RODIČE JAKO AKTÉŘI PEDAGOGICKÉ PRÁCE ŠKOLY

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky RODIČE JAKO AKTÉŘI PEDAGOGICKÉ PRÁCE ŠKOLY PARENTS AS ACTORS OF EDUCATIONAL SCHOOL WORK Bakalářská práce Dagmar Kylíšková Vedoucí bakalářské diplomové práce: Doc. PhDr. Eva Šmelová, Ph.D. Olomouc 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem pouţila. V Olomouci 30. listopadu 2011.

Poděkování Děkuji Doc. PhDr. Evě Šmelové, Ph.D. za metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Zároveň bych chtěla poděkovat své rodině za morální podporu, pomoc a inspiraci při zpracování mé práce. Také bych chtěla poděkovat kolektivu Mateřské školy Korálek za spolupráci, cenné informace a svůj čas, který mi poskytl při zpracování této práce. Dagmar Kylíšková

Anotace Rodiče jako aktéři pedagogické práce školy. Cílem je posoudit a vyhodnotit spolupráci rodičů a mateřské školy a z výsledků vyhodnocení odvodit případné doporučení změn. Annotation Parents as actors of educational school work. Main aims are to evaluate the parents and schools co-operation and to deduce and advice necessary changes according to acquired data. Olomouc 2011

ÚVOD... 6 I. TEORETICKÁ ČÁST... 8 1 VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ... 8 2 SPOLUPRÁCE RODINY A MATEŘSKÉ ŠKOLY V POJETÍ PŘEDŠKOLNÍHO KURIKULA... 10 2.1 PŘEDŠKOLNÍ KURIKULUM... 10 2.2 HLAVNÍ CÍL PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ... 11 2.3 SPOLUÚČAST RODIČŮ NA PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ... 12 3 SPOLUPRÁCE RODINY A MATEŘSKÉ ŠKOLY V ALTERNATIVNÍM PROGRAMU ZAČÍT SPOLU... 14 3.1 VZNIK PROGRAMU ZAČÍT SPOLU... 14 3.2 HLAVNÍ ZÁMĚRY PROGRAMU ZAČÍT SPOLU... 14 3.3 SPOLUPRÁCE S RODINOU V PROGRAMU ZAČÍT SPOLU... 15 4 VÝZNAM ZAPOJENÍ RODIČŮ DO PEDAGOGICKÉ PRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY... 19 4.1 MATEŘSKÁ ŠKOLA A RODINA... 19 4.2 VZTAHY MEZI UČITELI MATEŘSKÉ ŠKOLY A RODIČI... 20 II. PRAKTICKÁ ČÁST... 23 5 CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY, RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE... 23 5.1 SPOLUÚČAST RODIČŮ NA PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ V MŠ KORÁLEK... 25 5.1.1 Aktivita rodičů v mateřské škole Korálek... 26 5. 2 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ... 29 5.3 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE... 29 6 INTERPRETACE DAT... 31 6.1 RODIČE A JEJICH NÁZORY NA SPOLUPRÁCI S MATEŘSKOU ŠKOLOU KORÁLEK... 31 6.1.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření u rodičů dětí z mateřské školy Korálek... 39 6.2 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ U PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ MATEŘSKÉ ŠKOLY... 41 6.2.1 Vyhodnocení části dotazníkového šetření části A... 44 6.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření části B... 48 7 SHRNUTÍ A DISKUSE... 50 ZÁVĚR... 52 SEZNAM LITERATURY... 53 PŘÍLOHY... 55

Úvod Velkou změnu ve vztahu mezi rodiči a mateřskou školou přinesly především politické změny a demokratizace společnosti v devadesátých letech minulého století, coţ se odrazilo i do reformy českého školství a s tím související kurikulární reformy. Pro předškolní vzdělávání byl vydaný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV), který vešel v platnost 1. 9. 2005 a je závazný pro všechna předškolní zařízení zařazená do rejstříku škol. První verze RVP PV byla Výzkumným ústavem pedagogickým vytvořena v roce 2001. V roce 2004 byla tato verze aktualizována a upravena v souladu se školským zákonem (zákon č. 561/2004 Sb.). RVP PV vymezuje hlavní poţadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Stanovuje elementární vzdělanostní základ, na který navazuje základní vzdělávání. Mateřská škola, její pojetí, obsah vzdělávání, metody a především přístup k dítěti a komunikace s ním, procházejí v současnosti významými proměnami. Učitelky mateřských škol vedou děti k morálním postojům a vytvářejí mezi dětmi pozitivní vztahy. Je potřeba si uvědomit, ţe v mateřské škole jsou pokládány základy jeho celoţivotního učení. Čemu se v mateřské škole dítě naučí, je obvykle trvalé a provází ho to celým ţivotem. Mateřská škola má za úkol doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni vytvářet dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Nejdůleţitějším spojujícím prostředkem mezi mateřskou školou a rodinou je úzká spolupráce. Většinou dávají rodiče svoje děti do mateřské školy s obavami, ale také s očekáváním. Jsou však výrazně náročnější v poţadavcích, spojených s docházkou svých dětí do mateřské školy. RVP PV ukládá učitelkám v maximální míře, a to v zájmu dítěte, spolupracovat s rodiči a umoţnit tak rodičům spolupodílet se na předškolním vzdělávání svých dětí. Téma své bakalářské práce jsem si vybrala, neboť si uvědomuji, jakou významnou roli spolupráce MŠ s rodinou v rozvoji dítěte sehrává. Od uvedené skutečnosti se odvíjí i cíl mé bakalářaké práce. Teoreticky vymezit problematiku spolupráce MŠ a rodiny. Dále prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit, jak rodiče a předškolní 6

pedagogové ve vybrané mateřské škole, pracující s prvky kurikula Začít spolu, hodnotí spolupráci rodiny a školy. Bakalářská práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Kapitoly jsou uspořádány podle obsahových souvislostí a dále jsou systematicky rozčleněny do několika podkapitol, které řeší danou problematiku. Součástí práce je i část přílohová, obsahující jednotlivé dotazníky z dotazníkového šetření, dále ukázka záznamu o individuálním vývoji dítěte a výběr z fotodokumentace školy, který vystihuje nejen spolupráci mateřské školy a rodičů, ale i vzájemnou spolupráci s jinými organizacemi. Přínos bakalářské práce lze spatřovat v závěrech, poskytujících přehledně zpracované vyhodnocení dotazníkového šetření v mateřské škole, která úspěšně vyuţívá ve své výchovně vzdělávací práci prvků alternativního kurikula Začít spolu. 7

