depeše / markéta polochová 245

Podobné dokumenty
Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na uměleckých vysokých školách: na Janáčkově akademii múzických umění v Brně

Nové vedení Domu umění města Brna

GRAMOTNOST VE ŠKOLE doc. Ing. Vladimír Jehlička, CSc., MUDr. Zdeněk Fink,

Obr. 2. Akce Hugo, 1962, davová recitace Máje u Máchova pomníku. Foto J. Svoboda, osobní archiv M. Plešáka.

Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta

TRANSDISCIPLINÁRNÍ DIDAKTIKA: O UČITELSKÉM SDÍLENÍ ZNALOSTÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝUKY NAPŘÍČ OBORY

IN/visible FOTOfestival Olomouc 08

TÝDEN KÁVY 2014 Kávové oslavy pokračují, tradice zakořenila ČTVRTÝ ROČNÍK

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

DIVADELNÍ REVUE n o 3

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Praha krásná, chytrá, inspirující a literární! 12. května 2011

Měnící se společnost?

MEZINÁRODNÍ TÝDEN DIVADELNÍHO MANAGEMENTU 2017

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

Oponentský posudek. habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D.

Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro rok 2016

Terén Brna se stane Terénem

Vyhodnocení veřejné konzultace k přípravě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

ANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

Konference EPALE na téma IT a vzdělávání dospělých Hotel DUO, Praha 9

Igor Zhoř , Brno , Brno

Kolo ipadagogiky. Martin Prade Lucie Rohlíková

2. odborná konference projektu moderní učitel

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR

Otevřená výzva mezinárodní veřejná soutěž

Zpráva Akreditační komise o hodnocení Vysoké školy zdravotnické, o.p.s.

Zpráva ze zahraniční cesty

Žádost o podporu kinematografie

PARDUBICKÝ. Nastane dnes na Malé scéně Konec dějin? deník 1 úterý 12. února 2013 KULTURA VÝCHODNÍ ČECHY I S ' PoiUete svým blízkým

Myslím, že jsem tenkráte šílil Proměny interpretace Nerudovy povídky U Tří lilií s ohledem na věk čtenáře Mgr. Eva Marková

DRAMATICKÁ VÝCHOVA. KR P C S zk, klz, z

Náčrtník : pokus o komentář

Teorie 1. Charakterizujte divadelní vědu, její předmět, základní, vedlejší a příbuzné disciplíny, problémy a metody, její vznik a vývoj.

Vyhodnocení dotazníkového šetření:

Úvod do studia a života na vysoké škole - vysoká škola, věda, hodnocení a financování. Informace pro nové studenty Přírodovědecké fakulty JU

TISKOVÁ ZPRÁVA: Nové kritické vydání Máje Karla Hynka Máchy

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

ARCHEOLOGIE PRAVĚKÝCH ČECH. SV. 1-8 Jiráň, Luboš Venclová, Natalie (editoři) Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.

Ústav bohemistických studií Bohemistika pro cizince tříletý bakalářský studijní program

Obsah Výroční zpráva Studio Hrdinů 2011 I str. 2

Jiří Levý. Bratislava

Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů

Povinné uveřejňování smluv, Registr smluv - týden před zahájením ostrého provozu

INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Aktivity knihovny a spolupráce se školami.

AFB VÁŠ VELETRŽNÍ PARTNER

Mgr. DÁŠA LASOTOVÁ, PhD.

Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU

Studijní obor doktorského studia Politologie (P0312D20548)

Nová publikace o e-learningu

Ukázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.

Organizační řád Centra pro otázky životního prostředí

OBSAH: ÚVOD iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD Základní koncept řízení porad Operativní porada Výrobní porada...

