Žádosti o prodloužení platnosti akreditace Žádáme o prodloužení platnosti akreditace prezenční formy navazujícího magisterského oboru 7202T004 Mediální studia a žurnalistika v rámci studijního programu N7202 Mediální a komunikační studia. Důvodem podání žádosti je blížící se termín ukončení platnosti stávající akreditace k datu 5. 5. 2015.
Obsah Formulář A Žádost o prodloužení doby platnosti akreditace navazujícího magisterského studijního programu Formulář Ba Charakteristika studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Formulář Bb Prostorové, informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Formulář C Pravidla pro vytváření studijních plánů SP (oboru) a návrh témat prací Formulář D Charakteristika studijního předmětu Formulář E Personální zabezpečení studijního programu (studijního oboru) souhrnné údaje Formulář F Související vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost Formulář G Personální zabezpečení přednášející
A Žádost o prodloužení doby platnosti akreditace navazujícího magisterského studijního programu Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Katedra mediálních studií a žurnalistiky STUDPROG st. doba titul Název studijního programu N7202 Mediální a komunikační studia 2 roky Mgr. Původní název SP N7202 Mediální a komunikační studia platnost předchozí akreditace 5. 5. 2015 Typ žádosti udělení akreditace prodloužení akreditace druh rozšíření Typ studijního programu bakalářský magisterský navazující magisterský rigorózní Forma studia prezenční kombinovaná distanční řízení KKOV Názvy studijních oborů Mediální studia a žurnalistika 7202T004 ZU Adresa www stránky www.fss.muni.cz jméno a heslo k přístupu na www Schváleno VR /UR /AR Dne FSS MU podpis rektora Kontaktní osoba Ing. Rudolf Burgr e-mail burgr@fss.muni.cz datum
Ba Charakteristika studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií Název studijního programu Mediální a komunikační studia Název studijního oboru Mediální studia a žurnalistika Garant studijního oboru Doc. PhDr. David Šmahel, Ph.D. Zaměření na přípravu k výkonu regulovaného povolání Charakteristika studijního oboru (studijního programu) Charakteristickými rysy magisterského programu MSŽU na FSS MU jsou koncipování magisterského studia na základech bakalářského studijního programu, provázanost žurnalistiky (žurnalistických studií) a mediálních studií, multidisciplinární přístup ke studiu žurnalistiky a mediální, zejména masové a síťové komunikace, orientace výuky na oblast mediálně vědného výzkumu a orientace na získání a ovládnutí výzkumných a manažerských dovedností, rutin, hodnot a norem. Program magisterského studia MSŽU v jednooborovém navazujícím studiu vychází z předpokladu, že student již získal základní vzdělání v oboru mediální studia a žurnalistika nebo příbuzném oboru na bakalářském stupni. Obsahové zaměření studia je koncipováno tak, aby nabízelo novou látku, otevíralo nové problémy, nabízelo nová řešení a odkrývalo nové pohledy na stará témata a staré problémy v oblasti žurnalistických studií, mediologie (mediálních studií) a metodologie mediálního výzkumu, a to s důrazem na problematiku mediální konstrukce sociálně kulturní reality, působení manipulace masových a síťových médií na publika a na analýzu a interpretaci mediálních produktů, procesů a mediálních publik. Zdůrazňován je multidisciplinární charakter oboru MSŽU a objasňovány jsou jeho vztahy a souvislosti s jinými vědními obory a jejich metodologickým vybavením, s komunikačními vědami, historickými vědami, dějinami a teorií kultury, filozofií, epistemologií, psychologií, estetikou, lingvistikou, literární vědou, ekonomií, marketingem, politologií, právními vědami, etikou a pedagogikou. Program magisterského studia je koncipován tak, aby studenti získali ucelené informace o základních mediálně vědných subdisciplínách o teorii masové komunikace, kulturálních studiích, metodologii mediálního výzkumu, filozofii a epistemologii médií, psychologii médií, mediální estetice, mediálním marketingu a mediálním (projektovém) managementu, mediální estetice, etice a pedagogice (gramotnosti) a mediálním právu, ale rovněž orientující informace z disciplín nadřazených a hraničních, jakými jsou komunikační studia, teorie a historie kultury nebo mediální antropologie nebo public relations. Teoretické, metodologické a historické předměty jsou propojeny s výukou poskytovanou v seminářích a praktických cvičeních (dílny), a rovněž konfrontovány s žurnalistickou praxí, kterou studenti na magisterském stupni vykonávají dílem v rámci svého vysokoškolského studia (v katedrových a univerzitních médiích časopisy, rozhlas, televizní a filmové studio), dílem z vlastní iniciativy jako spolupracovníci, anebo dokonce jako zaměstnanci mediálních organizací. Podstatou výuky oboru je navazování na znalosti a dovednosti dosažené v bakalářském studiu, výklad nových témat a problémových okruhů a získávání nových, žurnalistických dovedností a jejich propojování a rozvíjení. K opakování a překrývání látky a témat magisterského studia se studiem bakalářským dochází pouze při vytváření východiskových kontextů, tedy v případech, kdy je to nezbytně nutné pro porozumění výkladu nové látky. Vysokou míru návaznosti mezi předměty magisterského studia, mezi povinnými a povinně volitelnými předměty a mezi jednotlivými povinně volitelnými předměty vyjadřují studijní prerekvizity. Ty stanovují, který předmět nebo jaká podmínka představuje nezbytně nutný předpoklad pro studium konkrétního předmětu. Povinně volitelné předměty ve valné většině případů navazují na povinné předměty, rozvíjejí je a doplňují je, aniž by se obsahově zdvojovaly. Profil absolventa studijního oboru (studijního programu) & cíle studia Studium magisterského oboru MSŽU je koncipováno tak, aby studentům poskytovalo komplexní pohled na problematiku mediální komunikace, masových a digitálních médií a mediálního trhu, a to z hlediska historického a teoretického. Obor poskytuje, rozšiřuje a kompletuje znalosti z oblasti teorie a dějin kultury a médií, zejména masové kultury a kyberkultury. Klíčovými segmenty oboru je metodologie mediálního výzkumu a aplikace kvantitativních i kvalitativních výzkumných metod v oblasti analýzy a interpretace mediální, novinové, rozhlasové, televizní a on-lineové tvorby, produkčních, distribučních a konzumačních mediálních systémů a chování mediálních publik. Rozšiřuje znalosti z oblasti právního myšlení a etiky, které jsou nezbytné pro mediální praxi. Podstatným rozdílem mezi cíli oboru a profilem absolventa na bakalářském a magisterském stupni je, že magisterský absolvent je připravován nejen k tomu, aby plnil roli špičkového žurnalisty (publicisty) ve všech základních typech médií, ale také k tomu, aby se uplatnil jako mediální analytik ve výzkumných institucích, mediální poradce ve státním i soukromém sektoru, manažer ve všech uvedených segmentech pracovního trhu i
jako odborník v oblasti mediální gramotnosti a její výuky. Teoretické předměty, praktická cvičení (semináře, dílny, workshopy) a další využívané výstupy z učení formují cíle oboru a profil absolventa. Cílem oboru je: v návaznosti na bakalářský stupeň rozšířit vědomosti absolventa z oblasti žurnalistických studií a teorie masové komunikace, teorie a dějin kultury a médií, psychologie médií, žurnalistické eticky a mediálního práva; v návaznosti na bakalářský stupeň dále rozvíjet profesní dovednostní žurnalistické kompetence absolventa disciplinovanost, důslednost, adaptabilitu a systematičnost, analytické a syntetické schopnosti, smysl pro týmovou práci, smysl pro odpovědnost vůči veřejnosti a manažerské dovednosti; v návaznosti na bakalářské studium prohloubit komunikační znalosti (strategie) a dále rozvíjet verbální a neverbální dovednosti nezbytné pro uplatnění se v oblasti veřejné a masové komunikace a ve vedoucích manažerských pozicích v mediálních organizacích; rozšířit vědomosti o mediálně vědné teoretické koncepty a teorie z oblasti filozofie a epistemologie médií, mediální estetiky, mediálního marketingu a mediálního (projektového) managementu, mediální estetiky, etiky a pedagogiky; podstatným způsobem rozšířit a poskytnout nové vědomosti a dovednosti z oblasti mediálně vědné metodologie, a to se záměrem vyložit propojenost a podmíněnost kvantitativních i kvalitativních metod výzkumu (např. mezi kvantitativní obsahovou analýzou a analýzou sémiotickou, naratologickou a diskurzivní); seznámit s metodikou výzkumu masové komunikace zaměřenou na analýzu a interpretaci jednak mediálních