Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

Ústřední a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Analýza a vyhodnocení účinnosti leteckého vápnění, provedeného v roce 2008 v Krušných horách v okolí Horního Jiřetína, po pěti letech od data aplikace Zpracovali: Dr. Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan Reininger, Ph.D. Ing. Tomáš Samek, Ph.D. Brno březen 2014

Obsah Úvod... 5 Hodnocení účinnosti vápnění... 6 Nadložní humus... 6 Chemická půdní reakce výměnná (ph VYM )... 8 Chemická půdní reakce aktivní (ph H2O )... 9 Výměnná acidita (Adams - Evans)... 10 (Al + H) VYM... 10 Dusík... 11 Spalitelný uhlík... 13 Poměr uhlíku a dusíku C/N... 14 Hliník... 15 Vápník... 17 Kadmium... 18 Chrom... 20 Měď... 21 Železo... 22 Draslík... 24 Hořčík... 26 Mangan... 28 Fosfor... 30 Olovo... 32 Zinek... 34 Výměnná kationtová kapacita... 35 Sycení sorpčního komplexu bazemi... 35 Sodík... 36 Bor... 36 Nikl... 36 Síra... 37 Závěr... 39 Použitá literatura... Přílohy... 41 Horizont nadložního humusu... 41... 42... 44 Buk lesní - listy... 46

Úvod V bukových porostech v okolí Horního Jiřetína byly odebrány vzorky půdy a asimilačních orgánů z deseti porostů ve vápněné ploše a z deseti porostů (ch) mimo vápněnou plochu. Po provedené analýze byly některé ze vzorků nadložního humusu ze srovnání vyloučeny. V jednom m porostu (01858) kvůli vyššímu extrahovatelnému obsahu vápníku v tomto horizontu a ve třech ch porostech (01848, 01849 a 01851), ve kterých byl obsah vápníku naopak příliš nízký a neodpovídal tak vápněné ploše. Vyhodnocení spočívá v porovnání stavu na těchto typech stanovišť. K samotnému hodnocení byl použit neparametrický Mann-Whitneyův U test. Krabicové grafy znázorňují základní statistické veličiny, zjištěné na porovnávaných plochách v roce 2013. 5

Hodnocení účinnosti vápnění Obr. 1: Rozmístění odběrných míst (OM) Nadložní humus 360 Horizont nadložního humusu 320 280 Nad. humus [t/ha] 2 200 160 120 80 Obr. 2: Množství nadložního humusu ve ch a ch porostech pět let po vápnění Množství nadložního organického materiálu je po pěti letech po vápnění na ch plochách větší, než na plochách ch. Nežádoucí úbytek humusu není tedy potvrzen. 6

Tab. 1: Hodnocení rozdílů mezi mi a mi porosty pomocí neparametrického Mann-Whitneyova U testu (půda) Horizont nadložního humusu Průměr Kontrolní Průměr Vápněný Průměr Kontrolní Průměr Vápněný Průměr Kontrolní Průměr Vápněný počet 9 7 9 7 9 7 Nadložní humus [t/ha] 141 177 ph VYM 3,48 3,79 3,44 3,51 3,67 3,67 ph H2O 4,32 4,53 4,14 4,24 4,30 4, Vým. acid. [mekv./kg] 131 145 114 121 (Al+H) VYM [mekv./kg] 73,1 80,2 58,8 69,7 N [%] 1,23 1,21 0,21 0,22 0,13 0,15 C OX [%] 18,2 17,0 5, 6,12 3,33 3,86 C/N 15,0 14,7 27,3 28,2 27,0 25,4 Al dus [mg/kg] 8000 8054 3547 4224 4470 5067 Al MIII [mg/kg] 1557 1721 1689 1813 Al VYM [mekv./kg] 64,9 74,0 54,6 65,8 Ca dus [mg/kg] 1244 2831* 155 260* 190 247 Ca MIII [mg/kg] 49,4 101* -- 61,0* Ca VYM [mekv./kg] 3,14 6,31* 2,18 3,93* Cd dus [mg/kg] 0,72 0,84 -- 0,60 -- 0,35 Cr dus [mg/kg] 10,5 10,9 3,25 3,52 3,31 3,57 Cu dus [mg/kg] 20,6 18,9 3,18 3,42 2,22 1,70 Fe dus [mg/kg] 6852 7660 5128 5823 5824 6753 Fe MIII [mg/kg] 595 586 552 554 Fe VYM [mekv./kg] 1, -- 0,70 -- K dus [mg/kg] 1373 1285 171 179 147 167 K MIII [mg/kg] 60,2 56,6 33,6 42,9 K VYM [mekv./kg] 1,44 1,32 0,88 0,96 Mg dus [mg/kg] 580 1204* 381 488 495 501 Mg MIII [mg/kg] < 15,0 50,8* < 15,0 28,3* Mg VYM [mekv./kg] 1,23 4,53* 0,69 2,54* Mn dus [mg/kg] 432 867 251 658 262 704 Mn VYM [mekv./kg] 0,83 1,64 0,65 1,41 P dus [mg/kg] 1070 1122 355 385 1 513 P MIII [mg/kg] 54,4 58,2 85,4 93,6 Pb dus [mg/kg] 87,9 102 63,2 81,4 29,8 44,4* S MIII [mg/kg] 18,7 20,7 21,1 20,3 Zn dus [mg/kg] 46,0 45,6 20,5 21,1 23,9 21,9 Na VYM [mekv./kg] 0,24 0,31 0,24 0,31 CEC [mekv./kg] 79,1 92,5 62,9 77,4 BS [%] 7,89 13,9* 6,63 10,4* * statisticky významný rozdíl na p < 0,05 -- hodnota neuvedena pro vysoký výskyt hodnot pod detekčním minimem laboratorních přístrojů 7

Chemická půdní reakce výměnná (ph VYM ) 4,6 Horizont nadložního humusu 4,4 4,2 4,0 ph VYM 3,8 3,6 3,4 3,2 3,0 3,9 4,1 3,8 4,0 3,7 3,9 3,6 3,8 ph VYM 3,5 ph VYM 3,7 3,4 3,6 3,3 3,5 3,2 3,1 3,4 3,3 Obr. 3: Hodnota ph VYM v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Chemická půdní reakce výměnná v horizontu nadložního humusu je na srovnávaných plochách přibližně stejná. Na ch plochách je čtvrtina nejvyšších hodnot vyšší, než ph VYM =4,0, zatímco na plochách ch je tato mez ph VYM =3,6. Na ch plochách je tedy zaznamenán výskyt vyšších hodnot. Účinek vápnění tím ovšem prokázán není. Podobný je stav v minerální části půdních profilů. 8

Chemická půdní reakce aktivní (ph H2O ) 5,4 Horizont nadložního humusu 5,2 5,0 4,8 ph H2O 4,6 4,4 4,2 4,0 3,8 3,6 4,7 4,7 4,6 4,6 4,5 4,4 4,5 ph H2O 4,3 4,2 ph H2O 4,4 4,3 4,1 4,2 4,0 3,9 3,8 4,1 4,0 Obr. 4: Hodnota ph H2O v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Hodnota chemické reakce aktivní je na srovnávaných územích přibližně stejná. Účinek vápnění zde není prokázán. Podobný je stav v minerální části půdních profilů. 9

