Národní inventarizace lesa Ing. Radim Klíma Olomouc 10.3.2017
Základní informace NIL je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů. Jejím úkolem je podat souhrnné údaje o stavu lesů v České republice jak z pohledu trvalé udržitelnosti životního prostředí, tak z hlediska hospodářského využití. ČR se tak zařadila mezi evropské státy, které NIL provádějí již po několik desetiletí. Provedení Národní inventarizace lesů je zakotveno v 28 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Realizaci prvního cyklu NIL schválila vláda ČR nařízením č. 193/2000 Sb., druhého cyklu nařízením č. 247/2009 Sb. Provedením Národní inventarizace lesů byl pověřen ÚHÚL. Národní inventarizace lesů je svým významem pro lesní hospodářství České republiky přelomová. Její výlučnost spočívá především v tom, že se jedná o zjišťování stavu a vývoje lesa metodicky odlišným způsobem, než jakým tato zjišťování doposud probíhala. NIL je postavena na matematicko-statistických základech, což umožňuje objektivní a nezávislé posouzení skutečného stavu a vývoje lesů v České republice.
Historie NIL 1830 Švédsko první inventarizace lesa s použitím výběrového postupu na menším území První NIL založená na principu výběrového šetření Norsko 1919, Švédsko 1920, Finsko 1921, USA 1930, Kanada 1981 Francie 1958, Rakousko 1961, Švýcarsko 1982, Itálie 1985, Německo 1986 ČR 2001-2004; 2011-2014 Slovensko - 2005
NIL v ČR Šetření se provádí na podkladě náhodného výběru bodu ve čtverci 2x2 km. Síť čtverců pokrývá celou plochu ČR - V letech 2011 2014 bylo provedeno terénní šetření na: 15 426 inventarizačních plochách v síti NIL1 (opakované měření) 7 772 inventarizačních plochách v síti NIL2 - NIL 2 prováděna na plochách tzv. základního šetření podrobného šetření - výsledky jsou vypovídající na úrovni ČR a jednotlivých krajů
Vývoj měření - NIL 1., NIL 2. a NIL 3. V síti založené při prvním cyklu Národní inventarizace lesů v ČR (NIL1, 2001-2004) měření prováděno na tzv. duplexu dvě zkusmé plochy propojené transektem ve čtverci 2x2 km. Kalkulace s návratem po 10ti letech. V rámci NIL2 ( 2011 2014 ) byla založena nová inventarizační síť, která lépe vyhovuje potřebě kombinovat informace z pozemního šetření (jeden bod ve čtverci 2 2 km). To je výhodné především z pohledu kontinuálního způsobu provedení NIL, kdy jeden inventarizační cyklus plynule přechází v další. Národní inventarizace lesů v ČR, třetí cyklus (2016-2020) - Kontinuální sledování stavu a vývoje lesních ekosystémů. Je podmíněno nařízením vlády. Opakované měření na nově založené síti NIL 2 a založeno dalších cca 7 700 ploch. Opuštění původní sítě z NIL 1. Aktuálnost výstupů údaje o stavu a vývoji lesa bude možné častěji aktualizovat díky již v NIL2 nastavenému systému měření, kdy každý půlrok je rovnoměrně změřeno celé území ČR (1/10 ploch). Vyšší přesnost a rozsah výstupů přesnost a rozsah výstupů zvýší údaje získané metodami dálkového průzkumu Země. Do kontinuální NIL lze průběžně zařazovat (vyřazovat) další specializovaná šetření podle aktuálních potřeb. Nižší finanční náročnost kontinuální podoba inventarizace umožní efektivnější využití technologie, která tak bude využívána průběžně a pouze doplňována podle aktuální potřeby. Personální udržitelnost výhodou kontinuální NIL je stabilizace odborného týmu, který se nepřetržitě podílí na sběru a vyhodnocování dat (na rozdíl od periodické NIL). Bude tak zajištěn další odborný rozvoj NIL v ČR.
