Právní stanovisko posouzení materiálů Kontrola výběrová řízení a Kontrola faktur Datum: 30. 7. 2018 Vypracoval: Klient: Věc: Podklady a použité materiály: Dotčené předpisy, použitá literatura stran: 6 Jan Kotěra Stanovisko k materiálu nazvanému Kontrola výběrová řízení Materiály nazvané Kontrola výběrová řízení a Kontrola faktur Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění Josef Vedral, Luboš Váňa, Jan Břeň, Stanislav Pšenička Zákon o obcích (obecní zřízení), 1. vydání, Praha 2008, 876 s.zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů I. Předmět stanoviska Předmětem tohoto stanoviska je posouzení materiálu nazvaného Kontrola výběrová řízení a Kontrola faktur, a to jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska jeho formální stránky, a to s přihlédnutím k tomu, že tento je dle poskytnutých informací výsledkem činnosti kontrolního výboru Zastupitelstva obce Černožice. II. Rozbor výchozích podkladů Jako výchozí podklady pro zpracování tohoto stanoviska sloužily zkoumané materiály, tedy Kontrola výběrová řízení, Kontrola faktur a dále Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Pokud jde o materiály Kontrola výběrová řízení a Kontrola faktur, jsou tyto pojaty v zásadě ve formě tabulek, zkoumány jsou roky 2015 2018 a finanční plnění ze strany obce třetím stranám, v závěru materiálu jsou formulovány dotazy. Jak z hlediska obsahové, tak z hlediska formálního materiály v zásadě o ničem nevypovídají, maximálně činí přehled o finančních plněních obce (toto je však spíše v gesci finančního výboru). Jinak jsou v zásadě materiály nepoužitelné, neobsahují popis předmětu zkoumání, není vůbec zřejmé, z čeho bylo čerpáno, jaké materiály sloužily jako podklad pro zpracování výsledných materiálů, není zřejmé, kdy kontrola započala, jak probíhala, jaké
podklady byly použity a zkoumány, materiály nejsou datovány ani podepsány. V zásadě tedy působí materiály jako nic neříkající změť čísel a tabulek bez vypovídající hodnoty. Pokud se v materiálu uvádí, že nebylo doloženo, není zřejmé, kdo měl doložit, kdo byl kontrolován, zda, jak a kdy byl vyzýván. Materiál tak působí zavádějícím dojmem. Dále jako podklad sloužila směrnice pro zadávání veřejných zakázek. Z této je zřejmé, že režim veřejných zakázek malého rozsahu, tedy zakázek, které se zadávají mimo režim zákona, je obcí ošetřen, a to tak, že se zakázky rozdělují do 4 kategorií, a to podle výše plnění. Porovnáním směrnice s některými údaji v předložených materiálech je zřejmé, že některé údaje jsou zavádějící. Ihned na prvé straně u zakázky pro Ateliéry Aurum s.r.o. je uvedeno, že nebyl doložen průzkum trhu, jsou ale doloženy 3 nabídky. Dle směrnice, konkrétně čl. 4. odst. 2. je zřejmé, že průzkum trhu se činí právě oslovením 3 vhodných dodavatelů. Pokud byly doloženy 3 nabídky, je zřejmé, že průzkum trhu byl proveden právě v souladu se směrnicí. Dále pak například u zakázky na vodoinstalatérské práce v roce 2017 je zpochybňována nabídková cena s tím, že jeden uchazeč nabídl 447.000,- Kč celkem, druhý 391.000,- Kč bez DPH. Dle čl. 2. odst. 2. je vždy rozhodná cena bez DPH, v rámci zadávání veřejných zakázek je tedy vždy požadována nabídka bez DPH. Dopočítávání DPH je tedy opět zavádějící, nabídka, údaj uvedený 447.000,- Kč celkem neznamená automaticky vč. DPH, pokud by takto byla míněna, je vyčíslena nabídková cena v rozporu se směrnicí. Z právě uvedeného je zřejmé, že v materiálu je pracováno s fakty velice tvůrčím způsobem, tento přístup pouze podporuje závěr o tom, že uvedený materiál nesplňuje základní kritéria kladená na materiál vytvořený kontrolním výborem zastupitelstva obce. III. Právní posouzení materiálů a postupu kontrolního výboru Činnost výborů zastupitelstva obce a kontrolního výboru, jako jednoho z nich, upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoO ), a to konkrétně v 117 a násl. ZoO. Z 117 odst. 1. ZoO vyplývá, že výbory jsou iniciativní a kontrolní orgány zřízené zastupitelstvem obce, z odst. 2 téhož ustanovení ZoO vyplývá, že kontrolní (a finanční) výbor musí být zřízen vždy. 118 ZoO pak stanoví obecná pravidla fungování výborů, konkrétně z něho vyplývá následující:
(1) Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce. Ze své činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obce. (2) Počet členů výboru je vždy lichý. Výbor se schází podle potřeby. Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru. (3) Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. Konečně 119 ZoO stanoví konkrétní kompetence finančního a kontrolního výboru, a to, jak by měl vypadat výstup kontroly. Znění tohoto ustanovení zákona je následující: (1) Finanční a kontrolní výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu. (2) Finanční výbor a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. (3) Kontrolní výbor a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena, b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti, c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. (4) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala. (5) Výbor předloží zápis zastupitelstvu obce; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala. Na základě právní úpravy lze učinit několik závěrů ve vztahu k materiálům, které jsou předmětem zkoumání, jakož i k postupu členů kontrolního výboru. Z charakteru materiálu, který je zaměřen zejména na finanční plnění, je zřejmé, že by tento měl být vytvářen spíše výborem finančním, nikoli kontrolním. Bez ohledu na to, do čí gesce však zkoumání dané problematiky spadá, je zřejmé, že předložené materiály nemají náležitosti stanovené zákonem. Nejsou tedy výstupem kontrolního výboru, ale soukromou aktivitou anonymního autora. Pakliže informace pro zpracování tohoto materiálu byly získány z titulu výkonu funkce člena kontrolního výboru,
