Ing. Marek Bjelka Ph.D., MVDr. Miroslav Homola Výzkumný ústav pro chov skotu Rapotín

Transkript

1 Praktické skúsenosti s reprodukciou a odchovom teliat v stádach dojčiacich kráv Ing. Marek Bjelka Ph.D., MVDr. Miroslav Homola Výzkumný ústav pro chov skotu Rapotín marek.bjelka@vuchs.cz cz Nitra

2

3 Pokles spotřeby hovězího masa v ČR z 23,6 kg v roce 1990 na 11,0 kg v roce % H 37% C ks 25% masná plemena + kříženci ks Pokles stavu skotu 1250 tis. krav v roce 1990 na 573 tis. v roce 2004 Složení populace krav % N + H 49% C ks do 5% masná plemena + kříženci ks

4 Výběr plemene požadavky na matky Ekonomika produkce zástavového skotu je založena na hybridizaci a maximálním využití heterózního efektu v užitkových stádech. Za nejefektivnější lze považovat kombinaci mateřské populace na bázi plemene Masný simentál a jiných mateřských plemen, aby hmotnost krav nepřesahovala 650 kg a otcovských plemen. dostatek mléka zajišťují plemena Masný simentál, Angus,, Charolais, Salers,, České strakaté příjem sušiny ( kg ) u krav 600 kg nižší než u velkých plemen příjem sušiny ( kg ) u krav 800 kg rozdíl ve hmotnosti odstavených telat cca Kč produkce zástavu z plochy pastvin je, ale o cca.1 čtvrtinu menší

5 Období telení optimální délka je cca. 2 měsíce, ve větších stádech až 3,5 měsíce, je vhodné soustředit zvířata do menšího areálu nebo stáje s porodními boxy nebo chráněnými porodními místy vzdálené od krmiště a lehárny, optimální o telení podle oblastí leden až duben

6 Zimní telení Výhodou zimního telení je, že spadá do období kdy je málo práce, vysokou spotřebu mléka 35ti 3 měsíčních telat pokrývá kráva levnou pastvou, je malý požadavek na stájové místo, protože odstavená telata jsou po pastevním období prodána a je vysoká živá hmotnost telat při odstavu. Zimní telení je nejčastěji praktikováno, ale klade vysoké nároky na ustájení narozených telat a kvalitu krmiv používaných v zimním období. (Leden až duben) Letní telení spadá do období května až června. Výhody letního telení úhyny telat jsou nízké v důsledku lepší hygieny při porodu na pastvině, jsou malé požadavky na kvalitu a množství krmiv pro zimní období. Jsou vyšší ztráty telat po porodu, problematická identifikace telat a matek. Hmotnost odstavených telat je menší než u první varianty. (Červen až srpen) Podzimní telení je doplňková varianta ve velkých chovech, které potřebují dvě období telení, aby mohly stále zásobovat trh odstavenými a nebo vykrmenými zvířaty. Nejhorší varianta z hlediska potřeby krmiv, využití růstového potenciálu zvířat a také ztrát telat. (Září až listopad)

7 Příprava matek na porod Výživa na bázi suchých krmiv (seno a senáže s vyšším obsahem sušiny) Krmivo bez plísní Solné lizy omezeně Oddělené krmení před porodem a po porodu Možnost oddělení matky od stáda volně vytvoření závětří na pastvině ve větší vzdálenosti od ustajovacích prostor (balíky slámy), nuceně porodní boxy ve stáji min. na 3 4% krav

8 Frekvence telení (%) v roce , ,8 16,6 28,5 7,7 2,3 0 říjen, listopad prosinec, leden únor, březen duben, květen červen, červenec srpen, září

9 Vliv období narození na růstovou schopnost býčků hmotnost v kg MS AA HE BA CH PI GA 150 býci býci býci býci říjen prosinec leden březen duben červen červenec září měsíc narození

10 Vliv období narození na růstovou schopnost jalovic 270 hmotnost v kg MS AA HE BA CH PI GA 150 jalovice jalovice jalovice jalovice říjen prosinec leden březen duben červen červenec září měsíc narození

