ZPRAVODAJ ČSCHMS. ročník 10 březen 2003 - číslo 1

ZPRAVODAJ ČSCHMS Občasník Českého svazu chovatelů masného skotu Praha Adresa: Těšnov 17, 117 05 Praha 1 tel.: 221 812 865 fax: 222 221 424 číslo účtu: 0123459399 / 0800 E-mail: CSCHMS.Praha@IOL.CZ webové stránky- adresa: http://www.cschms.cz ročník 10 březen 2003 - číslo 1

Obsah Zpravodaje: (příspěvky neprošly jazykovou úpravou) Aktuální telefonní čísla předseda ČSCHMS Ing. Jan Chytil 602 682 088 ředitel Karel Šeba 724 007 863 tajemnice Ing. Zdeňka Procházková 724 007 860 plemenná kniha fakturace Anna Stará 724 073 641 inspektoři Z Čechy Ing. Josef Dufka 374 796 466 S +stř. Čechy Ing. Hubert Herrmann 724 057 090 J Čechy Ing. Vít Čepelák 724 007 861 V Čechy Jan Kopecký 724 007 862 Morava Ing. Pavel Kriegler 724 073 640 Kontrola dědičnosti Ing. Jan Kaplan 602 494 354 Nabízíme prostor na zveřejnění Vašich inzerátů na našich webových stránká: adresa: www.cschms.cz. V případě zájmu kontaktujte pana Jana Kopeckého na adrese 569 67 Osík nebo na internetové adrese cschmsosik@lit.cz. Na stránkách naleznete aktuální informace o ČSCHMS a jeho aktivitách. Těšíme se na Vaší návštěvu na těchto stránkách.

Český svaz chovatelů masného skotu Těšnov 17 117 05 Praha 1 Věc: Návrh ČSCHMS na rozdělení národní kvóty na krávy bez tržní produkce mléka ( dále jen KBTPM) Výbor ČSCHMS se na svém zasedání dne 5.2.2003 zabýval otázkou národní kvóty na chov krav bez tržní produkce mléka. Z dostupných informací je zřejmé (viz příloha), že kvóta je ve vztahu ke skutečnému stavu krav v systému silně podhodnocena. Na základě analýzy priorit a ve vztahu k možnostem dalšímu rozvoji chovu masného skotu v České republice, navrhuje ČSCHMS rozdělit dostupnou kvótu (po odpočtu národní rezervy ve výši 3%), pro zvířata chovaná v systému bez tržní produkce mléka, v následujícím pořadí: všechny čistokrevné krávy masných plemen (12 masných plemen s uznaným šlechtitelským programem) všechny čistokrevné jalovice masných plemen všechny krávy kříženky s podílem krve 50 a více % výše uvedených masných plemen jalovice - kříženky s podílem krve 50 a více % výše uvedených masných plemen, maximálně do 20 % z počtu chovaných krav krávy s podílem krve 50 a více % plemene české strakaté jalovice s podílem krve 50 a více % plemene české strakaté do výše 20 % z počtu chovaných krav plemene českého strakatého skotu v systému chovu krav bez tržní produkce mléka. Kvóta by neměla být rozdělována poměrně, ale vždy nejprve plně pokrýt nárok ve vyšší prioritě. Ve skupině zvířat, kde již nebude možno plně pokrýt nárok, pak rozdělit kvótu poměrně. Jako rozhodující pro rozdělení kvóty navrhuje ČSCHMS stav (na základě dat v ÚE) v okamžiku vstupu do EU. Pro celý systém je klíčová a limitující, mimo výše uvedeného rozdělení kvót, také transformace ústřední evidence skotu (ÚE) a to na jinou, kvalitativně zcela odlišnou úroveň a to zejména ve vztahu ke sledování informací nutných pro rozdělení a kontrolu výše uvedené kvóty. ÚE musí zajistit rychlé, bezchybné a metodicky správné zpracování všech dat a musí garantovat jejich neměnnost. Dále je jistě legální diskutovat, v rámci výše uvedeného návrhu, o doplňujících kriteriích pro přiznání kvóty (min. počet krav, výrobní pásmo dle LFA, souběh dojných krav a krav BTPM v jednom podniku, nepřevoditelnost kvóty mezi výrobními pásmy dle LFA apod.). Mimo kvóty dané EU by měla být vzata v úvahu i možnost dotovat krávy v systému KBTPM, na které chovatelé neobdrží kvótu v rámci EU, z národních zdrojů. Tento náš návrh vychází ze zdůvodnění, které je jeho součástí. Dne: 19.2.2003 Ing. Jan Chytil v.r. předseda ČSCHMS

Zdůvodnění 1) Úvod Česká republika při vyjednávání vstupu naší republiky do EU obdržela na krávy bez tržní produkce mléka (dále jen KBTPM) národní kvótu ve výši 90 300 kusů krav. Tato kvóta je součástí všech regulovaných výrobních ukazatelů, které se týkají chovu skotu a ovcí. Vlastní chov KBTPM je v EU řízen podle Nařízení rady EU čís. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím masem. Podle tohoto nařízení se poskytují i další prémie a přímé platby (porážkové prémie apod.). Již zmíněné nařízení upravuje podmínky pro přiznání těchto prémií a zároveň i stanovuje podmínky pro jejich poskytování. Příslušná členská země může některé základní podmínky obsažené v tomto nařízení upravovat dle vlastních podmínek. Proto musí ČR připravit vlastní předpis podle kterého bude toto nařízení administrováno i u nás. Našich chovatelů se bude týkat především rozdělení kvóty pro KBTPM, ale i úprava pojmu smíšené hospodářství ( chov krav dojených a KBTPM v jednom podniku), omezení pro výplatu speciální prémie pro jatečné býky a voly a další. Přidělené národní kvóty postihly především chov KBTPM a ovcí (viz.tabulka 1). Naopak z pohledu stávajícího stavu jsou příznivější stavy býků a volů (speciální prémie jsou však dle 1254/1999 limitovány zatížením na ha plochy a maximálním počtem 90 kusů), tento ukazatel však lze upravit dle podmínek členského státu. Rovněž počet zvířat na porážkové prémie a počty dojených krav odpovídají a nebo mírně překračují současný stav. Z tohoto pohledu bude složité rozdělení kvóty na KBTPM a ovce, protože zde jsou v současné době kvóty překračovány. Tabulka 1) Přehled regulovaných ukazatelů chovu skotu a ovcí Ukazatel měrná vyjednaný Požadavek stávající vyjednaný objem % z jednotka objem ČR stav 1) požad. ČR stáv. stav mléko tun 2 737 931 2) 3 100 000 2 616 000 3) 88,3 104,6 dojené krávy 4) ks 480 000 543 800 458 900 88,3 104,6 býci a voli ks 244 349 305 000 210 000 80,1 116,4 krávy bez TPM ks 90 300 230 000 120 000 5) 39,3 75,2 porážkové prémie dosp. skot ks 483 382 530 000 400 000 porážkové prémie telata ks 27 380 20 000 96,4 121,6 Ovce ks 66 733 130 000 96 000 51,3 69,5 Vysvětlivky:1) předběžné ukazatele za rok 2002, popř. odhad; 2) z toho 55 788 tun (2,0 %) jako rezerva od roku 2006; 3) dodávky mléka ke zpracování; 4) neregulovaný ukazatel, výpočet z tržní produkce 5 700 kg mléka na krávu a rok; 5) odhad dle předpokládaného stavu k 1.3.2003; Velice důležitým předpokladem pro rozdělení těchto kvót bude stav zvířat v ústřední evidenci. Zde jsou zjišťovány nedostatky, které toto rozdělení v současné době znemožňují. 2) Ústřední evidence a stavy zvířat Ústřední evidence neumožňuje individuální sledování KBTPM a krav v dojených systémech. Není proto přehled o tom, zda je kráva dojena a nebo chována v chovu bez tržní produkce mléka. Není ani sledováno jedná-li se o krávu a nebo jalovici. Jejich počet je stanoven podle toho, jak je hlášeno otelení. Otelená jalovice, která má mrtvé tele, je proto dále vedena jako jalovice.

