OBILNÁŘSKÉ LISTY 2/2015

Zemědělský výzkumný ústv Kroměříž, s. r. o. Hvlíčkov 2787 767 01 Kroměříž tel.: 573 317 138 573 317 141 www.vukrom.cz OBILNÁŘSKÉ LISTY 2/2015 Odborný čsopis pro zemědělskou veřejnost XXIII. ročník P.P. 981317-0109/2007 767 01 Kroměříž 1 Podzimní plet. Foto: P. Jelínek Obsh č. 2/2015: Tvrůžek, L., Růžková, S., Jergl, Z., Mtušinský, P., Svčinová, I.: Účinnost vybrných fungicidů n původce význmných listových chorob pšenice ozimé v roce 2015 Jergl, Z., Tvrůžek, L.: Zstoupení výnosové výsledky odrůd obilnin v Mezinárodní soutěži pěstebních technologií Kroměříž 2015 Polišenská, I., Jirs, O.: Vyhodnocení souboru odrůd ozimé pšenice Mezinárodní soutěže pěstebních technologií Kroměříž 2015 z pohledu kvlity sklizeného zrn Pokorný, E., Spáčilová, V., Bílovský, J., Podešvová, J., Leciánová, E.: Hodnocení průběhu počsí vlhkosti půdy ve vzthu k vývoji ječmene jrního z rok 2015 v podmínkách Zemědělského výzkumného ústvu Kroměříž, s.r.o. Lknerová I., Vculová K., Mšková E., Holsová M., Fiedlerová V., Winterová R., Ouhrbková J., Dvořáček V., Mrtinek P.: Mloobjemové obiloviny význmné zdroje nutričně cenných látek pro využití v potrvinářství Polišenská, I., Jirs, O.: Výsledky zkoušení kolekce odrůd pšenice ozimé n loklitě Kroměříž v ročníku 2014/2015 vyhodnocení souboru odrůd ozimých pšenic s ohledem n prmetry kvlity zrn Sedláčková, I., Polišenská, I.: Vyhodnocení souboru odrůd ozimého jrního ječmene Mezinárodní soutěže pěstebních technologií Kroměříž 2015 z pohledu kvlity sklizeného zrn Zvřelová, M., Kdlíková, M.: Kolekce genetických zdrojů uchovávné v Zemědělském výzkumném ústvu Kroměříž, s.r.o. oves, žito Spitzer, T., Bílovský, J.: Vliv náletu stonkových krytonosců (Ceutorhynchus npi, Ceutorhynchus pllidctylus) termínu plikce insekticidu n jeho účinnost výnos ozimé řepky Pokorný E., Denešová O., Spáčilová V., Bílovský J., Podešvová J.: Prvidelné ročníkové teplotní srážkové fluktuce v oblsti Kroměřížsk. Část 3 jro Obilnářské listy -33- XXIII. ročník, č. 2/2015 (s. 35 39) (s. 39 42) (s. 43 46) (s. 47 49) (s. 49 53) (s. 53 57) (s. 58 59) (s. 60 62) (s. 62 65) (s. 66 68)

Redkční rd: Dr. Ing. Ludvík Tvrůžek, vedoucí redktor, Zemědělský výzkumný ústv Kroměříž, s.r.o. Mgr. Věr Kroftová, Zemědělský výzkumný ústv Kroměříž, s.r.o. Doc. Ing. Edurd Pokorný, PhD., Kroměříž Doc. Ing. Ivn Šfránková, PhD., Mendelov univerzit v Brně Doc. Dr. Ing. Jroslv Bend, CSc., Kroměříž OBILNÁŘSKÉ LISTY vydává: Zemědělský výzkumný ústv Kroměříž, s.r.o., Společnost zpsán v obchodním rejstříku vedeném Krjským soudem v Brně, oddíl C, vložk 6094, Vedoucí redktor: Dr. Ing. Ludvík Tvrůžek Adres: Hvlíčkov ulice 2787, PSČ 767 01 Kroměříž, tel.: 573 317 141, 138, fx: 573 339 725, e-mil: vukrom@vukrom.cz nákld 5 000 výtisků, grfická příprv: F.R.Z. gency, s.r.o., Brno tisk: NOVATISK,.s., Blnsko MK ČR E 12099, ISSN 1212-138X. Instrukce pro utory odborných článků předných ke zveřejnění v čsopise Obilnářské listy Ke zveřejnění jsou přijímány původní vědecké odborné práce, které nebyly publikovány v jiných periodikách. V recenzním řízení se odborní oponenti vyjádří, zd text odpovídá poždvkům n zveřejnění popřípdě zprcují připomínky, podle kterých by měl být rukopis před zveřejněním uprven. Text musí být členěn do následujících částí: Název práce musí výstižně informovt o změření práce. Jméno/ utor/ů bez titulů vědeckých hodností. Souhrn (bstrkt) v českém i nglickém jzyce stručný text, který informuje o cílech, metodách dosžených výsledcích práce. Klíčová slov výrzy (jedno- i víceslovné) výstižně chrkterizující obsh práce. Úvod stručně vysvětluje, proč byl práce prováděn, jký má studovná problemtik význm. Citovnými publikcemi lze doložit stv součsných pozntků, z nichž utoři vycházejí. Mteriál metody jsně formulovné přesně popsné veškeré kroky, které vedly k provedení dokončení práce včetně způsobu zprcování vyhodnocení výsledků. Obshuje tké popis použitých metod, přípdně citce zdrojů, ve kterých je použitá metod nebo metodik popsán. Je nutno dodržovt mezinárodně pltné odborné termíny, vědecké názvy orgnismů, soustvy jednotek, jejich pltné české ekvivlenty. Výsledky diskuze nlytické zhodnocení, čeho bylo při experimentech dosženo. Výsledky musí být zprcovány přehledně pokud možno vyjádřeny grficky nebo v tbulkách. Nelze zde uvádět výsledky získné postupem, který není popsán nebo citován v metodice. Závěr stručně shrnuje nejdůležitější výsledky pozntky. Poděkování dedikce poděkování z technickou spolupráci, poskytnutí dt pod., dedikce k řešenému projektu/ projektům. Čísl projektů názvy poskytovtelů je nutno psát ve tvru, v jkém jsou zpsány v informčním systému VV n stránkách http://www.vyzkum.cz. Kontktní dres utor/ů Jméno utor (včetně e-milové dresy), u kterého je možné získt dlší informce k témtu zveřejněného příspěvku. (Inzerce v čsopisu nepodléhá recenznímu řízení vyjdřuje názory jejího zdvtele) Obilnářské listy -34- XXIII. ročník, č. 2/2015

Účinnost vybrných fungicidů n původce význmných listových chorob pšenice ozimé v roce 2015 (The efficcy of selected fungicides ginst importnt lef diseses of winter whet in 2015) Tvrůžek, L., Růžková, S., Jergl, Z., Mtušinský, P., Svčinová, I. Agrotest fyto, s.r.o., Hvlíčkov 2787, Kroměříž Souhrn: 13 fungicidů ve třech dávkách (registrovná - 100 %, 75 % 50 %) bylo zkoušeno v účinnosti n listové choroby ozimé pšenice. Prmetr AUDPC (ploch pod křivkou vývoje choroby) byl použit pro porovnání změn účinnosti v čse. Byl hodnocen fungicidní účinnost proti brničntce pšeničné, rzi pšeničné pdlí pšenice. Byl potvrzen velmi dobrá efektivit příprvků n bázi SDHI i QoI. Mezi DMI fungicidy byly zjištěny význmné rozdíly v působení n různé choroby mezi účinností různých dávek. Byl vyhodnocen zelená listová ploch v období 5 týdnů po posledním fungicidním ošetření. Klíčová slov: pšenice ozimá, listové choroby, fungicidy, SDHI, QoI, DMI, účinnost Abstrct: 13 fungicides in three rtes (lbel rte 100 %, 75 % nd 50 %) were evluted in their effectivity ginst lef diseses of winter whet. AUDPC (Are under diseses progress curve) ws used to compre effectivity chnges in time. Fungicidl efficcy ginst septori lef blotch, brown rust nd powdery milldew ws ssessed. We confirmed very good efficcy of SDHI s well s QoI. Significnt differences in effectivity ginst prticulr diseses s well s between different rtes were found between DMI fungicides. Green lef re ws evluted 5 weeks fter lst tretment with fungicides. Key Words: winter whet, lef diseses, fungicides, SDHI, QoI, DMI, efficcy Úvod Npdení listů houbovými chorobmi v pozdních fázích růstu vývoje pšenice má zásdní význm pro tvorbu výnosu. Z celé řdy fytoptogenních hub, které se n listech mohou vyskytnout, se v oblsti Hné prvidelně setkáváme se silnou epidemií rzi pšeničné (Puccini recondit). N jře 2015 se význmným škodlivým způsobem projevil i dlší z čeledi rzí (Puccinicee) rez plevová (Puccini striiformis). Klíčovou skupinu ptogenů předstvují původci listových skvrnitostí, z nichž se nejvíce pozornosti věnuje brničntce pšeničné (Septori tritici, teleomorph. Mycospherell grminicol (Fuckel) J. Schröt., (1894). Výskyt choroby je v posledních letech prvidelně vysoký, hlvním důvodem zvýšené pozornosti, která je jí věnován, je všk nepochybně její vysoká úroveň genetické vribility v populci, spojená s rozvojem rezistence k fungicidním látkám. Tto situce je dobře známá v zemích Zápdní Evropy, kde se jedná o hlvní houbovou chorobu pšenice (Mullins kol., 2011). Cílem této práce je srovnání vybrných fungicidních příprvků, zstupujících zákldní skupiny účinných látek, v jejich biologické účinnosti v podmínkách roku 2015. Mteriál metody Pokus byl zložen s odrůdou ozimé pšenice Princeps. Jedná se o středně rnou odrůdu s pekřskou kvlitou A. Odrůd je silně npdán hlvními listovými chorobmi pozitivně reguje n fungicidní ochrnu. Výsev byl proveden 7. 10. 2014 secím strojem Amzone. V průběhu růstu byly porosty ošetřovány jednotně herbicidy, regulátory růstu hnojivy, fungicidy pk podle připojeného schémtu vždy ve dvou plikcích (tb. 1, 2). Dávky byly zkoušeny podle následujícího modelu: mximální registrovná, snížená n úroveň ¾ snížená n ½. První fungicidní ošetření bylo provedeno 15. 5. 2015, což odpovídlo růstové fázi BBCH 34, druhé pk 4. 6. 2015, kdy porost dosáhl fáze plného kvetení (BBCH 65). V průběhu tvorby zrn byl opkovně hodnocen výskyt rzí, pdlí pšenice brničntky pšeničné. Procento npdené listové plochy pro jednotlivá listová ptr bylo zznmenáno podle stupnice: 0, 1, 5, 10, 25, 50 75 %, vždy pro 10 jedinců kždého opkování. Výsledky byly vztženy k fungicidně neošetřené kontrole. Jko prmetr srovnání experimentálních vrint byl použit ploch pod křivkou vývoje choroby AUDPC, AUDPC = i=1 (y i + y i+1 / 2) x (t i+1 t i ) (Gillign, 1990, Mdden kol., 2007) to pro listové ptro F-1. Pozn.: y i + y i+1 hodnoty zjištěného npdení v dném termínu t i+1 t i čsový intervl mezi dvěm hodnoceními Tb. 1: Přehled dávek fungicidů, zkoušených v pokuse příprvek Zkoušené dávky (l/h) Adexr Plus 3,0 2,0 1,5 Seguris 1,0 0,75 0,5 Boogie XPro 1,2 0,9 0,6 Bell Pro 1,5 1,0 0,75 Treoris 2,5 1,7 1,25 Allegro plus 1,0 0,75 0,5 Delro 1,0 0,75 0,5 Soprno 1,0 0,75 0,5 Horizon 250 EW 1,0 0,75 0,5 Prosro 250 EC 1,0 0,75 0,5 Soleil 1,2 0,9 0,6 Osiris 3,0 2,0 1,5 Arte Plus 0,5 0,3 0,25 Obilnářské listy -35- XXIII. ročník, č. 2/2015

Tb. 2: Fungicidy testovné n účinnost proti listovým chorobám ozimé pšenice příprvek Držitel povolení Chem. skupin Účinná látk g/l Chem. skupin Adexr Plus BASF DMI epoxiconzole 41,6 QoI SDHI Účinná látk g/l pyrclostrobin fluxpyroxd Seguris Syngent DMI epoxiconzole 90 SDHI isopyrzm 125 Boogie XPro Byer DMI prothioconzole 100 SPKTL SDHI spiroxmin bixfen Bell Pro BASF DMI epoxiconzole 67 SDHI bosclid 233 Treoris Du Pont CLN chlorothlonil 250 SDHI pentiophyrd 100 Allegro Plus BASF DMI epoxiconzole 125 QoI fenpropimorph kresoxim-methyl Delro Byer DMI prothioconzole 175 QoI trifloxystrobin 150 Soprno Adm DMI epoxiconzole 125 Horizon 250 EW Byer DMI tebuconzole 250 Prosro 250 EC Byer DMI tebuconzole 125 DMI prothioconzole 62,5 Soleil Nufrm GmbH nd Co KG 66,6 41,6 250 50 150 125 DMI tebuconzole 107 DMI bromuconzole 167 Osiris BASF DMI epoxiconzole 37,5 DMI metconzole 27,5 Arte Plus Syngent DMI propiconzole 250 DMI cyproconzole 160 Výsledky diskuze Účinnost n brničntku pšeničnou Opkovná hodnocení npdení touto chorobou umožnil provést vyjádření prmetru plochy pod křivkou vývoje choroby. Výsledky jsou grficky porovnány n obr. 1, 1 b, 1 c. Srovnání plných dávek příprvků obshujících účinnou látku ze skupiny SDHI ukzuje vysokou dlouhodobou účinnost. Jkékoliv snížení dávky se nijk neprojevilo v poklesu účinnosti fungicidu Adexr Plus, snížení dávky n 75 % ovlivnilo z dlších příprvků této skupiny účinnost nejméně u fungicidu Boogie Xpro, podobně tomu bylo i u dávky poloviční. Ob fungicidy jsou tvořeny třemi účinnými látkmi, v přípdě fungicidu Adexr Plus všechny tři s vhodně se doplňujícím efektem proti brničntce pšeničné. Dávk Adexru plus 3,0 l/h je povolen proti většině původců listových skvrnitostí jko dávk mximální, nše výsledky ukzují i n vynikjící účinek dávek nižších, které odpovídjí registrci proti rzem. U fungicidu Seguris odpovídl plné dávce účinnost velmi dobrá, použití dávky nižší se le projevilo vyšším nárůstem npdení, které se mezi 75 % 50 % dávkou již hodně nezměnilo. Zjímvým je srovnání tohoto výsledku s hodnotmi pro fungicid Soprno (grf 1 c), který obshuje zákldní dávku epoxiconzole 125 g/l. Z tohoto pohledu je obsh této DMI látky v zákldní dávce příprvku Seguris n úrovni přibližně tříčtvrtinové (90 g/l) zvýšená účinnost tk připdá n kombinci s dlším fungicidním prtnerem (SDHI). Efekt je smozřejmě širšího záběru projevuje se i v účinku n dlší choroby, což bude ptrné npříkld při hodnocení účinnosti n rez pšeničnou. Výsledek s fungicidem Treoris je v podsttě nejblíže efektu smotného SDH-inhibitoru. Kombince s chlorothlonilem působí v přípdě účinku n brničntku spíše než n jeho zesílení jeho rozšíření způsobů účinku (vhodná látk z pohledu snižování rizik vzniku rezistence). Mezi kombinovnými dvousložkovými trizolovými fungicidy (obr. 1 b) se nejvyšší potlčení choroby v plných dávkách projevilo u fungicidu Prosro 250 EC. Je prvděpodobné, že dobrý efekt příprvku je dán především účinnou látkou prothioconzole, protože dlší fungicidy s obshem ú.l. tebuconzole (Soleil, Horizon 250 EW), která je kombinovná v Prosru 250 EC měly hodnoty prmetru AUDPC výrzně vyšší. Fungicid Osiris udržel srovntelnou dobrou účinnost v dávce plné i 75 %, tto hodnot byl mezi osttními DMI fungicidy nejnižší. Zjímvé jsou velmi dobré projevy obou strobilurinových fungicidů, které jsou proti chorobě plně účinné. Podle nšich ktuálních výsledků průzkumu výskytu rezistencí ke skupině strobilurinových látek se v letošním roce udržuje znčný počet méně citlivých izolátů je otázkou regionální struktury populce, jk se rekce projeví. V kždém přípdě je úspěšné používání strobilurinových fungicidů stále možné, le z výše uvedených důvodů výlučně v kombincích s dlšími účinnými látkmi. Účinnost n rez pšeničnou (obr. 2, 2 b, 2 c) Rez dosáhl mximálního rozvoje epidemie n konci měsíce červn, tedy necelý měsíc po provedeném druhém fungicidním ošetření. Npdení se všk v době ošetření n rostlinách ještě neobjevilo, hodnotili jsme tedy zcel převžující preventivní účinnost příprvků. Obecně lze říci, že fungicidní projev byl u registrovných dávek velmi dobrý. Výjimkou jsou vyšší dosžené hodnoty u příprvku Treoris v plné dávce, které se le již výrzně nezvyšují při použití dávek redukovných. Tento fkt je v prxi řešen většinou kombinovnou plikcí s trizolovými látkmi. Obilnářské listy -36- XXIII. ročník, č. 2/2015