produktů, jejich funkcí a účinků na publika, jednak na analýzu a interpretaci mediálních produkčních, distribučních a konzumačních systémů; osvojit si základní informace o projektovém managementu v oblasti médií a v oblastech (pre)produkce, distribuce a konzumace mediálních produktů a v této souvislosti informace o struktuře mediálních organizací a mediálního/kulturního průmyslu, fungování mediálního trhu a mediální ekonomice a naučit se tyto poznatky aplikovat na tvorbu vlastního mediálního projektu, popř. produktu; naučit se všechny výše vyjmenované znalosti, hodnoty a normy, ale také dovednosti poučeně využívat a aplikovat v žurnalistické práci, mediálním výzkumu, manažerské činnosti, ve veřejné a masmediální komunikaci a v oblasti výuky a kultivace mediální gramotnosti. Absolventi, kteří si osvojí základní vědomostní a dovednostní žurnalistické a mediálně vědné kompetence studijního oboru, se uplatňují v žurnalistické praxi jako redaktoři v tištěných médiích (mj. novinách, časopisech, nakladatelstvích, grafických studiích, zpravodajských agenturách), v elektronických i digitálních síťových médiích (mj. rozhlasu, televizi, institucích a organizacích řídících, zpravujících a využívajících síťovou komunikaci), jako vedoucí pracovníci těchto mediálních organizací. Absolventi se mohou dále uplatnit ve výzkumné oblasti, jako pracovníci státních, veřejnoprávních i soukromých výzkumných institucí, mj. v ústavech České akademie věd a na akademické půdě, a to v pozicích výzkumník a pedagog, ale také na středních školách jako odborníci v oblasti mediální gramotnosti. Absolventi se mohou dále uplatnit v základních pracovních pozicích a ve vedoucích manažerských pozicích v oblastech, které s žurnalistikou a masovou komunikací souvisejí, např. jako pracovník určený pro styk s veřejností a médii, jako tiskový mluvčí, mediální poradce v politických, státních i soukromých institucích a organizacích i v reklamních agenturách nebo manažer krizové komunikace. Charakteristika změn od předchozí akreditace (jen v případě prodloužení platnosti akreditace) Navazující magisterský obor MSŽU je součástí tříletého projektu inovace výuky financovaného z evropských strukturálních fondů (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost) a realizovaného v letech 2012 2015. Motivem zapojení do projektu byla snaha reflektovat nejnovější vývoj v oblasti mediálních studií s důrazem na nová média a audiovizuální tvorbu a posílit metodologickou základnu oboru. Výrazně se zvětšila nabídka povinně volitelných předmětů, včetně kurzů vyučovaných v anglickém jazyce. Výše popsané inovace přizpůsobují obsah studia aktuálním trendům vývoje médií mediální komunikace a odrážejí novou strategii proměny magisterského studia, včetně optimalizace kreditové hodnoty některých předmětů. Ve struktuře povinných předmětů se v průběhu stávající akreditace uskutečnily jen dvě změny. V akademickém roce 2011/2012 byl povinný předmět ZUR404 Etika a média převeden mezi povinně volitelné předměty pod kódem ZUR540. Od akademického roku 2012/2013 byl předmět ZUR403 Hypermédia obsahově modifikován a transformován do předmětu ZUR432 Sociální teorie nových médií, který lépe reflektuje proměny diskursu nových médií. Od akademického roku 2008/2009 byl také dosavadní jednosemestrální seminář k diplomové práci rozdělen na dva, vyučované ve vzájemné návaznosti ve dvou semestrech po sobě. Důvodem této inovace, respektive především organizační změny, bylo zjištění, že doba jednoho semestru je nedostatečná pro přípravu kvalitní diplomové práce, což ve svém důsledku často vedlo k odkládání obhajoby a prodlužování studia. Nový systém je vnitřními pravidly a podmínkami pro udělení zápočtu nyní nastaven tak, aby tato rizika minimalizoval. Z výše uvedeného projektu inovace vychází i úpravy ve struktuře profilových předmětů navržené pro další akreditační období.
Za prvé, z magisterského studijního programu budou od akademického roku 2014/2015 vyřazeny dva povinné předměty. Prvním je předmět ZUR410 Teorie masové komunikace: Historické proměny výzkumu mediálních účinků. Předmět s obdobným obsahem je součástí bakalářského studijního programu, u bakalářských absolventů vlastního oboru, kteří budou dále pokračovat na fakultě v navazujícím magisterském studiu MSŽU, by tak docházelo k zdvojování. Také předpokládáme, že předmět s obdobným zaměřením se učí i na jiných vysokých školách, z nichž přicházejí uchazeči o navazující magisterské studium. Druhým předmětem je ZUR409 Televize a její publikum v každodenní perspektivě + Ratingová analýza, který je jako úzce specializovaný přeřazen mezi povinně volitelné předměty. Za druhé, součástí magisterského studijního programu se naopak stanou dva nové povinné předměty ZUR433 Teorie žurnalistiky a ZUR434 Metodologie mediálního výzkumu. Struktura profilových (povinných) předmětů tak bude jejich zařazením mnohem lépe odpovídat deklarovanému profilu oboru, reflektovat jeho aktuální vývoj a vzájemné propojení mediálních studií a žurnalistiky. Za třetí, stávající profilový povinný předmět zaměřený na dějiny médií ZUR413 Kapitoly z dějin světových médií II bude obsahově modifikován, inovovaný předmět proto ponese nový kód a název ZUR435 Dějiny médií v éře modernity. Profil absolventa a obsah a rozsah státních závěrečných zkoušek se v období platnosti stávající akreditace nezměnil. Navrhovaná modifikace státních závěrečných zkoušek souvisí s výše popsanou inovací struktury profilových předmětů a je popsána v části C, oddílu Obsah a rozsah SZZk. Počet přijímaných uchazečů ke studiu v akademickém roce Pro akademický rok 2013/2014 bylo přijato 69 uchazečů.
Bb Prostorové, informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií Název studijního programu Mediální a komunikační studia Název studijního oboru Mediální studia a žurnalistika Místo uskutečňování studijního Brno oboru Prostorové zabezpečení studijního programu Budova ve vlastnictví VŠ ANO Budova v nájmu doba platnosti nájmu Informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Informační a přístrojové zabezpečení oboru MSŽU lze strukturovat do tří úrovní celouniverzitní, fakultní a katedrové. Na celouniverzitní úrovni se jedná především o zabezpečení v oblasti informačních a komunikačních technologií. Základní komunikační a administrativní platformou pro zajištění a organizaci výuky je Informační systém Masarykovy univerzity (dále IS MU), dostupný na adrese http://is.muni.cz. IS MU je rozdělen na dvě části Veřejné služby IS MU a Osobní administrativa IS MU. Ve veřejné části IS MU jsou k dispozici například seznamy a databáze studentů, pracovníků a absolventů MU, archiv závěrečných prací, univerzitní předpisy a směrnice, studijní katalogy, rozvrhy či studijní materiály. Do autentizované části IS MU mají přístup pouze studenti a zaměstnanci MU. Kromě výše uvedeného jsou v této části dostupné další důležité studijní aplikace používané pro komunikaci, výuku, testování/zkoušení a evidenci osobních údajů a studijních výsledků. Na fakultní úrovni se o komunikační, informační a také přístrojové zabezpečení starají Centrum informačních a komunikačních technologií (dále CIKT) a Ústřední knihovna FSS MU (dále knihovna FSS). CIKT provozuje 2 počítačové učebny s 51 PC, s možností hromadné výuky, samostatné práce i elektronického zkoušení. Na fakultě je dostupné wifi připojení na evropskou univerzitní síť EduRoam a možnost připojení do openvpn, dále pak je k dispozici vzdálený přístup k elektronickým zdrojům. Posluchárny a učebny, v nichž probíhá výuka, jsou standardně vybaveny počítačem s připojením k internetu, projektorem, ty větší i ozvučením, z přednášek lze ve vybraných posluchárnách pořizovat audiovizuální záznam, případně online přenos. CIKT zajišťuje i možnost barevného i černobílého tisku a skenování. Knihovna FSS evidovala k 31. 12. 