Výzkumná zpráva. Potøeby zadavatelù sociálních služeb na Kyjovsku

Výzkumná zpráva Potøeby zadavatelù sociálních služeb na Kyjovsku 09/2009

Potřeby zadavatelů sociálních sluţeb na Kyjovsku OBSAH ÚVOD 2 I. odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledkŧ 4 Sociotechnická doporučení 12 Vymezení vybraných pojmŧ 13 II. odd. ANALÝZY A ZDŦVODNĚNÍ ZÁVĚRŦ 14 1. DESKRIPCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU 15 2. PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŢBAMI 17 3. VYŢADOVANÁ POMOC OBČANŦ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB 20 4. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH 23 4.1 Dostatek informací o sociálních sluţbách 23 4.2 Zajišťování informací o sociálních sluţbách 24 4.3 Zajišťování informací o sociálních sluţbách součet voleb 26 5. PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN 28 5.1 Potřeba zvláštní pomoci 28 5.2 Problémy s cílovými skupinami 31 6. PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB 34 6.1 Spolupráce se zařízeními sociálních sluţeb 38 7. OKOLNOSTI ZLEPŠUJÍCÍ SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB 39 8. PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY 42 9. TYPY POŢADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŢEB 44 9.1 Typy poţadovaných sociálních sluţeb podle zastupitelŧ obcí 44 9.2 Typy poţadovaných sociálních sluţeb podle potřeb obcí 52 9.3 Společensky nejdŧleţitější sociální sluţba 57 10. STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCÍ 61 TABULKOVÁ PŘÍLOHA 63

ÚVOD Cílem prŧzkumu "Analýza potřeb zadavatelů sociálních sluţeb na Kyjovsku", který byl realizován v rámci projektu Komunitní plánování sociálních sluţeb na Kyjovsku, bylo zmapovat nezávislou výzkumnou agenturou potřeby zadavatelŧ sociálních sluţeb a získat údaje spojené s poskytováním sluţeb. Výsledky budou vyuţity v procesu přípravy Komunitního plánu sociálních sluţeb a k přípravě informačního systému sociálních sluţeb. Zpráva je členěna do tří oddílŧ. V prvním jsou shrnuty výsledky a navrţena sociotechnická doporučení, ve druhém jsou uvedeny pouţité analýzy včetně zdŧvodnění závěrŧ a třetí oddíl obsahuje přílohu vybraných zdrojových tabulek. 2 strana 66 celkem

I. oddíl ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 strana 66 celkem

PŘEHLED HLAVNÍCH VÝSLEDKŮ Výzkumný soubor tvořily obce na území regionu Kyjovska. Byli kontaktováni starostové obcí, kteří poskytli informace prostřednictvím osobních interview. Z rozhovorŧ byly získány údaje, které mají pomoci při rozvoji procesu komunitního plánování sociálních sluţeb a ke zkvalitnění a dostupnosti sociálních sluţeb v jednotlivých obcích. Výzkumný soubor tak tvořili starostové obcí náleţející do spádových oblastí regionu Kyjovska. Ve spádové oblasti Bzenecka se jednalo o obce: Bzenec, Domanín, Syrovín, Těmice, Vracov a Ţeravice. Ve spádové oblasti Kyjovska se jednalo o obce: Bukovany, Celoţnice, Hovorany, Hýsly, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Milotice, Moravany, Mouchnice, Nechvalín,Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobŧlky, Stavěšice, Stráţovice, Svatobořice Mistřín, Šardice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Ţádovice a Ţeletice. Ve spádové oblasti Ţdánicka se jednalo o obce: Archlebov, Dambořice, Draţŧvky, Lovčice, Následovice, Uhřice, Ţarošice a Ţdánice. Obec Jeţov, která náleţí do spádové oblasti Kyjovska, se výzkumného šetření sice neúčastnila, ale několik let se snaţí vybudovat pro své občany komunitní a vzdělávací centrum. Město Kyjov má specifické postavení mezi všemi obcemi. Jedná se o město, v němţ jsou kumulovány aktivity týkající se komunitního plánování sociálních sluţeb. Zajišťuje propojeni základní triády komunitního plánování, a to zadavatele, poskytovatele a uţivatele sociálních sluţeb. Pokud je Kyjov či jiná obec vyjmuta ze statistických zjištění absencí konkrétních údajŧ, četnostně je tato okolnost zaznamenána v tabulce jako vynechané údaje. Pokud se jedná o volné odpovědi zejména v projektových záměrech, je toto pro město Kyjov komentováno. Pro řešení úkolu byla pouţita integrovaná výzkumná strategie s převahou kvantitativních postupŧ. Datová matice obsahovala 41 záznamŧ a 179 znakŧ, celkem 7 339 číselných údajŧ. Z těchto dat byly odvozeny sekundární kvantitativní údaje, které byly podkladem pro další analytické práce. Obsahovému zpracování byly podrobeny rovněţ informace verbálního charakteru, které byly získány jak individuálními interview, tak z rozhovorŧ ve skupině. Z celkové analýzy vyplynuly následující závěry: 1. PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŢBAMI Celkově: Starostové obcí byli dotazováni, kdo se v jejich obci zabývá problematikou spojenou se sociálními sluţbami. Konkrétní zjištění: Problematika zaměřená na oblast sociálních sluţeb je ve většině obcí (téměř ve třech čtvrtinách obcí) řešena samotným starostou, případně ji starosta řeší ve spolupráci s dalším spolupracovníkem či institucí. 2. VYŢADOVANÁ POMOC OBČANŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Celkově: Starostové obcí se během své pŧsobnosti na úřadě jiţ setkali s některými skupinami občanŧ, které po nich poţadovaly pomoc v sociální oblasti. Intenzita pomoci pro jednotlivé cílové skupiny byla zjišťována prostřednictvím známkování (oznámkování číslem 1 znamenalo, ţe občané náleţející do dané cílové skupiny o pomoc ţádali často, 2 znamenalo málokdy a 3 znamenalo, ţe občané o pomoc neţádali. Starostové měli i moţnost označit, ţe tuto okolnost posoudit neumějí. Konkrétní zjištění: 4 strana 66 celkem

Pokud byli starostové obcí ţádáni o pomoc, jednalo se zejména o cílové skupiny: senioři, rodiny s dětmi v problémech, tělesně postiţení, rodiny s nesoběstačným seniorem a občané bez domova. Nicméně jednalo se o ţádosti vyuţívané málokdy. 3. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH Celkově: Mnoţství informací, kteří mají občané o sociálních sluţbách v jejich obci, je téměř polovinou starostŧ chápáno tak, ţe občané informace buď rozhodně, nebo spíše mají,. Více neţ čtvrtina starostŧ se domnívá, ţe občané informace někdy mají, někdy nemají. Desetina situaci nedokáţe posoudit. Na dotaz, jak si převáţně občané, podle názoru starostŧ, zajišťují informace z oblasti sociálních sluţeb, vybírali starostové tři podle nich nejdŧleţitější informační zdroje tak, ţe k jednotlivým moţnostem, které jim byly nabídnuty, napsali pořadová čísla. Jedničku napsali pro informační zdroj pro občany nejdŧleţitější, pak dvojku a trojku pro nejméně dŧleţitý zdroj. Součtem výše uvedených voleb byl získán umělý znak součet voleb celkem, jednalo se o 120 voleb. Konkrétní zjištění: Dostatečnost informací o sociálních sluţbách Na Kyjovsku a Bzenecku je spíše informací dostatek, na Ţdánicku občané informace (podle starostŧ) spíše nemají. Současný způsob získávání informací o sociálních sluţbách V prvním výběru (s podílem výskytu vyšším nebo rovném 12% z validních odpovědí) byly voleny informační zdroje: - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) - Od pracovníka úřadu v obci - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) Ve druhém výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 12% z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: - Od pracovníka úřadu v obci - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Ve třetím výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 15% z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) - Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) - Mohou pouţívat Internet - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Součet voleb Ze součtu všech tří výše uvedených voleb vyplynulo, ţe informace z oblasti sociálních sluţeb jsou (v prvních čtyřech zdrojích) nejčastěji respondenty získávány ve stejném pořadí, jak bylo uvedeno první volbou, a to: - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) - Od pracovníka úřadu v obci - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) 5 strana 66 celkem

- Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) - Mohou pouţívat Internet ve vyšším podílu neţ je pět procent z počtu voleb. 4. PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN Celkově: Starostové byli dotazování, zda by potřebovali pro některé občany zvláštní pomoc. Intenzita této pomoci byla známkována. Oznámkování číslem 1 znamenalo, ţe by pro danou skupinu občanŧ zvláštní pomoc velmi potřebovali, 2 znamenalo, ţe by potřebovali pouze částečnou pomoc a 3 znamenalo, ţe ţádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Starostové měli moţnost označit, ţe tuto okolnost posoudit neumějí. Tato odpověď byla jimi sice vyuţita, avšak pro výpočet odpovídajícího indexu ji bylo nutno vyloučit. Starostové byli rovněţ dotazování, zda mají problémy s některými skupinami občanŧ. Intenzitu těchto problémŧ opět známkovali. Potřeba zvláštní pomoci Starostové pro své občany převáţně ţádnou zvláštní pomoc nepotřebovali. Pokud by starostové nějakou pomoc potřebovali, jednalo by se nejvíce o cílové skupiny rodiny s dětmi v problémech, děti a mládeţ a občané s drogovou závislostí. I v těchto situacích by se jednalo o částečnou pomoc. Starostové neuvedli potřebu ţádné zvláštní pomoci u skupiny občanŧ mentálně postiţení a neslyšící. Problémy s cílovými skupinami Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: rodiny s nesoběstačným seniorem, občané s drogovou závislostí a děti a mládeţ, avšak problémy jsou pouze částečné. Starostové neuvedli ţádné problémy s cílovými skupinami osob neslyšících a osob s duševním onemocněním. 5. PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB A SPOLUPRÁCE SE ZAŘÍZENÍMI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Celkově: Starostové byli poţádání, aby uvedli, jaký podíl finančních prostředkŧ z rozpočtu obce v samostatné pŧsobnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) obec věnuje do sociální oblasti. Konkrétní zjištění: Necelá polovina dotazovaných starostu uvedla, ţe se jiţ v současnosti jejich obce podílí finančními prostředky ze svého rozpočtu v samostatné pŧsobnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) na sociální oblasti. Tento podíl se pohybuje v rozmezí desetiny procenta aţ deseti procent z odpovídajícího rozpočtu. Podíl na spolufinancování Celkově více neţ tři čtvrtiny obcí jsou ochotny rozhodně či spíše ano se finančně podílet na zajištění potřebných sluţeb v jiné (např. spádové) obci, jestliţe by ji vyuţíval občan obce. Přiváţení sociálních sluţeb Obce jsou téměř dvěma třetinami rozhodně či spíše ano ochotny se finančně podílet na sociálních sluţbách i v situaci, kdy by poskytovatel z jiné obce do jejich obce sluţbu přiváţel. Vyváţení sociálních sluţeb 6 strana 66 celkem

Jestliţe by v obcích byly zajišťovány sociální sluţby i pro občany z jiných obcí, obce by necelou polovinou rozhodně, či spíše ano poţadovaly finanční přispění na sluţby, které jsou poskytovány u nich, od jiných obcí. Spolupráce se zařízeními sociálních sluţeb Obce spolupracují s rŧznými poskytovateli sociálních sluţeb. Nejčastěji spolupracují s Charitami Kyjov, Hodonín, Ţdánice a Veselí nad Moravou. Spolupracují i s pobytovými zařízeními (domovy dŧchodcŧ, resp. domy pokojného stáří). Tři starostové uvedli konkrétní spolupráci se sociálním odborem v Kyjově. 6. OKOLNOSTI ZLEPŠUJÍCÍ SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Celkově: Starostové se vyjadřovali k okolnostem, které by, podle jejich názoru, mohly zlepšit situaci v oblasti sociálních sluţeb. Jednotlivé charakteristiky hodnotili prostřednictvím známkování. Známka 1 znamenala rozhodné zlepšení, 3 nemoţnost resp. nedŧleţitost okolnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb. Vypočítané indexy zlepšení umoţnily uspořádat poţadované okolnosti podle pořadí dŧleţitosti. Konkrétní zjištění: Podle názoru starostů by situaci v oblasti sociálních sluţeb zlepšilo: - Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantŧ - Změna legislativy - Větší informovanost o sociálních sluţbách - Nezávislý kontrolní systém omezující zneuţíváni sociálních sluţeb - Větší ochota ke sponzorování sociálních sluţeb - Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních sluţeb - Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. sluţeb - Osvěta zaměřená na prevenci zneuţíváni sociálních sluţeb - Větší spolupráce navzájem mezi obcemi - Rozšíření sortimentu nabídky sociálních sluţeb - Zvýšení kapacity jiţ existujících sluţeb - Podílení se jiných obcí na financování sociálních sluţeb obci (pokud občané jiných obcí vyuţívají sociální sluţby v obci) - Lepší dopravní dostupnost Ve třech obcích byla zmíněna potřeba Jiné moţnosti (nejedná se o sluţbu sociální ), a to potřeba lékaře pro dospělé; doprava autobusem a peníze na domovy pro seniory 7. PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Celkově: Starostové se vyjadřovali k projektovým záměrŧm, které jejich obec jiţ má schválené, případně záměry jsou dosud neschváleny nebo jde o dosud nezpracovanou představu. Konkrétní zjištění: Více neţ čtvrtina obcí má projektové záměry jiţ schválené. Dvě obce mají jiţ schváleny celkem 3 projektové záměry. Jednou z nich je obec Sobŧlky, kdy se jedná se o postavení obecních bytŧ, přestavbu tělocvičny pro vyuţití jako kulturní a vzdělávací centrum a vybudování dětského hřiště, které se bude stavět do konce roku 2009. Další obcí je město Kyjov, kde je uvedeno např. rozšíření domova dŧchodcŧ, sociální ubytovna na ul. Havlíčkova, nízkopodlaţní autobus. Vše vychází ze strategického plánu města. 7 strana 66 celkem

