OPEN Experimentální důkaz využitelnosti alternativního způsobu pokovování měděných dobových fals pomocí rtuti L u k á š R I C H T E R A 72, 2017, s. 92 96 Experimental proof of applicability of alternative sort of plating of contemporary copper forgeries with use of mercury Practical applicability of alternative sort of coating of contemporary copper forgeries with use of mercury only (i.e. without use of another metal such as silver or tin) has been experimentally definitely proven. This undescribed way of amalgamation coating is based on simple dipping of a cleaned copper flan in mercury. In few hours, a stable silvery layer of the copper amalgam covers the copper surface. This kind of plating was most likely used by forgers in process of plating of the copper forgeries copying parvi of Wenceslas II at the beginning of the 14 th century. new technology; amalgamation; coating; forgery, XRFA; parvus; Wenceslas II (1284 1305). technologie nová; amalgamace; povlak; padělek; RFA; parvus; Václav II. (1284 1305). Inspirací pro předloženou experimentální studii byl zaznamenaný výskyt dobových fals parvů Václava II. v roce 2012. Pro nedestruktivní energiově disperzní analýzy (EDS) se v následujícím roce podařilo díky ochotě sběratelů shromáždit 13 kusů těchto mincí. Výsledky provedených analýz byly u všech zkoumaných dobových fals v hlavních rysech shodné. Jako majoritní kov byla zjištěna měď provázená na povrchu fals poměrně vysokými koncentracemi rtuti. Konkrétně bylo zjištěno až 35 % Hg pomocí EDS analýzy a 8 % Hg pomocí rentgenové fluorescenční analýzy (RFA). 1 Na rozdíl od jiných podobných případů dobových fals mezi detekovanými prvky v podstatě absentoval jakýkoliv jiný další kov (stříbro nebo cín), což představuje, alespoň pokud je autorovi tohoto * RNDr. Lukáš RICHTERA, Ph.D., Česká numismatická společnost (pobočka Pražské groše) / Národní muzeum (Praha), oliver@centrum.cz. Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní muzeum (DKRVO 2017/25, 00023272). 1 Podrobnější informace o výsledcích materiálových analýz dobových fals parvů Václava II., stejně tak jako informace o nálezových okolnostech, nejsou předmětem tohoto příspěvku a budou publikovány později. 92 DOI 10.1515/nl-2017-0011 This work is licensed under the Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Devivs 3.0 License.
72 2017 n 1 2 příspěvku známo, naprosto bezprecedentní případ. Dílčím způsobem již byly některé známé podrobnosti týkající se nálezu těchto fals a jejich analýz prezentovány na tuzemské konferenci a rovněž ve stručném pojednání (v předběžné zprávě o nálezu). 2 Jako možné a poměrně jednoduché vysvětlení překvapivých výsledků EDS analýz zmiňovaných dobových fals parvů Václava II. byl navržen technologický postup spočívající v tvorbě amalgámu mědi na povrchu zkoumaných mincí působením samotné čisté rtuti na již ražené měděné střížky. K ověření, zda výše uvedená alternativa vzniku pokovení na bázi amalgámu mědi je reálně možná a zda vzhled takového pokovení skutečně evokuje vzhled stříbra, byl proveden jednoduchý experiment spočívající v ponoření měděného střížku do rtuti. K provedení experimentu byla využita měděná novoražba parvu Václava II. 3 1: ČECHY, Václav II. (1284 1305), parvus, novodobá replika ražená do mědi a použitá k experimentu s pokovením samotnou rtutí. Zvětšeno 2,5:1. Pečlivě očištěná a odmaštěná novodobá měděná replika parvu Václava II. byla za normální teploty celá ponořena do kapalné rtuti (vzhledem k tomu, že měď má výrazně nižší hustotu než rtuť, je nutné minci pod povrch rtuti ponořit nebo ji případně po potřebném čase otočit). 4 Již po 15 20 minutách lze na povrchu měděné mince pozorovat vznik polotekutého amalgámu mědi, který má stříbřitou barvu a konzistenci tuhnoucí měkké pájky, jeho přilnavost k povrchu mince 2 RICHTERA, Lukáš CIHLÁŘ, Jan ZMRZLÝ, Martin SMĚLÝ, Tomáš: Doklad o netradiční technologii pokovení dobových falz parvů Václava II., in: Peníze v proměnách času IX. Nové výsledky numismatických výzkumů. Sborník abstraktů konference [Valtice 30 th September 3 rd October 2013], Ostrava 2013, s. 31 33; ČERNOHORSKÝ, Ondřej CIHLÁŘ, Jan RICHTERA, Lukáš: Zpráva o nálezu depotu dobových falz parvů Václava II. u Knínic, Ústecký sborník historický, 2016/1, 69 78. 