Obilnářské listy -37- XXIII. ročník, č. 2/2015

Obilnářské listy -38- XXIII. ročník, č. 2/2015

Ze dvou nejčstěji využívných trizolových látek (epoxiconzole tebuconzole) se proti rzi pšeničné při nižších dávkách efektivněji projevil druhý jmenovný (příprvky Horizon 250 EC Soleil). Nejvyšší nárůst npdení u poloviční dávky jsme zznmenli u fungicidu Prosro 250 EC. U obou hodnocených fungicidů strobilurinových se účinnost uchovl n velmi dobré úrovni. Účinnost n pdlí pšenice (obr. 3, 3 b, 3 c) Ve srovnání s dosud hodnocenými listovými chorobmi byl epidemie pdlí krtší proto nebylo vhodné použít prmetr AUDPC, vyjdřující čsový nárůst npdení. Pro porovnání jednotlivých příprvků jsme použili npdení v období nejvyššího epidemického tlku, které připdlo n období kolem 20. červn. Hodnocená účinnost tedy velmi prvděpodobně zhrnuje jk efekt preventivní, tk kurtivní. Mezi příprvky n bázi SDHI byl mximální účinnost zjištěn pro Adexr Plus Boogie Xpro. Fungicid Seguris projevil mírný pokles účinnosti s klesjící dávkou fungicid Bell Pro tuto linii podobně kopíruje. U fungicidu Treoris, který není proti pdlí registrován, odpovídá zjištění očekávání, přesto je i zde ptrný význmný podíl snížení výskytu choroby ve srovnání s neošetřenou vrintou. Mezi trizolovými fungicidy se jko nejúčinnější ukázlo Prosro 250 EC, dosttečnou účinnost vykázl tké příprvek Arte Plus. Efektivit tebuconzole i epoxiconzole v sólo formulcích (Horizon, Soprno) je nízká. Nopk ob kombinovné strobilurinové příprvky mjí účinek velmi dobrý. N konci mléčné zrlosti (odpovídlo dtu hodnocení 8. července 2015) jsme vyhodnotili, jk velká část listové plochy prporcových listů je stále zelená, tedy schopná similce obr. 4, 4 b, 4 c. V nejvyšší hodnotě, kterou jsme zjistili, to bylo stále téměř 90 % (po ošetření fungicidem Adexr Plus, provedeným před 35 dny). U řdy příprvků se hodnoty stále udržovly v rozmezí 70 90 %. Z toho vyplývá, že pokud u neošetřené vrinty nebyl zelená listová ploch žádná (numericky vyjádřeno nulová), veškerou tuto změnu nebo ztrátu nezpůsobilo přirozené stárnutí porostů, le zsychání dík ktivitě houbových ptogenů. Tento pohled pk jsně dokumentuje, jk význmná je fungicidní ochrn právě z pohledu prodloužení ktivních similčních funkcí celého rostlinného orgnismu. Zkoušení snížených dávek, které svým způsobem simulují stv postupného úbytku ktivních fungicidních látek v rostlinách v čse po plikci, nám poskytuje informce o jednotlivých příprvcích, které by bylo složité zchytit v jiné formě než ve srovnávcím pokusu. /recenzováno/ Litertur: Gillign, C.A. 1990. Comprison of Disese Progress Curves. New Phytologist. 115:223-242. Mdden, L.V., Hughes, G., nd vn den Bosch, F. 2007. The Study of Plnt Disese Epidemics. The Americn Phytopthologicl Society, APS Press St. Pul, Minnesot. Mullins J. G. L., Prker J. E., Cools H. J., Togw R. C., Lucs J. A., et l. (2011). Moleculr Modelling of the Emergence of Azole Resistnce in Mycospherell grminicol. PLoS ONE 6(6): e20973. doi:10.1371/ journl.pone.0020973 Poděkování Tto publikce vznikl v rámci institucionální podpory n dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné orgnizce RO0211 projektu č. QJ1530373. Kontkt: tvruzek@vukrom.cz Zstoupení výnosové výsledky odrůd obilnin v Mezinárodní soutěži pěstebních technologií Kroměříž 2015 (Interntionl competition of cropping methods for cerels Kroměříž 2015 the shre nd yield results of cerel vrieties) Jergl, Z., Tvrůžek, L. Agrotest fyto, s.r.o., Hvlíčkov 2787, Kroměříž Úvod: Tk jko v roce 2014, tk i letos proběhl v Kroměříži Mezinárodní soutěž pěstebních technologií obilovin. V části ozimé pšenice se zúčstnilo 25 zdvtelů se 16 odrůdmi. V části ozimé ječmeny 3 zdvtelé se 6 odrůdmi v přípdě jrních ječmenů to pk bylo 15 zdvtelů se sedmi odrůdmi. Zstoupení jednotlivých odrůd se v meziročním porovnání liší. U ozimých pšenic dominovl v předchozím roce odrůd Tobk (6x) v těsném závěsu pk odrůdy Bohemi, Muln Mtchbll (všechny 4x). V letošním roce dominovly co do počtu zstoupení především dvě odrůdy ozimých pšenic, to Mtchbll Tobk (10x). Osttní odrůdy jejich četnost jsou uvedeny v tbulce č.1. U ozimých ječmenů zůstl počet zstoupení přibližně stejný s tím, že přibyl nově odrůd Titus. V soutěžní části jrní ječmeny byly letos, tk jko loni, význmně zstoupeny odrůdy Sebstin Bojos. Do popředí zájmu se všk oproti předchozímu roku dostly dlší nové odrůdy jko je Frncin Sunshine (viz. tb. č. 2). V předcházejícím roce dominovly odrůdy Sebstin v počtu zstoupení 7x Bojos 6x, což je o něco málo nižší počet zstoupení než v letošním sklizňovém roce. Metodik: Pro účel tohoto příspěvku je použito porovnání úspěšnosti odrůd z pohledu dosžených výnosů, to jk u ozimých pšenic u ozimých ječmenů, tk i u jrních ječmenů. Pro porovnání odrůd z výnosového hledisk byl použit ritmetický průměr výnosů u odrůdy zstoupené vícekrát. Obilnářské listy -39- XXIII. ročník, č. 2/2015

Mezi nejvýznmnější odrůdy letošního roku 2015, co do výnosů ozimých pšenic v soutěži technologií, ptří odrůd RGT Reform se 14,9 t/h následován odrůdou Grizzly (14,8 t/h) Lvntus (14,7 t/h). V první desítce, tedy s výnosem nd 14 t/h se pk umístily ještě odrůdy Gordin, Mtchbll, Hybery, Tobk, Hywin, Pnkrtz Silor. Nutno dodt, že vysoké umístění co do výnosů ovlivňuje hned celá řd fktorů. Prvním dobrým předpokldem k úspěchu z pohledu výnosu je ideální volb odrůdy. Druhým neméně význmným fktorem je volb nčsování optimální pěstební technologie, tedy tkové, která bude nejvíce vyhovovt zvolené odrůdě. Toto je ptrné při porovnání různých technologií u stejných odrůd (viz. obr. č. 1 č. 2). Posledním důležitým fktorem je pk průběh počsí v dné sezóně. Uvedené tk pltí pro všechny druhy obilovin. Z jrních ječmenů se n prvních třech místech s nejvyššími výnosy umístily tyto odrůdy: první KWS Irin (12,9 t/h), následovná odrůdou Petrus (11,6 t/h) odrůdou Frncin (11,6 t/h). Zhrub n úrovní výnosů okolo 11 t/h se pk pohybovly zbylé odrůdy Sunshine, Sebstin, Kngoo Bojos. Opět zde pltí, že volb optimální technologie n dnou odrůdu výrzně ovlivní konečný výnos. Z pohledu výnosů ozimých ječmenů se jko nejvýkonnější ukázly být hybridní ječmeny, které obsdily první čtyři míst v rozpětí výnosů 13,5 13,2 t/h, následovány odrůdou Titus (13,1 t/h) dvouřdým ozimým ječmenem Fbin (11,2 t/h). Filozofie hybridních ječmenů je postven především n dosžení mximálního výnosu v porovnání s konkurencí, což potvrzuje dosžený výsledek. Tb. č. 2. Přehled zstoupení odrůd jrních ječmenů Odrůd Bojos Sebstin Frncin Sunshine Kngoo KWS Irin Petrus Jrní ječmeny Četnost zstoupení 9x 7x 5x 5x 1x Tb. č. 1. Přehled zstoupení odrůd ozimých pšenic Ozimé pšenice Odrůd Četnost zstoupení Mtchbll 10x Tobk Golem 3x Ptrs Fkír Genius 2x Hybery RGT Reform Avenue Bohemi Gordin Grizzly Hondi Hywin Julie KWS Sntigo Lvntus 1x Meister Muln Pnkrtz Princeps Rebell Silor Sosthene Tosc Tb. č. 3. Přehled zstoupení odrůd ozimých ječmenů Závěr Lze říci, že konečný výnos není pod vlivem jen pouze jednoho fktoru, tedy npř. odrůdy, le i správné technologie optimálního průběhu vegetčního období z pohledu počsí. Kždá odrůd má svá specifik citlivým technologickým přístupem využitím všech dostupných pozntků informcí můžeme dosáhnout cílených výnosů. Tto publikce vznikl v rámci institucionální podpory n dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné orgnizce RO0211. Odrůd Fbin Zzoom Gltion Hobbit Wootn Titus Ozimé ječmeny Četnost zstoupení 1x 1x 1x 1x 1x 1x Obilnářské listy -40- XXIII. ročník, č. 2/2015

Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obilnářské listy -41- XXIII. ročník, č. 2/2015

Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obilnářské listy -42- XXIII. ročník, č. 2/2015

Vyhodnocení souboru odrůd ozimé pšenice Mezinárodní soutěže pěstebních technologií Kroměříž 2015 z pohledu kvlity sklizeného zrn (Interntionl competition of cropping methods for cerels Kroměříž 2015 winter whet grin qulity results) Polišenská, I., Jirs, O. Agrotest fyto, s.r.o., Hvlíčkov 2787, Kroměříž Souhrn: V souboru vzorků ozimé pšenice z 51 vrint Soutěže pěstebních technologií byly nlyzovány tyto kvlittivní prmetry: obsh N-látek, číslo poklesu (FN), objemová hmotnost (OH) obsh kvlit (Gluten index) lepku. Nejproblemtičtějším prmetrem z hodnocených kvlittivních vlstností pšenice byl obsh kvlit bílkovin, nopk nejlepší byl kvlit s ohledem n objemovou hmotnost. Čísl poklesu byl doshován vysoká. Toto pltí i obecně pro sklizeň obilovin 2015 v ČR. Abstrct: In the set of whet smples from 51 vrints of Competiton of cropping methods for cerels following qulittive prmeters were nlysed: crude protein content, flling number, bulk density nd content nd qulity (Gluten index) of wet gluten. The most problemtic prmeter from evluted qulittive properties ws the protein content nd its qulity, on the contrry, the best qulittive property ws the bulk density. Flling numbers were high. In generl, this is in greement with overl evlution of the whole whet hrvest in the Czech Republic. N kvlitu potrvinářské pšenice jsou kldeny následující poždvky podle ČSN 46 1100-2 (2001): Prmetr Ktegorie Pšenice pekárenská Pšenice pečivárenská Vlhkost [%] nejvýše 14,0 nejvýše 14,0 Objemová hmotnost [kg hl 1 ] nejméně 76,0 nejméně 76,0 Číslo poklesu [s] nejméně 220 nejméně 220 Obsh dusíktých látek [%] nejméně 11,5 nejméně 11,5 Sedimentční index [ml] nejméně 30 nejvýše 25 Příměsi nečistoty celkem [%] 3.1+3.10 nejvýše 6,0 nejvýše 6,0 Zlomky zrn [%] 3.2 nejvýše 3,0 nejvýše 3,0 Zrnové příměsi [%] 3.3 nejvýše 5,0 nejvýše 5,0 z toho tepelně poškozená zrn [%] 3.8 nejvýše 0,5 nejvýše 0,5 Porostlá zrn [%] 3.9 nejvýše 2,5 nejvýše 2,5 Nečistoty [%] 3.10 nejvýše 0,5 nejvýše 0,5 z toho tepelně poškozená zrn [%] 3.12b nejvýše 0,05 nejvýše 0,05 N-látky Průměrná hodnot obshu N-látek byl 11,9 %, rozmezí hodnot se pohybovlo od 10,7 % (Tobk2/AGROS Tobk/DOW) do 13,6 % (Bohemi/MEN). Deset vrint (tj. 20 %) mělo hodnotu nižší, než požduje norm (11,5 %), z toho 4x šlo o odrůdu Tobk, 3x o odrůdu Mtchbll dále o vrinty s odrůdmi Hybery, Avenue Silor. Méně než 11 % (hrnice pro odrůdy třídy B podle klsifikce ÚKZÚZ) měly celkem čtyři vrinty, všechny s odrůdou Tobk. Limit obshu N-látek pro třídu E (min. 12,6 %) splnilo 9 vrint. Je zjímvé, že těchto 9 vrint s nejvyšším obshem N-látek bylo zloženo n 9 různých odrůdách: Bohemi (A), Meister (A-EU), Rebell (A-EU), Tosc (E), Fkir (A), Mtchbll (A), Hondi (E/A-EU), Tobk (B), Pnkrtz (A). Poždvek n odrůdy třídy A (min. 11,8 % N-látek) splnilo 29 vrint. Odrůdy Julie Genius (odrůdy třídy E) ve vrintách Julie/AGROT Genius/TYK nesplnily v obshu N-látek (obě vrinty měly shodně obsh N-látek 11,7 %) ni poždvek n třídu A (11,8 %). Obilnářské listy -43- XXIII. ročník, č. 2/2015

