metoxy deriváty amfetaminu (dále MDMA) a kokain. V dřívější době byl užíván např. i fenmetrazin. 16 Stimulační drogy jsou přírodní a syntetické. Metamfetamin - ( perník, pervitin, piko, péčko,peří- příloha č. 8). Jedná se o budivou synteticky vyrobenou látku v roce 1888 v Japonsku. Do západní Evropy se dostal v roce 1929. Psychická závislost a tolerance 17 na látkách typu metamfetaminu se vyvíjí rychle a přetrvává díky silné touze dosáhnout maximální euforie a vzrušení. K dosažení požadovaného účinku musí být množství zneužívané látky zvyšováno. Užívané dávky mohou být i několiksetkrát vyšší než dávky počáteční. Lékaři předepisované dávky jsou 2,5 15mg denně. Nejširším zástupcem metamfetaminu je pervitin, jehož výroba není příliš složitá. Toxický syndrom, který pervitin vyvolává je charakterizován hlubokými změnami v chování, vizuálními, sluchovými a hmatovými halucinacemi. Ty mohou být spojeny s pocity paniky, agrese a nutkáním ke zvláštnímu nenormálnímu chování (příloha č.10). Postupně dochází k prohlubování poruchy a příznaky se zvýrazňují. Toxikoman je ve stálém pocitu ohrožení. To ho vede k nenormálnímu jednání, panickým útěkům a zdánlivě sebeobranným útokům. Východiskem z jeho hlediska bývá často sebevražda. Nápadné jsou široké nereagující zorničky, třes a stav zmatenosti. Akutní intoxikace s paranoidními projevy způsobená metamfetaminem je často nerozeznatelná od pravé schizofrenie. Toxikomané tyto stavy velmi dobře znají a mají pro ně i slangový výraz stíha. 15 Nejčastěji je toxikomany nazýván pervitin. Od 70 let nejpopulárnější ilegální droga. 16 Fenmetrazin Snižuje chuť k jídlu a byl předepisován lékaři. Později zjištěna závislost. 17 Návyk, snášenlivost, stav snížené reaktivity schopnost odpovědi. 19

Amfetamin byl poprvé syntetizován již v roce 1887 rovněž v Japonsku. Na počátku 2. světové války byly amfetaminové preparáty povinnou výbavou letců pro své budivé účinky. Od poloviny 80. let se amfetaminy šíří jako levná náhrada kokainu. Jsou to sloučeniny, které silně stimulují centrální nervový systém. Užívají se ústy nebo injekční aplikací. Denní dávka u chronických konzumentů se pohybuje od 300 1 000 mg, což mnohonásobně převyšuje terapeutické dávky. 18 Efedrin - je bílý krystalický prášek bez zápachu, chutnající hořce. Samostatně je zneužíván jen výjimečně, slouží spíše jako výchozí látka k výrobě pervitinu. Jeho předávkování se projevuje velmi nepříjemnými stavy pocení, mrazení po celém těle a svalovými křečemi. Extáze (esctasy MDMA - příloha č.6) jde o syntetickou drogu metoxy deriváty amfetaminu. Některé prameny ji ale řadí k halucinogenům. Droga začíná působit asi půl hodiny po spolknutí tablety. Účinky trvají několik hodin. Jako nežádoucí stavy po požití jsou popisovány nervozita, nespavost, neklid, podrážděnost, pocity deprese a únava, někdy halucinace. Největší nebezpečí zneužívání je v poškození psychiky. Jako každá stimulační droga může vyvolávat toxické psychózy. Jejich důsledkem může být nepředvídané jednání a následky. Dalším rizikem je předávkování a poškození nervové soustavy, ledvin a srdce. Velmi nebezpečná je kombinace MDMA s alkoholem a kofeinem Extáze je též nazývána diskotékovou drogou nebo drogou lásky. Je dostupná ve formě tablet různě zbarvených a cena se pohybuje okolo 50 100,-Kč. Kath - zdrojem kathu je keř, nebo nízký strom, který je po celý rok zelený. Ke konzumentovi se dostává ve formě utržených větviček se zelenými lístky a pupeny. Svazky musí být čerstvé. Skladováním ztrácí svou účinnost, po osmi hodinách jej nelze požít. Lístky jsou postupně pojídány, poupata a zelené výhonky se žvýkají. V České republice se tato droga nevyskytuje. 19 Chmelík,J. a kol.: Drogová kriminalita MVČR, Praha 1999, str. 14, 15. 20