11 Plemeno Věk při prvním otelení (měs.) Délka mezidobí (dnů) charolaise 37,2 37,2 36, aberdeen angus 30,0 30,0 28, masný simentál 34,8 31,2 32, hereford 36,0 36,0 36, limousine 34,8 36,0 34, piemontese 38,4 36,0 34, blonde d aquitaine 37,2 37,2 37, galloway 39,6 37,2 36, highland 32,4 36,0 37, salers 31,2 31,2 32, gasconne 32,4 39,6 32, belgické modré 27,6 34,8 31,2 x x 506 celkem 34,3 35,2 34,

12 Kritéria pro výběr býků do přirozené plemenitby Průměrný denní přírůstek do výběru v od narození.. U býkůb plemen velkého těl t rámce by neměl l být b t nižší než 1300g jako optimáln lní se jeví 1500g. Jako doplňkov ový parametr doporučuji uji hodnotit rozdíl l mezi přírůstkem p od narození a přírůstkem p v testu, který by neměl l přesahovat p 350g. Dosažen ení dostatečné kapacity těla t u potomstva zaručuje uje býk b k který v 1 roce věku dosáhne alespoň 135 cm v kříži i a hodnocení jeho šířkov kových rozměrů je minimáln lně 6 bodů za každý šířkov kový rozměr. r. Další ším m významnv znamným m ukazatelem zlepšuj ujícím m welfare zvířat v zimovištích a bezpečnost práce se zvířaty je bezrohost. PH děda d da eventuáln lně OM přímýp efekt pro růstovou r schopnost ve 210 dnech věku PH matky a otce býka b pro snadnost porodů PH matky býka b pro maternáln lní efekt hmotnost telat ve 210 dnech

13 Výběr mladého býka do přirozené plemenitby provést rok před plánováným využitím ve stádě. Pro mladého býka na otestování plodnosti připravit 10 krav a 5 jalovic (nákup do konce července) 1měsíc připouštěcí období. Při výběru staršího býka kontrola pánevních končetin, počtu potomků ve stádě (fyzicky) při nákupu po sezoně ještě není proveden odstav a je možno velmi jednoduše zkontrolovat plodnost býka Pro staršího býka není problém připustit krav v období 2 3 měsíce. Špičkoví býci až 70 plemenic za 3 4 měsíce. Minimální požadovaná březost ve stádě krav 85 % = 15% brakování na reprodukci a motoriku končetin. Ve stádě jalovic je požadovaná březost při využití přirozené plemenitby 95 %. U jalovic je vhodné využití inseminace prověřenými býky na průběh porodů. (75 % březost)

14 Vsoučasné době je v ČR chováno dvanáct čistokrevných masných plemen. Podíl inseminace u jednotlivých masných plemen kolísá a většinou se rozsah snižuje. Zajištění inseminace u plemenic masných plemen je problémové zajištění sezónnosti chovu, fyziologické obtíže spojené s poporodním anestrem, laktací a sáním telat, obtíže s detekcí říje na pastvinách, zajištění organizační a technické pro provedení inseminace, odlehlost místa inseminace Použití inseminace a zároveň i přirozené plemenitby se nevylučuje, ale naopak při vhodném použití se vzájemně doplňují. Většina porodů u masných plemen probíhá bez asistence chovatele, inseminace umožní zpřesnění odhadu období telení u chovatelsky významných zvířat

15 V průběhu připouštěcího období provádět pravidelnou kontrolu zdr. stavu hlavně končetiny a pohlavní orgány (výhřez penisu). Stáda pro produkci plemenného materiálu musí využívat genetické zdroje inseminace cca.12 pohlavní cykly u krav a jalovic při ustájení s telením únor duben možnosti využití synchronizace (lze využít v průběhu konce března do 20.4.) býk do stáda pak musí být zařazen po 5.5.) Stáda pro produkci užitkových zvířat zástav využití heterozního efektu pro mateřské vlastnosti při možnosti 2 stád je možné využívat systému kdy jedno stádo produkuje jalovice pro obrat celého chovu a druhé produkuje při využití křížení všechna telata pro prodej nebo výkrm bez ohledu na pohlaví. Při nemožnosti sestavení dvou stád je vhodné na vybrané krávy určené jako matky následující generace připouštět inseminačně vybrané býky. Při využití přirozené plemenitby ve stádech s velkým počtem zvířat (100 a více) je nutné použít více než dva býky (problémy se sociálním chováním % nízká březost)