Výměnná acidita (Adams - Evans) 2 220 220 200 200 180 Vým. acid [mekv./kg] 180 160 1 120 Vým. acid [mekv./kg] 160 1 120 80 60 80 60 Obr. 5: Hodnota výměnné acidity v minerálních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Hodnota výměnné acidity (podle Adamse a Evanse) je podobná na ch i na ch stanovištích. Účinek vápnění se zde neprojevuje. (Al + H) VYM 120 120 110 110 90 (Al+H) VYM [mekv./kg] 90 80 70 (Al+H) VYM [mekv./kg] 80 70 60 60 50 50 30 20 Obr. 6: Obsah výměnného hliníku a vodíku v minerálních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Výměnná acidita, stanovená titrací do hodnoty ph 7,8, je podobná na ch i na ch stanovištích. Účinek vápnění se zde neprojevuje. 10

Dusík 1,6 Horizont nadložního humusu 1,4 1,2 N [%] 1,0 0,8 0,6 0,4 0,34 0,22 0,32 0,30 0,28 0,20 0,18 0,26 0,16 N [%] 0,24 0,22 0,20 N [%] 0,14 0,12 0,18 0,10 0,16 0,14 0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 Obr. 7: Obsah dusíku v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 2,7 buk lesní - listy 2,6 2,5 2,4 N [%] 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 Obr. 8: Obsah dusíku v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy dusíku jsou ve všech studovaných horizontech podobné. Není zde patrný vliv vápnění. Rozdíly v rozložení hodnot, znázorněné na krabicových grafech, jsou obrazem přirozené půdní variability. Typologicky vzato, obsahuje soubor ch stanovišť vedle edafické kategorie kyselé (K) rovněž kategorii svahovou (F). 11

Tab. 2: Hodnocení rozdílů mezi mi a mi porosty pomocí neparametrického Mann-Whitneyova U testu (buk lesní - listy) buk lesní - listy Průměr Kontrolní Průměr Vápněný Počet 9 7 Al [mg/kg] 159 158 B [mg/kg] 39,1 43,2 Ca [mg/kg] 7948 9980* Cd [mg/kg] 0,12 0,12 Cr [mg/kg] 0,43 0,42 Cu [mg/kg] 6,06 6,38 Fe [mg/kg] 160 157 K [mg/kg] 10786 9391 Mg [mg/kg] 1285 2466* Mn [mg/kg] 2247 1456 N [%] 2,31 2,32 Ni [mg/kg] 1,79 1,53 P [mg/kg] 2199 1910 Pb [mg/kg] 0,36 0,34 S [mg/kg] 1821 1716 Zn [mg/kg] 30,9 33,6 * statisticky významný rozdíl na p < 0,05 12

Spalitelný uhlík 26 Horizont nadložního humusu 24 22 20 C OX [%] 18 16 14 12 10 8,0 6,0 7,5 5,5 7,0 5,0 6,5 4,5 C OX [%] 6,0 5,5 5,0 C OX [%] 4,0 3,5 4,5 3,0 4,0 2,5 3,5 3,0 2,0 1,5 Obr. 9: Obsah C OX v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění V hodnotách spalitelného uhlíku nejsou zjištěny na ch a ch stanovištích významné rozdíly, které by mohly souviset s vápněním lesa. 13

Poměr uhlíku a dusíku C/N 20 Horizont nadložního humusu 19 18 17 16 C/N 15 14 13 12 11 10 36 38 34 36 32 34 30 32 28 C/N 30 C/N 26 28 24 26 22 24 20 22 20 18 16 Obr. 10: Poměr C/N v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Poměr C/N je na ch i ch stanovištích podobný. Účinek vápnění není patrný. Poměr C/N je v nadložním organickém materiálu malý, činí 15,0, resp. 14,7 na ch, resp. ch plochách. Poměr C/N <20 signalizuje riziko rychlého rozkladu tohoto materiálu. Podle šetření (viz kapitola Nadložní humus) tento jev nenastal a použitou dávku dolomitického vápence tedy považujeme za bezpečnou. 14

Hliník 10 Horizont nadložního humusu 00 9000 Al dus [mg/kg] 8000 7000 6000 5000 00 6000 7000 5500 6500 5000 6000 4500 5500 Al dus [mg/kg] 00 3500 3000 Al dus [mg/kg] 5000 4500 2500 00 2000 3500 1500 0 3000 2500 Obr. 11: Extrahovatelný obsah hliníku (Al dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 280 buk lesní - listy 260 2 220 Al [mg/kg] 200 180 160 1 120 80 Obr. 12: Obsah hliníku v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Hodnoty extrahovatelné formy hliníku, v minerální části půsních profilů, jsou na ch a ch plochách podobné (v obou případech v kategorii vysokých hodnot). V horizontu organominerálním jsou na střední úrovni na ch a na vysoké 15

úrovni na ch plochách; v minerálním horizontu jsou na střední úrovni v obou kategoriích porostů. Hodnoty mediánů obsahů, zjištěných v pletivech buku na ch a ch stanovištích, jsou přibližně stejné (obr. 12). 2000 20 1900 1800 2200 1700 2000 Al MIII [mg/kg] 1600 1500 10 Al MIII [mg/kg] 1800 1600 1300 10 1200 1 0 1200 0 Obr. 13: Přístupný obsah hliníku (Al MIII ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 110 90 90 80 80 Al VYM [mekv./kg] 70 Al VYM [mekv./kg] 70 60 60 50 50 30 20 Obr. 14: Obsah výměnného hliníku (Al VYM ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Přístupné obsahy, zjištěné metodou Mehlichovou, jsou rovněž málo rozdílné. Sycení sorpčního komplexu je na vysoké úrovni a mezi mi a mi stanovišti není významný rozdíl. Na ch stanovištích je v organominerálním horizontu počátek intervalu čtvrtiny nejvyšších obsahů vymezen hodnotou 74,8 mekv.kg -1, zatímco na ch plochách je to 91,5 mekv.kg -1. V minerálním horizontu je to 61,7 mekv.kg -1 na ch a 89,0 mekv.kg -1 na ch stanovištích. Účinek vápnění zde není dostatečné výrazný. 16