Kokain (příloha č.7) je alkaloid získávaný z listů stromů Erythroxylon coca. Dá se ale také vyrábět synteticky. Chemicky čistý kokain byl poprvé izolován v roce 1860. Na trh se kvůli lepší rozpustnosti dodává jako sůl kokainu kokain chlorid. V medicíně je využíván jako lokální anestetikum. 20 Má značný euforizující účinek a proto je zneužíván jako droga. Zvyšuje subjektivní pocit síly, duševních schopností, odstraňuje pocit únavy, hladu a žízně. Kokain je označován jako jedna z nejnebezpečnějších drog. Někdy je nazýván zákeřným zabijákem. Způsoby užívání jsou velmi pestré: šňupání polykání vpichování nebo kouření. Vzhledem k dobré rozpustnosti kokainu ve vodě je u nás velmi rozšířena nitrožilní aplikace. Kvalita kokainu se pozná dle degustace krystalického prášku na špičce jazyka, kdy způsobuje po několika vteřinách znecitlivění a lokální pocit chladu. Závislost na kokainu se projevuje záhy. Spotřeba kokainu v současné době poměrně stoupá, přestože je jeho cena vyšší. O kokainu se dá říci, že je to droga bohatých. Zpravidla se užíván v tzv. vyšších vrstvách společnosti. Jeho cena je však na černém trhu kolísavá. 1 500, - 3 000,-Kč dle kvality. 1.3.4. Halucinogeny Jde o skupinu drog, přírodních i syntetických, charakteristickou svým základním efektem, kterým je kvalitativní změna vědomí. Po požití drogy dochází často k výrazným změnám psychiky. Objevují se zrakové a sluchové halucinace, projevy depersonalizace, 21 derealizace, 22 deformace času a prostoru. Rizikem halucinogenů je nevypočítatelnost jejich efektu. Halucinogenní drogy byly vždy spjaty s náboženskými rituály. Mezi halucinogeny patří lysergamit (dále jen LSD), psilocybin, atropin, skopolamin, meskalin, THC (delta 9 tetrahydrokannabinol). 20 Presl, J.: Drogová závislost, může být ohroženo i Vaše dítě. Maxdorf, Praha 1994, str. 17. 21 Pocit odcizení a nepřirozenosti ve vztahu k okolí či k sobě samému. 22 Chorobný odvrat od skutečnosti. 21

LSD - lysergamid ( trip) - V roce 1938 švýcarský chemik Albert Hofmann syntetizoval z námelu 23 diethylamid kyseliny lysergové. V roce 1943 byly náhodně objeveny jeho psychoaktivní vlastnosti. Droga se velmi rychle rozšířila zejména mezi mládeží, ve vědeckých a uměleckých kruzích. LSD je asi 3x silnější než psilocybin. Působí již v nepatrných dávkách. U dospělého muže dávka 50 mikrogramů může vyvolat halucinace trvající až 12 hodin. Na diskotékách je LSD (příloha č.3) prodáváno nejčastěji ve formě tzv. tripů. Jsou to malé papírky v nichž je LSD napuštěno. Papírky jsou označeny obrázky s poutavými názvy. Papírek se vloží do úst, nebo se nechá vylouhovat v nápoji. LSD však může být podáváno i injekčně, nebo se kouří společně s tabákem. Ve své praxi jsem se setkala s dívkou, která byla pohřešována asi 3 měsíce. Při zadržení a podání vysvětlení co vlastně po celou dobu dělala, kde spala a čím se živila uvedla, že převážně se zdržovala v romské komunitě. Byla svědkem toho, že romské děvčata na diskotékách si tripy vkládaly do pochvy. Účinek byl patrný po několika vteřinách. Halucinogenní houby - (Psilocybin) V poslední době se opět objevuje zneužívání halucinogenních hub. Jsou to houby převážně z rodu lysohlávek, (příloha č.4) např. lysohlávka česká, lysohlávka kopinatá a lysohlávka modrá. Psychoaktivní látkou v nich je psilocybin. Tyto houby jsou velmi hojné ve vlhkých jehličnatých lesích. Toxikomané jejich místa výskytu pečlivě tají. Používají se hlavičky houby a to čerstvé, vařené, sušené nebo i naložené. Intoxikace se projevuje smíchem, hovorností a výraznou euforií. U silnější otravy se projevuje zraková iluze, deformace předmětů a zvuků. Intoxikace trvá i několik hodin. Mimo lysohlávky se v poslední době objevuje i používání muchomůrky červené, kterou toxikomané před použitím máčejí v mléce. Obsahuje muscarin 24 a kyselinu ibotenovou. Zde se jedná spíše o jedy a intoxikace se projevuje jako polospánek s barevnými vizemi. 23 Námel cizopasná houba vyskytující se nejčastěji na žitných porostech 24 Muskarin jed z muchomůrky červené 22

