/Kld, ndtříd:/ Čtvernoži (Tetrpod) První jediná linie druhoústýh, struntů CHARAKTERISTIKA ortlovů, která zel opustil vodní prostředí. Zákldní předpokldy přehodu n souš 1. vznik kráčivé končetiny (hiropterygium) zánik nepárovýh ploutví 2. změn tělního pokryvu 3. dýhání vzdušného kyslíku (pliní vky plíe) 4. ztrát skřelí, uzvření žerníh štěrin strukturální funkční změn žerníh olouků, zejmén hyomndiulre (ztrát funke připojení čelisti k lee vznik sluhové kůstky olumell v nově vytvořené dutině středního uh Ihtyopterygium (ploutev) hiropterygium (noh) rhipterygium Dlší pomorfní znky 1. zformování krčního oddílu páteře (klouní spojení leky s páteří) 2. vznik hrudní kosti, zvětšení pánevního pletene 3. vznik kosti slzní (os lrimle) se slzným knálkem vytvoření slznýh žláz 4. vznik jzyk Pleziomorfní znky (společné se svloploutvými). vytvoření vnitřní nozdry (hony) spojujíí nosní esty s ústní dutinou. stv ortlů. kompktní utostylní lek = horní čelist pevně spojen s mozkovnou. pliní vky jko ventrální vyhlípenin stěny hltnu. přestv srde žerníh tepen, zvláště olouků orty 1
Synpsid (n kždé strně leky jednu spánkovou jámu) = svi + vymřelé skupiny Pelyosuri, Therpsid (včetně Cynodonti); nesprávně dohromdy oznčovány jko svovití plzi či přesněji plzovití svi, i když s plzy nemjí ni společného Suropsid (jiný než suropsidní typ leky, zprvidl dipsidní), někdy jko synonymum pro Reptili; zhrnují želvy, htérie, šupinté, krokodýly ptáky. 2
/Tříd:/ Oojživelníi (Amphii) Ortlovi čtvernoži střídjíí v různýh fázíh ontogeneze žerní pliní dýhání. Apomorfní znky 1. reduke počtu prstů n přední končetině n čtyři 2. lveolární slizové jedové žlázy (holá kůže) 3. neuzvřený hrudní koš Dlší hrkteristik. Ektotermní/poikilotermní (nesprávně studenokrevný) - tělesná teplot závisí n teplotě okolí. srde 2 předsíně 1 komor. klok d. nmniotiká vjíčk ez skořápky zárodečnýh olů e. oplození vnější i vnitřní f. dvoufázový životní yklus zprvidl nepřímý vývoj přes vodní lrvy metmorfóz g. lrvy žáry, dospěli plíe (+ dýhání povrhem těl) 3
Tři hypotézy evolue oojživelníků 1) výhozí skupin Lepospondyli 2) výhozí skupin Temnospondyli 3) červoři Lepospondyli ostí žáy - Temnospondyli Lepospondyli jednodušší, ívkovité ortle (uvnitř zúžené) Temnospondyli - složitější tvr ortlů, z několik částí Systém oojživelníků Podtříd: Lyrinthodonti (Ihthyostegli, Temnospondyli), Podtříd: Lepospondyli (srostloortlí) Podtříd: Lissmphii prví oojživelníí ( 6400 reentníh druhů) Řád: červoři (Gymnophion) ostí (Cudt) žáy (Anur) 190 druhů 560 druhů > 5600 druhů si před 370 360 miliony let červoři ostí žáy 4
Řád: Červoři (Gymnophion, dříve Apod) CHARAKTERISTIKA 1. protáhlé červovité tělo ez končetin 2. vnější kroužkovité zářezy 3. os krátký neo hyí 4. 60-300 málo rozlišenýh ortlů 5. zkostntělé šupiny ve škáře 6. ozuené čelisti 7. krátká žer 8. protáhlé plíe 9. zkrnělé oči uši, nopk silně vyvinutý čih, 1 pár hmtovýh tykdélek 10. vejorodost i živorodost 11. vývoj přímý či nepřímý Způso život Většinou v zemi, přípdně ve vodě, drvý způso oživy. Systém červořů 6 čeledí, 190 druhů Čeleď: červorovití (Ihthyophiide) 40 druhů jižní Asie eíliovití (Ceiliide) 90 druhů Střední Jižní Amerik, Afrik, Indie červorovovití (Typhlonetide) * min. 20 druhů Jižní Amerik pčervorovití (Rhintremtide)* 9 druhů Jižní Amerik indočervorovití (Uretyphlide)* 4 druhy jižní Indie fročervorovití (Soleomorphide)* 5 druhů střední Afrik Červoři 1 * méně známé či význmné skupiny 5