Číslo poklesu (FN) Průměrná hodnot čísl poklesu byl 327 s, což je v souldu s letošní situcí, kdy jsou díky suchému horkému počsí v průběhu sklizně tyto hodnoty obecně vysoké. Norm pro potrvinářskou pšenici požduje číslo poklesu minimálně 220 s. Tuto hodnotu nesplnil pouze jedn vrint, to KWS Sntigo/SOU (204 s). Opkuje se tk situce z roku 2014, kdy tto vrint měl číslo poklesu tké nejnižší, normu všk ještě splňující (230 s). Vysoké číslo poklesu (nd 300 s) mělo 40 vrint, nejvyšší RGT Reform/BOH (388 s). Hrnici 286 s (pro jkostní třídu E) splnilo 44 vzorků. Hrnici 226 s (pro třídu A) splnily všechny vrinty s výjimkou uvedeného KWS Sntigo/SOU. Objemová hmotnost Průměrná hodnot objemové hmotnosti byl 82,4 kg/hl. Norm pro potrvinářskou pšenici požduje nejméně 76,0 kg/hl, což splnily všechny vrinty. Nejnižší objemovou hmotnost měl vzorek KWS Sntigo/SOU (77,6 kg/hl). Všechny osttní vrinty měly objemovou hmotnost vyšší než 80,0 kg/hl všechny tedy tké splnily hrnici pro třídu E, která je 79,0 kg/hl. Nejvyšší hodnoty objemové hmotnosti měly obě vrinty s odrůdou Genius, to Genius/TYK (84,6 kg/hl) Genius/PRA (84,3 kg/hl). Obsh kvlit lepku V součsné době ČSN pro potrvinářskou pšenici obsh lepku nelimituje, podle dřívější ČSN byl limit min 23 %. S výjimkou třech vrint (odrůd Mtchbll SUMI, BASF PRA) všechny osttní tento limit splnily. Obshu lepku ve výši 26 % (dřívější poždvek SZIF) nevyhovělo ještě dlších pět vrint (23,3 % 25,8 %), mezi nimi Avenue/TYK, Tobk 1 2/AGROS, Sosthene/SUMI Genius/TYK. Obsh N-látek u 7 z těchto 8 nevyhovujících vrint n obsh lepku byl nižší než 12 %, s výjimkou odrůdy Sosthene, která tuto hrnici lehce překročil (12,1 %). Průměrný obsh lepku byl 27,8 %. U některých vzorků odrůdy Mtchbll se lepek během zkoušky šptně formovl následně vypírl, což ukzuje n jeho nedosttečnou pekřskou kvlitu. Ve třech přípdech jsou tk hodnoty získného lepku snížené (9 % 15 %) v důsledku vyplvení pekřsky méně kvlitních frkcí (což vede následně ke zvýšení GI). Byl stnoven tké hodnot Gluten indexu, který slouží jko orientční ukztel kvlity lepku (pevnosti) nbývá hodnot 0 ž 100. Pro pekřské pšenice jsou doporučeny hodnoty 60 více, pro pekřsky slbý lepek se v litertuře udává hrnice 40 ž 50. Celkem 10 vrint mělo hodnotu GI do 40, z toho nejnižší byl vrint KWS Sntigo/SOU (7) Tobk/BAY (19). Hodnoty u zbývjících 8 se pohybovly mezi 30 40. U všech těchto 10 vrint s nízkým GI byl obsh lepku vyšší než 26 %, tedy splňující obvyklý poždvek n potrvinářskou pšenici. Hodnoty 86 víc znčí velmi silný lepek. Pšenice s příliš nízkými nebo vysokými hodnotmi GI mohou být již smosttně nevhodné pro pekřské využití, běžně se všk jkostní prtie míchjí do směsí n poždovné vlstnosti. Nvíc GI ptří jen k hrubým ukztelům kvlity (pevnost lepku) podobně jko Zelenyho test (bobtnvost lepku), n rozdíl od komplexního reologického hodnocení s pekřskou zkouškou. Bylo by tké zjímvé porovnt ob testy. Odrůd Počet vzorků Vyhodnocení kvlity podle ČSN 46 1100-2 40 vrint (78 %) vyhovělo ČSN ve třech hodnocených prmetrech normy n pekárenskou pšenici (Zelenyho test nebyl hodnocen). Všechny vzorky vyhověly v objemové hmotnosti, jeden nevyhověl v čísle poklesu. Nejvíce limitujícím prmetrem byl obsh N-látek, 10 vrint (tj. 20 %) mělo hodnotu nižší, než požduje norm (11,5 %). Vyhodnocení podle jkostních tříd pro jednotlivé odrůdy E kvlitu ve třech hodnocených prmetrech splnilo 9 vrint: Bohemi/MEN, Meister/OSA, Rebell/ENE, Tosc/SYN, Fkir/ SOU, Mtchbll/ENE, Hondi/OSA, Tobk/SAA, Pnkrtz/BOR. Z těchto odrůd jsou do třídy E zřzeny odrůdy Tosc Hondi (v Polsku E/A, v Německu E). Odrůdy Bohemi, Meister, Rebel, Fkir, Mtchbll Pnkrtz jsou řzeny do třídy A, odrůd Tobk do třídy B. Z odrůd třídy E byly v pokusech kromě odrůdy Tosc Hondi zvoleny odrůdy Julie Genius, to odrůd Julie v jedné vrintě (AGROT) Genius ve dvou (TYK, PRA). Dvě z těchto 3 vrint (Julie/AGROT Genius/TYK) nesplnily vzhledem k nízkému obshu N-látek (shodně 11,7 %) ni poždvek n třídu A (11,8 %). Obecně výsledky odrůdově vyhodnotit nelze, vzhledem k rozdílné četnosti zstoupení jednotlivých odrůd rozdílné grotechnice. Mezi 51 různými pěstitelskými vrintmi bylo zstoupeno 25 různých odrůd. Nejčstěji volenými odrůdmi byly odrůdy Tobk Mtchbll, kždá v 10 různých vrintách, dále Golem Ptrs ve 3 vrintách Genius, Hybery RGT Reform po dvou vrintách. Osttní odrůdy byly zstoupeny pouze po 1 vrintě. Porovnt lze tedy určitým způsobem pouze odrůdy Mtchbll Tobk (Tb. 1), je ovšem nutno vzít v úvhu různou grotechniku. U odrůdy Tobk se pohybovl výsledný obsh N-látek od 10,7 % (DOW, AGROS2) po 12,7 % (SAA). Více než 12 % ještě dosáhl vrint BOH (12,3 %). Průměrná hodnot obshu N-látek byl 11,5 %. Objemová hmotnost se pohybovl od 80,6 kg/hl (AGROS1) po 82,1 kg/hl (BASF). Průměr činil 81,5 kg/hl. Obsh lepku se pohybovl od 24,5 % (AGROS1) do 33,1 % (SAA), průměrná hodnot 28,9 %. U odrůdy Mtchbll se pohybovl výsledný obsh N-látek od 11,2 % (PRA) po 12,8 % (ENE). Více než 12 % ještě dosáhl vrint BAY (12,3 %). Průměrná hodnot obshu N-látek byl 11,7 %. Objemová hmotnost se pohybovl od 82,2 kg/hl (ENE) po 84,0 kg/hl (DUP, RAGT). Průměr činil 83,4 kg/hl. Obsh lepku se pohybovl od 9,4 % (SUMI) po 30,1 % (SAA), průměrná hodnot 23,1 %. U zrn z některých vrint (SUMI, PRA, BASF) této odrůdy byly problémy se stnovením obshu lepku, bylo obtížné lepek vyprt, což svědčí o možných problémech s pekřskou kvlitou tkového zrn. Tb. 1: Porovnání kvlity nejčstěji zstoupených odrůd. Průměr ± směrodtná odchylk. N-látky Číslo poklesu OH lepek GI (%) (s) kg/hl) (%) - Mtchbll 10 11,7±0,5 347±15 83,4±0,6 23,1±7,7 53±21 Tobk 10 11,5±0,7 325±13 81,5±0,5 28,9±2,8 40±10 Golem 3 12,0±0,2 324± 8 82,0±0,6 31,1±2,4 56±11 Ptrs 3 12,1±0,5 360± 2 81,7±0,6 28,2±1,9 71± 7 Obilnářské listy -44- XXIII. ročník, č. 2/2015

Tb. 2: Porovnání prmetrů kvlity zrn u jednotlivých pokusných členů Vr. Odrůd NL (N 5,7) (%) Adm CZ s.r.o. 1 Tobk 10,9 333 27,9 44 82,0 Adm CZ s.r.o. 2 Silor 11,4 228 28,1 61 83,8 DUPONT 3 Mtchbll 11,5 365 27,2 47 84,0 DUPONT 4 Golem 11,9 324 33,8 44 82,4 DUPONT 5 Sosthene 12,1 256 24,9 91 82,7 SUMI AGRO 6 Mtchbll 11,4 342 9,4 88 83,4 UNIAGRO 7 Ptrs 12,5 360 29,2 68 82,4 UNIAGRO 8 Tobk 11,7 312 30,3 39 81,4 RAGT 9 Mtchbll 11,7 340 28,0 40 84,0 RAGT 10 Grizzly 11,6 249 29,3 31 82,4 TIMAC 11 Golem 12,1 316 29,6 61 82,2 TIMAC 12 Mtchbll 11,8 350 26,0 33 83,8 TYKAL 13 Genius 11,7 354 25,8 78 84,6 TYKAL 14 Avenue 11,1 296 23,3 71 81,4 Byer 15 Mtchbll 12,3 337 27,9 32 82,8 Byer 16 Tobk 11,7 317 30,2 19 81,8 DITANA 17 Mtchbll 11,9 342 27,1 42 83,9 DITANA 18 Ptrs 12,3 358 29,5 65 81,4 ENERGOAGRO 19 Mtchbll 12,8 331 30,1 41 82,2 ENERGOAGRO 20 Rebell 13,2 308 28,6 47 82,6 PRAVČICKÁ 21 Mtchbll 11,2 352 14,5 76 83,0 PRAVČICKÁ 22 Genius 12,2 384 29,0 74 84,3 AGROTRIAL 23 Julie 11,7 284 26,0 81 82,6 AGROTRIAL 24 Ptrs 11,5 361 26,0 79 81,4 SOUFLET-GROUP 25 Fkir 13,1 352 29,4 83 82,5 SOUFLET-GROUP 26 KWS Sntigo 12,0 204 27,4 7 77,6 BASF 27 Tobk 11,8 322 29,8 34 82,1 BASF 28 Mtchbll 11,5 377 12,7 82 83,3 EGT SYSTEM 29 Golem 12,2 332 29,8 64 81,3 EGT SYSTEM 30 RGT Reform 12,3 356 30,6 73 84,2 MENDELU 31 Tobk 11,8 334 30,7 32 81,4 MENDELU 32 Lvntus 11,6 290 27,1 78 83,0 MENDELU 33 Bohemi 13,6 316 29,8 76 81,8 Syngent 34 Fkír 12,2 352 27,1 88 83,0 Syngent 35 Tosc 13,1 355 32,4 81 82,8 Sten Union 36 Tobk 12,7 342 33,1 44 82,0 Sten Union 37 Hybery 12,2 287 28,1 71 81,4 OSADKOWSKI 38 Meister 13,3 366 36,6 41 82,2 OSADKOWSKI 39 Hondi 12,7 324 29,2 59 82,4 HLOŽEK 40 Hywin 11,6 242 27,6 73 81,4 HLOŽEK 41 Hybery 11,1 250 26,1 83 80,4 FN (s) lepek (%) GI OH (kg/hl) Obilnářské listy -45- XXIII. ročník, č. 2/2015

Vr. Odrůd NL (N 5,7) (%) BOHUŇOVICE 42 Tobk 12,3 326 31,1 37 81,5 BOHUŇOVICE 43 RGT Reform 11,8 388 28,0 83 84,0 BOR 44 Gordin 12,3 369 32,3 49 83,1 BOR 45 Pnkrtz 12,6 376 31,0 69 83,4 Agrostis, s.r.o. 46 Tobk1 10,8 318 24,5 51 80,6 Agrostis, s.r.o. 47 Tobk2 10,7 300 25,6 48 80,8 MALOŠÍK 48 Muln 11,7 334 29,0 56 82,2 MALOŠÍK 49 Princeps 11,8 378 31,5 53 82,4 DOW 50 Mtchbll 11,3 329 27,9 45 83,1 DOW 51 Tobk 10,7 342 26,1 53 81,6 FN (s) lepek (%) GI OH (kg/hl) Pozn.: Zkrtky v textu tbulce nejsou oficiálními jmény společností, le prcovním oznčením jednotlivých účstníků pokusu 14 20 12 18 16 10 14 Počet vrint 8 6 Počet vrint 12 10 8 4 6 2 4 2 0 180 200 220 240 260 280 300 320 340 360 380 400 420 Číslo poklesu (s) 0 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 Objemová hmotnost (kg/hl) 20 35 18 30 16 14 25 Počet vrint 12 10 8 Počet vrint 20 15 6 10 4 2 5 0 10,0 10,5 11,0 11,5 12,0 12,5 13,0 13,5 14,0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 N-látky (% suš.) Mokrý lepek (% suš.) Závěr Výsledky hodnocení kvlity zrn vypěstovného v polním pokusu Soutěže pěstebních technologií potvrzují, že dosžená kvlit zrn je vždy souběhem interkce vlstností podmíněných geneticky (odrůdou) prostředím, mezi které ptří jk počsí, tk technologické pěstitelské postupy. Z tohoto přehledu je zřejmé, jk velký vliv má použitá technologie pěstování, zejmén v tkovém roce, jko byl letošní. Vysoké doshovné výnosy specifický průběh počsí prověřily vlstnosti odrůd i výživářské ochrnné zákroky s ohledem n dosženou kvlitu. Tto publikce vznikl v rámci institucionální podpory n dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné orgnizce RO0211. Obilnářské listy -46- XXIII. ročník, č. 2/2015