1.3.5. Organická rozpouštědla (těkavé látky) Sniffing je specifickým druhem toxikomanie. K tomuto účelu se užívají některé přípravky např. benzin, syntetická lepidla, aceton, éter a samozřejmě toluen. V minulosti bylo populární zneužívání přípravků čikuli a iron. Tento způsob fetování byl a je co do počtu úmrtí bezpečně vedoucí. Zneužívání těchto těkavých látek je v našich podmínkách rozšířené mezi mládeží a Romy. Tyto látky jsou běžně k dostání v drogeriích a v obchodech jako pomůcky na ředění barev, čističe skvrn, lepidla apod. Není proto žádná překážka, aby si tyto látky nemohly opatřit již děti často okolo 12 let. Jsou i cenově dostupné. Při inhalaci (čichání) se např.toluen přes plíce dostává s krví do mozku, kde rozpouští tuk mozkových buněk. Ty potom odumírají. Při delším a intenzivním zneužívání se to projeví i na jednání a chování osoby. Speciálně po toluenu vzniká převážně agresivní chování, které neodpovídá podnětům které jej vyvolaly. Mohu uvést příklad z praxe: Syn po použití toluenu brutálně napadl a zabil svoji matku, která mu plechovku s toluenem vyhodila oknem z bytu a nechtěla mu dát klíče od bytu a domu, aby si pro ni mohl dojít. Tyto látky jsou těkavé a vytváří psychickou závislost. Účinnost si toxikomané zvyšují inhalací pod polštářem, nebo jinou přikrývkou hlavy, nebo si na hlavu nasazují igelitový sáček. Zde nejde odměřit přesnou dávku a riziko předávkování se zvyšuje. Těkavé látky jsou nazývány drogami hloupých. 25 Málo dávají a příliš si berou. Pravidelné čichání vede k poškození centrální nervové soustavy (dále jen CNS), jater a ledvin. 25 Presl, J.:Drogová závislost, může být ohroženo i Vaše dítě. Maxdorf, Praha 1994,str.43. 23

2. Charakteristika romské drogové scény v České republice - uvedení do problematiky Romové žijí v Evropě více než sedm století a postupně se rozšířili do všech jejích koutů. Hranice států vnímali jen v souvislosti s odlišným opatřením, kterého se jim v té které zemi dostalo. V dobách celoevropského vyhánění Romů se jejich komunity přísně uzavřely před okolním světem, staly se jejich jediným útočištěm a zároveň obrannou jednotkou. 26 Romové žili svým vlastním životem, jehož součástí bývalo i parazitování na všech, kteří do komunity nepatřili tedy na příslušnících majority. Začlenit se do již hotových ekonomických struktur evropských zemí bylo velmi obtížné. Většinová společnost zase naopak brala Romy na vědomí jen jako exotické cizince nebo jako notorické podvodníky, před kterými je třeba zamykat svá obydlí. Tak se stalo, že majorita a Romové, ač žijící od ranného středověku ve stejném prostoru, vlastně nikdy nežili spolu, ale jen vedle sebe. Zákonem o potulných Cikánech z roku 1927 měla prvorepubliková legislativa poskytnout vlastní společnosti ochranu před Romy, nikoliv řešit jejich situaci. Přes rozličné překážky již o něco dříve usilovali někteří jedinci z řad Romů zanechat únavného kočování a okusit něco z civilizace, kterou pozorovali mimo romský svět. Jen některým vytrvalým se podařilo vklínit mezi Neromy a pak měli šanci sladit krok s příslušníky majority a například poprvé začít chodit do školy. Důsledná realizace nacistických rasistických teorií způsobila, že z původních českých Romů přežili jen jednotlivci, kteří následně ve své většině cíleně splynuli s českou společností. Po válce jejich místo zaujali převážně Romové z romských osad na slovenském venkově. V současné době žije v České republice podle odhadů 300 až 350 tisíc Romů, kteří se děli do pěti subetnických skupin: slovenští, maďarští, čeští a moravští, olašští a Sintí. Nejpočetnější skupinou jsou Romové slovenští a to 65 70 % celkové populace. Čeští Romové je název subetnické skupiny Romů, kteří žili na území České republiky před II. světovou válkou. Většina z nich se stala obětí holocaustu a zahynula v koncentračních táborech. Zavádějící termín slovenští Romové se objevil v roce 1993 se zákonem o nabývání a pozbývání státního občanství ČR. Na jazykovém základě se skupina slovenských Romů dělí na vychodňara a zapadňara. 26 http://www..str.aa/svsps/vzdělávání_soubory/národnostní %20menšiny 24