2013 celkem 67 502 knihovních jednotek, roční přírůstek v roce 2013 činil 4 963 knihovních jednotek. Knihovna FSS v roce 2013 odebírala 166 titulů periodik (seznam oborových viz níže). Součástí fondu jsou také záznamy na DVD nosičích. Studenti mají přístup k širokému spektru odborných elektronických informačních zdrojů a licencovaných databází z oblasti společenských věd (viz http://knihovna.fss.muni.cz/ezdroje.php). Knihovna FSS poskytuje informační služby a zprostředkovává meziknihovní a mezinárodní meziknihovní služby. Hlavní služby knihovny FSS jsou dostupné 58 hodin v týdnu. Uživatelé knihovny FSS mohou využívat celkem 46 PC, z toho 37 s přístupem k internetu a 9 s přístupem pouze do sítě instituce. Studovna má k dispozici 232 studijních míst, zabezpečeno je pokrytí wifi na celou studovnu. Studentům i pracovníkům jsou k dispozici i služby všech ostatních knihoven MU, souhrnný katalog je přístupný na adrese https://aleph.muni.cz/f. Služby knihovny FSS jsou dostupné na adrese http://knihovna.fss.muni.cz/. Tištěných odborných oborových časopisů odebíraných knihovnou FSS, jejichž vybrané ročníky a čísla jsou dostupné také v elektronické formě, je k dispozici celkem 25: Communication theory; Communication, culture & critique; Critical studies in media communication; Cultural anthropology; European journal of communication; Global media and communication; Human communication research; International communication gazette; Journal of broadcasting & electronic media; Journal of communication; Journal of consumer culture; Journal of media economics; Journalism; Journalism & mass communication quarterly; Journalism practice; Journalism studies; Media history; Media Perspektiven; Media, culture & society; Mediální studia; New media & society; Qualitative research; Screen; Signs; Theory, culture & society. Kromě významných společenskovědních elektronických databází mají studenti a učitelé přístup také do specializovaných mediálních databází Infobanka ČTK a Anopress IT. Katedra mediálních studií a žurnalistiky poskytuje pro studenty a učitele oboru především přístrojové vybavení a technologické zázemí specializovaných učeben. Počítačová učebna PC54 slouží pro hromadnou výuku, samostatnou práci i elektronické zkoušení. Učebna je standardně vybavena projektorem, plátnem a je ozvučena. K dispozici je 24 počítačů s 24 monitory a se softwarem pro zpracování textu, zvuku i obrazu (rok pořízení 2013; Intel i5, 16 GB RAM, 1TB HDD; Windows 8.1, Adobe Master Collection CS6, Vegas Pro 12, Office 2013, Soundforge Pro 10). Kromě toho jsou počítače vybaveny specializovaným statistickým softwarem SPSS a softwarem pro zpracování
dat sledovanosti médií Golem a Data Analyzer Basic Modul. Učebna AVC má kapacitu 66 osob a slouží především pro hromadnou výuku. Je standardně vybavena počítačem s připojením na internet, HD projektorem, plátnem, navíc nabízí 5.1 zvuk, možnost přehrávání DVD, BD, VHS a automatizované pořizování AV záznamu/přenosu přednášek. Učebna Studio 527 má kapacitu 22 osob a slouží především seminářům a workshopům. Je standardně vybavena počítačem s připojením na internet, projektorem, plátnem a ozvučením. Dále katedra provozuje specializované učebny zaměřené na audiovizuální tvorbu. Je to střižna, televizní studio a rozhlasové studio, které tvoří zázemí pro výuku speciálně zaměřených kurzů, cvičná média i samostatnou práci studentů. Střižna 531 je vybavena technikou pro zpracování audia a videa. Učebna je osazena 8 počítači s 24 monitory (rok pořízení 2013; Intel i7, 64 GB RAM, 3x1TB HDD + 128GB SSD, profesionální grafická karta Quadro 4000; Windows 8.1, Adobe Master Collection CS6, Vegas Pro 12, Avid Media Composer 6, Pro Tools 10, Soundforge Pro 10). Všechny počítače jsou napojeny na velkoplošnou obrazovku, takže lze pro celou skupinu promítat obraz z kteréhokoli z nich. Místnost je akusticky upravena a disponuje kvalitním ozvučením. V učebně je zároveň umístěna režie k televiznímu studiu (samotný odbavovací systém, ovládání kamer, světel a zvuku) a 48TB NAS úložiště (kritická data jsou redundatně zálohována na jiný NAS v jiné místnosti). Televizní studio je zcela soběstačné a profesionálně vybavené. Má zelené klíčovací pozadí, akustické odhlučnění, osvětlení kontrolovatelné plynule z režie, dvě roboticky ovládané kamery, čtecí zařízení a interkom. Technologie umožňuje streamovat živé vysílání přes internet, odbavení vysílání zvládne teoreticky jediný vyškolený student. Obě počítavé učebny, televizní zázemí a NAS jsou propojeny rychlou 10Gbit/s sítí. Rozhlasové studio je cvičnou platformou v podobě studentského Rádia R (http://www.radior.cz/). Rádio funguje ve dvou navazujících studiích a vysílá přes internet 24 hodin denně. Vysílací studio dokáže dobře simulovat prostředí v běžných rádiích odbavovací software DAD je běžně komerčně využívaný. Pro plnění studijních povinností (zadaných úkolů v jednotlivých předmětech, seminární a závěrečné práce a pro fungování cvičných médií) zřizuje katedra Půjčovnu AV techniky. Půjčovna disponuje širokým spektrem techniky, která je k dispozici studentům zdarma: 25x DSLR se stativy, 20x kamera se stativy, 40 digitálních záznamníků, profesionální mikrofony, zvuková technika (reproduktory s kabeláží), 6x DSLR rig, 2x SteadyCam, jeřáb s kolejovým pojezdem, slider, 2x 4K kamera, projektory, plátno, televize, 1x profesionální dokumentární kamera, 16x malý kompaktní fotoaparát, 5x profesionální stativy s fluidní hlavou a kolečkovým pojezdem, přenosné osvětlení, přenosná režijní jednotka (možnost televizního záznamu na 3 kamery s režií mimo půdu televizního studia, možnost online vysílání).
C Pravidla pro vytváření studijních plánů SP (oboru) a návrh témat prací Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií Název studijního programu Mediální a komunikační studia Název studijního oboru Mediální studia a žurnalistika Název předmětu rozsah způsob zák. druh před. přednášející dop. roč. ZUR401 Základy studia kultury (sémiotická, narativní a diskurzivní analýza) 1/1 ZK P prof. PhDr. Pavelka, CSc. 1/1 ZUR402 Kritické teorie masových médií: masová kultura, média a společnost 2/0 ZK P PhDr. Volek, Ph.D. ZUR427 Mediální projekt, mediální produkt a jeho webová prezentace 1/1 ZK P prof. PhDr. Pavelka, CSc. ZUR432 Sociální teorie nových 1/1 ZK P Mgr. Macek, médií Ph.D., doc. Šmahel, PhD. ZUR433 Teorie žurnalistiky 2/0 ZK P Mgr. Waschková Císařová, PhD. ZUR434 Metodologie mediálního výzkumu 2/0 ZK P Mgr. et Mgr. Kirkosová, Mgr. et Mgr. Urbániková, doc. Šmahel, PhD. ZUR435 Dějiny médií v éře modernity 2/0 ZK P PhDr. Večeřa, Ph.D. ZUR441 Seminář k diplomové práci 0/4 Z P prof. PhDr. I Pavelka, CSc. ZUR442 Seminář k diplomové práci 0/4 Z P prof. PhDr. II Pavelka, CSc. ZUR443 Práce s informačními zdroji 1/1 Z PV PhDr. Čerňová PhDr. Krčál, DiS. Mgr. Kříž Mgr. Mazancová, DiS. ZUR511 Umělecká kritika v tištěných médiích 2/0 Z PV prof. PhDr. Pavelka, CSc. ZUR519 Politická ekonomie médií 1/1 Z PV PhDr. Metyková, PhD. ZUR521 Umění a média 2/0 Z PV prof. PhDr. Pavelka, CSc. ZUR523 Proměny protektorátní žurnalistiky 1/1 Z PV PhDr. Večeřa, Ph.D. ZUR539 Televize a její publikum v každodenní perspektivě 2/2 ZK PV PhDr. Volek, Ph.D. ZUR540 Etika a média 2/0 Z PV MgA. Motal, Ph.D. ZUR544 Novinář Karel Čapek 0/2 Z PV doc. PhDr. Poláček, CSc. ZUR545 Český fejeton 0/2 Z PV doc. PhDr. Poláček, CSc. ZUR551 Stylistika - argumentace vs. manipulace (dílna) 0/2 Z PV PhDr. Salaquardová 1/2 2/3 1/2 1/1 1/1 1/2 2/3 2/4 1/1
ZUR559 Kvantitativní metody výzkumu médií 2/0 Z PV Mgr. et Mgr. Urbániková ZUR565 Statistická analýza dat 0/2 Z PV Mgr. et Mgr. Urbániková ZUR571 Tvorba audiovizuálního 1/2 ZK PV Mgr. Morales digitálního díla ZUR572 Digitální film 1/2 ZK PV Mgr. Morales ZUR580 Dokumentární a 1/2 ZK PV Mgr. Morales publicistická tvorba I. ZUR580a Dokumentární a 1/2 ZK PV Mgr. Morales publicistická tvorba II. ZUR583 Kvalitativní metody výzkumu médií 1/1 Z PV Mgr. et Mgr. Kirkosová ZUR584 Theory and Methods of Genre Analysis 1/1 Z PV Mgr. Helán, PhD. ZUR585 Estetická analýza 1/1 Z PV Mgr. Krajtl mediálních obrazů ZUR586 Teorie a praxe střihové 1/1 ZK PV Mgr. Morales skladby a její vývojové tendence ZUR587 Dramaturgická analýza 1/1 Z PV MgA. Motal, PhD. ZUR588 Vybraná témata studia nových médií 1/1 Z PV Mgr. Macek, PhD. ZUR589x Current Reflection of New Z PV Media ZUR590 Audiovizuální antropologie a archeologie 1/1 Z PV MgA. Motal, PhD. ZUR591 Vybrané teorie informační 1/1 Z PV Mgr. Tkaczyk společnosti ZUR592 Dějiny tištěných médií v raném novověku 2/0 Z PV PhDr. Večeřa, Ph.D. ZUR593a Radio R - odborná praxe I 0/4 Z PV MgA. Motal, PhD. ZUR593b Radio R - odborná praxe II 0/4 Z PV MgA. Motal, PhD. ZUR594 Tvorba akademického textu 0/2 Z PV Mgr. Bártek, Mgr. et Mgr. Kirkosová, MgA. Motal, Ph.D., Mgr. Sedláček, Mgr. et Mgr. Urbániková ZUR595 Dějiny médií po r. 1945 2/0 Z PV PhDr. Večeřa, Ph.D. ZUR596 Psychologie médií 2/0 ZK PV Mgr. Blinka, PhD. ZUR597 Psychosociální aspekty marketingová komunikace 1/1 Z PV doc. Mgr. Stoličný, ArtD. ZUR598 Virtuální svět mediální komunikace 1/1 Z PV doc. Mgr. Stoličný, ArtD. ZUR599 Feature writing 1/1 Z PV Mgr. Waschková Císařová, PhD. ZUR601 Rozhlasový dokument a feature 1/1 Z PV Mgr. Hanáčková, PhD. ZUR602 Nové metody výzkumu 1/1 Z PV Mgr.
