P DLIB DCAP. q1 q2 q3 q4 Q

Podobné dokumenty
5. Společná zemědělská politika (CAP)

Společná zemědělská politika

Principy CAP (Komise)

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika. Rozvoj venkova

Společná zemědělská politika Oldřich Dědek

rní ekonomika a politika - IV

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Zhodnocení stavu převzaté agendy MZe a představení krátkodobých opatření a priorit v jednotlivých úsecích ministerstva

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Kontrola stavu reformy Společné. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise

Vnější hospodářská politika 1

IV. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Mezinárodní obchod. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Koncept multifunkčního zemědělství

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

zemědělského podnikání

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO

Situace v komoditě mléko 5/2016

České předsednictví v EU priority ČR

Dotace v lesnictví. Ing. Jan Lojda Odbor koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství Ministerstvo zemědělství jan.lojda@mze.

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU:

Společná zemědělská politika po roce 2020

B7-0080/474

PRVNÍ PILÍŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP): I SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY

6. Regionální politika a dopravní politika

Návrhy Komise pro období v oblasti rozvoje venkova

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD)

ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY. Matyáš Pelant vedoucí oddělení Amerik

Shrnutí výsledků národní dopadové studie

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Program rozvoje venkova. Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Vývoj české ekonomiky

Hrubý domácí produkt. Meziroční změna HDP 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% CZ -6% -8%

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Nástroje jsou součástí obchodní politiky země, jsou zaměřeny na regulaci mezinárodního obchodu. Clo (dovozní) = daň uvalená na importované zboží

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 240. USNESENÍ

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání B6-0402/2007 NÁVRH USNESENÍ, který na základě otázky k ústnímu zodpovězení B6-0321/2007

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU

SZP - Přímé platby a ostatní podpory, ekonomika. Jak dál? Ing. Jaroslav Humpál

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR SE ZAMĚŘENÍM NA AGRÁRNÍ SEGMENT

Legislativa a podmínky zemědělského podnikání. Seminář hod. Okresní agrární komora Kroměříž

Příští víceletý finanční rámec EU

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů

Střednědobý výhled sektoru vína (do roku 2015/2016) Červenec 2009

PODPORA CITLIVÝCH KOMODIT Dobrovolná podpora vázaná na produkci z e l e n i n y (VCS)

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut ekonomických studií Bakalářská práce 2004 Jana Novotná

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák

Státní rozpočet na rok Tisková konference Ministerstva financí

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

7. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY

POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL Z POHLEDU ČESKÉHO ZÁKAZNÍKA. NABÍDKA, KVALITA, CENA

ROSTOUCÍ CENY ENERGIÍ A JEJICH DOPAD NA PRŮMYSLOVÉ PODNIKY. Karel Šimeček - SVSE Luhačovice 1/2018

Analýza vývoje zahraničního obchodu v zemích Visegrádské čtyřky

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012

Daňová teorie a politika, úvod

Export ČR a exportní omezení Mgr. Bc. Kryštof Rygl Exportní konzultant

Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem. Ministerstvo zemědělství, Praha,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Ekonomické efekty vstupu ČR do EU na české zemědělství

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Program rozvoje venkova. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

MIMOPRODUKČÍ FUNKCE LSTVÍ

Výbor Evropského parlamentu pro Zemědělství a rozvoj venkova. Perspektivy společné zemědělské politiky v období

Jak stabilizovat veřejný dluh?