NABÍDKA PROJEKTŮ. Studia DAMÚZA PŘEDSTAVENÍ A PROJEKTY PRO SEZÓNU 2009 / 2010

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / ÚNOR 1948 A 50.LÉTA PŘÍPAD DR. HORÁKOVÁ

DRAMATICKÁ VÝCHOVA. P C S zk, klz, z KR P C S zk, klz, z KR. Základ oboru: Macková R. a pedagogové ADaV z zk 2 Konývka

říjen 2019 leden 2020 Přednáškový cyklus o občanech a státu Garant kurzu: JUDr. Jan Kudrna, Ph.D., ústavní právník

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166)

Zpráva ze zahraniční cesty

ŽÁDOST O AKREDITACI NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO OBORU SVĚTELNÝ DESIGN STUDIJNÍHO PROGRAMU DRAMATICKÁ UMĚNÍ

Literatura v češtině Primární texty: Bachtin, Michail Michajlovič: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha 1975, Eco, U

Dramatická výchova. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Rozvoj poznávacích, komunikačních a sociálních dovedností dětí

Alternativní formy hodnocení studentů. Tým Oddělení CJV na FSS

EVROPSKÝ DUCH LÉON BRUNSCHVICG

PROJEKT 1 NÁZEV PROJEKTU:

ČESKÁ LITERATURA II. POLOVINY 20. STOLETÍ. Divadla malých forem

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN

Rozvoj čtenářské gramotnosti ve Zlínském kraji. Návrh projektu k implementaci KAP I

Tanec Praha. Profesionální umění. Projekt č. 1: Tanec dětem Celkové náklady na projekt:

Co jsou rovné příležitosti ve vzdělávání? Aktuální téma domácí úkoly. Pohled místních aktérů na problematiku rovných příležitostí ve vzdělávání.

2. zasedání Národní stálé konference datum 27. března 2015, 10:00 15:15 Praha, Slovanský dům

Jak naložit s tím, co tušíme či víme?

Aktualizace Dlouhodobého záměru

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

IFLA camp 2012: zpráva z neformální mezinárodní nekonference pro mladé informační profesionály

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014

3.5 Kultura Praha kulturní metropole

ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY ČTENÁŘSKÁ A MATEMATICKÁ GRAMOTNOST V ZÁKLADNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

BRÁNA MUZEA OTEVŘENÁ (PRŮVODCE NA CESTĚ MUZEA K LIDEM A LIDÍ DO MUZEA)

TÉMATA DIPLOMOVÝCH PRACÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012/2013

Z Á P I S. z ustavujícího zasedání Zastupitelstva Města Jiříkova konaného dne 30. října 2018 v zasedací místnosti MěÚ Jiříkov od 16:00 hodin

ZEUKE & WEGWERTH TT KATALOG

ZPRÁVY. Centrum základního výzkumu školního vzdělávání zpráva o řešení projektu LC za rok 2006

Novinky 2009 Brecht, Bertolt Kupování mosazi ISBN Doporučená cena: 232 Kč 1. vydání Lepoldová, Jana Metodika taneční gymnastiky

Studentské filmové kluby Jeden svět na školách. projekt společnosti Člověk v tísni

PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK. Seminář dramaturgie a režie v DaV (Klíč) Recepce a reflexe divadelního díla I (Konývková)

DIVADLO NA ŠANTOVCE. Benefity Divadla na Šantovce:

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, , úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ PRAHA ŽIJE HUDBOU PRAGUE LIVES FOR MUSIC FACULTY OF FINE ARTS

Olomouc, Pedagogická fakulta UP, Žižkovo nám května 2010

Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

Úvod 11. Část I: Teorie a metodologie 15

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník

ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH

Transkript:

