Analýza vývoje krajiny se zaměřením na agrární valy a terasy na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří v letech 1938 až 2002

Podobné dokumenty
Analýza vývoje krajiny se zaměřením na agrární valy mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách v letech 1946 až 2002

Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

Zpracování archivních leteckých snímků pro identifikaci změn rozšíření agrárních valů během 20. století

Tvorba dat pro GIS. Vznik rastrových dat. Přímo v digitální podobě družicové snímky. Skenování

Proměny kulturní krajiny

Rastrová data DPZ a FOTOGRAMMETRIE v GIS

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Zhodnocení historického vývoje krajinné struktury a sídel Verneřického středohoří Ing. Johana Zacharová

2. Účel a cíl koncepce, zdroje dat

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem

Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří

Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra

Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří

ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ

Metodika Standardizovaný postup identifikace segmentů předindustriální krajiny platný pro regiony Moravy

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ

BRNĚNSKÉ HŘBITOVY ONLINE. Dana Glosová, Magistrát města Brna Kamila Klemešová, Magistrát města Brna

ZMĚNY AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS VE VERNEŘICKÉM STŘEDOHOŘÍ A JEJICH MONITOROVÁNÍ S VYUŽITÍM NÁSTROJŮ GIS

Vývoj hydrografické sítě mezi roky 1720 a 2010 v oblasti dolů Nástup Tušimice N map Specializovaná mapa s odborným obsahem

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Geografická data pro podporu rozhodování veřejné správy

Trvale udržitelné hospodaření se zemědělskou půdou Oddělení ochrany půdy Ministerstva zemědělství

Topografické mapování KMA/TOMA

Dostupné zdroje geodat v ČR

Topografické mapování KMA/TOMA

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions)

Porovnání navržených a současných zón odstupňované ochrany přírody v CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná

KIG/1GIS2. Geografické informační systémy. rozsah: 2 hod přednáška, 2 hod cvičení způsob ukončení: zápočet + zkouška

Portál veřejné správy ČR - CENIA

Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy

krajiny povodí Autoři:

INFRASTRUKTURY V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie SPECIALIZOVANÁ MAPA

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1

Vývoj krajiny v oblasti velkolomu Vršany N map Specializovaná mapa s odborným obsahem

Hodnocení potenciální viditelnosti národní kulturní památky. Hospital Kuks a okolní krajiny

Metodický pokyn. k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Představení produktů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Petr Dvořáček

ÚČELOVÁ KATASTRÁLNÍ MAPA A JEJÍ NÁSLEDNÉ VYUŽITÍ V PRAXI

Identifikace kulturně historických hodnot jednotky historické kulturní krajiny Reliktní krajina Olomouc (Táborová pevnost Olomouc)

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Podpora prostorového rozhodování na příkladu vymezení rizika geografického sucha

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

Ing. Martin Odstrčil AZV Opava (Ostrava)

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

JESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ

GIT a krajinotvorné programy v ČR

Geografické podklady Zeměměřického úřadu pro státní správu a samosprávu

FG metody výzkumu malé oblasti

Mgr. Vladimír Ledvina

Monitoring eroze zemědělské půdy

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Změny ve struktuře využití území obce Libverda. mezi lety 1845 a 2010

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH VYUŽITÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ ING. JIŘÍ BARTA, RNDR. ING.

Ing. Pavel Hánek, Ph.D.

Návod na použití aplikace Limity využití půdy

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU

Ing. Zdeňka Udržalová odbor statistických registrů

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :

VERIFIKACE MAPOVÁNÍ LAND USE-LAND COVER NA SOKOLOVSKU 2010 NA SOKOLOVSKU 2010

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

GIS. Cvičení 7. Interakční modelování v ArcGIS

CORINE LAND COVER. Jana Bašistová CENIA, česká informační agentura životního prostředí. 3. české uživatelské fórum Copernicus.

