Organizační směrnice č. 23/2013/SŘ Manuál krizových situací Metodický text k problému zvanému šikana Čj.: SŠNM/525/2013 Zpracoval: Mgr. Jaroslav Lainz, speciální pedagog - etoped Schválila: PaedDr. Olga Talášková, ředitelka školy V Novém Městě nad Metují dne 12. března 2013 Strana 1 (celkem 8)
I. Manuál pro řešení krizových situací 1. Útěk žáka 2. Zranění žáka 3. Napadení žáků navzájem 4. Sebepoškozování 5. Stavy po požití návykových látek (alkohol a jiné drogy) 6. Zranění a pracovní neschopnost během výchovné činnosti 7. Napadení dospělého žákem II. Metodický text k problému zvanému šikana Manuál pro řešení krizových situací 1. Svévolné vzdálení se od skupiny a útěk žáka Při útěku je třeba především zajistit dohled nad ostatními svěřenými žáky, zachovat klid a nesnažit se žáka dostihnout a chytit. Postup 1. Po zjištění, že se některý z žáků svévolně vzdaluje od skupiny, je třeba pokusit se, při zachování dohledu nad ostatními svěřenými žáky, přivolat žáka nazpět. 2. Pokud se nepodaří přimět žáka k návratu ke skupině, je třeba zajistit dohled nad ostatními žáky a neprodleně informovat rodiče žáka a nadřízeného. V případě žáka ZŠ informovat Policii ČR, v případě žáka SŠ zapsat do deníku odborného výcviku či do třídní knihy. 3. V žádném případě se nepokoušet žáka zadržet za využití fyzické síly, případně s pomocí dalších žáků. Hrozí nebezpečí zranění pracovníka i žáka. 4. Po zklidnění situace, případně po návratu žáka, zjistit důvody útěku (zajistí etoped). 2. Zranění žáka Při zranění žáka je třeba především zajistit ošetření žáka, zejména zajištění základních životních funkcí. Postup 1. Zajistit ošetření žáka, případně přivolat vůz rychlé záchranné služby. 2. Ve spolupráci s dalšími kolegy zajistit dohled nad ostatními svěřenými žáky, především zajistit jejich bezpečí do vyřešení situace. 3. Informovat rodiče zraněného žáka a nadřízeného. Strana 2 (celkem 8)
3. Napadení žáků navzájem Při napadení žáka je třeba především zajistit nepokračování útoku a ošetření případných zranění. Postup 1. Snažit se zajistit nepokračování útoku, a to nejdříve slovně. 2. V případě, že výzva k ukončení napadení není účinná, pak je třeba, v závislosti na situaci a vlastních fyzických schopnostech, od sebe fyzicky oddělit účastníky konfliktu tak, aby nedošlo k dalším škodám na zdraví. Použité metody musí být adekvátní situaci. 3. Pokud není ve fyzických schopnostech pracovníka zabránit pokračování napadení, je třeba přivolat jiného pracovníka přítomného na pracovišti, příp. Policii ČR nebo Městskou policii. V žádném případě do řešení konfliktu nezapojovat další svěřené žáky. 4. Zjistit a ošetřit zranění způsobená napadením, v případě potřeby přivolat vůz rychlé záchranné služby. 5. Informovat rodiče zraněných žáků a nadřízeného. 6. Snažit se zjistit příčinu vzniku konfliktu a jeho průběh. 4. Sebepoškozování Při zjištění sebepoškození je především třeba zajistit ošetření způsobených poranění a až následně zjišťovat příčiny vedoucí k tomuto jednání. 1. Při zjištění zranění nejprve ošetřit tato zranění, případně přivolat vůz rychlé záchranné pomoci. 2. Při podezření na sebepoškozování je třeba žáka oddělit od ostatních dětí a zajistit mu bezpečný prostor a soukromí, aby se mohl dostatečně otevřeně vyjádřit k tomu, co ho vedlo k sebepoškozujícímu jednání (estetické důvody, psychická tenze, příp. jiné). Tento rozhovor je případně možné odložit na druhý den, v případě sebepoškození, které žáka neohrožuje na zdraví, případně pouze sdělit etopedovi podezření na sebepoškozující jednání. 3. Zásadně neventilovat toto podezření mezi ostatní žáky, snažit se jednat s žákem v klidu a bez nadměrného ventilování emocí. 4. Informovat rodiče žáka a nadřízeného. 5. Informovat třídního učitele a skupinového vychovatele (nebezpečí pokračování v uvedeném chování). 5. Stavy po požití návykových látek Při zjištění požití návykových látek je třeba především zajistit základní životní funkce. 1. Při zjištění požití nejprve zajistit základní životní funkce a osobní dohled nad dítětem. 2. V případě ohrožení základních životních funkcí poskytnout první pomoc a zavolat vůz rychlé záchranné pomoci. 3. Pokusit se od žáka, příp. od jeho okolí zjistit, druh a množství požité látky. Toto sdělit posádce vozu RZP. Strana 3 (celkem 8)