depeše / markéta polochová 245 závislých divadel. Přitom se všichni shodli, že pokud má divadlo udržovat styk s dobou, v níž žijeme, je pro něj kontakt s aktuální dramatikou nezbytný. V Čechách tento model úspěšně prosazuje Divadlo Letí, v jeho rezidenčním programu vznikla řada her, které zaznamenaly i velký mezinárodní ohlas. Za všechny jmenujme hru Zpověď masochisty od Romana Sikory, která byla pozvána do Berlína na doprovodný projekt Theatertreffen s názvem Neue Dramatik aus Evropa (Nová evropská dramatika) a byla představena v rámci čtení českých her v Paříži. Divadlo Letí však příznačně pracuje ve velmi provizorních podmínkách bez stálé scény. O to důležitější se pak ukazuje idea sympozia, totiž připravit v Čechách půdu pro větší vstřícnost a podporu nových her. Vedle mezinárodní spolupráce byl důraz kladen na systém podpory vzniku nových her (ceny, soutěže, rezidenční programy, zapojení autora do inscenačního procesu). Na sympoziu se podařilo vytvořit kreativní a inspirativní prostředí pro diskuze směřující k nalezení účinných strategií na prosazování aktuální dramatiky na jeviště současného divadla. Depeše Markéta Polochová / Strukturalistický slet v Brně čili Prague Semiotic Stage Revisited (27. 29. 6. 2011) Mé babičce Vrcholného zmatku je dosaženo vrcholným řádem: vskutku rafinovaný kalkul (Eco 1988: 210), praví se v patrně nejsémiotičtějším románu celé světové literatury. A (s trochou nadsázky) lze těžko hledat větu výstižněji postihující zdánlivě průhledná spojitá hnutí strukturalismu a sémiotiky, učení, která předdefinovala směřování českého teoretického myšlení a diskursu také to během třídenního pracovního setkání v Brně vykrystalizovalo na povrch. Symposium, konané dílem na počest a dílem pro potřeby pětiletého grantového projektu Český divadelní strukturalismus: souvislosti a potenciál (2011 2015) a pořádané jeho řešitelským centrem, brněnskou Katedrou divadelních studií, nabídlo pestrou přehlídku evropských

246 depeše / markéta polochová badatelů věnujících se problematice strukturalismu, sémiotiky či znakovosti obecně. Své pověsti šarmantního mluviče dostál v roli moderátora David Drozd, jenž se coby jeden z organizátorů konference chopil i role průvodce všemi sekcemi. Měla-li by na tomto místě směrem k organizátorům zaznít nějaká výtka, směřovala by k termínu konání poslední červnové dny poněkud znevýhodňovaly některé potencionální účastníky, a tak příležitosti zúčastnit se využila například jen hrstka studentů. To byla škoda, neboť symposium bylo zcela ojedinělým počinem svého druhu a navíc výjimečným setkáním špiček oboru zvučných jmen od Patrice Pavise přes Fernanda de Tora až po Marca de Marinise ti všichni se na brněnské platformě prostřídali. Poslední jmenovaný si vydobyl značné renomé především hojně odkazovanou knihou The Semiotics of Performance (1993), jednou z nejucelenějších prací věnovaných sémiotice divadelního představení a systematicky rozvíjející koncept performance text (textu inscenace/představení). Svůj příspěvek pak de Marinis opřel o peirceovsky triadickou systematizaci divadla, jeho znakových atributů i jednotlivých rovin představení (princip artificiality, mobility a aktualizace). Jmenovitě se opíral o Otakara Hostinského, Otakara Zicha a Jana Mukařovského. Spolu s nimi i všemi níže jmenovanými byl v příspěvcích zmiňován či odkazován také Felix Vodička a Vladimír Jindra, ze zahraničních teoretiků zaznělo opakovaně jméno Rolanda Barthese, Michaila Bachtina, Charlese Sanderse Peirce, Ireny Slawinské i Michaela Quinna. V rámci diskusí byla systematicky vyzdvihována společenská rovina psaní strukturalistů, jakési status quo, jež je charakteristické takřka pro všechny příslušné autory bez rozdílu. Emil František Burian, Jiří Frejka a především Jindřich Honzl jsou pověstní jak svým společensko-politickým apelem směrem k divadelníkům i divákům, tak chápáním divadla v širších, často mimouměleckých souvislostech. Nejen zásluhou jakési výchozí platformy v podobě Pražského lingvistického kroužku či myšlenkového spříznění v podobě strukturalisticky- -sémiotického způsobu uvažování působí autoři i přes výraznou individuálnost a občasnou nespřízněnost (např. vztah Honzl Hilar) jednolitě divadlo v jejich pojetí není výlučnou záležitostí několika umělců a teoretiků, jedná se o sociální fenomén v celé své šíři a s vědomím společenského dopadu. K tomu přispívá i fakt, že mnozí z výše jmenovaných byli zároveň praktikujícími umělci. Společenskými, politickými i osobními či osobně-pracovními vztahy se ve svém úvodním příspěvku zabýval i Pavel Drábek, jenž svou pozornost věnoval i konkrétnímu osudu Romana Jakobsona a (známým) peripetiím jeho brněnské akademické kariéry. Ve svém, jak sám podotkl, provokativním příspěvku se odklonil od tradičního zpracování odkazu