Tabulka 2) Počty zvířat podle masných plemen celkem a dojených plemen celkem Plemeno kategorie celkem do 3 měs do 6 měs do 1 roku do 2 let do 3 let do 4 let do 5 let 6 a více Celkem jalovice 6303 68 187 2254 1853 1136 505 297 3 čistokrevná Krávy 10259 0 0 0 28 446 1395 1510 6880 zvířata Býci 4510 72 140 1832 876 378 760 190 262 kříženci jalovice 76659 2121 4752 22442 25743 14973 4993 1571 64 masných pl. Krávy 35914 0 0 0 326 3977 7445 6695 17471 celkem Býci 58386 2311 4906 20118 20024 6735 3419 746 127 Celkem jalovice 82962 2189 4939 24696 27596 16109 5498 1868 67 masná Krávy 46173 0 0 0 354 4423 8840 8205 24351 plemena Býci 62896 2383 5046 21950 20900 7113 4179 936 389 Dojená jalovice 534795 31110 49698 103527 202024 105682 31587 9660 1507 plemena Krávy 567101 0 0 0 2845 77815 121923 99968 264550 celkem Býci 425743 30558 46649 91221 153159 53351 35848 10878 4079 Ústřední evidence neuvádí počty masných kříženců podle jednotlivých plemen. Tito kříženci jsou uváděni jako Kříženci masných s českým strakatým, Kříženci masných s holštýnským a Kříženci masných s ostatními dojenými. Dojená plemena zahrnují v celkovém součtu tato plemena: české strakaté, holštýnské, případně další plemena a křížence dojených plemen. V těchto stavech mohou být například i zvířata označená v ÚE jako X100. V současné době je těžké odhadnout početní stavy těchto plemenic. Podle prvních výsledků dotazníku ČSCHMS, který se v současné době vyhodnocuje, lze jejich počet odhadnout na úrovni 2000 až 2500 ks. V dojených plemenech jsou zahrnuty i plemenice kříženci s plemenem masný simentál. Čistokrevné plemenice tohoto plemene jsou vedeny samostatně jako masné plemeno. Tento počet lze stanovit na úrovni 4 000 až 4 500 kusů krav. Celkem lze odhadovat počet masných krav, které jsou chybně označeny jako dojené na cca 6 000 až 7 000 kusů. Skutečný stav masných krav by pak byl cca 52 000 až 53 000 kusů. Podle již zmíněného dotazníku jsou u 53 % chovů chyby v označení plemene. Těchto chyb je v průměru 14 % a to není nezanedbatelné. Na 59 % chovů jsou v současné době mimo masné krávy chovány i krávy českého strakatého plemene a tyto krávy jsou připouštěny býky masných plemen. Podíl těchto krav je 25 až 30 % z celkového počtu KBTPM v těchto chovech. Naopak podíl krav H, R případně A je pouze 3 %. Podrobnější rozbor bude možno provést po skončení šetření z dotazníkové akce. Stav krav v masných chovech by se pak pohyboval na úrovni 66 000 krav. Zároveň lze předpokládat, že podíl krav českého strakatého skotu bude v těchto chovech postupně klesat a tyto krávy budou postupně nahrazovány kravami masných plemen a nebo jejich kříženců. Termín masný chov pro tento účel by bylo možno vyjádřit jako chov, který používá k plemenitbě býky masných plemen. Úkoly: 1) Je třeba zajistit rozdílné označení KBTPM a dojených krav v ÚE 2) Všechna masná plemena musí mít v ÚE samostatný číselný klíč (to platí i pro křížence plemen MS a C). Stejným způsobem je postupováno i v Německu. 3) ÚE musí vykazovat i křížence masných plemen podle plemen, případně dle potřeby podle podílu krve masného plemene 4) ÚE musí umožnit samostatné sledování krav, jalovic, býků (případně plemenných býků) a volů.

5) Je třeba zajistit v chovech opravu chybných původů, resp. plemenné příslušnost. 3) Zdůvodnění návrhu k rozdělení kvót Při vlastním přidělování kvóty je třeba stanovit určité priority, které je třeba při tomto procesu respektovat. a) Další rozvoj chovu masného skotu v ČR Po rozdělení kvóty bude další vývoj směřovat od zvyšování početních stavů krav v chovech KBTPM (vývoj v minulém období) ke změně plemenné skladby. Bude se zvyšovat podíl krve masných plemen skotu formou převodného křížení, ale nelze v některých případech vyloučit i vzájemné křížení masných plemen. Postupně se bude v masných chovech snižovat podíl krav českého strakatého skotu a bude nahrazován kříženci masných plemen. Podle tabulky 3, kde jsou uvedeny stavy masných plemenic k 31.12. 2002, je reálné dosažení stavu krav masných krav k 1. 3. 2004 na úrovni 70 000. Při hodnocení této úvahy je třeba vzít v úvahu, především stavy jalovic jak nad 2 roky (část se bude telit v roce 2003), ale i jalovic nad 1 rok ( část se opět bude telit v roce 2003 plemena AA, HE, MS). V roce 2004 se bude telit již část jalovic kategorie do 1 roku (AA, HE, MS). Zároveň je třeba přihlédnout i k současným nedostatkům označování plemen v ÚE a jejich možnou opravu. Při průměrné brakaci KBTPM na úrovni 15 % rostou každoročně stavy masných krav relativně rychle. V roce 2002 vzrostly stavy skotu masných plemen o 23 % dle ÚE. Tabulka 3) Stavy krav a jalovic masných plemen a kříženců masných plemen k 31.12.2002 Kategorie Počet Krávy 46 173 Jalovice nad 2 r. 23 542 Jalovice 1 až 2 r. 27 596 Jalovice do 1 r. 31 824 b) Podpora chovatelů masného skotu a stabilizace chovu Pochopitelně by při přidělování kvóty měli být zvýhodněni ti chovatelé, kteří se této činnosti věnují již delší dobu. Je otázka jak by toto období mělo být dlouhé. Lze navrhnout období 1, 2, 3 a nebo více let. Vzhledem k počtům masných krav je tato podmínka téměř zbytečná, pokud budeme preferovat to, aby kvóta byla přidělovaná podle plemenné příslušnosti, resp. podle podílu krve masného skotu, případně do masných chovů. Z tohoto důvodu by měla být udělena především přednost těm chovům, které mají chov KBTPM jako jediné, případně hlavní odvětví chovu skotu. c) Podpora chovu KBTPM podle výrobní oblasti Často převládá názor, že při přidělování kvóty mají být přednostně pokrývány chovy v méně příznivých výrobních oblastech. Chov KBTPM má v ČR sice relativně krátkou tradici, ale vývoj chovu byl i díky státní podpoře směřován právě do méně příznivých oblastí. To lze dokumentovat na realizaci podpory 1.L. v roce 2002. Na celkové výši vyplacené podpory na tomto dotačním titulu se podílí horské a méně příznivé oblasti typu 1 (H1, H2, O1) 53,2 %. Ostatní méně příznivé oblasti (O2, O3, O4, S1, S2, E) se podílí 43,2 % a chovy mimo tyto oblasti 3,6 %. Určité výrobní zaměření je patrné i z průměrného počtu dotovaných telat na jednoho žadatele. V oblasti H1, H2, O1 vychází na žadatele v průměru 39 telat, v ostatních méně příznivých oblastech 32,3 telat a mimo tyto oblasti pak 19,7 telat.