rozhlasu Hanáčková, PhD. ZUR603 Metody výzkumu 1/1 Z PV doc. PhDr. spotřebitelského chování Šramová Obsah a rozsah SZZk Ke státní závěrečné zkoušce studenti přistupují po dosažení 120 ECTS. Dle pravidel MU musí mít také splněny celouniverzitní požadavky na minimální jazykovou kompetenci. Podmínkou účasti u SZZ je také povinnost absolvovat v rámci studia jeden předmět přednášený v anglickém jazyce. Inovaci výuky a aktuální trendy vývoje médií a mediální komunikace reflektuje i struktura a obsah státních závěrečných zkoušek. Stávající státní závěrečná zkouška je v navazujícím magisterském stupni studia složena ze čtyř částí předmětů, a to ZURs300 Obhajoba diplomové práce, ZURs301 Dějiny médií, ZURs302 Teorie kultury a ZURs303 Teorie masové komunikace. Inovovaná podoba počítá se stejným počtem částí, avšak dosavadní předměty ZURs301 Dějiny médií a ZURs302 Teorie kultury se spojí do jednoho pod názvem Dějiny médií a teorie kultury. Část tematických okruhů původního předmětu ZURs302 Teorie kultury zaměřená na sémiotickou, narativní a diskurzivní analýzu pak přechází do nového předmětu pod názvem Metody a techniky výzkumu médií. Zavedení tohoto předmětu je výrazem většího důrazu, který je v profilu navazujícího magisterského studia na metodologii vědy a výzkum médií kladen. Předmět ZURs303 Teorie masové komunikace rozšiřuje tematické okruhy o teorii žurnalistiky a nová média a bude se nově jmenovat Teorie médií. Struktura státní závěrečné zkoušky je zvolena tak, aby obsahové okruhy jednotlivých částí korelovaly především s obsahem základních povinných předmětů. Předmět Dějiny médií a teorie kultury reflektuje především obsah povinných předmětů ZUR435 Dějiny médií v éře modernity, ZUR401 Základy studia kultury (sémiotická, narativní a diskurzivní analýza) a a ZUR427 Mediální projekt, mediální produkt a jeho webová prezentace. Témata: I. tematický okruh 1. Počátky masové komunikace Vynález knihtisku jeho předpoklady a důsledky. Rozšíření techniky tisku a její meze. 2. Předchůdci periodického tisku Psané noviny a korespondence. Letáky a letákové noviny, letákové pamflety. První sériové noviny a měsíčníky. Právní rámec raného tisku a cenzurní omezení. Funkce a působení předchůdců periodického tisku. 3. Tisk v 17. a 18. století Počátky periodického tisku 17. století. Sociální, kulturní, ekonomické a politické příčiny a důsledky rozvoje masové komunikace. Základní technologické a organizační inovace v mediálním kontextu. Tisk a cenzura. Základní rysy periodického tisku 18. století v Anglii, Severní Americe, Francii a Německu. Regulace a kontrola tištěných médií. Osvícenství a cenzura počínající zápas o tiskovou svobodu. Charakteristika časopisecké produkce. Publikum vzdělání, čtenářské spolky. Politické a společenské důsledky rozšíření tisku. 4. Přechod od tradiční k moderní společnosti a tištěná média Socioekonomické a politické proměny v souvislosti s přechodem od tradiční k moderní společnosti; počátky moderního národního státu. Rozvoj dopravy; modernizace tisku a výroby papíru; nástup nových komunikačních systémů (telegraf); první zpravodajské agentury (Reuter, Havas, Wolff); fotografie a její důsledky. 5. Tištěná média do poloviny 19. století Británie: nástup průmyslové produkce; periodický tisk jako předmět obchodu a finančního zisku (Morning Chronicle, Morning Post, Morning Herald, Times); rozmach listu The Times, jeho technologické a zpravodajské proměny; radikálně demokratický a dělnický tisk. Vznik USA; americká revoluce a tisková svoboda. Počátky stranického tisku. Tisk první poloviny 19. století až do vypuknutí občanské války: zrození levného masového tisku (New York Sun, New York Herald); první velké seriózní noviny New York Tribune. Fenomén Velké francouzské revoluce; tisk a revoluční kluby; revoluční versus royalistická žurnalistika; tištěná média za vlády jakobínů. Noviny a časopisy za Napoleona, bourbonské restaurace a vlády Ludvíka Filipa. Nástup levného masového tisku (Le Siécle a La Presse). Zrod moderního německého nacionalismu; angažmá německé žurnalistiky proti Napoleonovi a francouzské okupaci (Berliner Abendblätter. Rheinischer Merkur a osobnost J. Görrese). Karlovarská usnesení. Charakteristika dobových novin a klíčové deníky (Allgemeine Zeitung a Hamburgischer unpartheyischer Correspondent); liberálně opoziční versus konformní tisk 6. Tištěná média do I. světové války Zlatá léta britského impéria dlouhá viktoriánská éra. Počátky levného masového tisku ve Velké Británii (Daily
Telegraph, Daily News, Standard; levné večerníky). Northcliffova revoluce v britském tisku (Daily Mail). USA a tištěná média za občanské války. Vzrůst významu masového tisku žlutá žurnalistika (New York World, New York Journal); osobnost J. Pulitzera a W. R. Hearsta. Fenomén muckrakers. Francie - nové významné deníky (Le Figaro, Le Petit Journal). Belle époque francouzského tisku: klíčové pařížské deníky (masové Le Petit Journal, Le Petit Parisien, Le Matin, Le Journal a elitní Le Figaro, Journal des Débats, Le Temps). Fenomén stranického tisku. Tisk a revoluce 1848-1849 v Německu. Nástup stranického tisku konzervativní, liberální, sociálně demokratický, katolický. Právní poměry a tisková politika. Politické a společenské účinky masových médií. Profesionalizace povolání žurnalisty. 7. Média mezi válkami I. světová válka a média. Propaganda. Vývoj tištěných médií; proces koncentrace tištěných médií. Význam reklamy. Film; fenomén Hollywoodu; filmové koncerny hvězdy, výprava, řetězce kin; filmová cenzura. Vznik a vývoj rozhlasu. 8. Poválečný vývoj médií II. světová válka a média. Proměny noviny a časopisů po r. 1945. Rozhlas. Filmová produkce. Nový fenomén televize. 9. Globální komunikační revoluce přelomu 20.