16 Stádo 100 matek by mělo produkovat minimálně 90 telat při odstavu!!!! Březost 85% narozených živě 83 ks, 2 MN, 3 ks úhyn v odchovu 20 jalovic pro obrat stáda při využití přirozené plemenitby = 18 + minimálně 15 živých telat 3 ks MN a úhyn = 95 ks odstavených telat na 100 krav při optimálním stavu Zvíře které nezabřezne a není schopno se reprodukovat v přirozených podmínkách ztrácí smysl chovat i přes dotaci na VDJ či platbu na plochu ztráta z chovu takového zvířete je v ČR na úrovni 8 9 tis. Kč. Reprodukce je základ pro produkci sebelepší přírůstky telat nenahradí nenarozené tele. Je nutné striktně vyřazovat nebřezí plemenice a krávy které nepřijmou tele. Jedinou vyjímkou jsou matky býků v čistokrevném chovu nebo vynikající matky (4 5 odchovaných telat).

17 Možnosti synchronizace říje u masných stád Jen u zvířat otelených v předjaří v prostoru zimoviště Při využití oestrofanu (PGF2) po vyšetření IT, VL a zjištění CL za 3dny říje nutné provést reinseminaci. Bez využití IT nebo VL 2x OE v rozmezí 11 dnů po posl aplikaci do 3 dnů říje a inseminace. Je nutné sledovat výživný stav zvířat po otelení nelze inseminovat a provádět synchronizaci při špatném výživném stavu = špatné výsledky. Je vhodné u otelených krav aplikovat IM vitaminózní doplňky (A,D,E,F,K) a výšení potřeby Ca, Mg a P. Jako vhodné je dát zvířatům k dispozici minerální lízy s obsahem mikroprvků (Zn, Se). Úprava výživy po otelení do 1 týdne = přidat senáže a minerální doplňky

18 Přirozená plemenitba Býci do stáda když není využita inseminace 5.5. když je využita inseminace Zahájení pastvy od do podle oblastí při vyhánění jalovic provést vážení pro výběr k plemenitbě a kontrola růstu Býci ze stáda nejpozději při dobrém růstu býčků a jalovic (250 kg) nutné oddělit matky s býčky a s jalovicemi!!! Ukončení pastvy , nutné odstavit telata, vyšetřit březost u krav a jalovic (předběžně určit období telení), jalové krávy odstavit ze stáda a prodat na jatky v průběhu 1 měsíce pokud lze umístit na jinou pastvinu nebo ke stáji

19 Výběr zvířat pro obrat stáda Nutnost provádění KU i neoficiální průběh porodu životnost telat aktivita matek hmotnost jalovic při odstavu hmotnost jalovic při vyhánění na pastvu Vybírat zásadně od nejlepších matek, zvířata s největší hmotností při odstavu (nechat 50% odstavených jalovic) a vyhánění na pastvu (40% odstavených jalovic), Jalovice zapouštět v cca % hmotnosti krav ve stádě tj. krávy 800 kg = jalovice min. 550 kg při prvním připuštění tj. krávy 700 kg = jalovice min. 480 kg při prvním připuštění tj. krávy 650 kg = jalovice min. 450 kg při prvním připuštění Při solidním odchovu lze dosáhnout hmotnosti jalovic cca. 380 kg v roce. Takže při přírůstku 0,6 kg v jarním období a na pastvě lze jalovice narozené do konce dubna zapustit do konce měsíce srpna.

20 Organizace telení Minimalizace zátěže pro pracovníky telení před zahájením pastvy hlavní období březen Využívat i noční služby při telení náklady na hlídače /měsíc + odvod = Doba telení 3,5 měsíce = 16 * 3,5 = Kč Cena 1 telete při prodeji býčci jalovice 250 * 60 = , Kč 220 * 48 = , Kč Noční hlídač u stáda 150 krav který zachrání 5 telat je zaplacen, každé další tele je zisk pro chovatele!!!! Čím kratší je období telení tím je efekt vyšší. V zimovišti minimálně 2 prostory + porodní boxy nebo lépe 3 prostory, zvířata roztřídit podle březosti zjištěné IT nebo VL. Pak se může chovatel zaměřit na lepší péči o vybrané skupiny. V průběhu dne i noci provádět kontrolu každé 2 hod. minimálně.