Rom nebo Cikán Autority bývalého komunistického bloku proklamovaly národnostní politiku zaručující všem národnostem stejná práva. Romové však podle tehdejších hledisek nesplňovali povinné znaky národa podle definice, že národ je historicky vzniklé společenství lidí, jehož znaky jsou společné území a jeho vytrvalost v čase, společná řeč, kultura a hospodářský život. V Československu byli Romové vyloučeni z možnosti mít svá národnostní práva, dostali nálepku sociální skupiny s odumírající etnicitou a oficiální název občan cikánského původu. V bývalém režimu se Romové poprvé oficiálně prezentovali názvem ROM na půdě Svazu Cikánů, který vznikl během Pražského jara 1968 a trval do března 1973. V listopadu 1989 se ustanovila Romská občanská iniciativa (dále jen ROI) a připojila se k Občanskému fóru. Termín gadžo neoznačuje příslušníka nějakého konkrétního etnika. Je to původní název pro neromského sedláka. Druhotný význam je v některých olašských dialektech manžel-manželka. V některých dialektech se užívá termín goro-bílý-evropanběloch. Na mezinárodním fóru se název Rom poprvé objevil v dubnu 1971, kdy jej účastníci prvního mezinárodního kongresu Romů v Londýně včlenili do názvu organizace RIJ, dnes IRU. Představitelé Romů tehdy poprvé deklarovali na mezinárodní úrovni oficiální název příslušníků romského etnika. V březnu 1979 se IRU stala členem OSN. Do roku 1971 se tedy Romové označovali nejrůznějšími názvy jako Cikáni, Cyganě, Zigeuner, Zingari, Tsiganes, Gypsies, Tattare, Bohemiens atd. Výchova a vzdělávání Romů Většina Romů má problém zařadit se do společnosti. Velké množství tvoří analfabeti i přes to, že prošli pomocnou školu. Velké procento je závislé na různých psychotropních látkách, alkoholu, gamblerství. Značné množství romských dětí vyrůstá a je vychováváno v různých sociálních zařízeních a dětských domovech. Už u dětí se objevuje vysoká kriminalita. Až 90% Romů je nezaměstnaných a pobírají pod nejrůznějšími záminkami veškeré dostupné sociální dávky. Neplatí nájemné, devastují byty, ubytovny. Velice často dochází k etnocentrismu, kdy Romové se zajímají pouze o svoji komunitu a ostatní majoritní většinu nenávidí. Romové pociťují diskriminaci ze strany gádžů, naproti tomu společnost namítá, že Romové nedodržují základní společenské normy. Romové se potýkají s obrovskými problémy jako je vysoká porodnost, nevzdělanost, nezaměstnanost, nepřizpůsobivost, problémy bydlení, migrace, pocit diskriminace, etnocentrismus, užívání a distribuce drog, morální hodnoty a kulturní odlišnosti. 25

Romská drogová scéna v České republice V oblasti kriminality spojené s omamnými a psychotropními látkami (dále jen OPL) došlo v posledních letech k výraznému nástupu organizovaných uskupení tvořených příslušníky romského etnika. Stále více se zapojují do pouliční distribuce OPL, kde velmi rychle zaplnili místo uvolněné v důsledku eliminace jiných pouličních prodejců, ale i ve vyšších článcích distribučních sítí zajišťujících dodávky většího množství OPL na drogový trh. Dominantní skupinou páchající trestnou činnost v souvislosti s drogami jsou olašští Romové, kteří se od ostatní romské populace odlišují jednak jazykově (olašským dialektem romštiny), jednak způsobem života vycházejícím ze staletých zvyků, tradic, rituálů a nepsaných zákonů. Příslušníci ostatních skupin Romů, zejména mladších věkových kategorií včetně dětí, se stali spíše konzumenty drog a jejich trestná činnost spočívá v