Při zachování stávajícího stavu a zamezení převodu kvót z méně příznivých oblasti ( v LFA) do oblastí mimo LFA by bylo možno tento stav akceptovat. d) Velikost chovu KBTPM Vzhledem k očekávané nižší podpoře KBTPM po našem vstupu do EU bude významných prvkem rentability chovu v našich podmínkách především vysoká produktivita práce. Průměrné počty dotovaných telat v roce 2002 tomu příliš neodpovídají. Lze ale očekávat, že průměrná velikost chovů je ve skutečnosti vyšší. Napovídají tomu jednak průměrné počty krav na chov v KUMP, ale i první výsledky dotazníku. Přesto by jednou z podmínek pro poskytnutí kvóty měl být minimální počet krav. Dále by měla kvóta umožnit další rozvoj počtu krav v chovech. Tento rozvoj by mělo zajistit zvýšení kvóty na chov o určité procento jalovic ze stavu krav. Karel Šeba ředitel ČSCHMS Materiál byl předán na jednání v poslanecké sněmovně za přítomnosti pana ministra Palase a náměstka ministra Vaňka i dalším přítomným (Svaz chovatelů holštýnského skotu a Svaz chovatelů českého strakatého skotu) a zástupcům poslanecké sněmovny. Podpůrné programy, které žadatelé o dotaci uplatňují prostřednictvím ČSCHMS, dle Zásad pro rok 2003 to znamená, že žádosti nedáváte na platební agentury MZe ČR (regiony), ale žádosti posíláte přímo na adresu svazu. 1) 2.A.c. Nákup tuzemských plemenných býků masných plemen skotu vybraných v roce 2003 výběrovou komisí, zapsaných do plemenné knihy, tuzemských plemenných býků českého strakatého plemene zapsaných v plemenné knize v hlavním oddílu A, oddělení M. Žádosti podávejte na adresu ČSCHMS do 15. 10. 2003!!!!! s doklady: - žádost (str. 23, 24 a 38-tab. č.14 Zásad ) - výpis z obchodního rejstříku, nebo osvědčení o registraci - doklad plátce DPH (doloží pouze plátce) - doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (stačí i kopie bankovního výpisu z období, kdy podáváte žádost) Pozor -Nově!!!! - kopie faktury - POP (potvrzení o původu býka), až Vám bude zasláno žádosti můžete poslat i bez POP a později POP dodat - +níže uvedené potvrzení o bezdlužnosti, kde upozorňuji, že bezdlužnost musí být k datu podání žádosti. 15. 10. 2003 je termín daný MZe ČR k možnosti podání žádosti. Po tomto termínu MZe ČR spočítá výši podpory (do 30 000,- Kč) a přesune finanční prostředky na náš účet, z kterého na základě Sdělení Vám finanční prostředky zašleme listopad, prosinec. (Letos, vzhledem k omezeným finančním prostředkům, předpokládáme opět krácení sazby.) Vzhledem k tomu, že ne všechny žádosti jsou v pořádku, znovu připomínáme: Žádosti vyplňte čitelně s platným číslem účtu (bude platit nejméně do konce roku) a údaje uvádějte podle přiložených dokladů (výpis z obchodního rejstříku). Zároveň prosím chovatele, kteří budou nakupovat býka z III. turnusu (začátkem října), aby podali žádost na svaz před nákupem býka bez POP a faktury

s dodatkem, že býk bude nakoupen, protože po datu 15. 10. 2003 nebude možno další žádosti přijmout. 2) 2.A.d. Podpora rozvoje přenosu embryí od vybraných dárkyň schválených příslušnými uznanými chovatelskými sdruženími (do 7000 Kč na zabřezlou plemenici, s potvrzenou březostí od 1. 10. 2002 - do 30. 9. 2003). Žádosti zasílejte do 30. 9. 2003. Vzhledem k tomu, že jednou z podmínek pro přidělení dotace je, že se jedná o vybranou dárkyni embryí, doporučujeme žadatelům o dotaci na zabřezlou plemenici, aby od dodavatele embrya požadovali POP na matku a otce embrya a vyjádření, že se jedná o vybranou dárkyni (což ještě neznamená, že vybraná dárkyně splňuje podmínky pro matku býků). Na adresu ČSCHMS zašlete: - žádost řádně vyplněnou, podepsanou (Zásady str. 23, 24, 38) - výpis z obchodního rejstříku, nebo osvědčení o registraci - doklad plátce DPH (doloží pouze plátce) - doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (stačí i kopie bankovního výpisu z období, kdy podáváte žádost) Pozor -Nově!!!! - doklad: čísla příjemkyň, čísla dárkyň (potvrzených), otce embryí, datum přenosu, potvrzení o zabřeznutí od oprávněné organizace - doklady o bezdlužnosti Další podporou pro chovatele prostřednictvím svazu je: 2. A. e.1.) Podpora chovateli, jehož vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou zařazena do KU Tato podpora bude Vám vyplácena prostřednictvím ČSCHMS. Sazba podpory je do 80,- Kč na kus v KU, o její výši rozhodne MZe ČR až v průběhu měsíce října. Pro získání této podpory je třeba zaslat na adresu svazu: - zkrácenou žádost na podporu pro zvířata zařazená do KU (budeme posílat) - Bohužel i v letošním roce (dle Zásad pro rok 2003) také k této zkrácené žádosti je třeba dodat níže uvedené doklady o bezdlužnosti. Žádost, kterou Vám zašleme řádně podle přiloženého dopisu vyplňte a podepište zašlete na níže uvedenou adresu do 15. 9. 2003. Žádost opravdu čitelně vyplňte včetně bankovního spojení, které bude platné!!!! do konce roku 2003. Na základě této žádosti Vám v letošním roce zašleme sdělení o rozhodnutí o poskytnutí podpory. Veškeré změny např. změna názvu firmy, adresy, aj. nahlaste neprodleně!!! I v letošním roce je třeba dodat k žádostem na nákup býka, na přenos embryí a na KU doklady o bezdlužnosti s tím rozdílem, že není třeba dokládat splatné závazky veřejného zdravotního pojištění (o 9 papírů méně). Dokládáte potvrzení o vypořádání splatných závazků ke Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF), Ministerstvu zemědělství, Pozemkovému fondu ČR, Podpůrnému garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (PGRLF), dále splatné závazky pojistného na sociální zabezpečení a potvrzení, že nemáte daňové nedoplatky vůči příslušným finančním orgánům. Potvrzení budou buď k datu 1. 2. 2003, nebo k datu podání žádosti. Lze použít též kopie potvrzení, které jste podávali při žádostech např. na 1L. Zdeňka Procházková 724 007 860