Vápník 6000 Horizont nadložního humusu 5000 00 Ca dus [mg/kg] 3000 2000 0 0 450 500 0 450 350 0 350 Ca dus [mg/kg] 300 250 200 Ca dus [mg/kg] 300 250 200 150 150 50 50 0 Obr. 15: Extrahovatelný obsah vápníku (Ca dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 18000 buk lesní - listy 16000 Ca [mg/kg] 12000 00 8000 6000 00 Obr. 16: Obsah vápníku v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Extrahovatelné obsahy vápníku jsou v horizontu nadložního humusu a v organominerálním horizontu ch stanovišť významně vyšší, než na stanovištích ch. Tento stav je výsledkem vápnění lesních porostů. V horizontu minerálním 17

se účinek vápnění nepodařilo prokázat. Hodnoty jsou zde pouze nepatrně vyšší (190 mg.kg -1 - a 247 mg.kg -1 porost). Výživa buku vápníkem je významně vyšší na ch stanovištích. Zde se projevuje vliv vápnění lesa (obr. 16). 160 1 1 120 120 Ca MIII [mg/kg] 80 60 Ca MIII [mg/kg] 80 60 20 0 * hodnota < 30 byla nahrazena hodnotou 15 * hodnota < 30 byla nahrazena hodnotou 15 20 0 Obr. 17: Přístupný obsah vápníku (Ca MIII ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 10 8 9 7 8 6 Ca VYM [mekv./kg] 7 6 5 4 3 Ca VYM [mekv./kg] 5 4 3 2 2 1 1 0 * hodnota < 1,0 byla nahrazena hodnotou 0,5 Obr. 18: Obsah výměnného vápníku (Ca VYM ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy přístupné formy vápníku jsou vyšší v organominerálním i v minerálním horizontu ch stanovišť. Kladný účinek vápnění je znatelný i v sycení sorpčního komplexu kationty vápníku Ca 2+ (Tab. 1). Kadmium V horizontu nadložního humusu je vysoký obsah kadmia. Hodnoty mediánů jsou přibližně stejné na ch i na ch plochách. V minerální části půdních profilů jsou obsahy významně nižší. Na některých ch stanovištích hodnoty nedosahují detekčního minima laboratorních přístrojů. V organominerálním horizontu je maximální hodnota (0,94 mg.kg -1 ) vyšší na plochách ch. V horizontu minerálním je maximální 18

hodnota (0,81 mg.kg -1 ) vyšší na plochách ch. Zatížení kadmiem je vysoké na obou srovnávaných stanovištích. V listových pletivech buku, kde je kadmium na nízké úrovni na ch i na ch stanovištích, se zatížení kadmiem neprojevuje. Souvislost s vápněním je nepravděpodobná. 1,6 Horizont nadložního humusu 1,4 1,2 1,0 Cd dus [mg/kg] 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 Cd dus [mg/kg] 0,6 0,5 0,4 Cd dus [mg/kg] 0,5 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,0 * hodnota < 0,2 byla nahrazena hodnotou 0,1 * hodnota < 0,2 byla nahrazena hodnotou 0,1 0,1 0,0 Obr. 19: Extrahovatelný obsah kadmia (Cd dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 0,24 buk lesní - listy 0,22 0,20 0,18 Cd [mg/kg] 0,16 0,14 0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 Obr. 20: Obsah kadmia v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění 19

Chrom 18 Horizont nadložního humusu 16 14 Cr dus [mg/kg] 12 10 8 6 4 5,5 5,5 5,0 5,0 4,5 4,0 4,5 3,5 4,0 Cr dus [mg/kg] 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 Obr. 21: Extrahovatelný obsah chrómu (Cr dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Cr dus [mg/kg] 0,60 buk lesní - listy 0,55 0,50 Cr [mg/kg] 0,45 0, 0,35 0,30 0,25 Obr. 22: Obsah chrómu v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy chromu jsou ve studovaných horizontech ch i ch stanovišť podobné. V horizontu nadložního humusu odpovídají nízké úrovni a v minerálních horizontech střední úrovni zatížení. V listech buku jsou obsahy chromu velmi nízké. 20

Měď 30 Horizont nadložního humusu 28 26 24 22 Cu dus [mg/kg] 20 18 16 14 12 10 8 6 6,0 7 5,5 5,0 6 4,5 5 Cu dus [mg/kg] 4,0 3,5 3,0 Cu dus [mg/kg] 4 3 2,5 2 2,0 1,5 1,0 1 0 Obr. 23: Extrahovatelný obsah mědi (Cu dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 9,5 buk lesní - listy 9,0 8,5 8,0 7,5 Cu [mg/kg] 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 Obr. 24: Obsah mědi v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění V horizontu nadložního humusu jsou obsahy mědi vysoké na ch i na ch plochách. Jsou zřejmě způsobeny atmosférickými spady. V minerální části profilů jsou obsahy nízké. Významný rozdíl mezi srovnávanými plochami není zjištěn. V listových pletivech buku jsou obsahy nízké. 21

Železo 13000 Horizont nadložního humusu 12000 10 00 Fe dus [mg/kg] 9000 8000 7000 6000 5000 00 3000 9000 9000 8000 8000 7000 6000 7000 Fe dus [mg/kg] 5000 00 Fe dus [mg/kg] 6000 3000 5000 2000 0 0 00 3000 Obr. 25: Extrahovatelný obsah železa (Fe dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 2 buk lesní - listy 220 200 Fe [mg/kg] 180 160 1 120 Obr. 26: Obsah železa v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění V horizontu nadložního humusu i v horizontech minerálních jsou obsahy extrahovatelné formy železa na střední úrovni. Mezi srovnávanými mi a mi plochami nejsou rozdíly. V přístupné a výměnné formě železa nejsou rovněž zjištěny rozdíly na srovnávaných plochách. Sycení sorpčního komplexu v minerální části profilů je na střední a na nízké úrovni na ch a ch stanovištích. 22

Výživa buku železem je na srovnávaných plochách na nízké úrovni. Nejsou zjištěny rozdíly, které by mohly být důsledkem vápnění. Fe MIII [mg/kg] 750 700 650 600 550 500 450 0 Fe MIII [mg/kg] 700 680 660 6 620 600 580 560 5 520 500 480 460 4 420 0 Obr. 27: Přístupný obsah železa (Fe MIII ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 4,0 4,0 3,5 3,5 3,0 3,0 Fe VYM [mekv./kg] 2,5 2,0 1,5 Fe VYM [mekv./kg] 2,5 2,0 1,5 1,0 1,0 0,5 0,0 * hodnota < 0,3 byla nahrazena hodnotou 0,15 * hodnota < 0,3 byla nahrazena hodnotou 0,15 0,5 0,0 Obr. 28: Obsah výměnného železa (Fe VYM ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 23

Draslík 2600 Horizont nadložního humusu 20 2200 2000 K dus [mg/kg] 1800 1600 10 1200 0 800 600 300 350 280 260 300 2 220 250 K dus [mg/kg] 200 180 160 1 120 K dus [mg/kg] 200 150 80 60 50 Obr. 29: Extrahovatelný obsah draslíku (K dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů 15000 buk lesní - listy 13000 12000 K [mg/kg] 10 00 9000 8000 7000 6000 Obr. 30: Obsah draslíku v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy extrahovatelného draslíku nejsou ve studovaných horizontech na ch a na ch plochách významně rozdílné. V horizontu nadložního humusu jsou na vyhovující úrovni a v minerální části půdních profilů na nízké úrovni. 24

