VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Znalosti pubescentů a adolescentů o rizicích. návykových látek

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Znalosti pubescentů a adolescentů o rizicích návykových látek Bakalářská práce Autor: Eva Brátová Vedoucí práce: Mgr. Magdaléna Lavičková Jihlava 2014

2

3 ANOTACE Bakalářská práce se věnuje znalostem pubescentů a adolescentů o rizicích návykových látek. Stručně popisuje drogy, jejich rozdělení, drogovou závislost a koncepci programů drogové prevence. V praktické části testuje znalosti pubescentů a adolescentů o legálních a nelegálních drogách, účincích a rizicích, drogové závislosti a o praktických zkušenostech s drogami. KLÍČOVÁ SLOVA Droga, drogová závislost, informovanost o drogách, preventivní programy, adolescence, pubescence ANOTATION This bachelor thesis is engaged in The awareness of pubescents and adolescents about drugs. The theory part describes drugs, it s division, drug addiction and preventional program at basics schools. The empirical part deals with the knowledge of pubescence and adolescence. It also investigates the practical experience of pubescence and adolescence with drugs. KEYWORDS Drug, drug addiction. awareness of drugs, prevention programs, adolescence, pubescence

4 Poděkování Tímto děkuji vedoucí práce Mgr. Magdaléně Lavičkové, za odborné vedení, cenné rady a ochotu při vedení mé bakalářské práce. Taktéž bych ráda poděkovala vedení škol a učitelům, kteří mi ochotně umožnili realizovat výzkum na svých školách. V neposlední řadě děkuji své rodině za trpělivost.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah 1 Úvod Cíl práce Hypotézy Teoretická část Drogy a drogová závislost Droga Dělení drog Popis drog Závislost na drogách Léčba drogové závislosti Období dospívání Stručná charakteristika období dospívání Psychosociální vývoj Užívání drog a dospívání Prevence sociálněpatologických jevů Primární drogová prevence PRAKTICKÁ ČÁST Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Diskuse Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr... 60

7 5 Seznam použité literatury Seznam použitých tabulek Seznam příloh... 68

8 1 Úvod Pro toto téma bakalářské práce jsem se rozhodla krátce po své stáži v Centru psychosociálních služeb RIAPS v Trutnově, kde jsem se blíže seznámila s problematikou drogové závislosti. Velice mne překvapil poměrně nízký věk uživatelů služeb, resp. po rozhovoru s nimi věk jejich první zkušenosti s drogami. Velmi často se prvně setkali s drogou v období dospívání. V této souvislosti bych ráda zmapovala, do jaké míry jsou dospívající informováni o drogách a drogové závislosti. Ačkoli můžeme předpokládat, že informovanost mladých lidí o této problematice musí být v dnešní době propracovaných preventivních programů na školách dostatečná, rozhodla jsem se tyto své předpoklady otestovat. Ve výběru tématu hrála důležitou roli i moje osobní zkušenost matky dospívajících dětí, které se ve svém okolí s drogami již v četné míře setkávají. Uvědomuji si, že závažnost následků dlouhodobého užívání drog je mnohdy fatální, a že čím mladší je jedinec v prvním kontaktu s drogou, tím je horší dopad mají drogy na jeho osobnost i organismus. I když jsou často preventivní programy formulovány na základě dobré praxe, považuji za velmi důležité průběžně monitorovat praktické výstupy těchto preventivních programů a zároveň sledovat, jak se mění prevalence užívání drog v naší společnosti v čase. A právě s těmito jevy souvisí má práce Práce je rozdělena do tří základních částí a snaží se zachytit danou problematiku v celé šíři. V teoretické části vymezuji základní pojmy drogové problematiky především v souvislosti s obdobím pubescence a adolescence. Nedílnou součástí teoretické části jsou i výsledky dosavadních studií nejen o zkušenostech mladých lidí s drogou. Evaluační studie hodnocení efektu preventivních programů jsou velmi zřídkavé a na jejich efektivitu tak můžeme usuzovat převážně nepřímo, tj. z popisu a vývoje drogové scény v podmínkách České republiky. V praktické části studie je popsána metodologie, metodika šetření, technika a místo výběru respondentů, způsob analýzy, interpretace 8

9 získaných informací a doporučení pro praxi. V diskusi srovnávám získaná data s výsledky ostatních studií a analyzuji potvrzené či nepotvrzené hypotézy. 1.1 Cíl práce V práci se věnuji problému, zda a do jaké míry jsou dospívající žáci seznámeni s drogovou problematikou. Některé otázky směřují také na osobní zkušenost s určitou konkrétní legální a nelegální drogou. Výzkumné cíle této bakalářské práce jsou: 1. Zjistit informace o rozsahu a kvalitě teoretických znalostí pubescentů a adolescentů o návykových látkách, o jejich základním rozdělení a znalosti závislosti na drogách. 2. Zjistit informace o zkušenostech adolescentů a pubescentů s nelegálními a legálními drogami. 1.2 Hypotézy 1. Cílová skupina bude v dostatečné míře informována o návykových látkách a jejich základnímu rozdělení, rizicích vzniku a rozvoje závislosti a možnostech léčby. 2. Věk první zkušenosti s drogou se nebude významně lišit od výsledků studií z minulých let. 3. Většina dotazovaných již bude mít osobní zkušenost s alkoholem a tabákem. 4. Většina dotazovaných se již setkala ve svém okolí s marihuanou. 9

10 2 Teoretická část 2.1 Drogy a drogová závislost Droga Nejdříve je nutné co nejpřesněji vymezit pojem droga. V roce 1969 WHO zveřejnila definici, ve které je droga definována jako jakákoliv látka, která, je-li vpravena do živého organismu, může pozměnit jednu nebo vice jeho funkcí. (Zábranský, 2003, str. 14) V rámci české legislativy je v souladu s definicí WHO drogou myšlena jakákoliv přírodní nebo syntetická látka, která po vpravení do živého organismu mění jednu nebo více psychických či tělesných funkcí (Zákon o návykových látkách, č. 167/1998 Sb.). Užívání těchto látek není v ČR trestné. Podle novely trestního zákona z r je ale již trestné držení nezákonné drogy i pro vlastní potřebu v množství větším než malém. ( 187a trestního zákona) Povolenými drogami rozumíme alkohol, tabák ale také i léky, jejichž prodej je především regulován zákony (č. 378/2007 Sb., č. 167/1998 Sb.) a vyhláškou (č. 54/2008 Sb.). Zvláštní skupinu povolených drog představují těkavé látky, které jsou často zneužívané a jsou ve své podstatě legální, ale jejich prodej je v ČR regulován vyhláškou 284/2006 Sb., kterým se zakazuje uvádět na trh samotný toluen, lepidla a barvy ve sprejích, které obsahují více než 0,1 % toluenu. Prodej ostatních přípravků obsahujících toluen spotřebitelům není touto vyhláškou omezen ( V odborné literatuře se nejčastěji setkáváme s operacionální definicí pojmem droga: 1. má psychotropní účinek, tedy ovlivňuje naše vnitřní prožívání, 2. může vyvolat závislost tj. potenciál závislosti užívání dané drogy (Presl, 1995). 10