ZPRÁVA O ČINNOSTI SVAZU V ROCE 2003 15. 16. 1. Schůzka profesionálních pracovníků v Ročově 16. 26. 1. Tematický zájezd chovatelů do USA 28. 1. Charolaiský klub - Hradišťko pod Medníkem 28. 1. Limousinský klub farma Kaliště (viz zápis níže) 30. 1. Valná hromada na Hradišťku Šeba, Chytil 4. 2. Jednání s Ing. Růžičkou a ing. Kozákem kvóty a CE Šeba 5. 2. Výbor ČSCHMS Uhříněves 12. 2. Ročov jednání o chovu masného simentála a červeného strakatého skotu - Šeba, Chládek, Kozák 18. 2. vystoupení Karla Šeby na konferenci v Českých Budějovicích 19. 2. Setkání chovatelů masných plemen okr. Bruntál, Opava Kriegler představení svazu a jeho činnosti 20. 2. Jednání předsedů svazů s panem ministrem ing. Palasem a místopředsedou Zemědělského výboru Parlamentu ČR ing. Zgarbou na téma evidence skotu Chytil 26. 2. Grygov klub chovatelů piemontese 5. 3. Cunkov klub chovatelů belgického modrého 5. 3. Klub chovatelů aberdeen angus 7. 3. Raspenava klub chovatelů masného simentála 11. 3. Praha revizní komise 12. 3. Výbor ČSCHMS Uhříněves 25. 3. 26. 3. Seminář a Výroční členská schůze ČSCHMS Zápis z klubu chovatelů plemene LIMOUSINE Dne 28.1.2003 se na farmě Kaliště uskutečnil klub chovatelů plemene Limousine. Zúčastnili se všichni přední chovatelé čistokrevných chovů i řada dalších chovatelů. Z hostů se dostavili Karel Šeba, ředitel ČSCHMS, Jan Chytil, předseda ČSCHMS, Jaroslav Burda z firmy BURSIA a pan Pierr Calmella, prezident INTERLIMU z Francie. Celkem se dostavilo 22 chovatelů. Jednání se také zúčastnila pani Adamová ze Zemědělce. Po úvodním slovu předsedy klubu M. Válka, seznámil chovatele a hosty majitel farmy Kaliště Josef Papáček s historií a současností jeho farmy. Potom následovala prohlídka jeho farmy a ukázka s komentářem k jednotlivým kategoriím limousinského stáda. Farma Kalište je zaměřena především na produkci plemenných zvířat a to býků i jalovic. V dalším bodě programu vystoupil host z Francie, pan Pierr Calmella, který přítomné chovatele ve stručnosti seznámil s chovem plemene Limousine ve Franci, se systémem plemenářské práce a především s testací a výběrem plemenných býků na stanici v LANAUD. Po několika dotazech z řad chovatelů následovala diskuse na dané téma. Na závěr svého vystoupení host z Francie zkonstatoval, že zvířata, která viděl na farmě Kaliště a den předtím v Něčtinách jsou srovnatelná se zvířaty z předních chovů ve Francii. Dále nabídl chovatelům další spolupráci při nákupu

inseminačních dávek i živých plemeníků. Překladu z francouštiny se úspěšně zhostil předseda ČSCHMS Jan Chytil. Potom vystoupil ředitel ČSCHMS Karel Šeba. Chovatelům předal výsledky kontroly užitkovosti za rok 2002 a kontroly dědičnosti, které stručně okomentoval. Dále seznámil přítomné s připravovaným dotazníkem, pomocí kterého by chtěl zjistit jaká je plemenná skladba chovaných zvířat v jednotlivých chovech a její porovnání s daty v ústřední evidenci. Tyto informace jsou důležité především pro navržení co nejlepšího sytému rozdělení produkčních kvót na chov krav bez tržní produkce mléka. Na toto téma následovala diskuse, ze které vyplynulo, že maximální kvóta by měla být přidělena stávajícím chovatelům, kteří chovají čistokrevná masná plemena nebo jejich křížence. Na závěr jednání chovatelé diskutovali o plemenných hodnotách a o stanovení kritérií pro matky býků. Bylo domluveno, že konečné rozhodnutí se dohodne na příštím klubu, který se bude konat před výroční členskou schůzí ČSCHMS. Zapsal: ing. Válek V Dlouhé Třebové 28.1.2003 SPOTŘEBA KRMIVA A JEHO CENA VE VÝKRMU BÝKŮ PLEMEN CHAROLAIS, MASNÝ SIMENTÁL, ABERDEEN ANGUS A HEREFORD Zahrádková R., Teslík V., Bartoň L., Bureš D. Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha Uhříněves V rámci experimentu s výkrmem býků čtyř specializovaných masných plemen - charolais (CH, 10), masný simentál (MS, 12), aberdeen angus (AA, 12) a hereford (HE, 10) - byly zjišťovány i náklady na krmiva. K tomuto byla sledována přesná spotřeba krmiva pomocí automatických krmných žlabů. V průběhu experimentu byly zvířatům předkládány v množství ad libitum dvě živinově vyrovnané krmné dávky, což umožnilo stanovit výši nákladů na krmiva v závislosti na úrovni výživy. Prvních 63 dnů výkrmu byla zkrmována krmná dávka (KD 1) složená z luskoobilné senáže, kukuřičné siláže, jadrné směsi (mačkaný ječmen a sojový extrah. šrot) a dikalcia fosfátu. Po té byla až do konce výkrmu předkládána krmná dávka (KD 2) obsahující LKS, kukuřičnou siláž, sojový extrah. šrot a dikalcium fosfát. Nejnižší spotřebu krmiva na den (tabulka 1) při zkrmování KD 1 vykázali býci HE a AA (14,59 a 15,85 kg). Spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku hmotnosti byla nejnižší opět u býků HE (9,19 kg), zatímco skupina AA byla vzhledem k dosaženému přírůstku hmotnosti v tomto ukazateli nejhorší. Nejnižší náklady na krmiva na krmný den byly zaznamenány u plemene HE (24,80 Kč) a AA (26,94 Kč). V přepočtu na 1 kg přírůstku hmotnosti byly tyto náklady zjištěny nejnižší u býků HE (15,50 Kč). Obdobná tendence ve sledovaných ukazatelích byla zjištěna i při zkrmování KD 2. Z výše uvedeného vyplývá, že ze všech hodnocených skupin dosáhli nejpříznivějších výsledků ve spotřebě krmiva i nákladech na krmiva býci plemene HE.

Tabulka 1: Spotřeba krmiva a náklady na krmiva Krmná Ukazatel Skupina Stat. dávka CH MS AA HE význam. Průměrný přírůstek hmotnosti (kg) 1,64 1,65 1,30 1,60 + Spotřeba krmiva na den (kg) 17,36 17,45 15,85 14,59 ++ KD 1 Spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku (kg) 10,78 10,67 12,46 9,19 +++ Náklady na krmiva na krmný den (Kč) 29,51 29,66 26,94 24,80 Náklady na krmiva na 1 kg přírůstku (Kč) 18,02 18,02 20,79 15,50 Průměrný přírůstek hmotnosti (kg) 1,64 1,48 1,41 1,44 - Spotřeba krmiva na den (kg) 24,55 24,38 24,10 21,09 ++ KD 2 Spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku (kg) 15,19 16,64 17,14 14,90 + Náklady na krmiva na krmný den (Kč) 29,46 29,26 28,92 25,31 Náklady na krmiva na 1 kg přírůstku (Kč) 17,99 19,78 20,47 17,64 + P<0,05 ++ P<0,01 +++ P<0,001 Příspěvek byl zpracován v rámci řešení institucionálního záměru MZe-MO2-99-04 Kontaktní adresa: Ing. Radka Zahrádková, Výzkumný ústav živočišné výroby, Přátelství 815, 104 00, Praha 10 Uhříněves, Česká republika, tel. +420 2 67 009 659, e-mail: zahrad@vuzv.cz VLIV PLOCHY PÁNEVNÍHO OTVORU BÝKŮ MASNÝCH PLEMEN NA PRŮBĚHY PORODŮ JEJICH DCER Bureš D., Teslík V., Bartoň L., Zahrádková R. Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha Uhříněves V období 1996 2000 byly pro posouzení vlivu rozměrů pánve na průběh porodu sledovány pánevní rozměry u býků masných plemen. Před základním výběrem v OPB byly býkům plemen aberdeen angus (AA), charolais (CH) a masný simentál (MS) změřeny vnitřní pánevní rozměry - výška pánve, šířka pánve a byla stanovena plocha pánevního otvoru. V současné době je sledován vliv plochy pánevního otvoru plemenných býků na průběh porodů u dcer. Hodnocení průběhu porodů vychází z metodiky ČSCHMS. Dosud bylo možno vyhodnotit celkem 5 607 porodů u dcer po 107 býcích. Nejvyšší podíl samovolných a snadných (stupeň 1 98,50%, stupeň 2-1,42%) porodů byl zjištěn u plemene MS, nejnižší naopak u plemene CH (stupeň 1 90,38%, stupeň 2-7,73%), tab.1. Tab. 1 Plocha pánevního otvoru a průběhy porodů Plemeno Počet býků Počet telat od dcer Plocha pánevního otvoru (cm 2 ) Zastoupení hodnocených porodů ve stupních (%) býků x s 1 2 3 4 AA 20 1 204 141,18 34,25 98,09 1,16 0,50 0,25 CH 65 3 132 177,53 31,07 90,38 7,73 1,51 0,38 MS 22 1 271 180,94 24,24 98,50 1,42 0,08 -

