Syndrom vyhoření jako další nemoc z povolání u zdravotníků (?) prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., FEAPCCT Klinika pracovního lékařství 1.LF UK a VFN v Praze
Život s medvědem v zádech podle prof. Ptáčka Moderní dobu provází jiný druh stresu. Je to stres, ve kterém žijeme prakticky všichni. Můžeme si představit otevřenou medvědí tlamu, ve které permanentně držíme hlavu. Naši předkové byli sice vystavováni nárazově velmi silnému stresu, ale když medvěda zahnali, měli čas na regeneraci. Ve dvacátém a jednadvacátém století jsme vymysleli něco jako dlouhodobý stres, říká prof. Ptáček.
JAK POZNÁME SYNDROM VYHOŘENÍ ZÁKLADNÍ PŘÍZNAKY: cítíte se unavení, ztrácíte smysl svého počínání, a začínáte být cyničtí. (Maslach, Schaufeli, Leiter 2001) Lékaři a učitelé patří k nejohroženějším profesím. Léčit pacienty nemá smysl, protože stejně zemřou. Nemá smysl mládež vzdělávat a vychovávat, protože jsou to stejně ignoranti.
Syndrom vyhoření u českých lékařů ČLK oslovila 30 tisíc českých lékařů, zúčastnilo se 13 500 a přišlo 7 400 validních odpovědí (Ptáček a Raboch, 2013) (20 % všech českých lékařů napříč obory) Nejvíce se účastnili praktičtí lékaři, internisté, lékaři ARO Výsledky: 83 % lékařů se cítí ohroženo syndromem vyhoření, 34 % vykazuje symptomy, Studie ČLK, psychiatrické kliniky VFN a 1.LF UK 2013 nejvíce ohroženi jsou mladí lékaři úrazové chirurgie a nejméně pak lékaři v oboru pracovní lékařství
SYNDROM VYHOŘENÍ v populaci - 2014 1000 pracujících osob z celé ČR 25 65 let 34 % respondentů se cítí ohroženo 20 % z nich má konkrétní projevy častější je to u žen častější u mladších osob je vázán na profesi. 38 % respondentů v profesích s velkou odpovědností
SYNDROM VYHOŘENÍ v populaci - 2014 1000 pracujících osob z celé ČR 25 65 let V České republice je výrazně vázán na kraj. Nejvíce v Moravskoslezském, Libereckém a Královehradeckém kraji. Nejméně častý a nejméně intenzivní na Vysočině. V Praze je vyhořelých osob méně, ale vyhoření je tu vyšší intenzity. (prof. Ptáček)
JAK JSME NA TOM VE SROVNÁNÍ SE ZAHRANIČÍM? Zdroj: prof. R. Ptáček
KTERÉ PROFESE JSOU NA TOM NEJHŮŘ? Zdroj: prof. R. Ptáček
PRACOVNÍ STRES Nejvíce 63 % - pracovního stresu je spojeno s kontaktem s klienty/zákazníky/pacienty, 62 % s platovým ohodnocením u 80 % respondentů by stresovou zátěž zlepšilo zvýšení platu, delší dovolená a výhody od zaměstnavatele. 30 % respondentů zažilo v práci šikanu, nejčastěji ze strany nadřízeného. (Ptáček a kol. 2017)
DEPRESE 7 % respondentů mělo v posledním měsíci projevy klinicky závažné deprese celkově depresivní projevy velmi významně častěji vykazují ženy (22 %) než muži (15 %). 9 % přiznalo myšlenky na ukončení života, 1 % uvedlo, že o sebevraždě uvažuje velmi vážně. Nejvyšší výskyt příznaků je u osob mezi 35 51 let. 53 % osob, které uvádějí střední a těžké depresivní projevy, má pouze základní vzdělání nebo je vyučeno. Zdroj: prof. R. Ptáček