11 2.1.2 Dělení drog Dělení drog je rozmanité, vždy záleží na výběru kritéria dělení. Z hlediska míry rizika dělíme drogy na: 1. měkké, lehké či drogy s akceptovatelnou mírou rizika, 2. tvrdé, těžké či drogy s neakceptovatelnou mírou rizika. Dle kritéria původu dělíme drogy na: 1. přírodní (např. opium, koka, rostlinné halucinogeny apod.), 2. semisyntetické (morfin, heroin, kokain, apod.), 3. syntetické (amfetaminy, opioidy, phencyclidin-piperidin, extáze, těkavé látky a léky) (Göhlert, 2001). Toto dělení nezohledňuje, zda se jedná o přírodní či syntetické drogy, podobně nebere na zřetel míru rizika vzniku a rozvoje závislostí (Kalina et al. 2008, Nechanská, 2012, Zábranský, 2003) Popis drog Alkohol Chemicky se jedná o etylalkohol, etanol vznikající kvašením cukrů. Společně s nikotinem a kofeinem patří mezi legální drogy. Alkohol je nejčastěji užívanou drogou v ČR, kde se spotřeba alkoholu pohybuje kolem 10,2 litrů/rok čistého alkoholu na den. Uvádí se, že v ČR až 1/4 mužů a asi 1/10 žen konzumuje v nadměrné míře alkohol. Nadměrné pití alkoholu je taková konzumace alkoholu, která způsobuje škody na tělesném nebo duševním zdraví. Nadměrná konzumace alkoholu podle definice Světové zdravotnické organizace se považuje v průměru g alkoholu denně pro ženy a g denně pro muže ( 11

12 Nebezpečná je kombinace alkoholu s dalšími centrálně tlumivými látkami, např. benzodiazepiny či barbituráty. Nákup a konzumace alkoholu v restauraci jsou nezákonné pro jakoukoli osobu mladší 18 let. Intoxikace alkoholem můžeme rozdělit do čtyř stádií: 1. lehká opilost excitační stadium se projevuje oslabením opatrnosti, komunikativností, tendencí se prosazovat, snadnějším navazováním vztahů, případně agresivní projevy - alkoholémie do 1,5g/kg, 2. opilost středního stupně neboli hypnotické (somnolentní) stadium se projevuje útlumem a ospalostí - alkoholémie 1,6 až 2,0g/kg, 3. těžká opilost neboli narkotické stadium, 4. těžká intoxikace: a. komatózní stadium - spojené se ztrátou vědomí, b. asfyktické stadium - hrozící zástavou dechu a oběhu (Střelec, 1998, Kalina et al., 2008). Období dospívání je také kruciálním období pro začátek abúzu alkoholu a rozvoj závislosti. Zneužívání dětí nebo závislost rodičů na alkoholu zvyšují riziko vzniku závislosti u dětí (Latendresse et al., 2008). Ve Velké Británii 30 % dětí ve věku pod 16 let žije v rodině, kde jeden z rodičů pije v tazích, 22 % žije v rodinách, kde jeden z rodičů pije rizikově alkohol a u 6 % dopívajících bylo zjištěno, že žijí v rodinách, kde jeden rodičů je závislý na alkoholu. Podobná zjištění bychom nalezli jistě i v ČR, kde je spotřeba alkoholu vyšší (Manning et al., 2009). Tabák a nikotinismus Tabákový kouř obsahuje benzen, formaldehyd, kyanovodík a dalších 4000 dalších chemikálií, většina z nich jsou toxické, mutagenní, karcinogenní a reproduktivnětoxické. Mezi nejhlavnější toxické látky patří např. amoniak, akrolein, oxid uhelnatý formaldehyd, kyanid, nikotin, oxidy dusíku, fenol a oxidy síry ( 12

13 Psychotropní složkou tabáku je alkaloid nikotin. Jedná se o prudký jed a 50 mg je pro člověka smrtelnou dávkou. Kouření má negativní vliv na kardiovaskulární systém. Udává se, že 15 % infarktů myokardu je způsobeno následky kouření. Následky kouření se neprojeví hned, ale se zpožděním let. Dle výzkumů se pokouší přestat kouřit až 80 % kuřáků, bez cizí pomoci přestane kouřit tabák pouze 2 % kuřáků (Králíková, 2008). Léčba nikotinové závislosti spočívá především v substituci nikotinu formou žvýkaček a náplastí. Druhou metodou je podávání antidepresiv bupropionu a nortiptylinu. Další metodou léčby je podávání léku Varenicilinu. Tento lék je parciální agonista acetylcholinnikotinových receptorů v mozku. Nenahrazuje tedy nikotin, ale brání nikotinu v jeho účinku (Kalina et al., 2008). Na tom, jestli je dospívající náchylný k závislosti, se uplatňují v nemalé míře i rodinné faktory, respektive způsob výchovy. K rizikovým faktorům patří např.: neléčené a nezvládané návykové choroby u rodičů, neexistence jasných pravidel či naopak přehnaná přísnost, podceňování dítěte či nepřiměřené nároky na něj, těžké ekonomické podmínky v rodině a mnoho dalších faktorů (Nešpor, 2000). Konopné drogy Účinnou látkou obsaženou v konopných drogách je THC (delta 9-tetrahydrocannabinol). Tato látka je obsažena v konopí indickém (cannabis indiga), v menší míře v konopí setém (cannabis sativa). Často používané slangové výrazy jsou skunk, špek, tráva, hulení, ganja, brko a joint. Konopí určené k užívání se vyskytuje ve více formách (sušené listy, pryskyřice hašiš, marihuanový olej). Mezi mladými je velmi oblíbená a častá kombinace užívání alkoholu a marihuany. Tato kombinace mnohdy vede k paranoidním stavům a intenzivní nevolnosti. Intoxikace marihuanou může vést k rozmanitým libým i nelibým stavům, únavě, ospalosti, závrati, zvracení apod. Ze zdravotního hlediska má dlouhodobé užívání marihuany za následek onemocnění dýchacího systému, jako například rakovina plic a bronchitida. Rakovinotvorný účinek užívání konopí formou kouření je až desetkrát vyšší než v případě inhalování tabákového kouře. Fyzická závislost na marihuaně 13