Tab. 2 Hodnocení průběhů porodů u skupin podle plochy pánevního otvoru plemeno Aberdeen angus Skupina počet býků počet telat Hodnocení průběhu porodů stupeň (%) 1 2 3 4 Nadprůmě rná 6 240 99,17 0,83 0 0 Průměrná 4 187 95,19 1,07 2,14 1,60 Podprůmě rná 10 777 98,45 1,29 0,26 0 Tab. 3 Hodnocení průběhů porodů u skupin podle plochy pánevního otvoru plemeno Charolais Skupina počet býků počet telat Hodnocení průběhu porodů stupeň (%) 1 2 3 4 Nadprůmě rná 21 485 88,87 9,28 1,44 0,41 Průměrná 24 949 91,36 7,38 1,05 0,21 Podprůmě rná 20 1698 90,28 7,48 1,77 0,47 Tab. 4 Hodnocení průběhů porodů u skupin podle plochy pánevního otvoru plemeno Masný simentál Skupina počet býků počet telat Hodnocení průběhu porodů stupeň (%) 1 2 3 4 Nadprůmě rná 6 546 99,27 0,73 0 0 Průměrná 10 503 99,00 1,00 0 0 Podprůmě rná 6 223 95,51 4,04 0,45 0 K posouzení vlivu plochy pánevního otvoru býků na průběh porodů dcer byly u každého plemene vytvořeny tři skupiny. Býci byli zařazeni podle stanovené plochy pánevního otvoru do nadprůměrné, průměrné nebo podprůměrné skupiny. U plemene AA (Tab. 2) nebyl po býcích zařazených do nadprůměrné skupiny zaznamenán žádný porod hodnocený stupněm 3 nebo 4 a naopak nejvíce obtížných porodů bylo ve skupině průměrné (stupeň 3-2,14 %, stupeň 4-1,60 %). Po býcích plemene CH (Tab. 3) bylo zaznamenáno nejméně obtížných porodů u průměrné skupiny (stupeň 3-1,05 %, stupeň 4-0,21 %) následovala nadprůměrná skupina (stupeň 3-1,44 %, stupeň 4-0,21 %) a nejvíce komplikovaných porodů bylo po býcích s podprůměrnou plochou pánevního otvoru (stupeň 3-1,77 %, stupeň 4-0,47 %). U plemene MS (Tab. 4) nebyl zjištěn žádný obtížný porod (stupeň 3 a 4) u nadprůměrné a průměrné skupiny. U podprůměrné skupiny bylo zaznamenáno 0,45% porodů hodnocených stupněm 3 a žádný porod hodnocený stupněm 4. U

všech plemen bylo shodně méně obtížných porodů (součet stupňů 3 a 4) po býcích z hlediska plochy pánevního otvoru nadprůměrných, než u skupiny podprůměrné. Práce byla zpracována v rámci řešení institucionálního záměru MZe M02-99-04 Kontaktní adresa: Ing Daniel Bureš, Výzkumný ústav živočišné výroby, Přátelství 815, 104 01 Praha Uhříněves, tel 267009659, bures@vuzv.cz Poznámka redakce: Plocha pánevního otvoru je selekčním kriteriem při šlechtění plemene gasconne ve Francii. Z uvedeného dílčího výsledku probíhající studie lze vyvodit, že existuje variabilita tohoto znaku i u dalších plemen. Tento fakt ukazuje možnosti využití tohoto znaku při dalším šlechtění u plemen s častějšími výskyty obtížných porodů. Na získání prvotních údajů k uvedené studii se rovněž podíleli inspektoři ČSCHMS. Krátké zamyšlení V poslední době téměř každý chovatel řeší otázku bude-li konkurence schopný po vstupu naší republiky do Evropské unie. Obvykle celý problém staví na úrovni přímých dotací a plateb, respektive na rozdílu mezi platbami ve stávajících státech unie a ve státech vstupujících. Jistě, objevuje se nesoulad, který našeho chovatele znevýhodňuje. Můžeme vést dlouhé diskuze o spravedlnosti či nespravedlnosti, můžeme se celkem oprávněně cítit ukřivděně, ale to je to jediné. Pravděpodobně v této otázce nic nezmůžeme. Bylo rozhodnuto, a přiznejme si otevřeně jsme opravdu velmi malí na to, abychom si diktovali. Nezbývá, než se přizpůsobit a hospodařit s tím, co Evropská unie dá a naše vláda v rámci svých možností možná částečně dorovná. Konkurence schopnost však nestojí a nepadá jen s výší dotací. S čím tedy? Vždyť zahraniční experti žasnou nad exteriérem našich zvířat, průměrné denní přírůstky býků v testu jsou se zahraničím srovnatelné či lepší, telata rostou stejně či dokonce lépe než v zemích původu. Ano, v těchto a některých dalších ukazatelích jsme na tom stejně či lépe. Ale zaměřme pozornost na následující tabulku. Krávy Telata Plemeno Počet ks Plemeno Počet ks Z toho % embr. T100 2339 T100 1947 98 83 (79) T 75-99 430 T 75-99 1113 T 50-74 1642 T 50-74 T celkem 4411 3060 98 69 (67) K100 81 K100 67 7 83 (74) K 75-99 8 K 75-99 130 K 50-74 171 K 50-74 K celkem 260 197 7 76 (73) Z100 53 Z100 43 81 Z 75-99 0 Z 75-99 Z 50-74 9 Z 50-74 Z celkem 62 43 69 Pro ilustraci bylo vybráno jedno plemeno z nejrozšířenějších (Charolais) a dvě plemena méně zastoupená (Gasconne a Salers). Údaje o počtu kusů v jednotlivých