Podle šetření listových pletiv je výživa draslíkem na ch i na ch stanovištích na vysoké úrovni a statisticky významně se neliší. 85 70 80 75 60 70 50 K MIII [mg/kg] 65 60 55 K MIII [mg/kg] 30 50 20 45 35 10 0 * hodnota < 20 byla nahrazena hodnotou 10 Obr. 31: Přístupný obsah draslíku (K MIII ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 2,2 1,4 2,0 1,3 1,2 1,8 1,1 K VYM [mekv./kg] 1,6 1,4 K VYM [mekv./kg] 1,0 0,9 0,8 1,2 0,7 1,0 0,8 0,6 0,5 0,4 Obr. 32: Obsah výměnného draslíku (K VYM ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy přístupné i výměnné formy draslíku v organominerálním a v minerálním horizontu jsou v porovnávaných porostech přibližně stejné. Obsahy přístupného draslíku hodnotíme jako nízké, sycení sorpčního komplexu draslíkem je v organominerálním horizontu na nízké úrovni a v minerálním horizontu na velmi nízké úrovni. 25

Hořčík 2200 Horizont nadložního humusu 2000 1800 1600 Mg dus [mg/kg] 10 1200 0 800 600 0 200 800 900 700 800 600 700 500 600 Mg dus [mg/kg] 0 300 Mg dus [mg/kg] 500 0 300 200 200 0 0 Obr. 33: Extrahovatelný obsah hořčíku (Mg dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 4500 buk lesní - listy 00 3500 3000 Mg [mg/kg] 2500 2000 1500 0 500 Obr. 34: Obsah hořčíku v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy extrahovatelného hořčíku jsou v horizontu nadložního humusu ch porostů velmi nízké (580 mg.kg -1 ) a ve ch porostech nízké až vyhovující (1204 mg.kg -1 ). Ve ch porostech jsou obsahy statisticky významně vyšší. V minerální části půdních profilů jsou obsahy podobné a odpovídají nízké úrovni. 26

Úroveň výživy hořčíkem je významně vyšší na ch stanovištích. Na ch stanovištích odpovídá nízké (1285 mg.kg -1 ) a na ch luxusní úrovni (2466 mg.kg -1 ). 120 45 35 Mg MIII [mg/kg] 80 60 Mg MIII [mg/kg] 30 25 20 15 20 0 * hodnota < 15 byla nahrazena hodnotou 7,5 * hodnota < 15 byla nahrazena hodnotou 7,5 10 5 Obr. 35: Přístupný obsah hořčíku (Mg MIII ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 10 4,5 9 4,0 8 3,5 Mg VYM [mekv./kg] 7 6 5 4 3 2 Mg VYM [mekv./kg] 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 1 0 0,5 0,0 Obr. 36: Obsah výměnného hořčíku (Mg VYM ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy přístupné formy hořčíku v minerálních částech půdních profilů jsou významně vyšší na ch stanovištích. Odpovídají ovšem nízké úrovni. Sycení sorpčního komplexu hořčíkem je také statisticky významně vyšší na ch stanovištích. Na ch stanovištích je sycení hořčíkem velmi nízké jak v organominerálním tak i v minerálním horizontu. Na ch stanovištích odpovídá sycení střední úrovni v organominerálním horizontu a nízké úrovni v minerálním horizontu. 27

Mangan 5000 Horizont nadložního humusu 4500 00 3500 Mn dus [mg/kg] 3000 2500 2000 1500 0 500 0 2600 20 Mn dus [mg/kg] 20 2200 2000 1800 1600 10 1200 0 800 600 0 200 0 2200 2000 1800 1600 10 1200 0 800 600 0 200 0 Obr. 37: Extrahovatelný obsah manganu (Mn dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Mn dus [mg/kg] 4500 buk lesní - listy 00 3500 3000 Mn [mg/kg] 2500 2000 1500 0 500 0 Obr. 38: Obsah manganu v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Extrahovatelné obsahy manganu se statisticky významně neliší v žádném ze studovaných horizontů (Tab. 1). Rozdílnost je v hodnocení obsahů. Na ch stanovištích jsou obsahy poněkud vyšší. V horizontu nadložního humusu ch stanovišť jsou velmi nízké a na ch stanovištích nízké. V organominerálním horizontu 28

nízké a střední. V minerálním horizontu jsou hodnoty nízké a velmi vysoké na ch a ch stanovištích Úroveň výživy je na ch stanovištích na luxusní až potencionálně toxické úrovni (2247 mg.kg -1 ). Na ch stanovištích je rovněž zjištěna luxusní úroveň (1456 mg.kg -1 ). Obr. 39: Podíly obsahů draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu, hliníku, železa a manganu v listových pletivech buku lesního z ch a z ch porostů pět let po vápnění Tab. 3: Obsahy prvků v listech buku lesního na ch a na ch plochách v mg/kg Plocha Ca Mg P Fe Mn K Al 8480 1350 2160 147 2420 11 146 vápněná 9280 2380 18 157 999 9630 148 Výživa vápníkem a hořčíkem je významně vyšší na ch plochách. Výživa fosforem je na obou typech ploch luxusní, draslík je na luxusní úrovni na ch plochách a na vysoké úrovni na plochách ch a mangan na luxusní úrovni na ch plochách a na vysoké úrovni na ch plochách. Na ch plochách jsou vyšší obsahy vápníku a hořčíku, obsahy draslíku a fosforu jsou nižší pouze nepatrně a luxusní, potencionálně toxické obsahy manganu, jsou nižší. 4,0 5,0 3,5 4,5 3,0 4,0 3,5 Mn VYM [mekv./kg] 2,5 2,0 1,5 Mn VYM [mekv./kg] 3,0 2,5 2,0 1,0 1,5 1,0 0,5 0,0 0,5 0,0 Obr. : Obsah výměnného manganu (Mn VYM ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Sycení sorpčního komplexu je na ch plochách poněkud vyšší a odpovídá v organominerálním i v minerálním horizontu střední úrovni. V minerálních částech profilů se projevuje variabilita ch stanovišť velkým rozpětím zjištěných hodnot. 29

Fosfor 1700 Horizont nadložního humusu 1600 1500 10 P dus [mg/kg] 1300 1200 1 0 900 800 700 900 600 800 700 500 600 P dus [mg/kg] 0 300 P dus [mg/kg] 500 0 200 300 200 0 0 Obr. 41: Extrahovatelný obsah fosforu (P dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 3200 buk lesní - listy 3000 2800 2600 P [mg/kg] 20 2200 2000 1800 1600 10 Obr. 42: Obsah fosforu v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy extrahovatelného fosforu se ve studovaných horizontech statisticky významně neliší. V horizontu nadložního humusu a v organominerálním horizontu jsou obsahy vysoké, v minerální části půdních profilů jsou na vysoké až luxusní úrovni. V minerálním horizontu jsou obsahy poněkud vyšší. 30