21 Telení provádět v suchých prostorech s podestýlkou nebo vybudovat na pastvinách závětří z balíků a nastýlat tam. U masných plemen vzhledem k aktivitě matek po porodu lze jen problematicky provést ošetření telete po porodu proto je nutné věnovat větší péči eliminaci infekce pomoci kvalitního prostředí. Pokud kráva tele nepřijme lze se pokusit o umístění do společného kotce, ale maximálně na 2 3 dny pokud matka tele nepřijme pokusit se o přičlenění k jiné matce. Je vhodné kooperovat s chovateli dojných plemen a získat 20 30litrů mleziva v zamraženém stavu po použití v případě že matka uhyne nebo nepřijme tele. Mít připravené sáčky o obsahu 1 litr na rozmražení v teplé vodě (ne horká nebo mikrovlnka) pro napojení telete po narození do 1,5 hodiny.

22 Odchov telat v průběhu roku a eliminace ztrát Při zahájení pastvy nutné v případě výskytu IKK v chovu vakcinaci (duben) 2x ve 14 denním intervalu a to jak krávy tak telata. Kontrola zvířat by podle zákona měla být denní, což je nereálné proto je vhodné provádět kontrolu počtu a zdraví alespoň 2x v týdnu. Jalovice všech plemen se začínají říjet v hmotnosti kolem 250 kg proto je nutný odstav býka a býčků ze stáda při dosažení této hmotnosti. Souvislost s věkem je mnohem menší. Při nerespektování tohoto pravidla dochází k březosti a s tím vyplývyjícím problémům při porodech jak u telat tak u kra které mají hmotnost do 400 kg. Při zatížení větším než 0,8 VDJ na ha (podle výnosu) je nutný příkrm u jalovic na pastvě od měsíce srpna po rozdělení stáda (oddělení býčků). V říjnu při odstavu jalovic provést rozdělení na chovné a užitkové, u chovných provést odčervení ihned po převozu do stáje (zimoviště) a provedení vakcinace proti Herpes (trichoficie).

23 Faktory ovlivňující ekonomiku Zaměření chovu Produkce hybribních zástavových býčků a jalovic o hmotnosti kg odstavených v 6 7 měsících věku s prodejem zvířat mimo vlastní podnik. Produkce plemenných býčků a chovných jalovic, odstav ve vyšších hmotnostech, stáří a eventuální výkrm ve vlastním podniku.

24 Výběr plemene hmotnost matek Vyšší podhorské a horské oblasti bez možnosti zřízení přístřešků rustikální plemena HI, SA, GA nebo HE, AA. Nižší oblasti a podhorské oblasti s možností vybudování přístřešků nebo jiného typu ustájení plemene s intenzivnějším růstem a vyšší jatečnou hodnotou SI, CH, BA, LI, PI, BM. Výběr plemene otce má významný vliv na vlastní růstovou schopnost produkovaných telat.

25 Podle užitkových vlastností a) mateřská Plemena: Angus, Hereford, Galloway průměrná až velmi dobrá mléčnost výborná pastevní schopnost výborné mateřské vlastnosti b) otcovská Plemena: Charolais, Limousine, Blond d Aquitaine, Belgické bílomodré, Piemontese výborné osvalení výborná jatečná hodnota c) univerzální Plemena: Simentál, Salers, Gascogne průměrná ve všech vlastnostech dobrá mléčnost matek

26 Šlechtění masného skotu Zlepšování užitkových vlastností na úrovni jedinců a populací na základě vedení kontroly užitkovosti a dědičnosti. Při šlechtění je využíváno genetické variability mezi jedinci a plemeny Při využití genetické proměnlivosti lze využít dvou různých cest k docílení maximálního chovatelského efektu.

27 Využívání genetické proměnlivosti uvnitř populace určitého plemene pomocí + nebo selekce jedinců a následného záměrného připařování vybraných jedinců. Při selekci a zvyšování chovatelského zisku využíváme především aditivních genů a jejich účinku. Selekce uvnitř takto šlechtěných populací je kontinuálním procesem, kde se genetický zisk kumuluje v časovém sledu. Tento způsob plemenitby je uplatňován především při produkci mléka, kde je nutné v každé generaci zachovat nebo vylepšit všechny požadované užitkové vlastnosti a v chovu čistokrevných masných plemen skotu