Kategorie pozemků NIL3 jsou plně kompatibilní s definicemi kategorií pozemků dle FAO a jejich implementací pro evropské poměry navrženou sdružením ENFIN (European National Forest Inventory Network). Forest (F) Les představují pozemky s plochou větší jak 0.5 ha s celkovým zápojem stromů o výšce alespoň 5 m dosahujícím 10 %. Do této kategorie dále řadíme pozemky se stromy schopnými dosáhnout výšky 5 m a zápoje 10 % na daném stanovišti (in-situ). Nepatří sem porosty s šířkou menší jak 20 m (liniové porosty) a porosty či pozemky s převážně zemědělským nebo městským využitím. Dále sem nepatří vodní toky s šířkou koryta (řečiště) přesahující 8 m a zpevněné cesty (asfaltové, betonové, kamenné atp.) s šířkou jízdního pruhu překračující 4 m. Do kategorie Les se však řadí pozemky, které jsou pouze dočasně odlesněné (holé seče, kalamitní holiny, plochy po přípravě půdy pro obnovu, požářiště atp.) tzn. pozemky, u nichž existuje předpoklad budoucího dosažení požadovaného 10 % zápoje stromů s minimální výškou 5 m. Other Wooded Land (OWL) Nelesní porosty dřevin zahrnují pozemky mimo kategorii Les, které rozlohou přesahují 0.5 ha, a pro něž platí alespoň jedna z podmínek: 1) zápoj stromů o výšce alespoň 5 m nedosahuje 10 %, činí však nejméně 5 %, 2) zápoj stromů o výšce alespoň 5 m nedosahuje 5 %, přičemž součet zápoje stromů (výška alespoň 5 m, stromy nemusí být přítomny vůbec) a keřů o výšce alespoň 0.5 m dosahuje nejméně 10%. Z této kategorie jsou vyloučeny porosty s šířkou nedosahující 20 m (liniové porosty) a pozemky či porosty s převážně zemědělským nebo městským využitím. Dále sem nepatří vodní toky s šířkou koryta přesahující 8 m a zpevněné cesty (asfaltové, betonové, kamenné atp.) s šířkou jízdního pruhu překračující 4 m. Splnění parametrů výšky a zápoje porostu je vyžadováno v okamžiku šetření (rozdíl oproti přístupu v kategorii Les). Do této kategorie nelze řadit pozemky, které splňovaly kritéria OWL, ale stromová a keřová vegetace byla z různých příčin odstraněna. Důvodem je typicky velmi dlouhá regenerační doba porostů OWL. Other Land With Tree Cover (OLwTC) Ostatní pozemky s porostem stromů jsou pozemky s rozlohou přesahující 0.5 ha, pokryté stromy schopných dosáhnout v dospělosti výšky alespoň 5 m, jejichž celkový zápoj (relativní cloněná plocha) činí v době šetření nejméně 10 % s převážně zemědělským nebo městským využitím. Tato kategorie nezahrnuje porosty s šířkou nedosahující 20 m (liniové porosty). Splnění parametru zápoje porostu je vyžadováno v okamžiku šetření (rozdíl oproti přístupu v kategorii Les). Other Land (OL) Ostatní pozemky jsou všechny pozemky nezařazené do kategorie Les, OWL nebo OLwTC. Trees on Other Land (TOL) Stromy na Ostatních pozemcích jsou všechny pozemky s výskytem stromů schopných dosáhnout v dospělosti výšky 5 m na kategorii Ostatní pozemky. Tato kategorie zahrnuje porosty stromů nesplňující parametry kategorie pozemků LES, OWL, OLwTC.
Některé informace zjišťované na inventarizační ploše zjištění environmentálních parametrů podmiňujících produkci dříví a její udržitelnost stabilitu lesního ekosystému zařazení do typologických jednotek systému ÚHÚL přirozenost dřevinné skladby registrace a měření ležícího odumřelé dřeva na transektech zjišťovány parametry vyjadřující zdravotní stav lesa například defoliace koruny, škody zvěří apod. zaznamenány údaje o lesních cestách, vodních tocích v lese a jiných liniových objektech popis poškození lesa antropogenní činností výskyt odpadků, skládky, eroze půdy, poškození kmenů těžbou odběry půdních vzorků pro laboratorní analýzu ze všech ploch je pořizována fotografická dokumentace
Střed plochy
Pomocné body
Několik příkladů výsledků měření NIL 2 Lesy v České republice pokrývají 2 904,2 tis. ha (36,8 % rozlohy území ČR). Celkový objem 936 milionů m 3 dříví živých stromů není v evropském měřítku nijak výjimečný. Ovšem průměrná zásoba 328 m 3 na hektar porostní půdy řadí ČR na jedno z předních míst Každý rok se v lesích ČR průměrně vytěží 19,6 milionů m 3 dříví, z toho 86 % připadá na jehličnany a 14 % na listnáče. Roční přírůst dříví v lesích ČR činí průměrně 25 milionů m 3, z toho 75 % připadá na jehličnany a 25 % na listnáče.
Děkuji za pozornost!