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

KVALITA DAT POUŽITÁ APLIKACE. Správnost výsledku použití GIS ovlivňuje:

PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ MORAVSKÁ DYJE

Výroční zpráva o činnosti za rok 2009

MONITORING EROZNÍHO POŠKOZENÍ PŮD POMOCÍ METOD DPZ USING REMOTE SENSING FOR MONITORING OF SOIL DEGRADATION BY EROSION

Využití digitální stereofotogrammetrie jako podpůrných dat pro automatizovanou tvorbu lesnických tematických map

Existující zdroje dat pro GIS

ROZHODUJTE EFEKTIVNĚJI NAD DATY Z GEODISU

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Diferenciace současného stavu geobiocenóz

Návod na použití aplikace Limity využití půdy

Ing. Jan Fafejta: Kvalita, přesnost a rozsah dat státních mapových děl ve vztahu k potřebám informačních systémů".

VÝVOJ VENKOVSKÝCH SÍDEL V 19. A 20. STOLETÍ: TVORBA ANALYTICKÝCH MAPOVÝCH VÝSTUPŮ

ROZVOJ SLUŽEB GEOPORTÁLU ČÚZK

Digitalizační centrum včetně plnění databáze rastrových map uživateli

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. ZABAGED Základní báze geografických dat. Hanka Olešovská

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU

Geografické informační systémy v územním plánování

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Poskytování dat a služeb Geoportál ČÚZK. Petr Dvořáček

VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Komplexní pozemková úprava

Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí

Transkript:

Analýza vývoje krajiny se zaměřením na agrární valy a terasy na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří v letech 1938 až 2002 Soubor specializovaných map ČÍSLO PROJEKTU QH82126 PROGRAM PP2 - OCHRANNÉ a ŠETRNÉ POSTUPY HOSPODAŘENÍ TÉMA Podpora udržitelného rozvoje venkova (venkovského prostoru) DOBA ŘEŠENÍ 1.1.2008-31.12.2011 NÁZEV PROJEKTU Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově. ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL RNDr. Iva Machová PŘÍJEMCE/ Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem KOORDINÁTOR Hoření 3083/13, 40096 Ústí nad Labem Výstup dílčího cíle V001 Podchycení rozšíření agrárních valů včetně parametrů a zpracování v prostředí GIS. Autor a předkládající organizace: Jitka ELZNICOVÁ Fakulta životního prostředí Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem Adresa: Králova výšina 7, Ústí nad Labem, 40096 Mail: Jitka.Elznicova@ujep.cz Tel.: +420475248136 Fax: +420475248158 prosinec 2011

Obsah 1 SPECIALIZACE MAPY... 3 2 VLASTNÍ POPIS... 3 2.1 Zdroje dat a zpracování leteckých snímků... 3 2.2 Vektorizace valů a krajinného pokryvu... 4 2.3 Analýza dat... 4 2.3.1 Zastoupení agrárních valů v krajině a změny ve využití krajiny... 4 2.3.2 Analýza vývoje agrárních valů... 4 2.3.3 Analýza vlivu sklonitosti na výskyt agrárních valů... 4 2.3.4 Další analýzy... 4 2.4 Popis předávaných dat pro lokalitu Oblík... 5 3 PŘÍNOS MAP... 6 4 POPIS UPLATNĚNÍ MAP... 7 5 SEZNAM ODBORNÝCH PODKLADŮ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY VYPRACOVÁNÍ MAPY... 7 6 JMÉNA OPONENTŮ A NÁZVY ORGANIZACÍ... 8 7 SEZNAM SPECIALIZOVANÝCH MAP PRO MODELOVOU LOKALITU OBLÍK... 9 2