28 U systému produkce masa je ve většině případů využívána proměnlivost mezi dvěmi nebo více populacemi čistokrevných plemen n a s využitím heteroze jsou využívány různé metody hybridizace (křížení). Při tomto způsobu plemenitby je využíváno jak populačních tak i heterozích efektů pro různé užitkové vlastnosti. Při tomto způsobu plemenitby je tvořen nekumulativní chovatelský (genetický) zisk, tj. kdy celá generace e kříženců (hybridů) je použita k produkci masa (výkrmu) nebo část samičího potomstva v F1 generaci je použito jako mateřská zvířata v následujícím křížení. Potomstvo z Heterozní F12 generace je použito pouze k produkci masa. efekt (součet maternální i individuální heterozy) ) pro hmotnost telat při odstavu je 0 % u čistokrevných zvířat, jestliže je matka čistokrevná a tele hybridní pak se tento efekt zvyšuje na 5 8,5 %, u hybridního potomka matky kříženky je tento efekt na úrovni %. Heterozní efekt (součet maternální i individuální) pro % odstavených telat na zapuštěnou krávu se pohybuje podle systému křížení od 3,7 5% u dvouplemenného až po 12 15% pro víceplemenného křížení.

29 Pro výběr vhodných býků v rámci plemene na produkci zástavového skotu je vhodné informovat se o výskytu markeru genu MSTN u vybraných otců. Výskyt mutace genu způsobuje zvýšený růst svalových vláken a tím i zvětšení svalů v celém těle zvířete. Tato zvířata jsou mnohem lépe prodejná a jejich zpeněžení je lepší než u potomstva býků bez této mutace. Frekvence genotypů a alel MSTN Plemeno Charolais n = 341 Genotypy AA AB alely BB A B Ks % 0,58 14,70 84,72 0,08 0,92

30 Genetický marker CAP Geny determinujících enzymy calpastatin a calpain Calpain hodný enzym, degraduje strukturu svalu Aktivita Ca v buňkách Calpastatin bad enzym zpomaluje účinky Calpain DNA Marker Tests je k dispozici fy. GenSolution detekce calpastatinu Genetický marker: : DGAT1 plemeno n TT Frekvence genotypů (%) TM MM České strakaté 15 6,7 13,3 80,0 Černostrakaté 81 4,9 22,3 72,8 Normandské ,7 86,3 Genetický marker THG u souboru Simentálského skotu homozygotní genotypy pro vysoké marbling score: 38 % heterozygotní genotypy...: 52 % homozygotní genotypy pro nízké marbling score...: 10 % Genetický marker RPB U skupiny zvířat s nízkým marbling score bylo vyšší zastoupení alely B. Genetický marker LEP leptin Má vliv na ukládání tuku a další parametry masné užitkovosti Genetický marker SCD Má vliv na nutriční hodnotu masa

31 Význam tuků (součást hormonů, účast na hojivých procesech, agregace krevních trombocytů) Rozdělení tuků zdravé a nezdravé tuky Nasycené Mononenasycené nenasycené Polynenasycené (PUFA kys. linolová), Trans mastné kyseliny Z hlediska kvality masa je důležitý obsah tuků ve svalové tkáni, proto je vhodné sledovat také výskyt markerů pro mramorování masa Na základě DNA analýzy rozlišovány 3 formy 0, 1 nebo 2 alely pro tyreoglobulin (prekurzor hormonů štítné žlázy) Výsledek je vyšší podíl intramuskulárního tuku (až o 10 %) Vztah mramorování a ukazatelů jako je chuť, šťavnatost a a křehkost Heritabilita = 0,4 (0,18 až 0,79) Determinováno geneticky, korelováno s dalšími znaky Vyšší mramorování nezvyšuje obsah cholesterolu Dvouhvězdičkový býci jsou v nabídce IS v Evropě

32 Technologie pastevních systémů masného skotu zajišťuje zvířata na určených plochách umožňuje založit a udržet kvalitní pastevní porost oplocení pastvin dřevěné, kovové, kombinované, kamenné, drátové, z nespásatelných rostlin napájení z potoků.napájecí vozy, napájecí žlaby u přírodních vodotečí, vodní trkače, větrná čerpadla, mechanické pumpy, kulové napáječky, vyhřívané napáječky v zimovišti příkrmiště stabilní na minerální doplňky( lízy) stabilní pro telata před odstavem(jádro) stabilní pro všechna zvířata (seno, sláma) mobilní adaptované vozy na seno a slámu manipulační ohrady pevné v zimovištích a ve velkých pastevních areálech převozné systém Coral