3 Za ochotné provedení novoražby parvu Václava II. do měděného střížku patří poděkování firmě Antiquanova. 4 S ohledem na toxicitu výparů rtuti i jejích sloučenin podléhá přechovávání rtuti i práce s ní aktuálně platným zákonům (nařízení vlády č. 467/2009 Sb.). Pracovat se rtutí a jejími sloučeninami smí pouze oprávněné osoby. O rizicích, které přináší práce s amalgamačně pokovenými falsy podrobněji v: RICH- TERA, Lukáš ZMRZLÝ, Martin: Identifikace způsobů pokovení mincovních falz a možnosti jejich citlivého ošetření, in: Ochrana mincí a medailí v muzejních sbírkách, 1. vyd., Brno 2013. s. 7 58. 93
Lukáš RICHTERA, Experimentální důkaz, s. 92 96 je však poměrně nízká. Po delším čase (1 2 hodiny) dojde k úplnému pokrytí povrchu mince tenkou vrstvou tuhého amalgámu stříbřitého vzhledu. Většinu zbytků kapalné rtuti a kapalného amalgámu na povrchu falsa lze odstranit dostatečně silným oklepáním. Přesto ale v oblastech s ostrými přechody (např. hrany písmen) poměrně pevně ulpívá ve značném množství polotekutý amalgám mědi. Odstranit jej lze poměrně pohodlně jemným promnutím mince s trochou pasty z jemného jílu. Po následném opláchnutí vodou lze získat rovnoměrně stříbřitě pokovenou minci s dokonale zachovanými jemnými detaily, velmi přesvědčivě imitující stříbrnou ražbu (obr. 2). 2: ČECHY, Václav II. (1284 1305), parvus, novodobá replika ražená do mědi pokovená působením samotné rtuti. Zvětšeno 2,5:1. Po provedení pokovení a očistění od zbytků kapalného amalgámu byl povrch pokovené mince analyzován pomocí rentgenové fluorescenční analýzy (RFA). 5 Bylo zjištěno, že povrchová vrstva obsahuje 68,6 ± 0,1 % rtuti a 31,4 ± 0,1 % mě- 5 RFA spektra byla měřena na spektrometru DELTA 511726, provedeno bylo celkem 8 nezávislých měření po 15 s (měřeno v módu Analytický plus ). Napětí rentgenové lampy činilo 40 kv, budící proud 200 μa a výkon 4 W. Místa zvolená k měření byla vybrána pomocí CCD kamery, měřené oblasti měly plochu cca 3 mm 2. Kalibrace spektrometru byla provedena na sadu NIST Traceable Chemical and Spectrochemical Standards firmy Analytical Reference Materials International Inc. na 24 prvků: Al, Mg, Si, Ti, V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Zr, Nb, Mo, Hf, Ta, W, Re, Pb, Ag, Sn, Bi a Sb. Ke kontrole byly použity následující standardy s certifikovaným složením: 732/01, 735/01, G02D6, G02D5, 3A, 16A, 26A, 31A, 33A, 35A, 40A, 41A, 44A, 48A, 72A, 73A, 74A, 76A, 77A, 78A, 83A, 87A, 91A a 92A. Přesné chemické složení je pod shodným číslem archivováno u firmy Analytical Reference Materials International Inc. s dokladovanou metrologickou návazností na NIST (National Institute of Standards & Technology). Primární kalibrace SDD (Silicon drift detektor) byla provedena do bodu o průmeru 3 mm 2 s proudem rentgenové lampy 200 μa pro kvalitativně-kvantitativní analýzu prvků: Ti, V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Zr, Nb, Ag, Sn, Bi, Sb, Hg, Au, Mg, Al, Si, P, S. Sekundární kalibrace prováděna každých 24 hodin na K α Fe. Měření provedl Michal Mazík z Metodického centra konzervace, Technické muzeum v Brně. 94