1 SPECIALIZACE MAPY Mapy vznikly s podporou ministerstva zemědělství v rámci podpory udržitelného rozvoje venkova (venkovského prostoru): projekt č. QH82126 (Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově). Jedním z cílů a metod tohoto projektu je použití nástrojů GIS pro jejich analýzu. Cílem vytvořených specializovaných map je komplexně zhodnotit vývoj modelové oblasti Oblík se zaměřením na výskyt agrárních valů a teras (dále jen valů) v letech 1938 až 2002. Tato lokalita se nachází na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří. Při hodnocení byly zjišťovány prostorové a procentuální změny valů. Dále byly hodnoceny faktory, které ovlivnily vývoj valů, jako je sklonitost terénu, krajinný pokryv a jiné další vlivy. Byla navržena metodika zpracování archivních leteckých snímků a metodika vektorizace, identifikace a hodnocení vývoje vegetace na valech. 2 VLASTNÍ POPIS Pomocí zpracovaných a získaných dat byla vytvořena databáze valů modelové lokality, kde u každého valu je připojena informace o jeho vývoji, nadmořské výšce, sklonu svahu a horninovém podloží. Součástí příloh jsou i data, která byla použita pro analýzy modelové lokality, jako je: použité letecké snímky, digitální model terénu; sklonitost terénu; geologické podloží, hranice zpracovaných valů a hranice modelové lokality. Součástí specializovaných map je též vytvořený projekt na mapovém serveru (mapserver.ujep.cz/projekty/qh82126), kde je možné si všechna data prohlédnout, včetně podrobného popisu dat. 2.1 Zdroje dat a zpracování leteckých snímků Hlavním zdrojem pro identifikaci změn valů byly letecké snímky z roku 1938 z archivu VHMÚř v Dobrušce (PŘÍLOHA 8) a ortofota z roku 2002 od firmy Geodis Brno, spol. s r. o (PŘÍLOHA 7). Jako pomocná data byla využita data od ČÚZK: Základní báze geografických dat ZABAGED pro tvorbu digitálního modelu terénu a reambulované mapy 3. vojenského mapování pro kontrolu identifikovaných valů v minulosti. Před vlastním hodnocením bylo zapotřebí zpracovat archivní letecké snímky, které byly získány pouze jako negativy. Po jejich naskenování se provedla ortorektifikace v programu Leica Photogrammetry Suite. Podrobný postup zpracování historických snímků je uveden v práci Elznicové (2008). Byly vytvořeny trojrozměrné pohledy studovaných lokalit. (Elznicová, Machová, 2010b) 3

2.2 Vektorizace valů a krajinného pokryvu Na základě ortofot z minulosti a současnosti byly vektorizovány pomocí nástrojů GIS základní krajinné prvky. (Elznicová, Machová, 2010a) Podrobně byla identifikována vegetace na valech. Valy včetně vegetace na ně vázané byly zakreslovány jako polygony metodou ruční vektorizace v programu ArcGIS (PŘÍLOHA 4). Nejprve byla provedena vektorizace valů a ostatních krajinných prvků na snímcích v roce 2002 (PŘÍLOHA 1). Rok 1938 byl zpracováván metodou zpětné úpravy (Backward editing method) (PŘÍLOHA 2). To znamená, že v případě posunu valů na historických snímcích oproti současnosti, byly valy z minulosti záměrně posunuty tak, aby polohově odpovídaly současnosti. U zaniklých valů byla zakreslena poloha dle historických snímků. Ke každému valu byla vytvořena databáze rozlišující valy s kontinuální existencí od 40. let 20. stol. do současnosti; zvětšení těchto původních valů nebo vznik nových; valy zaniklé nebo neidentifikovatelné použitou metodou. Podrobný postup vektorizace valů a jejich interpretace je uvedena v práci Machové a Elznicové (2011). 2.3 Analýza dat 2.3.1 Zastoupení agrárních valů v krajině a změny ve využití krajiny Z vektorizovaných vrstev jednotlivých roků je možné zobrazit zastoupení jednotlivých krajinných prvků a zjistit jejich procentuální zastoupení (PŘÍLOHA 1 a 2). Pomocí topologického překrytí byly vyhodnoceny prostorové změny ve využití krajiny během sledovaného období (PŘÍLOHA 3). 2.3.2 Analýza vývoje agrárních valů Pomocí podrobných dat o valech byla provedena analýza výskytu agrárních valů (prostorové změny i procentuální změny) v roce 2010. Porovnáním polygonů znázorňujících vegetaci vázanou na valy (1938 vs. 2002) bylo možno rozhodnout, zda valy zanikly; zachovaly se; zda se na nich rozšířila vegetace; či jejich vegetace splynula v souvislé křoviny či les. Mapa byla samostatně publikována v roce 2010 (Elznicová, Machová, 2010b), nyní pro úplnost je zde také uvedena (PŘÍLOHA 5). 2.3.3 Analýza vlivu sklonitosti na výskyt agrárních valů Pro komplexní hodnocení valů byl vytvořen digitální model terénu s rozlišením na 5 m z dat ZABAGED poskytnutých ČÚZK (PŘÍLOHA 9). Z něho byla vytvořena mapa sklonitosti s rozlišením na 5 m (PŘÍLOHA 10). Přiřazení třídy sklonitosti jednotlivým valům byla provedena analýza vlivu sklonitosti na výskyt valů (PŘÍLOHA 6). Podrobný postup je uveden v práci Machová, Elznicová (2011). 2.3.4 Další analýzy Při hodnocení valů na Verneřicku (Machová, Synek a Fiedlerová, 2010) se využily též informace o geologickém podloží. Použitá data (GEOČR50) byla zakoupena u Geologické služby ČR, (PŘÍLOHA 11). Informace o geologickém podloží je uvedena u každého valu. V rámci hodnocení valů se prováděla analýza vzdálenosti valu od lesa na lokalitě Verneřice. (Machová, Elznicová a Synek, 2010) 4