14 nevzniká, ale psychická závislost je mnohdy nezanedbatelná a je úzce spojena s každodenními rituály jedince, který si bez marihuany není do značné míry schopen tyto běžné aktivity bez užívání představit (Janík, Dušek, 1990, Ganeri, 2001). Tlumivé látky Do této kategorie zahrnujeme léky jako neopiátová analgetika a psychofarmaka. (Rohypnol, Dizepam apod.). Jedná se o léky - tablety, dražé, kapsle či injekční ampule. Způsob užití je perorálně či intravenózně. Riziková je především kombinace s koncentrovaným alkoholem. Léky působí tlumivě na CNS a způsobují v různé míře poruchy myšlení, emocionality a pozornosti. Efekt se různí od omámení, kolísání nálad až po zpomalené psychomotorické tempo. Dlouhodobější zneužívání tlumivých látek způsobuje závažné poruchy metabolismu, poruchy paměti, depresivní rozlady, úzkost či hostilitu. Abstinenční syndrom při odvykání je pro jedince ohrožující na životě a poměrně často se objevují epileptické záchvaty (Pešek et al., 2007). Opioidy a opiáty Opioidy působí na organismus prostřednictvím opioidních receptorů, proto se ve zdravotnictví se používají jako nejsilnější léky tišící bolest a kašel. Celkově mají tlumivý účinek, potlačují bolest, způsobují euforii, zklidnění a ve větších dávkách ospalost. Projevují se stažením zornic a sníženou tělesnou teplotou. Užívají se ve formě prášku, roztoku pro injekce, tablet nebo náplastí. (Minařík, 2001, str ) Nejznámějším představitelem a nejčastěji zneužívaným opiátem je heroin ve formě bílého prášku. Heroin je možné šňupat, kouřit, ale často se inhalují výpary uvolněné po rozpuštění (zahřátí nejčastěji ve lžičce nad ohněm). Dále se užívá injekční formou po smíchání s destilovanou vodou a kyselinou citrónovou, která jej pomáhá rozpouštět. Intravenózní uživatelé jej často plní skrze bavlněné filtry, které mají odfiltrovat alespoň bazální nečistoty před samotnou aplikací. Filtry, nádobky s destilovanou vodou jsou poskytovány společně s injekčními stříkačkami v rámci HR (Harm reduction) programů. Po požití způsobuje pocit uvolnění a štěstí spojený s útlumem nervového systému. Dech a činnost srdce jsou zpomalené a objevuje se úporná zácpa (Kalina et al., 2003). 14

15 Užívání morfinu se projevuje: 1. rozvojem silné somatické a psychické závislosti, 2. velmi rychle se zvyšující tolerance organismu na drogu, 3. silným abstinenčním syndromem (neklid, poruchy spánku, úzkost, záchvatové stavy, křeče, deprese, stavy dezorientace, vyčerpanost) způsobující v krajních případech smrt (Janík, Dušek, 1990, Kalina et al., 2008). Dalším představitelem opiátové skupiny je kodein, který bývá součástí sirupů proti kašli a léků tišících bolest. Způsob aplikace je opět perorálně, intravenózně či inhalací kouře produktu suché destilace. Intoxikace kodeinem se projevuje útlumem, netečností a pocitem ospalosti. Chronické užívání se projevuje pocity dávení, zácpou a dezorientací. Potenciál závislosti je u této drogy velmi vysoký (Ganeri, 2001, Kalina et al., 2008). V posledním roce se objevují v médiích zprávy o stoupající oblibě syntetického opiátu Fentanylu, který je primárně určen jako lék tišící bolest i formou náplasti ( Stimulační drogy Jedná se o drogy, jejichž základním efektem je celková stimulace, povzbuzení. Jde o drogy velmi oblíbené a na celém světě v různých podobách hojně zastoupené (Presl, 1995). Možné účinky stimulačních drog jsou: pokles soustředěnosti, euforie, pokles tepové frekvence a krevního tlaku, ztráta chuti k jídlu, celková stimulace, pocit zvýšené psychické a fyzické výkonnosti a nespavost. Při předávkování dochází k poklesu tělesné teploty, křečím, halucinatorně-paranoidním psychózám (Kalina et al., 2003). 15

16 Amfetaminy Amfetaminy jsou syntetické stimulující látky, původně předepisované jako prostředky na hubnutí a jako léky proti depresi. Dnes jsou předepisovány jen ve výjimečných případech jako pomoc při obzvlášť špatném zdravotním stavu. Nejběžněji dostupný druh amfetaminu v České republice je pervitin, distribuuje se často v tzv. psaníčkách (papírové obaly), nejčastěji však v igelitových sáčcích (Nešpor, Provazníková, 1999). Užití pervitinu je možné opět více způsoby. Nejčastějším způsobem je šňupání s pomocí brčka nebo bankovky, dále pak je možné pervitin užívat intravenózně. Po užití se dostavuje pocit nabuzení, zvýšení tepové a dechové frekvence. Převažují pocity síly, nadbytku energie a je pociťováno silné vzrušení. Účinek drogy odeznívá po 3 až 4 hodinách v závislosti na rychlosti metabolismu. Dlouhodobější a pravidelný abúzus amfetaminu vyvolává závislost. Abstinenční syndrom je typický spíše negativními psychickými příznaky (Kalina et al., 2003). Kokain Kokain se získává z listů keře koka. V medicíně se v historii používal jako látka pro místní umrtvení. Kokain je bílý prášek. Užívá se intravenózně, kouří se ve formě cracku nebo perorálně. Nejčastějším způsobem použití je inhalace prášku nosem, neboť z nosní sliznice se kokain velmi rychle vstřebává do krve. Šňupáním dochází k narušení sliznice nosu a způsobuje nebezpečné krvácení a zhroucení nosní přepážky. Krátce po požití se objevuje pocit síly a energie. Účinek kokainu je krátkodobý a rychle na něj vzniká závislost. Při dlouhodobějším zneužívání způsobuje intenzivní nepokoj, nespavost, rozvoj paranoidní symptomatiky a pocit vyčerpání. Smrtelně nebezpečné je míchání kokainu a heroinu zvané speedball. Výsledkem může být závislost na dvou drogách nebo smrt. Vysoké dávky kokainu způsobují selhání srdce či dýchání. Slangové výrazy užívané pro kokain jsou céčko či koks (Ganeri, 2001). 16

17 Crack je krystalickou formou kokainu, který má rychlejší nástup účinku. V České republice téměř neužívá především pro jeho vysokou cenu. U chronických uživatelů jsou typickými projevy násilí a podrážděnost (Pešek et al., 2007). 17

