Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K
1 2 3 Ohled na Stáří rostliny Vegetační fáze Typ podnože Druh, odrůda Agrotechnika
Agrotechnika - zatravnění nebo úhor? 1 2 3
Černý úhor + Náklady + Menší ztráty vody + Lepší zapravení hnojiv + Menší nároky na hnojení Vodní eroze Větrná eroze Druhová diverzita Nutnost kypření 1 2 3
Zatravnění sadů + Zamezuje erozi + Druhová diverzita + Stabilita agregátů + Pojezdy techniky Náklady Transpirace Druhová diverzita Vyšší riziko zmrznutí květů 1 2 Kombinace úhoru a zatravnění 3
Výživa náročné na živiny Jabloň odběr živin vzrostlým sadem (výnos 45 t/ha) v kg/ha Hrušeň odběr živin vzrostlým sadem (výnos 25 t/ha) v kg/ha 1 2 N P K Ca Mg Celkem 111 18 142 168 25 Plody 21 6,3 56,6 4,4 2,2 3 náročné na živiny Vysoká návratnost N P K Ca Mg Celkem 66 6,2 60 145 12 Plody 14 1,7 33 5,7 3
Listy vysoký obsah N, Ca, Mg Plody Více N, K, málo Ca Odběr živin na 1t výnosu ovocných stromů Plod N P K Ca Mg Jablka 0,7 0,13 1,3 0,05 0,05 Švestky 1,4 0,20 2,4 0,15 0,10 Rybíz červený 1,3 0,58 2,8 0,27 0,10 Komposty Hnůj
Výživa Nejdůležitější iniciace květů - konec léta/podzim Letorosty jabloní doba plodnosti 8-15 cm Gibereliny tvoří se v semenech inhibují násadu květů Více plodů více semen více giberelinů střídavá plodnost Omezení střídavé plodnosti Protrhání násady plodů Pozdní hnojení N (druhá polovina vegetace)
Výživa Dusík plodnost x horší skladování Fosfor trvanlivost plodů Draslík zimovzdornost, barva x horší skladování Ca odolnost Mg nutriční hodnota Důležitá vyrovnaná výživa
Hnojení před výsadbou Prohloubení půdního profilu Organické hnojení (hnůj, komposty zelené hnojení) Úprava ph Borůvky (4,8 5,8) Maliník, višně, ostružiník, angrešt, jahodník, rybíz (5,7 6,5) Švestky, jabloně, hrušně (6 6,8) Meruňky, broskvoně, třešně, ořešák, vinná réva (6,5 7,5) Zásobní hnojení P, K, Mg
Hnojení před výsadbou dle půdních vlastností Vápník vápence; dolomitické vápence; dolomity Fosfor na celou dobu výsadby, humátový efekt Draslík horní hranice zásobenosti DS, SD - antagonismus s Ca, Mg Hořčík dobrá zásoba dolomity, kieserit Síra bobuloviny SD, elementární síra
Hnojení po výsadbě Dle aktuálního růstu a zásobního hnojení Hnojit málo (5 g N, 3 g P, 10 g K na rostlinu) nebo vůbec Možnost zatravnění Přísun organické hmoty Protierozní působení, využití P Udržení listí Konkurence o vodu, vyšší náklady na hnojení N Za 3-4 roky po výsadbě komposty (cca 30 t/ha) (zelené hnojení, hnůj, kejda, ) Průběžné vápnění (cca 1x za 6 let) K, Mg dle půdní zásoby, P už je pozdě
Hnojení dusíkem Dle potřeby rostlin Stáří, odrůda, vegetační fáze, odnož, druh, barva a velikost listů, výskyt chorob, zatravnění Úprava dávek dle předplodiny, meziplodiny, organické hnojení, stanoviště Počátek rašení 60% dávky Dle zkušeností z minulého roku Po odkvětu Ranné odrůdy při vyšší násadě plodů Po červnovém opadu plodů Vývin plodů, diferenciace pupenů (pásově, postřiky)
Hnojení dusíkem Dávka dusíku
Hnojení dusíkem Po sklizni Třešně (rané bobuloviny, jahodník) nedostatek N nadbytek N
Co s listím?
Časté nedostatky živin Vápník hořká pihovitost ovoce Červenec 1 % roztok ledku vápenatého Srpen 0,5 % roztok chloridu vápenatého Opakování dávek
Hořčík Starší listy dřevin Zásobní hnojení dolomity - Mg - Mn
Nedostatek železa Mladší listy Mimokořenová výživa řešení
Příklad Míchání roztoků pro mimokořenovou výživu. Kolik litrů 0,5 % síranu železnatého musíte smíchat s 5 litry 1 % síranu železnatého, abyste dostali 1,5% roztok síranu železnatého.
Bór Kaménčivost plodů Mimokořenová výživa
Jahodník Malá osvojovací schopnost Mělké kořeny Střední půdy nebo lehké se závlahou ph 5,5 6,5 Vyšší ph
Jahodník Pěstování většinou 3 roky Vyhnojení P, K, Ca, Mg Horší reakce na hnojení 1 t plodů obsahuje 1 kg N, 0,3 kg P, 1,5 kg K, 0,4 kg Ca, 0,2 kg Mg Výnos 5,5 t/ha
Jahodník Nedostatek bóru
Jahodník Hnojení Před výsadbou -? Po výsadbě Dusík dle stavu porostu, obsahu Nmin., předplodiny, Vyšší dávky N u starších rostlin 1. rok 60 kg N/ha (počátek rašení, kvetení a po sklizni) 2. rok 90 kg N/ha Mimokořenová výživa močovina, železo
Maliník a ostružiník menší nároky na živiny Vysoká osvojovací schopnost ph 5,5 6,5 Hnojení (kg/ha) Plodina Plodnost N P K Maliník Počátek 30-60 4-18 17 50 Plná plodnost 60-100 9-26 42 125 Ostružiník Počátek 40-80 4-18 17 42 Plná plodnost 100 9-26 33-116
Kanadská borůvka Kyselé ph (4,5) Chladnější, vlhčí stanoviště Jinak podobné maliníku a ostružiníku
Réva vinná Náročná na stanoviště Střední a lehké půdy Hlubší profil půdy Málo uhličitanů Mírně kyselé až neutrální ph Vysoká osvojovací schopnost (80 % N, 60 % K, 40 % P a Mg) Odběr při výnosu 10 t/ha Celkový - 50 kg N, 12 kg P, 65 kg K Plody - 20 kg N, 4,5 kg P, 30 kg K
Réva vinná Volba odrůdy Citlivé na uhličitany a vyšší ph Veltlínské, Sylvánské, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Tramín, Frankovka Snášející uhličitany a alkalické ph Ryzlink vlašský, Sauvignon, Neuburgské, Burgundské 3x, Vavřinecké, Portugalské modré Úprava terénu Hnojení před výsadbou Hnojení plodících vinic
Réva vinná - Mg - P - K - Zn - Fe - Mn - Zn
N P K Ca Mg Jablka 0,06 0,02 0,07 0,01 0,01 Jahody 0,10 0,03 0,15 0,04 0,02 Maliny 0,10 0,04 0,19 0,03 0,02 Ostružiny 0,10 0,03 0,18 0,03 0,02 Borůvky 0,08 0,02 0,07 0,02 0,01 Víno - bobule 0,17 0,06 0,42 0,07 0,02