2.4 Popis předávaných dat pro lokalitu Oblík 1) Krajinný pokryv - vektorizovaný stav krajiny podle leteckého snímku z roku 2002 Typ prvku: vektor polygon Název souboru: O_pokryv2002.shp Atributy: Kod (kód krajinného pokryvu) 1 - agrární valy a terasy 2 - lesní porosty 3 - roztroušená zeleň a křoviny 45 - pole a trvalé travní porosty 6 - zástavba 7 - sady a vinice 8 - vodní plochy prvek_kr (popis krajinného prvku) Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) 2) Krajinný pokryv - vektorizovaný stav krajiny podle leteckého snímku z roku 1938 Typ prvku: vektor polygon Název souboru: O_pokryv1938.shp Atributy: Kod (kód krajinného pokryvu) 1 - agrární valy a terasy 2 - lesní porosty 3 - roztroušená zeleň a křoviny 45 - pole a trvalé travní porosty 6 - zástavba 7 - sady a vinice prvek_kr (popis krajinného prvku) Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) 3) Porovnání kr. prvků mezi lety 2002-1938 a identifikace změny využití krajiny Typ prvku: vektor polygon Název souboru: O_pokryv_vyvoj.shp Atributy: krajina_38 (popis krajinného prvku v roce 1938) krajina_02 (popis krajinného prvku v roce 2002) Vyvoj (změna pokryvu, hodnoty 0 a 1) 0 krajinný pokryv nezměněn 1 krajinný pokryv změněn Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) 4) Analýza agrárních valů Typ prvku: vektor polygon Název souboru: O_valy_vyvoj.shp Atributy: Typ_valu (hodnoty typu valů dle vývoje) 0 - agrární valy existující ve 30. let. 20. stol., nyní zaniklé 1 - agrární valy existující od 30. let 20. stol. až do současnosti 2 - zvětšení plochy agrárních valů do současné šíře a nově vzniklé agrární valy 3 - agrární valy existující ve 30. letech 20. stol., nyní jsou součástí souvislých křovin nebo lesa Tr_sklonu (hodnoty třídy sklonu) 1-0-1 2-1-3 3-3-7 4-7-12 5-12-17 6-17-25 7 - >25 5