72 2017 n 1 2 di. 6 Vzhledem k tomu, že i v případě zkoumaných dobových fals bez zjevných vizuálních stop pokovení byla zjištěna poměrně vysoká koncentrace rtuti, je zjištění vysoké koncentrace rtuti na povrchu pokovené měděné repliky s výsledky získanými pro dobová falsa ve velmi dobrém souladu. Mechanická odolnost a stejně tak i stabilita pokovení falsa vyrobeného výše uvedeným způsobem je nepochybně dostatečná pro jeho minimálně krátkodobé uplatnění v běžném platebním styku. Takto vytvořené pokovení samovolně nedelaminuje, odolává mechanickému otěru i působení vody. Stříbřitý vzhled si zachovává i po dlouhé době (36 měsíců). Jistou nevýhodou prezentovaného způsobu pokovení je vznik mikroskopických stříbřitých plošek vykazujících při dobrém osvětlení vyšší lesk než okolní povrch. Vznik těchto plošek lze po několika týdnech pozorovat na povrchu falsa i vizuálně (průměr těchto plošek činí cca 15 30 μm, obr. 3). Je poměrně pravděpodobné, že v případě falsa, které by bylo díky oběhu vystaveno jisté míře otěru, by byl výsledek tohoto samovolného jevu do značné míry eliminován. Je rovněž možné, že vzniku uvedených heterogenit v pokovení by bylo možné zamezit úpravou navrženého technologického postupu, např. zahříváním v průběhu pokovování nebo opatrným zahřátím již pokoveného falsa. Pro poznatky a závěry vyslovené v tomto příspěvku však tyto hypotézy nejsou zásadní a proto, i s ohledem na možná zdravotní rizika, nebyly tyto hypotézy experimentálně ověřovány. 3: Detail stavu pokovení pomocí rtuti na povrchu repliky po 18 měsících. 6 Hodnoty jsou průměrem měření na aversu a reversu mince (avers 70,4 % a revers 66,4 % Hg), v případě měření kovových vzorků pomocí RFA je obecně získávána informace z povrchové vrstvy o tloušťce maximálně několika desítek mikrometrů (na rozdíl od EDS, kdy se jedná pouze o několik mikrometrů). 95
Lukáš RICHTERA, Experimentální důkaz, s. 92 96 Pravděpodobně nezodpovězena zůstane otázka, zda možný nastíněný postup byl postupem zvoleným úmyslně, či zda bylo pokovení falešných parvů dílem chyby, či přímo náhody. Pro obě alternativy lze nalézt argumenty i logická vysvětlení a není tedy možné ani jednu z nich bez obtíží jednoznačně vyloučit. Budou-li v budoucnosti doloženy další podobné případy, bude jistě možné považovat alternativu vědomého využití rtuti k pokovení fals diskutovaných parvů za pravděpodobnější. Taková skutečnost by nebyla nijak překvapivá, bylo by chybou podceňovat praktické zkušenosti a schopnosti středověkých falsátorů. Důvodem k volbě tohoto způsobu pokovení mohla být jeho minimální technická náročnost, případně mohl být důvodem k volbě této alternativní technologie nedostatek kovů používaných běžně k amalgamačnímu pokovení (stříbra nebo cínu). Nelze samozřejmě ani vyloučit možnost, že přítomnost značného množství rtuti na povrchu fals je výsledkem nezamýšlené, nikoliv však nemožné, souhry okolností. Nález většího množství ražených fals parvů svědčí velmi pravděpodobně o nutnosti vyrobená falsa (resp. jejich prefabrikáty), z nějakého naléhavého důvodu ukrýt, např. z důvodu odhalení falsátorské dílny. Tuto situaci potvrzuje i skutečnost, že falsa zůstala již nevyzvednuta. Pokud při chvatném ukrývání prefabrikátů fals došlo společně s jejich uložením i k nevhodnému uložení rtuti (tj. suroviny sloužící běžně k postříbření či pocínování fals) a následně k jejímu kontaktu s raženými měděnými střížky, výsledkem byl vznik amalgámu na jejich povrchu. V průběhu staletí tato vrstva zkorodovala, falsa opět získala vzhled fals měděných, ale v jejich povrchové vrstvě zůstalo stále vysoké množství rtuti. Samotná existence a experimentem ověřená použitelnost technologie využívající k pokovení měděných střížků pouze rtuť samozřejmě nutně neznamená, že tato technologie byla i reálně falsátory v minulosti používána. V budoucnosti, při posuzování takových případů pokovení fals, u nichž bude absentovat mimo rtuti další typický kov využívaný k amalgamačnímu pokovování (stříbro nebo cín) či koncentrace těchto kovů budou významně nižší než zjištěná koncentrace rtuti, bude vhodné posoudit i možnost využití alternativy pokovení samotnou rtutí. Využití výše diskutované alternativní technologie je naopak velmi málo pravděpodobné v případě těch dobových fals, u nichž se původní pokovení pouze nedochovalo a vedle mědi lze detekovat jen stopy rtuti. Takové případy proto nemohou být interpretovány jako jednoznačný doklad využití technologie prezentované v tomto příspěvku. 96