Život s medvědy v zádech Velké problémy mají i ti, které práce původně bavila. Celý den zvoní telefony, chodí maily, souběžně řešíte několik úkolů, všeho je hrozně moc Nejprve se s tím snažíte bojovat. Po určité době se ale začnete cítit strašně unavení. Medvědů je moc a jsou tu pořád, neutečete před nimi, nemáte čas na regeneraci a ten boj pro vás začíná ztrácet smysl
ZDRAVOTNÍCI A STRES obecně každodenní kontakt s lidskou bolestí, utrpením a smrtí zvládání emočních reakcí pacientů, směny, umývání pacientů, podávání léků, strach z chyby v sázce jsou zdraví i životy pacientů špatná interpersonální komunikace (i sester a lékařů) Vévoda J: a kol. Psychosociální rizika ve zdravotnictví, Čas Lék čes 2018
ZDRAVOTNÍCI A STRES nedostatek pracovních sil časová tíseň přesčasové hodiny zdravotnictví je jedním z největších zaměstnavatelů a jen v pražských nemocnicích podle přesčasových hodin chybí až 700 úvazků sester V celé ČR chybí až 2500 sester (Medical Tribune 2018) Vévoda J: a kol. Psychosociální rizika ve zdravotnictví, Čas Lék čes 2018
SY VYHOŘENÍ U ZDRAVOTNÍKŮ STOUPÁ DŮVODY: Tlak na výkon, vysoké časové zatížení, přebujelá administrativa, postupná ztráta kontaktu s pacientem, zvyšující se odpovědnost (např. pod tlakem žalob ze strany pacientů) Souběh faktorů může vést k vyššímu výskytu profesních chyb, odchodu kvalifikovaných odborníků z této profesní oblasti, rozvoji duševních poruch nebo nadměrné konzumaci alkoholu, a to i u studentů medicíny. Ptáček a kol. Čas Lék čes 2018
DEPRESE A ŽIVOTNÍ STYL Protektivním faktorem existence fungujícího partnerského vztahu zdravý životní styl souvisí s nižšími projevy deprese Pouze 25 % respondentů uvádí pravidelnou KONZUMACI RYB, 52 % respondentů se snaží chodit SPÁT v pravidelnou dobu Životní styl osob s depresivními projevy vykazuje více pasivity a více nežádoucích návyků. Jen 6 % osob s depresivními projevy dodržuje pravidla zdravého životního stylu, Osoby s depresivními projevy významně více tyto obtíže řeší alkoholem a léky.
ŽIVOTNÍ STYL SE MOC NEDODRŽUJE 17 % respondentů se o to snaží 36 % respondentů kouří CIGARETY ALKOHOL příležitostně konzumuje 70 % respondentů, 14 % uvádí, že plně abstinuje, 17 % uvádí velmi častou až denní konzumaci alkoholu. 44 % respondentů se věnuje alespoň 1 2 x týdně FYZICKÉ AKTIVITĚ v délce minimálně 30 min, 31 % ani jeden den
ŽIVOTNÍ STYL 31 % respondentů trpí nadměrnou únavou, 32 % má problémy se spánkem v noci, pouze 5 % z nich tyto obtíže řeší s lékařem/ psychologem/psychiatrem. Někdy nebo pravidelně užívá LÉKY na uklidnění 18 %, na spaní 16 %, na zlepšení nálady 11 %.
VÝVOJ KOMPLIKACÍ Dlouhodobý nepřiměřený pracovní stres 1. fáze - zvýšené koncentrace stresových hormonů, pocity tenze a úzkosti. 2. fáze - dlouhodobě se zvyšuje klidový krevní tlak, hladina cholesterolu v krvi a body mass index. 3. fáze - diagnostikována onemocnění kardiovaskulárního systému a depresivní porucha. Problémem je, že stres spojený s určitou prací lze jen velmi obtížně objektivizovat. Ganster DC, Rosen CC. Work stress and employee health. A multidisciplinary review. J Manag 2013; 39(5): 1085 1122.