Volné odpovědi k projektovým záměrům: Šardice: Zvaţujeme vybudovat domky (buňky) pro seniory, malometráţní přízemní bezbariérové bytové jednotky, je moţné čerpat dotace, ještě uděláme prŧzkum veřejnosti. Plánujeme rekonstrukci hřiště modernizaci. Vacenovice: Máme dosud nezpracovanou představ: Dŧm pro seniory teď odloţeno; Nízkoprahový klub v rámci opravy kulturního domu. Syrovín: Potenciálně část kapacity domu upravit pro seniory. Moravany: Postavili jsme DpS, splácíme úvěr, nejbliţší roky nic nechystáme. Ţdánice: Máme dosud nezpracovanou představu: Dŧm pro seniory zde chybí, problém jsou finance. Stát je nemá, ale měl by se postarat. Dambořice: Po dostavbě školy bude priorota senioři-uvaţujeme o stavbě DPS, problém jsou finance na provoz. Věteřov: Víceúčelové hřiště, ale zatím nejsou peníze. Vracov: Jako záměr: Vzdělávání seniorŧ (techniky, právo, historie ) Následovice: Klubovna pro děti; DPS-nejsou peníze. Skoronice: Uvaţujeme o rekonstrukci školy- klubovny pro seniory a junáka. Svatobořice-Mistřín: Probíhá rekonstrukce zdravotního střediska. Zateplení DPS je v technické přípravě. Milotice: Záměr: vytvořit denní stacionář pro seniory a přesunout MŠ do ZŠ. Bzenec: Máme zde fungující pečovatelskou sluţbu a Dŧm s pečovatelskou sluţbou. V současné době se potýkáme s problémem velkého zájmu o péči v terénu a téměř nulovému zájmu o péči právě v domově s pečovatelskou sluţbou. S tím souvisí vyšší náklady na provoz sluţby (zvýší se náklady na cestování pracovnic a časová náročnost činnosti). Proto se v budoucnu chceme zaměřit na to, aby míra péče čerpané v terénu a v DPS byla přibliţně stejná. Získané finanční prostředky by pak mohly být směřovány nejen na provoz sluţby, ale také na odměny pro pracovníky. Těmice: Chceme stavět dŧm s pečovatelskou sluţbou hotový projekt. Draţůvky: Budeme rušit školku, chtěli jsme udělat výdejnu jídla i pro seniory, nešlo to z legislativních dŧvodŧ. Nenkovice: Chtěli bychom dŧm pro seniory- máme budovu, ale nejsou peníze. Ţarošice: DPS by pomohl, nejsou finance. Mouchnice: Rekonstrukce OU a MŠ komunitnitní centrum. Ţádali jsme o dotaci, zkusíme to znovu. Stavěšice: Budeme stavět dětské hřiště máme dotaci z programu LEADER. Ostrovánky: Víceúčelové hřiště- máme projekt, ţádáme o dotaci. Vlkoš: Stavíme společenský dŧm dŧchodci, spolky. Hovorany: DPS schválena studie; Víceúčelové hřiště, prostor pro maminky s dětmi záměr. Kyjov: Dle strategického plánu, viz výše. Jeţov: Obec má projektový záměr vybudovat Komunitní a vzdělávací centrum. 8. TYPY POŢADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Typy poţadovaných sociálních sluţeb podle zastupitelů obcí Celkově: Sociální sluţby se týkají velmi rozmanitých oblastí ţivota. Starostové obcí byli poţádáni, aby uvedli, na jaké oblasti by se měly sociální sluţby a sluţby související v budoucnu zaměřit, neboť tuto oblast povaţují za problémovou, rovněţ aby dŧleţitost sluţby ještě ohodnotili oznámkováním. Ke známkováni pouţili školní stupnici tak, ţe známku 1 zapsali u hodnoty pro ně velmi dŧleţité, známku 5 u té, která pro ně dŧleţitá nebyla. Mohli oznámkovat pouze jimi vybrané oblasti. Hodnocení dŧleţitosti měli provést tak, jak sluţbu vnímají sami. 8 strana 66 celkem

Konkrétní zjištění: Ke kaţdé oblasti sociálních sluţeb byl vypočítán index dŧleţitosti sociální sluţby a na prvních deseti místech byly uvedeny sluţby: - 8. Na rozšíření sluţeb umoţňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí - 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny - 2. Na rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota: - 6. Na rozšíření sociální rehabilitace - 7. Na zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu - 1. Na rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota - 34. Na terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené na obcích - 16. Bydlení pro seniory - 10. Rozšíření sluţeb pro zdravotně postiţené občany a jejich rodiny - 15. Bydlení pro zdravotně postiţené Typy poţadovaných sociálních sluţeb podle potřeb obcí Celkově: Na dotaz, jaké sociální sluţby by si starostové přáli, případně na jaké typy sluţeb by se na Kyjovsku měly sociální sluţby zaměřit, aby byli občané obcí více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních sluţeb podle preferencí pro obec. Sluţbu, kterou by si přáli nejvíce, volili na prvním místě, dále volili druhý aţ třetí typ sluţby ze seznamu třiceti šesti typŧ sluţeb, který jim byl nabídnut. Starostové měli moţnost dopsat i ty sluţby, které by si přáli, a v seznamu uvedeny nebyly. Součtem tří výběrŧ sluţeb podle pořadí poţadovaných sluţeb byl získán umělý znak, který má informaci počet voleb celkem. Celkem bylo realizováno 113 voleb. Jednotlivé sociální sluţby jsou uvedeny v jednotlivých řádcích podle voleného pořadí (na prvním řádku první pořadí atd.). Pokud jsou sluţby uvedené v jedné úrovni odráţky, je pořadí pro tyto sluţby stejné. Konkrétní zjištění: Nejčetnější typy sluţeb podle pořadí (včetně identifikačního čísla ze seznamu všech nabízených sluţeb a volené častěji neţ pěti procenty dotázaných) jsou v jednotlivých volbách následující: V prvním výběru byly nejčastěji realizovány volby typů sluţeb: - 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) - 1. Rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota - 9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství; 16. Bydlení pro seniory - 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času - 26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce jiţ existujících zařízení; 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny startovací byty; 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce; 31. Na vybudování chráněných dílen, pracovišť, na podporované zaměstnávání Ve druhém výběru byly nejčastěji realizovány volby typů sluţeb: - 16. Bydlení pro seniory - 28. Na sociální bydlení pro mladé rodiny startovací byty - 9. Sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství; 11. Rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) - 29. Na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce - 2. Rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota; 20. Rozšíření nabídky pro vyuţití volného času; 27. Na vybudování víceúčelového centra 9 strana 66 celkem

Ve třetím výběru byly nejčastěji voleny typy sluţeb: - 7. Zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu - 2. Rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota; 34. Na terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené Ve znaku součet voleb bylo pořadí sociálních sluţeb: - rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník) - sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství - sociální bydlení pro mladé rodiny startovací byty - rozšíření nabídky pro vyuţití volného času, - rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota - na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce. - Výše uvedené volby byly jednotlivě realizovány více neţ osmi procenty. Společensky nejdůleţitější typ sociálních sluţeb Na dotaz, jaký typ sociálních sluţeb je vnímán jako společensky nejdůleţitější, odpovídali starostové tak, ţe ze seznamu sluţeb vybírali pouze sociální sluţbu jedinou. Samozřejmě měli moţnost dopsat navíc jakýkoliv další typ, který by poţadovali, a nebyl by uveden. - Na prvním místě byly voleny sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, - Na dalších místech se jednalo o sluţby na aktivity s dŧrazem na zdravou rodinu (prevence), bydlení pro seniory, rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota, rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník), pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce. 9. STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCÍ Celkově: Více neţ polovina obcí má jiţ zpracované strategické dokumenty (plány) pro další rozvoj obcí. Konkrétní zjištění: Ve strategických dokumentech je zahrnuta oblast sociálních sluţeb ve více neţ čtvrtině obcí. Největší podíl strategických dokumentŧ, v nichţ je v rámci spádové oblasti zahrnuta oblast sociálních sluţeb, je na Ţdánicku. 10. SHRNUTÍ Problematika zaměřená na oblast sociálních sluţeb je ve většině obcí (téměř ve třech čtvrtinách obcí) řešena samotným starostou, případně ji starosta řeší ve spolupráci s dalším spolupracovníkem či institucí. Pokud byli starostové obcí některými skupinami občanŧ ţádáni o pomoc, jednalo se o cílové skupiny: senioři, rodiny s dětmi v problémech, tělesně postiţení, rodiny s nesoběstačným seniorem a občané bez domova. Nicméně jednalo se o ţádosti o pomoc málokdy. Na Kyjovsku a Bzenecku mají občané informací o sociálních sluţbách spíše dostatek, na Ţdánicku občané informace (podle starostŧ) spíše nemají. Informace z oblasti sociálních sluţeb jsou získávány od odborného pracovníka (lékaře apod.), od pracovníka úřadu v obci, z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.), od blízkých osob (rodiny, přátel, známých), mohou pouţívat Internet. Starostové pro své občany převáţně ţádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Pokud by starostové nějakou pomoc potřebovali, jednalo by se nejvíce o cílové skupiny rodiny s dětmi v problémech, děti a mládeţ a občané s drogovou závislostí. I v těchto situacích by se 10 strana 66 celkem

