Kapitola 5 Experimentální modely PTSP
Pokusy o vypracování experimentálních modelů PTSD Cílem je nalezení mechanismů zodpovědných za PTSD. Příklady experimentů: Silný úlekový stres, kterému se nelze vyhnout (akustický nebo ukázka predátora). Naučená bezmocnost po šoku (inescapable shocklearned helplessness. Studium genetické predispozice pro PTSD vrozená naučená bezmocnost. Snaha o nalezení faktorů pro indukci a faktorů, které ovlivňují manifestaci příznaků PTSD.
Uvádíme příklad vlastního experimentálního modelu, ve kterém jsme opakovali 3 x imobilizační stres před testováním chování potkanů v otevřeném poli. Stresem navozené změny přetrvaly po několik týdnů a vzniklý stav by mohl sloužit jako model PTSP. Hynie S., Šída. P., Klenerová V.: Repeated immobilization stress in rats in the open field as a model for posttraumatic stress disorder. Folia Medica Cassoviensia, 5th Intern. Symposium on Exp. and Clin Neurobiology, p.37, 2005.
Úvod Posttraumatická stresová porucha (PTSP) je psychiatrická porucha, která se rozvíjí po vystavení jedince událostem ohrožujícím život. Takovéto intenzivní trauma může navodit dlouhotrvající změny v neurobiologických odpovědích organismu na různé stresory (1). Lidé trpící PTSP mají obtíže např. se spánkem, cítí se odtržení od reality a mají řadu dalších behaviorálních poruch. Současná léčba této poruchy je jen nedostatečně účinná. Vhodné zvířecí modely by mohly odhalit nové postupy pro léčbu PTSP. Avšak dosud nejsou k dispozici vhodné modely, které by navodily dlouhodobé behaviorální změny po akutním vystavení působení stresoru.
Cíl V této práci jsme se pokusili vytvořit zvířecí model PTSP u potkanů kmene Wistar, třikrát opakovaný akutní imobilizační stres vyvolal dlouhotrvající behaviorální změny v testu otevřeného pole (open field test). kde
Materiál a metoda Zvířata Použili jsme potkanz kmene Wistar (Velay, ČR). Zacházení se zvířaty bylo v souladu s The Declaration of Helsinki Guiding Principles on Care and Use of Animals (DHEW Publication, NHI 80-23). Aplikace stresu Použili jsme dva typy stresu: imobilizaci samotnou (IMO) nebo imobilizaci kombinovanou s ponořením zvířat do vody (22 C) (IMO+C). Stresory byly aplikovány po dobu 1 hod.
Uspořádání pokusu Potkanům jsme aplikovali IMO nebo IMO+C po tři následující dny (Den 1,2,3). Test v otevřeném poli byl proveden za týden po prvé aplikaci stresoru (Den 8) a poté následovalo opakované testování jednou týdně po několik následujících týdnů. Test v otevřeném poli Open field test (OF) byl proveden v zařízení firmy Coulbroun Instruments Inc., PA, USA, a všechny parametry byly registrovány automaticky a vyhodnoceny softwarem Tru Scan 99. Následující parametry byly sledovány: 1) Celková vzdálenost pohybu (TMD) jako míra lokomoční aktivity; 2) panáčkování (rearing) jako indikátor explorace; 3) počet vstupů do centrální části arény jako indikátor strachu.
Výsledky Opakované podání IMO nebo IMO+C po dobu 3 dnů Potkanům kmene Wistar vyvolalo velmi intenzivní změny v chování zvířat v testu otevřeného pole. Obrázky 1 až 3 Ukazují na změny v celkové vzdálenosti pohybu (TMD), Panáčkování (rearing) i počtuvstupu do centrální části arény. Ve všech těchto testech jsme pozorovali velmi podobné změny v chování. Zatímco v 8. dnu byly jen malé rozdíly mezi Kontrolami a stresem ovlivněnými zvířaty, při opakovaných testech došlo k potlačení behaviorálních parametrů, které však byly ovlivněny podobně oběma použitými stresory.
Obr. 1 ukazuje, že TMD v otevřeném poli, jako indikátor aktivity, Byla významně redukována jak po IMO tak IMO+C. Významná inhibice pohybové aktivity pokračovala alespoň po dobu dalších 3 týdnů.
Obr. 2 ukazuje, že inhibice panáčkování (explorační aktivita byla redukována dokonce silněji než u TMD.
Obr. 3 ukazuje, že také vstupy do centrální části arény (indikátor anxiety) byly inhibovány u stresem ovlivněných skupin zvířat.
Závěr Naše nálezy ukazují, že sekvenční aplikace imobilizačního stresu po tři následující dny vedla k dlouhodobým změnám v chování potkanů kmene Wistar, což může být považováno jako zvířecí model PTSP. Jestliže se ukáže, že tento model je snadno reprodukovatelný, pak by mohl sloužit k testování farmak, která by měla použití u PTSP.
Literatura (1) Bryant RA. Early predictors of posttraumatic stress disorder. Biol Psychiatry 53: 789-795, 2003. (2) Šída P, Hynie S, Klenerová V. Effect of small doses of amphetamine on the open field behavior of Wistar rats in the animal model of posttraumatic stress disorder. This conference, 2005. Poděkování: Podporováno granty: MSM 0021620806, GAČR 305/03/H148 a FRVŠ 1005/2005.