33 Technika a nutné podmínky pastvy masného skotu Výběr vhodné kombinace křížení nebo vhodného plemene Sezónnost telení ( leden duben ) Velikost stáda ( šch ks,uch ks ) Optimální hmotnost telat při výhonu na pastvu ( kg ) Využití plemeníků ve stádě (45 65 krav/1 plemeník) Vhodná doba odstavu ( srpen říjen ) Systém pastvy a) set stocking ( honová ) b) víceoplůtková pastva Správná údržba pastevních porostů a) sekání b) smykování c) hnojení d) mulčování e) přísevy /obnova (610 let) Zajištění příkrmu a minerálních doplňků Fixace na pastvině nebo v přilehlých objektech Rovnovážný stav mezi odbouráváním a syntézou v bachoru je při obsahu dusíkatých látek na úrovni 13% Nl a 5,9 MJ NEL v 1kg sušiny krmné dávky.

34 Graf nárůstu zelené píce a spotřeby při různém zatížení v systému chovu krav BTPM dní 50 dní 100 dní 130 dní 155 dní 180 dní 0 kgn/ha 100 kgn/ha 200 kgn/ha 1kráva+1tele 2krávy+2telata

35 Velikost chovaného stáda počet krav ve stádě y = 8E+11x 2,4026 R 2 = 0, náklady na 1 krávu v Kč

36 Plemeno Struktura metod plemenitby Přirozená plemenitba [%] Inseminace [%] ET [%] Neznámý [%] Charolaise 67,4 22,4 2,2 8,0 Aberdeen Angus 78,2 6,9 1,3 13,6 Masný simental 70,4 12,8 0,6 16,2 Hereford 65,1 4,4 0,4 30,1 Limousin 76,1 16,3 0,5 7,2 Piemontese 51,4 34,9 1,2 12,4 Blonde d Aquitaine 51,8 24,9 2,7 20,7 Galloway 99,1 0,9 Highland 98,4 1,0 0,7 Salers 86,5 13,5 Gasconne 91,3 5,2 2,0 1,4 Belgické modré 42,4 46,6 11,0

37 Pastva a požadavky na pastvu skotu BTPM ošetřené pastviny, alespoň 1 x za 5 8 let analýza půd, nebo ročně analýza krmiva pro zimní krmné období zejména minerální látky, obsah NL by neměl klesat pod 100 g na 1 kg sušiny energie pak pod 5,4 MJ NEL na 1 kg sušiny pastevního porostu Délka pastevního období v ČR využitelná délka je cca. 150 dní, zvířata lze však nechat na pastvině až do zámrzu a sněhu je však nutný příkrm a ve stádě by neměly být telata snížení přírůstků (nebo příkrm jadrným krmivem ve školkách), pastvu zahájit až po oschnutí drnu, aby nedošlo k likvidaci porostu Zootechnické a agrotechnické zásahy v průběhu pastevního období nezbytné přesekání nedopasků,, oddělení býka ze stáda, přesuny při víceoplůtkové pastvě, přihnojení přepasených ploch, odstav telat ve věku dní

38 Zařazení JOT do obchodních tříd% Plemeno Obchodní třída Zmasilost Protučnění S E U R O P Belgické bílomodré ,3 Piemont ,3 Limousine ,9 Blond d Aquitaine ,9 Charolais ,0 Simentál ,3 Salers ,3 Aberdeen Angus ,0 Hereford ,1 Pincgavské ,3 Galloway ,1 Highland ,0 Red Holstein ,3 Holstein ,4

39 Změny proti bývalé ČSN Odstraní se : 1. Podkožní lůj nad svrchním šálem 0,3 % 2. Oháňka 0,4 % 3. Masitá část bránice 0,8 % 4. Společná krkavice s přirostlým lojem 0,3 % Zůstává: 1. Krvavý ořez +0,5 % Rozdíl v přejímací hmotnosti: T 1 % A, B, C 1,8 % D, E 1,3 %