jednalo o částečnou pomoc. Starostové neuvedli potřebu ţádné zvláštní pomoci u skupiny občanŧ mentálně postiţení a neslyšící. Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: rodiny s nesoběstačným seniorem, občané s drogovou závislostí a děti a mládeţ avšak problémy jsou pouze částečné. Starostové neuvedli ţádné problémy s cílovými skupinami osob neslyšících a osob s duševním onemocněním. Necelá polovina dotazovaných starostu uvedla, ţe se jiţ v současnosti jejich obce podílí finančními prostředky ze svého rozpočtu v samostatné pŧsobnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) na sociální oblasti. Tento podíl se pohybuje v rozmezí desetiny procenta aţ deseti procent z odpovídajícího rozpočtu Podle názoru starostŧ by situaci v oblasti sociálních sluţeb zlepšilo zejména zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantŧ, změna legislativy, větší informovanost o sociálních sluţbách, nezávislý kontrolní systém omezující zneuţíváni sociálních sluţeb a větší ochota ke sponzorování sociálních sluţeb Více neţ čtvrtina obcí má projektové záměry jiţ schválené. Dvě obce mají jiţ schváleny celkem 3 projektové záměry. Jednou z nich je obec Sobŧlky, kdy se jedná se o postavení obecních bytŧ, přestavbu tělocvičny pro vyuţití jako kulturní a vzdělávací centrum a vybudování dětského hřiště, které se bude stavět do konce roku 2009. Další obcí je město Kyjov, kde je uvedeno např. rozšíření domova dŧchodcŧ, sociální ubytovna na ul. Havlíčkova, nízkopodlaţní autobus. Vše vychází ze strategického plánu města. Starostové obcí povaţují za dŧleţité zaměřit se na rozvoj následujících oblastí sociálních sluţeb a sluţeb souvisejících, neboť tuto oblast povaţují za problémovou, A to na rozšíření sluţeb umoţňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí, rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny, rozšíření poradenství pro rŧzné oblasti ţivota, rozšíření sociální rehabilitace, zajištění sociálních sluţeb mimo obvyklou pracovní dobu, rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota, terénní práci pro drogové uţivatele a sociálně vyloučené na obcích, bydlení pro seniory, rozšíření sluţeb pro zdravotně postiţené občany a jejich rodiny, bydlení pro zdravotně postiţené. Jako společensky nejdŧleţitější typy sociálních sluţeb uváděli sluţby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, Na dalších místech se jednalo o sluţby na aktivity s dŧrazem na zdravou rodinu (prevence), bydlení pro seniory, rozšíření informovanosti pro rŧzné oblasti ţivota, rozšíření sluţeb pro seniory a jejich rodiny (lékař, asistence, kadeřník), pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) na sluţby pro problémové děti a mládeţ např. terénní práce. Více neţ polovina obcí má jiţ zpracované strategické dokumenty (plány) pro další rozvoj obcí. Ve strategických dokumentech je zahrnuta oblast sociálních sluţeb ve více neţ čtvrtině obcí. Největší podíl strategických dokumentŧ, v nichţ je v rámci spádové oblasti zahrnuta oblast sociálních sluţeb, je na Ţdánicku. 11 strana 66 celkem

SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ Sociotechnická doporučení je moţno obecně formulovat jako naplnění potřeb starostŧ obcí, které jsou uváděny v části Přehled hlavních výsledkŧ jako odstavec šestý, konkrétně: - Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantŧ - Změna legislativy - Větší informovanost o sociálních sluţbách - Nezávislý kontrolní systém omezující zneuţíváni sociálních sluţeb - Větší ochota ke sponzorování sociálních sluţeb - Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních sluţeb - Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. sluţeb - Osvěta zaměřená na prevenci zneuţíváni sociálních sluţeb - Větší spolupráce navzájem mezi obcemi - Rozšíření sortimentu nabídky sociálních sluţeb - Zvýšení kapacity jiţ existujících sluţeb - Podílení se jiných obcí na financování sociálních sluţeb obci (pokud občané jiných obcí vyuţívají sociální sluţby v obci) - Lepší dopravní dostupnost Specifikujeme však následující doporučení: - Zvýšit vzájemnou informovanost o nabízených sociálních sluţbách a aktuálních aktivitách mezi všemi obcemi a organizacemi poskytujícími sociální sluţby. - Do vzájemné informovanosti o sociálních sluţbách zapojit příslušné organizace poskytující informační a vzdělávací servis poskytovatelŧm sociálních sluţeb. - Zajistit bezbariérovost na obecních úřadech zaměřené na skupiny osoby se zdravotním postiţením. - Nabízet obcím jasně a srozumitelně formulované dotační programy, s předstihem je informovat o plánovaných dotačních programech, zjednodušovat finanční toky. (Sníţit náročnost projektové přípravy.) - Nabídnout obcím konzultanty pro moţnost orientace jak v oblasti sociálních sluţeb, tak v oblasti vyhlašovaných programových titulŧ a v pomoci s projektovou přípravou (např. prostřednictvím rŧzných databází). - Pomoci se zajištěním rŧzných typŧ zaměstnání pro sociálně znevýhodněné osoby, jako je podporované zaměstnání, soustavnější péče o zaměstnání a chráněná pracoviště rŧzných typŧ. - Pomoci se zajištěním sluţeb zaměřených na získání zaměstnání a pracovní poradenství (přednášky, školení apod.) - Zaměřit aktivity na podporu zdravé funkční rodiny (pořádáním neformálních besed s mládeţí, např. osobnosti obce jako pozitivní vzory jednání). 12 strana 66 celkem

VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ Vysvětlení vybraných pojmŧ a symbolŧ, které jsou ve zprávě pouţívány: Respondent - dotazovaná osoba, která odpovídala na otázky. Problém - jakákoliv zcela subjektivně chápaná a pro jedince nepříjemná situace, která ho vyvede z psychické nebo fyzické pohody. Abs - symbol pro vyjádření absolutních četností, tj. počtu odpovědí na poloţenou otázku. N - symbol pro rozsah souboru (počet zkoumaných jednotek) Validní - obsahově platný. Znak, charakteristika, proměnná - termíny pouţívané podle kontextu pro označení zkoumané vlastnosti, která je zjišťovaná na výzkumné jednotce, v našem případě na respondentovi. Rŧzné druhy znakŧ jsou rozlišené podle zpŧsobu zjišťování ("měření") konkrétních úrovní, jichţ mŧţe nabývat. 13 strana 66 celkem

II. oddíl ANALÝZY A ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚRŮ 14 strana 66 celkem

1. DESKRIPCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU Výzkumný soubor tvořili starostové obcí náleţející do spádových oblastí regionu Kyjovska. Starostové byli poţádáni o rozhovory, z nichţ byly získány informace, které mají pomoci při rozvoji procesu komunitního plánování sociálních sluţeb a ke zkvalitnění a dostupnosti sociálních sluţeb v jednotlivých obcích. Ve spádové oblasti Bzenecka se jednalo o obce: Bzenec, Domanín, Syrovín, Těmice, Vracov a Ţeravice. Ve spádové oblasti Kyjovska se jednalo o obce: Bukovany, Celoţnice, Hovorany, Hýsly, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Milotice, Moravany, Mouchnice, Nechvalín,Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobŧlky, Stavěšice, Stráţovice, Svatobořice Mistřín, Šardice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Ţádovice a Ţeletice. Obec Jeţov, která náleţí do spádové oblasti Kyjovska, se výzkumného šetření sice neúčastnila, ale několik let se snaţí vybudovat pro své občany komunitní a vzdělávací centrum. Město Kyjov má specifické postavení mezi všemi obcemi. Jedná se o město, v němţ jsou kumulovány zejména zdrojové aktivity týkající se komunitního plánování sociálních sluţeb. Zajišťuje propojeni základní triády komunitního plánování, a to zadavatelé poskytovatelé - uţivatelé. Nebylo proto účelem získávání řízených interview, jehoţ podkladem byl dotazník, získat vyčerpávající informace pro město Kyjov. Některé údaje získané za město Kyjov by ve statistickém souhrnu byly neporovnatelné s údaji ostatních obcí. Např. počet obyvatel obce, rovněţ mnoţství aktivit města. Pokud je Kyjov či jiná obec vyjmuta ze statistických zjištění absencí konkrétních údajŧ, četnostně je tato okolnost zaznamenána v tabulce jako vynechané údaje. Pokud se jedná o volné odpovědi zejména v projektových záměrech, je toto pro město Kyjov komentováno. Ve spádové oblasti Ţdánicka se jednalo o obce: Archlebov, Dambořice, Draţŧvky, Lovčice, Následovice, Uhřice, Ţarošice a Ţdánice. 15 strana 66 celkem