Úroveň výživy fosforem je na vysoké úrovni v obou srovnávaných typech stanovišť a statisticky významně se neliší. 180 280 160 260 2 1 220 200 120 180 P MIII [mg/kg] 80 P MIII [mg/kg] 160 1 120 60 80 60 20 0 20 0 * hodnota < 3,0 byla nahrazena hodnotou 1,5 Obr. 43: Přístupný obsah fosforu (P MIII ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy přístupné formy fosforu jsou v minerální části profilů na vysoké úrovni a na srovnávaných stanovištích se statisticky významně neliší. Vliv vápnění není v případě fosforu patrný. 31

Olovo 180 Horizont nadložního humusu 160 1 Pb dus [mg/kg] 120 80 60 120 70 110 60 90 50 Pb dus [mg/kg] 80 70 Pb dus [mg/kg] 60 30 50 30 20 10 Obr. 44: Extrahovatelný obsah olova (Pb dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 0,55 buk lesní - listy 0,50 0,45 0, Pb [mg/kg] 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 * hodnota < 0,2 byla nahrazena hodnotou 0,1 Obr. 45: Obsah olova v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy olova nejsou v horizontu nadložního humusu a v organominerálním horizontu mezi mi a mi porosty statisticky významně rozdílné (Tab. 1). Podle obsahu v horizontu nadložního humusu jsou stanoviště na střední úrovni zatížení. Statistická odlišnost 32

je zjištěna v minerálním horizontu. Zde jsou hodnoty obsahů významně vyšší ve ch lokalitách. Vzhledem ke stejnému zatížení horizontu nadložního humusu lze usuzovat na metalogenní původ olova. Tab. 4: Zatížení půdních horizontů studované lokality rizikovými prvky mediány obsahů prvků v mg.kg -1 na ch stanovištích v roce 2013 horizont Cr Zn Cu Pb Cd organominerální 3,55 23,0 3,54 78,8 0,60 minerální 3,36 25,2 1,61 41,8 0,27 mediány obsahů prvků v mg.kg -1 na ch stanovištích v roce 2013 Cr Zn Cu Pb Cd organominerální 3,45 17,60 3,29 65,9 0,27 minerální 3,28 19,20 1,65 28,8 0,23 Na ch stanovištích je vyšší především hodnota zinku a olova. Souvislost s geogenním původem olova je ve studované lokalitě pravděpodobná. V případě zinku se zřejmě jedná o vliv atmosférických spadů. Souvislost s vápněním je téměř vyloučená. Obsahy olova v listových pletivech buku jsou podobné na ch i na ch stanovištích a odpovídají nízké úrovni zatížení. 33

Zinek 80 Horizont nadložního humusu 75 70 65 Zn dus [mg/kg] 60 55 50 45 35 30 55 35 50 45 30 Zn dus [mg/kg] 25 20 Zn dus [mg/kg] 35 30 25 15 20 10 5 15 10 5 Obr. 46: Extrahovatelný obsah zinku (Zn dus ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění 42 buk lesní - listy 38 36 Zn [mg/kg] 34 32 30 28 26 24 Obr. 47: Obsah zinku v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Ve studovaných půdních horizontech ch a ch stanovišť není zjištěn statisticky významný rozdíl. Rozpětí hodnot je v minerálním horizontu ch porostů 11,6 28,6 mg.kg -1 a ch 7,90 50,9 mg.kg -1. Rozpětí kvartilů od 13,6 do 28,6 mg.kg -1 ve ch a od 16,2 do 30, mg.kg -1 v ch porostech je podobné. 34

Obsahy zinku v listových pletivech buku jsou na ch stanovištích poněkud vyšší. Tento rozdíl však není statisticky významný. Výměnná kationtová kapacita 1 130 130 120 120 110 110 CEC [mekv./kg] 90 CEC [mekv./kg] 90 80 70 80 60 70 50 60 50 30 Obr. 48: Hodnota CEC v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Hodnoty výměnné kationtové kapacity jsou na ch stanovištích ve studovaných horizontech poněkud vyšší než na stanovištích ch. Souvislost s vápněním však není zřejmá. Sycení sorpčního komplexu bazemi 26 20 24 18 22 20 16 18 14 BS [%] 16 14 BS [%] 12 10 12 10 8 6 4 8 6 4 2 Obr. 49: Hodnota BS v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Sycení sorpčního komplexu kationty je statisticky významně vyšší v organominerálních i v minerálních horizontech ch stanovišť. Vyšší hodnoty sycení sorpčního komplexu jsou jedním z cílů vápnění lesa. 35

Sodík 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 Na VYM [mekv./kg] 0,4 Na VYM [mekv./kg] 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 Obr. 50: Obsah výměnného sodíku (Na VYM ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Sycení sorpčního komplexu sodíkem je nízké. Není pozorován rozdíl mezi mi a mi stanovišti. Bor 70 buk lesní - listy 65 60 55 B [mg/kg] 50 45 35 30 25 Obr. 51: Obsah boru v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy boru v listech buku jsou na ch stanovištích na vysoké a na ch na velmi vysoké úrovni výživy. Není zjištěn významný rozdíl. Nikl Obsahy niklu v listech buku jsou na nízké úrovni výživy na ch i na ch stanovištích. Není zjištěn statisticky významný rozdíl. 36

3,2 buk lesní - listy 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 Ni [mg/kg] 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 Obr. 52: Obsah niklu v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění Síra 30 32 28 30 26 28 24 26 S MIII [mg/kg] 22 20 S MIII [mg/kg] 24 22 18 20 16 18 14 12 16 14 Obr. 53: Přístupný obsah síry (S MIII ) v půdních horizontech ch a ch porostů pět let po vápnění Obsahy přístupné formy síry jsou podobné na ch i na ch stanovištích. Nejsou zjištěny rozdíly, které by souvisely s vápněním lesa. 2200 buk lesní - listy 2 2000 1900 S [mg/kg] 1800 1700 1600 1500 10 Obr. 54: Obsah síry v listech buku lesního ch a ch porostů pět let po vápnění 37

Výživa buku sírou je podle hodnot mediánů na vysoké úrovni. Nejsou zjištěny statisticky významné rozdíly mezi mi a mi porosty. 38

Závěr Vápnění porostů, provedené v roce 2008, nezpůsobilo rychlý rozklad nadložního organického materiálu, významné změny v dusíkovém režimu ani omezení příjmu některých antagonistických makroživin. V této oblasti jsou projevy vápnění málo výrazné. Po pěti letech od zásahu není pozorováno zmenšení kyselosti, omezení přístupnosti hliníku nebo manganu. Kladné účinky jsou zjištěny pouze u obsahů vápníku a hořčíku. Extrahovatelné obsahy vápníku jsou na ch plochách významně vyšší v horizontu nadložního humusu a v organominerálním horizontu. V minerálním horizontu tedy ve spodinách půdních profilů je zvýšení jeho obsahů pouze nepatrné. Významně se projevuje vápnění vyššími obsahy přístupné formy v minerálních částech profilů. Zde je rovněž významné zvýšení sycení sorpčního komplexu kationty vápníku. V případě hořčíku jsou zjištěny významně vyšší obsahy jeho extrahovatelné formy pouze v horizontu nadložního humusu. Vzhledem k rychlejšímu postupu hořčíku půdním prostředím lze usuzovat na jeho spotřebu a opětovné snížení v minerální půdě. Vyšší jsou obsahy přístupného hořčíku. To lze považovat, spolu s významně vyšším sycením půdního sorpčního komplexu, za kladný účinek vápnění lesa. Vápnění splnilo účel kompenzace okyselujících vstupů, což dokazuje zachování chemické půdní reakce výměnné i aktivní. Zvýšení obsahů živin v půdě bylo dosaženo jen částečně. Za významný projev účinosti vápnění považujeme vyšší úroveň výživy vápníkem a hořčíkem a zmenšení pravděpodobnosti toxického působení manganu (podle hodnocení obsahů těchto prvků v listových pletivech buku lesního). 39

Použitá literatura Furst A.: http://www.ffcc.at/ Forest Foliar Coordinating Centre (FFCC), 2009. Fiala, P. a kol.:průzkum výživy lesa na území České republiky 1996 2011,, Brno 2013.

