MAKROEKONOMIE MĚŘENÍ VÝKONNOSTI EKONOMIKY, PRODUKT, DŮCHOD Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
ÚVODEM První ze základních makroekonomických ukazatelů hrubý domácí produkt, nebo obecněji produkt či důchod. Měření výkonnosti ekonomiky a porovnávání, jak v čase, tak mezinárodně. Jako každý makroekonomický ukazatel, má i HDP své nedostatky - alternativní ukazatele, jejichž koncepce je poněkud odlišná.
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT Hrubý domácí produkt je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období (Pavelka 2010, s. 17) neboli objem finální produkce vytvořené výrobními faktory působícími na území určitého státu za dané období. Rozhodným obdobím tradičně jeden kalendářní rok. Započítávají se pouze finální statky. Hodnota statků a služeb je vyjádřena v tržních cenách. Problémem je nemožnost statistického zachycení některých činností - stínová ekonomika. Tři metody výpočtu: výrobní, výdajová a důchodová.
VÝROBNÍ METODA VÝPOČTU HDP získáme součtem přidaných hodnot na jednotlivých stupních výroby: FÁZE VÝROBY SPOTŘEBA MEZIPRODUKTŮ PŘIDANÁ HODNOTA PŘÍJEM Z PRODEJE 1 0 100 100 2 100 60 160 3 160 140 300 4 300 30 330 5 330 30 360 6 360 10 370 7 370 30 400 Σ 1620 400 2020
VÝDAJOVÁ METODA VÝPOČTU Součtem všech výdajů na finální statky získáme hodnotu HDP. Navazujena výrobní (produkční) metodu výpočtu HDP - byl vyprodukován finální statek o hodnotě 400 Kč, pokud si ho někdo koupí, vznikne mu tím výdaj právě o hodnotě 400 Kč. Výdaje na finální statky pak členíme následovně: Výdaje na spotřebu C (Consumption) sektoru domácností. Výdaje na investice I (Investments) zejména sektoru firem. Výdaje vlády na nákup statků a služeb G (Government). Čistý export NX (Nett export = příspěvek zahraničních subjektů k tvorbě HDP (od hodnoty exportu (X) odečteme hodnotu importu (M)). Výdajovou metodu můžeme zapsat ve tvaru: HDP = C + I + G + NX
DŮCHODOVÁ METODA VÝPOČTU Logicky navazuje na předchozí metody - výdaj jednoho subjektu se vždy stává důchodem jiného subjektu. HDP součtem těchto položek: mzdy, renty, úroky, zisky, znehodnocení kapitálu, nepřímé daně zmenšené o dotace. Všechny tři metody na sebe logicky navazují a vycházejí z jediného původního konceptu. Proto musí všechny tři vést ke stejnému výsledku.
NOMINÁLNÍ A REÁLNÝ HDP Nutnost existence dvou druhů HDP vychází z jejich peněžního vyjádření. To je nutné k zohlednění rozdílných hodnot nejrůznějších statků a služeb, které tvoří HDP. Vzniká ale problém porovnatelnosti hodnot HDP v čase, když dochází ke změnám cen. Proto existují dvě rozdílná vyjádření HDP. Nominální HDP je vyjádřen v běžných cenách - v cenách toho roku, ke kterému se ukazatel vztahuje. Odráží jak skutečné změny v množství vyprodukovaných statků a služeb, tak i změny v jejich cenách. Reálný HDP zachycuje pouze změny objemu produkce. Vliv změn cen je zde zcela eliminován - je vyjádřen ve stálých cenách, neboli v cenách základního roku.
NOMINÁLNÍ A REÁLNÝ HDP V základním roce je hodnota nominálního produktu totožná s hodnotou reálného produktu. V období následujícím po základním roce je pak hodnota reálného HDP zpravidla nižší než nominálního. Představíme si pro jednoduchost ekonomiku, která vyrábí jen jeden statek, a to rohlíky: ROK POČET ROHLÍKŮ CENA ROHLÍKU NOM. PRODUKT REÁL. PRODUKT 1 100 ks. 1 Kč 100 Kč 100 Kč 2 110 ks. 1,10 Kč 121 Kč 110 Kč 3 110 ks. 1,50 Kč 165 Kč 110 Kč 4 105 ks. 1,60 Kč 168 Kč 105 Kč 5 120 ks. 2 Kč 240 Kč 120 Kč
ČISTÝ A HRUBÝ UKAZATEL Konstrukce čistého ukazatele je založena na očištění hrubého ukazatele o opotřebení kapitálu (kapitálových statků), neboli amortizaci. Investice zvyšují fyzickou zásobu kapitálu - tento kapitál se během sledovaného období opotřebovává a část investic musí být použita na jeho obnovu. Zbývají čisté investice, které skutečně navyšují zásobu kapitálu. Hrubý produkt zahrnuje všechny investice bez rozdílu - očistíme-li ho o amortizaci respektive nezapočítáme-li obnovovací investice, dostaneme čistý ukazatel.
HRUBÝ NÁRODNÍ DŮCHOD Ukazatel hrubého národního důchodu není, na rozdíl od HDP, určován na územním principu, ale na principu národní příslušnosti nositelů výrobních faktorů. Nezáleží při tom na tom, zda jsou tyto výrobní faktory na území daného státu či nikoli. Základem výpočtu je HDP, od něhož jsou odečteny důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů a přičteny důchody, které rezidenti získali mimo území daného státu. Tím je územní princip HDP změněn na národní princip ukazatel Hrubý národní důchod.
CELKOVÝ HDP A HDP NA HLAVU HDP za celou ekonomiku hodnota značně ovlivněna velikostí ekonomiky. Chceme-li porovnat výkonnost ekonomik, potřebujeme ukazatel, který nebude ovlivněn jejich velikostí. HDP per capita, neboli HDP na obyvatele nebo na hlavu hodnota HDP za celou ekonomiku je jednoduše vydělena počtem obyvatel daného státu. Tento ukazatel mnohem více vypovídá o vyspělosti a úrovni dané ekonomiky. Ukazatel Indie Lucembursko HDP (mil. USD) 1 875 213 55 143 HDP na hlavu (USD) 4 077 78 670
ALTERNATIVNÍ UKAZATELE Existují činnosti, které neprochází trhem, a nejsou proto zaregistrovány, byly ale v rámci dané ekonomiky vyprodukovány - například práce pro sebe. Dále se v HDP neodrazí práce bez papírů, nebo práce za protislužbu. Zahrnuty nejsou ani činnosti nelegální. Ve snaze korigovat nedostatky konceptu HDP byly vyvinuty alternativní ukazatele - např. Čistý ekonomickéý blahobyt NEW. Výpočet NEW vychází z HDP - přičteny odhady hodnot práce pro sebe, práce za protislužbu, činnosti stínové ekonomiky, ale i rostoucí kvalita statků a služeb, nebo hodnota volného času. Odečteny jsou záporné extarnality, jako znečištění, život v přelidněných městech nebo nedostatečná kvalita statků a služeb.
LITERATURA BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.
DĚKUJI ZA POZORNOST