I. Teoretická část 1 Výklad základních pojmů Pro pochopení dalšího textu je třeba vymezit některé základní pojmy vyskytující se v bakalářské práci. Kurikulum Rozlišují se tři základní významy: 1) vzdělávací program, projekt a plán; 2) průběh studia a jeho obsah; 3) obsah veškerých zkušeností, které ţáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, jejich plánování a hodnocení. Tento pojem je v naší pedagogice nový, v zahraničí je jedním z nejfrekventovanějších. Jeho zavedení je významné pro komplexní řešení cílů, obsahu, strategií a metod, způsobů organizace a hodnocení školního vzdělávání. Mateřská škola Předškolní zařízení, které navazuje na výchovu v rodině a ve spolupráci s ní zajišťuje všestrannou péči dětem zpravidla ve věku od tří do šesti let. Není ale součástí povinné školní docházky. Předškolní výchova Výchova, která zabezpečuje uspokojování rozumových a sociálních schopností a dovedností dítěte. Probíhá ve spolupráci rodiny a předškolního zařízení (mateřská škola a speciální mateřská škola). Rodina Jedná se o nejstarší společenskou instituci, která plní socializační, ekonomické, sexuálně-regulační, reprodukční a další funkce. Vytváří emocionální klima, dále formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a ţivotního stylu. Ze sociologického hlediska je formou začlenění jedince do sociální struktury. V posledních desetiletích se model rodiny významně proměňuje. Zvyšuje se variabilita rodinných typů, která zahrnuje nejen rodinu vlastní a úplnou, ale i nevlastní a náhradní. V současném pojetí chápeme rodinu jako sociální skupinu nebo společenství ţijící ve vlastním prostoru, uspokojující potřeby a základní jistoty dětem. Rodina a škola plní významné výchovné funkce, které můţeme chápat jako komplementární. Učitelka Ţena vykonávající funkci a roli učitele. Vzhledem k feminizaci škol v České republice převaţují v učitelské profesi ţeny. Tento termín se pouţívá především k označení učitelek mateřských škol. Vztah rodiče škola Jedná se o významný sociální vztah, který ovlivňuje úspěšnost výchovně-vzdělávacího procesu, učení ţáků a jejich osobnostní rozvoj. 8

Ve všech demokratických zemích je podporováno partnerství vztahu rodiče škola. Předpokladem tohoto vztahu je vzájemná otevřenost, informovanost a ochota komunikovat. Rozvíjejí se různé formy spolupráce, ke kterým patří zejména: 1) informační publikace o ţivotě školy, jejích cílech a programu; 2) participace rodičů na rozhodování o škole prostřednictvím svých zástupců ve školních výborech a radách; 3) systematický rozvoj kontaktů mezi školou a rodiči; 4) aktivní spoluúčast rodičů na veškerém ţivotě školy; 5) umoţnění vstupování rodičů do vyučování a návštěvy učitelů v rodinách; 6) plnění společných programů a domácích úkolů rodiči a ţáky. Vztah rodiče učitel Tento vztah je významný pro školní úspěšnost jednotlivých ţáků. Realizuje se především v následujících formách: 1) pravidelně poskytované informace o ţácích a jejich hodnocení rodičům; 2) společné třídní schůzky; 3) pravidelné konzultace; 4) individuální rozhovory za přítomnosti ţáka; 5) konzultace v případě problémů ţáka; 6) vstupování rodičů do třídy spojené s pozorováním dítěte ve školním prostředí; 7) učitelova znalost situace v rodinách (Mareš, Průcha, Walterová, 1995). 9

2 Spolupráce rodiny a mateřské školy v pojetí předškolního kurikula Současná legislativa jednoznačně stanovuje práva a povinnosti ve vztahu rodiny a školy v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a dále vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání a její novelou č. 43/2006 Sb., podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy. Mateřská škola spolupracuje se zákonnými zástupci dětí a dalšími fyzickými a právnickými osobami s cílem vyvíjet aktivity a organizovat činnosti ve prospěch rozvoje dětí a prohloubení vzdělávacího a výchovného působení mateřské školy, rodiny a společnosti (vyhláška č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání ve znění novely vyhlášky č. 43/2006 Sb.). 2.1 Předškolní kurikulum Předškolním kurikulem je RVP PV, který vymezuje hlavní poţadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Tato pravidla se vztahují na pedagogické činnosti probíhající ve vzdělávacích institucích zařazených do sítě škol a školských zařízení. Jsou závazná pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, v mateřských školách s programem upraveným podle speciálních potřeb dětí a v přípravných třídách základních škol. RVP PV stanovuje elementární vzdělanostní základ, na který můţe navazovat základní vzdělávání, a představuje zásadní východisko pro tvorbu školních vzdělávacích programů a jejich uskutečňování. RVP PV určuje společný rámec, který je třeba zachovávat. Je otevřený pro školu, učitele i pro děti a vytváří tak podmínky k tomu, aby kaţdá škola, respektive pedagogický sbor, jakákoli odborná pracovní skupina, profesní sdruţení či kaţdý jednotlivý pedagog mohli za předpokladu zachování společných pravidel vytvářet a realizovat svůj vlastní školní vzdělávací program. Jeho nedílnou součástí je spolupráce rodiny a mateřské školy. Výchova dětí a jejich vzdělávání je komplikovaný jev, ve kterém se odráţí působení velkého mnoţství činitelů ve vzájemných souvislostech. Vzájemné vztahy dospělých a dětí mají výrazně interaktivní charakter. Je zcela jisté, ţe dítě ve svém ţivotě potřebuje dospělé, kteří mu projevují lásku a ukazují hranice. Láska, projevy 10

porozumění a bezpodmínečné přijetí dítěte, stejně jako stanovení hranic, jsou pro vývoj dítěte nesmírně důleţité. Učitelka se v mateřské škole setkává s nejrůznějšími projevy dětí, kterým chce porozumět a které chce efektivně vyuţít ve prospěch rozvoje dítěte v souladu s rodinnou výchovou. Rodina je významným sociálním a výchovným prostředím pro vývoj a rozvoj dítěte, ale zároveň se podílí na uspokojování potřeb všech svých členů, dospělých i dětí. Dítě představuje nevyčerpatelný zdroj podnětů pro rodiče, je otevřenou budoucností, v interakci s ním rodič získává specificky lidské zkušenosti. Při výchově v rodině vzniká mnoţství nejrůznějších interakcí mezi rodiči a dětmi, výchovných situací a událostí, prostředků a postupů (Gillernová, Mertin, 2010). 2.2 Hlavní cíl předškolního vzdělávání Cílem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytovat dítěti odbornou péči. Usiluje o to, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, a aby čas proţitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do ţivota i dalšího vzdělávání. Pro ţivot dítěte má předškolní vzdělávání dalekosáhlý význam. Poznatky lékařů, psychologů a pedagogů dokazují, ţe většina toho, co dítě proţije v prvních letech ţivota a co z okolního prostředí přijme, je trvalé a ţe rané zkušenosti, které dítě získává svým ţivotem v rodinném i mimorodinném prostředí, se v jeho ţivotě zhodnotí a najdou své uplatnění. Předškolní vzdělávání má usnadňovat dítěti jeho další ţivotní i vzdělávací cestu. Proto je jeho úkolem rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu, napomáhat mu v chápání okolního světa a motivovat je k dalšímu poznávání a učení. Učit dítě ţít ve společnosti ostatních a přibliţovat mu normy a hodnoty touto společností uznávané. Důleţitým cílem předškolního vzdělávání je vytvářet dobré předpoklady pro pokračování ve vzdělávání tím, ţe za všech okolností budou maximálně 11