Prázdná baterie dle prof. Ptáčka Veškerou svoji energii si můžeme představit jako vnitřní baterii. Energie v ní postupně ubývá, až je zcela prázdná to je syndrom vyhoření. Prázdnou baterii někdy v životě zažije snad každý. Prázdnou baterii můžeme nabít a jede se dál. Ale když s ní člověk nic neudělá, nenabije ji, hrozí mu již vážné potíže a nemoc. Říkáme si: To zvládnu. Jenže prázdná baterie jednoho dne shoří docela.
Doporučení ILO SVĚTOVÝ SEZNAM NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ - International List of Occupational Diseases (ILO), revize 2010, zahrnuje v kapitole 2.4. Psychické poruchy a poruchy chování: Post-traumatická stresová poruchu (PTSD) a další psychické poruchy a poruchy chování
Nemoci z povolání nemoci prokazatelně vzniklé z práce vyjmenovaná v aktuální NOVELE - příloze Nařízení vlády č. 168/2014 Sb. 1) diagnóza v Seznamu 2) pracovní podmínky ověřuje hygienik/ epidemiolog jen specializovaná Střediska nemocí z povolání - rajonizace podle pracoviště - bydliště (důchodci)
Český seznam NzP, aktualizace 2014 Diagnózy Podmínky expozice Fyzikální faktory Chemické látky Nemoci kožní Nemoci plicní Nemoci infekční
Český seznam NzP, aktualizace 2014 Poslední kapitola Nemoci hlasivek
Profesionální onemocnění podle kapitol celkem 1282 nemocí v r. 2018
0 50 100 150 200 250 300 Syndrom karpálního tunelu z přetěžování Syndrom karpálního tunelu z vibrací Kontaktní alergický ekzém Svrab Astma bronchiale Pneumokonióza uhlokopů prostá Iritační dermatitida Epikondylitida pažní kosti laterální z přetěžování Skákavý prst z přetěžování Rhizartróza z přetěžování Léze ulnárního nervu v oblasti lokte z vibrací Muži Ženy Alergická rýma Artróza lokte z vibrací Morbus de Quervain z přetěžování Epikondylitida pažní kosti mediální z přetěžování Sekundární Raynaudův syndrom z vibrací
Industrial Health 2018, 56, 160 165 DOTAZNÍKY 28 zástupcím zemí 23 zemí odpovědělo Pokud uznávají upřesnění kritérií, počty
KLÍČOVÉ OTÁZKY Používá Vaše země SEZNAM NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ? Uznáváte chronické poruchy související se stresem (SYNDROM VYHOŘENÍ)? Jaká jsou Vaše KLINICKÁ kritéria - DIAGNÓZY? Jaká máte kritéria pro HODNOCENÍ EXPOZICE? Které diagnózy pode MKN-10 lze zahrnout? Dostávají Vaši pacienti ODŠKODNĚNÍ a v JAKÉ VÝŠI? Uskutečňujete nějaká PREVENTIVNÍ opatření?
VÝSLEDKY Syndrom vyhoření může být uznán v 9 zemích (Dánsko, Estonsko, Francie, Maďarsko, Lotyšsko, Nizozemí, Portugalsko, Slovensko a Švédsko Odškodnění již vyplatilo 5 zemí Dánsko, Francie, Lotyšsko, Portugalsko a Švédsko Nizozemí platí podobné odškodné všem zaměstnancům
Země Uznávají Klinická kritéria Počet hlášených Počet odškodněných Dánsko ANO Otevřený seznam Deprese (F 32.9, F 33.0), poruchy přizpůsobení (F 43.2), úzkostné poruchy (F41.9) 738 (2005-2015) 592 (2005-2015) Lotyšsko ANO SEZNAM Individuální psychiatrické a prac.lék. vyšetření 42 (2013-2015) 42 (2013-2015) Nizozemí ANO Individuální prac. lék. vyšetření 1989 (2015) Není zvýšeno Švédsko ANO Není Seznam Trvání alespoň 1 rok a 6,66% pokles příjmu 329 (2015) 99 (2015)