Podílové zastoupení obcí ve spádových oblastech Kyjovska je uvedeno v grafu 1.1. Graf 1.1: Podílové zastoupení obcí ve spádových oblastech Kyjovska (N=41) Spádové oblasti Bzenecko Kyjovsko Ţdánicko Celkem Počet do 500 1 10 1 12 obyvatel 500-999 1 11 4 16 1000-1999 2 2 2 6 2000-2999 0 3 1 4 4000-4999 2 0 0 2 5000 a více 0 1 0 1 Celkem 6 27 8 41 Tabulka 1.1: Počet obcí podle počtu obyvatel 16 strana 66 celkem

2. PROBLEMATIKA SPOJENÁ SE SOCIÁLNÍMI SLUŢBAMI Problematika zaměřená na oblast sociálních sluţeb je ve většině obcí (téměř ve třech čtvrtinách obcí) řešena samotným starostou, případně ji starosta řeší ve spolupráci s dalším spolupracovníkem či institucí. Další varianty jsou uvedeny v grafu 2.1. Graf 2.1: Kdo se zabývá oblastí sociálních sluţeb (N=41) Třídění jednotlivých moţností uvnitř spádových obcí Ţdánicka, Kyjovska a Bzenecka je uvedeno v grafu 2.2. Pouze ve dvou obcích je zaměstnán pracovník, který má tuto oblast jako samostatnou pracovní náplň. Jedná se o obce Bzenec a Kyjov. Obec Ţdánice uvedla, ţe se pracovník obce tuto problematikou zabývá doplňkově. 17 strana 66 celkem

Graf 2.3 Kdo se zabývá oblastí sociálních sluţeb ve spádových oblastech (v podílovém vyjádření, N=41) Přístup na úřad je ve více neţ polovině obcí bariérový, avšak v téměř třetině obcí je přístup na úřad (31%) jiţ bezbariérový, viz graf 2.3. Situace v spádových obcích je zřejmá z grafu 2.4. 18 strana 66 celkem

Graf 2.3 Přístup na úřad (N=39) Graf 2.4 Přístup na úřad ve spádových oblastech (v podílovém vyjádření, N=39) 19 strana 66 celkem

3. VYŢADOVANÁ POMOC OBČANŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Starostové obcí se během své pŧsobnosti na úřadě jiţ setkali s některými skupinami občanŧ, které po nich poţadovaly pomoc v sociální oblasti. Intenzita pomoci pro jednotlivé cílové skupiny byla zjišťována prostřednictvím známkování (oznámkování číslem 1 znamenalo, ţe občané náleţející do dané cílové skupiny o pomoc ţádali často, 2 znamenalo málokdy a 3 znamenalo, ţe občané o pomoc neţádali. Starostové měli i moţnost označit, ţe tuto okolnost posoudit neumějí. Tato odpověď však byla nevyuţita. Hodnocení intenzity poţadavkŧ pomoci občanŧm je uvedeno v tabulce 3.1 a grafu 3.1. Čím menší je index potřebnosti, tedy číselná hodnota, tím častěji občané z uvedených skupin starostu (jako instituci) ţádali o pomoc během jeho pŧsobnosti na úřadě. Velikosti indexu potřebnosti ukazuje tendenci občanŧ pomoc na úřadech obcí nevyţadovat. Nejčastěji o pomoc ţádali senioři, dále rodiny s dětmi v problémech a občané s tělesným handicapem. I tato pomoc však byla vyţadována málokdy. N Ţádali (minimum) Neţádali (maximum) Index potřebnosti Podíl obcí 9. Senioři 39 1 3 2,13 92,70% 2. Rodiny s dětmi v problémech 38 1 3 2,45 90,20% 10. Tělesně postiţení 39 1 3 2,59 92,70% 16. Rodiny s nesoběstačným seniorem 39 1 3 2,69 92,70% 3. Občané bez domova 40 1 3 2,8 95,10% 1. Děti a mládeţ 37 1 3 2,81 87,80% 8. Oběti domácího násilí 38 1 3 2,82 90,20% 15. Rodiny s dětmi s postiţením 40 1 3 2,83 95,10% 14. Osoby s duševním onemocněním 40 1 3 2,83 95,10% 7. Etnické menšiny 40 1 3 2,85 95,10% 12. Neslyšící 40 1 3 2,85 95,10% 11. Nevidomí občané 40 1 3 2,88 95,10% 13. Mentálně postiţení 38 1 4 2,89 90,20% 5. Alkoholici 40 1 3 2,9 95,10% 4. Občané s drogovou závislostí 39 1 3 2,9 92,70% 6. Gambleři 40 1 3 2,95 95,10% 17. Jiná skupina (nezaměstnaní, sociálně slabší rodiny, veřejná práce) 12 1 3 2,08 26,80% Tabulka 3.1 Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů (uspořádání je od nejintenzivnějších potřeb pomoci uvedených cílových skupin po nejméně vyţadovanou pomoc). 20 strana 66 celkem

Graf 3.1 Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů (Ćím je menší číselná hodnota, tím častěji občané z uvedených skupin ţádali úřad jako instituci o pomoc.) Hodnocení intenzity poţadavkŧ pomoci občanŧm podle spádových oblastí je uvedeno v tabulkách 3.2a) a 3.2b) rovněţ v grafech 3.2a) a 3.2b). 3. Občané bez 4. Občané s drogovou Spádová oblast 1. Děti a mládeţ 2. Rodiny s dětmi v problémech domova závislostí 5. Alkoholici 6. Gambleři 7. Etnické menšiny 8. Oběti domácího násilí 9. Senioři Bzenecko 2,75 2,20 2,67 2,80 3,00 3,00 2,83 3,00 2,17 Kyjovsko 2,92 2,56 2,88 3,00 2,92 3,00 2,88 2,83 2,29 Ţdánicko 2,71 2,43 2,88 2,88 3,00 3,00 3,00 2,88 1,75 Tabulka 3.2a) Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech 21 strana 66 celkem

Graf 3.2a) Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech 10. 11. 13. 14. Osoby s 15. Rodiny 16. Rodiny s 17. Spádová Tělesně Nevidomí 12. Mentálně duševním s dětmi s nesoběstačným Jiná oblast postiţení občané Neslyšící postiţení onemocněním postiţením seniorem skupina Bzenecko 2,17 2,83 2,67 2,80 2,83 2,67 2,80 3,00 Kyjovsko 2,75 2,96 2,92 2,96 2,84 2,92 2,68 2,25 Ţdánicko 2,63 2,88 3,00 3,00 3,00 2,88 2,88 1,50 Tabulka 3.2b) Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech Graf 3.2b) Intenzita ţádosti o pomoc na úřadě cílových skupin občanů ve spádových oblastech 1 Např. nezaměstnaní, sociálně slabší rodiny 22 strana 66 celkem

4. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH 4.1 DOSTATEK INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH Mnoţství informací, kteří mají občané o sociálních sluţbách v jejich obci, je téměř polovinou starostŧ (45%) chápáno tak, ţe občané informace buď rozhodně (5%) nebo spíše (40%) mají, jak je zřejmé z tabulky 4.1 a) a grafu 4.1. Více neţ čtvrtina starostŧ (27%) se domnívá, ţe občané informace někdy mají, někdy nemají. Desetina nedokáţe posoudit. Graf 4.1 Dostatek informací o sociálních sluţbách (%, N=297) Abs % Validní% Rozhodně mají 2 4,9 5,0 Spíše mají 16 39,0 40,0 jak kdy (někdy mají, někdy nemají) 11 26,8 27,5 Spíše nemají 6 14,6 15,0 Rozhodně nemají 1 2,4 2,5 Neví, nedokáţe posoudit 4 9,8 10,0 Celkem 40 97,6 100,0 Neodpovězeno 1 2,4 Celkem 41 100,0 Tabulka 4.2 Dostatek informací o poskytovaných sociálních sluţbách Názor na dostatek informací o sociálních sluţbách v jednotlivých spádových oblastech a je uveden v grafu 4.2. Na Kyjovsku a Bzenecku je spíše dostatek informací, na Ţdánicku občané informace (podle starostŧ) spíše nemají. 23 strana 66 celkem