Hodnocení průběhu počsí vlhkosti půdy ve vzthu k vývoji ječmene jrního z rok 2015 v podmínkách Zemědělského výzkumného ústvu Kroměříž, s.r.o. Pokorný, E., Spáčilová, V., Bílovský, J., Podešvová, J., Leciánová, E. Agrotest fyto, s.r.o., Hvlíčkov 2787, Kroměříž Hodnocení vlivu počsí n vývoj zejmén konečný výnos obilnin se provádí obyčejně tk, že jsou srovnávány měsíční průměry teplot úhrny srážek z jednotlivé měsíce s hodnotmi normálovými z rozdílu je usuzováno n odezvu rostlin. Tkovéto srovnání je provedeno v tbulce 1 (místo normálu jsou použity dlouhodobé průměry z let 1991 2010, kdy probíhl groekologická sledování n věčných pokusech Zemědělského výzkumného ústvu Kroměříž, s.r.o.). Z reltivního srovnání údjů jsou dobře ptrné výrzně teplé měsíce únor, březen červenec nopk srážkově chudé měsíce duben, květen červen. To vede k všeobecné domněnce, že od dubn nstl such s negtivním dopdem n porosty, zejmén ječmene jrního. Dosžené, velmi vysoké výnosy tohoto roku tomuto názoru všk odporují. Tb. 1: Absolutní reltivní srovnání průměrných teplot úhrnů srážek v roce 2015 s dlouhodobým průměrem* (Stnice ČHMÚ Kroměříž) Měsíc Průměrná teplot ( C) Sum srážek (mm) Reltivní srovnání (%) 2015 Průměr 2015 Průměr Teploty Srážky Únor 1,3 0,6 19 25,8 217 74 Březen 5,5 4,2 33 38,7 131 85 Duben 9,7 10,1 14 40,2 96 35 Květen 14,5 14,8 42 64,6 98 65 Červen 18,1 17,9 47 77,5 101 61 Červenec 22,1 19,9 42 78,8 111 53 * dlouhodobý průměr je vypočítán z let 1991 2010 Podívejme se podrobněji n průběh povětrnosti dopdy n půdní vlhkost. N grfu 1 jsou vyjádřeny denní odchylky teplot srážek od hodnot průměrných pro názornost jsou řdy shlzeny klouzvými průměry o pěti členech. N čsové ose jsou vyznčeny termíny vzcházení, odnožování, sloupkování plné zrlosti. Ptrné jsou ndnormální teploty, vyskytující se v prvidelných vlnách od konce březn do konce vegetce. K výrznému poklesu teplot dochází počátkem dubn, květn, dále koncem květn v poslední červnové dekádě. Srážky byly Grf 1 po většinu sledovného období podprůměrné. Ndprůměrné hodnoty byly zznmenány v polovině koncem březn, n počátku koncem květn, dále v polovině červn. Zvýšené srážky v poslední červencové dekády se již prvděpodobně nijk n fyziologických procesech rostlin neprojevily. N grfu 2 je vyjádření teplot srážek provedeno pomocí hydrotermického koeficientu (použit stejná sttistická metod jko u grfu 1). Čím je hodnot vyšší, tím je prostředí více humidní ( vlhčí ). Obecně pltí, že hodnoty pod 0,5 znmenjí sucho. Důležité je, že výsledky této metody korelují se skutečnou zásobou vody v půdě. To je vyjádřeno n grfu č. 3. Protože jsou n pokusných plochách výzkumného ústvu odebírány vzorky n stnovení vlhkosti z ornice i podorničí, bylo možno stnovit zásobu vody v mm (hodnoty uvádí, kolik mm vody se ve chvíli odběru v jké vrstvě nchází, v grfu je vyjádřeno množství pro ornici). Grf je doplněn o hodnoty hydrolimitů vyjdřujících vzth k růstu rostlin. Pro nás je nejdůležitější bod vdnutí, kdy rostliny zčínjí odumírt suchem. V polních podmínkách to neznmená, že ihned po poklesu zásoby vody pod bod vdnutí rostlin uschne, to může trvt i řdu dní. Vod je v té době rostlinám, i když ve velmi omezené míře, dodáván npř. rosou. Z hledisk růstu rostlin povžujeme z optimální vlhkost v tzv. semiuvidickém intervlu, což je rozmezí mezi polní vodní kpcitou bodem snížené dostupnosti. V tomto rozmezí byl zásob vody od počátku březn do poslední dubnové dekády, tzn., že zásob vody pro zložení porostu (do odnožování) byl optimální. Po celé dlší období byl zásob vody pod bodem snížené dostupnosti. Pokud vlhkost klesne pod bod snížené dostupnosti, stává se příjem vody rostlinou obtížnější, le nebezpečí uschnutí nehrozí. K bodu vdnutí pod něj poklesl zásob vody n počátku červn v polovině července to n velmi krátkou dobu. V polních podmínkách, jk již bylo řečeno, tkto krátkodobý pokles nezpůsobí úhyn rostlin. Nebezpečí hrozí při poklesu bodu vdnutí po dobu lespoň 14 dní. Obilnářské listy -47- XXIII. ročník, č. 2/2015

Proveďme podrobnější rozbor růstu vývoje pěstovného ječmene s upřesněním teplot srážek pro jednotlivé fenofáze. V tbulce 2 n grfu 4 jsou uvedeny potřebné podkldy termíny fenofází, délk jejich trvání opětné srovnání teplot srážek pro jednotlivá období. Vše je srovnáno s průměrným rokem, teploty srážky před setím jsou počítány od zčátku únor. Grf 2 Grf 3 Setí v letošním roce proběhlo o jedenáct dní dřív než je dlouhodobý průměr. Vzcházení proběhlo dříve o devět dní období od setí do vzcházení trvlo dvcet dní (o dv dny déle než je průměr). Největší rozdíl mezi letošním rokem průměrem Grf 4 byl z období mezi sloupkováním metáním, kdy v letošním roce trvlo dvcet devět dní, což je o pět dnů déle, než je průměr. Prodloužení tohoto období bylo způsobeno zvýšenými teplotmi po sloupkování srážkmi těsně před metáním (viz grf 1). Počet dní od metání do sklizně se letos snížil od dlouhodobého průměru o tři dny to v důsledku such. Sucho všk přišlo v době, kdy n konečný výnos nemělo prkticky vliv. Závěrem je nutno se zmyslet nd fktem, proč přes nízké srážky v letošním roce bylo dosženo rekordních (druhé nejvyšší v historii) výnosů. Náš pohled bývá jednostrnně změřen n rostlinu. Nedosttky obshu živin v rostlině nám spolehlivě odhlí norgnické rozbory, n jejichž zákldě jsou doporučeny korekční dávky. Z rozhodující je povžován výživ dusíkem. To je nprosto v souldu s empirickým i vědeckým poznáním, neboť obsh minerálního dusíku v půdě je vysoce dynmickou záležitostí jeho obsh se rok od roku liší i přes celkově vysokou hldinu jeho obshu, vytvořenou hnojením dusíktými hnojivy. Již nyní je všk zřejmé, že v letošním roce nebylo přihnojování dusíkem ve vegetčním období hlvní hybnou silou k dosžení výnosu (korelční vzth mezi dávkmi dusíku výší výnosu nebyl v pokusech potvrzen). Vysvětlení musíme hledt v půdní vlstnosti, která s vlhkostí souvisí je znčně závislá n dvou fktorech n vlhkosti smé dále n velmi význmné vlstnosti, jkou je pórovitost půdy. Tdy nám ovšem znlost celkové pórovitosti nestčí. Je nutné znát rovněž tzv. distribuci pórů, tj. poměr mezi póry velkými, z nichž je vod odváděn grvitcí pórů mlých, v nichž je vod držen kpilárními silmi smovolně neodtéká. Popsná distribuce pórů množství vody v půdě rozhoduje o poměru mezi vodou vzduchem. Vlstnost oznčovná jko bsolutní vzdušnost se může stát podle Liebigov zákon minim právě oním fktorem v minimu. Fktorem v minimu není všk obsh vzduchu, le obsh kyslíku, jko jednoho z mkrobiogenních prvků v něm obsženého. Od dob výzkumu prof. Kopeckého víme, že optimální bsolutní vzdušnost by se v době vegetce měl pohybovt kolem 17 % (Kopecký, 1928). Podívejme se n situci v letošním roce (viz grf 5). Obilnářské listy -48- XXIII. ročník, č. 2/2015

Grf 5 Poznámk k obrázkům: číselně jsou u více grfů oznčeny růstové fáze: 1 - vzcházení, 2 odnožování, 3 sloupkování, 4 metání, 5 sklizeň Tto publikce vznikl v rámci institucionální podpory n dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné orgnizce RO0211 Optimálního stvu obshu vzduchu v orničním horizontu bylo dosženo počátkem květn v období sloupkování trvlo do konce vegetce. Velmi důležité bylo, že tento optimální stv byl v období od sloupkování do metání v období nlévání zrn. Z grfu je zřejmé, že v průměrném roce bývá limitujícím fktorem právě minimální vzdušnost. Lidová moudrost výše uvedené pozntky dobře znl. Vzpomeňme n přísloví: Sucho škody nečiní, nebo: Slunce n hld nesvítí. O změnách klimtu, již dnes nelze pochybovt, byly dosttečně prokázány. Pro nše oblsti, kde je většin půd fyzikálně poškozen, všk stále pltí, že více škody n úrodě nděljí srážky ndprůměrné, než podprůměrné. Mloobjemové obiloviny - význmné zdroje nutričně cenných látek pro využití v potrvinářství (Minority cerels importnt sources of nutritive vluble substnces for food ppliction) Lknerová I. 1, Vculová K. 2, Mšková E. 1, Holsová M. 1, Fiedlerová V. 1, Winterová R. 1, Ouhrbková J. 1, Dvořáček V. 3, Mrtinek P. 2 1 Výzkumný ústv potrvinářský Prh, v.v.i., Prh, 2 Agrotest fyto s.r.o., Kroměříž, 3 Výzkumný ústv rostlinné výroby, v.v.i., Prh Souhrn: Konzumce potrvin s vysokou nutriční denzitou je zákldem pro podporu ochrnu nšeho zdrví. Ke zlepšení výživové bilnce české populce lze přispět i zčleněním vybrných mloobjemových obilovin s vyšší nutriční hodnotou do výroby zejmén pekřských výrobků. Ve vzorcích zrn třech genotypů pšenice seté (Triticum estivum L.) s netrdiční brvou zrn, dvou genotypů pšenice dvouzrnky (Triticum dicoccum Schrnk) dvou mteriálů ječmene jrního s bezpluchým typem zrn (Hordeum vulgre L.), pěstovných v polních podmínkách loklit Kroměříž Prh-Ruzyně v letech 2010-2012, byly sledovány obshy vitminů skupiny B (thiminu - B1, riboflvinu - B2, nicinu - B3, pyridoxinu - B6, kyseliny pntothenové - B5), vitminu E, celkových polyfenolů, celkových krotenoidů dále celkové, rozpustné nerozpustné vlákniny potrvy. Nejbohtším zdrojem většiny nlyzovných nutričních fktorů byl nová linie bezpluchého ječmene jrního s oznčením KM 1057. Anlýz vrince ukázl, že většin sledovných fktorů (tzn. odrůdy/linie, loklity ročníky) byl sttisticky vysoce význmným zdrojem proměnlivosti hodnocených nutričně význmných látek. Získná dt jsou podkldem pro cílené upltnění nutričně zjímvých netrdičních forem obilovin zejmén v pekárenské pečivárenské výrobě. Klíčová slov: pšenice setá, pšenice dvouzrnk, bezpluchý ječmen, brv zrn, vitminy, polyfenoly, krotenoidy, vláknin potrvy Abstrct: Consuption of foods with high nutritive density is the bsis of promotion nd protection of our helth. Integrtion of selected minority cerels with higher nutritive vlue into production, especilly of bkery products, cn improve the nutritionl blnce of the Czech popultion. The contents of B vitmins (thimine B1, riboflvin B2, nicin B3, pyridoxine B6, pntothenic cid B5), vitmin E, totl polyphenols nd totl crotenoids nd totl, soluble nd insoluble dietry fiber in three forms of bred whet (Triticum estivum L.) with unusul coloured grin, two emmer whets (Triticum dicoccum Schrnk) nd two brleys (Hordeum vulgre L.) with hulless grins were studied. Cerels were grown under field conditions of loclities Kromeriz nd Prh-Ruzyně in the yers 2010-2012. A new line of spring hulless brley KM1057 ws the richest source of the most of the nlyzed nutritionl fctors. The results were subjected to vrince nlysis. Most of fctors - vrieties/lines, loclities, yers - were highly sttisticlly significnt sources of vribility in nutrient contents. The obtined dt re the bsis for trgeted use of nutritionlly interesting non-trditionl cerel forms of cerels especilly in the bkery nd pstry production. Key Words: common whet, emmer whet, hulless brley, grin color, vitmins, polyphenols, crotenoids, dietry fiber Obilnářské listy -49- XXIII. ročník, č. 2/2015

Úvod Obilniny se řdí mezi strtegické celosvětově i historicky nejvýznmnější plodiny (Ingr, 2001). Tké v České republice tvoří obiloviny výrobky z nich význmný podíl ve spotřebním koši vzhledem ke svému chemickému složení msovosti spotřeby tk výrzně ovlivňují výživovou bilnci české populce (Kopáčová, 2007). Jsou reltivně dobře skldovtelné, nepodléhjí sezonním výkyvům nbídky poptávky, jko potrvin jsou poměrně levné. Důležitou roli zde hrje i skutečnost, že výrobky z obilovin se řdí mezi potrviny s vysokým stupněm inovce, mnohem vyšším než v kterémkoliv jiném potrvinářském odvětví. Jkost výrobků rozhodujícím způsobem ovlivňuje kromě vlstního technologického zprcování, přeprvy distribuce, zejmén kvlit vstupní suroviny (Kučerová, 2004; Lknerová et l., 2014). U většiny obilných výrobků tvoří zákldní surovinu mouk. Celozrnné mouky, které se vyznčují vyšším obshem jednotlivých živin, jsou zdrví jednoznčně prospěšnější než mouk bílá. T je ovšem n druhou strnu lépe strvitelná, trvnlivější s lepší senzorickou přijtelností. Dominntní orientce zprcovtelů většiny konzumentů n bílou pšeničnou mouku vedl v posledním století ke snížení příjmu přirozených vitminů minerálních látek. Výsledky výzkumu klinických testů proto v mnohých zemích vyústily v obnovení zájmu o dříve hojněji využívné obiloviny nebo zrniny s doposud nedoceněnými nutričně význmnými látkmi. Mteriál metody Stndrdní polní pokusy byly zloženy n loklitách Kroměříž Prh-Ruzyně v letech 2010 2012. Celkem byly pěstovány tři mteriály pšenice seté (Triticum estivum L.) s netrdiční brvou zrn ozimé odrůdy Citrus (žlutý endosperm; původ Německo, zástupce v ČR Hnácká osiv, s.r.o.) Skorpion (modrý leuron; původ VÚRV, v.v.i. Agrotest fyto, s.r.o., ČR, registrce v roce 2012 v Rkousku.) nová linie pšenice jrní ANK 28B (purpurový perikrp, původ Novosibirsk, Rusko). Dále dv mteriály pšenice dvouzrnky (Triticum dicoccon) odrůd Rudico (registrce 2006; původ VÚRV, v.v.i.) genový zdroj Tpioszele (VÚRV, v.v.i.) dv mteriály ječmene s bezpluchým typem zrn (Hordeum vulgre L., vr. nudum) odrůd AF Lucius (registrce v roce 2009; původ Agrotest fyto, s.r.o., ČR) nová linie KM 1057 (Agrotest fyto, s.r.o.). zdroj proměnlivosti d.f. Chemické nlýzy: ve vzorcích byl stnoven rozpustná (SDF), nerozpustná (IDF) celková (TDF) vláknin potrvy - v souldu s metodmi AOAC 985.29 991.42 (g.100 g -1 suš.), dále vitminy - thimin (vitmin B1) - metodou HPLC n reverzní fázi (ČSN EN 14122), riboflvin (vitmin B2) lumiflvinovou metodou (dle dříve pltné ČSN 56 0054), pyridoxin (vitmin B6) mikrobiologickou metodou se Scchromyces uvrum ATCC 9080 (dle dříve pltné ČSN 56 0056), nicin (vitmin B3) mikrobiologickou metodou s Lctobcillus plntrum ATCC 8014 (ČSN 56 0051), kyselin pntothenová (vitmin B5) modifikovnou mikrobiologickou metodou s Lctobcillus plntrum ATCC 8014 ( ČSN 56 0051), vitmin E metodou HPLC (ČSN EN 12822), celkové krotenoidy spektrofotometrickou metodou po zmýdelnění extrkci nezmýdelnitelného podílu (Pokorný et l., 1989) vše v mg.100 g -1 suš. celkové polyfenoly spektrofotometrickou metodou s využitím Folin-Cioclteuov činidl (Lchmn et l., 1997) v g GAE.kg -1 suš. (ekvivlent kyseliny glové). Sttistické hodnocení bylo provedeno progrmem Sttistic 12.0 (SttSoft, Inc. Tuls, OK, USA). Vribilit sledovných složek zrn byl hodnocen nlýzou rozptylu s interkcemi. Diference byly hodnoceny LSD testem n hldině význmnosti 0,05. Vzájemné vzthy mezi nutričními fktory byly hodnoceny Personovým korelčním koeficientem n hldině význmnosti 0,05, 0,01 0,001. Výsledky diskuze Výsledky získné pomocí nlýzy vrince (Tb. 1) ukázly, že odrůdy/linie, ročníky jejich vzájemné interkce byly sttisticky vysoce význmným zdrojem proměnlivosti (P 0,001) všech hodnocených nutričních fktorů. Shewry et l. (2011) pozorovli u různých odrůd pšenice silný vliv interkce mezi genotypem Tb. 1: Anlýz vrince obshu vitminů, celkových polyfenolů, krotenoidů vláknin v experimentálních odrůdách obilnin (2 loklity - Kroměříž, Prh-Ruzyně; 2010 2012) vitminy B1 B2 B3 B5 B6 E F-hodnot 1) odrůd/linie (A) 6 30.9*** 162.3*** 299.7*** 199.4*** 231.8*** 204.7*** loklit (B) 1 52.6*** 24.1*** 0.5 ns 5.7* 1.0 ns 1.7 ns rok (C) 2 25.9*** 93.7*** 24.0*** 68.8*** 19.8*** 14.4*** A x B 6 8.9*** 8.0*** 3.2* 1.9 ns 3.9** 5.3*** A x C 12 7.2*** 8.9*** 8.5*** 5.4*** 8.1*** 7.9*** B x C 2 88.5*** 9.3*** 24.2*** 6.6** 63.0*** 3.6* chyb 50 Tb. 1: pokrčování celkové CP TDF SDF IDF zdroj proměnlivosti d.f. krotenoidy F-hodnot 1) odrůd/linie (A) 6 238.3*** 229.5*** 64.5*** 232.8*** 690.6*** loklit (B) 1 30.1*** 14.8*** 3.6 ns 46.6*** 27.3*** rok (C) 2 602.9*** 39.4*** 22.8*** 81.3*** 73.3*** A x B 6 7.5*** 4.5** 5.5*** 8.0*** 2.4* A x C 12 8.2*** 19.1*** 13.1*** 23.9*** 10.6*** B x C 2 31.9*** 10.8*** 7.5** 10.3*** 8.3*** chyb 50 1) d.f. = stupně volnosti; * P 0.05, ** P 0.01, *** P 0.001, ns = neprůkzná Obilnářské listy -50- XXIII. ročník, č. 2/2015