Červor ejlonský (Ihthyophis glutinosus) 40 m, má kožní šupiny, hnitá půd, pouze jihovýhodní Asie Ceílie kroužkovná (Siphonops nnultus) 80 ž 90 m, zástupe nejpočetnější čeledi, hyí os ovykle i kožní šupiny, jedovtý sekret kožníh žláz, vlhká půd, Jižní Amerik (elá čeleď i Střední Amerik, zápdní výhodní Afrik, Indie) Červoři 2 6
1. protáhlé tělo s delším osem 2. 2 páry srovntelně dlouhýh končetin 3. 100-160 ortlů 4. ušní uínek hyí 5. čelisti ozuené i ezzué 6. oplození vnitřní (spermtofory) i vnější 7. vejorodost i živorodost 8. vývoj nepřímý, vzáněji přímý 9. lrvy tvrem těl podoné dospělům Řád: Ostí (Cudt) CHARAKTERISTIKA Systém ostýh 9-10 čeledí, 560 druhů Čeleď: surýnovití (Sirenide) 4 druhy jih Severní Ameriky Mexiko velemlokovití (Cryptornhide) 3 druhy Severní Ameriky, výh. Asie pmlokovití (Hynoiide) 54 druhů Asie, okrjově Evrop mrátovití (Proteide) 6 druhů Severní Amerik, j. Evrop úhoříkovití (Amphiumide) 3 druhy USA mlokovití (Slmndride) ČR 75 druhů Eursie, Severní Amerik xolotlovití (Amystomide) 32 druhů Severní Amerik, Mexiko mločíkovití (Plethodontide) 380 druhů Severní Jižní Amerik mloknovití (Dimptodontide)* 4 druhy záp. USA mlokánkovití (Rhyotritonide)* 4 druhy záp. USA * méně známé či význmné skupiny Ostí 1 7
Surýn úhořovitý (Siren lertin), č. surýnovití trvle vodní druh, 0,5-1 m, krátké přední nohy, 3 páry vnějšíh žáer, místo zuů rohovité lišty, hnité vody hudé n kyslík, drvý, jv USA Velemlok čínský (Andris dvidinus), č. velemlokovití největší žijíí oojživelníi, trvle vodní, přesto ztráí vnější žáry dýhá sliznií dutiny ústní povrhem těl, ž 1,5 m, plíe málo výkonné, hlv i tělo svrhu zploštělé, ryhle tekouí vody, velemlok jponský (A. jponius) + 1 druh výhod USA Pmlok siiřský (Slmndrell/Hynoius keyserlingi), č. pmlokovití (druhá nejpočetnější čeleď) droný vzrůst (do 15 m), funkční plíe, n souši (kromě rozmnožování), výjimečná shopnost odolávt nízkým teplotám (-40 C) Ostí 2 8
Mrát jeskynní (Proteus nguineus), č. mrátovití; trvle vodní, 20-30 m, tenké končetiny, vnější žáry, zkrnělé oči pigmente, podzemní vody v jeskyníh (trogloiont), pořeží Jdrnu Úhořík dvouprstý (Amphium mens), č. úhoříkovití; neoteniký, trvle ve vodě, protáhlé tělo (40-110 m) se zkrnělými přívěskovými končetinmi, dospěli dýhjí žármi (1 pár ž. štěrin), výhod USA Axolotl tygrovný (Amystom tigrinum), č. xolotlovití největší suhozemský ostý oojživelník (13-35 m) se širokou hlvou, zuy n ptře, větší část Severní Ameriky Axolotl mexiký (A. mexinum) neoli žerovník Wltlův jko lortorní druh, neoteniký rozmnožuje se ve stdiu lrvy d Neotenie stv, kdy živočih dosáhne pohlvní dospělosti, při tom u něj přetrvávjí juvenilní znky; jink řečeno - neoteniční jedini jsou lrvy, které jsou shopny pohlvního rozmnožování; npř. xolotl mexiský si podržuje lrvální znky (zevní žáry vodní způso život) i při pohlvní dospělosti, ztímo jemu příuzné druhy se proměňují v dospěle, dýhjí plíemi žijí n souši. Ostí 3 d 9