PRV Ministerstvo zemědělství Kulatý stůl - MZe

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ HODNOCENÍ ÚROVNĚ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY V EVROPSKÉ UNII. Vedoucí diplomové práce:

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy

Plocha vinic (2008) celkem 7,86 mil. ha Španělsko 15%

Státní zemědělský intervenční fond. Skalský Dvůr

Program rozvoje venkova. pro období Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Část Plánu legislativních prací vlády na rok 2019 týkající se MZE (příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 12. prosince 2018 č. 830)

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

NOVÉ SMĚRY SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EVROPSKÉ UNIE

Společná zemědělská politika EU

Health Check - změny tří nařízení

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta VÝVOJ PODMÍNEK A AGRÁRNÍ POLITIKA VE VZTAHU K PRODUKCI MLÉKA

Transkript:

5. Společná zemědělská politika (CAP)

Zemědělská politika - obecně podpora domácího zemědělství všude na světě chudé státy většinou kvóty a cla na dovoz bohaté státy většinou garance vysokých stabilních cen zemědělských produktů počátky podpor v Evropě 20. a 30. léta 20. století 2

3

Problém elasticity poptávky a nepřízně počasí P q1 DLIB q1 q2 q2 q3 q4 q4 DCAP q1 q2 q3 q4 Q 4

Počátky CAP, EU ovlivňuje nabídku zavedena 1962 EU importérem zemědělských komodit založena na metodě price-floor (cenové prahy) stanoveny minimální ceny zemědělských komodit na úrovni 150% - 200% světových cen zabezpečeno ovlivňováním S (importní cla a kvóty) European Agricultural Guarantee and Guidance Fund (EAGGF) hlavní zdroj financování I. pilíře CAP European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) vznik pro období 2007-2013, 2013, financování II. pilíře CAP Agroměnový systém zelené kursy 5

Price-floor v počátcích CAP p S H vnitřní ekonomika p ss T' p' w p w T price-floor D H p ss volný obchod (cla = 0) p w (světová cena), M = C Z price-floor (cla = T) p = price-floor, M = C f Z f Z Z f C f Import C Q p w na p' w T T na T' price-floor politika price-floor založena na přizpůsobování cel světové ceně 6

Price-floor = daň i dotace T p p w Z Z f B C f S H price-floor D H C Q spotřební daň zákazníci platí o T více než p w spotřebovávají C f místo C daňový výnos C f *T produkční podpora producenti obdrží o T více než p w vyprodukují Z f místo Z náklady podpory Z f *T čistý výnos C f *T - Z f *T = B 7

Price-floor, efekty bohatství p S H T A C 1 B price-floor C 2 D H spotřebitelský přebytek -A-C 1 -B-C 2 přebytek výrobce +A p w Z Z f C f C Q 8

Zemědělské statky v EU intenzivní zemědělství nejnovější technologie, stroje osiva rezistentní proti nákaze, chemická hnojiva velká efektivita výrob velké korporace Francie, Německo tradiční zemědělství běžné osiva, přírodní hnojiva nízká efektivita výrob malé rodinné statky Řecko, Polsko 9

Podpory CAP podle velikosti statků 10

Podpory CAP podle velikosti statků p Rodinná firma Komerční firma p S 1 price-floor S 2 A malé A velké A total B p w +T p w Z malé Q Z velké Q Z total Q A total = přebytek výrobců A malé A velké zvýhodnění velké firmy A malé + A velké + B = příjmy firem A malé A velké +B s velikostí rostou zisky 11

Empirická data (EU12) distribuce zisků 45% zemědělců příjem cca 2,5 EUR/den 6% zemědělců příjem cca 142 EUR/den 12

Empirická data (EU12) distribuce dotací 80% podpor šlo na 20% sedláků 20% sedláků (0,4% populace) utratilo 52% rozpočtu EU zemědělci velkostatků dotace 13 333 EUR/osobu/rok zemědělci rodinných statků dotace 833 EUR/osobu/rok 13

Distribuce dotací pro rok 2008 CAP paradox i po reformách 82% příjemců obdrží na přímých platbách méně než 5 000 ročně částka vyplacená těmto farmářům tvoří méně než 15 % z celkových přímých plateb 14

CAP = regresivní zdanění spotřebitelů Výdaje domácností na potraviny (Francie) price-floor =1PF price-floor =1PF+1/3PF nárůst výdajů průměr 18% 24% +6 p.b. spíše bohatí 9% 12% +3 p.b. spíše chudí 30% 40% +10 p.b. price-floor o 1/3 u bohatých výdajů o 3 p.b. price-floor o 1/3 u chudých výdajů o 10 p.b. vysoké ceny potravin (price-floor) jsou formou regresivního zdanění 15