podporovány individuální rozvojové moţnosti dětí a umoţňováno tak kaţdému dítěti dospět v době, kdy opouští mateřskou školu. K optimální úrovni osobního rozvoje a učení, která je pro dítě individuálně dosaţitelná. To znamená, ţe v etapě předškolního vzdělávání jsou nejenom osobnostní rozdíly mezi dětmi, ale zároveň i rozdíly v jejich individuálních výkonech, pokládány za přirozené a samozřejmé. Předškolní vzdělávání o jejich vyrovnání neusiluje. Úkolem předškolního vzdělávání není vyrovnat výkony dětí, ale vyrovnat jejich vzdělávací šance. Na základě dlouhodobého a kaţdodenního styku s dítětem i jeho rodiči můţe předškolní vzdělávání plnit i úkol diagnostický, zejména ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Dětem, které to potřebují, má předškolní vzdělávání na základě znalosti aktuální úrovně rozvoje dítěte i jeho dalších rozvojových moţností, poskytovat včasnou speciálně pedagogickou péči a tím zlepšovat jejich ţivotní i vzdělávací šance. K těmto dětem patří děti s nerovnoměrnostmi ve vývoji, děti se zdravotním postiţením, děti se zdravotním a sociálním znevýhodněním. 2.3 Spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání Spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání je plně vyhovující, jestliţe ve vztazích mezi pedagogy a rodiči dětí panuje oboustranná důvěra a otevřenost, vstřícnost, porozumění, respekt a ochota spolupracovat. Spolupráce funguje na základě partnerství. Pedagogové sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, respektive rodin, snaţí se jim porozumět a vyhovět. Rodiče mají moţnost podílet se na dění v mateřské škole, účastnit se různých programů, dle svého zájmu zde vstupovat do her svých dětí. Jsou pravidelně a dostatečně informováni o všem, co se v mateřské škole děje. Projeví-li rodiče zájem, mohou se spolupodílet při plánování programu mateřské školy, při řešení vzniklých problémů. Pedagogové pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení. Domlouvají se s rodiči dětí o společném postupu při jeho výchově a vzdělávání. Pedagogové chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost v jejích svěřených vnitřních záleţitostech. Jednají s rodiči ohleduplně a taktně, s vědomím, ţe pracují s důvěrnými informacemi. Nezasahují do ţivota a soukromí rodiny, varují se přílišné horlivosti a poskytování nevyţádaných rad. 12

Mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě. Nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí. (RVP PV, 2004) 13

3 Spolupráce rodiny a mateřské školy v alternativním programu Začít spolu V praktické části se zabývám spoluprací rodiny a mateřské školy v předškolním zařízení, které pracuje s prvky kurikula Začít spolu. Z uvedeného důvodu teoreticky vymezím podstatu kurikula a zejména pojetí spolupráce rodiny a školy. 3.1 Vznik programu Začít spolu Původní program Step by step se začal vytvářet v 90. letech v USA na základě nových poznatků o lidském mozku a procesu učení i z praxe mnoha škol (viditelná je inspirace školou C. Freineta). U nás je program realizován s finanční podporou Sorosovy nadace jako součást Projektu podpory vzdělávání Open Society Fund Praha pod názvem Začít spolu a to od roku 1994 v mateřských školách a od roku 1996 i na prvním stupni základních škol (ve školním roce 1996/97 to bylo prvních pět základních škol, v současnosti je jich čtyřicet čtyři, středních škol je čtrnáct a devět vysokých škol, které připravují budoucí pedagogy). Sorosova nadace poskytla finanční krytí projektu, coţ významným způsobem pomohlo implementovat projekt do mateřských škol, kterých je v současné době padesát devět. Základní myšlenka tohoto vzdělávacího programu je umoţnit dětem zaţít výchovu a vzdělávání s demokratickými principy je naplňována v jednotlivých zemích podle jejich podmínek, kulturních potřeb, zvyků a tradic. Program je zaštítěn mezinárodní asociací ISSA (International Step by Step Association) nevládní členskou organizací, zaloţenou s cílem podporovat demokratické principy a posilovat zapojení rodičů a komunity do vzdělávání dětí v období předškolního a mladšího školního věku (3-11 let). Program Začít spolu je kvalitní program orientovaný na dítě, vycházející především z Komenského díla Škola hrou (Dujková, Gajdošová a kol., 2003). 3.2 Hlavní záměry programu Začít spolu Program Začít spolu poskytuje dětem dostatek času na prozkoumávání prostředí, příleţitost učit se mnoha způsoby: vařením, kreslením, malováním, modelováním, zpěvem a tancem, diskusemi, stavěním, dramatickými hrami, činnostmi venku, 14

prohlíţením knih a časopisů, prací se dřevem, papírem, písmeny, pískem a vodou, pozorováním, pokusy a objevy. Děti mají moţnost učit se způsobem, který vyhovuje individuálnímu stylu kaţdého z nich, ať jiţ jde o rychlost, délku učení, podíl aktivity a pasivity při učení. Dává jim moţnost učit se činnostmi, hrou, poslechem, pozorováním, nápodobou, vlastním pokusem a omylem, metodou přirozených následků poskytuje klidné a bezpečné místo, kde mohou prozkoumávat své pocity, dopouštět se chyb, napravovat je a řešit konflikty. Mohou si vybírat, kterých činností se chtějí účastnit, místo, kde mohou veřejně vystavit svoji práci a dosáhnout tím ocenění a pozitivního hodnocení. (Dujková, Gajdošová a kol., 2003) 3.3 Spolupráce s rodinou v programu Začít spolu Program Začít spolu vychází z předpokladu, ţe při výchově dítěte má rodina primární a nezastupitelnou roli. Skutečná spolupráce rodiny s mateřskou školou začíná okamţikem výběru předškolního zařízení rodiči, jejich volba a přijetí odpovědnosti za své rozhodnutí. Za velmi důleţitou součást spolupráce rodiny a mateřské školy je povaţována účast rodiny přímo ve třídě. Rodiče, prarodiče i sourozenci mohou přijít do mateřské školy a připojit se k dětem během všech jejich činností. Nejvíce je k tomuto vstupu zpravidla vhodná doba při příchodu do mateřské školy nebo při vyzvedávání dítěte v odpoledních hodinách. V obou případech je s rodiči také počítáno v denním rozvrhu. Rodiče však mohou učitelkám s dětmi pomáhat souvisle v průběhu celého dne nebo pracovat ve třídě jako dobrovolný asistent. K dalším formám spolupráce a komunikace rodiny a školy patří například: - individuální rozhovory učitelky s rodiči dětí jedná se konzultaci pouze mezi učitelkou a rodiči dětí. Kladem je, ţe umoţňuje zaměřit se na celkový vývoj konkrétního dítěte. Záporem jsou vysoké poţadavky na časovou flexibilitu obou stran. - společné třídní schůzky společná setkání rodičů a pedagogického sboru mateřské školy dvakrát aţ třikrát do roka, kde se na základě vzájemného dialogu řeší organizační záleţitosti školy. Kladem je spolupodílení rodičů na 15