18 2.2 Závislost na drogách Drogová závislost je definována jako psychický a tělesný stav, který vyplývá ze vzájemné interakce organismem a drogou. Je charakterizovaný změnami chování, které vždy zahrnují nutkání brát drogu stále (tzv. craiving ) v pravidelných intervalech pro její psychické účinky, případně za účelem potlačení negativních příznaků plynoucích z její nepřítomnosti. Synonymně užívanými pojmy pro drogovou závislost jsou např.: abúzus, narkomanie a toxikománie. S těmito pojmy se setkáváme především v odborné literatuře staršího data. Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN 10. aktualizovaná revize rozlišuje Akutní intoxikaci (F1x.0), Škodlivé užívání (F1x.1) a Syndrom závislosti (F1x.2), kde x je diagnostickým kódem pro danou látku (Santorius, Pavlovský, 1992). V případě akutní intoxikace se jedná o přechodný stav po aplikaci alkoholu či jiné psychoaktivní látky. Tento stav je charakterizován poruchami na úrovni vědomí, poznávání, vnímání, emotivity, chování či jiných psychofyziologických funkcí či reakcí. Škodlivé užívání je vymezeno především poškozením zdraví následkem užívání drogy, nedochází však k rozvoji syndromu závislosti. V případě Syndromu závislosti (F1x.2) se jedná o skupinu fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil nejvíce. (Santorius, Pavlovský, 1992, str. 75) Závislost na drogách zahrnuje: 1. craiving (bažení), tj. nezvladatelnou touhu po droze, 2. tendenci ke zvyšování dávek vlivem zvyšující se tolerance na drogu, 3. existenci psychické či fyzické závislosti na určité droze, 4. tj. přítomnost abstinenčního syndromu psychického nebo fyzického typu, 5. zvýšené množství času k získání nebo užívání látky, nebo zotavení se z jejího účinku, 18

19 6. pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků (Presl, 1995, Nešpor, Csémy, 2003). Abstinenční syndrom, taktéž odvykací syndrom, je stavem, vyvolaný náhlým přerušením užívání návykové látky, popř. návykového chování. Soubor příznaků je závislý na druhu drogy a délce abúzu. Příznaky mohou být: 1. tělesné - svalové křeče, motorický neklid, pocení, bolesti svalů a kloubů, průjem, nutkání na zvracení, slzení, žaludeční křeče apod., 2. psychické podrážděnost, neklid, emoční labilita, poruchy nálady, zmatenost, agresivit apod. (Hartl, Hartlová, 2000). Jiné členění drogové závislosti a škodlivého užívání návykových látek rozlišují Skála et al. (1987). Autoři rozlišují dva typy závislosti: a) primární typ (zneužívání drogy pro její účinek a užívání v sociální skupině) a b) sekundární typ (látka užívána nejdříve jako lék, později užívání pro dopingový efekt, obvyklá preference jen jednoho typu návykové látky). 2.3 Léčba drogové závislosti Léčba drogové závislosti je v literatuře často uváděna v souvislosti se sekundární prevencí. Sekundární prevence je tedy synonymum léčby a spočívá v předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání závislosti u lidí, kteří již drogy užívají nebo jsou již na droze závislí. Tato léčba může vést k abstinenci, kontrolovanému užívání drogy či substituční léčbě, při které je droga nahrazena látkou jinou, která nemá takové negativní dopady (Kalina et al., 2001, Rotgers et al., 1996). Vedle medicínské léčby je nezbytné léčbu doplnit psychoterapií. Z těchto přístupů je vhodné zmínit především psychoanalytický a kognitivně behaviorální přístup. V současné době je ale tendence využívat v nově vznikajících adiktologických ambulancích metody a poznatky obou přístupů v rámci celkového sbližování rozmanitých terapeutických směrů (Kratochvíl, 2012). 19

20 U substituční léčby je zanedbatelným faktem přesun z nelegálnosti do legálního užívání substitučního léku pod dozorem odborníka. V ČR se jedná o opiátovou substituci metadonem nebo buprenorfinem. V současné době převažuje tendence léčit drogovou závislost v souladu komplexního bio-psycho-socio-spritiuálního modelu závislosti (Kudrle, 2003). V ČR je velmi dobře organizovaný systém péče o drogově závislé. První specializované centrum založil Jaroslav skála v Praze u Apolínáře již v roce 1948, v r pak s rozvojem neziskového sektoru vznikají první specializované neziskové organizace DROP-IN a SANANIM. Dnes má adiktologická péče několik rovin a typů. V základní rovině rozlišujeme adiktologickou péči zdravotní na: 1. adiktologickou péči lékařskou, 2. adiktologickou péči nelékařskou, 3. adiktologickou péči v programech sociálních služeb ( Samostatnou skupinu tvoří programy tzv. Harm Reduction (HR). HR služby spadají do kategorie terciární prevence a označují přístupy a postupy ke snižování či minimalizace zdravotního a sociálního poškození drogami u osob, kteří drogy užívají, ale nejsou ale motivováni k léčbě své závislosti (Rotgers et al., 1996, Kalina et al., 2008). Do HR služeb zařazujeme výměnu použitého injekčního materiálu za sterilní, poskytování informací o možné léčbě či službách, poradenství a informování o rizicích. Výsledkem by měl být pozitivní posun uživatele těchto služeb směrem k zodpovědnějšímu chování, minimalizaci zdravotních rizik a zamezení šíření infekčních onemocnění. HR se provádí v rámci terénních programů nebo v nízkoprahových kontaktních centrech. 20

21 2.4 Období dospívání Stručná charakteristika období dospívání Vzhledem k tématu této práce je nutné vymezit adolescenci ve smyslu vývojového období osobnosti jedince. Většina autorů se shoduje na faktu, že adolescence má z hlediska dynamičnosti a vývojových změn identity osobnosti výjimečné postavení v ontogenetickém vývoji (Langmeier, Krejčířová, 1998). Autoři rozdělují období dospívání na dvě základní subobdobí. Prvním obdobím je pubescence, nejčastěji udávané v rozmezí od 11. do 15. roku života. Pubescence začíná prvními známkami pohlavního dospívání a končí nástupem menarché u dívek, u chlapců první emisí semene. Toto subobdobí je označováno jako fáze prepuberty. Fáze vlastní puberty pak trvá až po dosažení reprodukční schopnosti, tj. období přibližně mezi 13. a 15. rokem. Období dospívání autoři Langmeier a Krejčířová (1998) rozdělují dospívání na: 1. pubescenci = rok (pohlavní dozrávání), 2. adolescenci = rok. Vymezení období adolescence je velmi komplikované, zohledníme-li psychosociokulturní aspekt vývoje. Z biologického pohledu mluvíme o adolescenci v souvislosti dosažením plné reprodukční zralosti. Dospívání se ale netýká jen tělesných změn, ale je spojena i se změnami psychickými a sociálními Psychosociální vývoj Důležitou součástí identity adolescenta se stává velmi důležitým tělesný vzhled (tělové schéma). To se stává cílem i prostředkem k dosažení sociální akceptace a prestiže (úprava zevnějšku a stylu oblečení odlišuje adolescenta od dětí, tak i od dospělých). Důležitou roli zde hraje atraktivita, výška postavy, fyzická síla (především u mužů). Vývoj identity je úzce spjat s vývojem v ostatních oblastech života a prochází dvěma fázemi: 21