Graf 4.2 Spádové oblasti a množství informací o poskytovaných sociálních službách (%, N=40) 4.2 ZAJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH Na dotaz, jak si převáţně občané, podle názoru starostŧ, zajišťují informace z oblasti sociálních sluţeb, vybírali starostové tři podle nich nejdŧleţitější informační zdroje tak, ţe k jednotlivým moţnostem, které jim byly nabídnuty, viz tabulka 4.0, napsali pořadová čísla. Jedničku napsali pro informační zdroj pro občany nejdŧleţitější, pak dvojku a trojku pro nejméně dŧleţitý zdroj. 1. Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 2. Od pracovníka našeho úřadu 3. Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) 4. Z plakátŧ, letákŧ apod. 5. Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. 4. Z odborné literatury (broţur, knih, časopisŧ apod.) 7. Mohou navštěvovat informační centrum 8. Mohou pouţívat Internet 9. Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) 10. Ze školy, od zaměstnavatele 11. Z katalogu poskytovatelŧ v rámci komunitního plánování 12. Jinak, Tabulka 4.0 Pro jednotlivé volby uvádíme samostatně vţdy zpŧsob zajištění informací podle pořadí. Ostatní moţnosti jsou zřejmé z tabulek. V prvním výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 12% z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: 24 strana 66 celkem

- Od odborného pracovníka (lékaře apod.) - Od pracovníka našeho úřadu - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) Ostatní volby sluţeb jsou zřejmé z tabulky 4.2. Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb - 1. volba Abs % Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 17 41,5 Od pracovníka našeho úřadu 13 31,7 Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) 5 12,2 Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) 4 9,8 Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. 1 2,4 Jinak 1 2,4 Celkem 41 100,0 Tabulka 4.2 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb přímo v obci 1. volba Ve druhém výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 12% z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: - Od pracovníka našeho úřadu - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Ostatní volby sluţeb jsou zřejmé z tabulky 4.3. Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb - 2. volba Abs % Validní % Od pracovníka našeho úřadu 14 34,1 35,0 Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) 9 22,0 22,5 Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 7 17,1 17,5 Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) 5 12,2 12,5 Z plakátŧ, letákŧ apod. 2 4,9 5,0 Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. 2 4,9 5,0 Mohou pouţívat Internet 1 2,4 2,5 Celkem 40 97,6 100,0 Vynechané údaje 1 2,4 Celkem 41 100,0 Tabulka 4.3 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb přímo v obci 2. volba Ve třetím výběru s podílem výskytu vyšším nebo rovném 15% z validních odpovědí byly voleny informační zdroje: - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) - Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) - Mohou pouţívat Internet - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) Ostatní volby sluţeb jsou zřejmé z tabulky 4.4. Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb - 3. volba Abs % Validní % Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) 10 24,4 25,6 Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) 9 22,0 23,1 Mohou pouţívat Internet 8 19,5 20,5 Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 6 14,6 15,4 Od pracovníka našeho úřadu 3 7,3 7,7 Z plakátŧ, letákŧ apod. 1 2,4 2,6 Mohou navštěvovat informační centrum 1 2,4 2,6 25 strana 66 celkem

Jinak 1 2,4 2,6 Celkem 39 95,1 100,0 Vynechané údaje 2 4,9 Celkem 41 100,0 Tabulka 4.4 Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb přímo v obci 3. volba 4.3 ZAJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH SOUČET VOLEB Ze součtového znaku zjišťujeme, ţe informace z oblasti sociálních sluţeb jsou (v prvních čtyřech zdrojích) nejčastěji respondenty získávány ve stejném pořadí, jak bylo uvedeno první volbou, a to: - Od odborného pracovníka (lékaře apod.) - Od pracovníka našeho úřadu - Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) - Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) - Mohou pouţívat Internet ve vyšším podílu neţ je pět procent z počtu voleb. Celkově je situace znázorněna tabulkou 4.5 a grafem 4.3. Součtový znak Způsob zajištění informací z oblasti sociálních sluţeb Abs % z počtu voleb % z validních případŧ Od odborného pracovníka (lékaře apod.) 30 25,0% 73,2% Od pracovníka našeho úřadu 30 25,0% 73,2% Z hromadných sdělovacích prostředkŧ (novin, TV apod.) 24 20,0% 58,5% Od blízkých osob (rodiny, přátel, známých) 18 15,0% 43,9% Mohou pouţívat Internet 9 7,5% 22,0% Z plakátŧ, letákŧ apod. 3 2,5% 7,3% Mohou navštěvovat besedy, přednášky apod. 3 2,5% 7,3% Jinak 2 1,7% 4,9% Mohou navštěvovat informační centrum 1,8% 2,4% Celkem voleb 120 100,0% 292,7% Celkem 41 validních případŧ Tabulka 4.5 Způsob zajištění informací součet voleb podle pořadí 26 strana 66 celkem

Graf 4.3 Způsob zajištění informací součet voleb podle pořadí Situace uvnitř spádových obcí regionu Kyjovska v podílovém zastoupení informačních zdrojŧ je zřejmá z grafu 4.4. Graf 4.4 Způsob zajištění informací součet voleb podle pořadí ve spádových obcích 27 strana 66 celkem

5. PROBLEMATIKA CÍLOVÝCH SKUPIN 5.1 POTŘEBA ZVLÁŠTNÍ POMOCI Starostové byli dotazování, zda by potřebovali pro některé občany zvláštní pomoc. Intenzita této pomoci byla opět známkována. Oznámkování číslem 1 znamenalo, ţe by pro danou skupinu zvláštní pomoc velmi potřebovali, 2 znamenalo, ţe by potřebovali pouze částečnou pomoc a 3 znamenalo, ţe ţádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Starostové měli moţnost označit, ţe tuto okolnost posoudit neumějí. Tato odpověď byla jimi sice vyuţita, avšak pro výpočet odpovídajícího indexu ji bylo nutno vyloučit. Hodnocení intenzity potřeby zvláštní pomoci pro občany konkrétních cílových skupin je uvedeno v tabulce 5.1 a grafu 5.1. Čím menší je index potřebnosti, tedy číselná hodnota, tím intenzivněji by starostové pomoc potřebovali. Z velikosti indexŧ je zřejmé, ţe starostové pro své občany převáţně ţádnou zvláštní pomoc nepotřebují. Pokud by starostové nějakou pomoc potřebovali, jednalo by se nejvíce o cílové skupiny rodiny s dětmi v problémech, děti a mládeţ a občané s drogovou závislostí. I v těchto situacích by se jednalo o částečnou pomoc. Starostové neuvedli potřebu ţádnézvláštní pomoci u skupiny občanŧ mentálně postiţení a neslyšící. Potřeba zvláštní pomoci (minimum) Zvláštní pomoc nepotřebují (maximum) Index Podíl N potřeby obcí 2. Rodiny s dětmi v problémech 29 1 3 2,48 68,3% 1. Děti a mládeţ 29 1 3 2,59 68,3% 4. Občané s drogovou závislostí 29 1 3 2,59 65,9% 9. Senioři 31 1 3 2,65 68,3% 5. Alkoholici 29 1 3 2,69 70,7% 16. Rodiny s nesoběstačným seniorem 31 1 3 2,71 63,4% 10. Tělesně postiţení 32 2 3 2,84 68,3% 6. Gambleři 27 1 3 2,85 63,4% 7. Etnické menšiny 29 1 3 2,86 73,2% 3. Občané bez domova 28 1 3 2,86 75,6% 14. Osoby s duševním onemocněním 26 2 3 2,88 68,3% 8. Oběti domácího násilí 26 2 3 2,92 68,3% 15. Rodiny s dětmi s postiţením 27 2 3 2,93 65,9% 11. Nevidomí občané 29 2 3 2,97 63,4% 13. Mentálně postiţení 27 3 3 3 65,9% 12. Neslyšící 29 3 3 3 73,2% 17. Jiná skupina 4 1 3 2,50 9,8% Tabulka 5.1 Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) 28 strana 66 celkem