kategoriích jsou převzaty z databáze kontroly užitkovosti tak, že počet krav je stav k 15.1.2003 a do počtu telat byla zahrnuta všechna telata narozená od 1.1.2002 do 31.12.2002. Budeme-li vycházet z předpokladu, že kráva s 50ti procentním podílem krve daného plemene připuštěná býkem téhož plemene nemůže porodit tele s nižším podílem krve než 75 %, zůstává kolonka 50 74 ve sloupci telata prázdná. Je tedy zřejmé, že počtu krav celkem odpovídá počet telat celkem. Údaje v posledním sloupci vypovídají o počtu telat narozených na 100 ks krav. V závorce je týž údaj, ovšem po odečtení počtu embryí, protože v převážné většině případů nebývá příjemkyní čistokrevná plemenice daného plemene. Nyní se konečně dostáváme tam, kde jsme chtěli, respektive nechtěli být. V čistokrevných stádech, nebo přesněji u čistokrevných krav plemene Charolais bylo v loňském roce narozeno 83 (79) telat na 100 krav. Stejného výsledku bylo dosaženo u plemene Gasconne. Pouhá 2% rozdílu u plemene Salers jsou údajem zanedbatelným, zvláště uvážíme-li, že převážná většina krav tohoto plemene je chována v biosystému, takže léčení reprodukčních poruch je tomuto systému podřízeno. Nejsou to čísla potěšitelná. Alarmující jsou však údaje v řádcích celkem, z kterých je patrné, že každá 3. 4. kráva s podílem krve 50 a více % v rámci daných plemen nedala v roce 2002 tele! Můžeme nyní diskutovat, zda zvolená metoda výpočtu je ta správná, či zda by nebylo vhodné zvolit metodu jinou a výpočty nějakým způsobem korigovat. Jistě, možné to je. Například počítat s průměrným stavem krav v loňském roce, nikoliv se stavem k určitému datu. Pak by se výpočet lišil v řádu jednotlivých kusů a konečný výsledek v řádu jednotlivých procent. Nic by se však nezměnilo na faktu, že v úrovni reprodukce konkurence schopni nejsme! Jak bylo napsáno výše není pravděpodobně v naší moci změnit dotační politiku EU. Co však v naší moci je, zlepšit reprodukční ukazatele našich stád. Není to jednoduchá záležitost, ale diskutujme o tom, jak se dopracovat starého známého zákonu rentability chovu, který říká cosi o krávě, teleti a roce. Používejme všechny efektivně všechny dostupné metody asistované i přirozené reprodukce, dbejme na řádné a včasné ošetření plemenice po komplikovaném porodu, postarejme se o řádnou výživu krav nezávadnými krmivy, shánějme všechny dostupné informace o možnostech zlepšení nynějšího neuspokojivého stavu a s využitím selského rozumu je aplikujme. Snažme se o to, aby nám neunikaly tržby za telata a nekrmili jsme krávy zbytečně. Jedině tak jsme schopni přežít a dožít se doby, kdy i v dotacích budeme srovnatelní se stávajícími státy unie. Několik slov o výživě Nedílnou součástí prosperity chovu je odchov jalovic na takové úrovni, která zaručuje optimální růst a vývin. Pokud jalovicím v období maximální schopnosti růstu nejsou zabezpečeny veškeré potřeby, nemůže se plně rozvinout jejich genetický potenciál, zaostávají v růstu i vývinu. Ani zlepšení podmínek v pozdějším období nemůže neblahé působení nedostatku v tomto kritickém období plně kompenzovat. Výsledkem je jalovice menšího tělesného rámce a menší tělesné hmotnosti, kterou lze do reprodukce zapojit o rok později, než je u daného plemene obvyklé. Toto vše je obecně známo. Přesto se inspektoři svazu setkávají s tím, že ne každé jalovici jsou podmínky optimálního růstu zabezpečeny. Přesvědčují se o tom při zjišťování ročních hmotností. Není bohužel výjimkou, že jalovice v roce vykáže stejnou či dokonce menší hmotnost než ve 210 dnech. Příčinu lze spatřovat v nedostatečné či nevyvážené výživě. Podívejme se na výživu odchovávaných jalovic detailněji s tím, že pro ilustraci budou použity tabulkové hodnoty obsahů živin v krmivech.

Potřeba živin pro jalovici o hmotnosti 300 kg je uvedena v následující tabulce: Živina NEL (MJ) PDI (g) NL (g) Sušina (g) Vláknina (g) Potřeba/ks/den 37,11 451 486 6140 1215 kde NEL netto energie udávaná v megajoulech PDI skutečně stravitelné dusíkaté látky v g NL dusíkaté látky v g Pokud uvedená potřeba bude kryta pouze dobrým lučním senem s následujícími obsahy živin: Živina NEL (MJ) PDI (g) NL (g) Sušina (g) Vláknina (g) Obsah v 1 kg 4,59 76 114 877 281 lze ho vzhledem k obsahu sušiny do krmné dávky zařadit 7 kg (6140/877). Obsah živin v krmné dávce bude následující: Živina NEL (MJ) PDI (g) NL (g) Sušina (g) Vláknina (g) Obsah v 7 kg 32,1 532 798 6140 1967 Porovnáním těchto obsahů živin s potřebami jalovice je patrné, že se nejedná o vyrovnanou krmnou dávku. Zatímco chybí 13,5 % energie, skutečně stravitelných dusíkatých látek je o 18 % více. Následkem této krmné dávky budou subklinické či dokonce klinické příznaky ketózy. Obdobných výsledků bude dosaženo při využití monodiety z luční senáže s následujícími obsahy živin: Živina NEL (MJ) PDI (g) NL (g) Sušina (g) Vláknina (g) Obsah v 1 kg 2,21 31 53 359 98 Vzhledem k nižšímu obsahu sušiny v senáži lze pro plné nasycení jalovici předložit 17,1 kg. Výsledkem bude krmná dávka s následujícím obsahem živin: Živina NEL (MJ) PDI (g) NL (g) Sušina (g) Vláknina (g) Obsah v 17,1 kg 37,8 530 906 6140 1658 Přestože obsah energie v této krmné dávce lze považovat za téměř optimální, množství skutečně stravitelných dusíkatých látek, dusíkatých látek a vlákniny je značně nadnormativní. Obě uvedené krmné dávky jalovici sice plně zasytí, ale zcela určitě nepokryjí všechny její nároky na živiny. Je zřejmé, že takto živená jalovice bude strádat a zaostávat v růstu a vývinu. Uspokojivého výsledku nebude dosaženo ani zařazením obou výše zmíněných krmiv do krmné dávky současně. Příkladně 3 kg sena a 10 kg senáže vytvoří krmnou dávku s následujícím obsahem živin: Živina NEL (MJ) PDI (g) NL (g) Sušina (g) Vláknina (g) Seno a senáž 35,4 530 861 6133 1795 Disproporce mezi obsahem energie a bílkovin je opět zřejmá. Nezbývá, než do krmné dávky zařadit krmivo, či krmiva s výrazně vyšším obsahem energie, tedy krmivo jadrné. Pro ilustraci zvolme ječmen s následujícím obsahem živin:

Živina NEL (MJ) PDI (g) NL (g) Sušina (g) Vláknina (g) Ječmen 1 kg 6,97 81 107 875 56 Výpočet krmné dávky složené z lučního sena dobré kvality a ječmene s uvedenými obsahy živin narazí na nedostatek sušiny a vlákniny při vyrovnaném obsahu energie a bílkovin. V praxi to znamená, že jalovice dostane v základních živinách to, co potřebuje a pocit hladu ukojí například příjmem slámy. Výsledná krmná dávka může mít potom následující podobu: seno 4,1 kg, ječmen - 2,2 kg, sláma - 0,5 kg s následujícím obsahem živin: Živina NEL (MJ) PDI (g) NL (g) Sušina (g) Vláknina (g) KD 35,7 503 719 5946 1466 Obdobným způsobem lze ječmen zařadit do krmné dávky v případě, kdy je jedinou objemnou složkou luční senáž. V tomto případě může mít krmná dávka následující složení: senáž 14 kg, ječmen 0,7 kg s následujícím obsahem živin: Živina NEL (MJ) PDI (g) NL (g) Sušina (g) Vláknina (g) KD 35,8 491 816 5739 1411 Při sestavování krmné dávky ze sena a senáže s použitím ječmene k vyrovnání živinového složení, může výsledná krmná dávka vypadat následovně: seno 2 kg, senáž 5,5 kg, ječmen 1,7 kg a bude mít následující živinové složení: Živina NEL (MJ) PDI (g) NL (g) Sušina (g) Vláknina (g) KD 33,2 460 701 5216 1215 Porovnání obsahů živin v krmných dávkách s ječmenem s potřebami jalovice stále nepřináší kýžený výsledek, tedy optimální krmnou dávku vyrovnanou ve všech živinách, ale jasně ukazuje na nutnost zařazení jadrného krmiva do krmné dávky, což byl také účel tohoto, na tak složitou problematiku, jakou je optimalizace krmných dávek, krátkého článku. Výpočet optimalizované krmné dávky na základě tabulkových hodnot obsahů živin by byl zavádějící a v praxi nepoužitelný, protože obsahy živin zjišťované v terénu se od tabulkových značně liší. Účelem tohoto článku bylo upozornit chovatele na nutnost věnovat se výživě jalovic především v podhorských a horských oblastech, kde nejsou k dispozici objemná krmiva bohatá na glycidy a kde je nutno zajistit jalovicím přiměřené množství krmiv jadrných. Je pravdou, že zařazením jadrných krmiv se cena krmné dávky zvyšuje, zvláště pak v chovech zařazených do bioprogramu, kde je možno zařadit komerční jadrná krmiva do 10 % ze sušiny krmné dávky a vyšší podíl uhradit dražšími obilovinami rovněž z bioprogramu. Pravdou však také je, že jedině zvíře, které netrpí nedostatkem, může plně rozvinout svůj genetický potenciál, může být do reprodukce zařazeno v době pro dané plemeno obvyklé a jedině takové zvíře může být pro chovatele v budoucnu ekonomicky přínosné. Požitá literatura: Vencl, B. a kol: Nové systémy hodnocení krmiv pro skot, Praha, 1991 Sommer, A.: Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro přežvýkavce, Pohořelice, 1994 Teslík, V. a kol: Masný skot, Praha, 2000 Hubert Herrmann

Cesta ke znovuzískání důvěry spotřebitele k hovězímu masu Dick Ziggers Dairy & Beef, 1, (1), 2002 Krize související s výskytem nemoci BSE spolu s dalšími faktory (naposledy propuknutí epidemie slintavky a kulhavky na jaře 2001) vedly k tomu, že mnoho spotřebitelů ztratilo v bezpečnost hovězího masa důvěru a jeho nákup, přípravu a konzumaci omezilo nebo zcela vyloučilo. Je však tato ztráta důvěry v dnešní době ještě oprávněná? Aby byla důvěra spotřebitele v bezpečnost a v širším slova smyslu kvalitu hovězího masa obnovena, zavedla Evropská komise celou řadu opatření. Patří mezi ně zpřísnění bezpečnostních norem a jejich kontroly, podpora trvale udržitelných produkčních systémů či zajištění permanentní dostupnosti informací o původu prodávaného masa od jednotlivých zvířat ve stáji až po místní řeznictví či supermarket. Kvalitnější systém kontroly V rámci Evropské unie byla schválena celá řada zákonů týkajících se bezpečnosti potravin, zdraví a welfare zvířat a zdraví rostlin. Tyto právní normy jsou závazné pro všechny státy unie, ale dotýkají se i nečlenských zemí, které do unie exportují zvířata, zemědělské plodiny a produkty živočišného a rostlinného původu. Zatímco bezprostřední zodpovědnost za dodržování těchto zákonů spočívá na jednotlivých členských státech, svoji úlohu při aplikaci příslušných norem v členských zemích má i Evropská komise. K tomuto účelu slouží Úřad pro potraviny a veterinární záležitosti (Food and Veterinary Office), který byl založen v dubnu 1997. Tento úřad provádí přímo na místě prověrky funkčnosti systému kontroly bezpečnosti potravin, a to jak v jednotlivých členských státech, tak i v zemích do EU exportujících. Výsledky kontrol a další doporučení jsou předávány úřadům jednotlivých států a EU, ale jsou přístupné i široké veřejnosti. Plány nové politiky týkající se potravinářství byly Komisí zahrnuty do tzv. Bílé zprávy o bezpečnosti potravin zveřejněné 12. ledna 2000 a zahrnovaly zejména: přeměnu legislativy do souboru navzájem souvisejících a jasných pravidel, zpřísnění kontrol v celém systému od úrovně jednotlivých chovů až po finální produkt a zkvalitnění využití informací získaných na vědeckém základě. Hlavním cílem je garance ochrany spotřebitele a lidského zdraví. V listopadu 2000 byl Evropskou komisí navržen vznik Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority), jehož hlavním úkolem by bylo poskytování nezávislých vědeckých informací a vytváření podmínek pro úzkou spolupráci s podobnými orgány v jednotlivých členských zemích. Dále by byla hodnocena rizika potenciálně se vyskytující v rámci potravinového řetězce a byla by o nich informována široká veřejnost. Komise vyvinula značné úsilí, aby byl tento úřad z právního hlediska založen a aby započal svoji činnost co možná nejdříve v r. 2002. Odkud evropské hovězí maso pochází? Hovězí maso konzumované v Evropě pochází ze dvou hlavních zdrojů. Asi 2/3 vykrmovaných zvířat pochází od krav dojených plemen a 1/3 masa pochází od potomků krav bez tržní produkce mléka. Otcové těchto zvířat jsou většinou plemeníci masných plemen, protože produkce masa je v tomto případě hlavním cílem.