opatřování si prostředků na nákup drog krádežemi, loupežemi apod. Drogově závislá je i velká část romských prostitutek, které svůj výdělek, pokud jej neodevzdávají pasákům, obratem použijí na nákup OPL pro svoji potřebu. Základním článkem organizovaných romských uskupení je rodina, kterou je nutno chápat v širším slova smyslu, tj. nikoli jen jako základní článek lidské pospolitosti, ale jako okruh části blízkých a vzdálenějších příbuzných a dalších osob z řad etnika spojených společenským zájmem na uspokojování potřeb, zajištění příjmů, páchání trestné činnosti, jejím zakrýváním apod. Toto kritérium je rozhodující, v rámci rozdělení sfér zájmů mohou proti sobě nebo vedle sebe stát i pokrevní příbuzní se svými vlastními rodinami. Tyto někdy vzájemné si konkurující rodiny tvoří víceméně uzavřené skupiny s dobrou organizací, určitou hierarchii řízení, vzájemným krizím jednotlivých členů a udržování mlčenlivost o trestné činnosti svých členů. Drogová trestná činnost úzce souvisí s další trestnou činností těchto skupin (násilná a majetková trestná činnost vydírání, kuplířství, loupeže, krádeže apod.) a vnější riziko při obchodu s OPL je často přenášeno na nezletilce, přestárlé, nemocné či nesvéprávné osoby, které přicházejí do styku s klientelou, zpravidla jim za toto jednání vzhledem k věku, nepříčetnosti či zdravotním důvodům nehrozí trest a účast organizátorů trestné činnosti je tak zakrývána. Olašští Romové využívají vzájemné náklonnosti a podpory příbuzných v rámci své rodiny, zejména k získání zázemí pro páchání trestné činnosti (drogy, auta, byty). Vzájemná osobní znalost olašských Romů a jejich odlišný způsob života znemožňuje utajené pronikání do kriminálního prostředí. Značně ztížena je i identifikace olašských Romů 26

z důvodu velké chybovosti a neúplnosti údajů ve správních evidencích, ale i nadřazenosti romských jmen nad občanskými, kdy většina Romů nezná své příbuzné jinak než romskými jmény a tato jsou ve vzájemném styku výhradně užívána. Dalším výrazným faktorem, usnadňujícím tomuto etniku páchání trestné činnosti je příbuznost s olašskými Romy především na Slovensku a v Maďarsku, kdy mají pachatelé při bezproblémovém přechodu státních hranic možnost využít pomoc a zázemí příbuzných v druhém státu nebo se takto smíšené skupiny podílejí přímo na mezinárodním obchodu s drogami, zejména dovozu OPL do České republiky. 2.1. Romové a drogy Na základě provedeného šetření směrem k romskému etniku byly zjištěny následující skutečnosti: a) Příslušníci romského etnika se velké míře zabývají pouliční distribucí OPL. Tato činnost je prováděna menšími, uzavřenými skupinami osob, které jsou dobře organizovány, projevuje se zde jistá hierarchie řízení. Z dosavadních zjištění vyplývá, že takto působící skupiny se nezaměřují pouze na trestnou činnost v oblasti drogové problematiky, v širším kontextu také úzce kooperují se skupinami zabývajícími se jinou trestnou činností, zejména majetkového charakteru. 27 Jednotlivé skupiny jsou zpravidla vytvářeny z řad jednotlivých romských etnik, hierarchicky nejvýše postavené jsou skupiny olašských Romů. b) Z dosavadního šetření vyplývá, že členové romského etnika působí i ve středních až středně vyšších článcích struktur nelegálního obchodu s OPL. V těchto případech se prakticky vždy jedná o olašské Romy. Tato činnost je samozřejmě taktéž vysoce organizována a konspirována. Byly zjištěny informace, že osoby z řad vyšších článků těchto struktur používají padělané osobní doklady, přebývají současně na několika místech, kde nejsou hlášeni k trvalému pobytu. V případě, že mají k těmto nemovitostem majetkový vztah, je tento zpravidla řešen přes třetí osoby. Stejným způsobem jsou používána i vozidla. Osoby z řad vyšších a řídících článků těchto struktur často využívají služeb ozbrojených ochránců. c) Opakovaně byly zachyceny informace, že k nelegálnímu transportu OPL, zejména přes státní hranice, jsou využívány skupiny žen s dětmi, kdy droga bývá připevňována na tělech cestujících osob. 27 http://www.npc.aa/vyrocka 27