4. Snažit se zjistit, kde žák látku získal. 5. Informovat rodiče žáka a nadřízeného. V případě žáka ZŠ informovat Policii ČR, v případě žáka SŠ zapsat do deníku odborného výcviku či do třídní knihy. 6. Snažit se zajistit odvoz žáka domů, nikoliv na internát. 6. Zranění a pracovní neschopnost během výchovné činnosti 1. Zajistit základní životní funkce, podle potřeby přivolat vůz rychlé záchranné pomoci. 2. V rámci možností zajistit dohled nad svěřenými žáky například jiným pracovníkem. 3. Neprodleně informovat nadřízeného, který zajistí zastoupení. 7. Napadení dospělého žákem 1. Snažit se fyzickým konfliktům předcházet, nevystupovat vůči žákům konfrontačně. 2. V případě, že je žák v tenzi nebo výrazné psychické nepohodě a hrozí nebezpečí fyzického napadení, je třeba nabídnout žákovi možnost individuálního rozhovoru, případně klidné prostředí a možnost izolace od stresujících podnětů zejména od ostatních žáků. 3. V případě fyzického napadení se snažit zabránit pokračování útoku nejprve slovně, zklidňujícím hlasem, nekonfrontačním způsobem. 4. Snažit se přivolat dalšího pracovníka ke zvládnutí situace a vytvoření fyzické převahy. 5. V případě ohrožení zdraví pracovníka je vhodné se pokusit o ústup ze situace, snažit se zabránit přímému fyzickému střetu. V případě přímého ohrožení zdraví žáků nebo dospělých je třeba podle fyzických možností tomuto zabránit. Použité metody musí být adekvátní situaci. V případě, že pracovník není schopen sám zabránit fyzickému násilí, je třeba snažit se přivolat pomoc ostatních dospělých, případně přivolat Policii ČR. Pomoc ostatních žáků při pacifikaci agresora využívat jen případě krajního ohrožení života a jen v nezbytné míře. 6. Informovat nadřízeného. Strana 4 (celkem 8)
Co je šikana Metodický text k problému zvanému šikana - Jakékoliv chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat, nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí. - Zahrnuje jak fyzický útok v podobě bití, poškozování věcí druhé osobě, tak i útok slovní v podobě vydírání, nadávání, pomluv, vyhrožování, či ponižování. - Většina případů šikany mezi dětmi se odehrává ve škole, na cestě do školy nebo ze školy, případně v okolí bydliště. - Nebezpečí šikany spočívá především v závažnosti, dlouhodobém působení a s tím souvisejících následcích v oblasti duševního a fyzického zdraví. Druhy šikany - Fyzická agrese agresor používá k šikanování oběti fyzické násilí, popřípadě předměty, kterými učiní útok důraznějším (baseballová pálka, batoh apod.). - Slovní agrese a zastrašování agresor oběti vyhrožuje fyzickým útokem, zastrašuje, nadává jí, vysmívá se nebo ji zesměšňuje. - Krádeže, ničení a manipulace s věcmi agresor oběti ničí a odcizuje věci nebo si věci půjčuje a vrací je znehodnocené (zejména tužky, celý penál a jiné školní pomůcky). - Násilné a manipulativní příkazy agresor nutí oběť k různým nepříjemným činnostem a úkolům (např. psát za někoho domácí úkoly, nosit a odevzdávat svačinu či kapesné). Kdo bývá dětskou obětí šikany - Dítě, které se neumí nebo nemůže bránit. - Dítě, které se jakýmkoliv způsobem odlišuje od očekávaného průměru (nosí brýle, přestěhovalo se, má nadváhu apod.) - Dítě fyzicky slabé, popř. uzavřené, které těžko navazuje osobní kontakt s ostatními dětmi. - Dítě duševně zaostalejší, popř. pomalejší v uvažování. - Dítě jiné barvy pleti, často příslušník národnostní menšiny. - Dítě nadprůměrně duševně vybavené, dětský genius. Jak poznáme dítě agresora - Bývá zpravidla starší, tělesně zdatný, agresivní k vrstevníkům a mnohdy i k učitelům, mívá kázeňské problémy. - Může být všeobecně oblíbený, temperamentní, sebevědomý, méně nadaný a někdy až překvapivě nebezpečný. - V kolektivu často vystupuje v roli vůdce. - Pochází často z rodiny, kde je fyzické, popř. psychické násilí používané jako běžný komunikační prostředek. Strana 5 (celkem 8)