Přílohy Horizont nadložního humusu Příloha 1: Popisné statistiky rok 2013 horizont nadložního humusu - porosty N Průměr Minimum Maximum Dolní Horní kvartil kvartil Nad. humus [t/ha] 9 141,0 145,4 86,9 190,4 134,6 160,0 ph VYM 9 3,48 3,50 3,20 3,80 3,30 3,60 ph H2O 9 4,32 4,30 4,00 4,60 4,10 4,50 N [%] 9 1,23 1,32 0,54 1,47 1,20 1,46 C OX [%] 9 18,2 19,3 10,6 24,2 14,2 22,3 C/N 9 15,0 15,3 11,0 19,6 13,5 16,1 Al dus [mg/kg] 9 8000 8370 5070 00 6930 9270 Ca dus [mg/kg] 9 1244 12 890 1570 1010 1420 Cd dus [mg/kg] 9 0,72 0,49 0,29 1,41 0, 1,08 Cr dus [mg/kg] 9 10,50 10,60 5,55 14,60 10,00 11,20 Cu dus [mg/kg] 9 20,61 21,50 6,89 29,10 18,20 24,20 Fe dus [mg/kg] 9 6852 6520 36 5600 7370 K dus [mg/kg] 9 1373 1220 997 2390 1150 14 Mg dus [mg/kg] 9 580 489 332 1080 442 499 Mn dus [mg/kg] 9 432 317 104 1200 208 4 P dus [mg/kg] 9 1070 1020 903 1350 969 1130 Pb dus [mg/kg] 9 87,9 81,3 56,3 130,0 72,2 110,0 Zn dus [mg/kg] 9 46,0 44,0 34,4 62,8 37,6 54,9 Příloha 2: Popisné statistiky rok 2013 horizont nadložního humusu - porosty vápněné v roce 2008 N Průměr Minimum Maximum Dolní Horní kvartil kvartil Nad. humus [t/ha] 7 176,5 169,6 92,0 3,8 107,8 212,8 ph VYM 7 3,79 3,80 3,20 4,50 3, 4,00 ph H2O 7 4,53 4,60 3,80 5,20 4,30 4,70 N [%] 7 1,21 1,44 0,75 1,55 0,78 1,49 C OX [%] 7 17,0 15,6 12,9 22,6 14,8 19,2 C/N 7 14,7 14,6 10,7 19,5 12,9 17,2 Al dus [mg/kg] 7 8054 7550 6360 10500 6730 9790 Ca dus [mg/kg] 7 2831 24 1180 5590 10 4180 Cd dus [mg/kg] 7 0,84 0,82 0,23 1,52 0,47 1,29 Cr dus [mg/kg] 7 10,92 10,50 8,28 16,70 8,29 11,70 Cu dus [mg/kg] 7 18,9 18,5 15,8 21,6 17,8 21,4 Fe dus [mg/kg] 7 7660 6920 48 11900 62 8600 K dus [mg/kg] 7 1285 1390 817 1710 968 1510 Mg dus [mg/kg] 7 1204 1070 441 2 797 1800 Mn dus [mg/kg] 7 866,9 332,0 52,5 40,0 189,0 8,0 P dus [mg/kg] 7 1122 1060 851 1580 871 10 Pb dus [mg/kg] 7 102,0 89,5 59,7 159,0 75,0 152,0 Zn dus [mg/kg] 7 45,6 38,8 32,1 75,3 38,0 56,3 41

Příloha 3: Popisné statistiky rok 2013 horizont organominerální - porosty N Průměr Minimum Maximum Dolní Horní kvartil kvartil ph VYM 9 3,44 3, 3,30 3,70 3, 3,50 ph H2O 9 4,14 4,10 4,00 4, 4,00 4,30 Vým. acid [mekv./kg] 9 131,2 132,0 84,8 193,0 95,2 157,0 C OX [%] 9 5, 5,32 3,47 7,38 4,33 6,46 N [%] 9 0,21 0,22 0,11 0,32 0,12 0,25 C/N 9 27,3 26,1 20,7 37,4 22,7 31,5 Al MIII [mg/kg] 9 1557 1750 1130 1870 12 1800 P MIII [mg/kg] 9 54,35 45,30 7,45 145,00 24,20 56,70 K MIII [mg/kg] 9 60,2 56,0,5 82,4 51,3 69,7 Ca MIII [mg/kg] 9 49,4 37,9 < 30,0 92,4 35,7 69,6 Mg MIII [mg/kg] 9 < 15,0 < 15,0 < 15,0 27,8 < 15,0 19,0 Fe MIII [mg/kg] 9 595 597 418 698 585 629 S MIII [mg/kg] 9 18,7 19,3 13,5 26,0 16,5 21,0 P dus [mg/kg] 9 355,1 355,0 69,5 659,0 232,0 531,0 K dus [mg/kg] 9 171,1 155,0 84,8 261,0 128,0 215,0 Mg dus [mg/kg] 9 380,7 4,0 32,7 705,0 338,0 462,0 Ca dus [mg/kg] 9 154,8 123,0 64,4 343,0 105,0 215,0 Al dus [mg/kg] 9 3547 3620 1600 5310 2810 4450 Cd dus [mg/kg] 9 -- 0,27 < 0,20 0,94 < 0,20 0,56 Cr dus [mg/kg] 9 3,25 3,45 0,61 4,59 2,91 4,26 Cu dus [mg/kg] 9 3,18 3,29 1,49 5,52 2,51 3,74 Fe dus [mg/kg] 9 5128 5120 786 8060 4580 5990 Mn dus [mg/kg] 9 250,6 156,0 21,0 670,0 131,0 277,0 Pb dus [mg/kg] 9 63,2 65,9 41,9 84,4 45,4 77,9 Zn dus [mg/kg] 9 20,45 17,60 6,36 36,50 16,60 23,70 (Al+H) VYM [mekv./kg] 9 73,1 83,5 51,1 92,1 54,5 89,2 K VYM [mekv./kg] 9 1,44 1,43 1,03 2,04 1,11 1,63 Ca VYM [mekv./kg] 9 3,14 2,75 1,46 5,95 2,13 4,38 Mg VYM [mekv./kg] 9 1,23 1,02 0,78 2,49 0,98 1,30 Na VYM [mekv./kg] 9 0,24 0,22 0,18 0,32 0,20 0,24 Mn VYM [mekv./kg] 9 0,83 0,63 0,39 2,13 0, 0,97 Al VYM [mekv./kg] 9 64,9 72,8 47,0 85,1 49,7 74,8 Fe VYM [mekv./kg] 9 1, 1,10 < 0,30 2,93 0,82 2,09 CEC [mekv./kg] 9 79,1 90,1 56,4 99,5 60,3 94,6 BS [%] 9 7,89 7,50 4,90 12,90 5,70 9,60 42