organizačních záleţitostech školy. Záporem je, ţe se jich neúčastní všichni. Kvůli nepřítomnosti některých rodičů, nedochází k jejich plné informovanosti. - zapojení rodičů při tvorbě individuálních plánů pro děti - týká se zejména handicapovaných dětí a dětí s odloţenou školní docházkou. Kladem je, ţe umoţňuje sledovat vývoj dítěte jak ze strany rodičů, tak ze strany školy. Záporem je, ţe ne všichni rodiče jsou ochotni spolupracovat. - pomoc při pořádání školních akcí a výletů pro děti zapojení rodiny do aktivit školy a prohlubování spolupráce s nimi. Kladem je, ţe vede k rozšiřování výchovného procesu školy obohacováním o různé dovednosti rodičů. Záporem je příliš aktivní rodič, který svým přístupem spíše narušuje organizaci akcí. - půjčování hraček a knih. Kladným je zájem rodičů o informace z odborných časopisů a publikací, nejen školských. Záporem je moţnost jejich ztráty nebo zcizení. - pořádání ukázkových besed pro děti rozšíření školní nabídky o poznatky a dovednosti rodičů. Kladem je interaktivní prezentace povolání, případně koníčků rodičů dětem. Záporem je nutnost přizpůsobení k projektům školy. - společné tvořivé aktivity rodičů a dětí společná setkání rodičů, dětí a zaměstnanců školy při aktivitách tvoření z různých materiálů. Kladem je posílení vzájemné spolupráce mezi rodinou a mateřskou školou, hlubší vzájemné seznámení. Záporem je časová náročnost pro obě strany. K nepřímým formám spolupráce a komunikace mezi mateřskou školou a rodinou patří: - nástěnky v prostorách mateřské školy rodiče se jejich prostřednictvím seznamují s aktuálním děním v mateřské škole, s pracemi dětí. Kladem je, ţe rodiče mohou porovnávat a zároveň sledovat vývoj vlastního dítěte v porovnání s ostatními dětmi v určitém časovém úseku. - zápisníky dětí, které slouţí k písemné komunikaci mezi rodiči a pedagogy týká se zejména dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, jedná se o pracovní materiály. Kladem je, ţe slouţí ke sledování pokroků dítěte. Záporem je nezájem ze strany rodičů. 16

- různé dotazníky (např. o zájmech dětí) slouţí ke zjišťování přístupu rodičů k různým záleţitostem v chodu mateřské školy, k informacím o dětech. Kladem je získávání informací, na jejichţ základě škola provádí případné změny a získává bliţší informace o dětech i jejich rodičích. Záporem je časová náročnost, nízká návratnost, nepravdivé odpovědi. - školní časopis a informační letáky vydávané podle moţností v mateřských školách pro rodiče. Kladem je seznamování rodičů s různými tématy, písničkami, básničkami, rychlý zdroj informovanosti rodičů. Záporem je časová a finanční náročnost na zhotovení. - komunikace prostřednictvím internetu. Kladem je rychlost přenosu informací a komunikace s rodiči. Záporem je omezený přístup k internetu. - portfolia dětí jedná se o zásobníky dětských prací (např. výkresy, pracovní listy, výrobky). Kladem je soustředění informací v mateřské škole o kaţdém dítěti na jednom místě. Záporem je prostorová náročnost. - různé záznamy o dětech další moţnosti informací o dětech dle potřeb mateřské školy Je velmi důleţité, aby se komunikace učitelek s rodiči opírala o přístup vstřícnosti a vítanosti, aby rodiče své aktivní spoluúčasti na výchově dítěte s učitelem uvěřili a mohli si na ni zvyknout. Pokud se tento proces daří, potom členové rodiny získávají: pocit sounáležitosti s programem přijmou jej za svůj a mohou se podílet na jeho průběhu, naučí se dívat na své dítě ve vztahu k ostatním pochopí, že se stává členem širšího společenství, než je rodina, poznají více z vývoje dítěte, postupně poznají a naučí se respektovat vyučovací tým, podpoří proces domácími aktivitami, poznají prostředí a kamarády, o kterých jim děti vyprávějí, mohou navázat přátelské vztahy s jinými rodiči. V programu Začít spolu jde také o to, aby učitel s rodinou pravidelně mluvil o pokrocích dítěte, aby společně plánovali a hodnotili krátkodobé i dlouhodobé cíle a ujasňovali si postupy k jejich dosažení (Dujková, Gajdošová a kol., 2003, s. 123). 17

Kurikulum Začít spolu klade důraz na aktivní zapojení rodičů do ţivota dětí v mateřské škole, například moţnost plnění ranního úkolu společně s dětmi. Role pedagoga ve třídě není vedoucí, ale partnerská. Zůstává zdrojem inspirace a vědomostí, především však iniciátorem se schopností předat vhodným způsobem nadšení pro poznávání, zjišťování a učení. Jeho posláním je naslouchat dětem a naplňovat jejich potřeby. 18

4 Význam zapojení rodičů do pedagogické práce mateřské školy 4.1 Mateřská škola a rodina Partnerství s rodičem přináší učitelce moţnost lépe poznat dítě a jeho svět. Pro rodiče můţe mít partnerství s učitelkou přínos v poznání metod a způsobů vzdělávání, učitelka můţe rodičům nabídnout vzory v komunikaci s dítětem, pomoci najít pro dítě vzdělávací cestu, která mu bude vyhovovat a optimálně rozvine jeho předpoklady (Informatorium 3-8, č. 8/2010). Budování pozitivně neformálního vztahu mezi rodinou a školou bývá často sloţitým a náročným procesem, bez kterého si proměny současné mateřské školy nelze představit (Svobodová a kol., 2010). Kropáčková k tomuto tématu říká: Je to samozřejmost, neboť děti navštěvující mateřskou školu se přirozeně připravují na další vzdělávací a životní etapu, kterou je zahájení povinné školní docházky. Mateřská škola je přirozeným přemostěním z jednoho období do druhého, konkrétně od hravého dětství k systematickému vzdělávání. Mateřská škola má však i svoji tzv. přidanou hodnotu, nejenom že dětem poskytuje bezpečné a podnětné prostředí, zajišťuje socializaci dítěte ve vrstevnické skupině, ale také dává prostor rozvoji osobnosti dítěte a zároveň je partnerem a odborným poradcem rodičů při výchově jejich dítěte (Informatorium 3-8, č. 1/2011, s. 18). Můţeme si povšimnout, ţe v předškolním věku naprostá většina dětí vysloveně touţí po společnosti druhých dětí. Jsou šťastné, kdyţ si jich druhé děti všimnou, kdyţ je vezmou do hry, kdyţ se před nimi samy mohou trochu předvést a vytáhnout. Ze všeho snad ale nejvíc, kdyţ si mohou svou novou kamarádku či kamaráda přivést k sobě domů a ukázat je svým rodičům. Mateřská škola je k tomu velice vhodnou příleţitostí. Ve vztahu k druhým dětem se tu rozvíjejí mnohé důleţité vlastnosti, pro které ve vztahu k dospělým není tak vhodná půda. Je to především schopnost spolupráce nejdříve jen při hře a třeba na krátkou dobu, ale později čím dál vydatněji a déle, aţ jsou z toho velká společná díla. Jsou to však také vlastnosti, kterým se souhrnně říká pro-sociální, tj. takové, které člověku umoţňují začlenění do různých lidských skupin, přijetí těmito skupinami a uplatnění se v nich druţnost, solidarita, obětavost, tolerance, soucit, soustrast. 19