Mlok černý (Slmndr tr), č. mlokovití, 3 páry vnějšíh žáer, dospěli ozuené čelisti, doře vyvinuté plíe, formy suhozemské i vodní se sklonem k neotenii, složité námluvy; m. černý horský druh, živorodost, Alpy ž Blkán Čolek pruhovný (Triturus vitttus), čolkové větší část vegetční sezóny žijí ve vodě; jeden z nejhezčíh druhů, Mlá Asie, Blízký výhod Mločík Jordnův (Plethodon jordni), č. mločíkovití nejpočetnější čeleď, rozmnitá skupin, ptrové zuy; suhozemský druh, složité zásnuní hování, výhod USA Ostí 4 10
1. krátké tělo ez osu 2. srůst dlouhýh kostí končetin zdní končetiny výrzně delší než přední 3. ploví lány n zdníh končetináh 4. žer hyějí 5. kostrční kost (urostyl) srostlé ortle 6. ušní uínek hlsové projevy 7. doře vyvinuté oči 8. vejorodé, vzáně živorodé 9. oplození zprvidl vnější 10. vodní lrvy (puli) ez vnějšíh žer Řád: Žáy (Anur) CHARAKTERISTIKA Žáy 1 11
Systém ž 20-23 čeledí (dále uvedeny jen některé), 5600 druhů Čeleď: A ostkovití (Asphide) 2 druhy Severní Amerik A leiopelmovití (Leiopelmtide) 4 druhy Nový Zélnd A kuňkovití (Disiglosside) ČR 12 druhů Eursie, severní Afrik (1 druh vyhuený) M hrtkovití (Rhinophrynide) 1 druh Severní Jižní Amerik M pipovití (Pipide) 28 druhů Afrik, Jižní Amerik M ltniovití (Pelotide) ČR 4 druhy Eursie, sz Afrik N propuhovití (Myotrhide) 125 druhů Austrálie N hvízdlkovití (Leptodtylide) 1100 druhů Jižní částečně i Severní Amerik N nostkovití (Rhinodermtide) 2 druhy jihozápd Jižní Ameriky N ropuhovití (Bufonide) ČR 530 druhů kromě Austrálie všehny kontinenty N rosniovití (Pelodrydide) 175 druhů Austrálie, Nová Guine N rosničkovití (Hylide) ČR přes 600 druhů Eursie, Severní Jižní Amerik N rosněnkovití (Centrolenide) přes 120 druhů Střední Jižní Amerik N prosničkovití (Mirohylide) 500 druhů Sev. Jižní Amerik, Afrik, j. Asie N prlesničkovití (Dendrotide) přes 175 druhů Střední Jižní Amerik N rákosničkovití (Hyperfoliide) přes 250 druhů jižní polovin Afriky N skoknovití (Rnide) ČR přes 750 druhů Eursie, Afrik, Amerik N létvkovití (Rhophoride) přes 220 druhů Afrik, jv. Asie M ltničkovití (Pelodytide)* 2 druhy jižní Evrop, Mlá Asie N kvikuňkovití (Arthroleptide)* 75 druhů tropiká Afrik N jižnkovití (Heleophrynide)* 5 druhů Střední Jižní Amerik N mhénkovití (Sooglosside)* 3 druhy Seyhelské ostrovy N ropušenkovití (Brhyephlide)* 3 druhy jv. Jižní Ameriky N lofrynovití (Allophrynide)* 1 druh Jižní Amerik N žioviti (Pseudide)* 4 druhy Jižní Amerik * méně známé či význmné skupiny Někdy jsou rozlišovány ještě 3 podřády Arheotrhi (A), Mesotrhi (B) Neotrhi (N). Žáy 2 12
Bhrtk mexiká (Rhinophrynus dorslis), č. hrtkovití úzká protáhlá hlv, potrvní speilist n mrvene termity, vodní puli kolem úst 11 vousků, 5-9 m, Texs ž Kostrik Pip meriká (Pip pip), č. pipovití trvle ve vodě, jediné žáy ez jzyk, kořist loví nsáváním, velké ploví lány n mohutnýh zdníh noháh, prsty s drápy, proudový orgán, oplozená vjíčk sme umístí do kožníh komůrek n hřetě smie, kde proděljí vývoj, tropiká Jižní Amerik Dráptk vodní (Xenopus levis), mohutné drápy n 3 prsteh zdníh noh (rozhrávání dn při hledání potrvy), ěžně se hová jko lortorní druh, j Afrik 13