Příloha 4: Popisné statistiky rok 2013 horizont organominerální - porosty vápněné v roce 2008 N Průměr Minimum Maximum Dolní Horní kvartil kvartil ph VYM 7 3,51 3,50 3,20 3,80 3, 3,70 ph H2O 7 4,24 4,20 3,90 4,60 4,10 4,50 Vým. acid [mekv./kg] 7 145 130 112 218 117 163 C OX [%] 7 6,12 5,82 4,90 7,81 4,99 6,98 N [%] 7 0,22 0,22 0,18 0,26 0,20 0,23 C/N 7 28,2 26,5 21,7 36,5 22,3 35,5 Al MIII [mg/kg] 7 1721 1700 10 1920 16 1910 P MIII [mg/kg] 7 58,21 58,80 6,18 162,00 7,12 75,90 K MIII [mg/kg] 7 56,6 61,4 43,7 66,2 48,7 63,5 Ca MIII [mg/kg] 7,7 107,0 53,1 139,0 58,1 137,0 Mg MIII [mg/kg] 7 50,8 48,8 20,3 99,7 33,9 58,4 Fe MIII [mg/kg] 7 586 589 534 638 569 605 S MIII [mg/kg] 7 20,7 19,1 16,9 27,8 17,3 23,1 P dus [mg/kg] 7 385 419 142 644 175 587 K dus [mg/kg] 7 178,7 177,0 82,0 284,0 142,0 218,0 Mg dus [mg/kg] 7 488 563 116 734 312 638 Ca dus [mg/kg] 7 260 265 148 410 156 367 Al dus [mg/kg] 7 4224 3980 2930 5650 3890 4600 Cd dus [mg/kg] 7 0,60 0,60 0,34 0,81 0, 0,79 Cr dus [mg/kg] 7 3,52 3,55 1,89 4,84 2,11 4,78 Cu dus [mg/kg] 7 3,42 3,54 1,76 4,18 3,45 3,87 Fe dus [mg/kg] 7 5823 61 4370 7110 4550 6660 Mn dus [mg/kg] 7 658,0 177,0 27,9 2450,0 128,0 10,0 Pb dus [mg/kg] 7 81,4 78,8 54,3 109,0 76,2 89,1 Zn dus [mg/kg] 7 21,1 23,0 12,2 28,4 14,2 27,8 (Al+H) VYM [mekv./kg] 7 80,2 69,8 54,8 113,0 62,1 97,6 K VYM [mekv./kg] 7 1,32 1,36 1,05 1,46 1,23 1,46 Ca VYM [mekv./kg] 7 6,31 6,27 3,23 8,82 3,60 8,72 Mg VYM [mekv./kg] 7 4,53 4,49 1,43 8,73 2,94 5,61 Na VYM [mekv./kg] 7 0,31 0,22 0,17 0,65 0,19 0,41 Mn VYM [mekv./kg] 7 1,64 0,73 0,41 3,80 0,56 3,71 Al VYM [mekv./kg] 7 74,0 64,4 51,5 97,9 59,7 91,5 Fe VYM [mekv./kg] 7 -- 0,92 < 0,30 3,77 < 0,30 2,32 CEC [mekv./kg] 7 92,5 81,3 67,2 129,0 75,1 109,0 BS [%] 7 13,89 11,80 9,00 23,50 9,90 18,50 -- hodnota neuvedena pro vysoký výskyt hodnot pod detekčním minimem laboratorních přístrojů 43

Příloha 5: Popisné statistiky rok 2013 horizont minerální - porosty N Průměr Minimum Maximum Dolní Horní kvartil kvartil ph VYM 9 3,67 3,70 3, 4,00 3,60 3,70 ph H2O 9 4,30 4,30 4,10 4,50 4,20 4, Vým. acid [mekv./kg] 9 113,7 114,0 70,4 198,0 90,4 120,0 C OX [%] 9 3,33 3,39 2,06 4,50 2,76 3,75 N [%] 9 0,13 0,13 0,06 0,21 0,10 0,14 C/N 9 27,0 27,6 17,8 34,3 27,2 28,8 Al MIII [mg/kg] 9 1689 1760 1230 1990 1620 1850 P MIII [mg/kg] 9 85,4 97,7 8,96 205 17,2 125 K MIII [mg/kg] 9 33,6 35,0 < 20 55,4 25,3 38,9 Ca MIII [mg/kg] 9 -- < 30 < 30 53,4 < 30 50,9 Mg MIII [mg/kg] 9 < 15 < 15 < 15 25,7 < 15 15,5 Fe MIII [mg/kg] 9 552 562 412 648 532 571 S MIII [mg/kg] 9 21,1 22,5 15,5 26,9 15,6 25,4 P dus [mg/kg] 9 1,2 387,0 73,4 771,0 248,0 517,0 K dus [mg/kg] 9 147,2 132,0 65,9 263,0 110,0 181,0 Mg dus [mg/kg] 9 495,3 583,0 70,0 832,0 304,0 706,0 Ca dus [mg/kg] 9 189,6 182,0 47,9 364,0 106,0 266,0 Al dus [mg/kg] 9 4470 4490 2700 6780 3180 55 Cd dus [mg/kg] 9 -- 0,23 < 0,20 0,41 < 0,20 0,33 Cr dus [mg/kg] 9 3,31 3,28 1,45 4,78 3,17 3,94 Cu dus [mg/kg] 9 2,22 1,65 0,64 6,23 1,27 2,62 Fe dus [mg/kg] 9 5824 59 3820 8110 4420 7460 Mn dus [mg/kg] 9 261,6 251,0 33,4 529,0 204,0 315,0 Pb dus [mg/kg] 9 29,8 28,8 12,4 56,7 24,6 32,2 Zn dus [mg/kg] 9 23,86 19,20 7,90 50,90 16,20 30, (Al+H) VYM [mekv./kg] 9 58,8 58,4 32,1 83,0 52,7 64,6 K VYM [mekv./kg] 9 0,88 0,85 0,48 1,30 0,80 1,06 Ca VYM [mekv./kg] 9 2,18 1,82 < 1,0 3,33 1,61 3,04 Mg VYM [mekv./kg] 9 0,69 0,61 0,42 1,16 0,56 0,82 Na VYM [mekv./kg] 9 0,24 0,24 0,19 0,29 0,23 0,26 Mn VYM [mekv./kg] 9 0,65 0,62 0,38 1,44 0,41 0,66 Al VYM [mekv./kg] 9 54,6 57,1 29,8 71,8 46,8 61,7 Fe VYM [mekv./kg] 9 0,70 0,55 < 0,30 1,97 0,35 0,94 CEC [mekv./kg] 9 62,9 61,9 34,5 85,8 57,8 69,8 BS [%] 9 6,63 7,10 3,30 8,90 5,70 7,50 -- hodnota neuvedena pro vysoký výskyt hodnot pod detekčním minimem laboratorních přístrojů 44