prostředím n obsh vitminu B2. Obdobně i dlší utoři zjistili vliv odrůdy prostředí n vribilitu nutričně význmných složek, především polyfenolů vlákniny potrvy (Gsztonyi et l. 2011), le tké jiných vitminů skupiny B (Btifoulier et l. 2006). V přípdě loklity se mír význmnosti měnil podle hodnoceného nutričního fktoru. Jko sttisticky vysoce význmný zdroj (P 0,001) se loklit ukázl pro obsh thiminu (B1) riboflvinu (B2), dále pro obsh celkových krotenoidů, celkových polyfenolů celkové i nerozpustné vlákniny. Nopk vribilit nicinu (B3), pyridoxinu (B6), vitminu E rozpustné vlákniny nebyl rozdílným místem pěstování ovlivněn, n rozdíl od pozntků, které uvádějí npříkld Bergmn Xu (2003). Průměrný obsh sledovných nutričních fktorů byl neptrně nižší v loklitě Kroměříž pro vitminy B1, B2, B5 E (o 2,2 ž 9,5 %), celkové polyfenoly (o 2,2 %) obsh strvitelné vlákniny (SDF o 4,2 %). Nopk v loklitě Prh-Ruzyně byl v průměru nměřen vyšší obsh vitminu B6, celkových krotenoidů (o 2,2 4,8 %, resp.) nestrvitelné (IDF o 7,6 %) i celkové vlákniny potrvy (TDF o 1,6 %). Z vitminů byl nejnižší obsh nměřen pro vitmin B2 (v průměru kolísl od 0,12 mg.100 g -1 suš. v roce 2010 v loklitě KM po 17,7 mg.100 g -1 suš.v roce 2012 v loklitě Prh-Ruzyně) nejvyšší hodnoty byly stnoveny pro vitmin B3 (od 7,58 mg.100 g -1 suš. v roce 2011 v loklitě Prh-Ruzyně po 8,78 mg.100 g -1 suš. v roce 2012 v loklitě KM ) Obr. 1. Dosžné výsledky jsou rámcově v souldu s údji utorů Shewry et l. (2011) pro vitminy B1 B2, všk v přípdě vitminů B6 zejmén B3 byly nměřeny hodnoty 3,2 ž 50,5 krát vyšší než uvedení utoři udávjí. Průměrné hodnoty, vribilit homogenní skupiny obshu vitminů (v mg.100 g -1 suš. ± SE) v sušině zrn experimentálních obilovin (2010-2012, loklity Prh-Ruzyně Kroměříž). Pozn.: odlišné písmenné indexy v rámci jednotlivých loklit znčí sttisticky signifikntní rozdíly mezi průměry ročníků (P 0,05). Celkové polyfenoly (Tb. 2) význmně kolísly zejmén v experimentálních ročnících, v průměru od 1,88 g GAE.kg -1 suš. po 3,35 g GAE.kg -1 suš., přičemž nejvyšší hodnot byl nměřen v roce 2010 nopk nejnižší (nižší o 43,9 %) v roce 2012. Rozdíl Tb. 2: Průměrné hodnoty obshu celkových polyfenolů celkové (TDF), rozpustné (SDF) nerozpustné (IDF) vlákniny potrvy v sušině zrn experimentálních obilovin dle loklit (Kroměříž, Prh-Ruzyně) jednotlivých ročníků (2010 2012) nutr. fktor / loklit, rok mg.100 g -1 suš. CP Δ TDF $ SDF $ IDF $ Loklity Kroměříž 2,62 1) 12,1 b 4,5 7,9 b Prh-Ruzyně 2,68 b 11,9 4,7 7,3 Roky 2010 3,35 c 12,5 b 4,2 8,3 c 2011 2,62 b 11,5 4,6 b 6,9 2012 1,88 12,6 c 5,2 c 7,5 b 1) rozdílné hodnoty s odlišnými písmennými indexy jsou sttisticky signifikntní pro P 0,05; Δ g GAE.kg -1 suš., $ g.100 g -1 suš. 10 8 6 2 0 10 8 6 2 0 b thimin (B1), riboflvin (B2), nicin (B3), kys. pntothenová (B5), pyridoxin (B6), b b b b vitmin E, celkové krotenoidy 2010 2011 2012 loklit: Prh-Ruzyně b b c c b b c 2010 2011 2012 loklit: Kroměříž Obr. 1 Průměrné hodnoty, vribilit homogenní skupiny obshu vitminů (v mg.100 g -1 suš. ± SE) v sušině zrn experimentálních obilovin (2010-2012, loklity Prh-Ruzyně Kroměříž). Pozn.: odlišné písmenné indexy v rámci jednotlivých loklit znčí sttisticky signifikntní rozdíly mezi průměry ročníků (P 0,05). mezi průměrnými hodnotmi v Kroměříži Prze-Ruzyni byl pouze 0,06 g GAE.kg -1 suš., všk i tto diference byl sttisticky význmná. Hmouz et l. (2007) rovněž pozorovli význmné rozdíly v obshu celkových polyfenolů u vybrných odrůd brmbor v rozdílných ročnících tyto rozdíly souvisely zejmén s průběhem počsí v dné loklitě. V nšem pokusu byly prvděpodobně rozdíly v obshu celkových polyfenolů mezi loklitmi překryty vribilitou, dnou zřzením odlišných druhů obilovin. Obsh vláknin se v průměru lišil méně (diference mezi mximálními minimálními hodnotmi v jednotlivých loklitách nebo ročnících doshovl 1,6-19,2 %), nicméně pouze v přípdě obshu strvitelné vlákniny (SDF) nebyly dosžené průměrné hodnoty mezi sledovnými loklitmi průkzně odlišné. Nejvýznmnějším fktorem proměnlivosti hodnot sledovných nutričně význmných látek byly experimentální obiloviny. Průměrné b hodnoty (Tb. 3 Tb. 4) se měnily jk podle druhu, tk i genotypu, přičemž vzájemně se všechny hodnocené obiloviny lišily pouze v obshu vitminu E (0,91 ž 1,97 mg.100 g -1 suš.). V porovnání s výsledky, které uvádějí Shewry et l. (2011) pro 24 genotypů ozimé pšenice byl obsh vitminu B1 nižší ž o 67,5 % nopk v přípdě vitminu B2 byly nměřeny obshy ž o 71,4 % vyšší. Rovněž oproti údjům utorů Btifoulier et l. (2006) byl obsh vitminu B2 vyšší ž o 126,4 %. Podobné závěry pltily i pro obsh vitminu B6 (mximální hodnoty byly ž 2,2 x vyšší než údje výše uvedených utorů) nebo nicin (vitmin B3). V přípdě obshu tohoto vitminu byly nměřeny ž 5,7 krát vyšší hodnoty než dosáhli npř. Shewry et l. (2011). Ovšem i tito utoři podotýkjí, že zjištěné hodnoty činily jen 10-15 % obshů, dosžených v jiných studiích. Uvedení utoři vypočítli silnou korelci mezi obshy vitminů B1, B3 B6 n zákldě nlýzy vrince zjistili, b b b b b b Obilnářské listy -51- XXIII. ročník, č. 2/2015

že 48-70 % proměnlivosti jejich obshu je podmíněno prostředím. V nší studii mezi těmito vitminy nebyl nlezen žádný význmný vzth nopk silné korelce (r = 0,6-0,7; P 0,01) byly zjištěny mezi vitminy B2, B6 obshem vitminu E. Nejsilnější korelce (r = 0,75; P 0,001) byl nměřen mezi obshem vitminu B6 obshem celkové vlákniny (TDF). Z uvedených tbulek je zřejmé, že pro některé nutriční fktory nebyly rozdíly mezi druhy výrzné (vitminy B2 B6), v jiných přípdech byl vyšší obsh nlezen u genotypů dvouzrnky (vitmin B3) nebo ječmene (celkové polyfenoly). Mteriály pšenice s netrdiční brvou zrn měly ž o 42,1 % nižší obsh vitminu B3 oproti průměru osttních obilovin u mteriálů ječmene byl zse stnoven nejnižší obsh vitminu B5 (ž o 50,3 % u odrůdy AF Lucius). Nicméně pro některé nutriční fktory nebyl rozhodující volb druhu, le jednotlivých genotypů. Toto pltilo npříkld pro celkové krotenoidy, kde byl n prvním místě linie ječmene s bezpluchým zrnem KM 1057 (0,73 mg.100 g -1 suš.) hned z ní se umístil nutr. fktor/ mteriál odrůd pšenice ozimé Citrus (0,67 mg.100 g -1 suš.), která byl registrován jko odrůd s geneticky záměrně zvýšeným obshem krotenoidů. Vzorky ječmene zujly přední místo tké v obshu strvitelné vlákniny, společně s dvouzrnkou Tpioszele (5,4-5,7 g.100 g -1 suš.) v obshu celkové vlákniny potrvy. Komplexní hodnocení všech sledovných nutričních fktorů vyznělo nejpříznivěji pro novou linii ječmene jrního s bezpluchým typem zrn KM 1057. Tento mteriál se vyznčovl nejvyšším obshem vitminů B2 B6, vitminu E, celkových krotenoidů (0,24; 0,69; 1,97 0,73 mg.100 g -1 suš., resp.), nerozpustné celkové vlákniny potrvy (10,8 16,2 g.100 g -1 suš., resp.) celkových polyfenolů (3,65 g GAE.kg -1 suš.). Nejbohtším zdrojem vitminu B5 se stly pšenice setá ozimá s netrdičním brvou zrn Citrus pšenice dvouzrnk Rudico (1,07; resp. 1,06 mg.100 g -1 suš.). Nejvyšší obsh thiminu byl nlezen v zrnu odrůdy pšenice seté ozimé s modrým leuronem Skorpion (0,44 mg.100 g -1 suš.). Nejbohtším zdrojem vitminu B3 se stl pšenice dvouzrnk Rudico s 10,0 mg.100 g -1 suš. (Tb. 4). Závěr Tb. 3: Průměrné hodnoty obshu vybrných vitminů skupiny B (mg.100 g -1 suš.) druh B1 B2 B3 B5 B6 ANK-28B pšenice setá 0,41 c 0,15 c 7,5 c 0,87 cd 0,39 b Citrus pšenice setá 0,43 e 0,12 6,1 b 1,07 e 0,42 cd Skorpion pšenice setá 0,44 f 0,13 b 5,4 0,84 c 0,35 Rudico Tpioszele pšenice dvouzrnk pšenice dvouzrnk 0,40 c 0,15 d 10,0 f 1,06e 0,40 bc 0,42 d 0,16 d 9,0 d 0,89 d 0,43 d AF Lucius ječmen jrní 0,35 0,14 bc 9,3 e 0,47 0,48 e KM 1057 ječmen jrní 0,36 b 0,24 e 9,0 d 0,62 b 0,69 f Rozdílné hodnoty s odlišnými písmennými indexy jsou sttisticky signifikntní pro P 0,05 Komise Evropských společenství stnovil v prcovním dokumentu Strtegie pro Evropu týkjící se zdrvotních problémů souvisejících s výživou, ndváhou obezitou evropskou strtegii pro snížení zdrvotních problémů způsobených šptnou výživou. Tto strtegie se snží n úrovni Společenství prosdit konkrétní optření, mezi něž ptří i snh nhrdit výrobky z bílé mouky výrobky s vyšším obshem ochrnných látek. Zčlenění mloobjemových druhů obilovin do receptur pekárenských výrobků by mohlo pomoci rozšířit sortiment nbízených potrvin s vyšší nutriční hodnotou. Výsledky chemických nlýz jednotlivých odrůd/linií studovných obilovin ukázly, že použité mteriály mohou sloužit jko význmné přírodní fortifiknty. V souldu s pozntky výše citovných zhrničních utorů tké ve sledovném souboru byly detekovány sttisticky signifikntní rozdíly mezi obilovinmi v obshu některých nutričních fktorů, čehož lze s výhodou využít v potrvinářské prxi. Se znlostmi nutričního složení jednotlivých vstupních surovin by bylo možno cíleně konstruovt receptury pekárenských pečivárenských výrobků tk, by finální výrobky vykzovly vyšší obshy zvolených nutričně cenných látek. Recenzováno Poděkování: Příspěvek byl zprcován z finnční podpory projektů MZe ČR NAZV QI91B095 QJ1210257. Tb. 4: Průměrné hodnoty obshu vitminu E, celkových krotenoidů, celkových polyfenolů, celkové (TDF), rozpustné (SDF) nerozpustné (IDF) vlákniny potrvy nutr. fktor/mteriál druh vitmin E celkové krotenoidy celkové polyfenoly Δ TDF $ SDF $ IDF $ ANK-28B pšenice setá 1,05 b 0,28 c 2,09 12,4 c 4,2 c 8,2 e Citrus pšenice setá 1,30 d 0,67 e 2,10 10,9 b 3,1 7,8 d Skorpion pšenice setá 1,45 f 0,26 b 2,17 b 11,1 b 3,6 b 7,5 c Rudico pšenice dvouzrnk 1,22 c 0,24 2,35 c 10,1 4,3 c 5,9 b Tpioszele pšenice dvouzrnk 1,40 e 0,29 c 2,87 d 11,1 b 5,7 de 5,4 AF Lucius ječmen jrní 0,91 0,41 d 3,58 e 13,1 d 5,7 e 7,4 c KM 1057 ječmen jrní 1,97 g 0,73 f 3,65 f 16,2 e 5,4 d 10,8 f Rozdílné hodnoty s odlišnými písmennými indexy jsou sttisticky signifikntní pro P 0,05; mg.100 g -1 suš.; Δ g GAE.kg -1 suš.; $ g.100 g -1 suš. Obilnářské listy -52- XXIII. ročník, č. 2/2015