-21. století Digitalizace komunikace. Fenomén internetu a sociálních sítí. Mobilní telefon; textové a multimediální zprávy. Vysílací média v nové éře. Tištěná média v ohrožení. Literatura: BÖHN, A., SEIDLER, A. Mediengeschichte. Eine Einfürung. Gunter Narr Verlag, 2008. BÖSCH, F. Mediengeschichte. Vom asiatischen Buchdruck zum Fernsehen. Campus Verlag, 2011. BRIGGS, A., BURKE, P. A Social History of the Media. From Gutenberg to the Internet. Third Edition. Polity Press, 2010. FAULSTICH, W. Mediengeschichte von 1700 bis ins 3. Jahrtausend. Vandenhoeck&Ruprecht GmbH, 2006. Faulstich, Werner: Mediengeschichte von 1700 bis ins 3. Jahrtausend. Vandenhoeck&Ruprecht GmbH, 2006. KÖPPLOVÁ, B., KÖPPL, L. Dějiny světové žurnalistiky 1. Celý svět je v novinách. Novinář, Praha 1989. KOVARIK, B. Revolutions in Communication. Media History from Gutenberg to the Digital Age. Bloomsbury, 2013. Nord, David Paul: Communities of Journalism. A History of American Newaspapers and Their Readers. University of Illinois Press, 2006. PROKOP, D. Boj o média. Dějiny nového kritického myšlení o médiích. Karolinum, Praha 2005. SERAFÍNOVÁ, D. Dejiny svetového novinárstva II. Dejiny francúzského novinárstva. FF Univerzity Komenského, Bratislava 1994. SERAFÍNOVÁ, D. Dejiny svetového novinárstva IV. Dejiny nemeckého novinárstva. FF Univerzity Komenského, Bratislava 1994. SCHANZE, H. (ed.): Handbuch der Mediengeschichte. Alfred Kröner Verlag, 2001. STÖBER, R. Mediengeschichte: die Evolution "neuer" Medien von Gutenberg bis Gates: eine Einführung. 1. Aufl. Westdeutscher Verlag, 2003. ŠEFČÁK, L., Vojtek, J Dejiny svetového novinárstva III. Dejiny amerického novinárstva. Univerzita Komenského, Bratislava 1997. ŠEFČÁK, L., Vojtek, J. Dejiny svetového novinárstva I. Dejiny anglického novinárstva. FF Univerzity Komenského, Bratislava 1992. WILKE, J. Grundzüge der Medien- und Kommunikationsgeschichte. Von den Anfängen bis ins 20. Jahrhundert. Böhlau Verlag, 2000. II. tematický okruh 1. Vznik a proměny axiologického konceptu kultury 2. Antropologické pojetí kultury vznik etnografie (Volkskunde), etnologie a kulturní a sociální antropologie) 3. Komunikačně pragmatický přístup ke kultuře obrat v humanitních a společenských vědách linguistic turn 4. Kulturální studia a postmoderní koncepty kultury Lyotardův výklad nového kulturního paradigmatu postmoderny, Foucaultův koncept komunikačního diskurzu a kulturních epistém, McLuhanovo pojetí medií jako extenze lidských smyslů, Boudrillardovo simulacrum chápané jako princip dorozumívání v éře masové komunikace, Bergerův a Luckmanův koncept sociální konstrukce reality, anebo na naraci založené nové pojetí kulturní antropologie u Geertze. Literatura:
BARKER, C. Slovník kulturálních studií. Praha: Portál. 2006. BERGER, P. L., LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. 1999. BERTENS, Hans NATOLI, J. Encyklopedie postmodernismu. Brno: Barrister a Principal. 2005. ECO, U. Skeptikové a těšitelé. Praha: Odeon,. 1995. EDWARDS, T. (Ed.) Kulturální teorie: Klasické a současné přístupy. Praha: Portál. 2010. GÁL, E., MARCELLI, M. (Ed.) Za zrkadlom moderny. Filozofia posledného dvadsaťročia. (Michel Foucault, Jean François Lyotard, Gilles Deleuze, Gianni Vattimo, Paul K. Feyerabend, Richard Rorty, Karl-Otto Apel, Jürgen Habermas.) Bratislava: Archa. 1991. FOUCAULT, M. Slová a veci. Archeológia humanitných vied. Bratislava: Pravda. 1987. GEERTZ C. Interpretace kultur. Vybrané eseje. Praha, Slon Sociologické nakladatelství. 2000. JENKS, C. Culture. London: Routledge. 1997. LYOTARD, J.-F. O postmodernismu. (Postmoderno vysvětlované dětem, Postmoderní situace.) Praha: Filosofie. 1997. McQUAIL, D. Teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999. McLUHAN, H., M. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Odeon. 1991. McROBIE, A. Aktuální témata kulturálních studií. Praha: Portál. 2006. PAVELKA, J. O poznání, hodnotách a konceptu postmodernismu. Několik poznámek ke změnám paradigmatu euroamerické kultury v letech 1930-1995. In J. P.: Kultura, média a literatura. Brno: Středoevropské vydavatelství a nakladatelství Regiony. 2004. PAVELKA, J. Formování konceptu kultury na konci 18. a v průběhu 19. století. S. 49 60. In: Štěpán, L., ed.: Cesta k realitě. Brno: Středoevropské vydavatelství a nakladatelství Regiony. 2003. PAVELKA, J. Předpoklady literárního dorozumívání. Brno: Masarykova univerzita. 1998. POSTMAN, N. Ubavit se k smrti. Veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá fronta. 1999. THWAITES, T., DAVIS, L., MULES, W. Introducing Cultural and Media Studies. A Semiotic Approach. Houndmills Basingstoke Hampshire New York: Palgrave. 2002- RITZER, G. Mcdonaldizace společnosti. Praha: Academia. 1996. SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál. 2000. Předmět Teorie médií reflektuje především obsah povinných předmětů ZUR402 Kritické teorie masových médií: masová kultura, média a společnost, ZUR432 Sociální teorie nových médií a ZUR433 Teorie žurnalistiky. I. tematický okruh A/ Masová média a (pozdně)moderní společnost A1/ masová a populární kultura optikou kritických teorií médií A2/ kritická teorie médií psychoanalýza: masová kultura jako obranný mechanismus B/ teorie médií: kritika ideologie a Kulturního průmyslu B1/ kritická teorie médií a proměna veřejné sféry: veřejný zájem a veřejná mediální služba C/ teorie médií: Technologický determinismus D/ teorie médií: kritická teorie kyberprostoru D1/ kritika nezamýšlených důsledků mediální simulace, rychlosti a indiference Literatura: ADORNO, T,W. : Schéma masové kultury. Oikoymenh, 2011. BAUDRILLARD, J. Mass Media Culture. In: Poster, M. (ed.) Selected Writings. BAUDRILLARD, J. Implosion of Meaning in the Media. In: In the Shadow of the BAUDRILLARD, J.: Praecessio Simulacrorum. In: Host 1996, č. 6. BENJAMIN, W.: Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. In: Zdroj a jeho dílo. Odeon 1986. DEFLEUR, M. BALL-ROKEACH, S.: Teorie masové komunikace. Karolinum 1996. ECO, U.: Skeptikové a těšitelé. Svoboda 1995. FISKE, J., Hartley, J.: Reading Television. Routledge 1994. FISKE, J.: Understanding popular culture. Routledge 1989, pp. 23-32 Revue pro média (téma: Média a populární kultura). In: HOST č. 10, 2001. http://fss.muni.cz/rpm/revue/revue01/preklad_fiske_rpm01.pdf FREUD, S. Já a Ono. In: Sebrané spisy Sigmunda Freuda. Psychoanalytické nakladatelství.1999.. FREUD, S. Psychologie masy a analýza Já. In: O člověku a kultuře. Odeon, 1990. FREUD, S. Nespokojenost v kultuře. In: O člověku a kultuře. Odeon. 1990. GARNHAM, N. The media and the public sphere. In: Golding, P., Murdock, G., Schledsinger, P. (eds): Communicating Politics. Leicester University Press, 1986. GIDDENS, A.: Důsledky modernity. Slon 1998. GOLDING, P., MURDOCK, G. Ideology and the Mass Media. In: Barrett, M., Corrigan, P., Kun, A., Wolff, J. (eds.): Ideology and Cultural Production. Croom Helm. 1979. HABERMAS, J.: Strukturalni premena verejnosti. Filosofia 2000.