Země Uznávají Klinická kritéria Počet hlášených Počet odškodněných Estonsko ANO Otevřený seznam Individuální prac. lék. vyšetření 0 0 Francie Maďarsko Portugalsko ANO Druhým systémem ANO Otevřený seznam ANO Otevřený seznam Ztráta způsobilosti 25% 1 1 Individuální prac. lék. vyšetření 0 0 Individuální psychiatrické a prac. lék. vyšetření neuvedeno 7 Slovensko ANO Otevřený seznam Individuální psychiatrické a prac. lék. vyšetření (komise) 0 0
Hodnocení EXPOZICE POSUZUJÍ vždy KOMISE NIZOZEMÍ má upřesňující kritéria: Vysoké psychické nároky na práci Nízké kompetence Nízká sociální podpora od kolegů a vedení Nespravedlnost ze strany vedení organizace Vysoká emoční zátěž
Dánsko 738 osob PROFESE 33 % zdravotníci 33 % sociální pracovníci 34 % jiné profese
Lotyšsko 42 osob PROFESE 17 % ředitelé 14 % hasiči a řidiči 14 % kontroloři 12 % zdravotníci 12 % soudci 10 % učitelé 7 % účetní 14 % další
Švédsko 329 osob PROFESE 36 % zdravotníci, VŠ 24 % sociální pracovníci, SŠ 20 % manažeři, ředitelé 20 % jiné profese
Portugalsko 7 osob PROFESE 14 % účetní 14 % manažer 14 % úředník 14 % obchodník 44 % jiné profese
NA NOVÁ RIZIKA MYSLÍ I EVROPSKÝ SEZNAM NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ 19/09/2003 European Schedule of Occupational Diseases Annex II (sběr dat, vytvoření kritérií) Světový seznam WHO/ILO má otevřenou položku v každé kapitole lze přidat nové nemoci U NÁS TO NELZE Nejde jen o spravedlivé odškodnění hlášení /uznání nemoci z povolání má i preventivní efekt vyšší důraz na ochranu zdraví!
Co v českém Seznamu NzP ještě není? Onemocnění páteře z přetěžování těžkou fyzickou prací v rámci grantu IGA a Rady vlády pro BOZP byl vytvořen a odevzdán MZ Metodický pokyn v r. 2015 PRŮBĚŽNÁ NOVELIZACE SEZNAMU MĚLA BÝT KAŽDÉ 2 ROKY VE VYBRANÉM POJISTNÉM ZŮSTÁVAJÍ MLD Kč
Meta-analytické studie prokázaly, že zátěž v oblasti bederní páteře vyvolávají Pracovní polohy (rotace o 30 po 10 % pracovní doby ji zvýší 1,93 x) Manipulace s břemeny (nad 15 kg po 10 % pracovní doby ji zvýší 1,92 x) Fyzicky namáhavá práce zvyšuje zátěž 2,03 x Ohýbání trupu a předklony 2,43 x Zvedání a přenášení předmětů s rotací páteře 2,84 x Míra poškození pozitivně korelovala s těmito faktory u 5-víceleté expozice - Nebyly zjištěny významné změny při řízení automobilů nebo sezení při práci. Lötters: Scand J Work Environ Health 2003 Kuijer: Neurology 2018
JE TŘEBA VZÍT V ÚVAHU VŠECHNY FAKTORY, KTERÉ MOHOU HRÁT ROLI JDE O NEMOC V POPULACI ČASTOU je třeba zohlednit: výšku, hmotnost člověka STOUPÁ S VĚKEM do 35 let 22 % 35-45 let 30 % nad 45 let 34 %
KLINICKÁ KRITÉRIA neurologický nález Parametr body Bolestivost na pohmat 0-1 Omezení hybnosti 0-1 Změny reflexů 0-1 Motorická porucha (slabost, křeče, atrofie) v příslušné oblasti 0-1 Porucha citlivosti kůže v příslušné oblasti 0-1 Napínací manévry 0-1 Porucha vedení nervovými vlákny v EMG 0-1 Kritérium středního stupně závažnosti - u osob do 50 let alespoň 4 body, u osob 50-60 let alespoň 5 bodů, nad 60 let alespoň 6 bodů Celkem Max 7 bodů