Použitá litertur Btifoulier F., Verny M.-A., Chnliud E., Rémésy C., Demigné C. (2006): Vribility of B vitmin concentrtions in whet grin, milling frctions nd bred products. Workshop on Modelling Qulity Trits nd Their Genetic Vribility for Whet. Europen Journl of Agronomy, 25 (2): 163 169. Bergmn C.J, Xu Z. (2003): Genotype nd Environment Effects on Tocopherol, Tocotrienol, nd γ-oryznol Contents of Southern U.S. Rice. Cerel Chemistry, 80, 4: 446-449. Gsztonyi MN, Frks RT, Berki M, Petróczi IM, Dood HG. (2011): Content of phenols in whet s ffected by vrietl nd griculturl fctors. J Food Compos Anl [Internet]. 24 (6):785 789. Hmouz K., Lchmn J., Čepl J., Dvořák P., Pivec V., Prášilová M. (2007): Site conditions nd genotype influence polyphenol content in pottoes. Hort. Sci. (Prgue), 34, 4: 132 137. Ingr I. (2001): Zprcování zemědělských produktů. 2. vyd. Brno: MZLU, 249 s., ISBN 80-7157-520-8. Kopáčová O. (2007): Trendy ve zprcování cereálií s přihlédnutím zejmén k celozrnným výrobkům, Prh: ÚZPI, 56 s, ISBN 978-80-7271-184-0. Kučerová J. (2004): Technologie cereálií. 1. vyd., Brno: MZLU, 141 s, ISBN 80-7157-811-8 Lchmn J., Hosnedl V., Pivec V. (1997): Effect of UV-A nd gmm-irrdition on the polyphenol levels in brley nd pe seeds, seedling nd plnt. Scienti Agriculture Bohemic, 31: 181 196. Lknerová I., Holsová M., Fiedlerová V., Rysová J., Vculová K., Mšková E., Ehrenbergerová J., Winterová R., Ouhrbková J., Dvořáček V., Mrtinek P.(2014): Utilistion of Non-Trditionl Forms of Cerels in Bkery Production, Czech J. Food Sci., 32 (3): 296 301, ISSN 1212-1800 Pokorný J., Přízková H., Holsová M., Dvídek J., Čmolík J. (1989): Vliv získávání oleje, rfince ztužování n obsh brviv v řepkovém oleji. Potrv. Vědy 7: 89-101 Shewry P.R., Vn Schik F., Rvel C., Chrmet G., Rkszegi M., Bedo Z., Wrd J.L. (2011): Genotype nd environment effects on the contents of vitmins B1, B2, B3, nd B6 in whet grin. J Agric Food Chem., 59 (19):10564-10571. Kontktní dres utor: Ing. Ivn Lknerová, Výzkumný ústv potrvinářský Prh, v.v.i., Rdiová 1285/7, 102 31 Prh 10 ivn.lknerov@vupp.cz Výsledky zkoušení kolekce odrůd pšenice ozimé n loklitě Kroměříž v ročníku 2014/2015 - vyhodnocení souboru odrůd ozimých pšenic s ohledem n prmetry kvlity zrn Polišenská, I., Jirs, O. Agrotest fyto, s.r.o., Hvlíčkov 2787, Kroměříž Úvod Odrůdový pokus by i v letošním roce zkoušen při různých intenzitách pěstování, lišících se počtem složením záshů. Pro hodnocení prmetrů kvlity zrn byly zvoleny následující technologie pěstování: Vysoká intenzit předplodin - řepk ozimá setí - 7. 10. 2014 Hnojení před setím: NPK 300 kg (8:20:30) 30. 10. 2014 - Cougr Forte 0,5 l + Glen 75 WG 10 g + Nurelle D 0,6 l + 220 l vody/h 6. 3. 2015 - regenerční přihnojení 111 kg/h = 30 kg N/h 10. 4. 2015 - DAM 200 l/h 15. 4. 2015 - DAM 100 l/h 17. 4. 2015 - Retcel 1,5 l/h + Moddus 0,2 l/h Nízká intenzit předplodin - řepk ozimá setí - 7. 10. 2014 Hnojení před setím: NPK 300 kg (8:20:30) 30. 10. 2014 - Cougr Forte 0,5 l + Glen 75 WG 10 g + Nurelle D 0,6 l + 220 l vody/h 6. 3. 2015- regenerční přihnojení 111 kg/h = 30 kg N/h 10. 4. 2015 - DAM 200 l/h 15. 5. 2015 - Axil Plus 0,6 l 3. 6. 2015 - Proteus 0,5 l/h 19. 5. 2015 - LAD 27% - 200 kg/h = 54 kg N/h 4. 5. 2015 - Hutton 0,8 l/h 15. 5. 2015 - Axil Plus 0,6 l + Cu 3 l + Zn 3 l + DAM 10 l + mikroprvky 1 l /h 18. 5. 2015 - Boogie Xpro 0,9 l/h 2. 6. 2015 - Zmir 1,2 l/h + Zntr 0,6 l/h 3. 6. 2015 - Proteus 0,5 l/h Obilnářské listy -53- XXIII. ročník, č. 2/2015

Číslo poklesu (FN) Hodnoceny byly obě intenzity pěstování. Průměrná hodnot čísl poklesu pro nízkou intenzitu byl 315 s, pro vysokou intenzitu 344 s. Průměrné hodnoty čísl poklesu jsou v letošním roce přibližně srovntelné jko v roce 2014 (nízká i. 310 s, vysoká i. 326 s) vyšší než v roce 2013 (nízká i. 292 s, vysoká i. 282 s). Letošní rozdíl 29 s v průměru čísl poklesu mezi oběm vrintmi lze z hledisk potrvinářské kvlity pšenice při těchto hodnotách povžovt z nevýznmný, i když je sttisticky průkzný (t-test). U 9 odrůd bylo ve vyšší intenzitě číslo poklesu nižší (nejvíce o 80 s), u 56 odrůd bylo vyšší (nejvíce o 138 s), u odrůd Ler (C/K) Nordik (C) bylo stejné. V grfu n obr. 1 jsou znázorněny diference v čísle poklesu pro 9 odrůd s největší zápornou rekcí n vyšší intenzitu 6 odrůd s největší pozitivní rekcí. Norm pro potrvinářskou pšenici požduje číslo poklesu minimálně 220 s. Tuto hodnotu splnily s výjimkou 4 odrůd v nízké intenzitě 2 odrůd ve vysoké intenzitě všechny odrůdy. Ani v jedné z vrint nevyhovělo číslo poklesu u odrůdy Ler (C/K), shodně pro obě vrinty hodnot 178 s. Odrůd Ler (C/K) nevyhověl ni v jedné s intenzit n číslo poklesu ni v letech 2013 2014. Ve vysoké intenzitě nevyhověl ještě odrůd Athlon (E) (208 s), v nízké intenzitě měl tto odrůd FN 288 s. V nízké intenzitě nevyhověly kromě odrůdy Ler (C/K) ještě odrůdy Hyfi (A/B), Forhnd (E) Grizzly (C). Odrůd Hyfi (A/B) měl číslo poklesu nižší celkově, průměr vysoké nízké intenzity byl menší než 220 s. Vysoké číslo poklesu (průměr obou vrint nd 300 s) mělo 40 odrůd (tj. 60 % z 67 hodnocených), v roce 2014 to bylo 70 % v roce 2013 45 % hodnocených odrůd. Mezi 10 odrůd s nejvyšším číslem poklesu ptřily odrůdy Federer (E), Ptrs (A), Crmin (A), Gordin (B), Bernstein (E), Genius (E), RGT Reform (A), IS Spirell (E), IS Ludis (E) Annie (E). Obr. 1: Rozdíl mezi vysokou nízkou intenzitou pěstování v čísle poklesu pro odrůdy s nejvýrznějšími rozdíly. Obsh N-látek Hodnoceny byly obě intenzity pěstování. Průměrná hodnot obshu N-látek pro nízkou intenzitu byl 10,7 % (rozmezí od 8,8 % do 12,9 %), pro vysokou intenzitu 13,2 % (rozmezí od 11,7 % do 16,3 %). Rozdíl mezi oběm vrintmi je sttisticky vysoce průkzný (t-test). Obsh N-látek byl při vysoké intenzitě pěstování vyšší u všech odrůd, to v průměru o 2,4 %. N obr. 2 jsou znázorněny rekce odrůd n různou intenzitu pěstování pro 6 odrůd s nejmenším 8 odrůd s největším rozdílem v obshu N-látek mezi intenzitmi. Rozdíl větší než 3 % mezi intenzitmi v obshu N-látek měly odrůdy Princeps (A), IS Crne (E), Hybery (A), Athlon (E), Obr. 2: Rozdíl mezi vysokou nízkou intenzitou pěstování v obshu N-látek pro odrůdy s nejvýrznějšími rozdíly Crmin (A), IS Spirell (E), Eln (A) Forhnd (E). Nopk nejméně regovly n zvýšení intenzity (<1 %) odrůdy Avenue (C) (z 11,3 % n 12,1 %) Bletk (B) (z 10,9 % n 11,8 %). Norm pro potrvinářskou pšenici požduje obsh N-látek min 11,5 %. Ve vrintě s nízkou intenzitou tento poždvek splnilo 16 odrůd. Úrovně 12 % více v nízké intenzitě dosáhly Energo (E) (12,0 %), IS Gordius (E/A) (12,1 %), IS Crne (E) (12,2 %), Evin (E) (12,4 %), Nsť (12,6 %) IS Spirell (E) (12,9 %). Ve vrintě s vysokou intenzitou poždvek min 11,5 % splnily všechny odrůdy. Obsh N-látek 14 % vyšší ve vrintě s vysokou intenzitou mělo 14 odrůd, to Genius (E), Crmin (A), Annie (E), Bohemi (A), Ntul, Forhnd (E), Evin (E), Bernstein (E), IS Gordius (E/A), Athlon (E), Energo (E), Federer (E), IS Crne (E) (15,3 %) IS Spirell (E) (16,3 %). Průměrné hodnoty obshu N-látek jsou v nízké intenzitě stejné jko v roce 2014 (10,7 %), ve vysoké intenzitě jsou vyšší (2014-12,5 %, 2015-12,9 %). Objemová hmotnost (OH) Průměrná hodnot OH v nízké intenzitě byl 81,3 kg/hl, ve vysoké intenzitě 81,9 kg/hl. Rozdíl mezi vrintmi je sttisticky průkzný (t-test, p<0,001). N rozdíl od loňského roku, kdy všechny odrůdy bez výjimky regovly n vysokou intenzitu zvýšením objemové hmotnosti, letos se rekce pohybovl od 2,0 kg/hl (SMH 87, Rytmus) do +5,2 kg/hl (Tilmn). Rozdíl mezi vysokou nízkou intenzitou byl v průměru +0,7 kg/hl. U 20 odrůd byl OH ve vysoké intenzitě nižší, u 3 odrůd stejná u 44 odrůd vyšší. Rozdíly mezi intenzitmi jsou znázorněny n obr. 3 pro 7 odrůd s nejmenší (< 1,0 kg/hl) 8 odrůd s největší rekcí (> 2,5 kg/hl). Norm pro potrvinářskou pšenici požduje OH min 76 kg/hl. Ve vrintě pěstování při nízké intenzitě měly menší OH než požduje norm 2 odrůdy, to Nordik (C) (75,8 kg/hl) Arkeos (C/K) (74,7 kg/hl), který jko jediný nevyhověl ni při vysoké intenzitě pěstování (75,3 kg/hl). Nejvyšší OH dosáhl ve vysoké i nízké intenzitě odrůd Cimrmnov rná (86,4 kg/ hl 86,9 kg/hl), vysokou OH měly dále odrůdy Bernstein (E) (84,9 kg/hl 85,2 kg/hl), Dgmr (A) (85,5 kg/hl 84,7 kg/hl), Evin (E) (84,8 kg/hl 85,0 kg/hl), RGT Reform (A) (84,7 kg/hl 84,5 kg/hl), Forhnd (E) (85,8 kg/hl 83,3 kg/hl), Energo (E) (84,3 kg/hl 84,6 kg/hl), Federer (E) (83,7 kg/hl 84,7 kg/hl), Genius (E) (84,3 kg/hl 83,9 kg/hl) Mtchbll (A) (82,9 kg/hl 84,7 kg/hl). U těchto 10 odrůd s nejvyšší OH neměl vyšší intenzit n hodnotu OH prkticky žádný vliv průměrná diference mezi OH pro nízkou vysokou intenzitu pro těchto 10 odrůd je 0,1 kg/hl. Průměrná diference pro celý soubor odrůd je +0,6 kg/hl. Obilnářské listy -54- XXIII. ročník, č. 2/2015