22 1. fáze postupné stabilizace (na začátku adolescence se vyrovnává vztah s rodiči), 2. fáze psychického osamostatnění (ukončení separace ze závislosti na rodině). Jedinec identitu přijímá vlivem tlaku sociálního prostředí (např. rodinný příběh) nebo si identitu samostatně vytváří. Tato druhá varianta je stabilnější v průběhu života. Chlapci se více charakterizují prostřednictvím vlastních kompetencí, výkonů a sociální pozicí. Dívky více vymezují vlastní identitu prostřednictvím sociálních vztahů a méně prostřednictvím kompetencí (Langmeier, Krejčířová, 1998). Každé vývojové období v lidském životě má své specifické výzvy a úkoly. Erikson (2002) mluví o konfliktu identita vs. zmatení rolí. Hledání vlastní identity a vlastního místa na světě je často doprovázeno testováním nových zážitků, v období adolescence pak můžeme mluvit o jakési větší otevřenosti vůči nové zkušenosti. V této souvislosti hrají drogy mnohoznačnou úlohu. Kalina et al. (2008) uvádí, že součástí tohoto období je experimentování ve skupině vrstevníků, mohou se také prohloubit zmatky v identitě a s tím související volba neadekvátního řešení vývojové krize ve smyslu odmítnutí role ve světě. Drogy pak znamenají únik z nepříjemného konfliktu a oddálení řešení. Pro identitu adolescenta jsou významné vztahy, ať již intimní vztah či vztahy uvnitř sociální skupiny. Silná je potřeba definovat se prostřednictvím příslušnosti k nějaké skupině. Typická je diferenciace a kvalitativní proměna sociálních rolí v rodině či mimo rodinné prostředí. Důležitým faktorem působící na identitu adolescenta je i školní prospěch, tj. schopnost zvládat nároky školní docházky. Výkon ve škole je však více hodnocen u studentů středních odborných škol, nežli je tomu u adolescentů odborných učilišť (Langmeier, Krejčířová, 1998) Užívání drog a dospívání Dospívající jedinec tak prožívá svou vlastní hodnotu, má potřebu odpoutat se od rodičů, stát se dospělým, vymezit vlastní identitu a najít smysl sebe a života. Pokud se tento vývojový úkol nedaří do uspokojivé míry plnit, dospívající získává pocit vlastní 22

23 nedostačivosti, kterou řeší agresí, únikem nebo kompromisním abúzem návykových látek (Kalina et al., 2008). Vágnerová (2008) uvádí některé příčiny užívání drog: 1. potřeba vyřešit problémy, 2. potřeba dosáhnout uspokojení nebo slasti, 3. potřeba uniknout stereotypu, nudě, 4. potřeba sociální konformity, akceptace v sociální skupině. Preference užívání určité drogy, stejně tak jako projevy závislého chování, jsou mezi muži/chlapci a ženami/dívkami odlišné. Dospívající dívky referují o častější zkušenosti s extází a amfetaminy oproti dospívajícím chlapcům. Další výzkumy ukazují, že převážně ženy jsou náchylnější k závislosti na lécích skupiny sedativ, anxiolytik a či hypnotik. Velmi často se jedná o tzv. iatrogenní závislosti, tj. závislostí způsobenou lékaři. Tyto léky se ženám předepisují také třikrát až čtyřikrát častěji než mužům (Vobořil, 2003). U žen v případě závislosti je často zmiňována tzv. dvojí deviace deviantní nejen pro užívání drogy, ale zároveň zklamává v ženské roli. Společenský tlak pak má za následek, že o drogových experimentech, případně vznikající či již vzniklé závislosti u žen/dívek se okolí dozvídá mnohem méně často, případně později (Kalina et al., 2008). Velmi cenné a validní informace nám poskytuje studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách). Jedná se o největší celoevropskou studií zaměřenou na zjištění rozsahu užívání legálních a nelegálních návykových látek u šestnáctiletých studentů s jednotnou výzkumnou metodologií ve všech zemích zapojených do projektu. Svým rozsahem a kvalitou zaujímá mezi ostatními studiemi výjimečné postavení. Poprvé byla realizována v roce 1995 pod záštitou Rady Evropy ve 26 evropských zemích. Česká republika se podílí na výzkumu již od r (Kalina, 2003). Bohužel výsledky jsou zpracovávány až se značným, až dvouletým zpožděním, proto 23

24 nejaktuálnější data pochází především ze studie Výsledky studie z roku 2012 jsou k dispozici zatím pouze ve formě předběžných výsledků, které však neobsahují informace nezbytné pro zpracování této práce. Proto jako nejaktuálnější informace pochází z komplexně zpracované studie z roku Na základě výsledků české části studie ESPAD za rok 2011 (Csémy, Chomynová, 2012) je patrné, že četné zkušenosti s drogou měli respondenti již právě v období pubescence. Alespoň jednu zkušenost s užitím nelegální drogy v životě uvedlo 43 %. Oproti předchozím výsledkům (od roku 2003) je patrný celkový pokles v celoživotní prevalenci sledovaných drog (viz příloha 1, tab. 1) včetně drog konopných. Bez ohledu na rozlišení legálních a nelegálních drog, studie ESPAD z roku 2011 došla k následujícímu pořadí dle celoživotní prevalence. : 1. alkohol (86 %), 2. tabák (75 %), 3. konopné látky (42 %), 4. užívání léků se sedativním účinkem (10 %), 5. čichání rozpouštědel (8 %), 6. užití halucinogenních hub (7 %), 7. LSD (5 %), 8. extáze (3 %), 9. amfetaminy (2 %), 10. heroin (2 %), 11. kokain (1 %). Nejvíce užívanou nelegální drogou bylo konopí. Celoživotní prevalence byla zjištěna u 42 % dotázaných. V posledním roce užilo konopné látky téměř 30 % dotázaných a necelých 15 % je užilo v posledních 30 dnech. V posledních 12 měsících užila extázi necelá 2 %. 24

25 Mezi legálními drogami je nejčastěji zneužívanou drogou alkohol (86 %). U alkoholu došlo k drobnému poklesu užívání v období ve srovnání s předchozími lety. Alkohol v roce 2011 užilo: % alespoň jednou v životě, % během posledních 12 měsíců, % během posledních 30 dnů. Problémové rizikové pití, tj. časté intoxikace (alespoň 3x v posledních 12 měsících) udávalo 17 % (z r. 2003) 23 % (z r. 2007) šestnáctiletých chlapců a 8 13 % dívek. Zde dochází k procentuálnímu nárůstu dívek ve srovnání s předchozími roky (Csémy, Chomynová, 2012). Z alkoholických nápojů jednoznačně u mužů převažuje pití piva, u žen není preference vyhraněná, ale v posledních 10 letech stoupá obliba piva i u žen. Tabák je na druhém místě. Alespoň jednou v životě kouřilo 75 % dotazovaných. V roce 2007 uváděly denní kouření více dívky, v roce 2011 byli častějšími denními kuřáky chlapci. Denně kouřilo 25 %, z toho 8 % silných kuřáků (vykouřilo denně 11 a více cigaret). Průzkum v roce 2011 potvrdil signifikantní rozdíly mezi chlapci a dívkami v užívání konopných drog, u ostatních sledovaných drog nebyly rozdíly již významné (Csémy, Chomynová, 2006, 2012). Zkušenosti s drogami podle pohlaví Výsledky studie ESPAD za rok 2011 potvrdily dřívější zjištění, že pro české dospívající neplatí, že by užívání nelegálních drog bylo obecně výrazně rozšířenější u chlapců. Významnější rozdíl mezi chlapci a dívkami je pouze ve zkušenostech s užitím konopných látek v životě (47 % mezi chlapci a 38 % mezi dívkami) a užitím halucinogenních hub (9 % mezi chlapci a 5 % mezi dívkami). Užívání sedativ je rozšířenější mezi dívkami, a u užívání anabolik naopak mezi chlapci (Csémy, Chomynová, 2012). 25