SOUČASNĚ - SPLNĚNÍ závažnosti nálezu při vyšetření magnetickou rezonancí na 3 bederních ploténkách Parametr index Snížení meziobratlové ploténky alespoň o 1/3 0-1 Vyklenutí ploténky alespoň o 3 mm 0-1 Degenerativní změny kostní dřeně v obratlových tělech 0-1 Posun obratlového těla alespoň o 4 mm 0-1 Artrotické změny meziobratlových kloubů 0-1 Celkem na každé ploténce 0-5 Kritérium středního stupně závažnosti u osob do 50 let alespoň 4 body, u osob 50-60 let alespoň 5 bodů, nad 60 let alespoň 6 bodů z celkově možných 15 bodů na 3 ploténky (L3/4, L4/5, L5/S1)
Kritérium EXPOZICE výpočetní modul Limitní počet opakovaných pohybů nebo kumulativní doba zátěže, dle ČSN EN 1005 a NV č. 361/2007 Sb. Vychází se také z hodnoty tlaku na ploténku mezi 4. a 5. bederním obratlem (L4/5) dle NIOSH Hodnoty nad linií nomogramu znamenají přetěžování páteře. Nesmí být překročeno 6 400 N, ale stačí nižší tlak při překročení limitů pro dobu trvání úkonu (v minutách) a počtu úkonů. Software Tecnomatix Jack
NEMOCI BEDERNÍ PÁTEŘE JAKO DALŠÍ NEMOC Z POVOLÁNÍ 14/23 dotázaných evropských zemí (57 % zemí) uznává a odškodňuje nemoci páteře z fyzického přetěžování Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Rumunsko, Slovensko, Švédsko, Švýcarsko, Bulharsko, Slovinsko. 6 zemí nemá vytvořena jednotná kritéria /řeší individuálně
SYNDROM VYHOŘENÍ LZE ODVRÁTIT Preventivním krokem je i zařazení na Seznam nemocí z povolání, je-li pro to dost důkazů což vede ke zvýšení dohledu a snížení počtu nemocí event. jako tzv. OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ- - možná rekvalifikace DOSTANE UŠLÝ ZISK JE TŘEBA UPOZORŇOVAT NA TENTO PROBLÉM vytvořit kritéria DIAGNOSTICKÁ a kritéria EXPOZICE
Literatura Ptáček R, Vňuková M, Raboch J. Pracovní stres a duševní zdraví může práce vést k duševním poruchám? Cas Lek Cesk. 2017;156(2):81-87. Vévoda J, Vévodová Š, Nakládalová M. Psychosociální rizika ve zdravotnictví. Cas Lek Cesk. 2018;157(8):411-418. Pelclová D. Aktuality a úskalí v diagnostice a uznávání nemocí z povolání. Cas Lek Cesk. 2018;157(8):396-399. Lastovkova A, Carder M, Rasmussen HM, Sjoberg L, Groene GJ, Sauni R, Vevoda J, Vevodova S, Lasfargues G, Svartengren M, Varga M, Colosio C, Pelclova D. Burnout syndrome as an occupational disease in the European Union: an exploratory study. Ind Health. 2018;56(2):160-165. Laštovková A, Nakládalová M, Fenclová Z, Urban P, Gad'ourek P, Lebeda T, Ehler E, Ridzoň P, Hlávková J, Boriková A, Kuijer PP, Bátora I, Scholz-Odermatt SM, Moldovan H, Godderis L, Leijon O, Campo G, Vaněčková M, Bonneterre V, Stikova EJ, Pelclová D. LOW-BACK PAIN DISORDERS AS OCCUPATIONAL DISEASES IN THE CZECH REPUBLIC AND 22 EUROPEAN COUNTRIES: COMPARISON OF NATIONAL SYSTEMS, RELATED DIAGNOSES AND EVALUATION CRITERIA. Cent Eur J Public Health. 2015;23(3):244-51.
Děkuji za pozornost