Mateřská škola má vůči rodině několik pozitivních funkcí a je tedy ve výchově dětí několikanásobným spojencem rodičů. Jestliţe rodiče nemají právě vhodné rodičovské postoje nebo jestliţe jejich výchovné zásady jsou přinejmenším zvláštní a jsou nesouměřitelné s běţnými normami okolní společnosti, dítě v mateřské škole poznává to, co je běţné a normální. Silnou stránkou mateřské školy je získání takových znalostí a zkušeností, které vedou k tomu, aby si děti osvojily účelné návyky (hygiena, oblékání, udrţování pořádku apod.) a účelné dovednosti (zacházení s tuţkou, barvičkami a jinými pomůckami k tvořivé práci). V jednotlivých případech se můţe mateřská škola stát i terapeutickým prostředím. Společnost druhých dětí, jejich hra a hračky, to je i pro velmi úzkostné a nepřizpůsobivé dítě velkým lákadlem (Matějček, 2007). 4.2 Vztahy mezi učiteli mateřské školy a rodiči Velmi důleţitá je rovina vztahů mezi učiteli a rodiči. Praxe i běţná zkušenost rodičů ukazují, ţe tato rovina interakcí můţe být pro učitelku obtíţná, protoţe své dovednosti dokáţe lépe uplatňovat v interakcích s dětmi, které jsou těţištěm jejího profesního působení. Pro interakci s rodiči nelze jednoduše přenést to, co se osvědčuje při práci s dětmi. Rodiče totiţ nejsou děti. Rodiče jsou sociálními partnery učitelky mateřské školy ve zcela jiné poloze. Přesto se setkáváme s projevy učitelek vůči rodičům, které se spíše hodí pro interakci s dětmi. Tyto projevy jsou méně vhodné, někdy aţ nepřiměřené a tím komplikující vzájemné vztahy s rodiči. Rodiče musíme chápat jako první učitele svého dítěte. Učitelka je expertem na výchovu a vzdělávání dítěte v mateřské škole, rodič je jím doma. Učitelky mateřských škol jsou partnery rodičů ve výchovné a vzdělávací péči o dítě předškolního věku. Učitelka usiluje o rozvoj dítěte z pozice společenské instituce, rodiče očekávají profesionalitu a zájem o rozvoj svého dítěte. Jejich úloha je nezaměnitelná, vzájemně nenahraditelná, ale společně se mohou významně doplňovat ve prospěch rozvoje dítěte. Vzhledem k tomu, ţe učitelka je profesionál, lze očekávat i její aktivitu ve směru podpory vzájemné spolupráce s rodinou. Úspěšná učitelka je ta, která navrhuje, projektuje a realizuje různé formy a druhy vzájemných kontaktů s rodiči. Učitelka by se měla při komunikaci s rodiči vyvarovat kritizování a raději i vychvalování dítěte. Lepší, neţ vyjadřovat soudy o dítěti, 20

je popsat konkrétní situaci. Popis situace je zdlouhavější, ale konkrétnější a je ukázkou řešení situace. Rodiče jsou významnými sociálními partnery učitelky mateřské školy, spolupodílejí se na efektivitě práce učitelky a spoluvytvářejí klima v mateřské škole. Přiměřená komunikace a interakce rodičů podporuje úsilí učitelky o rozvoj dětí, činí spokojenými rodiče i děti. O vztahu učitelky a rodičů rozhoduje také to, jak dítě proţívá a reflektuje, co se v mateřské škole děje. Rodiče zpravidla upřednostňují učitelku, která projevuje kladný emoční vztah k dětem a vytváří příznivé emoční klima ve škole. Zároveň však učitelku důslednou, nabízející dětem mnoho podnětů, dávající jasná pravidla a dbající o jejich dodrţování. Učitelka můţe profesními dovednostmi velmi významně ovlivnit interakci a vztahy s rodiči (Gillernová, Mertin, 2010). Individuální práva rodičů zahrnují především právo rodičů na svobodnou volbu školy pro své dítě. Přitom ve většině zemí platí, ţe tato volba je omezena místem bydliště (pokud jde o veřejné školy). V některých zemích mohou rodiče dát své dítě do kterékoliv školy neomezeně (tak je tomu i v ČR; omezení můţe být dáno počtem míst, kdy přednost mají děti z daného regionu). K individuálním právům rodičů patří, kromě dalších práv, také právo na informace o výsledcích vzdělávání svých dětí. V případně zájmu rodičů i na informace o vnitřní organizaci školy, jejím řízení a hospodaření. Kolektivní práva rodičů znamenají jejich zastoupení v řídících či poradních orgánech školství. Toto zastoupení můţe být buď na úrovni školy, obce či regionu nebo na úrovni národní. Zatímco individuální práva rodičů jsou ve většině demokratických zemí dosti shodná, výraznější odlišnosti jsou v kolektivních právech rodičů. Ve většině zemí jsou tato kolektivní práva legislativně zajišťována na úrovni škol a obcí, kdeţto jen několik zemí umoţňuje účast rodičů v řízení školství také na regionální nebo národní úrovni. K těmto zemím patří např. Norsko, Švédsko a Německo, kde mají rodiče zastoupení na všech úrovních řízení školství. S jistotou lze předpokládat, ţe rodiče jsou významnými aktéry výchovy a vzdělávání mladých lidí, a proto je jejich komunikace a kooperace s druhým nejvýznamnějším edukačním aktérem, tj. školou, tolik důleţitá. Toto si dnes uvědomují jak pracovníci pedagogické teorie a výzkumu, tak i odborníci 21

ve vzdělávací politice, kteří podporují různorodé aktivity v (Průcha, 2011). této oblasti 22