HALL, S. The rediscovery of ideology: return of the repressed in media studies. In: Gurevitch, M. et al.: Culture, Society and the Media. Methuen. 1982. KELLNER, D. Contested Terrain and the Hegemony of capital. In: Television and the Crisis of Democracy. Westview Press, 1990.. KLOSKOWSKA, A.: Masová kultura. Svoboda 1967. KUNZIK, M.: Základy masové komunikace. Karolinum 1994. LASCH, Ch. The Narcistic Personality of Our Time. In: The Culture of Narcisism. W.W. Norton. 1979. LASCH, Ch. The Socialization of Reproduction and the Collapse of Authority. In: The Culture of Narcisism. W.W. Norton. 1979. Le BON, G.: Psychologie davu. Praha 1992. LÉVY, P.: Kyberkultura. Karolinum 2000. LIPOVETSKY, G. Narcis aneb strategie prázdnoty. In: Éra prázdnoty. Prostor. 2001. MARCUSE, H.: Jednorozměrný člověk. Naše vojsko 1991. MACDONALD, D. A Theory of Mass Culture. In: Diogene č. 3. 1953. MACKAY, H. Theories of the Information Society. In: Investigating the Information Society. Routledege. 2001. MCLUHAN, M. Jak rozumět médiím. Odeon. 1991. MCLUHAN, M. Gutenbergova galaxie. In: Člověk, média a elektronická kultura. Jota 2000. MCQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Portál 1999. MULVEY, L. Visual Pleasure and Narative Cinema. Screen, 16,3 (Autumn). 1973. ORTEGA y Gassett, J.: Vzpoura davů. Praha 1993. POSTMAN, N.: Ubavit se k smrti. Mladá fronta 1999. RIESMAN, D.: Osamělý dav. Mladá fronta 1968. RITZER, G.: Mcdonaldizace společnosti. Academia 1996. Silent Majorities NY. 1983. Stanford University press. 1983. str. 110-275. VIRILIO, P.: Informatická bomba, Pavel Mervart, Praha 2004, str. 71-98. VIRILIO, P.: Vision Machine. Indiana University Press, 1995, pp. 59-77. VOLEK, J. Mediální studia mezi kritikou ideologie a kritikou informace. In Média a realita. Brno: Masarykova universita v Brně, 2003. VOLEK, J. Nezamýšlené důsledky "komunikační ideologie" v kontextu informační společnosti. In Média a realita: sborník prací Katedry mediálních studií a žurnalistiky. Brno : Masarykova Universita v Brně. 2002. VOLEK, J. Walter Benjamin a nová média.communication Today, III, 2, 2012. ŽIŽEK, S. Cyberspace, or how to traverse the fantasy in the age of retreat of the big other. Public Culture, 19, 3. Dostupné na: http://www.uchicago.edu/reseach/jnl-pub-cult/backissues/pc26/žižek.html. 1998. ŽIŽEK, S. The Matrix, two sides of Perversion, Nettime. Dostupné na:http://www.nettime.org/lists- Archives/nettime-l-9912/msg00019.html. 1999. II. tematický okruh Témata: 1. Klíčové teorie journalism studies média a demokracie (společenská odpovědnost médií, veřejná služba, objektivita, regulace); politická ekonomie médií; žurnalistická kultura; provoz mediální organizace (mediální rutiny, gatekeeping, interakce mediální organizace s ostatními složkami mediálního podnikání). 2. Mediální systémy a typy žurnalistiky mediální systémy a typy žurnalistiky ve světě, rozdílná tradice, vývoj a současný stav; hlavní rysy vývoje a současný stav českého mediálního systému. 3. Aktuální problémy žurnalistiky. technologický vývoj (nové možnosti žurnalistiky občanská žurnalistika, sociální média, UGC); ekonomický vývoj (vlastnictví, proměna obchodních modelů, proměna managementu médií, vztah žurnalistiky a inzertních oddělení); nová pravidla (proměny etiky a legislativy); proměny mediálních praxí (multi-skilling, konfergence, homogenizace, kanibalizace). Literatura: CALCUTT, A., Hammond, P. Journalism studies. A critical introduction. London New York: Routledge. 2011. CONBOY, M. Journalism studies. The Basics. London New York: Routledge. 2013. De BURGH, H. (ed.). Making journalists. Diverse models, global issues. London New York: Routledge. 2005. DEUZE, M. (ed.). Managing media work. Thousand Oaks London New Delhi Singapore - Washington: SAGE. 2011.
DEUZE, M. Media work. Cambridge: Polity Press. 2008. FORTUNATO, J. A. Making media content. The Influence of constituency groups on mass media. London New York: Routledge. 2010. FRANKLIN, B., Carlson M. (eds.). Journalists, sources, and credibility. New perspectives. London New York: Routledge. 2013 HALLIN, D. C., Mancini, P. Comparing Media Systems Beyond the Western World. Cambridge: Cambridge University Press. 2011. HALLIN, D. C., Mancini, P. Systémy médií v postmoderním světě. Praha: Portál. 2008. Jakubowicz, K. Nová ekologie médií. Konvergence a mediamorfóza. Zlín: Verbum. 2013. KING, E., CHAPMAN, J. L. (eds.). Key readings in journalism. London New York: Routledge. KLEINMAN, S. The Media and Communication Dictionary. A Guide for students, educators, and professionals. New York: Peter Lang Publishing. 2011. KNIGHT, M., COOK, C. Social media for journalists. Principles and practice. London: SAGE. 2013. Lee-Wright, P.,Phillips, A., Witschge, T. Changing journalism. London New York: Routledge. 2012. METYKOVÁ, M., WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, L. Changing journalistic practices in Eastern Europe: The cases of Czech Republic, Hungary and Slovakia. 2012. PETERS, C.Broersma, M. (eds.). Rethinking journalism. Trust and participation in a transformed news landscape. London New York: Routledge. 2013. PRESTON, P. Making the news. Journalism and news cultures in Europe. London New York: Routledge. 2009. ŠMÍD, M. Vliv vlastnictví médií na jejich nezávislost a pluralitu. http://www.louc.cz/pril01/vlmed2004.doc. 2004. ŠMÍD, M.. Czech Republic. In Media Ownership and its Impact on Media Independence and Pluralism. Ljubljana: SEENPM Peace Institute. http://www.mirovniinstitut.si/media_ownership/index.htm. 2004. STARKEY, G. Balance and bias in journalism. Representation, regulation and democracy. New York: Palgrave Macmillan. 2007. ŠTĚTKA, V. From Multinationals to Business Tycoons: Media Ownership and Journalistic Autonomy in Central and Eastern Europe. In The International Journal of Press/Politics. 2012. ŠTĚTKA, V. From Global to (G)local: Changing Patterns of Television Program Flows and Audience Preferences in Central and Eastern Europe, Journal of Popular Film and Television, 2012. ŠTETKA, V.,Örnebring, H. Media, communication and democracy: Global and national environments an introduction. in Communication, Politics & Culture, Vol. 45. 2012. ZELIZER, B. (ed.) The changing faces of journalism. Tabloidization, technology and truthiness. London New York: Routledge. 2009. ZELIZER, B. Taking journalism seriously. News and the academy. Thousand Oaks London New Delhi: SAGE. 2004. ZELIZER, B., ALLAN, S. Keywords in news and journalism studies. London New York: Open University Press. 2010. III. tematický okruh Témata: Nová média optikou společenských věd přístupy k novým médiím a jimi neseným obsahům aneb různé formy centrismu sociálněkonstruktivistický pohled na mediální technologie o Peter L. Berger a Thomas Luckmann a koncept sociálních institucí / užití médií jako sociálně institucionalizované jednání o Anthony Giddens a strukturační teorie / vztah struktury a jednání, technologie jako struktura o Andrew Feenberg a textuální přístup k technologii a její strukturační moci preferované užití, aberantní užití o Dvojí artikulace mediálních technologií technologické a textuální vlastnosti nových médií Nová média a kritika ideologie novosti problém novosti nových médií ideologizace nového a rétorika technologicky motivované sociální změny studia nových médií mezi technooptimismem a technopesimismem Ogburnova teorie kulturního opoždění Patrice Flichy a internet imaginaire Vincent Mosco a digital sublime Frank Webster a kritika teorií informační společnosti Nová média, politika, politický aktivismus a veřejnost nová média a politická sféra: politická komunikace, politická mobilizace a politické jednání nová média a nové formy politického aktivismu