Výsledky počátků CAP (50. a 60. léta) spokojenost sedláků příjmů spokojenost států příjmy z cel sociální koheze mezi městem a venkovem produkce = nezávislosti na importu potravin spokojenost spotřebitelů! průměrných příjmů (bez CAP by rostly rychleji...) strachu z potravinové nedostatečnosti (WW2) empatie vůči zemědělcům (zajišťují obživu) 16

Další etapa CAP, EU ovlivňuje poptávku dotace na jednotku produktu (price-floor) produktu = dotací produktu S H > D H intervenční nákup ( D) S H =D H (při price-floor) 17

Problémy CAP nadprodukce úsilí o dotace zintenzivňování zemědělství chemická hnojiva zušlechťování osiva nejnovější technika efektivita nadprodukce (nadbytečná S) EU z importéra na exportéra 18

import export p4 cílová cena p3 prahová cena transportní náklady p2 intervenční cena p1 dovozní cena variabilní přirážka vývozní restituce pw světová cena 19

Nárůst produktu, EU exportér 20

Problémy CAP skladování nadprodukce (S>D) intervenční nákup státu (aby S=D při price-floor) nedostatek skladovacích prostor nové sklady potraviny se zkazí uskladnění část na export, část humanitární pomoc, část se zkazí 21

Problémy CAP mezinárodní námitky EU exportérem potravin p w < price-floor EU poskytuje vývozní dotace o velikosti price-floor p w využívá dumping EU zvyšuje S w snižuje p w škodí světovým exportérům potravin mezinárodní námitky 22

Vliv CAP na světový trh potravin p p w,0 p' w p'' w X'' X' X 0 Svět. M období bez CAP MS = MD p w,0 1. etapa CAP EU importér EU produkce (dotace) MD na MD (s CAP) p' w 2. etapa CAP EU exportér EU vyváží produkci (dumping) MS na MS (s dumping) p''w CAP snižuje p w 23

Problémy CAP rozpočet produkce převisu S nad D (při price-floor) intervenčních nákupů přímé náklady náklady na skladování exportních dotací nároků na rozpočet 24

Vývoj rozpočtu 25

Vývoj rozpočtu po roce 2000 26

Problémy CAP příjmy sedláků velké rozpočtové výdaje na CAP X průměrné příjmy sedláků jen 40% průměru EU nejvíce sedláků v malých firmách málo sedláků ve velkých korporacích nejvíce dotací do velkých korporací nejvíce dotací málo sedlákům 27

Problémy CAP - příjmy sedláků 28

Problémy CAP dotace sedlákům EU15 (2009) 29

Problémy CAP industrializace zintenzivnění = dotace zintenzivnění výrob negativní vliv na životní prostředí více chemie = větší výnos negativní vliv na kvalitu života zvířat méně prostoru = rychlejší růst zánik rodinných statků 30

Reformy snaha o kontrolu S 70. a 80. léta zavádění produkčních kvót na mléčné výrobky a cukrovku 1988 II. Delorsův balík produkční kvóty na většinu zemědělských komodit závazek, že %růst výdajů na CAP nesmí překročit ¾ %růstu HDP 31

Reformy MacSharryho reforma 1992 MacSharryho balík reakce na jednání Uruguayského kola státy musí redukovat zemědělský protekcionismus výrazný price-floor zavedení přímých plateb kompenzace za ztráty způsobené price-floor vypláceny dle velikosti statků (dříve dle produkce) nárok, jen pokud sedlák zmenšil velikost statku o 15% (méně zvířat, méně ha) 32