II. Praktická část Cílem praktické části je prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit názory rodičů na spolupráci s mateřskou školou a současně jejich zájem o spolupráci. Dále zjistit ze strany pedagogických pracovnic mateřské školy, pracující s prvky kurikula Začít spolu, jak ony hodnotí tuto spolupráci s rodiči dětí. 5 Charakteristika mateřské školy, respondentů a výzkumného nástroje Předškolní zařízení, ve kterém jsem se rozhodla šetření provádět, je umístěno ve staré sídlištní zástavbě na okraji města. Z důvodu zachování anonymity zařízení, které jsem ředitelce školy přislíbila, budu nazývat šetřenou mateřskou školu Korálek a lokalitu jejího umístění zmíním pouze okrajově. Mateřská škola Korálek je čtyřtřídní s jednou třídou se speciálními vzdělávacími potřebami (logopedickými). Třídy jsou umístěny ve dvou budovách, vzdálených od sebe přibliţně 100 m, s veškerým sociálním i stravovacím zázemím. Okolo obou budov jsou prostorné a dobře vybavené školní zahrady s dostatečnou zelení. Původně se jednalo o dvě konkurenční mateřské školy, které byly od ledna 2002 sloučeny pod jedno ředitelství. Obě pracoviště mateřské školy byla vybudována jako účelové stavby v akci Z, jedna v roce 1967, druhá v roce 1978 jako podnikové mateřské školy tehdejších obuvnických závodů. Jedná se o typické stavby své doby. V těsné blízkosti mateřské školy je les, kde tráví děti pobyt venku v opravdové přírodě. Dopravní dostupnost k oběma pracovištím mateřské školy je velmi dobrá. Mateřskou školu navštěvuje devadesát dva dětí, o které pečuje osm pedagogických pracovníků a sedm nepedagogických pracovníků školy. Hlavními spolupracujícími subjekty mateřské školy jsou rodiče dětí. Nejsou však jedinými subjekty, se kterými mateřská škola Korálek spolupracuje. V blízkosti mateřské školy je základní škola, se kterou mateřská škola velmi aktivně spolupracuje jiţ od roku 2000. Má moţnost vyuţívat celoročně tělocvičnu základní školy, plavecký bazén i s profesionálními učiteli plavání, dopravní hřiště pro dopolední preventivní výuku a odpolední praktické vyuţití s rodiči dětí z mateřské školy. Uskutečňují se vzájemné návštěvy obou škol při různých slavnostních příleţitostech a dalších společných akcích. 23

Mateřská škola kromě blízké základní školy spolupracuje také s řadou dalších subjektů. Patří mezi ně např.: Pedagogicko-psychologická poradna, klinické logopedky, speciální pedagoţka tyto subjekty pomáhají mateřské škole diagnostikovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Na základě jejich doporučení jsou děti do této třídy zařazovány. Provádějí v průběhu školního roku návštěvy mateřské školy a spolu s pedagogickými pracovnicemi vyhodnocují pokroky dětí. Společně s vedením školy pomáhají na besedách s rodiči dětí osvětlovat pojem školní zralost a na základě jejich doporučení se potom rodiče rozhodují o případném odkladu školní docházky do základní školy. Městská knihovna pořádá pro děti z mateřské školy návštěvy spojené se čtením pohádek českých i zahraničních autorů, mají moţnost se seznámit s tím, jak jsou kníţky v knihovnách ukládány a ošetřovány. Domovinka a Domov důchodců nabízí dětem moţnost styku se staršími spoluobčany města, rozvíjí u nich sociální cítění a pocit radosti z obdarování těchto spoluobčanů drobnými vyrobenými dárky a kulturním vystoupením. Městské kulturní středisko při spolupráci s tímto subjektem mateřská škola vyuţívá návštěv divadelních a filmových představení v jejich zařízeních a v neposlední řadě ve spolupráci s rodiči vybraných dětí zajišťují vítání nových občánků města kulturním vystoupením. Dům dětí a mládeţe pořádá pro mateřskou školu zajímavé výlety například Cestu pohádkovým lesem a návštěvy svých prostor zoologického koutku. Městská policie a BESIP pomáhají mateřské škole naplňovat projekt Bezpečná cesta do školky besedami, dozorem na cyklistických odpoledních na dopravním hřišti a ukázkou policejní techniky. Mateřská škola spolupracuje ještě s dalšími subjekty, k nimţ patří divadelní společnosti, které navštěvují s výchovnými programy přímo mateřskou školu, a také s okolními mateřskými školami. Mateřská škola se dále účastní různých regionálních soutěţí, třídění odpadu v souladu s ŠVP a spolupracuje s nadačními fondy Sidus a Šance, které pomáhají onkologicky nemocným dětem. 24

Mateřská škola vyuţívá od roku 2001 ke své vzdělávací práci prvků alternativního vzdělávacího programu Začít spolu. Její školní vzdělávací program je zaměřen na poznávání světa v celém jeho kontextu, tzn. být součástí společenství rodiny, lidí, přírody, světa, ale i vědy a techniky. Výchovu a vzdělávání škola vnímá jako celistvý proces, který zasahuje celou osobnost dítěte. Mateřská škola klade důraz na úctu k dítěti, respekt a důvěru, orientaci na jeho vnitřní aktivitu, tvořivé síly, vlastní proţitky a zkušenosti. Kaţdé dítě mateřské školy má právo se projevovat jako jedinečná osobnost, rozvíjet se a učit se v rozsahu svých moţností a potřeb, postupovat svým tempem za pomoci podpůrné atmosféry zaloţené na porozumění, přijetí dítěte, uznání a naslouchání. Cílem mateřské školy je dosáhnout vysokého stupně samostatnosti dětí, individuálního získávání kompetencí, které budou děti schopné uplatňovat ve svém dalším ţivotě a vzdělávání. 5.1 Spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání v MŠ Korálek Jedním z prvků tohoto alternativního programu Začít spolu je úzká spolupráce s rodiči dětí, navštěvujících mateřskou školu. Tato spolupráce je podle slov ředitelky prioritou mateřské školy a velmi kladně se odráţí i na docházejících dětech. V posledních letech nemají vůbec ţádné problémy s adaptačním procesem nově přijatých dětí. Většina z nich prostředí mateřské školy jiţ zná a v případě, ţe nikoli, rodiče mají moţnost předem si s pedagogy školy dohodnout adaptační proces pro své dítě. Rodiče dětí mají moţný přístup aţ do tříd, mají moţnost si s mladšími dětmi pohrát v ranních i odpoledních hodinách, příp. splnit některý z připravených úkolů u starších dětí. V dřívějších letech tuto moţnost neměli, dítě předávali pedagogické pracovnici přímo ze šatny dětí a své dítě si vyzvedávali prostřednictvím domácího telefonu, umístěného v šatnách dětí i ve třídách. Nebylo zvykem, aby rodiče vstupovali do tříd. Také nemohli společně se svými dětmi navštěvovat mateřskou školu před jeho fyzickým nástupem. Dítě tak přicházelo do zcela neznámého prostředí, navíc bylo odebráno rodičům přímo ze šatny dětí. Mnohé děti tuto situaci nesly dle slov současného vedení mateřské školy velmi těţce a byly plačtivé. Od roku 2000 s výměnou vedení školy, byly zavedeny nové způsoby spolupráce s rodiči dětí, mezi jinými právě velká změna adaptačního procesu i vstupování rodičů do tříd. Mateřská škola začala postupně svůj výchovně vzdělávací program obohacovat o prvky alternativního programu Začít spolu a začala svoji činnost mateřské školy stavět právě na spolupráci s rodiči. Rodiče dnes zcela 25