26 Způsob získávání drog u dospívajících Studenti, kteří uvedli alespoň jednorázovou zkušenost s nelegálními drogami v životě, nejčastěji dostali drogu od kamaráda v 50 %. Přibližně pětina získala drogu ve skupině přátel (skupinové aktivit), 6 % dotázanou drogu koupilo a 4 % získala drogu jiným způsobem (Csémy, Chomynova, 2012). První zkušenost s drogou V případě rané zkušenosti s legálními i nelegálními drogami narůstal v roce 2005 až 2007 podíl těch, kteří měli první zkušenost s drogou do svého 13. roku života (u těch, kteří drogu užili). Ranou zkušenost s tabákem mělo 68 % dotázaných, s konopnými drogami 19 %, s alkoholem 71 % (sklenice piva), s extází necelých 14 %, s pervitinem (amfetaminy) 20,5 %, s heroinem 10 % a halucinogeny (LSD) 9 % (Csémy, Chomynová, 2012). 2.5 Prevence sociálněpatologických jevů Dle Koláře (2005) by měla škola žákům poskytovat nejen vzdělání, ale i pocit bezpečí, který ovlivňuje klima ve škole. S tím souvisí i efektivita preventivních programů ve škole, které jsou úzce spjaty nejen s informováním, ale i zachycením možných přítomných sociálně patologických jevů ve třídě, jakým může být v našem případě i míra zneužívání drog v dané sociální skupině žáků. Každá škola si vytváří vlastní dlouhodobý preventivní program. Cílem programu je oddalovat nebo snižovat výskyt rizikového chování, bránit se jeho vzniku a zvyšovat schopnost žáků a studentů činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí ve svém životě. Na tvorbě a realizaci Minimálních preventivních programů (MPP) se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy (metodik prevence, pedagogicko-psychologické poradny, neziskové organizace a další subjekty). V praxi se tak programy primární prevence v oblasti drogové prevence mohou zásadně lišit mezi jednotlivými školami (Kalina et al., 2003). 26

27 Minimální preventivní programy si vytvářejí školy a informace o nich jsou většinou dostupné na jejich internetových stránkách. Forma preventivních programů na školách se stále vyvíjí. Miovský (2012) na základě metaanalýzy mnoha preventivních programů ZŠ navrhuje Minimální preventivní program jako modelový rámec pro školní preventivní program (žáci od 6 do15let). Ten tvoří variantu ke komplexnímu dlouhodobému programu pro ZŠ a prevence rizikového chování je posledním ze tří bodů. Jeho konkrétní náplň spočívá na tvůrcích jednotlivých programů Primární drogová prevence V užším pojetí rozumíme drogovou prevencí aktivity, které se zaměřují na práci s cílovou skupinou potenciálních uživatelů drog či osob již závislých. Rozlišujeme prevenci primární, sekundární a terciární. Sekundární a terciární je již péčí následnou a pro účely práce jsme se jí věnovali v předchozích kapitolách. V našem školství upravuje programy drogové prevence na školách obsahově širší Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže z roku 2000 s Čj.: 14514/ , který mimo jiné upravuje činnost školních metodiků prevence, výchovných poradců, okresních a krajských metodiků preventivních aktivit a odborníků ministerstva školství. Tento obecnější předpis nahradil předcházející Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci zneužívání návykových látek ve školách a školských zařízeních z roku Cílem primárně preventivních aktivit je tedy předcházet zneužívání drog, druhotně pak oddálit prvotní setkání dětí a mladých lidí s drogami. Primární prevence směřuje na cílovou skupinu jedinců, kteří se nepotýkají s problémem zneužívání drog. Snahou je odradit od užívání drog u cílové skupiny (Kalina et al., 2001). Programy drogové prevence jsou podporovány na úrovni Evropské unie (EU). Byl definován program na období Drogová prevence a informovanost 27

28 o drogách, cílem byla podpora aktivit zaměřených na prevenci užívání drog. Tento projekt byl součástí obecného programu Základní práva a spravedlnost (Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, 2007). V širším pojetí můžeme zařadit do primárních prevencí např. i podpůrné volnočasové aktivity, které vedou dospívajícího jedince k jiným způsobům trávení volného času. Tyto aktivity spíše ovlivňují v pozitivním smyslu životní styl jedince. V souvislosti s protidrogovou politikou myslíme tedy specifické preventivní aktivity nebo jako obecné vícesložkové preventivní programy, např. za účasti a podpory masmédií a ostatních organizací (McGrath, 2007, Zábranský, 2003). 28

29 3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumu Cílem práce je zjistit rozsah a kvalitu teoretických znalostí pubescentů a adolescentů o návykových látkách a jejich základní rozdělení, závislosti. Cílem bylo také zjistit, zda či jaké zkušenosti mají dospívající s nelegálními a legálními drogami. Metoda sběru dat byla vybrána s ohledem na kvantitativní charakter studie a bylo zvoleno dotazníkové šetření s kombinovaným typem otázek, tj. otázky uzavřené a otevřené (pro účely detailnější analýzy). Dotazovat je se možné mluvenou formou (rozhovor, interview), nebo formou písemnou (dotazník). Výhodou metody dotazníkové oproti rozhovoru je nejen možná anonymita respondenta, ale i úspora prostředků a času, taktéž data se obvykle dají lépe kvantifikovat. Nevýhodou je naopak potřeba více času s přípravou dotazníku, obvykle nižší věrohodnost a potřeba opatrnosti ve formulaci každé otázky. (i vzhledem k tomu, že nemůžeme klást doplňující otázky (Ferjenčík, 2000). Dotazník měl anonymní charakter a v jeho konstrukci jsem vycházela z výzkumných cílů a formulovaných hypotéz. Ke každé hypotéze jsou vztaženy otázky: 1. hypotéza - informovanosti o drogách, drogové závislosti, léčbě a rizicích (otázka č. 1, 2, 3, 4, 5, 13 a 14), 2. hypotéza - věk první zkušenosti s drogou (otázka č. 6 až 9), 3. hypotéza - zkušenost s tabákem a alkoholem (otázka č. 7 a 8), 4. hypotéza - zkušenost s konopnými drogami (otázka č. 9). Vedle těchto primárních otázek, které jsem přiřadila k jednotlivým hypotézám v předchozí tabulce, jsem do dotazníku zařadila i sekundární otázky č. 10, 11 a 12, které nám poskytují dodatečné dokreslující informace o znalosti uživatele drogy, dostupnosti drog v sociálním okolí a zdrojích informací, které respondenti využívají ke studiu drogové problematiky. 29