Graf 5.1 Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) Hodnocení intenzity potřeby zvláštní pomoci občanŧm podle spádových oblastí je uvedeno v tabulkách 5.2a) a 5.2b) rovněţ v grafech 5.2a) a 5.2b). Pokud index dosahuje maximálních či vysokých hodnot, pomoc pro danou cílovou skupinu v konkrétní spádové oblasti nutná není. Graf 5.2a) Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) 29 strana 66 celkem

Graf 5.2b) Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů (indexy potřeby) 3. Občané bez 4. Občané s drogovou Spádová oblast 1. Děti a mládeţ 2. Rodiny s dětmi v problémech domova závislostí 5. Alkoholici 6. Gambleři 7. Etnické menšiny 8. Oběti domácího násilí 9. Senioři Bzenecko 2,25 2,33 3,00 2,67 2,67 2,67 3,00 3,00 2,80 Kyjovsko 2,53 2,44 2,88 2,61 2,58 2,94 2,76 2,88 2,50 Ţdánicko 3,00 2,71 3,00 2,57 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 Tabulka 5.2a) Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů ve spádových oblastech (indexy potřeby) Spádová oblast 10. Tělesně postiţení 11. Nevidomí občané 12. Neslyšící 13. Mentálně postiţení 14. Osoby s duševním onemocněním 15. Rodiny s dětmi s postiţením 16. Rodiny s nesoběstačným seniorem 17. Jiná skupina Bzenecko 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 2,00 Kyjovsko 2,80 3,00 3,00 3,00 2,80 2,88 2,63 3,00 Ţdánicko 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 2,86 Tabulka 5.2b) Potřeba zvláštní pomoci pro cílové skupiny občanů ve spádových oblastech (indexy potřeby) 30 strana 66 celkem

5.2 PROBLÉMY S CÍLOVÝMI SKUPINAMI Starostové byli dotazování, zda mají problémy s některými skupinami občanŧ. Intenzitu těchto problémŧ opět známkovali. Jestliţe měli velmi závaţné problémy, oznámkovali jedničkou, středně závaţné problémy byly označeny dvojkou a jestliţe problémy neměli, označili trojkou. Starostové opět měli moţnost označit, ţe tuto okolnost posoudit neumějí. Tato odpověď byla sice vyuţita, avšak pro výpočet odpovídajícího indexu ji bylo nutno opět vyloučit. Hodnocení intenzity problémovosti konkrétních cílových skupin je uvedeno v tabulce 5.3 a grafu 5.3. Čím menší je index problémovosti, tedy číselná hodnota, tím intenzivněji by starostové pomoc potřebovali. Pokud mají starostové problémy se skupinami osob, jedná se o problémy se skupinami: rodiny s nesoběstačným seniorem, občané s drogovou závislostí a děti a mládeţ avšak problémy jsou pouze částečné. Starostové neuvedli ţádné problémy s cílovými skupinami osob neslyšících a osob s duševním onemocněním. Máme velmi závaţné problémy Problémy nemáme Index % v N (minimum=1) (maximum=3) problémovosti obcích 16. Rodiny s nesoběstačným seniorem 3 1 3 2,33 7,30% 4. Občané s drogovou závislostí 31 1 3 2,48 73,20% 1. Děti a mládeţ 32 1 3 2,53 75,60% 2. Rodiny s dětmi v problémech 30 1 3 2,6 70,70% 5. Alkoholici 31 1 3 2,65 75,60% 9. Senioři 31 1 3 2,65 73,20% 3. Občané bez domova 30 1 3 2,83 70,70% 7. Etnické menšiny 32 1 3 2,84 75,60% 6. Gambleři 31 1 3 2,87 73,20% 10. Tělesně postiţení 31 2 3 2,9 73,20% 15. Rodiny s dětmi s postiţením 30 2 3 2,93 73,20% 11. Nevidomí občané 32 2 3 2,94 75,60% 8. Oběti domácího násilí 30 2 3 2,97 73,20% 13. Mentálně postiţení 29 2 3 2,97 70,70% 12. Neslyšící 31 3 3 3 73,20% 14. Osoby s duševním onemocněním 29 3 3 3 70,70% Tabulka 5.3 Problémy se skupinami občanů, uspořádání cílových skupin podle největší problémovosti 31 strana 66 celkem

Graf 5.3 Problémy se skupinami občanů; uspořádání cílových skupin podle indexů problémovosti Hodnocení intenzity problémŧ se skupinami občanŧ podle spádových oblastí je uvedeno v tabulkách 5.4a) a 5.4b) rovněţ v grafech 5.4a) a 5.4b). Graf 5.4a) Problémy se skupinami občanů ve spádových oblastech; cílové skupiny podle indexů problémovosti 32 strana 66 celkem

Graf 5.4b) Problémy se skupinami občanů ve spádových oblastech; cílové skupiny podle indexů problémovosti 3. Občané bez 4. Občané s drogovou Spádová oblast 1. Děti a mládeţ 2. Rodiny s dětmi v problémech domova závislostí 5. Alkoholici 6. Gambleři 7. Etnické menšiny 8. Oběti domácího násilí 9. Senioři Bzenecko 2,25 2,33 3,00 1,75 2,75 3,00 2,75 3,00 2,50 Kyjovsko 2,55 2,63 2,84 2,55 2,55 2,94 2,80 2,94 2,58 Ţdánicko 2,71 2,71 3,00 2,83 2,86 2,88 3,00 3,00 3,00 Tabulka 5.4a) Problémy se skupinami občanů ve spádových oblastech Spádová oblast 10. Tělesně postiţení 11. Nevidomí občané 12. Neslyšící 13. Mentálně postiţení 14. Osoby s duševním onemocněním 15. Rodiny s dětmi s postiţením 16. Rodiny s nesoběstačným seniorem 17. Jiná skupina Bzenecko 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 2,00 Kyjovsko 2,89 2,95 3,00 2,94 3,00 2,89 2,67 3,00 Ţdánicko 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 2,71 Tabulka 5.4b) Problémy se skupinami občanů ve spádových oblastech 33 strana 66 celkem

6. PODÍL OBCÍ NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Necelá polovina dotazovaných starostu uvedla, ţe se jiţ v současnosti jejich obce podílí finančními prostředky ze svého rozpočtu v samostatné pŧsobnosti (očištěného o sociální dávky a souhrnný finanční vztah) na sociální oblasti. Tento podíl se pohybuje v rozmezí desetiny procenta aţ deseti procent z odpovídajícího rozpočtu, viz graf 6.1 a tabulky 6.1a) a 6.1b). Graf 6.1 Podíl finančních prostředků z rozpočtu obce do sociální oblasti v % (N=41) Podíl v % Abs % Validní % Kumulativní % Do 1% 11 26,8 55,0 55,0 Do 3,5% 8 19,5 40,0 95,0 10% 1 2,4 5,0 100,0 Celkem 20 48,7 100,0 Vynechané údaje 21 51,3 Celkem 41 100,0 Tabulka 6.1 a) Podíl finančních prostředků z rozpočtu obce do sociální oblasti v % Podíl (v %) finančních prostředkŧ z rozpočtu obce do sociální oblasti Počet obyvatel v obcích Celkem do 500 500-999 1000-1999 2000-2999 4000-4999 5000 a více neuvedeno 10 6 3 1 0 1 21,1 0 1 0 0 0 0 1,1 0 1 0 0 0 0 1,2 0 0 1 0 0 0 1,3 1 0 0 0 0 0 1,4 0 1 1 0 0 0 2,5 0 1 0 0 0 0 1 34 strana 66 celkem