5) Hranice modelové oblasti Nadm_vyska nadmořská výška s přesnosti na 5m (m n.m.) Hornina horninové podloží dle GEOČR50 Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) Typ prvku: vektor polygon Název souboru: O_hranice_oblast.shp Atributy: Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) 6) Hranice zkoumaných valů v současnosti a minulosti Typ prvku: vektor polygon Název souboru: O_hranice_valy.shp Atributy: Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) 7) Ortofoto - stav krajiny v roce 1938 Typ prvku: rastr Název souboru: O_ortofoto1938.jpg 8) Ortofoto - stav krajiny v roce 2002 Typ prvku: rastr Název souboru: O_ortofoto2002.jpg 9) Digitální model terénu modelové lokality Typ prvku: rastr Název souboru: O_dtm.tif Atribut: nadmořská výška (m n.m.) 10) Sklonitost terénu modelové lokality Typ prvku: rastr Název souboru: O_sklon.tif Atribut: skon svahu (stupně) 11) Geologické podloží Typ prvku: rastr Název souboru: O_geologie.tif 3 PŘÍNOS MAP Přínos map spočívá ve významu zobrazovaného krajinného prvku - valu pro člověka. Zobrazované území s valy je z pohledu celé ČR výjimečné. Území CHKO České středohoří vzhledem k přírodním podmínkám především geologickým a klimatickým bylo a je i v současnosti využíváno k zemědělské činnosti. Agrární valy a terasy vznikaly jako následek úprav pozemků s cílem zvýšit zemědělskou produkci. Takovou "jemnou" krajinnou strukturu zachycují historické mapy. V souvislosti se změnou vlastnických vztahů, kolektivizací a s používáním jiných technologií a techniky v zemědělství byly odstraněny meze. Zachovaly se především jejich kamenité formy označované jako agrární valy a strmé svahy teras. Takový stav zachycují mapy z roku 2002. Tento stav bude možno použít jako srovnávací v budoucnosti. 6

Obojí typy krajinných prvků (valy, terasy) jsou považovány za účinná protierozní opatření, jak proti větrné tak vodní erozi, které ohrožují půdy v ČR. Při řešení projektu byly zjištěny i další funkce valů, např. jsou prostředím pro šíření lesních druhů rostlin a jistě i dalších druhů organismů do kulturní zemědělské krajiny či šíření dřevin na úhory. Zda se jedná o funkce v souladu se zájmy člověka, závisí na konkrétní situaci. Např. lesnatost Českého středohoří je celkově nízká pod úrovní lesnatosti v České republice. Dřeviny na agrárních valech mají nesporný význam jako zdroj palivového dřeva. V kulturní zemědělské krajině zvyšují přirozený charakter krajiny, což vede k jejímu pozitivnímu vnímání a přitažlivosti krajiny pro turistiku. Za vhodných podmínek jsou útočištěm zvláště chráněných a ohrožených druhů. Výsledky analýz jsou jedním z nástrojů, které dokumentují vývoj krajiny v území, pro které byly zpracovány. Použití prostředků GIS umožňuje zobrazovat krajinu jako celek a sledovat změny krajinných struktur včetně krajinného prvku "agrární valy a terasy". Pomocí těchto nástrojů lze kvalitativně i kvantitativně zhodnotit vývoj agrárních valů a teras. 4 POPIS UPLATNĚNÍ MAP Mapy jsou určeny pro pracovníky státní správy v oblasti zemědělství, ochrany přírody a v soukromém sektoru v zemědělství. Měly by být brány v úvahu při krajinném plánování. 1) Při přípravě dokumentace ÚSES by bylo vhodné zvážit funkci valů jako biokoridorů, při tom mají předkládané mapy nezastupitelný význam. 2) Při obnově sítě polních cest je užitečná znalost původního průběhu liniové zeleně v krajině. 3) Z rozsahu ploch vegetace valů tvořené známým složením dřevin je možno odhadnout i zásobu dřeva. 4) V současnosti není koncepce nakládání s valy, neboť není jasný význam valů pro společnost. Znalost jejich rozšíření a změn, může být dobrým základem při pochopení jejich významu. 5) Mapa je určena pro odbornou i laickou veřejnost v oblasti. V současné době je uzavřena smlouva se Správou CHKO České středohoří na využívání výsledků z tohoto projektu. 5 SEZNAM ODBORNÝCH PODKLADŮ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY VYPRACOVÁNÍ MAPY ELZNICOVÁ J. (2008) Zpracování archivních leteckých snímků pro identifikaci změn rozšíření agrárních valů během 20. století. Severočeskou přírodou, Litoměřice, č. 39, s. 15-22. 7