Bltnie syrská (Pelotes syrius), č. ltniovití hrvé žáy s krátkým nohm ostrým ptním hrolem; 5-9 m, jv Evrop, Mlá Asie Blízký Výhod Propuh krtkovitá (Myotrhus gouldii), č. propuhovití dptivní rdie v ustrlské olsti; 4-6 m, neforemné tělo, do strn vytočené nohy, zploštělé prsty, zhrává se hlvou npřed, vjíčk do zemníh komůrek, vývoj mimo vodu, jz Zápdní Austrálie Hvízdlk pětiprstá (Leptodtylus pentdtylus), č. hvízdlkovití nejohtší čeleď, ž (1100 druhů), pozemní, stromové i vodní žáy, smi se ozývjí hvízdvými hlsy, trny n plíh hrudi (teritoriální souoje, přihyení smie); 12-18 m, pěnová hnízd, prlesy Jižní Ameriky d Bezlnk koki (Eleutherodtylus oqui), droná (3-4 m), štíhlá nenápdně zrvená žk, herldiký druh Portori, zvlečen n Hvjské ostrovy; nejpočetnější rod ortlovů 700 druhů d Bezlnk nejmenší (E. limtus) nejmenší známá žá, 8,5 mm e f e Rohtk rzilská (Certophrys ornut), hrté tělo, ohromná hlv s kožovitými růžky pestré zrvení, zhrává se do hrnky, 5-15 m, mzonské prlesy f 14
Nostk Drwinov (Rhinoderm drwinii), č. nostkovití hoůtek n hlvě, ezzué čelisti; 3 m, sme čeká u snůšky, lrvičky posírá do tlmy, proniknou do velkého rezonnčního měhýřku dokončí vývoj, jih JA Ropuh orovská (Bufo mrinus), č. ropuhovití zvlité tělo, krátké nohy, rdvičntá kůže, vyhlípitelný jzyk, zuy hyějí; 10-24 m, mimořádně velké jedovté příušní žlázy, znčná rozmnožoví shopnost (30 000 vjíček), původně Texs-Brzílie, vyszen v různýh částeh svět, též známá jko g Rosničk provitá (Hyl ons), č. rosničkovití pohledné štíhlé žáy s hldkou kůží, vyhlípitelným jzykem, zuy, terčíky n koni prstů (mikrohloupky) + sliz, převážně stromové, svěží proměnlivé zrvení; 8-12 m, sme větší než smie (u ž ovykle nopk), ství n řezíh potoků zénky k odhovu snůšky, mzonské prlesy Listovnie červenooká (Aglyhnis llidrys), trvle n stromeh, klde vjíčk do pouzder z listů nd vodou smie nosí vodu v močovém měhýři kropí je, lrvy pdjí do vody, jedovtý kožní sekret; 7 m, Střední Amerik d d 15
Prosničk zdoená (Mirohyl ornt), č. prosničkovití rosničkám nepříuzné, vzhledem i způsoem život rozmnitá skupin; jedn z nejěžnějšíh jihosijskýh ž (i v kulturní krjině), puli průsvitní; 2-3 m, Indie, Čín ž Sumtr ; Otylk velkooká (Brevieps mrops), č. dtto v ohrožení se ndýmá, y nemohl ýt vytžen z úkrytu, většinu život zhrná v zemi, smi se přilepují k (příliš) velkým smiím řihem n zdní část jejih hřetu, hlvní potrv mrveni termiti; 5 m, Jižní Afrik Prlesničk droná (Dendrotes pumilio), č. prlesničkovití převážně pozemní, typiká siluet s hlvou téměř neodlišenou od těl, některé druhy kožní žlázy se silně jedovtými lkloidy (i pro člověk zástv dýhání srdeční činnosti), nápdné zrvení; 1,8-2,5 m, smie klde pulům do vody krmná neoplozená vjíčk jko potrvu, Střední Amerik Prlesničk ohnivá (Dendrotes histrionius) d Prlesničk hrlekýn (D. leuomels) e Prlesničk zurová (D. zureus) f f e d 16 16
Rákosničk mrmorovná (Hyperolius mrmortus), č. rákosničkovití převážně stromové žáy rosničkovitého vzhledu, rozšířené kone prstů; 3 m, výhodní jižní Afrik Veleskokn goliáší (Conru golith), č. skoknovití dlouhonohé žáy, vymrštitelný vpředu přirostlý jzyk, ozuené horní čelisti i ptro; největší reentní žá, ž 33 m, skoky 6 m dlouhé, prlesní olsti s ryhle tekouími řekmi v zápdní Afrie Skokn volský (Rn tesein), č. dtto 9 ž 20 m, větší vodní nádrže mírně tekouí toky, Severní Amerik Létvk šíronohá (Rhophorus reinwrdti), č. létvkovití přísvné terčíky n prsteh, doře skáčou šplhjí, některé druhy i létjí klouzvým letem; 5-8 m, při letu rozthuje nohy zejmén prsty spojené širokými lánmi, pěnová hnízd n listeh i větvíh nd vodou, jihovýhodní Asie d d 17