,6 0 3 0 0 0 0 3,8 1 0 0 0 0 0 1 1,0 0 0 0 2 0 0 2 1,3 0 1 0 0 0 0 1 1,5 0 1 0 0 0 0 1 2,0 0 0 0 0 1 0 1 2,6 0 0 0 0 1 0 1 3,0 0 0 0 1 0 0 1 3,5 0 0 1 0 0 0 1 9,0 0 1 0 0 0 0 1 Celkem 12 16 6 4 2 1 41 Tabulka 6.1 b) Podíl finančních prostředků z rozpočtu obce do sociální oblasti v % podle počtu obyvatel v obcích Podíl na spolufinancování Ochota obce podílet se finančně na sociálních sluţbách v jiné (např. spádové) obci, jestliţe by ji vyuţíval občan obce, je celkově uvedena v tabulce 6.2 a grafu 6.2. Celkově více neţ tři čtvrtiny obcí (77%) jsou ochotny rozhodně či spíše ano se finančně podílet na zajištění potřebných sluţeb. N % Validní údaje % Validní údaje Rozhodně ano 15 36,6 38,5 Spíše ano 15 36,6 38,5 Jak kdy 6 14,6 15,4 Spíše ne 2 4,9 5,1 Nevím, nemám o tom ţádnou představu 1 2,4 2,6 Celkem 39 95,1 100,0 Vynechané údaje 9 2 4,9 Celkem 41 100,0 Tabulka 6.2 Ochota obce podílet se finančně na sociálních sluţbách v jiné (např. spádové) obci, jestliţe by ji vyuţíval jejich občan 35 strana 66 celkem

Graf 6.2 Ochota podílet se finančně na sociálních sluţbách v jiné (např. spádové) obci, jestliţe by ji vyuţíval jejich občan Přiváţení sociálních sluţeb Téměř třetina obcí (61%) je ochotna rozhodně či spíše ano se finančně podílet na sociálních sluţbách i v situaci, kdy by poskytovatel z jiné obce do jejich obce sluţbu přiváţel. Celkově je situace zřejmá z tabulky 6.3 a grafu 6.3. N % Validní údaje % Validní údaje Rozhodně ano 10 24,4 25,6 Spíše ano 15 36,6 38,5 Jak kdy 8 19,5 20,5 Spíše ne 4 9,8 10,3 Rozhodně ne 1 2,4 2,6 Nevím, nemám o tom ţádnou představu 1 2,4 2,6 Celkem 39 95,1 100,0 Vynechané údaje 2 4,9 Celkem 41 100,0 Tabulka 6.3 Ochota podílet se finančně na sociálních sluţbách, které by do obce za občany zajíţděly 36 strana 66 celkem

Graf 6.3 Ochota podílet se finančně na sociálních sluţbách, které by do obce za občany zajíţděly Vyváţení sociálních sluţeb Jestliţe by v obcích byly zajišťovány sociální sluţby i pro občany z jiných obcí, necelá polovina obcí by rozhodně, či spíše ano poţadovala finanční přispění na sluţby, které jsou poskytovány u nich, od jiných obcí. Celkově je situace zřejmá z tabulky 6.4 a grafu 6.4. N % Validní údaje % Validní údaje Rozhodně ano 4 9,8 10,0 Spíše ano 14 34,1 35,0 Jak kdy 8 19,5 20,0 Spíše ne 4 9,8 10,0 Rozhodně ne 2 4,9 5,0 Nevím, nemám o tom ţádnou představu 8 19,5 20,0 Celkem 40 97,6 100,0 Vynechané údaje 1 2,4 Celkem 41 100,0 Tabulka 6.4 Poţadování finančních příspěvků obcím, které sociální sluţby vyváţejí do jiných obcí 37 strana 66 celkem

Graf 6.4 Poţadování finančních příspěvků obcím, které sociální sluţby vyváţejí do jiných obcí 6.1 SPOLUPRÁCE SE ZAŘÍZENÍMI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Obce spolupracují s rŧznými poskytovateli sociálních sluţeb, jak je uvedeno v tabulce 6.4. Nejčastěji spolupracují s Charitami v Kyjově, Hodoníně, Veselí nad Moravou a s Charitní pečovatelskou sluţbou ve Ţdánici (Oblastní charita Hodonín). V tabulce 6.5 jsou uvedena pobytová zařízení (domovy dŧchodcŧ, resp. domy pokojného stáří). Tři starostové uvedli konkrétní spolupráci se sociálním odborem v Kyjově. Charita N % Validní údaje % Validní údaje Kyjov 18 43,9 54,5 Hodonín 6 14,6 18,1 Veselí 2 4,9 6,1 Kyjov a Hodonín 3 7,3 9,1 Kyjov a Veselí 2 4,9 6,1 Charitní pečovatelskou sluţbou ve Ţdánici (Oblastní charita Hodonín) 2 4,9 6,1 Celkem 33 80,5 100,0 Vynechané údaje 8 19,5 Celkem 41 100,0 Tabulka 6.5 Spolupráce s Charitami N % Validní údaje % Validní údaje DD 1 2,4 20,0 DPS 2 4,9 40,0 Dŧm pokojného stáří Čeloţnice 1 2,4 20,0 Dŧm pokojného stáří Koryčany 1 2,4 20,0 Celkem 5 12,2 100,0 Vynechané údaje 8 19,5 Celkem 41 100,0 Tabulka 6.6 Domovy důchodců (Kyjov, Hodonín) 38 strana 66 celkem

7. OKOLNOSTI ZLEPŠUJÍCÍ SITUACI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Starostové se vyjadřovali k okolnostem, které by, podle jejich názoru, mohly zlepšit situaci v oblasti sociálních sluţeb. Jednotlivé charakteristiky hodnotili prostřednictvím známkování. Známka 1 znamenala rozhodné zlepšení, 3 nemoţnost resp. nedŧleţitost okolnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb. Indexy zlepšení jsou uvedeny v tabulce 7.1 podle pořadí dŧleţitosti. (Oblast jiné nebyla z dŧvodu malé četností do pořadí zahrnuta.) Zdrojové údaje jsou obsaţeny v příloze jako tabulky 1 aţ 14. Rozhodně ano Index zlepšení % N Rozhodně ne Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantŧ 27 1 3 1,22 63,40% Změna legislativy 18 1 3 1,61 41,50% Větší informovanost o sociálních sluţbách 27 1 3 1,74 63,40% Nezávislý kontrolní systém omezující zneuţíváni sociálních sluţeb 20 1 3 1,75 46,30% Větší ochota ke sponzorování sociálních sluţeb 21 1 3 1,81 48,80% Nezávislý kontrolní systém kvality poskytovaných sociálních sluţeb 16 1 3 1,81 36,60% Větší spolupráce obcí s poskytovateli soc. sluţeb 20 1 3 1,85 46,30% Osvěta zaměřená na prevenci zneuţíváni sociálních sluţeb 19 1 3 1,95 43,90% Větší spolupráce navzájem mezi obcemi 20 1 3 2,05 46,30% Rozšíření sortimentu nabídky sociálních sluţeb 19 1 3 2,16 43,90% Zvýšení kapacity jiţ existujících sluţeb 19 1 3 2,26 43,90% Podílení se jiných obcí na financování sociálních sluţeb v obci (pokud občané jiných obcí vyuţívají sociální sluţby v obci) 15 1 3 2,33 34,10% Lepší dopravní dostupnost 22 1 3 2,68 51,20% Jiné (lékař pro dospělé; doprava autobusem a 3 1 3 1,67 7,3% peníze na domovy pro seniory) Tabulka 7.1 Okolnosti vedoucí ke zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb v obcích Graf 7.1 Okolnosti vedoucí ke zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb v obcích- index zlepšení 39 strana 66 celkem

Index zlepšení situace ve spádových oblastech regionu je uveden v grafech 7.2a) a 7.2b), rovněţ v tabulkách 7.2a) a 7.2b). Graf 7.2a) Index zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb ve spádových oblastech Graf 7.2b) Index zlepšení situace v oblasti sociálních sluţeb ve spádových oblastech 40 strana 66 celkem