o Carpentier: teorie participace o Papacharissi: nová média a občanský narcismus o Bakardjieva: subaktivismus / aktivismus a každodennost nová média a veřejná sféra o Dahlberg, Dahlgren, Papacharissi aj.: nová média a fragmentarizace veřejného a politického prostoru Literatura: AARSETH, E. Cybertext: Perspectives on Ergodic Literatury. The Johns Hopkins University Press. 1997. BAKARDJIEVA, M. Conceptualizing User Agency. in Internet Society: The Internet in Everyday Life. London: SAGE. 2005. BAKARDJIEVA, M. Subactivism: Lifeworld and Politics in the Age of the Internet. in The Information Society, 25. 2009. BENTIVEGNA, S. Rethinking Politics in the World of ICTs. in European Journal of Communication, 21(3). 2006. BERGER, P., Luckmann, T Společnost jako objektivní realita. in Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. 1999. CARPENTIER, N. The concept of participation: If they have access and interact, do they really participate? Pp. 13 36 in Časopis za upravljanje komuniciranjem / Communication Management Quarterly, 6(1). 2011. DAHLBERG, L. Democracy via cyberspace: Mapping the rhetorics and practices of three prominent camps. Pp. 157-177 in New Media & Society, 3(2). 2011. DAHLBERG, L. Internet Research Tracings: Towards Non-Reductionist Methodology. In Journal of Computer- Mediated Communication, 9(3). http://jcmc.indiana.edu/vol9/issue3/dahlberg.html. 2006. DAHLBERG, L. Rethinking the Fragmentation of the Cyber-Public: From Consensus to Contestation in New Media & Society. 9 (5). 2007. DAHLGREN, P.. The Internet, Public Spheres, and Political Communication: Dispersion and Deliberation. Pp in Political Communication, 22. 2005. DAHLGREN, P. Parameters of online participation: Conceptualising civic contingencies. in Časopis za upravljanje komuniciranjem / Communication Management Quarterly, 6(1). 2011. FISHER, D. R. WRIGHT, L. M. On Utopias and Dystopias: Toward an Understanding of the Discourse Surrounding the Internet. Journal of Computer-Mediated Communication, 6(2). http://jcmc.indiana.edu/vol6/issue2/fisher.html. 2001. FLICHY, P. Introduction. in The Internet Imaginaire. Cambridge: MIT Press. 2007. GIDDENS, A. Elements of the Theory of Structuration. in The Constitution of Society: Outline of the Theory of Structuration. Cambridge: Polity Press. 1984. HALL, S. Znovunalezení ideologie : návrat potlačeného zpět do mediálních studií. Pp. 68 77 in Mediální studia, 2(1). 2007. JENKINS, H., CARPENTIER, N. Theorizing participatory intensities: A Conversation about Participation and Politics. Pp. 1 22 in Convergence, 19(3). 2013. LANDOW, G. P. Hypertext a kritická teorie Hypertextový Derrida, poststrukturalista Nelson? Pp. 9-21 in Biograph (6). 1998. LIVINGSTONE, S.. On the material and the symbolic: Silverstone's double articulation of research traditions in new media studies. in New Media & Society, 9(1). 2007. MACEK, J. Poznámky k definici: třídimenzionální koncept nových médií. in Poznámky ke studiím nových médií. Brno: MuniPress. 2013. MOSCO, V. Cyberspace and the End of History. in The Digital Sublime: Myth, Power and Cyberspace. Cambridge: MIT Press. 2004. PAPACHARISSI, Z. The Virtual Sphere 2.0: The Internet, the Public Sphere and beyond. in Handbook of Internet Politics. Ed. Chadwick, A. Howard, P. London: Routledge. 2009. WEBSTER, F. What is an information society? Theories of the Information Society. London: Routledge. 2006. Předmět Metody a techniky výzkumu médií reflektuje především obsah povinných předmětů ZUR434 Metodologie mediálního výzkumu, ZUR401 Základy studia kultury (sémiotická, narativní a diskurzivní analýza) a ZUR427 Mediální projekt, mediální produkt a jeho webová prezentace. Témata: 1. Metafyzika a epistemologie, vědecká teorie (teoretický model) a výzkumné metody, metodologie vědeckého výzkumu 2. Hlavní výzkumná paradigmata sociálních věd hermeneutika, pozitivismus, fenomenologie, strukturalismus, postrukturalistická paradigmata lingvistický obrat 3. Metodologie empirických výzkumů ve společenských vědách metody, techniky, výzkumné nástroje 4. Design výzkumu výzkumné téma, výzkumný problém a cíl, výzkumné metody a techniky, hypotézy, výzkumný soubor a výběr výzkumného vzorku, hodnocení kvality výzkumu validita, reliabilita
5. Etika výzkumu 6. Kvantitativní versus kvalitativní metody, kvantitativní, kvalitativní a smíšený výzkum 7. Metody získávání dat dotazníkové šetření (anketa), kvalitativní dotazování (hloubkový rozhovor), zúčastněné a nezúčastněné pozorování 8. Survey (přehledová studie) 9. Kvantitativní obsahová analýza 10. Experiment 11. Metody analýzy kvalitativních dat základní přístupy kvalitativního výzkumu Case studies (případová studie) Etnografický výzkum Zakotvená teorie Fenomenologické zkoumání Biografický výzkum Zkoumání/Analýza tištěných dokumentů Historický výzkum 12. Specifika online výzkumu (SEO analýza) 13. Analýza mediálních textů Sémiotická analýza Naratologická analýza Diskurzivní a kritická diskurzivní analýza Literatura: BABBIE, E. The Practice of Social Research. Belmont, CA: Wadsworth. 2001. BABBIE, E. The Practice of Social Research. Second Edition. Belmont: Wadsworth Publishing Company. Kap. 2: Social Scientific Inquiry. 1979. BEST, S. J., B. S Krueger. Internet Data Collection. London: Sage Publications. 2004. BIRKS, M., MILLS, J. Grounded theory: a practical guide. Los Angeles, Calif.: Sage, 2011. BLAIKIE, N. Designing social research :the logic of anticipation. Cambridge: Polity Press. 2000. DEACON, D. et al. Researching Communications. A practical guide to methods in media and cultural analysis. London: Arnold. 1999. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1998. EVANS, R. J., Mathur, A. The Value of On-line Surveys. Internet Research 15 (2). 2005. FEYERABEND, P. K. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora. 2001. GROM, R.Social Research methodology. Hampshire New York: Pacgrave McMillan. 2004. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál. 2000. HEWSON, C. et al. Internet Research Methods: A Practical Guide for the Social and Behavioural Sciences. London: Sage Publications. 2003 HOWKES, T. Strukturalismus a sémiotika. Brno: Host. 1999. JUSZCZYK, S. Metodológia empirických výskumov v spoločenských vedách. Bratislava: Iris, 2003. LEWIS, J., RITCHIE, J. (eds.). Qualitative research practice: a guide for social science students and researchers. London: Sage. 2003. MANN, Ch., F. Stewart. Internet Communication and Qualitative Research: A Handbook for Researching Online. London: Sage Publications. 2000. PAVELKA, J. Knižní obálka jako forma sémiotického a interkulturního transferu na příkladu ilustrace obálky knihy Mcdonaldizace společnosti. Bulletin Moravské galerie, R 66, 2010. PAVELKA, J. Možnosti a limity sémioticko-funkcionální a diskurzivní analýzy: Na příkladu reklamy Understanding is everything. In Radomír Masaryk, Magda Petrjánošová, Barbara Lášticová (Eds.). Diverzita v společenských vedách. HUMAN COMMUNICATION STUDIES Vol. 11 (2012). Bratislava: Ústav výskumu sociálnej komunikácie SAV Bratislava, 2012. PAVELKA, J. Možnosti a limity sémiotické a naratologické analýzy jako nástrojů interpretace. In: Michal Bočák Juraj Rusnák, eds.: Média a text II. Acta Facultatis philosophicae Universitatis Prešoviensis, Jazykovedný sborník 25. Prešov: Filozofická fakulta Prešovské univerzity v Prešove. 2008. PAVELKA, J. Předpoklady literárního dorozumívání. Brno: Masarykova univerzita. 1998 SCHERER, H. Úvod do metody obsahové analýzy. in Schulz, Winfried, Scherer, Helmut, Hagen, Lutz, Reifová, Irena, Končelík, Jakub: Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Univerzita Karlova. 2004. SILVERMAN, D. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Praktická príručka. Bratislava: Ikar. 2005. SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál. 2000. THWAITES, T., DAVIS, L., MULES, W. Introducing Cultural and Media Studies. A Semiotic Approach. Houndmills Basingstoke Hampshire New York: Palgrave. 2002. TITSCHER, S. et al. Methods of Text and Discourse Analysis. London: Sage. 2000.