Ze zjištěných poznatků vyplývá, že v případě dodavatelů zejména heroinu působí zejména osoby z řad zločineckých struktur států bývalé Jugoslávie, zejména Kosovoalbánci, z dalších etnik pak Arabové a Asiaté. Obecně lze říci, že při řešení problematiky trestné činnosti členů romského etnika na úseku toxikomanie je potřeba vycházet z určitých specifik vážících se k tomuto etniku. Tyto osoby mezi sebou hovoří samozřejmě romštinou. Vzhledem k odlišnosti olašské romštiny od jazyka tzv.rumungrů, tj.běžných Romů, zde existuje velká jazyková bariéra a neexistuje oficiální tlumočník k provádění překladu olašské romštiny. Romové, především olašští, se jako uzavřená skupina řídí vlastními, z tradic vycházejícími, a zažitými předpisy. Tyto předpisy a pravidla chování jsou přísně dodržovány, popřípadě vynucovány vlastními soudy. V dané skupině osob působí kromě těchto, jakoby orgánů soudní moci i obdoba orgánů exekutivních a zákonodárných. Hlavním motivem páchání trestné činnosti je finanční zisk. V případě Romů je však jisté specifikum v jejich mentalitě, kdy tyto osoby málokdy plánují do budoucnosti, žijí tzv. přítomností. Z tohoto důvodu nedokáží využít i velké finanční zisky, dosti často je například prohrávají při hazardních hrách. I přes určitou etnickou soudržnost a vlastní zákony etnické menšiny však lze především v posledních letech pozorovat v obchodu s OPL určitou rivalitu mezi jednotlivými širšími rodinami především olašských Romů, vznik konkurence se všemi klasickými důsledky vyřizováním účtů, likvidaci aktivit, např.udáním, přetahováním klientely apod. 28

2.2. Charakteristika rizikového chování u romské populace problémových uživatelů drog Drogová závislost je v naší zemi v romské populaci velkým a rostoucím problémem. Závislost na drogách markantně vede k rozpadu rodinných společenství a hodnot, které jsou založeny na dodržování nepsaných norem u Romů. Závislí jedinci je nedodržují, jsou s to okrádat vlastní rodinu, fyzicky napadat rodiče i další osoby stejně jako neromští toxikomané, ale zdá se, že u Romů je dopad ničivější. A to svými důsledky jak na jednotlivce, tak i na množství osob okolo: a) Existují nepotvrzené domněnky, že u mnohých Romů vzniká závislost na drogách rychleji než u abuzorů z většinové populace. Je však již prokázáno, že Romové se ze závislosti mnohem hůře léčí, což souvisí s jejich výchovou a životními postoji. Pro léčbu jakékoli závislosti je podstatná a zcela zásadní motivace k léčbě, dále pak pevná vůle, trpělivost, schopnost potlačit aktuální potřeby ve prospěch budoucích, vytrvalost, disciplína i ochota k práci na sobě. Tedy vlastnosti, jichž se Romům obvykle nedostává. b) V naší většinové společnosti vládne individualismus a propadne-li někdo drogám, postihne to hlavně jeho nejbližší rodinu, která se trápí a nese následky. Pokud se tak stane v romské rodině, dopad je na více jedinců v souvislosti s početností rodin, ale zejm. se specifickými rysy jejich rodinné autonomie a skupinového života hroutí se normy, pravidla, podle nichž dosud žili, aniž by byly nahrazeny jinými a v tomto chaosu vyrůstá další generace dětí, které se již nedostane výchovy k úctě k něčemu, spíše vnímají anarchii a ztrátu hranic. Drogy jsou v romské komunitě nekontrolovatelnou zbraní. Počet drogově závislých Romů se jen v Praze pohybuje ve stovkách. Podle informací terénních pracovníků, kteří s drogově závislými Romy pracují, za poslední dva měsíce zemřelo v Praze osm mladých Romů do 30- let. Drogově závislým lidem nabízí v Praze pomoc občanská sdružení Sananim a Drop-In. Romští narkomané ale jejich služeb využívají jen sporadicky. 29