Obr. 3: Rozdíl mezi vysokou nízkou intenzitou pěstování v objemové hmotnosti pro odrůdy s nejvýrznějšími rozdíly Celkem 52 odrůd mělo průměrnou OH větší než 80,0 kg/h. Průměrná objemová hmotnost dosáhl znčně vyšších hodnot oproti stejnému pokusu v roce 2014, kdy bylo dosženo v nízké intenzitě průměrně 77,3 kg/hl, ve vysoké intenzitě 79,8 kg/hl. HTZ V průměru pro všechny odrůdy byl hodnot HTZ o něco vyšší pro vyšší intenzitu pěstování (48,93 g) než pro nižší intenzitu (47,89 g), rozdíl je sttisticky průkzný (t-test, p<0,05). V loňském roce tomu bylo obráceně. Rekce odrůd n zvýšení intenzity se Obr. 4: Rozdíl mezi vysokou nízkou intenzitou pěstování v hodnotách HTZ pro odrůdy s nejvýrznějšími rozdíly pohybovl od 4,65 g (SMH 166 pšenice tvrdá T. durum) do +15,77 g (Brokt (A). Rozdíl mezi vysokou nízkou intenzitou byl v průměru +0,92 g. Rozdíly mezi intenzitmi jsou znázorněny n obr. 4 pro 7 odrůd s nejmenší (< 3 g) 7 odrůd s největší rekcí (> 5 g). Odrůdou s nejvyšší HTZ při pěstování ve vysoké intenzitě byl odrůd SMH 87 (56,08 g, pšenice tvrdá), při nízké intenzitě SMH 166 (59,04 g, pšenice tvrdá). Z odrůd pšenice T. estivum měly nejvyšší HTZ při vysoké intenzitě odrůdy Turndot (56,08 g), Nordik (55,22 g) RGT Mthri (55,03 g). V nízké intenzitě to byly odrůdy RGT Mthri (56,57 g), Bohemi (56,30 g) Turndot (56,17 g). Je zjímvé, že i když v průměru pro všechny odrůdy byl hodnot HTZ vyšší pro vyšší intenzitu pěstování, bsolutně nejvyšších HTZ bylo doshováno v nižší intenzitě pěstování. Úroveň hodnot HTZ byl v letošním roce ve vrintě s vysokou intenzitou srovntelná s rokem 2014 (průměr 48,81 g), ve vrintě s nízkou intenzitou byl o něco nižší než v roce 2014, kdy byl průměr pro všechny odrůdy 49,12 g. Obsh DON Byl hodnocen vrint bez ošetření fungicidy (tj. nízká intenzit pěstování). Úroveň obshu DON byl obecně velmi nízká, 63 odrůd (94 %) mělo negtivní obsh DON (tj. DON <20 µg/kg). V roce 2014 to bylo 55 % hodnocených odrůd, v roce 2013 pouze 3 odrůdy ze 77 (4 %). Tké zjištěná mximální hodnot obshu DON je v letošním roce velmi nízká, nejvyšší obsh DON v letošním roce měl IS Spirell (E) (50 µg/kg), druhý nejvyšší odrůd Tobk (B) (38 µg/kg). Pro srovnání, limit pro potrvinářské obiloviny je 1250 µg/kg. V roce 2014 byl mximální hodnot 339 µg/kg zjištěn u pšenice Skorpion (odrůd pšenice s modrou brvou zrn), druhý nejvyšší obsh DON měl odrůd SMH 166 (pšenice tvrdá Triticum durum) - 228 µg/kg, třetí odrůd Tobk (B) - 115 µg/kg. V roce 2013 byl obsh DON mnohem vyšší, odrůd Komnt (pšenice tvrdá Triticum durum) měl 3108 µg/kg celkem 3 odrůdy měly obsh vyšší, než 1000 µg/kg (Komnt, Skorpion, Pnnoni NS). Vyhodnocení pro jednotlivé odrůdy podle jkostních tříd E kvlitu ve třech hodnocených prmetrech (OH, FN, N-látky) splnily v intenzivní vrintě všechny odrůdy, které jsou podle Seznmu registrovných odrůd (ÚKZÚZ, 2015) do této ktegorie zřzeny (Evin, Genius, Cimrmnov rná, Federer, Bernstein, Julie Annie) s výjimkou odrůdy Athlon, která nevyhověl kvůli nízké hodnotě čísl poklesu. Dále poždvky n E kvlitu splnilo 37 dlších odrůd, mimo jiné tké všechny, které jsou podle Seznmu registrovných odrůd zřzeny do třídy A (Muln, Ptrs, Brokt, Lvntus, Golem, Eln, Mtchbll, Dgmr, Etn, Zeppelin, Princeps, JB Asno, Pnkrtz, Bohemi, Elly Turndot). V rámci všech odrůd E kvlitu splnilo ve třech sledovných prmetrech 44 (66 %) odrůd, A kvlitu 61 (91 %) odrůd. V extenzívní vrintě nesplnil žádná z odrůd zřzených do ktegorie E ze Seznmu registrovných odrůd poždvky kldené n tuto třídu. Limitujícím kritériem byl obsh N-látek. Poždvky n obsh N-látek kldené n kvlittivní třídu A (11,8 %) splnily z E odrůd pouze odrůdy Evin (12,4 %) Federer (11,9 %), z A odrůd Bohemi, Brokt Elly. Odrůd Athlon, která ve vrintě s vyšší intenzitou nevyhověl poždvku n hodnotu FN, ve vrintě s nižší intenzitou tomuto prmetru těsně vyhověl (288 s, poždvek 286 s). Ve třech sledovných prmetrech E kvlitu splnil pouze 1 odrůd, to velmi rná osintá odrůd IS Spirell. A kvlitu splnilo ve třech sledovných prmetrech celkem 10 odrůd (15 %). Při hodnocení odrůd podle poždvků jkostních tříd je třeb vzít v úvhu, že byl hodnocen pouze 3 ze 6 kritérií. Nebyl hodnocen Rpid Mix Test, sedimentční Zelenyho test vznost mouky. Obilnářské listy -55- XXIII. ročník, č. 2/2015

Závěrečný komentář Pro pšenici ze sklizně 2015 je chrkteristická vysoká objemová hmotnost nižší obsh bílkovin. Čísl poklesu jsou vesměs vysoká. Zvýšení intenzity pěstování se jednoznčně velmi pozitivně odrzilo v obshu bílkovin (N-látek). Všechny odrůdy měly N-látky při pěstování ve vyšší intenzitě vyšší. Odrůdy s vyšším obshem N-látek regovly n zvýšení intenzity více (+2,7 %), než byl průměr celého souboru odrůd (+2,4 %). Tké objemová hmotnost byl ve vyšší intenzitě pěstování vyšší, rozdíl všk nebyl velký (průměrně +0,6 kg/hl). Je zjímvé, že u odrůd s vysokou OH nemělo zvýšení intenzity žádný vliv. Pro 10 odrůd s nejvyšší OH byl průměrný rozdíl mezi intenzitmi 0,1 kg/hl. Čísl poklesu byl ve většině přípdů vysoká, někdy ž příliš (350-400 s), což z pekřského hledisk tké není příliš žádoucí, protože mouky s nízkou ktivitou lf-mylsy mjí sklon vytvářet suché těsto i mlý objem výrobku. Chybějící enzymy je všk možno doplnit. Kontmince fuzáriovými mykotoxiny byl v letošním roce u pšenice velmi nízká. Tto publikce vznikl v rámci institucionální podpory n dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné orgnizce RO0211. Tb. 1: Přehled sledovných prmetrů kvlity v kolekci odrůd ozimé pšenice intenzivní vrint extenzivní vrint Č. odr. Odrůd NL (%) FN (s) OH (kg/hl) HTZ (g) NL (%) FN (s) OH (kg/hl) HTZ (g) DON (μg/kg) 1 Athlon 14,7 208 84,0 51,57 11,5 288 82,4 47,47 <20 2 Genius 14,0 400 84,3 41,51 11,3 369 83,9 42,89 <20 3 Muln 12,6 334 83,1 50,08 9,6 284 81,9 47,10 <20 4 Potenzil 12,5 390 83,8 42,13 9,6 338 83,6 42,04 <20 5 Ptrs 12,7 403 83,2 53,62 10,1 380 82,7 54,42 <20 6 Rumor 13,0 390 82,6 43,21 11,6 342 81,8 40,92 <20 7 Brokt 13,1 378 86,3 52,23 11,8 324 81,3 36,46 <20 8 Lvntus 12,7 363 82,8 44,61 11,5 341 80,3 38,80 <20 9 Tobk 12,2 352 83,1 47,81 10,1 322 81,7 44,70 38 10 Elixer 12,3 330 82,8 44,45 9,6 294 79,7 43,12 <20 11 Hybery 11,9 307 81,3 49,88 8,8 252 80,3 50,65 <20 12 Hyfi 12,4 232 80,8 49,04 10,5 174 79,6 47,12 <20 13 Hylnd 12,0 348 83,0 46,76 9,6 295 82,3 44,06 <20 14 Federer 14,7 410 83,7 48,62 11,9 392 84,7 49,78 <20 15 Cimrmnov rná 13,9 373 86,4 46,49 11,1 294 86,9 47,88 <20 16 Forhnd 14,5 271 85,8 48,88 10,7 218 83,3 47,62 <20 17 Golem 13,0 348 81,8 45,53 10,2 302 81,3 47,13 <20 18 Eln 13,6 368 82,1 46,70 10,1 346 82,1 51,25 <20 19 Mtchbll 12,9 376 82,9 41,35 10,3 374 84,7 45,00 <20 20 Bekend 12,8 236 84,3 51,16 10,2 266 83,0 50,75 <20 21 Virito 13,0 319 84,7 47,95 10,6 332 82,4 52,27 <20 22 Rebell 13,5 370 81,4 44,05 11,2 318 82,5 44,68 <20 23 Bletk 11,8 320 83,5 46,01 10,9 278 80,7 40,93 <20 24 Grizzly 12,2 356 84,2 50,19 10,0 218 82,5 54,53 <20 25 Yetti 12,2 313 82,0 50,30 9,7 306 81,2 50,98 <20 26 RGT Reform 12,7 380 84,7 49,70 10,4 377 84,5 48,09 <20 27 RGT Mthri 12,6 357 81,8 55,03 10,3 340 81,1 56,57 <20 28 Evin 14,5 348 84,8 54,50 12,4 332 85,0 53,59 <20 29 Dgmr 13,2 339 85,5 54,46 11,3 321 84,7 51,31 <20 30 Tilmn 12,5 336 82,8 50,78 9,7 318 77,6 36,72 <20 32 Ler 12,3 178 80,2 44,66 10,4 178 77,6 38,80 <20 33 Avenue 12,1 310 79,0 46,96 11,3 325 77,4 44,67 <20 34 Arkeos 13,2 337 75,3 40,86 11,0 352 74,7 41,26 <20 35 Nordik 12,8 342 78,7 55,22 11,0 342 75,8 50,81 <20 Obilnářské listy -56- XXIII. ročník, č. 2/2015

Tb. 1: pokrčování intenzivní vrint extenzivní vrint Č. odr. Odrůd NL (%) FN (s) OH (kg/hl) HTZ (g) NL (%) FN (s) OH (kg/hl) HTZ (g) DON (μg/kg) 36 Atoupic 12,1 294 77,9 47,09 9,7 249 77,2 46,04 <20 37 LGH 2013-03 12,3 254 79,2 48,08 9,5 244 78,8 48,11 <20 38 Tuleck 12,7 304 79,3 47,74 10,4 256 79,2 45,92 <20 39 Ntul 12,9 336 80,8 48,71 11,1 346 82,4 48,96 <20 40 Mrkiz 13,4 336 80,0 46,75 11,7 356 78,0 43,94 <20 41 Nsť 14,4 315 79,8 48,49 12,6 280 79,6 40,10 <20 42 SMH 87 13,4 327 81,4 56,08 11,4 272 83,4 56,21 33 43 SMH 166 13,2 337 82,7 54,75 10,4 286 82,8 59,40 36 44 Arktis 13,4 388 81,5 48,34 11,4 358 80,3 48,95 <20 45 Energo 14,7 364 84,3 48,38 12,0 314 84,6 51,06 <20 46 Bernstein 14,6 400 84,9 49,79 11,6 370 85,5 50,86 <20 47 JB Asno 13,1 370 82,1 53,26 10,6 353 78,0 46,47 <20 48 Etn 12,6 374 81,4 52,42 10,2 302 82,1 48,26 <20 49 Zeppelin 13,2 388 81,2 48,45 10,5 358 81,7 49,33 <20 50 Princeps 13,2 362 82,3 54,90 10,1 313 81,5 54,54 <20 51 Pnkrtz 12,7 382 82,8 44,19 9,7 347 82,7 42,76 <20 52 Gordin 13,0 394 80,9 43,78 10,4 381 81,7 41,91 <20 53 Hewitt 12,0 330 78,9 43,54 9,2 290 78,6 46,58 <20 54 Sosthene 11,7 274 81,3 47,25 9,5 318 80,4 46,46 <20 55 Julie 13,2 358 82,3 52,13 10,3 308 81,7 52,56 <20 56 Annie 14,1 420 83,0 51,90 11,2 330 83,8 53,40 <20 57 Crmin 14,1 396 80,0 51,62 10,9 380 81,8 51,50 <20 58 Bohemi 14,1 382 80,3 53,54 11,9 338 81,7 56,30 <20 59 Elly 13,6 382 81,6 48,90 11,8 364 82,1 52,37 <20 60 Turndot 12,8 312 82,5 55,43 11,0 286 82,6 56,17 <20 61 Seldon 12,6 364 81,3 54,98 9,8 336 79,5 54,75 <20 62 Rytmus 13,0 376 78,6 49,47 10,5 333 80,5 49,27 <20 63 Vness 12,3 300 77,5 48,00 9,6 243 77,5 47,46 <20 64 IS Crne 15,3 345 80,4 48,58 12,2 358 80,7 47,09 36 65 IS Gordius 14,6 373 79,9 48,25 12,1 360 79,8 47,97 <20 66 IS Conditor 13,6 287 78,9 43,77 11,5 256 78,9 44,13 <20 67 IS Spirell 16,3 403 80,5 53,45 12,9 350 79,0 51,80 50 68 IS Ludis 13,1 386 83,5 50,33 10,8 366 82,1 52,00 <20 Pozn.: NL- obsh dusíktých látek, FN pádové číslo, OH objemová hmotnost, HTZ hmotnost tisíce zrn Obilnářské listy -57- XXIII. ročník, č. 2/2015

Vyhodnocení souboru odrůd ozimého jrního ječmene Mezinárodní soutěže pěstebních technologií Kroměříž 2015 z pohledu kvlity sklizeného zrn (Interntionl competition of cropping methods for cerels Kroměříž 2015 winter nd spring brley grin qulity results) Sedláčková, I., Polišenská, I. Agrotest fyto, s.r.o., Hvlíčkov 2787, Kroměříž Souhrn: V souboru 29 vzorků ječmene jrního Soutěže pěstebních technologií byly nlyzovány tyto kvlittivní prmetry: obsh N-látek, objemová hmotnost (OH), hmotnost tisíce zrn (HTZ), přepd nd sítem 2,5 mm obsh příměsí nečistot. Soubor vzorků byl doplněn 6 vzorky ozimého ječmene, u kterých byly stnoveny N-látky. Nejproblemtičtějším prmetrem z hodnocených kvlittivních vlstností jrního ječmene byl obsh N-látek, který u většiny vzorků přeshovl poždovný rozsh 10-12 %. Nopk u všech vzorků byly zjištěny vysoké hodnoty přepdu HTZ. Toto pltí i obecně pro sklizeň ječmene 2015 v ČR. Abstrct: In the set of 29 spring brley smples from Competiton of cropping methods for cerels following qulittive prmeters were nlysed: crude protein content, bulk density, thousnd kernel weight (TKW), retention bove 2.5 mm nd content of dmixtures nd impurities. Also 6 smples of winter brley were nlysed for crude protein content. The most problemtic prmeter of spring brley ws the protein content, s for most (27 of 29) smples ws bove content required for mlting brley (10-12 %). For ll smples high vlues of retention nd TKW were estimted. In generl, these results re in greement with overl evlution of the Czech brley hrvest 2015. Zrno sldovnického ječmene je hodnoceno podle normy ČSN 46 1100-5. N zrno jsou kldeny tyto poždvky: Prmetr Poždvek Vlhkost [%] nejvýše 15 Přepd zrn nd sítem 2,5 mm [%] nejméně 85 Zrnové příměsi sldřsky nevyužitelné [%] nejvýše 3,0 Zrnové příměsi částečně sldřsky využitelné [%] nejvýše 6,0 Neodstrnitelné příměsi [%] nejvýše 1,0 Klíčivost (H 2 O 2 ) [%] nejméně 96 Obsh dusíktých látek [%] nejméně 10 nejvýše 12 Byly hodnoceny tyto ukztele: Obsh dusíktých látek (NL) Dumsov splovcí metod (metodik podle ICC stndrd č. 167) Přepd podíl hmotnosti zrn n sítě s podélnými zkulcenými otvory širokými 2,5 mm. Zrnové příměsi sldřsky nevyužitelné zrn poškozená mechnicky, fyziologicky, tepelně, biologicky, zlomky zrn zrn zelená. Zrnové příměsi částečně sldřsky využitelné zrn bez pluch, zrn se zhnědlými špičkmi zrn s osinou. Dále byl stnoven objemová hmotnost (OH) hmotnost tisíce zrn (HTZ). Průměrný obsh NL u celého souboru 29 vzorků byl 12,9 %. S ohledem n spodní hrnici (min. 10 %) vyhověly všechny vzorky. S ohledem n horní hrnici (mx. 12 %) vyhověly pouze 2 vzorky (7 % z celkového počtu 29 nlyzovných ječmenů). Normě vyhověl ječmen odrůdy Sebstin (PRP) KWS Irin (SOU). Nejvyšší obshy NL měly vzorky odrůdy Bojos f MEN f SYN to 14,1 % 14,2 %. Obshy NL vyšší jk 13 % pk byly nlezeny u dlších vzorků odrůdy Bojos (MAL, PRP, SUM), Kngoo (MEN), Sebstin (DIT, HLO) u vzorků odrůdy Sunshine (ADA, AGROT, MAL, SOU). S ohledem n přepd zrn nd sítem 2,5 mm vyhověly všechny vzorky. Nejnižší hodnot přepdu v souboru vzorků byl 94,5 % (poždvek normy min. 85,0 %). Nejlepšími ječmeny z hledisk hodnocení kvlity podle obshu NL přepdu byl Sebstin (PRP) NL 11,6 %, přepd 97,2 % KWS Irin (SOU) NL 12,0 %, přepd 96,5 %. Osttní vzorky již nesplnily poždvek normy n obsh NL. U vzorků, které měly vysoké hodnoty přepdu (nd 98 %) byly bohužel tké vysoké obshy NL (okolo 13 %) Bojos (ADA, DUP, PRP, SUM), Kngoo (MEN), Sebstin (DIT), Sunshine (MAL). Příměsi byly stnovovány ve vzorcích odebrných přímo od kombjnu bez předchozího předčištění. I tk poždvek normy n zrnové příměsi částečně sldřsky využitelné ( 6 %) nebyl překročen u žádného vzorku poždvek normy n zrnové příměsi sldřsky nevyužitelné ( 3 %) pouze u jednoho vzorku odrůdy Sunshine (AGROT). U tohoto vzorku byl obsh zrnových příměsí sldřsky nevyužitelných 3,4 % byl tvořen zlomky zrn (1,9 %) zrny zelenými (1,5 %). Zároveň u tohoto vzorku byl nejvyšší obsh zrn se zhnědlými špičkmi (3,6 %) zrn bez pluch (1,5 %) tím i nejvyšší obsh zrnových příměsí částečně sldřsky využitelných (5,1 %). Ve vzorcích nebyly nlezeny vyšší obshy fyziologicky poškozených zrn nebyl nlezen žádná fuzriózní zrn. Zto u všech vzorků byl nlezen zrn zelená (od 0,1 % do 1,5 %). Celkově příměsi nebyly problémovým prmetrem. Nejvyšší objemové hmotnosti (nd 71 kg/hl) byly zznmenány u vzorků odrůdy Bojos (DIT, DUP, PRP, SUM) u vzorku Frncin K+S (BASF). Nižší u vzorků odrůdy Sebstin, u kterých se výsledky se pohybovly v rozmezí 68,4 ž 70,6 kg/hl nejnižší Obilnářské listy -58- XXIII. ročník, č. 2/2015