ELZNICOVÁ, J.; MACHOVÁ, I. (2009): Identifikace změn rozšíření agrárních valů. In. Hübelová, D. (ed.): Geografické aspekty středoevropského prostoru. 1.díl. MU Brno PF, Brno, s. 84-96. ELZNICOVÁ, J.; MACHOVÁ, I. (2010a): Identifikace změn rozšíření agrárních valů na úpatí vrchu Oblíku. Studia Oecologica IV, č. 4, Ústí nad Labem, s. 5-14 ELZNICOVÁ, J.; MACHOVÁ, I. (2010b): Vývoj agrárních valů a teras na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří v letech 1938 až 2002, FŽP UJEP. Specializovaná mapa s odborným obsahem, vytištěno, formát A2, Ústí nad Labem KUBÁT K., MACHOVÁ I. (2010): Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří (sz. Čechy), Studia Oecologica IV, č. 4, Ústí nad Labem, s. 33-39 MACHOVÁ I., ELZNICOVÁ J. (2011) Změny agrárních valů a teras ve Verneřickém středohoří a jejich monitorování s využitím nástrojů GIS. In. KOLEJKA, J. (ed):krajina Česka a Slovenska v současném výzkumu. Masarykova univerzita, Brno, 343 s., kapitola 6: s.180-195. MACHOVÁ I., ELZNICOVÁ J., SYNEK V. (2010): Význam agrárních valů a teras jako migračního prostředí lesních druhů. Severočeskou přírodou, č. 41, Ústí nad Labem, s. 75-82 MACHOVÁ I., SYNEK V., FIEDLEROVÁ K. (2010): Flóra valů a hodnocení příčin jejího složení. Studia Oecologica, Ústí nad Labem, roč. IV, č. 4, s. 40 49. 6 JMÉNA OPONENTŮ A NÁZVY ORGANIZACÍ Mgr. Ondřej Vítek, Ph.D., vedoucí odboru - Odbor zvláštní ochrany přírody, Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha Ing. Marie Trantinová Ph.D., ÚZEI Mánesova 75, Praha 2, pracoviště Opava 8

7 SEZNAM SPECIALIZOVANÝCH MAP PRO MODELOVOU LOKALITU OBLÍK 7.1 Výsledky analýz Příloha 1: Příloha 2: Příloha 3: Příloha 4: Příloha 5: Příloha 6: Krajinný pokryv v roce 2002 modelové lokality na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Krajinný pokryv v roce 1938 modelové lokality na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Změny ve využití krajiny v letech 1938 2002 modelové lokality na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Hranice zkoumaných agrárních valů v letech 1938 2002 modelové lokality na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Vývoj agrárních valů v letech 1938 2002 modelové lokality na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Klasifikace agrárních valů dle třídy sklonitosti území modelové lokality na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří 7.2 Pomocné vrstvy Příloha 7: Letecký snímek z roku 2002 modelové lokality na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Příloha 8: Příloha 9: Letecký snímek z roku1938 modelové lokality na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Digitální model terénu modelové na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Příloha 10: Sklonitost terénu modelové lokality na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Příloha 11: Horninové podloží modelové lokality na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří 9

Příloha 1: 10

Příloha 2: 11

Příloha 3: 12

Příloha 4: 13

Příloha 5: 14

Příloha 6: 15

Příloha 7: 16

Příloha 8: 17

Příloha 9: 18

Příloha 10: 19

Příloha 11: 20