Reformy Agenda 2000 reakce na závěry Uruguayského kola EU nesmí cla měnit dle situace, cla pouze pevná redukce domácích podpor (nezahrnuje přímé platby) postupné snižování exportních podpor na 1/5 až 1/3 zesílení MacSharryho reforem redukce price-floor navýšení přímých plateb vytvoření 2. pilíře CAP (politika rozvoje venkova) závazek EU k fixaci celkových výdajů na CAP 33

Současné přímé platby: platby na kompenzaci snížení cen kompenzační přídavky za produkci ve znevýhodněných oblastech, platby zemědělcům za agro-environmentální opatření. 34

Reformy Fischlerova reforma (2003) přímé platby část přeměněna na režim jednotných plateb na farmu decoupling - odstranění vazeb mezi dotacemi a objemem produkce cross-compliance compliance - pravidla pro ochranu životního prostředí, bezpečnost potravin a zdraví zvířat důraz na venkovský rozvoj současné přímé platby: platby na kompenzaci snížení cen kompenzační přídavky za produkci ve znevýhodněných oblastech, platby zemědělcům za agro-environmentální opatření 35

Rozdíly v rozdělení výdajů na CAP mezi 1. a 2. pilíř 36

Finanční výhled 2007-20132013 na CAP určeno 43% z celkového rozpočtu EU (cca 55 mld. ročně a 0,5 % HDP EU) 80 % - 1. pilíř přímé platby zemědělcům a na opatření na zemědělských trzích (intervence apod.) 20 % - 2. pilíř podpora rozvoje venkova v roce 2008 Health check (kontrola stavu) dílčí úpravy a drobnější zásahy v rámci Fischlerovy reformy 37

Rozpočet po reformách reformy neúspěšné vysoké výdaje na CAP výdajů na price-floor výdajů na přímé platby 38

Rozpočet po reformách reformy neúspěšné i nadále vysoké výdaje na CAP výdajů na price-floor, výdajů na přímé platby 39

Nadprodukce po reformách reformy úspěšné určitá nadprodukce stále snížení nadprodukce price-floor D D množství price-floor S S množství p w prodej části produkce na světových trzích bez exportních dotací 40

částečná úspěšnost reforem Dumping po reformách EU stále největší dumpingátor na světě dumpingu price-floor přebytků export dotací p w export dotací 41

Příjmy sedláků po reformách spíše neúspěšnost reforem příjmy vzrostly, ale výrazněji opět velkým přímé platby na základě velikosti 25% zemědělců 70% podpory (2003) sedláci získávají pouze polovinu z CAP administrativní náklady na zisk dotací dotace nefarmařícím majitelům půd, dodavatelům vstupů, agrochemickým firmám... 42

Industrializace po reformách životní prostředí úspěšnost reforem omezení zintenzivňování (podpory již nevázány na produkt) kvalita života zvířat úspěšnost reforem nové právní normy zakazující nehumánní zacházení se zvířaty rodinné statky neúspěšnost reforem stále zvýhodňování velkých stálý úbytek malých rodinných statků 43

CAP východní rozšíření nové země produkují komodity, které EU nejvíce podporuje (mléčné výrobky, skot, obilí, cukrová řepa) velký vliv na CAP významná část obyvatel nových zemí pracuje v zemědělství velký vliv na CAP 44

Charakteristika nových zemí 45

Rozšíření o nové země zemědělských statků o 350%, ale zemědělců o 60% statky z nových zemí jsou mnohem menší nové země obdržely velmi omezené dotace na CAP 3,7 mld. (2005), 4,1 mld. (2006) chudí polští zemědělci dotují bohaté francouzské sedláky 46

Šlosarčík - Přechodná období jako nástroj flexibility při rozšiřování Evropské unie, Mezinárodní vztahy 1/2004 47

48

Multi-funkčnost zemědělství farmaření komplexní aktivita zemědělství jako ekonomická činnost zemědělec jako správce krajiny zemědělec jako nositel kulturního dědictví na venkově důvod snaha obejít podmínky WTO povolená část dotací jde na podporu zemědělství jako producenta potravin zbývající část je dotace na nezemědělské aktivity aplikuje EU, Švýcarsko, Norsko 49