Příloha 6: Popisné statistiky rok 2013 horizont minerální - porosty vápněné v roce 2008 N Průměr Minimum Maximum Dolní Horní kvartil kvartil ph VYM 7 3,67 3,70 3,50 3,80 3,60 3,80 ph H2O 7 4, 4, 4,20 4,60 4,30 4,50 Vým. acid [mekv./kg] 7 120,9 105,0 94,4 194,0,0 126,0 C OX [%] 7 3,86 3,78 3,26 5,48 3,34 3,93 N [%] 7 0,15 0,15 0,13 0,17 0,14 0,17 C/N 7 25,4 23,9 21,7 32,2 23,1 27,5 Al MIII [mg/kg] 7 1813 1810 1460 2300 1680 1880 P MIII [mg/kg] 7 93,6 61,2 < 3,0 251 26,5 151 K MIII [mg/kg] 7 42,9 39,2 25,0 61,8 32,5 61,6 Ca MIII [mg/kg] 7 61,0 58,4 < 30 119 41,4 80,0 Mg MIII [mg/kg] 7 28,3 33,6 < 15 39,3 20,9 37,8 Fe MIII [mg/kg] 7 554 556 432 673 502 611 S MIII [mg/kg] 7 20,3 19,4 14,8 30,7 16,0 22,8 P dus [mg/kg] 7 513 456 1 868 330 848 K dus [mg/kg] 7 167,3 151,0 70,4 334,0 132,0 190,0 Mg dus [mg/kg] 7 501 559 124 792 368 590 Ca dus [mg/kg] 7 247 205 133 439 141 399 Al dus [mg/kg] 7 5067 5110 3350 6330 4620 6010 Cd dus [mg/kg] 7 0,35 0,27 < 0,20 0,81 0,22 0,45 Cr dus [mg/kg] 7 3,57 3,36 1,98 4,89 2,80 4,63 Cu dus [mg/kg] 7 1,70 1,61 1,11 2,75 1,21 2,21 Fe dus [mg/kg] 7 6753 6630 4700 8590 5560 8060 Mn dus [mg/kg] 7 704,1 206,0 19,4 21,0 167,0 1910,0 Pb dus [mg/kg] 7 44,4 41,8 26,6 62,6 37,1 58,5 Zn dus [mg/kg] 7 21,9 25,2 11,6 28,6 13,6 28,6 (Al+H) VYM [mekv./kg] 7 69,7 63,5 47,0 111,0 51,8 90,8 K VYM [mekv./kg] 7 0,96 1,02 0,61 1,13 0,83 1,10 Ca VYM [mekv./kg] 7 3,93 3,33 1,75 7,63 2,56 5,57 Mg VYM [mekv./kg] 7 2,54 3,04 0,82 3,87 1,70 3,37 Na VYM [mekv./kg] 7 0,31 0,25 0,17 0,67 0,19 0,34 Mn VYM [mekv./kg] 7 1,41 0,70 0,13 4,61 0,39 2,56 Al VYM [mekv./kg] 7 65,8 58,9 43,7 102,0 48,3 89,0 Fe VYM [mekv./kg] 7 -- 0,51 < 0,30 3,64 < 0,30 1,15 CEC [mekv./kg] 7 77,4 69,0 52,4 122,0 63,6 98,4 BS [%] 7 10,41 9,10 6,00 18,80 7,70 13,00 -- hodnota neuvedena pro vysoký výskyt hodnot pod detekčním minimem laboratorních přístrojů 45

Buk lesní - listy Příloha 7: Popisné statistiky rok 2013 buk lesní (listy) - porosty N Průměr Minimum Maximum Dolní Horní kvartil kvartil P [mg/kg] 9 2199 2160 1550 2970 1890 2500 Al [mg/kg] 9 159 146 113 262 124 165 B [mg/kg] 9 39,1 35,3 28,5 66,3 31,7 43,7 K [mg/kg] 9 10786 11 8170 14300 9030 110 Mg [mg/kg] 9 1285 1350 805 1580 1110 1500 Ca [mg/kg] 9 7948 8480 5580 9820 7410 8780 Cd [mg/kg] 9 0,12 0,12 0,08 0,19 0,09 0,12 Cr [mg/kg] 9 0,43 0,42 0,33 0,57 0,35 0,48 Cu [mg/kg] 9 6,06 6,44 4,49 7,42 5,00 6,75 Fe [mg/kg] 9 160 147 135 220 139 171 Mn [mg/kg] 9 2247 2420 481 4180 2000 2560 N [%] 9 2,31 2,34 2,00 2,64 2,12 2,49 Ni [mg/kg] 9 1,79 1,71 1,21 3,03 1,39 1,89 Pb [mg/kg] 9 0,36 0,38 < 0,20 0,50 0,30 0,45 S [mg/kg] 9 1821 1770 1600 2170 1690 1920 Zn [mg/kg] 9 30,9 31,3 26,4 35,7 29,5 32,5 Příloha 8: Popisné statistiky rok 2013 buk lesní (listy) - porosty vápněné v roce 2008 N Průměr Minimum Maximum Dolní Horní kvartil kvartil P [mg/kg] 7 1910 18 1670 2330 1720 2110 Al [mg/kg] 7 158 148 102 234 104 200 B [mg/kg] 7 43,2 42,1 37,5 50,6,5 46,6 K [mg/kg] 7 9391 9630 6930 140 7050 00 Mg [mg/kg] 7 2466 2380 1520 90 1620 2690 Ca [mg/kg] 7 9980 9280 7450 15700 8680 10 Cd [mg/kg] 7 0,12 0,10 0,06 0,23 0,06 0,16 Cr [mg/kg] 7 0,42 0,38 0,28 0,58 0,29 0,54 Cu [mg/kg] 7 6,38 5,97 4,58 8,89 5,16 7,49 Fe [mg/kg] 7 157 157 112 226 114 171 Mn [mg/kg] 7 1456 999 374 3500 663 2600 N [%] 7 2,32 2,33 2,07 2,46 2,29 2,41 Ni [mg/kg] 7 1,53 1, 0,81 2,64 0,94 2,12 Pb [mg/kg] 7 0,34 0,33 0,24 0,51 0,25 0,38 S [mg/kg] 7 1716 1730 1520 1830 1700 1760 Zn [mg/kg] 7 33,6 33,8 27,4 39,7 30,9 36,8 46