u odrůdy KWS Irin 68,0 kg/hl. Hodnoty HTZ se pohybovly v rozmezí od 48,33 g do 57,78 g. Nejnižší hodnoty (pod 49 g) byly zznmenány u vzorků odrůdy Sebstin (AGROT, BAY, SYN), vysoké u odrůd Sunshine (55,86 g, 55,70 g; MAL, SOU) nejvyšší stejně jko v loňském roce u odrůdy Petrus (57,78 g). Výsledky rozborů vzorků jrního ječmene pěstovných v loklitě Kroměříž odpovídjí výsledkům rozborů vzorků jrního ječmene získných od pěstitelů z celé České republiky v rámci monitoringu kvlity potrvinářských obilovin, které prováděl VÚPS. I u těchto vzorků byl zjištěn zvýšený obsh dusíktých látek, dobré hodnoty přepdu též vyšší výskyt zelených zrn. Tb. 2: Přehled zjištěných obshů dusíktých látek v kolekci odrůd ozimého ječmene Vr. Firm Odrůd NL (N 6,25) (%) 1 Agrotest Fbin 12,2 2 Syngent Zzoom 12,0 3 Syngent Gltion 12,9 4 Syngent Wootn 11,6 5 Syngent Hobbit 12,3 6 Sten Titus 12,0 Ozimý ječmen U 6 vzorků ozimého ječmene byl stnovován obsh NL. Nejnižší obsh 11,6 % byl stnoven u odrůdy Wootn (SYN) nejvyšší 12,9 % u odrůdy Gltion (SYN). Tto publikce vznikl v rámci institucionální podpory n dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné orgnizce RO0211. Tb. 1: Přehled sledovných prmetrů kvlity v kolekci odrůd jrního ječmene Firm Odrůd HTZ (g) OH (kg/hl) NL (%) Přepd (%) Souflet Sunshine 55,7 70,4 13,1 97,9 2,0 2,4 Souflet KWS Irin 55,3 68,0 12,0 96,5 2,3 1,0 Mlošík Sunshine 55,9 70,3 13,1 98,2 1,5 2,2 Mlošík Bojos 53,4 69,9 13,2 97,0 1,3 1,3 PRP Sebstin 51,0 69,8 11,6 97,2 2,1 1,3 PRP Bojos 54,1 71,1 13,2 98,2 1,1 1,3 Byer Sebstin 48,3 68,4 12,2 97,9 1,8 0,5 Byer Bojos 50,5 70,0 12,9 95,5 2,2 1,0 Syngent Sebstin 47,7 68,8 13,5 94,6 1,7 0,7 Syngent Bojos 51,5 69,1 14,2 96,1 2,2 1,4 Sumi Agro Sebstin 52,5 70,6 12,3 97,3 2,6 0,9 Sumi Agro Bojos 55,2 71,3 13,1 98,5 1,6 1,8 Du Pont Sunshine 54,2 70,5 12,4 97,9 1,0 3,3 Du Pont Bojos 54,7 71,7 13,0 98,3 1,7 1,4 BASF Frncin (K+S) 51,8 71,3 12,3 97,8 0,8 1,8 BASF Frncin (K) 50,7 70,1 12,2 96,5 1,1 1,6 Adm Bojos 52,1 70,9 13,0 98,4 1,7 1,2 Adm Sunshine 54,7 69,6 13,8 96,5 2,1 3,7 Agrotril Sebstin 48,5 69,3 12,2 96,9 1,4 0,7 Agrotril Sunshine 53,7 70,5 13,1 96,8 3,4 5,1 Mendelu Bojos 50,5 70,8 14,1 97,0 2,0 2,2 Mendelu Kngoo 52,6 69,1 13,5 98,5 1,4 1,4 Hložek Sebstin 49,6 68,4 13,6 95,3 1,7 1,5 Hložek Frncin 52,5 70,8 13,0 97,7 1,4 2,7 Selgen Frncin 55,4 70,1 12,9 97,0 1,4 1,5 Ditn Sebstin 53,5 69,5 13,1 98,3 1,9 1,3 Ditn Bojos 51,4 71,0 12,6 97,7 1,7 1,8 Zetspol Petrus 57,8 69,6 12,8 96,8 1,6 1,2 Zetspol Frncin 51,5 70,1 12,2 97,6 0,9 1,5 ZPSN %) ZPČSV (%) Pozn.: Zkrtky v textu tbulce nejsou oficiálními jmény společností, le prcovním oznčením jednotlivých účstníků pokusu ZPSN - zrnové příměsi sldřsky nevyužitelné ZPČSV - zrnové příměsi částečně sldřsky využitelné Obilnářské listy -59- XXIII. ročník, č. 2/2015

Kolekce genetických zdrojů uchovávné v Zemědělském výzkumném ústvu Kroměříž, s.r.o. oves, žito (Collection of gene resources mintined by Zemědělský výzkumný ústv Kroměříž, s.r.o. ot nd rye) Zvřelová, M., Kdlíková, M. Zemědělský výzkumný ústv Kroměříž, s.r.o., Agrotest fyto, s.r.o. Úvod Genetické zdroje rostlin předstvují mteriál rostlinného původu obshující funkční jednotky dědičnosti, který má součsné nebo i potencionální budoucí využití. Tyto zdroje rostlin význmné pro zemědělství jsou uchovávány převážně v národních genových bnkách po celém světě. Posláním genových bnk je dlouhodobé uchovávání genetické diverzity kolekcí genetických zdrojů rostlin jejich poskytování uživtelům. V ČR se n uchovávání genetických zdrojů podílí celkem 15 prcovišť, jejichž koordinci zbezpečuje Výzkumný ústv rostlinné výroby, v.v.i. v Prze-Ruzyni z podpory Ministerstv zemědělství ČR v rámci Národního progrmu konzervce využívání genetických zdrojů rostlin grobiodiversity. Zemědělský výzkumný ústv Kroměříž, s.r.o. je zodpovědný z vedení kolekcí genetických zdrojů ovs, žit ječmene jrního. Kolekce obilovin se uchovávjí v podobě semenných sbírek. Semen ovs žit jsou uchováván jednk v klimtizovné místnosti n prcovišti v Kroměříži (tzv. prcovní kolekce), tk i n koordinčním prcovišti v Prze-Ruzyni, kde jsou semen po vysušení n optimální obsh vody skldován při stálé teplotě -18 C (tzv. zákldní kolekce), kde si osivo uchovává životschopnost po dlouhou dobu (předpokld je minimálně 50 let). Oves Oves je povžován z nejmldší kulturní obilovinu. Jedná se o jednoděložnou obilninu z čeledi Pocee (lipnicovité). Květenstvím ovs je n rozdíl od osttních drobnozrnných obilovin lt složená z větévek vyrůstjících ve 4 6 přeslenech (ptrech). Rod Aven L. většinou zhrnuje plné druhy, km ptří npř. i jeden z význmných plevelů nšich polí oves hluchý (Aven ftu L.) známý jko ovsh, která bývá problémem zejmén v jřinách. Jen několik druhů v součsnosti jsou nebo byly v minulosti pěstovány A. stiv L., A. byzntin C.K., A. strigos Schreb. A. byssinic Hochst. Nejrozšířenějším druhem je oves setý (Aven stiv L.), méně rozšířený je oves byzntský (A. byzntin Koch.) oves nhý (A. nud). Oves se pěstuje v ozimých i jrních formách s pluchtým i nhým typem zrn. Hlvní výhodou ovs je jeho všestrnná využitelnost lze jej pěstovt nejen n zrno, le i n zelené krmení či senáž. V minulosti byl pro svou sndnou strvitelnost hodnotným jdrným krmivem, zejmén pro koně (obrok) jiná tžná zvířt. Po roce 1945 dochází k postupnému poklesu jeho ploch pěstování zejmén z důvodu snižování stvu koní zvyšování pěstebních ploch pšenice. Zrno ovs je ceněno pro příznivé složení bílkovin s vysokým obshem esenciálních minokyselin vyšším obshem tuku s převládjícím podílem nensycených mstných kyselin. Pro přímou lidskou výživu je vhodný díky vysokému obshu β-gluknů, minerálních prvků vitminů. Žito Žito (Secle L.) ptří stejně jko dlší obiloviny do čeledi Pocee (lipnicovité). N rozdíl všk npř. od pšenice ječmene je žito cizospršné. Rod Secle L. zhrnuje plné druhy s lámvým klsovým vřetenem, npř. vytrvlé žito horské (S. montneum). Známé je žito lesní (S. silvestre). Jediným kulturním druhem je žito seté (Secle cerele L.), s řdou poddruhů. Žito je obilovinou využívnou zejmén pro potrvinářské účely. Používá se všk i pro krmivářské účely, ve frmcii (námel) pro výrobu bioethnolu. Pěstování ozimého žit má v nší zemi dlouholetou trdici. Do druhé světové války bylo žito nejrozšířenějším obilním druhem poskytovlo výnosy porovntelné s výnosy pšenice i ječmene. Avšk po válce dochází k intenzifikci zemědělství, kdy žito má při vyšší intenzitě pěstování méně výrzné rekce než pšenice ječmen je těmito plodinmi nhrzován. To vedlo k postupné redukci sklizňových ploch. V ČR se pěstuje pouze ozimá form, le ve světě se vyskytuje i jrní form. Dominntní pozici v produkci žit má Evrop (cc 93 % světové produkce). Tomu odpovídá i fkt, že cc 71 % že všech genových zdrojů žit je uloženo v evropských genových bnkách. Mimo Evropu se žito pěstuje tké v Číně, Kndě, USA Turecku. Grf 1: Rozšiřování kolekce genetických zdrojů ovs žit (Kroměříž) 1952-2014 Obilnářské listy -60- XXIII. ročník, č. 2/2015

Obr. 1: Genetický zdroj ovs s bezpluchým typem zrn - odrůd Kmil (vlevo), genetický zdroj ovs s pluchtým typem zrn - odrůd Horse Feed (vprvo) Obr. 2: Pohled n plochu regenerčních prcel žit po instlci izolátorů (foto: rchiv genové bnky ZVÚ) Obr. 3: Rozdíl ve velikosti obilek ozimého žit pěstovného pod technickými izolátory (vlevo) přirozeně sprášeného (vprvo) Historie kolekcí ovs žit Kolekce genetických zdrojů ovs žit mjí v Zemědělském výzkumném ústvu Kroměříž, s.r.o. více než pdesátiletou trdici. První informce o výsledcích studi kolekce jrního ovs jsou známy z let 1953-1962 jko výsledky studi světového sortimentu. V této době byl kolekce ovs veden jk v Kroměříži, tk i ve Výzkumném ústvu rostlinné výroby PrzeRuzyni. Světový sortiment byl doplňován dovozem vzorků zejmén evropského původu. N počátku 80. let byl pk v Kroměříži udržován osivový fond prováděn zákldní klsifikce evidence odrůd. Světový sortiment žit byl zpočátku podrobně studován podobně jko kolekce jrního ovs v komplexu dvou prcovišť Kroměříž, Prh-Ruzyně. Později byl sbírk z Prhy přesunut n prcoviště v Soběticích (brmborářský výrobní typ). Od roku 1971 bylo v Kroměříži zjišťováno shromžďování udržování. Hodnocení hospodářských vlstností mteriálů kolekce pk bylo prováděno nejen v Kroměříži, le i npř. v Bystřici nd Pernštejnem, Hvlíčkově Brodě Kltovech. Výsledky studi byly koncem 80. let využity při sestvování mezinárodního klsifikátoru žit. Stv kolekce ovs v součsnosti V součsné době eviduje kolekce ovs 2 188 položek celkem 7 druhů. Více jk 94 % kolekce předstvují položky druhu Aven stiv L., následuje Aven byzntin C. Koch s podílem 4,4 %. Dlší druhy jsou zstoupeny minimálně (1-6 položek). Druh A. stiv L. je v kolekci reprezentován celkem 19 vrietmi. Nejčstějšími vrietmi tohoto druhu jsou vr. mutic Alef. s bílou brvou pluchy vr. ure Körn, která se vyznčuje žlutou brvou zrn. Existují všk i ovsy šedé, černé hnědé. Pro lepší určení brvy zrn se využívá ultrfilové světlo. Podobně jko npř. u ječmene existují i u ovs genotypy s pluchtým či bezpluchým typem zrn (Obr. 1). Kolekce zhrnuje mteriály z celkem 53 zemí. Nejobsáhlejší jsou subkolekce z USA (408 položek) Německ (256 položek). Kolekce zhrnuje položky ovs npř. i z Alžírsk, Mexik či Peru. Z téměř 55 % je kolekce tvořen šlechtěnými odrůdmi, z 5 % strými krjovými odrůdmi, z 0,5 % plnými formmi z 1 % šlechtitelskými liniemi. U zbytku vzorků není jejich původ přesně znám. Chybějící údje jsou postupně dohledávány doplňovány. Kždým rokem je kolekce doplňován o nové genetické zdroje. Trend rozšiřování kolekce je znázorněn v Grfu 1. Odrůdy genové zdroje se zvýšenou nutriční hodnotou obilky (zejmén vyšším obshem β-gluknů či tuku) nebo s bezpluchým zrnem, jsou perspektivní pro šlechtění potrvinářských odrůd ovs. Obilnářské listy -61- XXIII. ročník, č. 2/2015