TRAMPOTA, T., VOJTĚCHOVSKÁ, M. Metody výzkumu médií. Praha: Portál. 2010. VAUS, D. A. de. Surveys in social research. London: UCL Press. 1998. VOLEK, J., JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Mediální studia: východiska a výzvy. Mediální studia, Praha: Syndikát novinářů ČR, 2006. WEBER, M. Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikumene. 1998. WODAK, Ruth Krzyzanowski, Michal (eds.). Qualitative discourse analysis in the social sciences. New York : Palgrave Macmillan. 2008. Závěrečná diplomová práce, která je obhajována v rámci předmětu ZURs300 Obhajoba diplomové práce, je ukotvena obecně ve všech povinných předmětech oboru MSŽU a s ohledem na zvolené téma a metodu zpracování pak především v okruhu vybraných povinně volitelných předmětů, s nimiž souvisí. Požadavky na přijímací řízení Základní a obecnou podmínkou pro přijetí do navazujícího magisterského studia oboru MSŽU je minimálně bakalářské vysokoškolské vzdělání zakončené státní závěrečnou zkouškou a absolvování předepsané přijímací zkoušky. Obor je otevřený uchazečům zevnitř i zvenčí Masarykovy univerzity. Přijímací řízení obsahově i organizačně zajišťuje katedra mediálních studií a žurnalistiky. Zkouška má podobu ústního pohovoru zkušební komise s uchazeči a má dvě části. V první části zkoušky jsou prověřeny vědomosti uchazeče z pohledu základní znalosti literatury zabývající se problematikou mediálních studií, respektive teorií a dějinami masové komunikace. Povinná je znalost tří titulů a jednoho povinně volitelného textu ze seznamu, který uchazeč dostává zároveň s pozvánkou ke zkoušce. V druhé části zkoušky předkládá uchazeč synopsi (research proposal v rozsahu 1-3 strany) tématu, kterým by se při svém navazujícím magisterském studiu chtěl zabývat, a obhajuje teoretická a metodologická východiska tohoto záměru. Tato část zkoušky je potvrzením akcentu, který katedra klade na diplomové práce coby hlavní výstup studia. Za zkoušku lze získat maximálně 100 bodů. Obě části zkoušky mají stejnou váhu tedy první část tvoří 50 % a druhá část také 50 % bodového hodnocení. Minimální počet bodů pro přijetí je 60. Další povinnosti / odborná praxe Návrh témat prací a obhájené práce Obor MSŽU vzhledem ke svému zaměření umožňuje k obhajobě předkládat jak empirické a teoretické práce, tak i tzv. produktové práce zaměřené na tvorbu mediálních produktů a projektů. V období 2009 2014 bylo úspěšně obhájeno celkem 200 diplomových prací. Obhájené diplomové práce jsou dostupné v archívu závěrečných prací ve veřejné části IS MU na adrese: http://is.muni.cz/thesis/ V roletkách nabídky zvolit kombinaci: Fakulta studia: Fakulta sociálních studií Titul: Mgr. Pracoviště závěrečné práce: 14231015 KMSŽ FSS Filtr lze nastavit ještě podle roku obhajoby a příjmení. Příklady diplomových prací obhájených v období 2009 2014: BELLOVÁ, M. Banksy a jeho umelecká reakcia na izraelsko-palestínsky konflikt (interpretácia mediálnych streetartových produktov z rokov 2005 a 2007) Brno: FSS MU, 2013. BLAŽEJOVSKÁ, M. Cizinci ve zpravodajství MF Dnes: mediální rámce a jejich proměny v čase ekonomické krize. Brno: FSS MU, 2013. BRÖCKNEROVÁ, V. Globální média, minority a kulturní hybridizace. Brno: FSS MU, 2013. ČÍHALOVÁ, B. Média v každodenním životě totální instituce: mediální praxe klientů dětského diagnostického ústavu. Brno: FSS MU, 2011. HAVELKA, J. Reflexe pokusu Lva Manoviche o dekonstrukci konceptu interaktivity. Brno: FSS MU, 2013. HRONOVÁ, T. Projevy glokalizace v soudobé televizní reklamě v České republice. Brno: FSS MU, 2010. KAVANOVÁ, L. Vietnamský/á novinář/ka v České republice. Brno: FSS MU, 2011. KOTIŠOVÁ, J. Mediální konstrukce apokalypsy: Halleyova kometa a konec mayského kalendáře optikou diskurzivní analýzy. Brno: FSS MU, 2014. KOTRLA, P. Krev a pýcha: tradice býčích zápasů ve Španělsku v zajetí moderní doby (dokumentární film). Brno: FSS MU, 2011. KUBÍKOVÁ, E. Bedroom culture - role médií v dětském pokoji. Brno: FSS MU, 2014.
MAŠEK, M. Zlínský novinářský aktivista Jaroslav Pelíšek před Národním soudem. Brno: FSS MU, 2009. NĚMCOVÁ, J. Zahraniční zpravodaj v 19. století: pařížský dopisovatel Opper de Blowitz a jeho časy v Timesech. Brno: FSS MU, 2012. NOVÁKOVÁ, L. Mediální reprezentace otcovství a její proměny v čase. Brno: FSS MU, 2011. ONDREJECHOVÁ, J. Naratologické postupy a role vypravěče v americkém válečném plakátu z doby 1. světové války. Brno: FSS MU, 2012. POLÁŠKOVÁ, T. Obraz kauzy Černobyl ve vybraných českých tištěných médiích v roce 2011 po 25 letech od havárie jaderného reaktoru. Brno: FSS MU, 2013. PŘÍBĚNSKÁ, A. Mediální reprezentace jako spektakularizace pohřbívání Václava Havla. Brno: FSS MU, 2013. RAKOVÁ, E. Multimediální novinář: Případová studie užívání mobilních technologií redaktory zpravodajství ČT Brno. Brno: FSS MU, 2013. STACHOVÁ, J. Analýza dětských webových stránek televizí veřejné služby v zemích EU. Brno: FSS MU, 2010. SOBOTKOVÁ, K. Formální a obsahové proměny televizního zpravodajství: komparační obsahová analýza. Brno: FSS MU, 2009. SVOBODA, T. Protektorátní novinář Jaroslav Křemen před Národním soudem. Brno: FSS MU, 2011. ŠTOURAČOVÁ, A. Obraz Karla Hynka Máchy ve vybraném českém periodickém tisku v období od 1. října 1938 do 31. května 1939. Brno: FSS MU, 2010. TRÁVNÍČEK, V. Proměny českého hudebního trhu očima reprezentantů čtyř nejsilnějších mediálních institucí. Brno: FSS MU, 2012. VAJBAROVÁ, D. Vliv genderu na proces dělby témat: případ regionální zpravodajské redakce České televize. Brno: FSS MU, 2014. VESELOVÁ, M. Mediálny obraz intervencie vojsk Varšavskej zmluvy v denníku Rudé právo v rokoch 1968-1969. Brno: FSS MU, 2013. Návaznost na předchozí studijní program (podmínky z hlediska příbuznosti oborů) Magisterský studijní obor MSŽU navazuje obsahově na stejnojmenný obor akreditovaný v bakalářském studijním programu.
D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu ZUR401 Základy studia kultury (sémiotická, narativní a diskurzivní analýza) Typ předmětu Povinný doporučený ročník / semestr 1/1 Rozsah studijního předmětu 1/1 hod. za týden 2 kreditů 10 Jiný způsob vyjádření rozsahu Způsob zakončení Zkouška Forma výuky Přednáška/ seminář Další požadavky na studenta Výstupem předmětu jsou ústní sdělení s předem zadanými tématy, tři menší písemné práce a jedna závěrečná seminární práce. Kritéria hodnocení: - hodnocení zadaných ústních výstupů (sdělení, referátů) vyučujícím - hodnocení zadaných menších, přípravných písemných prací a seminární práce vyučujícím - hodnocení powerpointové prezentace seminární vyučujícím a studenty kurzu - písemná zkouška (test formou otevřených otázek) Vyučující prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. Stručná anotace předmětu Předmět poskytuje teoreticko-metodologickou bázi pro komunikační, kulturní a mediální studia. Navazuje na sumu poznatků a dovedností, které účastníci kurzu získali na bakalářském stupni v předmětu Úvod do studia kultury (Paradigmatické systémy kultury). Cílem kurzu je vyložit a na konkrétních případech ukázat, že mediální produkty představují text, který je možné číst a kterému je možné rozumět. Osnova: 1. Koncept kultury, axiologické, redukcionistické a antropologické pojetí kultury. 2. Teoreticko-metodologický rámec výzkumu, antropologický a lingvistický obrat ve společenských a humanitních vědách. Komunikačně pragmatický přístup ke kultuře. 3. Metodologie společenských věd. Sociologie jazyka. 4. Kulturní tradice, kulturní normy a hodnoty. Dominantní kultura a alternativní kultury (subkultury). 5. Znakové texty, komunikační média, komunikační periféria, paměťové nosiče, komunikační systémy. 6. Sémiotická analýza mediálních textů. Definice, druhy, charakteristiky a funkce znaku a klasifikace znakových systémů. 7. Naratologie. Příběh jako rezultát a prostředek lidského dorozumívání. Základní kategorie (motivy, čas, prostor, postava, vypravěč, syžet, recepční autor, adresát). 8. Teorie diskurzu (diskursologie). Pojetí diskurzu diskurzivní jednotky, formace, řád, konstrukty. 9. Aplikace sociokognitivního přístupu. Analýza a interpretace (dětská kresba). 10. Aplikace komunikačně pragmatického přístupu. Analýza a interpretace I (středověký oltářní cyklus). 11. Aplikace komunikačně pragmatického přístupu. Analýza a interpretace II (sociální reklama). 12. Aplikace komunikačně pragmatického přístupu. Analýza a interpretace III (literární žurnalistický žánr). 13. Aplikace komunikačně pragmatického přístupu. Analýza a interpretace IV (reklamní produkt). Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Studijní literatura a studijní pomůcky