běţně mohou hovořit s učitelkou bezprostředně dle potřeby ráno při předávání dítěte, v poledne nebo odpoledne při jeho vyzvedávání. Jsou průběţně seznamováni s výchovnými projekty vyplývajícími ze ŠVP (Školní vzdělávací program) prostřednictvím nástěnek u jednotlivých tříd, dále s pracemi svých dětí i zpětnou vazbou dětí po ukončení projektů na zveřejněných flipech, se Školním vzdělávacím programem a dalšími důleţitými informacemi o chodu mateřské školy prostřednictvím nástěnky v hlavní chodbě školy. Své poznatky a připomínky sdělují pracovníkům školy buď ústně při kaţdodenním styku, nebo na třídních schůzkách a dalších společných setkáních, prostřednictvím dotazníků a anket i svých zástupců v Klubu rodičů. V případě, ţe chtějí zůstat v anonymitě, mohou vyuţít schránku Krtkova kapsa, umístěnou u hlavní nástěnky, aby byla přístupná všem rodičům dětí. Neadresným způsobem následně odpoví ředitelství školy na dotaz nebo připomínku vysvětlením na hlavní nástěnce v blízkosti této schránky. Ze zjištěných informací této schránky rodiče vyuţívali více v dřívějších letech, na počátku radikálních změn v chodu mateřské školy. V současné době a zhruba pět let nazpět ředitelka školy na ţádný dotaz ani připomínku prostřednictvím této schránky neodpovídala. Rodiče dle jejích slov řeší všechny dotazy i připomínky přímo s učitelkami ve třídách, pokud vznikají další nesrovnalosti nebo nejsou-li rodiče s podanými informacemi uspokojeni, obracejí se přímo na ředitelku školy. Vytvořila se vzájemná atmosféra důvěry a otevřenosti mezi mateřskou školou a rodinou. 5.1.1 Aktivita rodičů v mateřské škole Korálek Rodiče jsou mateřské škole Korálek nápomocni i při výchovně vzdělávacích projektech, které obohacují profesními zkušenostmi s ukázkou různých předmětů, sbírkami nebo uspořádáním zajímavé besedy, případně návštěvy, přizpůsobené předškolnímu věku dětí (viz fotodokumentace v příloze č. 6). Dle slov ředitelky i ostatních pedagogů školy jsou rodiče pravidelně velmi aktivní při pořádání společných oslav těchto svátků: Mikuláš (tatínek a dědeček v převleku) děti seznamuje s jejich kladným chováním i prohřešky jednotlivců a následně jim předává dárky, Vánoce podvečerní posezení s rodiči a dětmi ve třídách u vánočních stromečků, zakončené v rámci enviromentální výchovy společným zdobením vánočního stromu krmením pro drobná zvířata a ptactvo na školní zahradě, 26

Velikonoce společné odpolední tvoření z keramiky a pedigu, Čarodějnice zábavné dopoledne se soutěţemi, které připravují na školní zahradě pro děti maminky v převlecích společně s učitelkami, Svátek matek zábavné odpoledne pro maminky, které pro ně děti připraví spolu s učitelkami (dárečky, občerstvení, krátký program), Den dětí zábavné dopoledne na školní zahradě plné soutěţí a oblíbených činností dětí, na kterém se podílí rodiče i učitelky školy. Dále rodiče spolupracují při těchto dalších aktivitách: Dvakrát do roka (podzim, jaro) při cyklistickém odpoledni na dopravním hřišti blízké základní školy, kde si děti ověřují a zdokonalují svoje dovednosti bezpečné jízdy za dohledu rodičů a učitelů školy. V jarních měsících i za účasti pracovníků BESIPu a Městské policie, která vyhodnocuje vlastní průběh. Této společné aktivitě předchází beseda s Městskou policií s názornou ukázkou (zajišťuje tatínek policista). Vybrané děti se dle zájmu rodičů seznamují v mateřské škole v odpoledních hodinách se základy anglického jazyka pod vedením jedné ochotné maminky, která má potřebné vzdělání pro tuto aktivitu. Společně s mateřskou školou vedou rodiče své děti ke třídění odpadu, který má škola ve svém Školním vzdělávacím programu a účastní se místní soutěţe o sběr PET lahví, ve které se v posledních pěti letech mateřská škola umísťuje na předních místech z celkového počtu soutěţících mateřských škol. V předvánočním období se mateřská škola jiţ devět let zapojuje společně s rodiči do charitativní akce pro nadaci Sdruţení Šance, která pomáhá nemocným dětem na hemato-onkologickém oddělení v Olomouci na nákup potřebných přístrojů zakoupením vánoční hvězdy. Tu si kupují nejen rodiče do svých domovů, ale tyto hvězdy zdobí také kaţdou třídu mateřské školy a děti o ně společně pečují (viz příloha č. 4). Mateřská škola se dále s rodiči v jarních měsících jiţ pět let zapojuje spolu s nadací Fond Sidus do charitativního projektu na pomoc nemocným dětem z Pediatrické kliniky UK 2. LF Fakultní nemocnice v Motole i Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc zakoupením drobných dárkových předmětů - 27

klíčenky, píšťalky, přívěsky nebo výukových předmětů - naučné broţurky, omalovánky, doplňovačky (viz příloha č. 5). V mateřské škole velmi aktivně pracuje Klub rodičů bez právní formy. Spolupracuje s ředitelstvím mateřské školy. Schází se čtyřikrát za rok. Podílí se na systému řízení školy, pomáhá při zajišťování různých akcí a brigád. Pro pedagogické pracovnice představuje také zpětnou vazbu a poskytuje pohled zvenčí. Rodiče mají moţnost se vyjádřit k plánování, podávat připomínky i náměty k mateřské škole prostřednictvím těchto svých zvolených zástupců. V oblasti péče o své zdraví mají děti moţnost navštívit zubní laboratoř, kde jim je nejen vysvětlena prevence péče o chrup, ale kde mohou i názorně spatřit následky nesprávné péče (tatínek majitel zubní laboratoře). V oblasti celkové bezpečnosti své i svých blízkých absolvují besedu s tatínkem hasičem s moţností návštěvy Hasičského záchranného sboru. Rodiče se společně s pedagogy školy podílí na přípravě individuálních plánů pro děti s odloţenou školní docházkou. Ve třídě se speciálními vzdělávacími logopedickými potřebami je spolupráce rodičů s mateřskou školou přímo nutností, aby bylo dosahováno pokroku u dětí, které do této třídy docházejí. Kaţdé dítě mateřské školy má zaloţené své portfolio, do kterého mohou rodiče kdykoli nahlédnout a diskutovat o něm s pedagogickými pracovnicemi. Předškolní děti mají svůj pracovní sešit, prostřednictvím kterého rozvíjejí své dovednosti a znalosti v souladu s RVP PV a získávají tak poţadované kompetence přiměřené jejich věku. I tyto pracovní sešity jsou k dispozici rodičům dětí, mohou do nich kdykoli nahlíţet a diskutovat o výsledcích svých dětí s pedagogy. Dalším důleţitým dokumentem, který má mateřská škola připravený pro kaţdé dítě školy a který společně s rodiči vyhodnocuje dvakrát do roka, je Záznam o individuálním vývoji dítěte (viz příloha č. 3). Tento záznamový dokument informuje o tom, na jaké úrovni se v jednotlivých dovednostech dítě nalézá. Při opakovaném vyhodnocení je moţné vidět globální posun ve vzdělávání dítěte, případně odhalit oblasti, v nichţ k předpokládanému posunu nedochází. Výsledný záznam je pracovním materiálem pedagoga, 28