depeše / markéta polochová 247 strukturalistů a vyzdvihl právě jeden z výrazných aspektů jejich psaní jakési sociální včlenění, společenskou uvědomělost, díky níž nám strukturalistické spisy jako málokteré jiné teoretické nabízejí nejen (více či méně aplikovatelný) prostředek analýzy, ale především poskytují očima pisatelů ojedinělou dobovou reflexi divadelního, kulturně-společenského i politického života. Jak v následné diskusi podotkl David Drozd, je kromě uchopení celého okruhu s nadřazeným jménem strukturalismus zapotřebí sledovat a podrobně zmapovat zejména jednotlivce a jejich životní osudy. Teprve kriticky uchopené provázání osobní roviny s pracovní, zdá se, umožní pojednat odkaz pražské sémiotické školy v celku. Příspěvek Herty Schmid byl zaměřen na absenci výrazu znak v textech Otakara Zicha a dalších myslitelů, jak ale podotkl Ferdando de Toro, mělo by jít spíše o myšlenkovou sounáležitost určité skupiny autorů než o důsledné pátrání po konkrétních pojmech. To se týká jak Otakara Zicha, tak Jindřicha Honzla, jenž se znakové problematice přímo věnuje de facto pouze ve čtyřech studiích ze čtyřicátých let, a přesto je celé jeho myšlení o divadle strukturalismem vnitřně protkáno. Právě jeho psaní se ve svém příspěvku Fernando de Toro, editor překladu Veltruského publikace Drama jako básnické dílo do španělštiny (1991), podrobněji věnoval. Pozastavil se mj. nad koncepty symboličnosti znaku a sémiotičnosti představení. O Jindřicha Honzla, Jiřího Veltruského a především Karla Brušáka se ve svém zkoumání české strukturalistické reflexe znakovosti asijských divadelních forem opřela i Šárka Havlíčková Kysová. Po příspěvku Patrice Pavise se pak rozhořela diskuse nad smyslem a užitečností oboru kulturních studií, kdy se skalní zastánci staré strukturalistické školy pustili do křížku s propagátory alternativních metod. Pomyslná půtka zůstala nedořešena, ale poukázala na jednu z hlavních otázek, kterou by místní badatelé v rámci grantu rádi zodpověděli a tou je aplikovatelnost strukturalistického či sémiotického myšlení dnes. Nejde tak o pouhé připomenutí a oživení pozapomenutého fenoménu (té mrtvoly, jejíhož vraha, jak podotkl Manfred Pfister, neznáme), ale především o zjištění limitů a možností jeho praktického využití v současném myšlení o divadle (a v neposlední řadě pak také o zveřejnění dosud nepublikovaných či nedostupných materiálů, které kontext dobového smýšlení pomohou dokreslit). Není divu, že k němu dochází právě v Brně, vždyť to má předního sémiotika Iva Osolsobě, jehož teorie modelu, ostenze i komunikace provázejí oborové studenty takříkajíc od prvních akademických krůčků a také on byl coby čestný host konference účasten. V domácí části byl nejprve představen projekt strukturalistické čítanky, komentované antologie strukturalistických textů v anglickém jazyce