pak konkrétní osoba, která tyto informace získala, tyto nevyužila k plnění svých úkolů, ale pro soukromou aktivitu, nikoli pro vytvoření zápisu o kontrole realizované kontrolním výborem. Ve světle zákonných ustanovení nejsou zkoumané materiály zápisem o kontrole, jednak chybí jasné uvedení toho, co bylo kontrolováno, jasný popis zjištěných nedostatků a návrhy opatření k odstranění nedostatků. Zápis též není podepsán členem výboru, který kontrolu provedl, taktéž zde není podpis osoby, jejíž činnost byla kontrolována. Věc se tedy jeví tak, že některý člen/někteří členové kontrolního výboru využili svého postavení, aby získali informace, s nimi pak volně nakládají, nikoli však již však při výkonu člena kontrolního orgánu, nekonfrontují se svými závěry osobu, jejíž činnost kontrolovali (ostatně z materiálů není zřejmé, kdo vlastně byl kontrolován), tímto dané osobě upírají možnost se vyjádřit a věc vysvětlit. Z činnosti kontrolního výboru nevzešlo žádné usnesení, žádné doporučení, pouze dotazy. Tyto dotazy nejsou konkrétně směřovány na určitou osobu. Současně kontrolní orgán nemá klást dotazy v závěru kontroly, ale tyto by si měl nechat zodpovědět v průběhu provádění kontroly. Poté teprve sepíše zápis, ve kterém popíše průběh kontroly. Kdy začala, na základě jakého pověření zastupitelstva, kdo byl kontrolován, jak byl požádán o předložení dokladů, v jakých lhůtách, zda doklady byly předloženy, jaké doklady byly zkoumány, jaké závěry byly učiněny, pokud byly doplňující dotazy, kdy a jak byly tyto položeny, kdy na ně bylo zodpovězeno a jakým způsobem atd. Z hlediska rozsahu je pak poněkud zarážející, že kontrola zkoumá roky 2015 2018, v rámci dotazů jsou směřovány otázky i na skutečnosti, mající svůj původ v letech 2000, 2008, 2009. Je pravdou, že kontrolní výbor není limitován dobou, kterou může kontrolovat, pokud se ale kontrola zaměřuje na několik let zpětně, v zásadě na celé volební období brzy končícího zastupitelstva, je otázkou, jak byla prováděna kontrola průběžná. Dle sdělení klienta dostávají všichni členové zastupitelstva (a členové kontrolního orgánu jsou členy zastupitelstva) veškeré zápisy z rady i zastupitelstva obce, tedy nic nebránilo provádění průběžné kontroly. Aktuální postup tak znamená, že kontrolní orgán byl buď po celé volební období nečinný, nebo svoji činnost vykonával chybně, případně žádné nedostatky v činnosti obce, obecního úřadu případně jiných osob nebyly shledány. IV. Nakládání s materiály Dle sdělení klienta jsou materiály podrobené zkoumání tímto stanoviskem veřejně šířeny, a to včetně slovního komentáře. Na klienta se obrací občané obce s dotazy ohledně
materiálu s tím, že je označován v důsledku uvedeného materiálu jako osoba uměle čerpající prostředky z rozpočtu obce apod. Jak vyplývá ze shora citované právní úpravy, kontrolní výbor je poradním orgánem obce, své zápisy pak má předkládat zastupitelstvu obce. Pokud členové kontrolního výboru využili své pozice a ze získaných podkladů extrahovali zavádějící závěry, nikoli však do podoby zápisu kontrolního výboru, nýbrž veřejně šířeného zavádějícího materiálu, překročili svoji pravomoc a jednali v rozporu se ZoO. Podle charakteru slovního doprovodu osob šířících materiál by pak mohl takový slovní doprovod naplňovat znaky skutkové podstaty trestného činu pomluvy dle 184 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Současně, pokud je šířena nepravdivá či zavádějící informace mající dopad do osobnostních práv člověka, může se tento domáhat ochrany svých práv, a to konkrétně v souladu s ustanovením 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ ), a dále v souladu s úpravou závazků z deliktů, která je obsažena v 2894 a násl. OZ. Dle právě uvedeného se může domáhat poškozený zanechání škodlivého jednání, dále přiměřeného zadostiučinění, ve formě omluvy či peněžitého plnění, dále též i náhrady škody, která by mohla vzniknout například v důsledku poškození dobrého jména v podobě ušlého zisku. V. Shrnutí Na základě všeho shora uvedeného lze učinit následující závěry: 1. Materiály nejsou výstupem činnosti kontrolního výboru, když nesplňují základní obsahové ani formální náležitosti stanovené zákonem o obcích. 2. Členové kontrolního výboru využili svého postavení k získání dílčích vstupních informací, s těmito ale dále naložili nikoli k výkonu činnosti, ale pro soukromé účely. 3. S ohledem na rozsah zkoumaného období lze mít pochybnost o kompetenci a řádném plnění povinností kontrolním výborem v průběhu volebního období, současně načasování věci, jakož i charakter, obsah a forma materiálů zavdává k výrazným pochybnostem o smyslu a účelu těchto materiálů. 4. Šíření materiálu veřejnosti odporuje ustanovení 119 odst. 5 ZoO, případný slovní doprovod osočující další osoby minimálně hraničí s pomluvou a porušením osobnostních
práv, což může vyústit v trestní stíhání dané osoby či uplatnění nároku na ochranu osobnosti žalobou u civilního soudu. Mgr. Lukáš Kulhánek advokát