který má dítě ve své péči a slouţí výhradně k tomu, aby pedagog mohl citlivěji a spolehlivěji přizpůsobovat vzdělávání jeho individuálním potřebám a moţnostem. Na základě zjištěných a ředitelstvím školy poskytnutých informací a údajů, týkajících se spolupráce mateřské školy s rodiči, jsem provedla v tomto předškolním zařízení dotazníkové šetření. U rodičů dětí s cílem zjistit, jak oni nahlíţí na vzájemnou spolupráci s mateřskou školou a pro srovnání také u pedagogických pracovnic školy (viz přílohy č. 1, č. 2). 5. 2 Charakteristika respondentů První skupinu respondentů tvoří rodiče dětí navštěvujících sledovanou mateřskou školu. Sloţení rodičovské veřejnosti je různorodé mladší i starší rodiče, většina z nich do mateřské školy vodí jiţ druhé, třetí dítě, někteří první dítě. Také sociální poměry rodičů jsou různé. Převáţná část dětí pochází z úplných rodin, ale v několika případech do této mateřské školy dochází děti z rodin se sociálně znevýhodněnými podmínkami. Druhou skupinu respondentů tvoří osm plně kvalifikovaných pedagogických pracovnic mateřské školy v průměrném věkovém sloţení čtyřicet šest let, které své bohaté znalosti a zkušenosti předávají svěřeným dětem. 5.3 Charakteristika výzkumného nástroje Ke svému výzkumu, který jsem na mateřské škole Korálek prováděla, jsem vyuţila jednoho z nejběţnějších nástrojů pro sběr dat dotazníku, protoţe se výsledná data dala přehledněji zpracovávat. Vytvořila jsem dva dotazníky s uzavřenými otázkami, které nabídly alternativy odpovědí, z nichţ si respondenti mohli vybrat. První dotazník, který se skládal z jedenácti otázek, jsem rozdala rodičům dětí mateřské školy. Toto šetření mělo ukázat, jak rodiče mateřskou školu pro své děti vybírali, jaké kritérium bylo nejpodstatnější při jejich výběru a jaký mají rodiče zájem o spolupráci s mateřskou školou. Další dotazníkové šetření jsem provedla mezi pedagogickými pracovnicemi školy. Dotazník obsahoval deset otázek rozdělených na dvě části. Průzkum ukázal jejich 29

pohled na vliv spolupráce rodičů a MŠ při vzdělávací práci a na oblast spolupráce rodičů dětí s mateřskou školou. Výsledky dotazníkového šetření jsou zobrazeny v tabulkách i grafech u kaţdé otázky jednotlivě v kapitole 7. Četnost získaných výsledků jsem převedla na procenta. Jednotlivé dotazníky jsou přílohou této bakalářské práce. S výsledky šetření jsem seznámila vedení školy, které je následně oznámilo rodičům prostřednictvím hlavní nástěnky v mateřské škole i pedagogickému kolektivu. Rodičům dětí (dále jen respondentům) bylo poskytnuto celkem sedmdesát pět dotazníků s uzavřenými otázkami, navráceno bylo padesát sedm dotazníků. Návratnost je tedy sedmdesát šest procent. V případě pedagogického sboru bylo rozdáno osm dotazníků s uzavřenými otázkami a ty byly navráceny všechny. Návratnost je tedy sto procent. 30

6 Interpretace dat 6.1 Rodiče a jejich názory na spolupráci s mateřskou školou Korálek Otázka č. 1: Jak jste se dozvěděli o této mateřské škole? Otázka č. a) od známých b) na internetu c)sami navštěvovali d) jinde 1 54% 7% 16% 23% Tabulka č. 1, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Graf č. 1, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Z uvedeného vyplývá, ţe nejvíce respondentů padesát čtyři procent na tuto otázku odpovědělo, ţe se o MŠ dozvěděli od známých. Následuje odpověď sedmi procent respondentů, ţe si tuto MŠ vyhledali na internetu kvůli třídě se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále šestnáct procent respondentů odpovědělo, ţe tuto MŠ navštěvovali sami a dvacet tři procenta respondentů se o ní dozvědělo jinde. Z těchto dvaceti tří procent vyplynulo, ţe dvacet jedno procento se dozvědělo o mateřské škole v logopedické ambulanci, pro čtyřicet dvě procenta respondentů je umístěna v blízkosti bydliště, pro sedm procent v blízkosti pracoviště, sedm procent si ji našli sami a sedm procent se vyjádřilo, ţe do této mateřské školy docházelo jejich starší dítě. Z výše uvedených výsledků je tedy zřejmé, ţe nejčastěji se rodiče dozvěděli o této mateřské škole z referencí od známých. Výsledky odpovědí také ukázaly, ţe spolupráce s logopedickou ambulancí probíhá velmi dobře, protoţe i tato přispěla k povědomí o MŠ. Doporučení MŠ logopedickou ambulancí také svědčí o kvalitě poskytované péče. Tuto spolupráci bude vhodné i nadále prohlubovat nejen z důvodu dobrých referencí a vzájemné spolupráce, ale i z důvodu stále rostoucích potřeb 31

v této oblasti, o čemţ vypovídá jiţ výše zmíněná odpověď sedmi procent respondentů, kteří si vyhledali MŠ právě kvůli tomuto typu specializace. Otázka č. 2: Jaké kritérium bylo nejpodstatnější při Vašem výběru této mateřské školy? Otázka č. a) lokalita b) pověst c) prezentace d) aktivity 2 38% 29% 1% 31% Tabulka č. 2, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Graf č. 2, Zdroj: vlastní, Dotazník pro rodiče Z výše zmíněného grafu vyplývá, ţe z celkového počtu získaných odpovědí byla ve třiceti osmi procentech nejpodstatnějším kritériem lokalita mateřské školy, následovaly aktivity mateřské školy třicet jedno procento odpovědí a pověst mateřské školy dvacet devět procent odpovědí. Kritériem pro výběr mateřské školy byla pro jedno procento odpovědí její prezentace na veřejnosti. Někteří respondenti u této otázky volili více neţ jednu odpověď a odpovídali takto: pro dvanáct procent respondentů byla důleţitá lokalita i aktivity mateřské školy, pro sedm procent respondentů byla při výběru důleţitá pověst mateřské školy a aktivity mateřské školy, pět procent respondentů vybíralo tuto mateřskou školu podle lokality a pověsti školy, pro sedm procent respondentů byla důleţitá lokalita umístění mateřské školy, pověst mateřské školy i její aktivity. Pro dvě procenta tázaných respondentů byla důleţitá při výběru mateřské školy pověst školy, prezentace školy na veřejnosti a její aktivity. Z uvedeného je vidět, ţe respondenti věnují výběru mateřské školy větší pozornost a o aktivity školy se zajímají víc neţ v minulosti. Přestoţe lokalita je stále nejdůleţitějším kritériem, v porovnání s dřívějšími průzkumy ředitelství školy před pěti lety, se projevila změna v přístupu respondentů. V současné době věnují více 32