40 Předpor edporážkov kové a jate a jatečné ukazatele b ukazatele býků EO ER URO RO ,1 22, ,7 19, ,8 16, ,9 16, ,5 10,5 x Vx Vx Netto Netto přírůstek (g) přírůstek (g) ,8 13, ,6 14, ,0 17, ,1 14,1 x Vx Vx Denní Denní přírůstky (g) přírůstky (g) URO RO 518,3 518,3 71,3 71,3 13,8 13,8 567,9 567,9 106,7 106,7 18,8 18,8 658,9 658,9 128,4 128,4 19,5 19,5 675,0 675,0 30,4 30,4 4,5 4,5 x Vx Vx Porážková Porážková hmotnost (kg) hmotnost (kg) 538,0 538,0 134,4 134,4 25,0 25,0 557,5 557,5 134,9 134,9 24,2 24,2 568,4 568,4 152,3 152,3 26,8 26,8 623,7 623,7 132,6 132,6 21,3 21,3 603,7 603,7 77,8 77,8 12,9 12,9 x Vx Vx Věk při Věk při porážce porážce (dny) (dny) ,01 0,01 0,05 0,05 P O R U E Významnost Významnost Třída zmasilosti Třída zmasilosti n Ukazatel Ukazatel

41 23,5 3, ,4 3, ,4 7, ,2 18, ,5 15, ,1 18, ,4 10,4 x Vx Vx Netto přírůstek Netto přírůstek (g) (g) ,7 21, ,2 14, ,4 16, ,1 9,1 x Vx Vx Denní Denní přírůstky (g) přírůstky (g) ,3 677,3 105,1 105,1 21,7 21,7 608,2 608,2 128,8 128,8 21,2 21,2 594,9 594,9 118,8 118,8 20,0 20,0 541,5 541,5 108,1 108,1 20,0 20,0 x Vx Vx Porážková Porážková hmotnost (kg) hmotnost (kg) 510,3 510,3 9,5 9,5 1,9 1,9 634,5 634,5 190,0 190,0 30,0 30,0 566,5 566,5 143,4 143,4 25,3 25,3 603,6 603,6 140,5 140,5 23,3 23,3 600,0 600,0 101,7 101,7 17,0 17,0 x Vx Vx Věk při Věk při porážce porážce (dny) (dny) ,01 0,01 0,05 0, Významnost Významnost Třída protučnění Třída protučnění n Ukazatel Ukazatel

42 RO 6,7 6,7 1,4 1,4 4,5 4,5 3,1 3,1 3,2 3,2 2,0 2,0 3,1 3,1 2,1 2,1 3,0 3,0 1,6 1,6 x Lůj (%) Lůj (%) URO RO ERO RO 20,7 20,7 2,9 2,9 20,7 20,7 2,4 2,4 20,2 20,2 2,0 2,0 18,7 18,7 1,6 1,6 18,4 18,4 0,9 0,9 x Kosti (%) Kosti (%) URO RO UP OER ER 72,7 72,7 4,3 4,3 74,8 74,8 2,7 2,7 76,7 76,7 3,0 3,0 78,2 78,2 2,5 2,5 78,6 78,6 1,6 1,6 x Maso (%) Maso (%) ERO RO URO RO 314,9 314,9 11,2 11,2 289,4 289,4 16,6 16,6 318,9 318,9 63,6 63,6 377,3 377,3 66,5 66,5 398,2 398,2 35,0 35,0 x Hmotnost Hmotnost JUT (kg) JUT (kg) ,01 0,01 0,05 0,05 P O R U E Významnost Významnost Třída zmasilosti Třída zmasilosti n Ukazatel Ukazatel

43 23 2,6 2,6 1,0 1,0 4,0 4,0 2,5 2,5 3,9 3,9 2,7 2,7 2,9 2,9 1,7 1,7 2,5 2,5 2,1 2,1 x Lůj (%) Lůj (%) 18,4 18,4 0,7 0,7 18,4 18,4 1,2 1,2 19,4 19,4 1,8 1,8 19,7 19,7 2,0 2,0 20,3 20,3 2,9 2,9 x Kosti (%) Kosti (%) 78,9 78,9 0,9 0,9 77,7 77,7 2,1 2,1 76,7 76,7 3,2 3,2 77,3 77,3 2,9 2,9 77,2 77,2 3,3 3,3 x Maso (%) Maso (%) 399,1 399,1 22,3 22,3 384,7 384,7 15,5 15,5 349,0 349,0 76,9 76,9 339,1 339,1 69,3 69,3 347,5 347,5 65,4 65,4 x Hmotnost Hmotnost JUT (kg) JUT (kg) ,01 0,01 0,05 0, Významnost Významnost Třída protučnění Třída protučnění n Ukazatel Ukazatel

44 Příspěvek byl pořízen za podpory výzkumného záměru MSM a grantu NAZV QF4145.