248 depeše / markéta polochová (již existujících překladů doplněných o plánované nově přeložené studie). David Drozd nastínil postupně se vyvíjející koncepci antologie, Don Sparling přiblížil práci s anglickými překlady textů a Tomáš Kačer poukázal na konkrétní translatologická úskalí při překladu jednotlivostí. Příznačný byl právě úsek věnovaný problematice překladu terminologie, konkrétně nesnadnosti převést určité pojmy do cizích jazyků a vhodné pojmosloví v ideálním případě co možná nejvíce ustálit. To komplikuje existence dosavadních převodů a jejich nejednota: termíny se v nich rozcházejí, málokterý je dohledatelný pouze v jediném překladu např. divadelní jako theatrical, ale i dramatic, jehož obliba může být v našem kontextu důsledkem zichovského pojetí divadelního umění coby umění dramatického. Některé jsou naopak zdánlivě nepřeveditelné (problematický Honzlův příznak ). Podobnou tematikou se ve svém příspěvku zabývala i Eva Šlaisová, když se soustředila na konceptuálně příbuzné termíny výrazu aktualizace, tedy Verfremdung a ostranenie, a především na možnosti jeho anglického vyjádření tradičního foregrounding, zdánlivě doslovného actualisation a nověji prosazovaného topicalization. Nejen terminologická mnohoznačnost a nekonzistentnost pojmového aparátu jen potvrdily premisu, že znovupublikování daných studií vyžaduje zevrubný kritický komentář a to nejen pro zahraničního čtenáře. I česká čtenářská obec by měla být konfrontována s texty opatřenými náležitým úvodním rozkladem a komentářem, jakkoli se oproti předmluvám věnovaným čtenářům zahraničním budou v obsahu lišit. Vždyť, jak praví Compagnon: Každý znak, každý jazyk je nutně zároveň průzračný a zároveň klade překážky (2009: 39). Manfred Pfister se pak postaral o slovo závěrem, když příhodně volenými shakespearovskými metaforami shrnul průběh všech tří dnů a vyzvedl klíčová témata, jež v jejich průběhu zazněla. Nikoli výtkou, ale podnětem k zamyšlení by mohla být snad až příliš benevolentní a otevřená dramaturgie zazněly příspěvky věnované konkrétním osobnostem, vybrané problematice (ať už z oblasti terminologie či jednotlivých konceptů), ale i jakési obecně seznamovací referáty; více prostoru by snesl i zasloužil jeden z předem stanovených cílů setkání v podobě diskuse nad podobou plánované antologie, konkrétně jejího anglickojazyčného svazku. Všichni zúčastnění byli přátelsky vyzváni, aby se k její stávající podobě vyjádřili a jakkoli kriticky vymezili, vítány byly cenné postřehy a podněty založené na vlastních pedagogických i badatelských zkušenostech přítomných. Jakkoli bylo téma celého symposia zaměřeno na zdánlivě úzkoprofilovou problematiku, příspěvky a především následné plodné (ačkoli místy poněkud nesoustavné) diskuse poukázaly na fakt, že pražský strukturalismus se zdaleka neomezuje jen

depeše / markéta polochová 249 na skupinku nadšenců činných v první polovině 20. století, kteří významně ovlivnili a de facto předurčili vývoj českého divadelněvědného diskursu. Zdá se, že teprve uchopením v rámci tehdejšího kontextu a zaměřením na přesahy jejich učení se rozkryje kompletní potenciál, který strukturalistické a sémiotické smýšlení o divadle může nabídnout. Řeč pak byla nejen o následovnících, ale i o nezanedbatelné oblasti předchůdců a názorových učitelů, kteří na generaci strukturalistů měli vliv (během konference takřka zlidověl pojem český herbartismus ) a stáli tak u kolébky mj. pražské lingvistické školy. Významný podíl na formování zkoumané problematiky pak bezpochyby měla i čerstvě zrozená německá teatrologie, jejíž latentní, všudypřítomný vliv lze v českém kontextu jen stěží opomenout. Konference však přinesla mnohem víc, umožnila totiž takřka workshopové setkání výzkumníků z celé Evropy, kteří část svého badatelského času věnují právě problematice strukturalismu a sémiotiky. Symposium přineslo celou řadu odpovědí a snad ještě více otázek a podnětů i kdyby však pouze rozkrylo šíři materiálu příhodného ke zkoumání, multiplicitu možných přístupů a potenciální provázání zdánlivě neslučitelných teoretických škol, byla by to akce více než záslužná. Formou pomyslného post skripta je na místě ještě v krátkosti podotknout, že záměrně nižší počet účastníků spolu s jejich nadměrnou vstřícností pak zajistily citelně přátelskou atmosféru, která se po celé bezmála tři dny symposiem nesla a plynule se přelévala mezi akademickou a mimoakademickou půdou. Bibliografie: COMPAGNON, Antoine. 2009. Démon teorie: Literatura a běžné myšlení. Brno: Host, 2009. DE MARINIS, Marco. 1993. The Semiotics of Performance. Indiana University Press, 1993. ECO, Umberto. 1988. Jméno růže. Praha: Odeon, 1988. VELTRUSKÝ, Jiří. 1991. El Drama como Literatura. Přel. Milena Grass. Buenos Aires: Editorial Galerna, 1991.