30 První otázka se týká znalosti pojmu droga, ptáme se tedy po definici tohoto termínu. Na první pohled obecná otázka dává prostor k vyjádření názoru, zda např. respondenti uvedou i legální drogy. Z těchto důvodů není výraz droga blíže konkretizována. Celou škálu otázek hodnotím z hlediska 3 základních kritérií. Definici drogy rozděluji do tří úrovní kvality odpovědi, kde každá z nich je považována za správnou odpověď. Tyto tři úrovně nám umožňují lépe posoudit kvalitu odpovědi. 3 úrovně správných odpovědí 1. Zástupci drog vyjmenování zástupců drog bez udání zákl. charakteristik 2. Účinky a rizika drog účinky, symptomy užití či syndrom závislosti 3. Zástupci + účinky a rizika uvedení alespoň tří příkladů drogy + základní charakteristiky drogy V otázce č. 2 mají respondenti uvést zástupce drog z každé skupiny drog z hlediska základního účinku drogy (halucinogenní, tlumivé, povzbuzující). Kritériem úplnosti odpovědi bylo vyjmenování základních kategorií dle hlavního účinku drog na stimulanty, halucinogeny a drogy tlumivé (opiáty, opioidy). Za kompletní odpověď považujeme definování nejméně 3 kategorií drog a ke každé alespoň jednoho relevantního zástupce. Za parciální odpověď považujeme nejméně 2 kategorie drog a zástupce. Neúplnou odpověď uvedení 1 kategorie a 1 zástupce. Dále je vhodné rozlišit otázku nezodpovězenou. Otázka č. 3 směřuje na základní rozlišení z legislativního hlediska na drogy legální a nelegální. Kritériem správnosti odpovědi byla možnost zákonného nabytí drogy, i když v některých odpovědích může vyplývat správná odpověď implicitně, jako např. v odpovědi, že legální drogy jsou trestné, ostatní nejsou, např. káva apod. (vlastní zdroj) Otázka č. 4 se dotazuje na znalost základního rozlišení na drogy měkké a tvrdé. Rozlišení z hlediska nebezpečnosti je často uváděno v médiích, proto byla tato otázka zahrnuta i do této studie. Toto rozlišení spočívá v rozlišení na drogy s přijatelným a nepřijatelným rizikem. 30

31 Otázka č. 5 směřuje na zjištění, do jaké míry jsou respondenti schopni jmenovat alespoň základní kritéria syndromu závislosti. Z hlediska správnosti odpovědi je nutné uvést alespoň základní znak, tím je bažení po droze a alespoň jednu z dalších charakteristik: 1. fyzická a psychická závislost, 2. touha užívat drogu, i když si je člověk vědom škodlivosti užívání, tj. neschopnost přestat, 3. abstinenční syndrom, 4. zanedbávání zájmů, povinností, apod. Odpovědi jsem rozdělila do ordinálních kategorií: Úplná definice drogové závislosti v odpovědi musí být zmíněno touha po droze jako základní atribut závislosti a další dvě charakteristiky. Parciální definice závislosti musí obsahovat bažení a jednu další charakteristiku. Bazální definice závislosti je skórována, pokud odpověď obsahuje alespoň bažení. Obsahovala-li výpověď pouze sekundární charakteristiku, jako např. Hloupne se po tom. (vlastní zdroj), pak odpověď byla skórována jako nevyplněná položka. Otázka č. 6 se dotazuje na zkušenost s nelegální drogou s nelegální drogou. V případě pozitivní odpovědi na dotaz o zkušenosti následuje otázka na věk první zkušenosti s danou drogou. Otázky č. 7. a 8. se dotazují na zkušenost s legálními drogami. Stejně jako v předchozí otázce, je i zde pro případ pozitivní odpovědi další otázka dotazující se na věk první zkušenosti s drogou. Podobný princip kladení dodatečné otázky je aplikován i v otázce č. 9, která se týká zkušenosti s konopnými drogami. Otázky č. 10, 11 a 12 jsou dodatečnými otázky, které přímo nesouvisejí s hypotézami, ale poskytují velmi cenné informace o drogové situaci obecně. Otázka č. 10 se konkrétně dotazuje na znalost uživatele drog v okolí a v případě pozitivní odpovědi je požadováno uvést, jakou drogu daný uživatel užívá. V otázce č. 11 se dotazuji, z jakých zdrojů respondenti čerpají informace o drogové problematice. Někteří ve větší míře uváděli více možností a zmínili tak více zdrojů. Otázka č. 12 má za cíl zjistit, kde se dospívající nejčastěji setkávají s drogou a jsou nabídnuty možnosti různých sociálních situací. Otázka č. 13 je vztažena k hypotéze 1, tak jak bylo popsáno výše. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkumné šetření bylo realizováno v 7. a 9. třídách na čtyřech základních školách 31

32 v Královéhradeckém kraji. V Úpici byly dotazníky vyplněny žáky ZŠ Lány a ZŠ Bratří Čapků. Dalšími školami byla ZŠ Karla Klíče v Hostinném a ZŠ a ZUŠ ve Rtyni v Podkrkonoší. Kvantitativní vyhodnocení se omezuje na absolutní a relativní četnosti jednotlivých kategorií, tak jak je to obvyklé pro studie tohoto typu. Sběr dat proběhl v období od října 2013 do prosince Ze Základní školy Lány v Úpici jsem měla k analýze dispozici celkem 50 dotazníků (28 dotazníků ze 7. třídy a 22 z 9. třídy), ze Základní školy Bratří Čapků 47 dotazníků (21 ze 7. třídy a 26 z 9. třídy), ze Základní školy ve Rtyni v Podkrkonoší 45 dotazníků (23 ze 7. třídy a 22 z 9. třídy) a ze Základní školy Karla Klíče v Hostinném 44 dotazníků (22 ze 7. třídy a 22. z 9. třídy). Učitelé projevovali zájem o tuto problematiku a také se dotazovali, zda by mohli být s výsledky práce seznámeny. Tento zájem učitelů a vedení školy mě potěšil a dohodli jsme se, že celkové výsledky budou školám k dispozici po dokončení studie. K analýze je tedy k dispozici celkem 94 dotazníků (50 chlapců a 44 dívek) ze 7. tříd a 92 (46 chlapců a 46 dívek) dotazníků z 9. tříd, tj. celkem 186 administrovaných dotazníků. Z tohoto celkového počtu 186 dotazníků musely být vyřazeny celkem 4 dotazníky. Ve dvou dotaznících byly většinou komické, ale nerelevantní informace. Další dva dotazníky byly téměř prázdné. Celkem ze 186 dotazníků (100 %) se vrátilo 186, z toho 4 (2 %) dotazníky byly vyřazeny. Z těchto důvodů bylo k samotné analýze použito celkem 182 administrovaných dotazníků - 93 dotazníků (49 chlapců a 44 dívek) ze 7. tříd a 89 (44 chlapců a 45 dívek) dotazníků z 9. tříd. Jednotlivé podkapitoly tvoří jednotlivé otázky za účelem přehlednosti studie. 3.3 Průběh výzkumu Školy, ve kterých proběhlo šetření, jsem si vybrala náhodně. Volba padla na Základní školu Lány a Základní školu Bratří Čapků Úpici, Základní školu Karla Klíče Hostinné a také na Základní školu základní uměleckou školu Rtyně v Podkrkonoší. U všech škol jsem oslovila nejdříve ředitele s žádostí o umožnění dotazníkového šetření. Ve všech 32