Jakmile je tele v jednom z výše zmíněných systémů odstaveno, začíná jeho výkrm do porážkové hmotnosti, který probíhá s použitím pastvy anebo na základě zkrmování jadrných krmiv. Pastevní nebo někdy také nazývané extenzivní produkční systémy jsou běžně využívány hlavně v těch oblastech Evropy, kde se příliš nedaří obilninám, tedy zejména na západním okraji kontinentu (Irsko, Velká Británie, regiony podél pobřeží Atlantického oceánu) a v horských oblastech. Pro skot odchovávaný a vykrmovaný v těchto oblastech je charakteristický pomalejší růst obvykle do vyšších porážkových hmotností. Produkované hovězí maso je vyzrálejší a vyznačuje se intenzivnější chutí. Více typický je tento extenzivní odchov pro telata z masných produkčních systémů. Produkční systémy založené na zkrmování jadrných krmiv jsou běžnější v jižních částech Evropy, kde v důsledku teplejšího klimatu v létě dochází k zastavení růstu trávy, a také ve střední Evropě, kde jsou ve značné míře pěstovány obiloviny. U zvířat odchovávaných v tomto systému je typický mnohem rychlejší růst než u zvířat z pastevních systémů, porážková hmotnost bývá nižší a je dosahována dříve. Proto je tento systém někdy označovaný jako intenzivní. Telata takto vykrmovaná častěji pochází od matek dojených plemen. Maso z mladších kusů krmených převážně koncentrovanými krmivy je charakteristické svými kulinářskými vlastnostmi, jemnější chutí a světlejší barvou. V rámci zmíněných základních systémů se v celé Evropě uplatňuje celá řada místních způsobů produkce masa, které se mezi sebou navzájem liší technikou chovu a výkrmu či použitím různých plemen. Díky tomu a také díky vysoké rozmanitosti kulinářských tradic se mohou evropští spotřebitelé těšit ze značně rozsáhlé nabídky hovězího masa a způsobů jeho přípravy. Produkce telecího masa Většina hovězího masa prodaného v Evropě pochází ze zvířat odchovaných v systémech popsaných výše, ale asi 10 % produkce připadá na maso telecí. Toto maso pochází z mléčného výkrmu telat a vyznačuje se typickou bílou nebo světlou barvou masa. Podobný typ hovězího masa je produkován zejména v Nizozemí, Belgii a Francii. Intenzifikace produkce Společná zemědělská politika EU (SZP) byla původně koncipována se záměrem snížit závislost Evropy na dovozu základních potravin včetně hovězího masa. V paměti byl dosud nedostatek z období Druhé světové války a do budoucnosti byla vyžadována garance schopnosti zásobování z vlastních zdrojů. Politika cenových intervencí uplatňovaná SZP napomáhala maximalizaci produkce a její intenzifikaci. Tento přístup měl takový úspěch, že v 80. letech byly vytvořeny obrovské přebytky tzv. hory másla a hovězího masa a musely proto nastat změny. K zásadní reformě došlo v r. 1992, kdy zemědělské dotace přestaly podporovat maximální produkci. Cenové intervence byly sníženy a nižší příjmy farmářů byly kompenzovány přímými platbami. Současně bylo umožněno využívat prostředků podporujících proces extenzifikace a ochrany životního prostředí. Očekávání spotřebitelů I přes zavedení rozsáhlých reforem v r. 1992 nebylo možné odvrátit důsledky nepřiměřených intenzifikačních opatření, které byly uplatňovány zejména v 80. letech, a do kterých lze zahrnout třeba i neuvážené zkrmování masokostních mouček. V 90. letech se následky projevily hlavně v sektoru chovu skotu, a to v podobě alarmujícího nárůstu výskytu nemoci šílených krav a zvýšeného zájmu o vztah této nemoci ke zdraví člověka.

Důsledkem byla reakce EU v podobě zavádění stále přísnějších legislativních norem týkajících se používaných krmiv a hygieny masa. Bylo zakázáno zkrmování masokostních mouček a využívání rizikových materiálů v potravinářství. Aby bylo možné kdykoli dohledat původ jednotlivých zvířat nebo jejich masa, byly v rámci EU vytvořeny přísné systémy identifikace a označování skotu. Tyto změny byly odpovědí na zřejmý zájem současného spotřebitele vědět o hovězím mase, které kupuje, co možná nejvíce. Zmíněná opatření doplnila již platné předpisy, které se dotýkaly bezpečnosti a zdravotních hledisek evropského hovězího. Od konce 80. let je v unii zakázáno při produkci hovězího masa používat hormony. Vysokého standardu bylo v unii dosaženo také v otázkách welfare zvířat, zejména při jejich transportu. Protože jsou tyto záležitosti považovány evropskou veřejností za důležité, jsou příslušné soubory norem unií důrazně obhajované i na mezinárodní úrovni. V rámci opatření obsažených v Agendě 2000, které se týkají samotné produkce, unie vyjádřila svůj záměr dále podporovat trvale udržitelné produkční metody a jejich vazbu na ochranu životního prostředí. Po nedávných dalších případech zjištění nemoci BSE bylo rozhodnuto, že budou sníženy ekonomické stimuly pro intenzivní výrobu hovězího masa a naopak bude zvýšena pomoc producentům hospodařícím v extenzivních systémech. Důvodem je fakt, že právě tento způsob výroby hovězího masa odpovídá současným požadavkům spotřebitelů. Pravidla pro povinné označování hovězího masa Dne 17. července 2000 byla Evropským parlamentem a radou ministrů zemědělství schválena nová vyhláška EU, která všem obchodníkům s hovězím masem ukládá za povinnost vyznačovat, odkud toto maso pochází. Tento způsob označování, který se týká čerstvého i mraženého masa, tedy přináší výhody všem spotřebitelů v celé EU. Spolu se systémy identifikace a registrace živých zvířat (ušní známky, pasy zvířat) tato pravidla umožňují úplné dohledání informací týkajících se zvířat i jejich masa po celou dobu jejich cesty z farmy původu až na zákazníkův stůl. Označení masa by spolu se standardními informacemi o ceně, hmotnosti a prodejních informacích mělo dále obsahovat: Identifikační číslo, které slouží jako pojítko mezi kupovaným masem a zvířetem nebo zvířaty, ze kterých pochází. V případě jakéhokoli problému s masem, který by byl zjištěn v souvislosti s obdobím odchovu a výkrmu zvířete anebo v průběhu zpracování jatečného těla, toto číslo poslouží k identifikaci masa na trhu a jeho stažení z prodeje. Slova Narozeno v, po kterých následuje název členského státu unie nebo jiné země, ve které bylo zvíře narozeno. Slova Vykrmeno v, po kterých následuje název členského státu unie nebo jiné země, ve které bylo zvíře vykrmeno. Slova Poraženo v, po kterých následuje název členského státu unie nebo jiné země spolu s číslem osvědčení jatek, kde bylo zvíře poraženo. Toto číslo lze opět snadno použít, jestliže je nutné rychle stáhnout produkt z prodeje v případě, že se vyskytnou problémy v provozu daných jatek. Slova Bouráno v, po kterých následuje název členského státu unie nebo jiné země spolu s číslem osvědčení zpracovatelského závodu, ve kterém bylo provedeno bourání jatečných těl nebo partií a příprava výsekového masa k prodeji. I v tomto případě lze pomocí tohoto čísla rychle zjistit, odkud maso, které právě kupujete, pochází. Pro zjednodušení platí, že u zvířat narozených, vykrmených a poražených ve stejné členské zemi se uvádí pouze označení Původ doplněné názvem daného státu.

Stejné pravidlo platí i pro země mimo EU. Jestliže však maso pochází z více než jedné takové země a úplný seznam států není k dispozici, je označeno slovy Původ mimo EU. Mleté maso Nová právní úprava zahrnuje veškeré čerstvé a zmrazené maso včetně masa mletého. Protože je však rozsah výroby mletého masa poměrně značný, na jeho etiketách musí být povinně vyznačeny následující informace: Stejné identifikační číslo jako v případě výsekového hovězího masa, které slouží jako pojítko mezi kupovaným masem a zvířetem nebo zvířaty, ze kterých pochází. Název členské země (zemí) EU, kde se daná zvířata, ze kterých maso pochází, narodila a byla vykrmena. Tento bod je povinný, jestliže se tyto země liší od země, kde bylo maso zpracováno. Poraženo v a název členské země nebo státu mimo EU, kde byla zvířata poražena. Zpracováno v a název členské země nebo státu mimo EU, kde došlo ke zpracování masa. Na každém obchodníkovi záleží, zda navíc poskytne i některé další informace. V tomto případě však musí fungovat kontrolní mechanismus, kterým je garantována pravdivost těchto informací. Jestliže je např. zájem o to, z jakého typu zvířete kupované maso pochází, obchodník může takovou informaci na etiketě uvádět. Tento systém je znám jako dobrovolný systém značení hovězího masa a vztahuje se na veškeré informace, které nejsou součástí výše zmíněných povinně udávaných údajů ani nejsou zohledněny v dalších legislativních úpravách (např. týkajících se ekologických produktů). Evropský parlament a rada rozhodly, že tato pravidla budou prozatím platit jen pro čerstvé a zmrazené hovězí maso, protože v současnosti by bylo pro zpracovatele příliš obtížné označovat zmíněným způsobem veškeré hovězí v produktech jako jsou salámy atd. Překlad: Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.