- K maskování svých činů často používá důvěryhodné vysvětlení, které se snaží opřít o tvrzení svých obdivovatelů. Jaké může být dítě agresor - Hrubián primitivní, impulsivní, hrubý, s kázeňskými problémy, má narušený vztah k autoritě, mnohdy zapojený do gangů páchajících trestnou činnost. o Forma šikanuje tvrdě a nelítostně, vyžaduje absolutní poslušnost, šikanování používá cíleně k zastrašování ostatních. o Rodinné prostředí častý výskyt agrese a brutality rodičů, agresoři násilí napodobují a vracejí. - Elegán velmi služný, kultivovaný, zvýšeně úzkostný. o Forma násilí a mučení je cílené a rafinované, skryté, bez přítomnosti svědků. o Rodinné prostředí časté uplatňování důsledného a náročného přístupu, někdy až vojenského drilu bez lásky. - Vtipálek optimistický, dobrodružný, srandista, se značnou sebedůvěrou, výmluvný, většinou oblíbený a vlivný. o Forma šikanuje pro pobavení sebe i ostatních, má snahu vypíchnout humorné a zábavné stránky oběti. o Rodinné prostředí obecně citová deprivace, nepřítomnost duchovních a mravních hodnot. Jaké následky může mít šikanované dítě - V dlouhodobém horizontu může šikana vést k poškození fyzického a psychického zdraví. - Poškození bývají mnohdy nevratného charakteru, osobnost jedince je narušena dříve, než se stačila plně rozvinout. - Dochází k přetrhání citových vazeb na své nejbližší. - Ponižování lidské důstojnosti vedoucí ke ztrátě důvěry k autoritám, která je doprovázena ztrátou iluzí o celé společnosti, která nedokáže garantovat alespoň minimální ochranu před násilím slabým a bezbranným jedincům společnosti. Na co preventivně děti upozorňovat - Informujte dítě o možném nebezpečí a jednotlivých projevech šikany, např. formou pohádky či příběhu. - Zdůrazněte, že se nemusí bát o šikaně otevřeně mluvit. - Věnujte se dítěti, naslouchejte mu, všímejte si detailů vyprávění o dění ve škole i mimo ni. - Seznamte dítě s širším okruhem osob, na které se může v případě potřeby obrátit. - Zdůrazněte, že nikdo nemá právo ubližovat druhým. Vhodné je použít nějaké ukázky z pohádky, např. nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj. - Upozorněte dítě na kriminální pozadí těchto skutků mezi dospělými a možnost stíhání případných aktérů. Strana 6 (celkem 8)
- Informujte dítě o tom, že vhodnou obranou proti šikaně je dobrá parta a kamarádi, kteří se nebojí pomoci jeden druhému a projevy šikany oznámit. - Sledujte nejen na prospěch dítěte, ale i zařazení dítěte v kolektivu, popř. jeho chování o vyučování i mimo něj. Varovné signály - Za dítětem domů nedochází žádný spolužák ani kamarád. - Dítě je zaražené, smutné a nemluví o tom, co se děje ve škole. - Špatně usíná, zdají se mu hrůzostrašné sny, křičí ze spaní. - Dochází ke zhoršení prospěchu, je nesoustředěné a často bez zájmu. - Před odchodem do školy nebo při příchodu ze školy si dítě stěžuje na zdravotní problémy. - Dítě často navštěvuje lékaře má zvýšenou absenci, někdy i neomluvené hodiny. - Do školy a ze školy chodí oklikami, může chodit i za školu. - Domů přichází s roztrhaným oblečením, poškozenými školními pomůckami nebo bez nich. - Často potřebuje peníze, ztrácí kapesné, kupuje fiktivní školní pomůcky a neplatí obědy. - Dítě může chodit domů hladové, přestože dostává svačiny a má zajištěné obědy ve škole. - Nedokáže přesvědčivě vysvětlit svoje zranění. - Nechce chodit na tělesnou výchovu, má odřeniny, škrábance nebo řezné rány, které se nedají uspokojivě vysvětlit. - Je osamocené, s nikým se nebaví, nemá Kabrda, má často smutnou náladu, působí nešťastně a ustrašeně, stává se uzavřeným. - Dítě trpí poruchami soustředění, je smutné natolik, že se u něj může vyvinout patologický smutek deprese. - Vyhrožuje sebevraždou, nebo se o ni dokonce pokusí. Lidská práva a právní následky - Státem ratifikovaná Úmluva o právech dítěte zaručuje všem dětem v pedagogických zařízeních bezpečný pobyt bez poškozování zdraví a ohrožení života. Šikanování je v řadě případů trestnou činností. o Šikana může naplňovat skutkovou podstatu trestných činů (omezování osobní svobody, krádeže, ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, vydírání, loupeže, rasově motivované skutky, znásilnění, pohlavní zneužívání). o Osoba mladší 15ti let není trestně odpovědná, ale soud pro mládež jí může uložit podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, některá z následujících opatření: Strana 7 (celkem 8)
dohled probačního úředníka, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve střediscích výchovné péče, ochrannou výchovu. - Trestní odpovědnost mladistvých (15 18 let) je posuzována soudy pro mládež podle zákona č. 218/2003 Sb., s ohledem na rozumovou a mravní vyspělost osoby, proti níž se vede trestní řízení. - Po dovršení 18ti let věku jsou osoby plně trestně odpovědné a projednávají se běžným způsobem v trestním řízení. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem vydání. V Novém Městě nad Metují dne 12. března 2013 PaedDr. Olga Talášková ředitelka školy Strana 8 (celkem 8)