33 případech vedení školy ochotně s výzkumem souhlasilo a následně mě dále zkontaktovalo s třídními učiteli, abych se s nimi individuálně domluvila. Vybrány byly vždy 7. a 9. třídy v každé škole. Jelikož na základních školách je více 7. a 9. tříd, ponechala jsem výběr třídy na náhodě, tedy spíše na ochotě oslovených učitelů a harmonogramu výuky. Anonymní dotazníky jsem rozdala studentům osobně. Tento přístup jsem zvolila, abych mohla studentům pomoci při nepochopení otázky. Ve většině případů se však obešlo vyplnění bez nutnosti blíže vysvětlovat jednotlivé položky. 3.4 Zpracování získaných dat Při zpracování získaných dat z dotazníků jsem použila Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel Zjištěné údaje jsem znázornila pomocí tabulek s relativní a absolutní četností. 3.5 Výsledky výzkumu Tak jak je již uvedeno v názvu bakalářské práce, snažíme se především zjistit míru informovanosti dospívajících, tj. respondentů v období pubescence a adolescence. Z hlediska teoretického i praktického je vhodné popsat údaje ve dvou rovinách: rozdíly mezi pubescenty (7. třídy) a adolescenty (9. třídy) a celkové výsledky dospívajících (pubescenti + adolescenti). Pro přehlednost jsem zvolila prezentaci dat v tabulkách, kde jsou data prezentována prostřednictvím absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázky. Porovnáváme-li výsledky pubescentů a adolescentů mezi sebou, představuje 100 % každý z těchto souborů. U společných výsledků představuje 100 % celkový počet dospívajících (pubescenti + adolescenti). 33

34 Definice pojmu droga (otázka č. 1) Položka zjišťující znalost pojmu droga: Jak bys vysvětlil slovo droga? Případně zkus nějaké vyjmenovat? Tabulka 1 Definice drogy respondentů Definice drogy Pubescenti Adolescenti Dospívající celkem n % n % n % zástupci+účinky, rizika účinky a rizika zástupci položka nevyplněna Celkem Pubescenti: Z celkového počtu 93 respondentů uvedlo zástupce + účinky 21 % (19), účinky a rizika 28 % (26) a zástupce drog 18 % (17). Položku nevyplnilo celkem 33 % (31) respondentů. Adolescenti: Z celkového počtu 89 respondentů uvedlo zástupce + účinky 77 % (69), účinky, účinky a rizika uvedlo 4 % (3), zástupce drog uvedlo 13 % (12). Položku nevyplnilo celkem 6% (5) respondentů. Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 respondentů uvedlo zástupce + účinky 49 % (88), účinky a rizika drog 11 % (20) a zástupce drog 21 % (38) dotázaných. Položku nevyplnilo celkem 19 % (36) respondentů. 34

35 Rozdělení drog dle účinku (otázka č. 2) Položka zjišťující znalost dělení drog dle účinku: Uveďte příklady drog a přiřaďte, do které kategorie drog spadají? (povzbuzující, tlumivé, halucinogenní, apod.). Ke každé kategorie se pokus uvést alespoň jednu z drog. Tabulka 2 Rozdělení drog dle účinku Dělení drog Pubescenti Adolescenti Dospívající celkem n % n % n % kompletní odpověď parciální odpověď deficitní odpověď Nezodpovězeno Celkem Pubescenti: Z celkového počtu 93 respondentů uvedlo kompletní odpověď 23 % (21) parciální 28 % (26), deficitní 21 % (20) respondentů. Otázku nezodpovědělo celkem 28 % (26) respondentů. Adolescenti: Z celkového počtu 93 respondentů uvedlo kompletní odpověď 37 % (33), parciální 32 % (28) respondentů, deficitní 25 % (23) žáků. Otázku nezodpovědělo 6 % (5) respondentů. Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 respondentů uvedlo kompletní odpověď 31 % (54), parciální 30 % (54) respondentů, deficitní 23 % (43). Na otázku neodpovědělo 16 % (31) respondentů. 35

36 Rozdělení legální a nelegální drogy (otázka č. 3) Položka zjišťující znalost dělení drog na legální a nelegální: Uměl/a bys říct, jaký je rozdíl mezi legální a nelegální drogou? Tabulka 3 Definice drogy respondentů Definice drogy Pubescenti Adolescenti Dospívající celkem n % n % n % ano ne položka nevyplněna Celkem Adolescenti: Z celkového počtu 93 respondentů správně odpovědělo 32 % (30) respondentů, nesprávně 12 % (11) dotázaných. Na otázku neodpovědělo 56 % (52) dotázaných. Pubescenti: Z celkového počtu 89 respondentů správně odpovědělo 79 % (70) respondentů, nesprávně 3 % (3). Na otázku neodpovědělo celkem 18 % (16). Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 respondentů správně odpovědělo 55 % (100), nesprávně 8 % (14) dotázaných. Na otázku neodpovědělo 37 % (68) respondentů. 36

37 Rozdíl mezi měkkou a tvrdou drogou (otázka č. 4) Položka zjišťující znalost dělení drog na měkké a tvrdé: Uměl/a bys říct, jaký je rozdíl mezi měkkou a tvrdou drogou? Tabulka 4 Rozdělení drog na měkké a tvrdé Dělení drog Pubescenti Adolescenti Dospívající celkem n % n % n % ano ne položka nevyplněna Celkem Pubescenti: Z celkového počtu všech 93 respondentů odpovědělo správně 55 % (51) respondentů a neprávně 12 % (11). Na otázku neodpovědělo 33 % (31) respondentů. Adolescenti: Z celkového počtu všech 89 respondentů správně odpovědělo 82 % (73) respondentů a nesprávně 9 % (8). Na otázku neodpovědělo 9 % (8) respondentů. Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 respondentů správně odpovědělo 68 % (124) a nesprávně 11 % (19). Celkem 21 % (39) respondentů nezodpovědělo otázku. 37